mainStreamovy severní soul, heavymetal,59 fotbal, m nam^a pop, „slušnáctví" a].). Z těchto důvodu + dlouhý kabát v roce 1978 to same jafco ^ %ám koli obě generace uctívaly stejné ido y V ,y a o Cochrane, James Dean), česaly si stejn _ ^^c^ sazovaly přibližně stejnou třídní VoZ^ pojmy propojování a specifičnosti (k* > tní rea^cl n představuje odlišný „moment" - kovn koumáni sU konkrétní okolnosti) jsou proto při z kulturního stylu nezbytné. ZDR03E STYLU . ná V sub** Viděli jsme, jak se zkušenost zakódován stře^ túrách proměňuje v závislosti na různem ^ třcdi (práce, domov, škola atd.). Všechna tato F ^jji přinášejí svou vlastní jedinečnou struk ^J. AČ^1 pravidla a významy, hodnotovou hier are ^Q^d^ se všechny tyto struktury artikulují P° prodeje se tak na úrovni syntaxe. Jsou navza] pojeny stejně tak prostřednictvím rozdílu vs. škola, škola vs. práce, domov VS. Prác^' po^' vs. veřejné atd.), jako podobnostmi. Abycno ^ žili Althusserův poněkud neohrabaný slovn stituují rozdílné úrovně stejné společenské ce. A ačkoli jsou, jak Althusser podrobne u -----__ ,sUcooU' 59 Heavy metal, jak jeho název naznačuje, je *cli^ * áftí základní podobou rocku, opírající se o stálé opako Á\e dardních kytarových rifů. Oddané fanoušky 9°^^°] druhých vlasů, džínsoviny a „idiotského" tance U> J ^ vani JC opět výmluvné). Heavy metal má své **?%L&& Btudcnty, ale velkou podporu nachází také mezi & fcis-tndou Predstavuje podivnou směs hipícké estetiky mu fe^alových tribun. 132 ,n struktury i» artikulují se tyt" ného „relativně autonomní , aru* J lein „oDe v kapitalistické společnosti stak ^ A,thusse rozporu" mezi kapitálem 11 P«c rozdílný>»> »r §e. 1971a). Komplexnost vztahu mez kus nost jak vládnoucích, taK p inOU , Jez . Pfi zkušenost se naopak «**jg5* a , "média- svou výrazovou podobu v zásadm r°" r0Z. formulaci naší zkušenost! hr gor,e pt Nabízejí nám ty nedostupnej, ^tre*^ třídění společenského svet uspo" jfe tisku, televize, filmu aj. 3 ořinucena' naS a interpretována především, P Nem»o ^ držet pohromadě na^/"^, co "^prošlo tedy překvapit, žc ■» do jisté m>ry dováné v subkultuře, J« P , obsah médii. . u může být "at> " stuart V poválečné Británh tffunkcí toho- subkulturního stylu ^^^£5^ Hall nazývá ^e^S'ľ^i nst>tuci°"a>"* stuPn<= akeí na prožívané zmeny v » fc mCd.a.P života dělnické třídy.sfér" kolonizovala kulturní a i sc v/i ie když už »e „Protože život sociálních skupin a tria j > ^ ^ vc výrobních, tedy ve společenských média roztříštěnější a místně diferencovanější, ma ytnUtí sc stávají stále více zodpovědnými: a) s» ředstavU základny, na níž si skupiny a třídy vytva ÍG]|ť ^pin o náplni, způsobech a hodnotách života jiny^ ^ a tříd; b) za vypracování představ, reprezen a ^ jimiž může být společenský celek slovný těchto oddělených a rozdrobených soucás uchopen." (Hall 1977) Takže hodnověrný obraz společenské s°^lastnČní je možné vytvářet jen prostřednictvím p ku\tur a redefinice kultur odporu (např. dělnickyc ^ejn mládeže) v intencích tohoto obrazu. Tímto ZP edstavy média neposkytují skupinám jen důležité m- děl. o jiných skupinách, ale předávají příslušní ^ nické třídy také „obraz" jejich vlastních zlV°.c^ými jsou „zahrnuty" nebo „ohraničeny" ideolog diskurzy, jež je obklopují a situují. nýtfli Je jasné, že subkultury nejsou privileg° ^ost formami-, nestojí mimo obousměrnou k*-u produkce a reprodukce, která spojuje do oZdro-alespoň na symbolické úrovni, oddělené a t bené součásti společenského celku. SubkulturyJ přinejmenším částečně, reprezentacemi těchto r ť , zentací a prvky vyjmuté z „obrazu" života del ^ třídy (a společenského celku obecně) musí nají jakou ozvěnu v označující praxi různých subku Neexistuje žádný důvod domnívat se, že subkni spontánně hlásají pouze zablokovaná „čtení", ^X°\0 I na z ^zhlasových vln a novin (vědomí podřít11 { postavení, konfliktní model společnosti atd.)- Vc ' nebo menší míře vyslovují také některé z preferoval 134 upřednostňovaných a přená- ní čknovZ°7nýmÍ kanály masové komunikace-rPOchybňuií Cvddnícké kultury mládeže částečně íInicemi ]Á 3 Castečně souhlasí s převládajícími de- r^^oloIuJ ™ JSOU' a sd%* ^dy podstatnou a°sPéiýc]l ? . e zak^dny nejen s dělnickou kulturou l d°minant 'TCh otuPenou tradicí odporu), ale také atictěisV' *Tulturou (přinejmenším v její „demo- NaPrÍadPnStUpnéjŠípodobé> ečenskéh podrobný Pohled na možnosti spo- náííl nutn° VZCStufu na°ízcjící se dělnické mládeži ^tivní sp i "eukáže žádné významné rozdíly v re-béžnému veCCnské Prestiži zaměstnání dostupných Ví V r°ce 7PnsJusníku mods roku 1964 a skinheado- v°zdíJ odh ^když sčřtání Jidu bv mohl° takoyý ŽC PraCo ' ' tó méné se zde odrazí fakt, ^ezitě °VniCÍl Př,'íežitostí pro dělnickou mládež a ideni mit° Iéty ve skutečnosti ubylo. Rozdílné styly astUnu- ktereje strukturují a determinuji, spise ^toJo donodnuté reakce na rozpornou třídní parad0Sl1- V tét° mytoloSn' se na „ochabování tříd'1 tickou X?é odP°vídá neředěnou „třídností" roman-ziVota Pvredstavou tradičního způsobu (dělnického) grarn °žlVovaného dvakrát týdně televizními pro-Pak Jak° Je Coronation Street. Mods a skinheadové mytoJSVymi vlastními způsoby „zacházeli" s touto teriá í °gil stcJnejako se svými bezprostředními ma-bezt nimí Potřebami. Učili se žít uvnitř nebo mimo Sov/aré téio Podstav a typizací zpřístupněných ma-a „Z?1 ^édii, v nichž je třídnost střídavě přehlížena Raněna, popírána a redukována na karikaturu, li T]nfTn zPZsobem punkeři nejenže přímo mg** no* V2růst^cí nezaměstnanost, měnící se morální °rm^ znovuobjevení chudoby, hospodárskou krm 135 atd>' °ni také ď h° « lJľyk' k*rý bvl mánÍC" 3 t0 tak' ŽC fodfľi 'lshn>entu „„ y na ro^díI od rockové- SSf ^571aktuá,ní a stříz,,vy pCÍÍ^' ""Podobí, ľ UStých h,>ídch"' r0Z' roehlľ rctor'ku kr° , ' sP°diny). Punkeři si Cfe^-Äŕ8* ****** plnila let - 'yp',ckemu ovzri yrazŮ' Pochmurnému, silřm n°brovskou ne2a°U-Sl Závěru sedmdesátých Le^ishaa N°ttin& říill ntnaností. Pověstným ná- PUnkcřipi"aLady^oodu n,v,a,u' V G™™icku> ce Pron P Vadř'i iako ~ ZLCeIa odpovídalo, že se P*j*é ľy,Stav yelké Bří"' Je"Ž bezchybné odrážel Skuteénou^Vé asambláže ",C" Různorodé, punkem ľ* jakkoiľD!'esi' {^tr3ciab;tzpľhyby vyj*dí°v3iy d°St"Pnéhol Vné !es«vená Ka?h'A,C tato Proh'áŠe' Vodň"ic "°Jazyka - ja7„L : yla od'«a z všeobecné Pf0 *C£;ktCrý ^ běžný. To zdů- USpech pu^kult"ry, takn°St Pákové metafory jak t0tÍŽ schop"kOVé ^bkukpr0Jejich oponenty, jednak foblémů v, SymPtomařry Jako Podívané, show: °Vat "OvécuVét,uJe to saí'ZOVat celý trs soudobých ľeakce rodiř,yavyvo]av?°Pnost subkuhmY pHta-"P°dnikatelň UČÍte,u a z * dpovídající pobouřené , Panika m"řV °bia«i o^Tnavate'fl. stejně jako a-POSla»cu z'" a> ^.„íľ1^ Proti nimi morál-ne,dP0kud chcdeP^dnýchh;ad"ích urených žvani)ů b, ľVe zVoliľ PU"k zpro ' " ,Žacké tažení" proti m SUbVerz'-N ^d"Vja vledk0Vat 2™a*k, musí mUSři "^ňVe > -ií ' ? ' kd^ Jej podro- Vat »mVai« , yt Punk jako chaos, Jakohl"k. y ní 2av, tí°wieho kujľ rC cháPat> z Jak^ch důvodů se íé sPoJečenkrm°-31 SpíŠC k°iem °tázek gendc" Círi ^ritikům iľ C tŕídy' 3 m^eme se postavit proti fc,Cké" liniek' ľH SP0JUJÍ ieSitimní záJmY »auten" °vieOVci VC kuifury poUze s oblastí produkce. ? Znám0u / h nCzápasiJi rádným způsobem lTatv obchod* prob]ému> s nimiž je možné se po-Cír> vztah ľ neb° Ve škoIe>*s problémy, které se točí fl sPoIeccn ,U ^ aut°ntám (rebeJství vs. úcta, možnos-T p°koušcl VZestuPu nebo sestupu atd.). Přesto °^ a domi 1 Vydobýt SI' prostor mezi kulturou rodi-nacílázet anantnívidcoíogií; prostor, kde byio možné 0Íl,e(áu Se 3 VyJadŕovat alternativní identitu. V tomto aUtoiiomi POdí]cIi na onom osobitém hledání měřítka ^ kult °' cílarakterizuje všechny sub- (a kon-Pr°tiJcJadUry mIadeže (viz s- pozn. 30). V ostrém Se B0vv- U ke svym skinheadským předchůdcům N Sn, • Cl konfrontovali s otevřenými podoba-a Poko ^1S,mU (Sexuaíního, třídního, teritoriálního) ním> vVh Se s menším nebo vétáím nadse" fak a\ nout' Podkopat je nebo svrhnout. Zároveň sj2;^OC,lybÄova,i tradiční dělnický puritanis-se ^ *co okořeněný v kultuře rodičů; b) bránili H pr SODŮín, jimiž byJ tento puritanismus v médi-přil oC2cnt°ván jako hlavní znak dělnické třídy; c) v tc]PUSobovali si obrazy, styly a ideologie dostupné sedmľ21 3 Ve fiIm^h (napr. kuJt nostalgie počátku coutu CSátých Iet)> v novinách a časopisech M r,apŕ feminismus v jeho obchodovateiné podobe, tiZ-' °m°Politan) za účelem konstrukce alterna-odJi.; entity, jež by zprostředkovala pociťovanou na ,,Sno", Jinakost. Stručně řečeno: zpochybňovali no^mbolické úrovni „nevyhnutelnost^ a „příraze-tridních a genderových stereotypu. 137 138 KUiTUR*-- NEPŘIR0ZENÝ ZLm em se ještě dva dny špinavý." (J965-SStaVÍtCí GLC [GreatCr London Councií neJyyšší administrativní orgán místní vlády tzv. Většího Londýna] fpodl P° náv^vč koncertu Sex Pistols e-Wew Musical Express, 18. července 1977]) "ovsech ■ ÍÍHpr0 JPo/ecens¥cn institucí nabízí jazyk nejmenšívyu-a tento živo Životem společnosti tvoří jediný celek ^šírni /• ' mm 0 s°bě přirozeně inertní, se projevuje pře-Jak0 konzervační síla « (Saussure 1989) ^ar^sujfUbrľvPŕedstavuJí »hiuk" (na rozdíl od zvuku): n0rnénů eZn°u návaznost skutečných událostí a ťe-Qh0m S Miich reprezentací v mediích. Neměli by-kko rnc° P°dceň°vat označující sílu subkultur jen brát u etaforu Potenciální anarchie „kdesi jinde", ale ntP°Íádl konkrétní mechanismus sémantického reD ' Jako Jistou dočasnou překážku v systč-Prezcntacc. Jak napsal John Mcpham (1972): mtfilnosti a totožnosti mohou w mtolik hluboko za' Wch?v nasern uvažování a mvslení °světě (ať už pro před Úí°hu V naáem P^ktickém životě nebo proto, že Čás StaVUjí mocné Poznávací nástroje a důležitou sou-1H zPůsobu, jímž dáváme smysl naší zkušenosti), že 139 p,Vou ^v0u.y se s -um vypořáda( je pro n ,s pfctva. J'c'ch J- ypuštěn/ 0jl, vést k 'd!ntický^l iriítťinínebo Vynutípfcvaiu- Zkratee0rft °sáh'é de,? °gickM kategorií může ^'uS^^iS^1611'30* ^ odchylky ve Uart Sail * VŠecn"y nlJPu°Vaf,u tódů. kterfzakii-a''(39^)(vc^oby uvažování. Jak napsal "N°výr , v 'tnc Politickém kontextu): f^tavuV "an">ť", uv„ ''' SteJ'ní tat dramatické f° "oiaativ!! d°h°dou Pň>tf<* "orem řeit0návaíí nS!ét defínov4' ' Nezpochybňují w, sc ořekáván'jak by mi] vypadat Ce ys,enky 0 vost>čují ^^P^vníp^ vyjádfen/jsou ur-Dá yz«am„ ožitou Cd ""'vcrzálních tabu-J'mižletedyocek- -průWedno«- (spolchli- "íSvě>ni^ielaVat'žeútokv Jsou l,-"'aÍí velí C a ^koů-'yna3morizo^"ékódy, (J967) C°be^e^? sí'u Prfl"? sPol^nský, sociál-m> *e > .o^Uío^kOVat a -eklídňova^ Vys'ovInéfctc4u svat0st,4'S7,y Mary Douglasové ^es> * ^ei^itivnL VÍ"Strauss si P°VÍÍ' S« l^ha ^jW* 'n-ýtech jsou špatná Véd°nií n^'adřuií '^trauV , Sch°P"é „rozpoutat vh» :,9»). pod 2V^iostí Jí **ká*°^hy (tHdní yědomí, odjVá|iř /m, způsohy (překrač0' 40 Cíl°vání, porušována zákona atd.). Jsou to profánní Pojmy jsou příznačně označovány za „n F miadistvycn. dívané bulvárním tiskem pn P°P { řísluŠnost kteří svým ehováním a oblékáním H&J^ podobne k subkultuře („zrůdy", „zvířata H' ^ ve smcc- jako krysy, nacházejí odvahu jen .P skupmy ccK6i) zřejmě naznačují, že s objev sp0jene mohou byt oživeny ty "^"Äu a Přf ^ s posvátným rozlišením meZ\ ^nVldel zaměňováno Bezpochyby 3e zde *^*3* If*ft5 s „neexistencí pravidel , coz j ť roZijšovan> m (W69) „nejjistěji Jistí i oBdJ Přírodními a kulturním. ProceSV .kě na P°u/lV/iffl akee na punkovou subkulturu * ^ v teleVtZ> „oplzlého jazyka" skupinou &» identyk° a najejíeh nahrávkách," stejné jak" Sinips°nem' , , (-e0rgcm roCkery 61 To jsou úryvky z řeči přcd^ch "^/deviacím soudcem první instance, po *^Äého ve Whusunu roku 1964. Pro ^ řc^ se tato řeč stala klasicky^ P u celou; , pdm, a zaslouží si, abychom ji octfo* ligá„.» f. loVu vc psychicky labilní a ázcjf o*»* JC kteří, podobně jako krysy, na řadu smečce." (cit. podle Cohen 1972) ^ pod^^oVOru 62 1. prosice 1976 se <**g£^ V řjjjf f ^ 7bda, televizní spolecnos > rf , » ích cen s Biflem Grundym použily10 ížeoých. nco Noviny přinesly , objevil* inCSl clan Uch, šokovaných rodicích^ 2 P^^oU^^ vyklé historky. Daily ^ Jk po^J^c: o řidiči nákladaku, který byl t vne£ ^ do do Pistola, fa kopl do obra^y^ ^ sVlns jako každej, ale nechci, aby geX 1 - kdyžvečeřím." eúspěšně^X^^ 63 Pro obscénnost polic^louHoWdl1 po vydání jejich prvmho Bořiocjfcí roku 1977. ^ 2vraceníapíjv- ÍX^"'' ^"líZ^ Hcath^w64 naznačuj/, & 2ena 0 "-c SnľhJVub°Ud0bé brÍtSké SP°W' 'mZ*' SUrr^ÍT,leČn°St' mhlcená estetismem, °bchodv r rmus?SkuíeZS: existe"«Hsmus a do jisté dHesstávál{7mévýrobkľr Ť*stalo>Prostřednictvím ***** rnínispotř„r0 by'° »tera očerňomno, se ' C°™lod!°*fn^zboiim a konzumace tak ysl a "tetovat další směr." .V,'d<5'< iferic c^dy d ^a Poícud ano> jak? Obj/vnové u je se mezihru- ÍhtCn ^al°dís"°fcuiíc-T 3 Plením. Tituin/m 6*sír^\ konientařiř;5 r se h,avn'' £lánek fíeafL^tolT^—~_ a Prostřední dvojstr* 1977 takte na IcriW MltUj® uái,a EM> sc skup '40 ^Pokoi, - Pr'"csh právě Oko- • poslední na nebo přílohy nabízejí ^gS-f ££ módních výstřelků a r.tuah, (y l9?7 a 2- ^ by Ofraroeru 30. ledna, W- . reakci-J , 1978). Zvláště styl vyvoláva dvoj zesmesn° davě oslavován (na módní stránce) subkulturu J* nebo tupen (v článcích definuj ^. společenský problém). pozornost «*dné Vc většině případů Ph^tery., dříve stylistické inovace bjeveny ° .,ení, jsou poUcií, justicí a tiskem . ^3^*^ nebo „protispolečenske c.ny ,oUZik „v.t Ve bitky, „-zvířecí chovám -. 7 WoStí v OD .detl. ní" původního překročeni z y chova01, ^ skutečnosti mohou jak d**^ ^.^y ( ni tifikacc prostřednictvím oso atalyzato ^ kombinace obou) posloužit j pUIlkov š,e. paniky. V případě punku s. m ncbosyoU všimla prakticky zároveň* ^r* uvtfJ je, ním punkové deviace. 0 této •* rUy prvnľsérii poplašných dvo s obleče.n *Y 7, jež se soustředily se na f%"iÍ* v týdnu mezi 29. M*?*^ kdy se Sex Pistols najednou * íoday. » stylu nost, „a kanále P#S ^ stranu mods, snad diky ikoVám » nebyli jako skupina .den „b- . s nepokoji v tunsticky ^ Ur* ^ „Nesmíme dovolit, at* aCe lety- ^4*^00^ bOJů, jakými byly **** před ?» kc ^ P ka přímořských lcto^0# ^udK ta možné opětovné vyui«^étn tón* vrátit ve stejném pr°r ^ rozhořčení. Statní<* svári, tUra byla 7* " rofc" 1964 «. , ro*Wn„ J v té době , acko,i samotná subkul- r°zPtvi„ bku)tury co. ľ"trne se utužující nepří- sÄ^'Ä' Vede to k nczvraíné",u sl0vníi A rCjnou> Prodr,„ Začíná narážet na svou rá)c Žfe^1í iCn Äu-a * W ^ co n, JSÍm J refer/ J? ^ znamou „dcerami ľ^.on''Uar'Han(/92'ľ' ,5°> Pozn. 68). Médu, mce"- M;S"?'tUuJfdodn ■ "ejenŽezaznamenávají "°bra^ní v !> Jsou CrOU nékte™ kulturu prostřednictvím 1 k° .ívfřař "° r°zUmu ""omáčeni na místa, kam procesem se m.). Tí*eZ°r>e -rodina", „bez do''JC í^cl^^^je na ^0 "učícím iéčebný* iľd ,nant«ímľ?a JaC0?Cn/ P^ádek a subkui-ďvľľý *be7r°«íe, z níľVeZUJ'ící uvadlo uvnitř fcíEP** ^7 Jako Nf>C!ľfe«č vystupuje jako deviľ z°°žnn W "a m-. Znaků subkultury 3 ,dco'oÄÍckáy 144 ZBOŽNÍ PODOBA 'v- tak akade- Touto podobou se zabývali jak nov"^";'mi průmys-mici. Vztah mezi subkulturou a o ^ svoU ne. lu, které ji udržují a zneužívaj!, £ P se věnuje jednoznačností. Koneckonců sud e ve vol- na prvním místě spotřebě. Je ak ' do ácc ne-ném čase („Svý punkový hadry bych^ . ^ vzal, všechno má svůj čas a místo . k subkultura zakládá nove ^"^lužná prumys' a zvuky, které ^^Ll*** odvětví. John Clarkc (197») nt.ni , irh styl* v trhu s mo „Rozpouštěni subkulturmchJj ^„tecn^",. jednoduše .kulturním proce eko„omickycn ,vílCÍ infrastrukturou obchodnic m, a n cí nověho typu. Ma.ě ba , jed£ společnosti, butiky a ruko* ^ fc c,,n dvěma zaměstnankyněmi ty nespec.f.koya taUsmu, spíše než e***^ ma„iPulace. představují dialektiku 145 By'o by však ch h -kulturních.. a Ĺlh^ T*1 na at>solutní autonomii *'Tormuluje takto ok? PTOCesů- Lefebvre (197^ osevní jev« , °o fbchod je [...] jak sociální, tak ™ ľ*"*** Jsoľ ÍY* d0Stává J'iž Prost°U-^Polecenskými hi' ,' KCC"0 s Marxem (1954), PTľÔSobu^PUsoh'8yty a významy se lUltUra" Vy2načovayHr,gmá'ní n0vinky' jimiž se „sub-dostup,,^3i ' PreVede"y na zboží a stanou se a dnrob ľ SVéh° dův'ě;neroTOU'' P°kud >°U J^"0" mSnymÍ P°dnikatcľ W ""'^ VySokou mÓd°" „. ku'Jsou kodifi^ Je vyábéjí v masovém 3 Podkládají sc gÄ> stanou se srozumitelnými 2^° VýnosnýS Jak° °bcc"ý -ajetek, jed-*^pusobem podnikání. Můžeme říci že sp|yvajf Kulturn! na / k°merční) v podobě veníIľmb°,Ícké vl;v' 7'V m'ádeže mohou vznikat novéI"OVých zlostí neVyhnu^'né koněí ústa-^arého ff^'" nebo SJ^S n°véh° ^ Pro obehin Xm Pov^uzen1ľ °Z1Vením P™"^'" "a PolÍeko S ga,anter^ r)'nrmUSC' ^ PU"k ^ r«taurace ľ í*""* LI?, Pr°bíba bcz oh,edU trhy- hln ,°bchody s rul, ^U,tUr^: makrobiotické ^ bXk; s ? Ä2??výrobky a -b,eší Punkové nhio' . . ■ ■ r—-r—-^^ c ooJeccni a insignie je m°Žné Od létn 1Q77 . • , T°ku se v C °°jednávat poštou a v září téhož recenze poslední ko-Scstávala v'/ ?itomosří od Zandry Rhodesové, jež b^]y zaval y Ä t Z Variad na Pánkové téma. Modelky hm°fy (šn^i FamÍ sPínacích špendlíků a plastické btf satén ,y byly kienotnícká práce, „plastik" k°nčH af0 S iou Povrchovou úpravou) a článek Zna^enaľbS1ľem "ŠokovatJe elegantní", který před-rzký odchod punkové subkultury ze scény. 'LOGICKÁ PODOBA ^ruh poU'rídCOÍ0^1CÍCOU PodoDU integrace nejadekvát-a^cní JC tJ socioíogové, kteří se opírají o trans-Cohcn^°dci dcviantníno chování. Například Stan krétní ajiné P0Psal, jak vznikla a byla živena kon-^ods m°ráíni Panika (doprovázející konflikty mezi a rockery v polovine šedesátých let).67 Takový ^ ^ ^ mori7 ~ <■ '--'---- Cohc ' at,vr"m příspěvkem k tématu morální paniky je řj by/00/3 kníha Folk Devils andMoralPanks. Mods a rocke-typľ 1 dva dr"hy „foJk deviJ" („Jídového ďábla") - „gaJeřic S]uv ' „ r<:" společnost vyzvedává, a ukazuje tak svým přistáv i Mým rolím se mají vyhýbat" - což se opakované >,Sn >lCínt,1e,n »'noráJní paniky". Pní ^ °sti Jsou čas od času vystaveny obdobím morální Pin °bJcví se néjaká okolnost, příhoda, osoba nebo sku-a * a jsou označeny za hrozbu společenských hodnot a Z^mů- Povahu této hrozby média prezentují stylizovaným rcTíe0typním zPŮsobem, barikády morálky jsou obsazeny faktory, biskupy, politiky a dalšími lidmi se správnymi Zorľ; společensky uznávaní experti podávají své diagnó-VY 3 navrhují řešení; vyvíjejí se způsoby, jakými se s hrozbou Vpořádat, nebo (častěji)'se sáhne k těm stávajícím; sam.x ne ko'nosti pak buď zmizí, rozpustí se, nebo se naopak zhorší stanou se ještě patrnějšími." ^"ciáJnj rcakcř na punkovou subkulturu prozrazovaly 147 tvP analý2y m 3 - pílení důvodů „ľ ?ňnéSt Výj'imečné komPiexní *°,avaj<' takové hv; ,C subku't«ry opakované vy "naI?Jí.se • PotS^r* *ž Poť^ují a vyrov- P naCXUŽÍtí C^r^ *4 Jak » prohl P3ná lýtkem'L , deV'' fOSoba nebo sk"' T "*bo £? Spo!e™°sti jako možný zdroj akŕľ , h° tisku na t "a senzacechtivé excesy Ä jsou př"ce ruméně J«inoznaénýeh re-Ä^JJÍS nľéd aCjW ^néjší. Jak jsme viděli, divot eSebenebezľ'- Z sku^né jsou. Ukazují Ch ZVÍfata a svenľné VCtře,« a rozpustilé děti, %ur ■ cntif'kace" muto Paradoxu svým po-bu<-žóaJzľŽ SC P°dle Ba!^né ** Sedmi ^torických mŕštäka /"^'ogie T2eSe ^načuje metajazyk •Jinakosř'f"Je neschonní - charakterizuje malo- si Jinakost- f-J Pro vyDo(- arth^ 2004 ndái Útočící na J'eh° vinuty Z dání * s ■ Strategie. PrJ,m,to nebezpečím byly vy-v^*»y~t^~~~-~^ Vn' sP°é,'vá v trivializaci, a. Zde je rozdíl Pr0S: naturalizaci, ochočení Jmeho. | J q ^ stejne tě popřen („vše, co je jiné, je red pfeménen [Barthes 20041). Nebo muže byt ýscStávác»s-v bezvýznamný exotický ťl^A^.' (Bar*<* tým předmětem, podívanou, kasft na m,sto 2004) V tomto případě je rozdd" opakova- nepřístupné analýze. SubkuHury J, s, ně definovány právě takto. řo'banicemi slušnosti, tak například vždy ocitají » . manažera jed-jsou označováni za „zvířata (P y ^ «( /«" noho fotbalového klubu, nejsou lidsky v neděli 12. března 1977, .tyto oso V ^ ^ mi bytostmi-viz přístup Stua » » ^ ftrfrf tisku o fotbalových chuligánech Na d hou &»*«*» [ed. Roger ětJné zasazován, stranu punkeři byli |e *° do rodinného prostředí moznaP^ ^ odm ah rodinu a ochotne hrali roi šcl. jaKo jako pouhé předměty, jako n «mn vniman J kultura mládeže byl punk prézentoválad hrozba rodině. Někdy se £*J slovně. Například Dtffrp0 srážce mez. p« fotografii dítěte ležícího "^'ff pUNKROC^ keryga teds f^g^S^ V BITKY: HOCH PODLb" rodinu „slcm « se stává hrozba pug g ^ (Mohlo to být moje d.tc) jen7. JC bez s pomocí fotografického Pán jako neproblematicky ^nutclnou Přesto byl v jiných P"P nevyh' směr. Ať už z J^^oÄU^jjS^ záplavu článků škodolibé od p(>cet pr.sp kové výtržnosti vyvažoval 1/lG ,977 nf N3Př>khri v, .acta,,ům rodinného života Pefctv 3 """kyj tľ "y »Punks ^d Mothers" to">, kl 'Cné vediľ;^"kery s ™esmátými mat-který** 1 N' * P I ľľéh° b3zénu- "ebo P"' »N«ií f„ 2abyval vsVri ' y'y otiStó"y "ad textem, a "^áice n'l°st" "Pánka, 3 ' "Punfc může ^ r0' UVeŕq'nilv x ° H««hie P "Johnn>' Rottenjestej- me2i sto,,. Jako dčterh V**' "/^ zpráT ľ^Cľ°CÍ tcd* a nľ)nľCb0 brat^n a o svatbách °VÍ*> J^hí Všechny tyto příspěvky fCrn,íny, i^' a vykla! ,Pr°nÍííavé hlásanou pun-I °Pét Ch SC Sc VSÍ veh y SUbkuJt'"-u právě těmi Cíti**äSÍ~^--J S,cký™< a komerčními r°2bollř mentáŕ ^ Jíla -977) J /8J a „Punks and Mothers °hJ^"nú PWČCÍÍÍi tu snj; .ryřo č'ánky si vynutily i «* l^t^Jotog^y 'vyčkat r'?*ktoři potřlbé uklidnit ^/^^^iS^^ ^«/cdu;7d vtip * S' J^ty v • Jcr,0fn e a hroziví v Se sta™ dámy Poře' C° frídanýii t^žiliľ1/^ Po! m°ds a ro^cry. Úvazová rCkabátya ľľ' C° >•>'<* doba ni**. yLh 7- těch strašných punko- holické navráceni ..manipulacemi" subkultury. Sym ^, zp,tky do dcer zpět rodinám, přivedeni cerny ,va)a široce stáda probíhalo v době, kdy media 1 ^ pred rozšířenou „kapitulaci" P^^fi jsou .nakonM silou trhu k podtržení faktu, ze Pu b ,y přeplné- ny známými příběhy o úspechu, pop hu (cit. podle pod!. Uppard ,970) ^ „Surrealismus je v dos d (iy , Lippard 1970). Viz takc ^prosa^'" sebou dobu individuální 69 70 151 která může být cl"3 Jak° Mnk^T"^' °dmítá^ nebo prodá- *S£^*J^důsIedný'sebeutvářející terľ ? U historickvrľ m' ZC nahradř subkulturu Sľ* hÍSt^ckých ******* výsledek sku-slolc:nf0rmn^ iedlmZP°rŮ> hr^ou brilantních, bem n n°U zcela pCf^ EMI, „postupem mprisPéjík vývo^ate!n^i a podstatným způso-yV°V úderní hudby- 71 Y ,r°nickv ľ?, V Iondýnstó t?^ POJatá yýstava surrealismu, {ako «méICôTácJa uPevni 7Ward GaJJeT roku 1978, se Srov"ání n " mé,a Získat řP°Vest Jedno(/ivýeh surrealistů dobé> * P"nk má byt" í VZPOUrX> vzpoura stylu". Je 7, mU 9 d^ailV ***** otcV?r° ,Ce" Ve,ko" módou ve stejné 1 7 Pro8Ínr První velká výstava surrealis- Pl'sto]s ' měsíc před , ;!thcm Sir John Vat v ^ámci sout? nahrávací společnost vždy >Dych norem slusvnosti a dob-*~»Wtífaf přísné Právě^rSoúcr° aOKOnCe desetl Wtyr nové hudební for Pistols Jsou skupinou venuje strany EM] uzav* Znárné Jako ,punk rock'. Byla s nirn» k°ntcxt" si mu""na ľ.mlo-a [...fv říjnu 1976. [...] V Rázoval mnoho „ pr,í)omcnout, že nahrávací prúm}^ » které " Postupem°POVých skuPin' Plodně kontroverzný ^Působem PřSv ?ZCda Přijatelnými a podffJJ stavět do'poL VyV°JÍ modcrní hudby. [...] EMI *e £ *enlivost.« (cit. f^zora, ale snaží sľpodpora zd' Navzdory ztrátě,- m°rel 1978) n*m Pistolím" noVarCv(a něJakým 40 000 librám Z»P^!J P°^sení smlouvy), EMI a jiné nahráva* 152 nld evidentními rozpory společnosti spíše jen krčí rameny nad. t rf ^ otevrc- spojenými s uzavíráním smluv a ^zikanství, ně přiznávají k nedostatku T^^Saa známého vy-stejně jako pohrdání zištnými motlvyUi ^977 s písní „Wh.te stoupení Clash v Rainbow Theatrc roku U ^ na Riot" kdy byla z podlahy ^?*%t£mozH}** nctknu-seénu, byly poslední dvě řady sedadel ^ nahrava-tých) obUzxny téměř výhradne před - ^ nán„tek cích společností a lovci talentu. t, že symbo zaplatilo. Nic nám nemůže jasnej demo „t Heké útoky neehávají ^^Ä^čnosti představo všeehno nešlo tak, jak si to nahráva" |P konipenzac. valy. Sex Pisto.s obdržely pětmusn^Xhohrajto jak od A&M, tak od EMI, a když jej c do ob ho (nahraná nakonec u Virg.n) koncenc EMI předneseny objevil se na ní uštěpačný W^** Rottenovým jedovatým, nosový „JHU,h"»íflH wo were faking v " WC wcrc ;>" jusi money-making 0"U d0n'f bcl'wve that we're for real ľ y'>u Wou'd '««■ your cheap appeal. EMI - KM/ J5|,"d acceptance is a sign °f stupid fools who stand inline L'kcEMl-EMl" [Mysleli jste, ic to hrajem /c chcem jen t/ískat prachy, nevěříte, že to bcrem vář.ní, jinak byste ztratili svůj lacinej půvab. Kdo? EMI- SMÍ Tupý souhlas je znakem Moiipcjch pitomců, co nevyčnívaj jako EMI - ĽMIJ („KMI", Virgin 1977) 153 154 SpDMA KAPITOLA STYL 3AKO ZÁMĚRNÁ KOMUNIKACE „Mluvím svým oblečením." (Eco 1973) , ihnsteinosti, od vzdoru Kruh vedoucí od odporu ke liiosi j vidéli jsme, k integraci, obepíná každou sll°kUmédia. Musíme se jakou úlohu hrají v tomto kruhu honl zVážiU, nyní obrátit k samotné subkultur ,7 Musíme si jak a co přesně subkulturni st,yl oředstavují jistý pa-položit dvě otázky, které pro násp členyjaký jim radox: co subkultura znamená p subkultura dává smysl? Jakým způsobem oz přes-zmatek? K odpovědi na tyto otaz*y něji definovat význam stylu. nd Barthes V „Rétorice obrazu" proti sob ^ eyidcntnI staví „záměrnost" obrazové r<* ^ představu-„nevinnost" novinové fotogra • ^ praxí, ale jí komplexní vyjádření "J*^- a fotografie v novinách se zda „pn m reklamy nější než reklama. Barthes důrazný nebo je záměrný, [...] reklamní obra, j můžemc alespoň završený." Barthcsovo r mezl sub- analogicky převzít k poukajn■ ní stylové kulturními a „běžnými styly ^ tance, ar asambláže - nápadné ^f™*"^* vzorcům gotu, hudby atd. - mají ke konve f UrmálnW oblekům a *g stejný vztah, jako všední příležitosti atd. 155 SÉ^>otk ľ0t°grafíi Věd°mi instruované cíláPánv ľ a,e všech Pnm° zamfšlcné ke ko-béž"ého „íJakoznakv«,7 předméty mohou být V,astlÍDn- J'JeJ*h fí "'T"™0 muže nebo ženy na n,tř«ím « P Každí i "to ^ je bezpochy-skuPinč ° efcání, ktrr ~ «*nven&ifch způsobech ZpráMež ?°'Íka moi^, ro)í a možnou Tento SÍ'néíl/oh ol? PfetíC S SCbou celou řadu Už nic ytVař''me afr/n,ho Postavení, obrazu, knI. 'te'«osfl (fJ- p02nIv "normaIitu" jako pro-bot n,Ve ľ, Vhodností' J\Se Podle své relativní OK m -kJ!??** Přerl,,PHrOZenostn- Záměrná «4 také OÚ?****. ' Vybér nató* významem. aných fe .eskuPení subkultur od Uítur°u (nebo kulturám') 72 ačkoli jiv strukturalisté budou souhlasit s Jo 11 -ak0 J ^10 (1974), že „společenský život je struktury*. ^ ,£ existuje zde také tradice bližší hlavnímu pr d0^aí^J,^e sociální střety,hraní rolí atd., která nevývra ^vsk£he ^ sociální interakce (přinejmenším ve středosta ^ pra Americe!) jsou vcelku pevně řízeny řadou P**q-jv zákonů a zvyklostí (viz zvi. Goffman 1971 a 1J , i mods, "e , - ™řlé (dokonce i lušným kolem. Jsou um „Ui světem sl 'ž bezpečně se pohybuj to -J^, „dusnost V, a deviantním, jasně vyM»?° tancírnam. a £né se ve skupinách setkávali P ^ (napr. ro ^ Mezích). l^w»ují své vlas dokazUj.; tričko punkerů) nebo alesp g zncUz> jsou k tomu, aby jc někdo pou* ^y^^ spíše o nich přemýšleli,ne proti jj, ^ spojovali). V tomto t0*p°^nahra- streamové kultury, jc3« , přírod" ným. , je, podle Barthese, Prf ^'i „normály ktcrýse da historických forem forffl obrazU s^»< ^„t-převádění skutečnosti sveta ^ pod*-pak prezentuje, jako by bV (Bar** 0 sub" nich zákonů přirozeného rad mUZCm ^ Jak jsme viděli, v tomto Qny « ís kulturách říci, že Pi*-a i ^ přírody"." Tím, že "^S** fS*,^ íuje zboží do odUšných ^n , uSoby^cVldenc. Způsobyjeho užívání a objev" Jalesno ( čuje z pravdivosti^ , Bj^g každodenní praxe (Alt skryte/ P vírá svět novým ^^^^ S ide„t«y) (spolu s paralelní kon lu. jc áv0u,jeJ1 , tvoří „pointu" subkulturnich jeZp^ dals, prostřednictvím pfl-gj, dtfe^o ^ Jakmile jsme této zaklad } opCt0v sadní postavení vůči cele ^ ^ __..hrom"-0 _„c„vni l>r.. „řc. i vý^2 dikurzivních formací. Když ovšem kutil urni ^ muplný předmět na jiné místo diskurzu ,gtj ferjiísti u stejného repertoáru znaků, nebo když JeJ r ^W1' odlišného uzavřeného systému, vytváří se novy sděluje se odlišná zpráva." (Clarke 1976) v tra^' V tomto ohledu můžeme chápat krádež a^prVe formaci edvardovského stylu (který 7 ^ ^Q po-znovuoživen počátkem 50. let na Savile K° strany třeby zámožných londýnských mladíků) z ^ ^ teddy boys jako akt kutilství. Podobně lze o rn že pracovali jako kutilové, když si celou rabo|ickýctl ků přizpůsobili tím, že je seskupili do sym ^ souborů, sloužících k vymazání nebo subve alJé původních významů. Takže prášky, PřcdeP skútr jako léky na neurózu, používali samoúčelné ^ ^ původně vysoce seriózní způsob dopravy,^.^ hrozivým symbolem skupinové solidarity- ^ improvizacním postupem učinili teddy b0Het)enu' cismu útočnou zbraň v podobě kovových hr Q%. nabroušených do ostrosti břitvy. Britské vX^^^j dobily záda špinavých bund, nebo byly TO*f? £ t\b' a přeměněny na zajímavě střižená saka. ^e pádným způsobem byla běžná poznávací zna ^ obchodního světa - oblek, límeček a kravata, ^ ké vlasy apod. - zbavena svých původních ^ (výkonnost, ambice, servilnost) a transforrnova ^ „prázdné" fetiše, předměty touhy, mazlení, pre ty hodnotné samy o sobě. 0pis S rizikem melodramatičnosti můžeme pr° těchto subverzivních praktik použít výrazu ^ 0to Eca, „sémiotický partyzánský boj" (Eco 1972)- ^ boj může probíhat pod vědomou úrovní jcdnod1 ^ členů subkultury (přestože je subkultura sta*e' 160 M fcovni, pernou J^^gp** ak s objevem takových « tí gvetu P Uppato - a je to válka surrealismu P a, podl ^" (-e«e Mršeno ^ zkalni e***^ > IÍ ki>r mu - snová práce, koto ^/^J^ nas na tomto místíjg* kutíu. ly 1 * konstatováním, že útok ^ p0u^ života, která určuje f P . iuje 0d j<*,u všednějších předmětu, m píe*»*ŕ j^n°I „toiální Mhd P^ľm že mu P* deB^J^ Předurčeného ^"A^poW^yiO a tínt jej podepíše-H é r...] roÄ Požadují pro ne sam .o<><<). * diskurz implikuje f (ptO*** ^ estetika natolik Q yP utváří onen druh je&£ y l6l ný termínem „dis^ul" předměty maií tu společnou vlastnost, ze je n se od ^ předmětů, které je obklopují, a P*ccf * rCton duchou změnou role, úspěšně odlisuji- V Max Ernst (1948) říká tajemněji to ^ koláž, vyslovuje iracionálno." g spe3l f Je zřejmé, že tyto postupy P^°f utor" *j faiíiisřuí. Subkulturní Jfcutií, stejné ja* na pH realistické koláže, „proti sobě stav1 vlajWs , pohled neslučitelné skutečnosti" nCp0^eí ' díra/tričko; hřeben/zbraň) „ve zřctelné^^ gfi ^ [:■} a [...] právě zde nastává explozivní 1948). Punk představuje nejlepší Příkla° * ^ \, ního užití takových anarchických P^stuP átft » r & pokouší „znepokojením a deformací ro tt ^c c organizovat význam. Hledá „explozivní s ak^ (pokud vůbec něco) měly tyto subverzivn označovat? Jak je máme „číst"? Pokud * h^t + punk a věnujeme mu zvláštní pozornost, , pře podrobněji zabývat některými problémy, ^ námi v souvislosti s interpretací stylu vyvs STYL VZPOURY, VZPOURA STYLU >Mc nám nebylo svaté. Naše hnutí nebylo mys^ ^ mstické ani anarchistické. Všechna tato hnutí «*■ ^ druh programu, ale to naše bylo zcela nihilist^' ^ Pme na všechno, i na sebe. Naším symbolem ty® vakuum, prázdno." . u) (Georg Grosz o dadais .We're so pretty, oh so pretty vacant." (Sex Pistols: „Pretty va 162 a Pokry r PUnkoyý stYl často otevřeně útočný (trič-risticícé 3 Sprosfými nadávkami) a zastrašující (tero- je možné jej zásadně ^rOzřGz^c°StřcdnictVim násilností jeho „cut ups" ** ^ojoy*11 ^°dobnějako Duchampova readymade ^r°to> že V^rab^n^ výrobky, jež se staly umením jen naPadn' SC J° rozno^ tak nazvat - byly ty nejméně kolík naC - neJnevhodnější věci (špendlík, plastový P^escn^^10' součástky televizorů, břitva, tampon) ^néh^ d° oblasti punkové (anti)módy. Cokoli ro-to nazv ľ J nerozumného se mohlo stát součástí, jak lékání« ^ Vívíen Westwoodová, „konfrontačního ob-straoVa' 'OÍCUd byi Přcrvv mezi „přirozeným" a zkouší: kd kontextem jasně viditelný (pravidlo tedy V p/l h čepice nesluší, nos ji). Xléty y nkf_vých modelech nacházely své místo před-*e sp]ayfÓjčené z těch nejbídnějších kontextů: řetízky Wéfl0C^°yadcí v umělohmotných sáčcích do odpad-^Udn°ík C se zavěšovaly v ladných obloucích přes Kiácké ?pínací špendlíky byly vyňaty z jejich do-*aPích ,,užitečnosti" a použity jako děsivé ozdoby r*dné UUté d° tva7e> ucha nebo rtu' »Levné" pod' S vuje.',nateriá,y (PVC, umělá hmota, lurex atd.) ^íŽe) ními vzorľ (naPň napodobenina leopardi kv*Utu >,hnusnými" barvami, již dávno zavržené na ra]ýkvv°rientOVaným módním průmyslem jako zasta-nbé£$ punk zachránil a dělal z nich oblečení (trubky, dCrnoC. minisukně) vědomě komentující pojmy mo-h°ZenStl * Vkusu< Konvenční představy o kráse byly ně v / přcs palubu zároveň s kosmetikou, tradič-ženskéJ*aZ<;nou žcnám- v rozporu s radami každého aby t ° dopisu nosili holky i kluci make-up tak, tréty° byl° Poznat. Tváře se staly abstraktními por-■ Pozorně zachycenými a pečlivě provedenými 163 studiemi ode' s'ámově ilutôunXVhsy zJev"ě obarvené Ze,'enými chomáč u Černou- jasné oranžovo. f*" a zdůrazni P beh svého vzniku množst ^bolieky 2ncne"ym' vnějšími ävy. Podobně 1 S6 b^WvľS7 S°UČásti äkolních unifo „f^* graflfo neb ' Šk°,m' kravatv) " košik kalu 3 postavenv f Umclou krví, kravaty neuv to' °fám n*o Lt° Pr0tÍk,adu k úzkým kože, o ľoUKPerv^nost a Urímu r"žovému mohérov zaľá S oí^ávanV °rmaIita hodnotné s zni"* ik«Ä VýS'edky se využívala zvi vie sou ncuvlv ^ kože"í živůtkva a vyne ' budoárů ko ' ( PaSky' páskv a řet&y kaz4cnľ SVétl° meta t? P°rno^a^kých f oblékali 1 notac'' Něktrf ,Zn°vu "abylysvýcl duální Vý Prfipláí,- m dí punkeři si dok' nost adet"PerVerzity" - ~ tCn "^Prozaičtější syr Punk s,tnť Proletársľ Vyjadřovali svou oA ^^atnít^^udrí^boly. Sf tanec, víľdkopávalt'^C' n<* že pouze zpi "a blbeckn, a. mai"strea^ yrazový prostředek nemé| vJj^^S^ Popkultury, pron ^KkJí vz^bota. Punkový t yp,cképro' Cre Geoff " k Povrchním úklo Pop-suje «V^^T Jako To„ b ntuáIv sobotníe vX^*^^^ "k nebo Meeca.' P'cnááí ľ 6)> Jak se sevřená 1^. tancčního sálu v p< hlaví se obecne otevřené projevy **^S»SS* Pohlíželo s opovržením a pode ^t cho toho NSS / ubožáka?'6 a kon** ly pogo, P-nemělo na parketu při dovolovaly a robot, žádné ^£&5 sp0,u jjg dpo. si minimální družnost (mo J dJnC1 stejn lidé) - „pár" většinou tvor1>1 protop hlaví a fyzteký kontakt l-JJ^. uchycený tancem by! .P módní postoj. Jal nějaký vhodný P^g^aé druhý udělal v klasteke pr* zakaZovalo d ^ O pomyslnou fotograf před poj* L Ve ' podobný druh interakce, a kc Uac ^ vždy docházelo k PO-^katurou 'Rvaných skutečnosti bylo pogo kan 9tylu SP0J níků «rdum všech sólových tane ^ntjtancc r a. s rockovou hudbou. Připoml vc spojen' ta (skákačů)", který Melly p°P a .krátký S chetn trads (Melly 1972)- Stq ^: ^ 7 výskoky do vzduchu, ruc ^ ^ěnyF^ Jako při hlavičkován. hudby- V P idio- na v přísně mechanickém ry stylu tai str. k hipíckému malátnému, vol fcnouskuv zby. bekému tanci" heavymctal^ ^ W***, rytmu 132, pozn. 59), "dělalo P5°ala sC zmenou lenost: jediná zmena n* 165 hudby^ byly „interpretovány" s ma-sJdnorn ""iste Vp°době Wečovitých kreací exkľ OÍ' 2do^nä en ' katat°níí-xk,"z-vncjšřch en> poga zaznamenané jen na nej-"C:né'ŠÍ" S„Th 'Jeníci, byljak byk, vJ*namu, k ™""C »sP°ntánní« a to ve vehce hfev aval z ičm? tyto výrazyv punku na' krokua;Ukou "ebo e' nCpOStreh""teJných pohybů které h PrVní Icrokv ( agamnéJŠích vrávoravých ^ v*,iľ naJednou L ,rankensteinova monstra?), nčkdv dn6n Postoľ ''bovo,"čm místě „ferufcny. jedno5:' mÍnUt> a n ľC SCtrva'° několik okamžití, -novu n^dvi^el7nThyhOVOU Sekvenó SCM' o něr. ľCkteŕí fanaJ, az3l° a byla předvedena •Ätó 3 naP'"^voPuUtrÍ d°"Cd" Vtó ^ fobotv . "a nckoJik h„H° CMOreoKrafíř celý večer, ni^nol podobné- mTvého rocku a popu 2aPň'čin i Chos« a př/m r,tan°vaJa svou uniformná dru^^dostetkr8"' a< "ž záměrnou nebo ctnost ŕ ^0žnost, ootr, SCnoPno^í. Pokud by pla-("Ch^e byP°at2 "dělali punkcři z „ouze ----- atery" _ Johnny Rotten)- „í"10" » CtoU^^i n.11"e2";a^'»-ch oblecích, , pokove-"olľ '°' «« Ä^íC!1" do b"vy kovu, rukavicí, Pa„ľan,>ch » nciľ,0'^ Péci ů ľ do«Wikritíckého j „ -°mim» k tTřn( «P=I'v,Cdvádéli řa<<" Páliví h«* od /'j'3' s ^^ftS1 P°h>*fl. -"mco hráli Ch Po celém .a v fBttS* »No™al Boredom", byla m Svť«. 'yCh ^namnýc uměleckých 166 • wtarová stěna s hla-V typickém případě prosazuje ky doprovázena sitostí a výškami na maximum „jc umem stupnější přehrady, jež v kapitál* a^ ktera byla a snění od skutečnosti a živo ^ ^ ^ » Rockov, hudTTÄ^ íl^'f rozpustit a rockové onexrff . od r„zr«av mi formami výtržnosti 167 d0sta'ečně h„ Sto"Pen," CZPečná Jc f„ punlcPr. "nové Wnv« ' abY mohla hostit vy- * por^ovánrse'e0)!dmít,a"toi—at tak°' P'ivancu 7P,ny a Jejich ľn Cf"Ské etíte£* P0""" v Raink VzáJ'emmV>. °USC1 'Pojili v bratrstvo RÄ*°* ^W"5?", "adá^- V květnu 19tf Scén"- P^nyC,a»hvy2ha. béhem sWadby ,WU» Vické ^tím fcaždé a"a SCdad,a a nahá^na na změnit a i n°2načně d P.redstavení> jakkoli apoka-je možnos« ,tCené * mľn °va'°. *<= věci se mohou 'Snorovac ;rfcterou bv * Sj 26 sam°tné představení "béžných r Udeb"í toT sk"tečný punk nemel Přec"odVa?°u^ů", fa, Pr'nášd zábavu příkladů p"" the Ba J*** «a Ä % P0-dl symbolieky 20 Sniffin7?Ces' Sid V, (Sl0"xsie ze Siouxsie ľ r°ckové h"6'Jordán "S 26 Sex P"tols, Mark erafchii n^LZ Ants)' 1 skromné místo TCe' ala °tr0riné mľn S-aVOVaio ^aktivní al-T" nebo kaneelářské 2^ P«Xm B°ys nap4P°dp°řc- ****** } m° 2 fe*ÄL Úd^ angažovali «S^J»Í tyto £r'bu"Xa2aměstnaliJe C ň°Va'y on >' novi , 2kres,"jící interpre- ví^r' v Jin/ch oblasteen kri"cký , k»ltuTy' "<° První ze strany ~^^_y Pro«or ™J****i vytvořit alter- *PfedÍ>»Sí ľb°da vy,""?0 hiPfcté happenin-/ smer '-nou „spontánnosti ■ 168 oň ideologa Pr°tiváhu nepřátelského nebo alesP ku ze strany Plamenaného zpravodajství o v ého 0**> ^dií. Existence alternativního pu okam^ uka*ala, že z omezených zdroj" ř F^ * a levně vyrábět nejen oblečen, a v%řm Gine, Ripped and T»m ^Í&U*" rc<%ované jednotlivci nebo sknP;na*nJmi p«>*» * články a rozhovory s p»n»* W'y vydávané co nejlevněji v "ia'yCproStředn.c«v'm s"é sešívačkou a poté distribuovi r kolika máto sympatizujících ^adřova'^ Wk, kterým se různé ^l^^l Pražně „dělnický" (tj- vy°atneé chyby a *» výrazy); překlepy, g***"* « ^ Paginace se neopravovaly a«P* dvydán** opravy a vynechávky, k"tf 'any, měl čtenář sám rozluštit- r ^ vyra bVla naléhavost a bezprostredn .ních U** je„ž v nedůstojném spěchu, zprav v]o styl Ps kter0u . To s sebou nevyhnutelné ne hudb*' koli Jc"°m zdržoval čtení a stej*v a alct- P°Pisoval, byl obtižně ^tff* božství. Čas od času se objev finkeU teZ- "žjší článek - jaký by B-** „pO^^^Z ^' «nometodo,og) možná *£, vůbec koPádnou představivost- fejme pr je - ko P'vní a ncjrozšířenější I**?* sám n«=jgeniálněiší příspěvek ^^^^ Ä hmatn'" "**né prohlášení punkové,B prstu ^jsoU ľ *Mmi ukazující tři A^n ak°r ^ kytary s popisky: "B*^ ách desek dva další, ted jdi a založ skP fie „a °D díemn>i*u 1 grafická úprava a ^„uové"1" V 1 fanzinů odpovídala P by V'«4„ J'Cdnafc ťfraffiřZák!adní typ*™*** 2ad°sti n C' »n*>Dr(faffit'' Povedené do podo-ap°d) a i Tstfiže y Jedn°ťiVá písmena obaí si»íepra **w£ir *raých zdr°jů (noviny Queen« ,° U Sex Pistou y do anonymní zprávy-Va'y krilov2 'y^hrubo sestavený text f nebo .t 1 ascrcn/tofo! se«álcových detektivních 'ebesn'žovÍnanda')- Nafcoľ°StÍ (a dotující tai xto-;h"Usná. LP'feen"'íin , Samot"ý n^v „punk",79 ^fe^^étów' "Shnií^" bezcenný' JS"" názvem sub*"ÍHuy přednost ^^^^^ 01 »nová vina". čer„ "Punt"----_ ú/'"K-^h '"y i2i '"ý PoL mcná dokonalý" C i**^'** lJC ''Cruis'»g" scénu v I* " 2aŕ" svô 3 P%t f" ^íá í °PUJÍCÍ"o"""''; »«u.« prohni(ých tecn- 170 OSMÁ KAPITOLA STYL :AKO HOMOLOGIE na všech punková subkultura tedy oznaC°,{kv tornu, že sar"° , zevních, ale to bylo *^*»£Zt*- <*^J£ «* styl byl tak důsledně U^.^er-Pohromadě jako smysluplný cena da Pokusit vyřešit tento V^gl*** h°tuV •fa navedený původně "»f^rfO ***%io& Paul Willis (1978) P^^lturou ve , •oologie" v souvislosti se s* p0Jmem P .^tním 0 hippies a motorkářích- hodnotam'a ostm> symbolickou ekvivalenci mez n(ini zľu f<;. stylem skupiny, jejím' P*>*!^ V 10*5 a hudebními formami, «c > ích zajmu "í nebo posílení svých ust ^ rozp0ru ne. N/faw Culture Willis «ka*UJs;bkultura" ťň,u.TK SKuP'nového života a rezo- moW PřÍr°2e"" £ dfa)- Vybrané Předméty ^"pinl SC 2áWad„írn° d,kyjCjkh adaP'-im, °bsahovíí f° "Před>"ěty ktt°'eiCtÍVní imaSe subku)-(Hall °, y JeJ'eh ústřic 6 pro č,e"y subkultury SiS^ hodnoty a odráže,y je" K»élÍ«e^oitéPhftóad t0h0t° Í** Tímto J tn°sti: „tyj p,ne-Protože sděJova/y vy °vlivÍJaa2yk' ™uáinTubd°',CÍfé Předměty - oblečení, Vztafy ieií ■hudba - tvoř l zpusoby vzájemného sc skupinovými 2de >«<££?? fay'a vys'JCÍ°2naěne podporoval ^'eéení^f^ý ^oval nín,> ^raca C,rem' Potře™P°dradným rozřezaným Pózami a h m' vzmedcr / amfetaminem, plivá-b°n- Punk'^^^hou" h„ ffn2Ín". povstaleckými nadávek a ' obj^f18'* poháněnou hud-nyn> "cinkej Vali Jako . 6 bv'° ekvivalentem í^tl^Xlíř" ~s vypoň'ta- Chaosem, vy,!? do rozhovor °Va 3 obscénnosti y abel1 Hluk v I!?,3 Písní o lásce. Oděni k,,dné orchestraci Krize ktGrÝ(n ) vnozivota sklonku sedmdesátých let; hluk, Jaico skl rih SmysI steJným způsobem a ve stejné míre n^Psat c ■ aľJantSardní hudhy. Pokud bychom měli Vv°rat nPUí?f PvUnkové subkultury, nemohli bychom si Plavní 1vC CPžího než známý výrok Poly Styrenové nem JVj Predstavite^a skupiny X-Ray Spex, ví. jmé-Op V0uarrs^tn Eii°tová - pozn. přela.]: „Oh Bondage, Pozri Th f0^00 jako: Ach, Svázanosti, naser sil -ale 2e Jľ? 1 neDO stručněji: zakázané je povolené, n<^ znak ^ důvodu nic, dokonce ani tyto zakáza-vhsy) . ^ °ncíáž, spínací špendlíky, řetězy, obarvené Tato fOU Svaté a pevné dané- Pred ?encc n^vždy posvěcených znaků (ikon) Zriat vVUJC pr° s^miotiiía problém. Jak máme roze-byiy vn?a!cé Pozitivní hodnoty v předmětech, které n^PHkl ^proto' a°y odnozeny? Můžeme k 0z ad ™CI> že rané punkové asambláže mířily *PenTnVan*m "moderníta" a »déInickost". Spínací re]at. ^ a sáčky do odpadkového koše označovaly pro v!Vní ^teriální chudobu, která byla bud přímo eho IVana a Přivedena do extrému, nebo byla s po-přcPenim Předstírána, a na druhou stranu měly slov StaVovat drobnosti všedního života. Jinými Pře h Spínací špendlíky a podobné věci „inscenovaly" ku CJT°d 0CÍ skutečného k symbolickému nedostat-0(J' který Paul Piccone (1969) popsal jako pohyb ta, ľprazdných žaludků" k „prázdné mysli - a proto a e k Prázdnému životu, bez ohledu na pozlátkový ^élohmotný [...] život měšťácké společnosti". h Wohli bychom jít dál a říci, že i když byla chůdo-k* paroolována, tato legrace byla jistě zaostřená; pod VcaUnským make-upem se skrývala nepřijatá a zoha-vCná tvář kapitalismu; za hororovými cirkusovými Prýmy se výmluvně odsuzovala rozdělená a nerovná 173 společnost. Kdybychom šli ještě dál a P°^g0^° kovou hudbu jako „zvuk Westway \ nebo p W/i «\ nebo 111 „high-rise leap („skok na vezak), 1 z0brařC" o předmětech spojovaných s bondáží jak°. bycho& ní malých možností dělnické mládcže,/^ldv isoU jak se na poněkud nejisté půdě. Takové ^l^trap0^ příliš doslovné, tak příliš spekulativní. ^ ^ úžasnou subkulturní rétoriku, a rétorika P^sínUtne sebevysvětlující: může říci, co míní, ale neflj| ^ její „mínit", co „říká". Jinými slovy, je nepru^%tV kategorie jsou součástí toho, jak se vercJ nna*n°vi tuje. Abychom se vrátili ještě jednou k Mcp ^ó-(1974): „Skutečný text není rekonstruova dováním jednotlivých součástí, ale atcg°f^' generativních seskupení ideologických které nahradíme seskupením jiným. , sub' K rekonstrukci skutečného textu Pul1 zivnícn kultury, k vystopování zdroje jejích subveI" rativíi* praktik musíme nejdříve izolovat »ge ub^" seskupení" zodpovědné za exotický vzhlc atelná-tury. Některá sémiotická fakta jsou nepop1 ^tU* Punková subkultura, stejně jako každá jma ^ ra mládeže, vznikla jako součást série °hr°^ \0%& transformací různého zboží, hodnot, běžneh°fore0 mu atd. Prostřednictvím těchto adaptovaných ^ byly některé části převážně dělnické mládeže s ^ ny přeformulovat svůj odpor vůči d°min?*símc hodnotám a institucím. Přesto když se P° taVá-soustředit na jednotlivé prvky, okamžitě se dos ^ me do problémů. Co má například označovat po svastiky? Můžeme sledovat, jak byl tento symbol punku z? stupněn (prostřednictvím Bowieho a Lou &ee „berlínské" fáze). Navíc jasně odrážel zájem pun 74 ° dekadentní, zlé Německo - Německo, které nemělo „žádnou budoucnost". Evokoval období prosákle mocnou mytologií. Pro Brity označovala svastika běžně „nepřítele". V punku ale tento symbol Ztratil svůj „přirozený" význam - fašismus. Punkcn obecne nebyli nakloněni stranám extrémní pravice. Naopak Jak jsem se pokusil dokázat (viz s. 107-109), konflikt s revivalem teddy boys a široká podpora antifašistického hnutí (např. akce Rock against Racism; spíše ukazují, že punková subkultura vznikla častěné jako odpověď na znovuobjevení se rasismu v polovině sedmdesátých let. Uchýlíme se proto k nejevidentnějšímu výkladu, že paštika byla používána proto, že šokovala (Jedna punkerka dostala v ěasopise W Out ^J^^J^ Proč nosí svastiku, a její odpoved znela, „r jsou j- tavu prostě rádi, když je lidi nenávidí."). To nepredlžuje jen jednoduché převrácení nebo odchýleni tradičních významů spojovaných s jistým předmé-tei*. Oznaěujícící (svastika) bylo záměrné odděleno °d Pojmu (nacismus), který běžně označovalo, a ac-k°H bylo přemístěno (jako v případě „Berlina ) do alternativního subkulturního kontextu, jeho p v°*adá hodnota a zajímavost byly ooWny pravé z nedostatku významu, z jeho klamavého potencia k«- Bylo využito jako prázdný efekt. Jsme tak nuceni navřít problém tím, že základní hodnotou, „obsažc »°u a odráženou" ve svastice, bylo sdetovat absenc Podobných rozpoznatelných hodnot Nakon y ^dy symbol stejně „němý" jako P*-*^^ ^provokoval. Klíč k punkovému stylu zi av "et chopitelný. Namísto toho, abychom dosp^ bodu by nám styl začal dávat smysl, dospeli jsme k místu, kde se vytrácí samotný význam. 175 MK0 Q^cuuci o fa prázdnota naplněna 2dáJob (Lefebvre 1971) trad'cní j'2eP«StUDv, »zPrávv« , ,ot'"ce (vlí subk"ltuře založené na né k ^L^^ESS** 2 n^kého pojetí "Cestu" dn , množstvř „ ' odkazujících jednot-Styh- M^ť'iného a °Znač°vaných) neposkytuj/ ■0eíné a na Poft«s 'OZporuP'ného punkového J'CÍCn kone?„rVníPohJedČ?hOVaí ze zdánlivě neko-2e" k neúsr?1 """ožství, náhodné hry označu-A ******* yZnamů « Zdá být odsou- bývajíc; bĚh^ éa. rs'edeíCn en^o„eťno;d^e« sehopen produkovat SareSnéjÍ * úroPozo°nos?dU ^"anrů Ve svých amT0t,ny pS? d CSUnUJe k bod"> n<*° 41 " v J^yce ífraz na Primárn0St t °Xľa *spíšen c,ho subn (",an^ue ) a <** na 'nohá * áZ*6*- Vare"'' významu nez jeho aílcou*sJc hřo bádán-vT,^' >árnflSltU^Ou ^^Ých v první radě ^tace * d,cníCrl t ych textů d í ;í cP řrafisn3r teorií ,,^v tu- pokouseji se Cntní odra"mení (^rnesis, repre- I76 * sícutečnosti apod.), 'PrlxďStnamíSt° t0h° "p0jetl uméní jako 'práce'' o at, . 'v ^3k° zvíášíní transformace, verze, zprávy aJCutecnosti".80 *áJmů I důs,edcích vedlo toto přeformulování Vztah t0mu' ze se kritická pozornost přenesla na ným y.mCzi Prostředky reprezentace a reprezentova- estet Predmétem' tcdy mezi tím' co byio v tradiční lcckéhC °Značováno Jako »forma" a „obsah" umě-mQZl ? , *' p°dle tohoto nového přístupu nemůže ni rozd'01^0 dv^ma P°Jmv exlstovat žádný absolut-věci 2 • ^ výchozí poznatek, že způsoby, jimiž jsou sta .yJadreny ~ použité narativní struktury - před-vvíá!^ Vcc^u přísná omezení toho, co může být 0c^ reno> je samozřejmé zásadní. Zvláště názor, že c Hclný obsah může být přenesen do více či méně e ^ formy - domněnka, která se zdá posilovat ta t U rea^lsmu - je pokládán za iluzorní, protože °va estetika „popírá status estetiěna coby artiku-Cc' [v tomto případě] skutečnost není artikulovaná, na>" (MacCabe 1974)V lupina TelQuel se vydává proti převažujícímu po-J u Průhledného vztahu mezi znakem a referencí, yznamem a skutečností, a to prostřednictvím pojmu 80 Vi »1 ^átoSj{,V'a Harvcvová aJeJ* M°y '68 and Film Culture (1978). s' . njha je velice srozumitelným úvodem k „druhé vlně" sjCťj,OÍ|ků, nechvalně proslulou svou obtížností. Harveyová ku 'C rozvoJ radikální filmové teorie ve Francií od počat-a ^.^ďndesátých let, kdy v časopisech Cahiers du Cinéma až k ernattfUe Přistoupili na východiska ruského formalismu, „i P°catkům „védy o označujícím", jak ji rozvíjela pařížská SÍCuP«na TelQuel. rnový časopis Screen je ve velké míře zodpovedný za POlltání této diskuze v Británii. Viz příspěvek CoJina . acCabca (1975), jenž představuje další reprezentativní kri-realismu. 177 lajícípraxe SVuJm h rcněnév ^ az'2 a'ternativní esteííc-dla" 82 q si facre Brerhľ ernismu a avantgardě a za «*»> stľienÍ02n^uÍ °„ľ myŠ!enku W^éhodiva-Ienhf Pmv o ideo/, P,raXcPfeně odráží základní a'í ,52* ClEt*- fonn»0 mys"- ka. Tem yva °značov' dekonst™tce významu Sí,u> kteráfStUp v"''má ,WJai? -P^uktmta" jazf sP'WateftV.aruJe a situu7;yk*ko aktivní, tranzitivní Pochodu'' Cfcnáíie) ZJ "subJckt" (jafa, mluvčího, 02naěu,'íc-' SChoPný něk, ? Sám 2ustava vzdv "na Uniění nř'JPraxi doDm, °"é adaPtace. Důraz na Šování nlw taVuJ'e tnW P°,emicke ™'> že tedy tri,JrJCdnotou « .P^OCesu "ad stálostí, porn- doce"ithlChapatJafcoľ "ad oz"aěovaným. Měli Sed,°»i Zw°ty -min^T1 skuPÍnového pokusu Struktur;..C.keni"(tj. texte" \0mradi^e na ótarpo-Urc"Jíeí p 'rcfcner and ™ "capaným jako uzavřená tradiěnř tt5^"Wfc i- * v^Ä^^^" diváka * *4S ^Ä^í a ^ ' ■»* £ účinek, ft * íenf atľ Pos'iivaľ-) te*tu. Tím • ^ re hfc a J'*0'"'' žc ..real,;; ""'o cpi,."1.'' abseneí Zc se obecenstvo nemohlo Při Polin! Posedloľ 2 K Ar,!./' ob«enstvo k poznám. "°vé film ' d'W 0rn>ální„f °" Willet 1978). ' " lľ-°rii '"o„S^ní>dnotu vyprávěn. Y 'ä7», s. 4T * na Prinl °UxlaP°zioe jedno* c'Po „střetu" nci „spojem 78 SUk.USlS' ^abíj^ téCht° prací>ou dosud ve stadiu OtUry> pn£rd,káiné od]is^poh]ed na styí n^UTn inter* PnsuzuJí zá™dní místo pro-Kr- aílaiýze n i S nimiž Jsme se P°^a"' při $2^ o ozn " ' Zvlá$tě užitečné je dílo Julie pĚPoetique z^C°Vání' V knize La Revolution du lan-ku acřccJi z f °Umá Suoverzivní možnosti jazyka na Ítr/Uje PntomranC°UZSké svniDoiísfrií P°ezie a pou-l9j*Q sOciáiní *a"P°etickÝ jazyk" jako na „místo, cř ** ^íezi a Znovu ODnov"Jc" (Kristeva ^ PraXe . »radikální" počítá takové označují- , 0ílerenCe ne£uJJ' a rozrušují syntax, „podmínku r°%Pha racionaiity" (White 1977), a slouží tak , netnž n rit konceptu „aktantovc pozice , ,Symb0]iet ní °dy »s7^ooíický Řád" spočívá*4 L°Vai> nes ; Poiíádelí" "a nějž jsem průběžně odka-erén0 Jozndlig. jící praxe" ale přesto platí i tehdy, když ji přeneseme do o ného kontextu analýzy subkulturního stylu. ztah mezi zkuše- Můžeme se nyní blíže podívat°* na celo" ností, výrazem a označovámm v sub ^ ho„ otázku stylu a jeho interpretace z fc punko y se vrátili k nalemu přikladu: videl díky ton,u z styl by, homologicky f^^/^S věci navzájem adekvátní, nehy Yl^ anarchie / P / aplaus; sáčky na smeti / od hrornadc k dek), v důsledku odmítnut. ^ ,Pstřed„ich hodnot jednoznačně určitelného soubor do oc Držely tedy pohromadě jících absencí. Punkový styl ř c ^ _ a v tom jej m neumístitelností - f^^hcado. .izovah zeme postav.t proti stým izovali » ' ávratu Zatímco skinheadové te° ^^ ^ své třídní postavem za ucc z rodlCo na do vysněné minulosti, P""^"^ se pres""1' tury sami vyřadili, a i okrni- - > /--Cl IIC1J1JI3 tU lUUU JC — ní p 1 0 sc*"fi budoucnosti, mimo možnosti chápá-Jafeo tUměrného člověka na ulici. Hráií svou Jinakost z """w k tomuto -Ko tajemní cizinci, kten se „n ritualy? priz světu iné Planety. ***gg označovat a různé předměty mely zamh pun£r» kost, skutečný -f^vo zakryt nebo symbolicky by,y jako n u maskami a přezdívkami, ^ ipU identity • umění trikem k „uniknuty F aby ^ Takto směřovala . , * ^. vala dokonce i v prax', *> , „etělesn*. ^ dimenze ideje. Byla ab.t« ý , jmena, textu. Zbavená nutný* nechat se historie - odmítala dávat v,'» jcscJi se nějakým způsobem nepřipravujeme opustit £j''ncip identity?" (úvodní slovo André Bretona k výstave a*e Ernsta v roce 1920). 181 ke sľ-/akko,i «2 káln20ratdŮ> ^ochybnitpianá ho štvi proš,y rozu odkazy smys| tePrve •A-^/iS^ ^"ovos/punkové-J-nS":, Pľe2ent-a'Jako „hluk", nekW . b"rŽOa,n;ř na2^al „předkategorickou kový st' dc,zení - b , sP°'ecnosti - nerovnost, kulturou 'ľ radikálné °mfneJen proto, že pun-vnosti. T;na'e <*ké se , 2esel nejen s rodičovskou Punkovém °2nacujícími J Vepsán' tak opětovně Pŕíkladaľi'Iyt'em- P«nkoVcPIavk,tÍkami 2tiM^ r°zporv • \ nesna?ilv ylove asambJáže se na-r°zporu' ^ Spíše ret, g,ckv rozřešit prožívané ")ůckyDo,,P°d0bé vhui\TTVat samu zkušenost kového st!, ? P,a«. že s„Z''ro2tržené tričko atd.)-P° e,cktrošo1.(Spínací špcndľíľ0,,Cké Pomsty pun-sk"Pinovými,°Ve ««a.Pii) Jľ7"' P°S°> "česy jakoby razová" ,á byla tato iCr)n 3 2kušenostmi" (HaU vPřerušenar0VCn' nebojí1.."Přerušovaná" a »vy acJJ: hledala svůj výraz zřejmě řečeno, že si váich; u "ičrou vědomi rozpojen1' 182 lenosti a označování, na němž celý styl v same Podstatě spočíval. Styl jistě dával smysl první vine ln°vátorů, vědomých si toho, co dělali, a to na Urovni, jež zůstala nedostupnou pro ty, kteri s "a'i punkcry až poté, co subkultura vyšla na svet-lo a byla zpřístupněna veřejnosti. V tom není.punK Jedinečný: rozdíl mezi původními a pozdějším, st°uPenci je v každé subkultuře závažný. D°konceje te"to rozdíl často verbalizován (umělohmotní ncDo ^hrhajekoví punkeři; „burrhead rasta «*•■"•? ba»d-wagon"; víkendoví a jiní hippies pna£^ ">"""). Mods mčli například propracovaný systm ,kla3ifikace, v nčmž se^tváře (faces)" a l,s utním a Práce. Může být prostředkem ut > znovuza- °dstupem od všeho kolem nebo zpu nfnl po Pojení se do tohoto okolí a opětov^ , lím. Jak v*endu nebo večeru stráveném odre K ^ ^ označuje Phil Cohen, ve vetsinc p r Navzdory v^na magieky pro dosažení obou přísluá. lndividuálním rozdílnostem mušej f ^ . se : subkultury sdílet společný ja y ^ tyl skutečné ujmout, pokud nic i má s 183 > * ty správnC populárním, musí říkat ve správný ča [dat, neP° věci tím správným způsobem. Musí pre ^éleSřio-ve zkratce vyjádřit náladu, okamžik. M punkovY vat citlivost a citlivost, kterou ztělesnov si styl, byla zásadně porušená, ironická a sebe samé. . • g gub^ Stejně jako si jednotliví příslušníci stej ^ tury mohou být více či méně vědomUotio,^^ gUt>-vyjadřují a jakým způsobem to dělají* *° ^Qfo & kulturní styly vykazují rozdílné stupne ro ^draví zbytkem společnosti. Nápadně neupraveni, škodliví" punkeři vyčnívali ze známé krajiny isUjí lizovaných forem křiklavěji než mods, jez F dobové noviny výmluvně: „jako ze skatu ' ^jír a čistí", ačkoli obě skupiny využívaly stejné cí praxe (tj. vědomé subverzivity kutihtvi)- máPá To částečně vysvětluje nebo možná nap nepřátelství mezi subkulturami. ^aPřík kroCkery" živost mezi revivalem teddy boys a pnn ^eS|UČi-zdaleka přesahovala každou jednoduchou ^čeiú telnost na úrovni „obsahu" - jiná hudba, ^ ^ atd., dokonce i rozdílnou politickou a rasov zorovou orientaci obou skupin (viz s. Il^'g^32)-vztahy s rodičovskou generací atd. (viz * ^ Byla vepsána v samotném způsobu, jímž gty styly utvářeny, ve způsobu, kterým komun* ^ (odmítaly komunikovat) význam. Teddy h°^\0^ poskytovali rozhovory tisku, opakovaně odsu , symbolické „plenění" cenného stylu oblékání pa tých let (trubky, špičaté boty, patky atd.), ^L^r ironické a bezohledné zacházení s těmito „P ^ nými" artefakty při jejich „rozřezání" a zapra^0 do punkového stylu, kde je pravděpodobně » je minovaly cizí asociace (Vždyť se ocitly hned v 184 H líhenÝm ^teXového fetifotfelQ^ oblečení/).87 Za roPoŕádlcu seli J™ »rozřczámm" stály náznaky Zr^it nr' C aní a zmatení kategorií: touha nejen £°P,ést chro mCZÍ rasami a Pohiavími, aie také Y£h °bdoh; n gU Proľnícháním detailu z odliš- ddy b iľ°vtný JaJcoyS m?žná interpretovaJi punkový styl sa-s PřítnT*osti vUrvažku tradičních dělnických hodnot í?U' s fcímí* bez oko^ů a sexuálního puritani-0 realcc IZ SC ztotož™vaIi a oživovali je. Stejné P,CS) Pred * rOCker" na ™ods a skinheadů na hip->>aUtCnticJco « Val revivaJ feddy boys, jak se zdá, *erstv,' no°U Aničkou odvetu za proletárske po-£rOstŕedn.Ve Wny- <3&áM yfo?rjfoz označoval, totiž ÚzkÝm !CŕVÍm magického návratu k minulosti, SÍCé kujtu anicím uzavřené komunity a rodíčov-Se že se obrátili k „tehdyl\ které stálo nad 5- <>rľ Melody Mater, 30. července 1977, a EveningStandard, <*do.ľ'1"0 I977' dotazovaní ředdy boys si béžně tóovaíl na že Sr tatek «ylové jednoty u punkerů a obviňovali je z toho, 8 r 7esna* být ))CV;ří« *U 7* Í0 V*«*J(mi se sémiotieké vztahuje k ^jjjf ^^r°IU ^Váarfád^i - vybavuj nás »k P< n'cľfk,adem subjektivity." (White 1977) Pff^^ * tori! JC to zP--b, jímá Luj/maj/ podřené MQ? pZb0Uckém» POřÁdku a zároveň jej deformuj., t čeho. vy 7 a' 2e Základ subkultury je formou odporu. 185 "lyrií" což jak v» .. PlPovf Postup Y poz"amenává, ie „velice anti* 2f*ľ dvé<"a Praxemi můžeme CÍr°Ce V„ 4 °UStřeď^ pozornom ľa * hot° roľdn^0^0*- MožÚá T0™08' SOUStr zavedi? CVy - «CTiZľ sa/hnen'e k jinému pojmu odpro p°p- SEs (2na&ní>-T— Sívané 1 °Značovánf ľ označujícího v textu, na °bema PostUpy 7ak'aond Ba«hes definuje rozdíl "Z"aŕení jc ŕr%. ^"a4cľhvcn^eratr •subjckt' tcxtr d<*onst ' ko"fad,kcrt P°JUJe se d° Jiných logik °dl^je oľán ^Tacen") V°-Peŕí ' Vy™m * * >• prácc ľ," OZnaŕová„í Ji??** ~ a to Jc okamiÍté Pok"^ť2'Z ^ Se ("^knlCJy SkUteČné práce> niko' ncPonccW ' SeJaZ^a Vnéjá0 SUbJekt m° vá (aktivní ."ÍC ne'xnutc) f radiká'ní Práce 0ei jaz'k Pracú,"035''' 3 nikoli Da °U SUbJ'ckt Prozkoumá-od o2„,; J aJcJ.cobv,„t,m Pozorováním), jak "a C;:ání ^ W ^ -díl (autora čt rePr^enta ° Zna&ní redukováno Jako .Ztŕátu'naŕc) do tectu ľ.yra2'' umísťuJc ■««* ' ,2,n''zcn,".'. ,H "toil Jako projekci, f. ..J ale Na Jiném - W7) dru. m místě dvema významy jsou 18« >,inf0r zvřené" * "SymboJícký" které, protože jsou JÍíílz sérrľ t "eVÍdentní" Jsou většinou jedinými, Pracuje * °vé v*m# pozornost). Třetí význam íc j*e „o^uOÍ1 °«tatním dvéma (»PřesahuÍe j*e") tím> vari(í« " uPuJe' - zakulacuje „evidentní označo- přlWd 3 ^ zPus°buje, že „ctení klouže". Jako ^n(ku°p Bartnes momentku z Ejzenštejnova ^atek hl h °temkln' která zobrazuje starou ženu, StoÍi něk" d° ^eía' zacnycenou v tradičním po-úrovni ' °' ^ zasažený smutkem. Na jedné PicJcýrn' U v°Vni evidcntního významu, se zdá být ty-po^ria Pnkiadem „ušlechtilého zármutku", aJe jak a pon ^Cnává Bartnes, její zvJásvtní pokrývka hiavy ci U »hioupé" rybí oči narušují tuto typiza- O 2x °vým způsobem, že „nemáme žádnou záruku Že terľtCrnv°StÍ" (Bartnes 1977a)- MohU bychom říct, P°k]ád° t^Ctl Vyznam P*ujc proti proudu, proti přcd-d°sáh] anému Proudění textu a zabraňuje, aby text Barth SV^no cííe' konečného završení či závěru, ránu CS Proto Popisuje třetí význam jako „hlubokou fpvZfc>avenou [sic] významu (touhy po významu). vv rekonává význam - nepřevrací obsah, ale celou jámovou praxi". nostnaíCní" a "tuPý význam" naznačují přitom-r0z Pnrozcně subverzivní součásti v textu. Naše Oz P?2naní operací prováděných v textu na úrovni nvacuÍ]'cího nám může pomoci pochopit způsob, čte á> Zdají některé subkuJturní styly pracovat proti t£Jnaŕi a odolávat jakékoli autoritativní intcrprc-v Cl' ^okud se na chvíli zamyslíme, jasně se ukáže, , ne všechny subkulturní styly „si hrají" s jazy-0s e stcJué míře: některé jsou „přímočařejší nez ieL . * a Posuzují větší důležitost konstrukci a pro-Je*Cl pevné a jednotné identity. Pokud se například 187 kátíme L statovat v^^u dřívči^ Cilce říci ZG Zatímc° stTmU pHkhdu> můžeme kon-VěrnÝ , U* rCÍativ^é př[ tCddy boys vyjadřuje to, co "°Wov aVrené^u" vv ° 3 Jcdnoznačně a zůstává SC **^J*J* na^Tř °Zna™"u nebo gCnrií souK PresJc^Pu/c Kristeva), punkový styl nah^cnJ^^AfT^Hřc. Zavádí hetero- abyy *t ncmén J mohou ^ **** °ri^taci "SkioUzl" do ^"^vními. Zve čte-!^mu s! ľ^taci v, kačení* ztratil smysl pro poľ Pu" ľ^,U' uvolnením od vý- "p,0voucí ľ Hviastnéjší podoba (!arth« 1977Í Prosté s « Cré b>" neničilo, * Oba ;77°). tín>> že dezorientuje Zákon" *e Jet taic pv vĎľ-ah' toS^Cí^' rQZdító bující vľ^"^^ fkt! d rozdí'"éproblémy- rk >" Arnf Cnet sroVn UdU P°mocí analogie- f-j,:zi °C,0 ^^ooT"posed,ostí ^nem Arm ProJ'evi/ - m se vesmír "Sr°vnávám Armanda (Gen Na«Pak o"" v''ce í deformuje se tedv mczi v Z davno vykreslen- ■deáíní^nieko" Ufe «áiľS 3 "ŕ2"3"*"1 ^Z^^lj^j^, vytvářet více subkt.W lenost , V'CC či méné na' y ^houV ů a rozPor,i-188 talcé v''oe nebo é do komunity, méně „konzervativní", mteJr°^nncDO na hodnoty mohou navazovat na její hodno y rodičov-z ní odvozené, přičemž se vymez j jen ske kultuře. Nakonec se tyto ro y . ^ označuji-v předmětech subkulturního styl > tují a činí eíeh praxích, které tyto předměty P je smysluplnými. 189