Emoce, žiletky a sebevraždy Démonizace emo subkultury a morální panika v českém prostředí15 Martin Heřmanský Morální panika, pojem rozvinutý v sedmdesátých letech 20. století britským sociologem Stanley Cohenem, představuje jeden z důležitých konceptů pojednávajících o vztahu dominantní společnosti k marginálním/marginalizova-nym skupinám (srov. Cohen, 2002; Goode, Ben-Yehuda, 1994, 2009; Jenkins, 1992: Springhall. 1998). Lze jej definovat jako stav, kdy je určitá skupina, její chování či událost s ní spojená, interpretována jako deviantní do té míry, že je považována za hrozbu pro společnost jako celek. Děje se tak prostřednictvím tzv. démonizace. tedy označováním členů zmíněné skupiny jako deviantních (Cohen. 2002). Ačkoli se tento koncept netýká pouze subkultur, představuje jeden z užitečných analytických nástrojů, umožňujících uchopit vzájemný vztah subkultur a majoritní společnosti. Zásadní roli při vzniku a udržování morální paniky hrají masmédia, která představují stěžejní prostředek její konstrukce a šíření. To je umocněno faktem, že právě mediální diskurz představuje jeden z důležitých zdrojů (a dovolím si dokonce tvrdit, že ten nejdůležitější), jenž se podílí na vytváření obrazu subkultur v majoritní společnosti. Pro jedince, kteří se subkulturou nemají žádnou osobní zkušenost, je tento diskurz hlavním a často jediným zdrojem informací, na jejichž základě budují své postoje k jejím členům. V dubnu roku 2008 se v českých médiích objevila morální panika týkající se subkultury emo. Konstruována byla skrze nebezpečí sebepoškozování či dokonce sebevražd, k nimž podle médií příslušnost k emo subkultuře její členy vede. Ve svém článku se na základe kvalitativní obsahové analýzy (Mayring, 2004) mediálních zpráv českých masmédií z období od roku 2007 do současnosti pokusím o rozklíčování tohoto konkrétního případu morální paniky. Zamerim se přitom na demonstrování toho, jak je obecná trajektorie morální paniky realizována v českém kontextu, jaké jsou při její konstrukci využívány strategie a ,ak lze morální paniku chápat ve vztahu k hodnotám dominantní Tento text vznikl v rámci řemení Vv/kiimrwiK / * a lidské adaptace (MSM 0021620843) '"meru HHS UK: Antropologie komunikace ^ektorie morální paniky emo subkul,Ury, ' Kycn masmédií i, první náznak budoucí morální paniky týbi,v- arn-laioznrávavé,i. adla. Samotná morální panika se rozvíjí až sérií ŕlá l-o ,16. dubna 2008, která začala zprávou o sebevrSVľ*" Blesk ve dnech sebevraždy dorazily i k nám." Sebevražda dívkv ľZ^rim^-Módní módního stylu, kterému se říká emo".* Zároveň ie ™ľ« Spo)ována s vlivem b'eVražd mladých lidí v britském městě Bridgendís .ľľ'^ľSedmnác'se" em0?» Okamžitě je zároveň uvedena výzva Blesku: „Bojíte selil S fže podobně? jsou vaši kamarádi emo? Ozvete se Blesku, zkusímeZ££5 Ve stejném vydán, následovaly další dva články na stejné téma. C ™ Co na to psychologa „hledal odpovedi na důvody celé hrozby".-'2 Článek Je vaše dítě také »EMO«? Jak to můžete poznat..." pak popisoval znaky emo subkultury, mezi něž řadil mimo jiné i to, že „|m|ají sklon k řezání zápěstí, snaží se to schovat pod rukávy".24 V následujícím výtisku, 10. dubna 2008, vyšel článek Čtenáři Blesku reagují: I my se bojíme o děti! Nebezpečná módní vlna EMO?.23 kde jsou zmirio\ ánv „úpěnlivé prosby rodin o pomoc".26 Opět se objevují rady, „co dělat, když máte dítě emo"27 a „jak poznáte emo"28, jehož součástí je opět: „Mají sklon k sebepoškozování, nevylučují se ani sebevražedné sklony."29 Opět se opakuje včerejší výzva, aby se čtenáři na redakci obraceli se žádostmi o pomoc. Dne 11. dubna 2008 vyšel článek s názvem Eman se rozzúrili'. Rodiče jsou vyděšení'.™ kde tentokrát ,,[z|oufal[ým] rodič[ům] volajícímil o pomocra* psycholožka „jak emo v rodině .přežít."." Následuje nekoh rea n n ,™ Prezentujících se jako emaři, kteří se proti *ggZ££5ZZZ vymezují a vedle nich i několik reakci ne-emaru, kten ., bll'zké či kamarády. ------ „. „ tv 96 1.2008. " mi • i mráw, Prima IV.-o-'- „ Nebezpečnost životního stylu teenageru, '-f'^ „ M°dní sebevraždy dorazily i k nám!. BlesK, »■ ■ „ Tamtéž. a Tamtéž. „ 'amtéž. a £° na to psycholog, Blesk, 9.4.2008. ,am,éŽ. „„rnat.... B'esk'9- , „W- 10.4.2008. m 'e vaše dítě také „emo-? lak to můžete pozná dníťlnaemo?. Bk± * I\amtéž. .. eodéti.'Neb«Petna ' ■t(,náři Blesku reagují: I myse bojím a Tamtéž. * .amtéž. a . amtéž. . ,, 4 2008- " iamtéž- „vdésení!.^'' ' 11 Parise rozzuřili! Kodiče jsou vy v .amtéž. i263 'amtéž. Populárni kultura v e gbevraždv českém Prostoru V dalším vydání ze dne 12. dubna 2008 vychází článek Inhii„-■ VOemáa«,"kteiý předkládá jakousi historii ema. Podle nflťE iJ!°W až »'<° toriiema. Podle ní v nůvnrlňím ' etí ke kapele Ri.es oISpr emu sa- hajícím do osmdesátých... M ; škozování roli nehrálo, ovšem v dnešním emu je tomu naopak Dnešní' stává útočištěm mnoha psychicky labilních a nespokojených jedinců cm"** je už jenom krůček k tomu, co okolí .emařď děsí nejvíce. K sebenošk (mnozí v diskuzích na linterlnetu přiznávají, že jim řezání a bolest děr-ri3"' ře) a v těch nejhorších případech až ke smrti"." Následující pondělnívvdánf 14. dubna 2008 pokračuje článkem Můj kamarád (10) se chce podřezat! Nedeli to!," ve kterém údajný vůdce emařů v Brně vyzývá desetiletého chlapce kteří chce údajně spáchat sebevraždu, aby od svého rozhodnutí upustil. Zároveň opět odmítá spojení ema se sebepoškozováním. Následuje komentář Fenomén HM(yu, který opět zmiňuje strach rodičů ze sebevražd dětí a dodává, že „(nlěko-lik případů z poslední doby jim |...| dává za pravdu".37 V úterý 15. dubna 2008 se objevuje předposlední článek Jsem emo. Odpusťte!,™ ve kterém se dívka, která se po sérii nešťastných událostí „uzavřela do sebe a do .temného světa' stylu emo"1'1, přiznává k sebepoškozování - řezání žiletkou a rozžhavenou jehlou. Prostřednictvím Blesku se chce smířit s rodinou, která ji zavrhla. Celá série je zakončená středečním článkem, 16. dubna2008, Všichni nejsme jako Veronika,'" který reprodukuje emaily „pravých emařů"" v reakci na před chozí Článek, kteří sebepoškozování odsuzují. Zpochybňuje je však slovy: „Da se iim věřit? Udělejte si názor sami..."42 „swprf paniky již nepřerostly. R pávou objevila dvoj.ee V červenci 2008 se v MMe fronte Dnes a v^ s( zpráv upozorňující na ^^^S^no jak sebepoškozování, tak subkultury přičemž v obou ciancicn , sebevraždy. Nova ve zprávách'-' senzaí5^*3^ V únoru 2009 odvysílala tdev^ze r* ^ ^ týdeníky a cí subkulturu emo s tomtote^ ^ mz muze „st i deník Blesk" informovaly o sebev _____-----. ;.. Rlesk 12.4.2008. . ubilní jsou až „novoemác, , 4 2008. '4 Tam,éŽ- Ad (10) se chce podřezat! Nedé.e, .o./ ,. Můj kamarád (10) se r ... penomén emo, B«sk. ' lam,éŽn Odpusťte'.. Blesk. 15.4.2008. ,„ )sememo.Odpus 16.4.2008. ... Tamtéž. . Veronika....■-»* 40 všichni nejsme )<>*■" ^ ? 2008. 47 Může za to emo-. 2.2009- l0 a podivní kamarádi".« Blesk přitom em0 subku„ <£telnou s normám, dominantní společnosti i ,sU'Llt .M,7navařk(ltiemn"i«?? děsí rodiCe, Právo, 2.4.2 lehni . ____aj:i 2009. litno -1 "né' než se ukazuje v médiích. Lidové By, emín"mén náctiletýcrí, Události,^ m°- Na tom není nic špatného, Mladá fronta t noviny-10.2010. lineš- 23.10 11.12 2010. 2010. 1265 Populárni kultura I 3 sebevraždy českem r tn případě se zároveň ukazuje amhivsu . s43)- panika je však přitom značně pomíjivá. jak iP alní Paniku. Morální panika jako analytický nástroj Ačkoli je koncept morální paniky užitečným analvtJM, -existuje mezi autory naprostá shoS v 5o2SS2S?íta^, aou důraz na různé aspekty tohoto konrpn Íípaniky spojené se subkulturou em^Sn^™**™' ni°ralnj; „h q. dubna59 do 16. dubna 20rm bo nK;„... nala.P°u« osm dní. ne- nkré,né~od 9. dubna- do 16. dubna 2008.- Objevuje se nálľ' aniž by které )' vyvolaly/lo od^a ; a rychle opét n,iZ1' -ľnsti že vznik morální paniky nijak nesouvis 'T''- T° °dpovídá ^ ofcohen, 2002,. Subku.tur/emo se vSérľp ,JS„.-^ Ipv se v Drmade morální nanikv mti-ž nOC)í„ó J ^, J----------^ • i,lcP>JKUJeni, neprate ství nnmrii„„ . obieVLJt' r „ - *------"""^""iieKoiiKaetvm a nepřiměřenost (Thompson, 1998, s. 9; srov. také Davis Stas 1990S zpožděním. Jev se v prípade morální paniky totiž nestává novinkou, prot ze Ben-Yehuda, 2009). asz' 1990' Goode. aie je prezentován jako novy, aby se mohl stát novinkou (Thnm„™. Konkrétní jev (chování, sociální skupina apod.) může být zdrojem morální paniky, pokud je prezentován s velkou mírou znepokojení a zároveň zvýšenou mírou vyvolává nepřátelství vůči skupině, jejíž chování je chápané jako nebezpečné. V případe emo subkultury je znepokojení prezentováno zejména jako strach ze samotného sebepoškozování, resp. sebevražd. Lakované nehty, patka v očích, pastelové barvy a symboly smrti na oblečení. I to je módní vlna emo, která může končit hodné tragicky. Sebepoškozováním, sebevraždami. Na včerejší článek Blesku o tomto nebezpečí reagovali [...] vyděšení čtenáři... I oni se bojí o své déti! (...] „Mám strach o své dítě,'' sdělila Blesku jedna ze čtenářek.4* Zároveň ale také jako strach z toho, jak budou emo kid^ reagovat na.kroky ny jako obéti. Je obráceno vůči entite, která k tom nutí, tedy subkultuře emo. Říkala si „Bublinkovávíla'' a ,e vrhla do sedmde-t.mrt^^ s£ ,ká Veronice bylo teprve šestnáct.. hodlá ukončit svůj život. P™**?™*™ že vliv módního stylu, kterému emo. Máme se bát o svoje dét 1? Vypadaj totiž evidentné dorazila už. do Česka. ^ ^ „„«„ pones., *-« ÄSThÍSSÄÄ^ ^^^^^ pro čteny emo *ubkuli ur y pow.i boy, v pří| Čtenáři K Módní-* Tamtéž. d7vek~pak 2*» J**. „ dét j. Nebezpečná módní vlna en."., u reaguji: I rny j* 4 ztm. raždy dorazily i k nám!, «í«*. n0Vý, ale je prezentován jako novy, aby se mohl stát novinkou (Thomp ,j98, s. 35), což je explicitně prezentováno médii: „Blesk vytáhl na světlo fe.._ ínén'emo, který dosud žil poněkud stranou zájmu."62 Nepřiměřenost morální paniky se pak projevuje nejen zveličováním nebezpečí daného jevu v porovnání s jeho realistickým zhodnocením, ale i zveličováním jeho rozsahu. Hudební a životní styl [emo| přitom ovlivňuje statisíce mladých na celém světe. Články v Blesku upozornily na nebezpečí sebepoškozování, které emo provází. Do redakce přišly stovky dopisů a e-mailů.a Média tak vytváří dojem, že každé emo kid si podřezává žíly a pokouší se o sebevraždu. Aezat se žiletkou či jiným ostrým předmětem je jedno z hlavních z 58 pravidel stylu emo. Veronika Coufalová (17) z Olomouce pravidla ctí. Nejraději se prv reze rozžhavenou jehlou.1 lak je patrné, série mediálních zpráv informujících o subkultuřeemove^o-Htosti s nebezpečím sebepoškozování a sebevražd »ytař«g a ikv morální paniky. Jak se tedy trajektorie této konkretn. moraln.pa zničehonic se roz- 0 raží v trajektorii morální paniky obecně? °becná trajektorie morální paniky O^fl^é trajektorie morální P^^^^S^P^ •stolet ' )'ž zmiňovaný Stanley Cohen. Na za Ä-Ch(!vraž«y srazily i k nám!, Blesk. 9^2008. rín0 krátké vid* tot ,«"?eJ»me iako Veronika... blesk, 16.4. 2UU». bylnP^Tnnvédomía"51" «*»«me jakrľWroníka:... blesk. 16.4.2008. cQnl bylo P^^Von ítZV^Je významný lim, že na serveru ***J»f 'finósi "<> Mazu v Pražena Petříne, čímž J srazy se vsak konaly již nčkolik lei P"- '"'"f-ž a 8fef*' 14-4. 2001). : '•»,,.„ amor). ""»• Odpujťtef, Blesk, 15.4.2008; |267 is a rockers, rozdělil )eÍíprůběhdopětifá2. provázející britské subkultury mod* -(Thompson. 1998. s. 8). V počátku morální panikvje onřlt(1nn, . «ám nebo zájmům společnostl V SÄSS í ^"o-,ako zdro, sebepoškozování a sebevražd dětí a mládeTe Snn"'í"™00"^ procesu, jeho tzv. počáteční deviací (Thompson. 1998 s S h?""1 Celéh° sebevražda dívky, která byla interpretována jako důstedekiA ZmÍň°Vaná v emo subkultuře.65 1 ausledek její angažovanosti Následně média tuto hrozbu zobrazí ve snadno rozeznatelné formě VíW se tak několikrát objevuje detailní popis toho, ..lj!ak poznat, SfJSfi emo « Dochaz. pritom k vymezení a definování distinktivních znaků emo kids, za nez je označeno těsné černé oblečení (případně s motivy lebek) černé nalakované nehty a černé oční linky, vlasy zakrývající tvář, sebepoškozování a záliba v hudbě skupin Seconhand Serenáde, My Chemical Romance nebo Good Charlottě. V důsledku tohoto zobrazení dochází ke zvýšení citlivosti (Thompson, 1998, s. 36) vůči zmiňovanému jevu, kterému pak jsou připisovány další události, které by s ním jinak nemusely být spojovány. To se projevuje například ve strachu rodičů z toho, že je to případ právě jejich dítěte.67Tudíž např děti které mají zalíbení v černé barvě, jsou v důsledku toho považováni ľ------ tohoto problému: „Ze stovek reaKc, Ble zároveň se k problému vyjadřují sociálně uznávané autority a navrhují své diagnózy a sva řešení. V Blesku tak zazněl hlas dětské psycholožky, jakožto autority, která upozorňovala na nebezpečí sebepoškozování u dětía nabádala rodiče k opatrnosti. Zdůrazňuje přitom nebezpečný potenciál internetu a problém interpretovala jako „tápání" způsobené absencí jasně definovaných přechodových rituálů.69 Nakonec panika buď ustoupí, nebo vyústí v sociální změnu. V'našempn-padě došlo k tomu, že se panika zcela vytratila ze stránek periodikakz*". cílené změně nedošlo. Sporadicky se objevují zprávy odkazující na mop^ ku (ať již v souvislosti s další sebevraždou mladé dívky" ci se sfJP Hciwi ním)/1 a to až do roku 2010, kdy přichází výše zmiňované snahy o e oddé'monizování- em" lilesk. 10.4-' t <-mo. Na 1,1 25.1 2009. pletky a sebevražcíy Exprese emocí může být dominantní společností snadno dezinterpretována jako demonstrace pokusu o sebevraždu, zpráva ..Dávám ti své srdce" tak byva ctěna jako .Chci se zabít' © Foto Emma Thorpe Role masmédií v procesu démonizace lak už bylo zmíněno v úvodu, zcela zásadní roli hrají v celém procesu tvorby morální paniky masmédia. Ta nejenže označují prvotní to^T vytvářejí obraz"daného jevu, který je pak předkládán ^^^^ ■°m tři typy prostředků, které představují konstitutivní součást, p "ionizace (Cohen, 2002, s. 19-30). . ucování informací o něm. Za prvé se jedná o zveličování problému a prekr mnor,emvětší,než Wediaojevu informují, jako by jeho závažnost a- (v| iriternetov» l> l°mu skutečně je. V našem případě Blesk napfMrt psa, ^ nebo stře-í'skuzich SC to jen hemžíUtemm, jak se mnoz. P^subku„ufe explicitní 11 Zároveň dochází k překroucení informaci oi emo s m |m|aJ1 k, s.ebePoškozování, nevylučují se a i„_ nym prostřprikpm Hvídání, ž ani s^V*. ■■ ",é slane znovu a z ně) Wynon" -m prostředkem je předvídání, že se dany jev ^ zapůsobit •>áÍS? Varovánípřed touto skutečností, ^^^^ffi^ajednakvy-tváVětami 'yP« "Bojíte se, že vaše dítě ^ffZ, „Zoufalí rodiče vt£ d°iem opakování problému například skrze věty typ J/10 Pomoc! "7" C^í^bt-vraždycl ^ftUnf1. úesku reagují: I mý se bojíme u u ^Wbevraždydorazuí i k nám!. Blesk f *■ »°J- 2008. Se rozzuřili., Rodiče jsou vydesení!. Blesk. U-*' dorazUyiknám/,^f«-2«Smadnívta«' ují: I mv se bojíme o déri! NiDmh |269 PopuWrnfkuituWvAMVtti symb«ly/bav«,ványp„/.i,iv,,iK!" Y " Uv^^^.^J^m negativní pod.ex./ôoc,^^ Konkrétní slovo sc stává 5y„,i,()hll pric " slovo emo nabývá statusu .M Zároveň epSéÄ V .nafcm P*2 úeesjstávajísymbolem tohoto ú^l^tmiSSSS^!^^ ka zakrývající obličej či stopy po žiletkách ch&^u!^^1^^ ÄSada,ící do tvářc označuií po,enciáiníh° ss: Charakteristickými znaky jsou černě nalakované nehty, patka do očí, tenisky hranaté brýle, většinou černé oblečení, ale nechybí ani doplňky v pastelových barvách, placky kapel, psaní deníčku, vlastní úpravy oblečení, smutný výraz ve tváři. Oblékají si těsná trička a kalhoty. Malují si černé linky kolem očí a vlasy jim zakrývají často celý obličej. Oblečení doplňují molivy smrti - především lebky. Mají sklon k sebepoškozování, nevylučují se ani sebevražedné sklony." Odlišnosti případu emo subkultury oproti obecné trajektorii morální paniky Oproti tradiční trajektorii morální ^'^^^SSÍSSÍ tech 20. století, došlo ke dvěma ^^^1^^^ * i1'" d°" 1995). První z nich spočívá v tom. ze ^^n^Slury, v případěema přáno hlasu. Neděje se tak kdy byla obecná .nonstrujem postoj k životu. Nesouhlasím ľírnbránéniaP<"'; '^ive.a^ pórováni i členové ma^'^SíSä děje až s P^ffy^ Jadg morální paniky i.. Kdo je kdo i>»'-''y' šna články sociálních védcůk,erísesnaži|juk ;olvvaÍ''cí moraln' pamka ,e ne»důvodnčná a kons/m/ demoni^ce a z ní vy i obrana členu subkultury jejími nečleny a ľSnT ■, [)()dsla«ná především z toho důvodu, že morální panika" a *S'mÍuVédciie Cenou vlastní my.ologn, která je se subkulturou spoená nh Vy" V3° ,. Tímto způsobem však dochází k jejímu částeééXna'£Tl^ pování daného jevu, události či skupiny. nemunaľ»sen.aoddémo- Ixplicitní obsah a implicitní odkazy morální paniky |'ři snaze o rozklíčování morální paniky obestírající emo subkulturu je nutné zaměřit se nejprve na její explicitní obsah. Jak jsem se pokusil ukázat výše. primárně bylo explicitním tématem bezpochyby nebezpečí sebepoškozování asebevražd připisované vlivu emo subkultury. V tomto ohledu můžeme morál-ní paniku spojovat s ohrožením života jako nejvyšší hodnoty západní kultury. Vedle ní zde můžeme vidět i zvýznamnénou hodnotu dítéte. které je v současné společnost i chápa né jako stredobod svéla. A zároveň je tuto paniku možné chápal laké jako boj o regulaci těla ve Foucaultové slova smyslu (srov. Thompson. 1998, s. 24). Kromě explicitního obsahu je však morální panika vytvářena implicitné laké okolo dalších hodnot a norem majorit ní společnosti. Ačkoli ty nejsou explicitním terčem morální paniky, jsou prezentovány v její souvislosti a zvyšují její závažnost. Původně nesouvisející jevy uvedené v rámci článků konstruujících morální paniku s ní tak získávají spojitost. Dochází ke spojování implicitních významů s výše zmiňovaným explicitním obsahem. Skrze zprávy o zoufalých rodičích, kteří si se svými dětmi nevedl rady. se Problematizuje vztah rodičů a dětí a s ním související krize rodiny -Rodíce s<;b°Íí jí zakázat účast na pravidelných sobotních emo srazech. Obaiaji (llvc'ných reakcí."1" JJta implicitním problémem je neblahý ^^^SÄ sl rodičů kontrolovat, co jejich děti na internetu de laji. .ra ^..^ y sedí denně u internetu, kde vyhledává spřízněna dis terna- b0" Připojení k internetu vypnou....""' Společně S to^^g^^ zi generací děti a rodičů. Mert fc,vs odmítají tradiční •ov.Hi i zásadní rozpor mezi '"■nu inte Ne nictu. [..•! m n, L. ..i také skutečnosti ^j; j ^-JJJlJ "žskou Pfoto,}, genderovou roli, „emoboys-chlapci:ne "adiční genderové role a záměrní stírají i „clnlvm-.^" -j i-vikumv ravř' ... 111 nic spiliiiľin'...........' .... lil ,"v«'-vad.-sáivrlil..|.-ťlul..SlvMH«......n'" '' • ,,„.»«M», 1998, S. 52). .....N.**/!"*"4"" '"" cpoško,ovan, a sebevraždy, resp. Ä^^^.,, v y sledovat > implicitní snahu o obranu dalších hodno! SSS^Sí86^ Morálni panika jako nedílná součást subkultur cnosti. Morálni panika kolem emo subkultury však není výsadou pouze české společnosti. Mnohem masivnější vlna morální paniky proběhla napríklad v roce 2008 ve Velké Británii, kde o emu jako o sebevražedném kultu psal v souvislosti se sebevraždou třináctileté dívky nejen bulvární tisk, jako je 77ie Sif/i"G či The Daily Mail,*1 ale také seriózní deníky jako The Daily Telegraph." Média dokonce explicit ně obvinila hudební skupinu My Chemical Romance, že svými písněmi nesou na smrti dívky vinu, což vedlo k oficiálnímu prohlášení jmenované skupiny, které se objevilo v několika médiích."9 TlIiiBiAiKPAltAlili chodujícíhokostl'V«chJvalll0ra žiletky a sebevraždy Výzkumníci z birminghamského CCCS interpretovali v a l(dl morální paniku na základě nesouladu norem subkul * sátých le" ' Zl-ejmou paralelu nachází tento problém v případě mládeže. Mládež obec né představuje problém pro sociální regulaci a reprodukci sociálního řado Clhompson, 1998, s. 43), protože disponuje jiným řádem prestižních symbolů Ty jsou podle Parsonse (1942) ukotvené nikoli vpráci, ale ve volném čase protože s dospělými nemohou soupeřit o profesní status. Vyjdeme-li tedy z toho, že morální panika vychází z nesouladu mezi hodnotami subkultury a dominantní kultury, tedy odlišné subkulturní ideologie a ideologie majoritní společnosti, pak je potenciálně přítomná u všech subkultur. Jejich existence je totiž založena právě na odlišné subkulturní ideologii, kterou se vymezují vůči mainstrea mové kultuře. Dokladem tohoho tvrzení jsou i morální paniky, které v historii postihly další subkultury-hippies, skinheads, mods a rockers, samozřejmě punks, ravers atd. Kdy a zda morál n í pa n ika aktuálně propukne, záleží na konfiguraci různých faktorů. Ovšem, lze se domn ívat společně s Thorntonovou (1995), že pokud jsou hodnoty subkultury (tedy subkulturní ideologie) chápány majoritníspolečnos-tí jako výsměch hodnotám dominantní kultury, média se uchylují k diskurziv-ním strategiím, které zveličují ohrožení a vytváří morální paniku týkající se rizik pro morální a společenský řád, nejen nebezpečí pro samotné mladé lidi, jakožto členy subkultur (Thompson, 1998, s. 54). Podobně jako v případě jiných reprezentací „těch druhých", i v případě morální paniky její obsah vypovídá spíše o dominantní kultuře než o samotném terči morální paniky, v tomto případě o subkultuře emo (srov. Said. 2008: Hall, 2007). Subkultura emo - a subkultury obecně - jsou v případě morální pani-kV Pouze prostředkem, jímž majoritní společnost vymezuje a reprodukuje sve normy. 'naí^toeotogií chápu .[s]oi '"• Kterými se řídi, a postoj , . Merénositelésubkutturvyznáva ípu.,ls,ouborspeci^^^'Novotn,2011). a postojů, jež vyiadrini m '273