Konrád strávil život v benediktinském klášteře v Hirsau. Někdy kolem roku 1130 napsal svůj Dialogus super auctores, který představuje úvod do četby vybraných autorů antické literatury. Jedná se o jedinou specializovanou příručku tohoto druhu, která se ze středověku dochovala, jakkoli samotný důvod pro tuto četbu (morální poučení) se objevuje i jinde. Žádný z autorů však toto téma nezpracoval tak komplexně jako Konrád. 

Text se patrně nikdy nedočkal posledních úprav. Dochován je pouze ve třech rukopisech, z nichž pouze jeden obsahuje celý text (pergamenový rukopis z 12. století, dnes ve Würzburgu, tento text je otištěn v nejstarší edici).