Gramatika čínštiny 2 KSCA005 3 obsah •lokativy •komparace pomocí 没有 •到 + místo 去 + činnost •vido-časová slovesná přípona guo 过 •komplement časového trvání / frekvence činnosti •reduplikace sloves • • Lokativy - základní YD 48 •základní funkce lokativů – záložka, která se připíná se za podstatné jméno •jednoslabičné a dvouslabičné; jednoslabičné pouze jako záložky; dvouslabičné jako záložky nebo jako samostatná slova • •v/uvnitř lǐ 里 lǐmian 里面 lǐbian 里边 lǐtou 里头 •vně čeho/venku wài 外 wàimian 外面 wàibian 外边 wàitou 外头 •na, nad/nahoře shàng 上 shàngmian 上面 shàngbian 上边 shàngtou 上头 •pod/dole xià 下 xiàmian 下面 xiàbian 下边 xiàtou 下头 •před/vpředu qián 前 qiánmian 前面 qiánbian 前边 qiántou 前头 •za/vzadu hòu 后 hòumian 后面 hòubian 后边 hòutou 后头 •nalevo od/vlevo zuǒmian 左面 zuǒbian 左边 •napravo od/vpravo yòumian 右面 yòubian 右边 • • • • Lokativy - základní (příklady 1 – s 在) •1) záložky: •我在家里。Jsem doma. •你的书在桌子上。 Tvoje knihy jsou na stole. •小李在我（的）右边。Malý Li je napravo ode mě. •书店在学校（的）前面。Knihkupectví je před školou • •2) samostatné slovo: •爸爸在外面。Tatínek je venku. •孩子都在上面。Děti jsou všechny nahoře. • •走左边的路。Dejte se cestou nalevo. •我的书在后面的桌子上。Moje knihy jsou na stole vzadu. • • • • • • • • • Lokativy - základní (příklady 2 – věty existence) •1) záložky: •家里有妈妈、爸爸和我。Doma jsou máma, táta a já. •桌子上有中文书。Na stole jsou čínské knihy. •桌子上是中文书。To na stole jsou čínské knihy. • •2) samostatné slovo: •我（的）右边有小李。Napravo ode mě je malý Li. •学校（的）前面是书店。(Ten obchod) před školou je knihkupectví. • •外面有爸爸。Venku je tatínek. •上面都是孩子。(Ti) nahoře jsou všechno děti. • • • • • • • • • • • Lokativy - světové strany YD 48 •Světové strany (používají se dvouslabičné varianty; jednoslabičně pouze přívlastky typu běimén 北门 = severní brána): • •sever běi 北 jih nán 南 východ dōng 东 západ xī 西 • •severní/jižní/východní/západní část čeho: •běibù 北部 nánbù 南部 dōngbù 东部 xībù 西部 • •na sever/jih/východ/západ odkud: •běibian 北边 nánbian 南边 dōngbian 东边 xībian 西边 •běimian 北面 nánmian 南面 dōngmian 东面 xīmian 西面 • •běifang 北方 = severní Čína (中国北方) •nánfang 南方 = jižní Čína (中国南方) •dōngfang 东方 = Orient, Východ •xīfang 西方 = Okcident, Západ • • • • • • Lokativy - světové strany (příklady): • •中国在亚洲（的）东部。Čína se nachází na východě Asie. • •日本在中国（的）东边。Japonsko se nachází na východ od Číny. • •上海在中国（的）南方。Shanghai se nachází v jižní Číně. • •淮河北边是北方。Na sever od řeky Huai je Sever. • •西边有山。Na západ (odsud) jsou hory. / Na západě jsou hory. • • • • • • • • Lokativy - další • •vedle páng 旁 / pángbiān 旁边 •na kraji bian 边 (hǎibian 海边 = na břehu moře) •naproti duìmian 对面 •blízko fùjin 附近 •mezi zhōng 中 / zhōngjiān 中间 • •我在妈妈和爸爸中间。Jsem mezi maminkou a tatínkem. (třeba na fotce) • • • • • • • Lokativy - doplňující info •jednoslabičné + 头 (hovorové) • 边 (používané spíše na severu) • 面 (používané spíše na jihu) • •Při psaní v pinyinu píšeme jednoslabičnou záložku dohromady s podstatným jménem, dvouslabičnou jako samostatné slovo. • •边, 面, 头 jsou ve dvouslabičných záložkách atonické, přízvuk je vždy na první slabice (里, 外, 前…) •jedinou výjimkou, kde je přízvuk na slabice druhé, je pángbiān 旁边!! • • • •Pozor! • •Záložka lǐ 里 se nepřipíná k vlastním zeměpisným názvům: • 北京， 香港， 捷克， 中国… • •我家里有很多人。 U nás doma je spousta lidí. •北京有很多人。V Pekingu je spousta lidí. • •Fakultativní jsou u podstatných jmen označujících instituce, úřady atd.: • 银行(里)有很多人。V bance je spousta lidí. • 公园(里)孩子很多。V parku je spousta dětí. • 火车站(里)有火车。Na nádraží jsou vlaky. Komparace pomocí A + 没有+ B + (那么)… •李友没有王朋(那么)高。Li You není tak vysoký jako Wang Peng. • • X 李友比王朋高。Li You je vyšší než Wang Peng. • •我没有你(那么)高。Nejsem tak vysoký jako ty. •你姐姐没有你妹妹(那么)漂亮。Tvoje starší sestra není tak hezká jako mladší sestra. •我没有你(那么)喜欢喝可乐。Nemám rád kolu tak jako ty. • 不比 X 没有 •他妈妈没有你妈妈老。Jeho matka není tak stará jako tvoje matka. •小黄没有小左漂亮。Mladá Huang není tak hezká jako mladá Zuo. •我没有你喜欢喝可乐。Nemám tak rád kolu jako ty. • •他妈妈不比你妈妈老。Jeho matka není starší než tvoje matka. •小黄不比小左漂亮。Mladá Huang není hezčí než mladá Zuo. •我不比你喜欢喝可乐。Nemám radši kolu než ty. • • 那么 / 这么 •= „tolik, tak moc“ -signalizuje velký stupeň adjektiva nebo slovesa, které za ním následuje • •他那么想去到中国学习。Chce tolik jet studovat do Číny. •你那么不喜欢喝咖啡， 就别喝吧。Když tak moc nemáš rád kafe, tak ho nepij. •你怎么这么慢? Jaktože jsi tak pomalý? • • • A 没有B 那么… •= „A není/nemá tolik … jako B“ • •姐姐没有我（那么）漂亮。Starší sestra není tak (tolik) hezká jako já. • •小李没有老王那么喜欢跳舞。Malý Li nemá rád tanec tolik jako Starý Wang. •这双鞋子没有那双那么贵。Tyto boty nejsou tak drahé jako tamty. •我没有你那么多钱。Nemám tolik peněz jako ty. • •Rovněž zde lze použít stejně tak i 这么. 到 + místo 去 + činnost •zdůraznění místa, ve kterém bude mluvčí dělat příslušnou činnost • •今天晚上到图书馆去看书。Dnes večer si půjde do knihovny číst. • •他到饭店去吃饭。Půjdu se najíst do restaurace. 他去饭店吃饭。 •老黄到中国去学习汉语。Starý Huang jede do Číny studovat čínštinu. •李友到他家去睡觉。Li You jde spát k němu domů. Vido-časová slovesná přípona guo 过 -ukazatel děje uskutečněného, případně opakovaně uskutečňovaného v minulosti, důraz na danou zkušenost •你去过中国吗？ Už jsi někdy byl v Číně? •你去过北京没有？ Už jsi někdy byl v Pekingu? •你吃过宫宝鸡丁吗？ Už jsi někdy jedl kuře kung-pao? •Zápor s méi 没: •我(还)没去过中国。 (Ještě) jsem nebyl v Číně. •Srovnej: •我去过三次北京。 Byl jsem už třikrát v Pekingu. (v životě) •我去了三次北京。 Byl jsem třikrát v Pekingu. (v kontextem daném rozmezí) • • • Vido-časová slovesná přípona guo 过 •Rozdíl mezi guo 过 a le 了 je však složitější a méně přehledný. I guo 过 se může vztahovat k omezenému časovému úseku, nemusí to být celý život. •Známe větu: •吃了饭就走。Až se najím, tak půjdu. •Toto je mnohem méně běžné, ale možné: •吃过饭就走。Až se najím, tak půjdu. •Tj. existují případy, kdy je guo 过 a le 了 v podstatě zaměnitelné. •Rozdíl mezi guo 过 a le 了možná nejlépe ilustruje toto: •我打过他三次。Třikrát jsem ho zbil. (tři události v minulosti; zkušenosti) •我打了他三次。Třikrát jsem ho udeřil. (skončená jednorázová aktivita) •我在北京工作过一年。V Pekingu jsem rok pracoval. (takže to tam znám – zkušenost) •我在北京工作了一年。V Pekingu jsem pracoval rok. (skončený děj, důraz na dobu trvání) • • • Komplement časového trvání YD 162, 163, 164, 165 •vyjadřuje dobu, po kterou slovesný děj trval nebo bude trvat •stojí za přísudkovým slovesem/adjektivem • (X určení času – otázka kdy? – stojí na začátku věty nebo mezi podmětem a přísudkem) • •我朋友在我这儿住了三年了。Můj kamarád u mě bydlí už tři roky. •他在上海住了三个月。Bydlel v Šanghaji tři měsíce. • Komplement časového trvání a předmět •1) sloveso + předmět + sloveso + komplement •我看书看了一上午。Četl jsem si celé dopoledne. •晚上爸爸写信写了半天。Večer otec psal dopis celou věčnost. • •2) sloveso + komplement + (的) + předmět •我看了一上午(的)书。Četl jsem si celé odpoledne. •晚上爸爸写了半天(的)信。 Večer otec psal dopis celou věčnost. -pokud je předmětem osobní zájmeno, nelze použít konstrukci 2 (sloveso + komplement + (的) + předmět), zájmeno VŽDY ZŮSTÁVÁ U SLOVESA -musíme tedy použít konstrukci 1, kde se opakuje sloveso •(sloveso + předmět + sloveso + komplement) nebo komplement bez opakování připojíme rovnou ke slovesu - •我等他等了两个钟头了。Čekám na něj už dvě hodiny. •我等了他两个钟头了。totéž • •他找你找了一上午， 你上哪儿去了? Hledal jsem tě celé odpoledne, kam jsi šel? •他找了你一上午， 你上哪儿去了? totéž • •„Hodina“ jako trvání času: zhōngtóu 钟头 nebo xiǎoshí 小时 - •Stejně jako komplement času se chová i komplement frekvence (-krát) • •yícì 一次 = jedenkrát • •再说一次。Řekni to ještě jednou. •今天我吃了两次饭。Dnes jsem jedl dvakrát. •我去过三次北京。/ 北京我去过三次。V Pekingu jsem byl třikrát. •我打了他三次。Třikrát jsem ho udeřil. •POZOR: Řadový číslovky s cì 次 (pokolikáté) se chovají jako jména času (kladou se před sloveso). • •dìyícì 第一次 = jedenkrát •zhècì 这次 = tentokrát •nàcì 那次 = tenkrát • • •今天我第一次告诉他这件事。Dnes jsem mu o tom řekl poprvé. •我第一次来北京。Jsem poprvé v Pekingu. •那次我什么都不懂。Tenkrát jsem vůbec nic nechápal. • Reduplikace sloves •Slovy IC: „makes the tone of the sentence milder“ • •Gramaticky vzato jde o slovesný numerativ: •看一下 podívat se, mrknout se •看一看 totéž •看看 totéž • •妈妈，你看看，这样对吗？Maminko, podívej se, je to takhle správně? • •