Výuka dne 4.4. Co je to modernizace (v pojetí historické vědy? •Jako modernizace se označuje zejména přechod od společností tradičního typu k společnosti „moderní“. Tento proces poprvé proběhl spontánně v nejvyspělejších částech západní Evropy v 17. až 19. století a znamenal politický, kulturní i ekonomický přechod od pozdně feudální společnosti podepřené stavovskými privilegii a náboženskou legitimací ke společnosti ústavně řízené, podporující ekonomické i politické svobody a legitimované vůlí lidu. Jedná se o přeměnu, která prochází všemi podsystémy a strukturami společnosti, přičemž roli hrají vnější (importované) podněty i iniciativa ke změně přicházející ze systému samotného. (volně podle Maxe Webera) Specifické postavení českých zemí v rámci Evropy z hlediska „tempa moderny“? Pokus o typologizaci •Na evropském kontinentu vidíme země, kde se moderní principy prosadily „skokově“, revolučním způsobem, přičemž součástí tohoto „prosazení se“ je ostrý konflikt s principy předchozí společnosti, systému, držiteli moci, institucemi atd. … příklady? •V rámci této skupiny lze odlišit země, které prošly revoluční změnou dříve, které později…příklady? •Dále vidíme evropské země, kde se starý systém na nové poměry adaptuje, tj. postupná, nerevoluční proměna institucí … příklady? •Kam byste v této typologii zařadili české země? Liší se tempo a způsob modernizace u nás v 19. a ve 20. století? Příklady dílčích projevů modernizace •Industrializace (její regionální projevy, environmentální aspekty, de-industrializace) •Urbanizace •Racionalizace •Sekularizace a „odkouzlení světa“ •Demokratizace •Revoluce •Globalizace •Specializace •„Století extrémů“ (Eric Hobsbawm) •Stavovská a tradiční společnost •Třídní společnost •Masová společnost •„Dlouhý stín státu“ (Ernst Hanisch) • • Odlišnosti v transferu inovací a „vstupu do moderny“ – specifika střední Evropy •Střední Evropa a zámořský obchod •Turecké a francouzské války, 30. l. válka •Zdroje středoevropského konzervatismu •Role náboženství v transferu inovací •Role inovačních center (podnikatel, stát, vysoká škola, spolek…) •Role pluralitní správy veřejných záležitostí •Meziválečná a komunistická modernizace •Sledování (amerických, západoevropských, sovětských) vzorů a vlastní cesta • Nostalgie za starou říší? •Pokusím-li se najít výstižnou formuli pro dobu před první světovou válkou… pak doufám, že budu nejvíce pregnantní, když řeknu zlatý věk jistoty. Zdálo se, že vše v naší téměř tisícileté rakouské monarchii je založeno pro dlouhé trvání a nejvyšší význam této stálosti dával sám stát. Práva, která poskytoval svým občanům, byla zaručena parlamentem, prostřednictvím zvolených zástupců lidu, a každá povinnost byla přesně vymezena. Naše měna, rakouská koruna, obíhala ve třpytivých zlatých mincích a zaručovala tím svou stabilitu. Každý věděl, kolik vlastní, co mu náleží, co je povoleno a co je zakázáno. Vše mělo svou normu, svou určitou míru a váhu. Kdo měl nějaký majetek, mohl si přesně vypočítat, kolik mu vynesou úroky, úředník a důstojník si zase spolehlivě nalezl v kalendáři rok, v němž bude povýšen a kdy půjde do penze. Každá rodina měla pevný rozpočet, věděla kolik potřebuje na byt a stravu, na letní cestu a reprezentaci, a každý se kromě toho připravil malý obnos na neočekávaná vydání, na nemoc a lékaře. Kdo měl dům, považoval jej za bezpečný přístav pro sebe a své děti, statky se dědily z generace na generaci. Vše v této říši stálo pevně a neměnitelně na svém místě a na tom nejvyšším stařičký císař. Stefan Zweig, Svět včerejška: vzpomínky jednoho Evropana, Praha 20194, s. 11. Organizace návštěvy císaře Františka Josefa v Brně 1892 (pořadatelské pokyny k řazení institucí a spolků): • • •- důstojníci brněnské posádky •- členové veteránských spolků •- šlechtičtí držitelé dvorských hodností •- aristokratky činné v charitě •- brněnský římskokatolický biskup •- ostatní představitelé moravské šlechty •- ostatní důstojníci •- přestavitelé Zemského sněmu moravskéhi •- vedení města Brna •- úředníci zemského sněmu a magistrátu •- vedení Německé technické vysoké školy •- představitelé protestanských nábožebských obcí a obce židovské •- Obchodní a živnostenská komora •- Advokátní a Nátářská komora •- představitelé vědeckých společností (Společnost pro pozvnesení orby ad.) •- vedení Dělnické úrazové pojišťovny •- ředitelé středních škol •- představitelé německých spolků •- představitelé českých spolků (š výjimkou Sokola) •- představitelé řemeslnických společenstev Střední Evropa jako jeviště a zdroj úvah historika •Co střední Evropu spojuje? •Co ji rozděluje? •Je její hranice skutečně ostrým předělem nebo má spíše fluidní charakter? •Jsou v současnosti relevantní obraty z politického a historického diskurzu: a) „středovýchodní Evropa“; b) „východní křídlo EU“; c) „Východoevropané“ – míněno Češi, Poláci, Rumuni…