Hudební subkultury mládeže v současné ČR -postsubkulturní či postsocialistické? Marta Kolářová Od devadesátých let 20. století se v angloamerické lite používání pojmu subkultura, kritizují se tradiční koncentv^6 UstuPujeod tur a navrhují se nové (Muggleton, Weinzierl, 2003) V rnult °Urnanísubkul-ní společnosti se dominantní kultura fragmentovala, vyznaču" 2áPad-a míšením mnoha stylů (Chaney, 2004), které si lze vybrat • ,Jesediverzitou permarketu (Polhemus, 1997). Pod vlivem postmoderny v kult "3 regálesu- je o tzv. postsubkulturách (Muggleton, 2000; Muggleton, Weinziľrl 2003- ať už to i o tom, co přichází po subkultuře (Bennett, Kahn-Harris, 2004Uť užr^''0 scény, kmeny, komunity založené na vkusu či životní styly. V českém badatelském prostředí subkultury doposud stály spíše na okraji vědeckého zájmu, a i když zde byly představeny základní teoretické směry bádání o subkulturách ve světě (Smolík, 2010) a předestřen historický vývoj vybraných subkultur (Smolík, 2010; Novotná, Dvořák, 2008), společenskovědní výzkum subkultur tu, vyjma několika studentských prací, publikován nebyl. Studie, které představují subkultury mládeže v ČR, nereflektují proměnu klasických subkultur v postsubkultury či jiné formace. Cílem tohoto textu je na základě empirického zkoumání' aktuálního sta vu čtyř vybraných hudebních subkultur mládeže v ČR diskutovat otázku, zda jsou české subkultury spíše tradiční nebo postsubkulturní a nakolik je určuje specifičnost postsocialistické společnosti. Snažím se nahlédnoutdovy.zJda|í' které mladí obyvatelé ČR subkulturnímu stylu a příslušnosti k nemu p ^ Zdrojem tohoto příspěvku je komparace hudebních subkultur mia ných ku, skinheads, techna a hip hopu. Zároveň je cílem zasadit vyzku BÍltíe. postsocialistických subkultur do kontextu aktuálního svetove" a v důsledku diska odlišného vývoje v (post)socialistickém kulturním okkrulturní teoriešité ovlivnění globalizačními procesy lze předpokládat, že su QVat na míru dané době a zemi bude třeba v určitých ohledech r Výzkum subkultur realizoval pětičlenný tým v letech 2009^0í^ze a Pfek0[fn^fS' Sdílené hodnoty a normy chování jako zdroj posilováni sociámiK ^m Av nich dopadů sociální diferenciace v ČR prováděného v Socio logickém ústava >32 MOKU""' , mládeže v současné ČR - postsubkUliurni ti ísubkultury vyti**- ,tllDV k subkulturám se odlišují jednak tím jaké U l PfííSu považUJÍ'jednak 3le také tím' )ak jsou uko.vp élní skuPiny se za <2ak° £ třída: J* Z -"óha stľn ľneľE?^ kÄ < Tura se P°uziva "eledn^ne pro označení čehokoli že P°)em ^^'S stylu a hudby (Bennett, Kahn-Harris, mt^°\TÁmh^ lidí. )eSanou abstrakcí (Bennett, 2004). 4',enks' 2°05) a je spíse r°"iaúV',,ltura se obecně chápe jako podkateeorie k,,i, SU" yrnezením v realitě se blíží pojmům komTnSS 1997» aSV,£ Thornton, 1997, s. 1) považuje subkultury"" kun nľl'ľ- i"0""0'1 (Gel to ečného (například sdílejí problém, zájem č nnostľS tef1 ma'í "jelenů jiných sociálních skupin". Subku^SeSS k0 volbu životního sty u Podle Irwina (1997, s. 67) je subkultura "sociáľn sdílená perspekt.va těch, kteř žqi podobným způsobem. Benne,(20 4, íhápesubkulturní činnosti jako součást strategií životního stylu mladých vod povědí na lokální každodenní zkušenost. Subkultury charakterizuje styl (hůd ba tanec, oblečení, úpravy těla apod.), kterému členové subkultur přikládají specifický význam a který zároveň definuje hranice vůči jiným subkulturám a uskupením vně subkultury. Subkultury se mohou vyznačovat odporem a rezistencí. Podílejí se na utváření identity, přičemž kladou důraz na autenticitu, kterou definují v protikladu k mainstreamu a komodifikaci (Williams, 2007)! Z historického srovnání subkultur vysledoval Gelder (2007) další charakteristiky: ve vztahu k práci byly subkultury často chápány negativně jako součást volnočasových aktivit a hedonistického životního stylu, utvářejí se mimo rodinu a domov, souvisejí s excesy a přeháněním v oblečení, chování či spotřebě. Vyhraněnějším pojmem je kontrakultura definovaná politickou angažovaností a především antagonismem s většinovými společenskými hodnotami (lenks, 2005). V poslední době se také používá pojem scéna. Ten je definován jako soubor tvůrců, hudebníků a fanoušků, kteří kolektivně sdílejí svůj hudební vkus a odlišují se typem oblečení, užívaných drog, stylu či politiky od ostatních. Scéna je oproti subkultuře volnější z hlediska volby identity a skupinových norem a také nahrazuje pojem subkultura těm, kteří odmítají vidět kulturu dicho-°micky jako dominantní a deviantní (Bennett, Peterson, 2004). zkoumám subkultur bylo vždy ovlivněno hodnotami, které do nich výzkum-I |'lítali. „Myšlenka subkultury má radikální politické dimenze a cle a ty ■ mohou vyrůstat buď z progresivních anebo z reakčních politických postoju jnks, 2005, s. 129). Subkultura se také stala vědomě používanou kategom na UOve úrovni PO! stmod 11 (Irwin, 1997). erní výzva: subkultury versus postsubkultury 'na , ^hiraeskou školu, jenz věnující se subkulturám lze povazovat cmc g rnost růl - ?° Studi* města zaostřila od dvacátých let 20- jinou Uzne komunirV hnh,w. „^hnndů a tuláků reprezentujic.cn, nez 23G většinovou kulturu. Pojem subkultura označoval před tivním pojetí ..mimo" společnost a na „ty dole", nebolT'"1 skuPihv podtřídu. Chicagská škola studovala život psanců zevnr,-PeciF,c|-•"r R Kultura rave (před tímnež byla zpolitizována reprSľJ^ ÍLu<*man, l"8'' a opuštění opozičního modelu subkultur šedesá.ľh avu'e >aký-* zl0,T1tnže subkulturu již nedefinuje odpor. Poukazuje nľr 3 sedmdesátých 'et' Pr° založených na třídní příslušnosti. VyznačujeSivT,^ f°rmací odp0rHionýsovskou kulturou s nekonečným ,ancera^ kýf n 2004). Rave se v neskrývané apolitičnosti snaž oůSZ ľľ"810"' WÍlSt°a os avu společného prožívání slasti a euforie. U n ,2 03 taí"""0 5 echnu určitou formu odporu za transformační pra^az £S iřeníalternativnich komunit charaktenzovaných solidaritou bíznuS zakotvení v identite. Silná odlišnost těchto kulturních uskupení od striktně definovaných sub kultur přiměla některé výzkumníky k odklonu od samotného pojmu subkultura a k navrhování jiných konceptů: životní styly mladých (Miles, 2000?, scény (Bennett, Peterson, 2004) či nové kmeny (neo-tribes, Maffesoli, 1996). Koncept nových kmenů byl významný především pro analýzu taneční kultury. Podle Maffesoliho v devadesátých letech dochází k obnově základních forem komuni-tyakposunuod racionálních, smluvních vztahů k empatické formě družnosti. Pocity sounáležitosti ve skupině se vyznačují neformálností a často jsou založené jen na dočasném spojení, které je vázáno na vkus, životní styl a společnou spotřebu sdílenou participanty ve skupině. Pro členy kmene stojí individuální uspokojení a potřeby výše než skupinové a politické hodnoty. Neotribalismus je závislý na individualizované společnosti, neboť lidé jsou vyvázáni z tradičně utvářených komunit a hledají své skupiny. Kromě těchto nových pojmů razí Muggleton (2000) termín postsubkultu-ra a na základě teoretických úvah o postmoderní společnosti konstruuje její ideální model. Subkulturní styl se dnes nosí pro vzhled, ne pro skryté významy. Autenticita už nemá význam, neboť moc médií zaručila, že v subkulturnich pylech nenajdeme originál bez znečištění komodifikací a komercionalizaci. Akteři postsubkultur si mohou svobodně zvolit styl, jaký chtějí, a mohou se Posouvat ze stylu do styluj Nemusí se bát rozporů ve stylech, protože: neexts-1 ani pravidla, ani správné ideologické přesvědčení, jen hra se styly. Z mco ;ad'cní teorie subkuíur popisovala následnost oddělených znau°UČaSně 1 sil"é hranice mezi subkulturami, takdevad«.< ™ o £?" fr*8«nentaci. rivaly, hybridy a koexistenci mnoha s n úderní subkulturní identity jsou mnohočetne a flu.dn. a kons. ubkultury jako nardech Haceln-r, • 1'olhem, ,arnngton, Wilson,2004. . ,-,hřr subKuiiu.j j«-- v Supe^s »997) používá termín supermarket stylů pro vyberdokonce mluv, °styíovľarketu a sty'e surfing pro mobilitu mezi subkulturami. ePromiskuitě (2004, s. 83). 235 P°Dulá "niKuii, Před..kolehMs^ ^S'^ch K d4„ o politiku. B P dkonf°rmitouak 0st'nd Toto je ovšem ideální model, kterv M„0„,„.. Př> ««l"jeovsem idea mí model ktorvivi c-ch stylů punk, goth, skinheíď a EtopteU¥,et°n '^Wt že vykazovali fragmentovanou hť SC Ukáza'i jako ^1 na identifikaci a klad.i důraz nasvobodZ7^^^ zoval, se proti konvenčním stylům, k°n.rol '^•Myli se u nich neprojevily tak silně ^íe^f Ä> byly důležitě Sí než styl. Muggletonovi infn, ' neautentičtí?hara^C ze střední třídy, t.kJtato Slu^Z^^ kultury dělnické třídy. V emela ^ viděna jako * lni*í í Greener a Hollands (2006) empiricky testovali n é% tur na případu virtuální komunity psytranre S P°Stmoderní modp, t několika stovek dotazníků ve Č^SSSS^^^^Si jak prvky klasických subkultur vzhledem ^Ä^1b*,u>>SÄ zuna hudbu, konstrukci identity a komuni^kTS S Příznivci psytrance nepochází jen z dělnické třídy, komunit n e,era^ ni scénou, nýbrž i globální sítí. Nezapadá však do postmodeínSľľ1*1 ze by mela byt povrchní a fragmentovaná. Naopak příznivci n S yV'°m být součástí komunity, kterou nazývali rodinou. Vazby mezi nimi nľ^T'"1' návštěvě hudební akce a sdíleli skupinového ducha. preirvaiyip0 I další autoři vidí limity v postsubkulturní teorii zaměřené nadiverzim a fragmentaci stylů. Weinzierl s Muggletonem (2003) si berou na muškuzejmé-na koncept nových kmenů, který podle nich vysvětluje jen určité formacednei ní kultury mládeže, ne však politicko-kulturníaktivismus mladých na přelomu tisíciletí. Neplatí, že postsubkultury jsou hlavně hedonistické, individualistické a politicky neangažované, což ukazují zejména na vlně alterglobalizačního hnutí. Tyto nové protestní skupiny používají subkulturní kódy v politickém ; určité kmeny, jako některé skupiny technařů. entovanými kontrakult i, a vytvořily tak nové pi ,i.ické kultuře ne0}^e*^~~~~ npntribalisnw Na to navazuje i St John (2003), který vychází tez z ^""P^ľtechno-anar-na uskupeních jako Reclaim the Streets! nebo EarthHr«. finik. chistických soundsystémech ukazuje, že nejde jen o zaDa, čnekonzumow' žitosti k nějakému kmenu, uvnitř něhož mohou jedinci sp přím* nimi poli. V současném kontextu se uiuic mucuj, ..~»---------r- spojily s radikálními, levicově orientovanými kontrakulturamiaexpresiv ekologickými a mírovými hnutími, a vytvořily tak nové postsubkulturni.o ce. Ty se vymezují proti hegemon^* žitosti k nějakému kmenu, uvnitř nenoz rnuuuu )™"r r rotestem hudbu. Objevuje se karneval, v němž je zábava spojena »\ wjevuje .. '.......-i____t.uii„.'l,n charakteru, Klel J ,, „,nrňu|c HIC oC Ka l i íl v u i, v 11» • ■ — f~ — akcí a zájmem o politické otázky globálního charakteru, k.i^ - zorňuj^ jména na globálních dnech protestů ve forme stree p uaktivismu . íitomladí překračujíc^ technokmenyjsou sítímalých mobilních komun.tdisen^^^^e^ nehierarchičnosti a Dl Y (Do i. yourself). Mají zajem od«> Bnásilné P^f sociální spravedlnost a lidská i zvířecí pi^^^^řeií komuna vystupují proti globálním hrozbám, zároveň ^bním experimentům. 1 punk, klasická subkultur, t se í umřela komercializaci a přetavila se do miliarS^^ P°dle Clana (2°°3)rívvch v Podobe jasné politického anarcho-punkT™P^yslu, vsta. 13 SSH v s°ciálnírn hnUt' pr0ti ekon°mické globalizäci n0Slil k,er* * undergroundu do extremismu? Subkultury v (pos„Socialisr„u , „lirní okruh bývalého sovětského bloku se vymyká zán=„w Kl ndelflm jednak tím, že reálné podmínky existence ™K ľ™ 'e°re,ic-tf^reSmu odlišné, a také tím,že keSSS?^1'***- "''íľh'em později a z jiných teoretických a ideologických pozic" Badatelé, kteří se věnují výzkumu subkultur v Rusku (napr Tarasov 2008, up ornují na problematičnost aphkace západních .eoretickvch S "Siném kulturním kontextu. P.lkmgton (2004) zpochybňuje, že b v*Z-„bkulturní teorie dala pouzit na studium subkultur mládeže mimo .globální ľdro" neboť v postsocialistickem Rusku jsou jinak utvářeny podmínky pro existenci subkultur, za něž lze považovat odlišné prostory setkávání, slabší ,radici individualismu, menši míru návaznosti na protírežimní subkultury v osmdesátých letech apod. Mladí lidé v Rusku utvářejí lokálně ukotvené kulami strategie, které čerpají z globálních zdrojů, čímž vedou .glokální" život. V Rusku byl západní koncept subkultur znám už v sedmdesátých letech, ale byl považován za ideologický, nikoli za teoretický nástroj a současné byl kritizován jako buržoázni, protože se více týkal konfliktu generačního a ne třídního. Subkultury se začaly zkoumat až v devadesátých letech. Tím pádem se badatelé vyhnuli třídnímu redukcionismu, to znamená interpretaci subkultur mládeže jako odporu dělnické třídy, k němuž docházelo na Západě (zejména v CCCS), a subkultury spíše chápali jako volbu životního stylu. Hlavni badatelské zaměření spočívalo ve studiu difúze ze Západu, a to i v souvislosti s tím. že za komunismu byli mladí lidé ze subkultur, tzv. neformaly. kritizováni za slepou imitaci dekadentních západních kulturních forem. V Československu formulovala výzkumné otázky o subkulturách už marxistická sociologie. Kabátek (1989) popisuje vývoj studia subkultur, které se teoreticky inspirovalo v poněkud odlišných zdrojích než na Západě. Podle socia-hstických badatelů se birminghamské škole nepodařilo .spojit třídní postup s Přístupem dialekticko-materialistickvm" (Kabátek. 1989. s. 453), a to i presto. ^e byla označována za marxistickou. V Československu se daf*<2 ""urách od šedesátých let, ale někteří pojem odmítali. Věts. zájem se ob.eul °J Poloviny osmdesátých let jako reflexe toho. že subkultury mladých s pr "asf V do socialistické společnosti v podobě neformálních f^^sU ly sdružovat ve formálních komunistických ^řf^SSm Plnost se potýkala s otázkou napodobování zapadni « jy omľek'1989^ 456). Aby zatlačily spontánní ^^S^oieLsú ES** elity o to. aby se mladí lidé rsetu přistoupilo až ad0urči.7'^C"tyOtaaby kterp m,ry Podporovaly netorma 0všem musela zapadat do jimi dané ideologické linie. Studie metody orá o punku a nové vlně v předlistopadovém Ceskosl rální historie (Vaněk, 2002) nás provází příběhe "Sku ineiooy orami Historie (Vaněk, 2002) nás provází příběhe ň x U využí linutí v československém kontextu. Na území ČSSR se ni m1/ecnto nudě/3'*' už v roce 1976 a vyvinul se ve svébytnou kulturu mladých, .d°stal *e /4, e|' na v osmdesátých letech stovky aktivních participujících a'i - ,11ěla 4ľU zpočátku nevyvíjeli explicitně politické snahy, ale represe st S'Ce přl'Zn'vců t-turu rušením koncertů a kriminalizací členů kapel i fanoi "l!"' m°ci ^bU ' Komunističtí ideologové útočili na punk obviněními, že je b ~ Zp°li,Í7-°vala lací, ideologickou diverzí a že je spjat s postoji nepřátelskými??-211' maniPu Někdy se mu dostalo i nařčení z propagace fašismu a kultu násil C'AS°cialismu zaujímá pozitivní stanovisko pro hodnocení této subkultury kt '- rstudie mantickému pohledu birminghamské školy. Podle něj tato usk blíZkér°-vytvářela základ občanské společnosti, neformální skupiny ch^i! m'ádeže „autentický prožitek reality" (Vaněk, 2002, s. 9). araklenzoVa| Příkladem toho, že ani v současném výzkumu dnešních subkult hodnotové zatížení, ovšem s opačnými znaménky, je článek Smolíka ľ^rľ'2' který spojuje subkultury s politickým extremismem a sociální nat l „Subkultury mládeže jistě mohou poskytovat seznámení s extremistick8" chováním (např. formou článků popisující extremistické akce v zahraničíľ potřebné ideologické zázemí, částečnou ochranu před agenty sociální kontroly [...]" (Smolík, s. 55). V zaměření na rizikové chování a deviace potom Smolík (2010), jehož empirický výzkum je zaměřen na fotbalové hooligans, pokračuje v knize přinášející přehled zahraničních teorií a dosavadních poznatků o vybraných subkulturních uskupeních. Pohled zevnitř: metoda zkoumání vybraných českých subkultur mládeže Metodologicky jsem se inspirovala zúčastněným pozorováním chicagské školy, výzkumem z pozice zevnitř (insider research dle Hodkinsona, 2005) a hledáním významů, které sami členové subkultur přikládají svým činnostem (Muggleton, 2000). Přikláním se k postsubkulturní kritice v tom, že subkultury nelze zkoumat od stolu, aniž bychom s jejich příslušníky mluvili a sdile i s nimi jejich zkušenosti. Výběr směřoval jednak na klasické subkultury,, «n. punkery a skinheady, neopomíjí ani „paradigmatickou subkulturu P0^.^ derního přístupu - technaře. Zároveň je doplněn o hip hop přicházející ^ hlavně z USA. Výzkum sledoval určité výseky subkultur, nePoh' °vUouSCé-(tradičních) skinheadů, freetekno scénu a undergroundovou hip .°P^(cU[(ury nu s výjimkou punku, jehož vzorek je širší a pokrývá různé °')'asľ^iuiru, ale Vzhledem k výběru si studie nenárokuje reprezentovat celou su představuje spíše počáteční sondu do terénu. . , jjjížíetno- Pro zkoumání jsem zvolila kvalitativní přístup, který se ne'^'ce a|irnovalV grafickému výzkumu (Hendl, 2005, s. 118-119). Metody sběru dat^ ^ prostředí hloubkové rozhovory s členy subkultur a zúčastněné pozorován ^\ie^ těchto formací. Celkově bylo dotazováno 50 příslušníků subku žen jejich rozložení bylo zhruba rovnoměrné v jednotlivých sub v současné ČR - PostsubMu^^,c_^^ pupene, i^přičemž je problérn em, že dané subkult,, ZDét H,..-. u*UltU- mveviT ttr)íše záležitostí mladých mužů. Věkové „», Žedané íoU <6 mezi 18 a 45 lety (s těžištěm do 30 leUDatat d°taz°Vaných še £&oVí Z Atlas s využitím počátečních posAfc^^i Pr°f sľrauss, 1999)- Neaspiruji na vy,VOŕení Skoľvenéľ ^"^ A jSno^^^získaných dat v kontexiü^^S ooP'5 ^.'rfaiako základ subkultur? „ělnicka tria na „iturách mládeže se tradičně uvažovalo jako o tŕíHn- , srSE*°* prk askin!ľads-isou-od *p2ía 1994)-' ' ------------™.Z.votnau.ici 'Sní aspekty se dají nahlížet v několika rovinách, od třídního zařazení Js„oužívanou třídní symbolikuaretorikuažkvnitřnímnerovnostemvsub-Sturách. Co se týče třídního zařazení (neboli socioekonomického statusu) řevládali u dotazovaných hiphoperů a skinheadů ti, které bychom mohliozna-jjjtza příslušníky nižší nebo nižší střední třídy, a to ať už z hlediska vzdělání (vyučení, nebo s nanejvýš dosaženým středoškolským vzděláním), zaměstnání či příjmu. Výjimky tvoří dívky a někteří muži, kteří dosáhli vyššího vzdělání. Nelze tudíž prohlásit, že čeští skinheads jsou jen dělníky. Mezi punkery byli zastoupeni jak studenti středních i vysokých škol, tak i dělníci a vyučení. Z téchto charakteristik vybočují technaři, pro rozhovory byli vybráni aktivní účastníci subkultury, a to byli především vysokoškoláci. Techno scéna se však, a na to může mít vliv i její zmasovění, vyznačuje velkou různorodostí. Dotazovaní často zmiňovali, že se účastníci pohybují v širokém spektru od ..lopat k vysokoškolákům", a tak vytvářejí jakýsi statusový „mišmaš". K původní tradici subkultury a její definice jako kultury mládeže dělnické 'ndy se i dnes stále vztahují skinheads. Ač i nadále pracují silně s třídní symbolikou, je převážně převzatá ve fetiších z původní britské tradice. Neoperují "y.znamy,které byly v socialismu spojované s pojmem dělnická třída, přebírají aľ'Se ang'ické výrazy jako working class, working pride. Pokud je jejich původ spon trochu dělnický, tak to zdůrazňují jako privilegium v subkultuře. J.n. • ze dělnická třída je věcí minulosti a dnes nehraje roli, nebot důraz se Považ"3 "S 3 hudbu a skinheads nemusejí být jen dělníky. Za směšné nekten nSl'^ŕ Se mladí studenti z dobrých rodinných poměrů ohanej. nes em ka "dá. Skinheadka pocházející z rodiny vysokoškoláku a sama, aspnu- Mna " S^nosti.zamě POZ; 'odič, icQ)zví- • IU!l11' zamestnaní azejména ynr-"*--- -r0 žene- dostatekfiľfUjlmožnostkonzumovatsubkulturníartefaktyazaz^ • tSSp« vVr^ně limituje účast na významných kteří si '°h°u 2*udeVŠÍm m,adí PunkeřL Yyl°UČení Kľtatek ekonomického .---'omii luiaut OUIlKeil. vyiuu^----J- d0v°lit zaplatit drahý koncert či festival. Nedostatek r kapitálu je omezuji— -------t««uu u n visejícího především s oblečením, tetováním, vstupenkami n ' l99 tovaná možnost konzumovat subkulturu verbalizovaná s urč,,^ , Tat dych punkerů kontrastuje s hrdosti skinheadů na hromadě - slí statku a schopnost si na ně vydělat. Dotazovaní řuDhniw: * Sl,l)ktili, zujeve vytvářenísubkulturního kapitáh, (Th0] schopnost si na ně vydělat. Dotazovaní hiphopefj e SL ; ,/o ci/ó culík nit nřp. kteří se dn st vln 7a řa ___ "Sto ni ve své subkultuře, kteří se do stylu zařazují pomocí drah ] nya*ůžesi im.uiyiiu vccvt-cu—------.------------j.«~".a*.uji POlTlOcídrah u které ovšem představuje jen vnější pozlátko: „Přijde týpek a n °°bleče ,' nejlepší, to nejluxusnější, aby bylo vidět, že je z té nejbohatší ^h-6 musí mim npivír dovolit. Chtěií šokovat Denězi. lavním nř.-„..._. I0'' "w-k"" i" ---------*—' —; ------— j~ " ^ "c)uonatší rnrt- toho nejvíc dovolit. Chtějí šokovat penězi, laxním přístupem k ľ3 jsem teď od matky dostal pět tisíc, tak je můžu za večer rozfrca Pe'lězů jsem teď od mamy uusidi pei usu., wn je múzu za večer rozfrr i" ~"""t'unli Žeiá Tato zjištění zapadají do hypotéz o postmoderní individual' (Pa.Ve1,31 N a výběr životního stylu nelze vysvětlit třídními rozdíly (Mu'23'-' kdy vkus c Ifíl) <\i ihk n Ir 11 iv ismi snerifirlcp vvra7nvm ot„u_ ■ - 'i—---- ---J-------- J---....... Uiully (Mugplot us s. 161). Subkultury jsou specifické výrazným stylem, ale jím h 2°00' nříclnčnnct IfP třídě Ilvlir7 nni!7P Ir hiirloKr-iír^... ,.1------ Oernonstt-,.:.- 'unitě. příslušnost ke třídě, nýbrž pouze k hudebnímu vkusu a specifick-e|"l0ns,ruií Mohou protestovat proti dominantní kultuře, jak to vidělo CCCS fd 2006), ale ne z pozice dělnické třídy. Stejně tak nelze subkultury mlad^h-ko1" celek považovat za stojící mimo společnost či za podtřídu, i když moho^ti ° sované jedince zahrnovat. Členové subkultur do většinové snnlpřn^ 1- " a to at uz studiem nebo zamestnaním a vymykají se především volnočasov aktivitami. Přesto mohou mít třídní rozdíly ve formě ekonomického kapitálu vliv na vytváření kapitálu subkulturního a participaci na volnočasovýchakti1 vitách (Shildrick, MacDonald, 2006). (A)političnost: jsou subkultury kontrakulturami? Dříve se subkultury spojovaly s politickými významy, postsubkulturalisté je zase viděli jako apolitické a konzumní. Hip hop má v kořenech politiku anti-rasismu a angažovanost proti sociálnímu vyloučení marginalizovaných skupin (Roseová, 1994). Punkeři byli od počátku spojeni s anarchistickou rebelií. Skinheads si prošli jak obdobími levicovými, tak obdobími součinnosti s pravicovými, a dokonce neonacistickými hnutími (Brown, 2004). Technaři v Britanii původně chápaní jako nepolitičtí se ostře vymezili proti zákonu ome^u,^'zdá venkovní parties (McKay, 1998). Takto subkulturně definovaná P°lltlka.^t pr0 být pro některé dnešní příznivce těžkým břemenem, které se sna^.seo^hovorů jiné vítaným kanálem, jak projevit své radikální názory. Na zákla ostJ přes lze vysledovat různé polohy ve vztahu k politice, od výrazné apo i' určité politické inklinace až k aktivismu. r deklaroval3 Výrazná část dotazovaných ze všech zkoumaných subkultu ažujíira-jasnou apolitičnost a odpor k vysoké politice. Za čisté apolitikyse P odp0r ivě ochraňují, chápou, Enostvpunkusemn^ J společnosti, zaněžlzeP „..oa'patiinebonezaiernoP dění s důrazem na zábavu a snahu o autonomii, tzn. žit m^nějakýsp°|eC ne-0vai kzTtahn Ap°IÍtÍčnost' kterou * pečlivě ochraňují, chápou ja«T chutí Jnt"' POl"Íky d° Své zábavy- Apolitičnost v punku se manifejj volhv Trh ° POlÍtÍCké rituá,y větínové společnosti, za něž lzepoj ďěnís ?óí "a " apo,itičnost 1« vidět jako apatii nebo nezájem o P°1 , Sbav Záb3VU 3 snahu 0 autonomií tzn. žít mimo systém ^ VU P° Svem- Undergroundoví hiphopeři nevyjadřovali něja 240 lädeže v současné ČR - posts su wtu budovali pomocí senech nikoli kolektivních problémech. ,kľ5 0 oSí Jztniftované hodnoty české subkultumí mládeže patřilasvo-v,)á 'i ne)čaS ľ, individualismu a zábava, užívání si, naplňování osobních zá-%intenC1. rne chápat jako hedonistickou orientaci. Sem spadá i tolerance D°d vteté t"026 fedevším jejich konzumace, jež překračuje hranice těch kon-ání drog a P znamená „svobodnej nevázanej mejdan" (Libor, technař, kUŽJv [cjj, svoboa ^ touha po svobodě ve smyslu mít autonomii pro vlastní venč^gjčastej110 * a Vymanit se z konvencí společnosti. Většinou podle iiivitV.Z"^---- ... --- ",1VC"Ľ1 Spoernntil i/» a*' a . ani není třeba se vuc. někomu či něčemu vyme20va° Vetslnou P°c «"* In dělat, co chci. K podobným závěrům došel Mil T^0™ odP<» S ako červenou nit hodnot subkultumí m.ádeľe vidS-0" (2°°0'S" 167» '-„írnŕerveriuu im nuunui auuKuuurni mládeže viHrlH^.r/"vwuuu,:í- lb0, P ro se týče osobních politických preferencí, značná část mladvch vnK c0SranyyjakoODSČiTOP09.VýraznýodPorkekomunistu^ nala napříč subkulturami. U punkeruse neodlišuje ani generačně, vyjadřovaly ho jak starší ročníky, které prožily sve mládí za minulého režimu, tak i zástupci mladších věkových skupin. Príklon k názorům levicových politických stran byl obecně spíše ojedinělý. Jako protipól apolitičnosti, která u dotazovaných převládala, lze vidět politický aktivismus, který najdeme u všech subkultur,4 účastní se ho však jen špičky ledovce. Nejvýraznější je u punkerů, kde ho jasně rámuje anarchismus, antifašismus a další aktivismus (ekologický, feministický a politika životního Ali. äfCho Punker na Local street party, 1998 Archiv autorky Ap°litifľrr~~-- - ii„te o skinheadech siřeji. ^inen'í'nheads nejsou až na výjimky politicky aktivní, uvazuje - Pravic, ových a levicových. n SS Í™'1"°' Bombs- inning at p.). Pro , , politickým činem. Punk lze považrL. ZV*™ Vť ^ahu k většinové společnost " • ntľKieré 7 ni„u . ze považovat za kon.rakul.Jn110 P^k akt ivismem. Mezi technaři jsem ?a7namM , se však nemanifestovaly towSSSľSSt3ké «ASÄ?*I Pakpouze ve sPojen,-; autonomního a anarchistického aktivismľľ'vvn -6Ského ,echnľn P°% Ladronka. Ačkoli převážná část techňoSKÍ!*0 "a ÄfiS anarchismus do jisté míry subkulturu určovíí,'p"ľP.°!itická. taknaľ ^ Tradiční skinheads, ač sami nepolitičtí čactn ^--i měření českých holohlavých průkopníků, kte£Sf^W a příklonem ke krajní pravici. Angažovanost v neformň r"1'"' . ^"'^^asteneckých';; neníovšem ických či levicových), bvch nennldaS' ? rozdil kou kontrakulturu. To samé platí pro Yů^^^^^^V^ dovém vzorku sdruženém kolem klubu Panteon jsem JSZ^S^ nezaznamenala, výjimkou byla hrstka těch, kteří ve svých textech^ °Van°sl sociální problémy (rasismus, drogovou politiku, represi apod) Vah Politika, dnes zarámovaná antifašismem, je to, co spojuje kontrakulturni zlomky jednotlivých subkultur dohromady (část hiphoperů, punkery,autonomní technaře, antirasistické skinheads). Tento „amalgam" - kontrakultura složená z částí hudebních subkultur mládeže - se účastnil aktivit s politickým přesahem jako street parties na přelomu tisíciletí či antifašistických oslav 1. máje (MayDay) v posledních letech. Sociální hnutí radikální levice zmobilizovala mládež okolo tematiky životního stylu a vlastního prostoru pro zábavu s návazností na širší problematiku. Na konci devadesátých let se velké protesty mladých ve formě street parties naladily na vlnu alterglobalizačnihohnu" (Kolářová, 2009). Nová forma protestu spojeného se zábavou 9™™*™ Západu a i po letech aktivisté manifestují v ulicích českých mes^ V této souvislosti je možné zmínit brněnský Protestfest,riebo te«A^ karnevaly. Stejně jako nové protestní postsubkulturni skup y_ turv ganizacich vydržela některým dotazovaným skinhead?. "'• V'as,e typ.ckým znakem pro celou subkulturu. TSnfsrnl110^'' SHARP či RASH (antirasistických či levicovvchl h'II^1^5' " přesahem ve světě používají ce s^éfoVrr^cesubkulturníkódy^ a kombinují subkulturní komunikaci s kontrakulturn. i karnevalu (Weinzierl, Muggleton, 2003, s. 14-J deologiívpro" poli"1"1 Celkově však nelze klást rovni tko mezi subkulturu n jedi(urnífor|,ia nebo spo.ečenský odpor mladých ^^^^Z^^JSr ce zahrnují příliš mnoho těch kdo ^^^nosx, pftjgj. Převládajícím postojem je u českých^ubkultur ap 0. o politiku zábavy a životního stylu jJ^jgSS** nebo otázky autonomních prostor. fP^^fZ kontextu po^[\0 ,„a mezi politické aktivisty. Obecně může^ nativní. W*lZ^t kultury jsou levicové a v hodnotách výrazne alt žuuc.rn sPorneyiskývývojpo.ismpadoveľ ,ila'lvť neoliberálním politickým klimatem, které. , mládeže v současné ČR - postsubkultumf a »»i8oaa«80cké7 ľ* dému stádu: vztah subkultur k mainstreamu pri'lise ■Had vůči masové kultuře považuje řada autorů í-adňi,.*-. -Pľ0 m pr- Gelder, 2007) a vztah k mainstreamu a komercľ z 7 "T"" SUb" M'V'ho ľve dvou rovinách. Jednou z nich je pohled na ŠAT? vysled°7a komerční jsou považováni ti subkulturníaktéfi kleu'" <Íorganizováním hudebních akcí. Druhou pelS^ -'tS ,m-«ns«re.mjakosférumimo^^JSSSSSSS£ Pí ouíást hodnotových orientaci, tzn. snahu nebýt konformní s vétľnľ ,1 hip hopu a techna souvisí proniknut, mainstreamu do subkultury svel " frou komercionalizace a zmasovění těchto hudebních uskupeni V hin nňu je mainstreamova cast subkultury chápána jako něco výše než under rnund, jako cestak úspěchu. Ti, kteří záměrně zůstávají v undergroundu však , ílišrychlý postup ke komercionalizaci odsuzují. Být komerčnímhiphoperem celebritou nerovná se být autentickým umělcem. Na druhou stranu, kdyby se jim podařilo do mainstreamu proniknout, nevadilo by jim se hip hopem prosadit. Rozlišují různé stupně komerce: „Jsem pro svůj rap prodat, ale rozhodné ne zaprodat" (Jiří, 26 let). Mainstreamova část subkultury vykazuje prvky okázalé spotřeby, jako je návštěva luxusních klubů, konzumace drahých drinků, ukazování se ve značkovém oblečení. Její účastníky pak undergroundoví hiphopeři označují s despektem za metrosexuály, či „hiphopovou diskotéku". Mládež považovaná za komerční je odsuzována také v technu (srov. Thornton, 1997, s. 204), technaři se definují jako autentičtí a stavějí se do opozice k mainstreamu, za nějž považují disko. U technařů je navíc výrazný i odpor k mainstreamu jako kultuře většiny a celospolečenskému systému. Za základ freetekna se považuje odpor ke konzumnímu životu, proti kterému staví princip DIY. Jádro freeteknařů verbalizovalo svou distanci vůči těm, kteří v rámci techna organizují parties na komerčním základě, a tak zaprodávají subkulturu. Na rozdíl od hiphoperů však neříkají, že by je tato komerční .kariéra" lákala. Dotazovaní punkeři rozlišovali distinkci v rámci subkultury na populární, medializované hvězdy naplňující velké haly a lokální kapely hrající po hospodách. Dnešní punkeři se musejí vyrovnat s tím, že punk byl už před nimi fomercionalizován. Stále ale pro ně představuje formu, jak dát většinové spornosti najevo, že se s tím nesmířili a staví se do opozice. Stojí dle vlastních slov Protikladu ke stádu, šedivé mase, komerci a konzumu, odmítají se prizptiso-dmľ' C0Ž demonstrují svým vzhledem. Punk znamená zejména pro mlade a2ľ-"é PUnkerV "°dP°r Proti společnosti, nebejt ovce, vystupovat z davu Z 51 VŠechn° P" svým, |.l jsem prostě jiná než ty ostatní" (krysa_ 19 lu) I ZneČÍŠtěnou malnstreamem a silně autentickou (v oblasti hud a t> Cer!2UÍÍ SV0U subkulturu skinheads. Je to paradoxní, nebo. Po" rľVní v oblasti rodiny či politiky). **fP^2EE5i inas i; [gU.rmy individualismu a odporu k mainstteamové hudbí h Uli k,erému "ikdy nemohou skinheads přejít do -""JJ^ na "ickv nľ masmédií. ..Nezkomerční, protože na nás spolecnosnahI * ma'nstream to nikdy nebude, v rádiích to nikdy nebude 243 Ospravedlněni anient n imimi suhkultiiiv I>vlc> vedeno i "^"^^25? * ěkolik desetiletí stcjnv. /,,i„n,„ m^ľ*'^'**. to L - MH tem ř.po, In hnit PmmŕnlH-,''^'^'^ hol MCI sl\l olná. Dvořák. 2008) Minknliurárh zdůrazňují: div idualismus. .iiiiomimiia otiginaliiu v protikladu k šerfis SVOU '""■šrirw. a ve vltľ. mne imp lak však poukazuje Pvšňákov mimo subkultury, dnešní mladá genľrácenl^ smus a odpor ke stádnosti. To přesné zan hV*"***; co společnosti dneška vládne jako kulturní norma a osobn individua.ism^ndIv;h^^ ní autonomie už neníotázk al'^ povinnosti Současná mládež sice působí nekonformné, ale jehrS^ formun v vrt ši novou společností. Moore konstatuje, že .rytmu T^001*1"*-kapitalismu |sou dnes jedno a to samé: neustály hon za origináli* ^ ' ní individualismu a odlišnosti, odmítání tradice a historie kouzí ^ľľ"**" a výzva k okamžitému uspokojení" (2005. s. 250). Podle Pyšňákové^T*** raklade spotřeby a odmítání konzumerismu problematické rozlišov* tun a mainstream. neboť subkultury se mohou často vyznačovat n''mbl spotřebou a snaha o osobní svobodu charakterizuje mládež celkové Dotazovaní mají internalizovaný odpor k většiné jako součást tradičních subkulturních hodnot, aniž by aktuálne reflektovali, co by znamenalo u ujmout pozici odporu vůči dnešní individualizované společnosti. Účastnici subkultur se přizpůsobili hodnotám vlastní skupiny. Subkulturní mládež zdůrazňuje svou individualitu, dává vizáží najevo, jak se vymyká šedivému sudu, a zároveň jim nevadí obléci si „uniformu" zvoleného subkuliurníhostyk Muggleton (2000. s. 158, 163). jehož informanti se definovali také jako indm-dualisté a alternativní vůči mainstreamu, tento rozpor řeší tak, že subkultury chápe jako společné sdílené prostředky pro vyjádření individualismu. „Když potká pankáč pankáče": komunita jako nový kmen? V subkulturách se lidé hlavně setkávají se svými přáteli, což je ,yP*£g životní stvi mladých obecně a hodnota přátelství se v této vekové cení velmi vysoko (Duffková. Tuček. 2003). Sdílený styl a vizaz určité míry unifikaci, která napomáhá poznávání nových Wl» komunity. Podle oblečení, kterým komunikují subkulturní hoa ^ ■ ometeni, Mei vin kuiiii.iiiir.uj« ------ ^o spolu mluvit: „Když potká pankáč pankace. ta zdraví. |...| zajde se na pivo, nebo když nemáš cigáro, tak pa ^ ^ nějaký cigáro dá. V pohodě lidi, všichni se tak nějak znaj M Subkulturní styl generuje sociální kapitál v translokálnt sin. fß transnacionální. . . - nihí^°i'^ Pro užší jádro plní subkulturní komunita funkci až jaké ^inif^ ny. jejíž vazby jsou velmi pevné. Někteří dotázaní kladli dur^oVOU sj konr ppi nových ki ,f< ^tatní současné subkultury či scény. Podle „f 2J definovat v užším smyslu jako malá skup ^""Ukri «vař' v tvář. Kmeny vyrůstají z podhoubí "•'"""vat napřík'ad hiphopový klub či techno sourv r*** bkiilunní party, kmen je spiše podmnožinou ^•'SU.kn kulturní pole. vymezené hudebnini*|« -i kru Pacifická ' postmo-vysvétlu-anýchby složená kmen lze wutoby, eroobych wpfi- f£5 subku It u ry (zejména sk i n heads) si byly schopny udržet' N miinitou. ale u jiných se vlivem prílivu rfcnrf. \.~._:__.. —j «—»— ---------x.it le u jiných se vlivem přílivu davů. k< ^r'rnainstreamu rozmělnila. Freetekno scéna yeexemplárním c "í"! ľounáležitost s masovost, vytratila. Desítky tisíc W^k^JSklS. mvsluplně začlenit do scény, už nešlo zastavit■—■ --inlilimZZ -n terhna. ..Pokud jsem tam na začátku vnímal "l~xfiiTfrtirtkum__i_ "Ttohleto vědomí vystřídala masovost, anonymita.T- "rh ^kwHmU^S mhle pro mě dolů" (Shaman.29 let). Někteří technari sevydáva? hfafajikaaB-miu dále na východ od ČR. jiní uzavírají jádro pred viny zvnéjgkn. zdfeazftB-■ původní hodnoty a uplatňují vůči zbytku normativní požadavky. Lze tvrdit, že komunita je to, co subkultury výrazné charakterizuje a < taje od většinové společnosti. Z rozhovorů vyplývá, že stát se "**». leušié Hradčany u Mimoně Archiv autorky Populárni kuli jedincem nepi amení pouze z potřeby odlišit se, aleztoi I se stejnými zájmy. Dotazovaní zmiňovali potřebu hledání iľekam Paip,. " „domova". Usilují o to nebýt jen izolovaným jedincem v mu,iitya n s|i(inij vidualizované společnosti, což také zapadá do Maffeson Stlld°né hyn 1)1 kmenů. Pro některé snaha nebýt „mimo", zapojit se do Yľ 'COnĽePtu n^"'1' až konec utrpení z vyloučení z normální společnosti T rvznam0^ punkerka Matylda: „Na základní škole i na gymnáziu jsem*!15'811'6 naPříkí'k kterou se nikdo nechtěl moc bavit, až mezi punkáčema jse - 3 ta ,Cuvná' doma. Bavila mě .špína', chlastání, to, že ty lidi, mezi kte™'™6'3^'''^! většinu věcí spolu, spoléhali na sebe... Když jsem byla na^ákř? Pf'šla' d2 mě spolužačky." Subkulturní přináležitost tak může být řeš• ' šikanova| kteří pociťují neuspokojivě svůj status ve většinové společno"'"1 Pr°iedincey kteří sdílejí jejich hodnoty, ve skupině se setkají s oceněním za^' a.n.ajdou lidi! a potvrzením vlastních postojů (Cohen, 1997, s. 52). svujživotní styl Glokální subkultury: transkulturní přenos a lokální specifika České hudební subkultury mladých je nutné chápat jako začleněné vřl QÍch sítích, tato uskupení v ČR autenticky nevznikla, ale od počátku a i nadále čerpají inspiraci ze Západu. Rozmach subkultur a hlavně mož čerpala jejich výběru od začátku devadesátých let, který se dá přirovnat k Polhemusov (1997) supermarketu stylů, je třeba také chápat v kontextu rozvoje konzumeris-mu po pádu socialismu, podobně jako poválečné možnosti spotřeby v Británii podle CCCS (Čiarke a kol., 2006, s. 43) otevřely možnosti konzumacesubkul-turních stylů. V ČR měl na rozmach subkultur nesporně vliv západní trh a média, včetně těch alternativních. Kromě punku zde subkultury nebyly zakotveny a najednou došlo k zahlcení alternativní scény přívalem nabídky mnoha stylů. Nové subkulturní prvky se ze začátku vyznačovaly neutříděností, postupné se však styly začaly sedimentovat a více vyhraňovat, i když výraznou spjatosi jednotlivých subkultur si alternativní scéna ponechala. Podle Syrového (1999) se v ČR v devadesátých letech mísily různé subkultury, které se jinde rozvijej delší dobu. Vliv měla také celková proměna života v adolescentnim sobená odkládáním vstupu do manželství a založením rodiny, coz p^ prodloužení věku mládí, vyšší orientaci na volný čas a přátelské vo ka trávení volného času a kulturních možností se vytvorila ge" jální změnou mezi dnešními mladými a jejich rodiči, umocněná rychlou s (srov. Besley, 2003). Inkálního a gl°bál" České subkultury mládeže představují specificky mix io skuiturnim , Loká'1" ního. U všech zkoumaných subkultur platí, že jsou útvare v,jvu přenosem a lokální absorpcí globálních, v realitě spíše zapa ^ qA amenc komunity si přetvářejí subkulturní významy. Například nip nejSOu PjJ. kého odlišuje jinými sociálními podmínkami. Místní nip v ě ani -kV ,)Z Brown, 2004). V této souvislosti můžeme hnv„-> 1,82,1 ne°-$2£íé subkultury utvářené v době postSiSS™ ° íSznamenat antirasistické postoje, význarn ni ^ iuže"ľ nru se „ztratil v prekladu . I vČR platí,žehinhnľ 1 ÍW^S- ale vrůstá do lokální kultury a diky Z, ľ."1'" S-* ,iaSubk liticl ury vyvinula politicky doprava, a také polistopadový odklon od levi ové litiky posílení nacionalistických tendenci a xenofóbie. P0punkse díky zapuštění kořenů v kontrakultuře za minulého režimu vyhnul brzké komercionalizaci, k te došlo až v devadesátých letech otevřením trhů Lokální verze této subkultury je dnes ovlivněna více globálními toky kapel azinů než vlastní, svébytnou minulostí. Roli subkultur)', proti které se zaměřila represe státu, dnes do jisté míry nahradilo techno, původně orientované především na autonomní zábavu. Vpřípadě techno scény lze v rámci Evropy sledovat posuny významů taneční kultury-konzumní kultura v Británii se v důsledku represe politizovala, velké parties byly postaveny mimo zákon v roce 1994, což vedlo k tomu, že rave expandoval a šířil se na východ (Rietveld, 1998), zejména do postsocialistických zemí, kde nebyl zpočátku regulován. Mladá britská taneční generace vyrostla v rétorice thatcherovského individualismu a jazyk třídního boje spojovala s nudnou a zastaralou politikou včerejška (McKay, 1998). Tato politická orientace dobře zapadla do českého polistopadového období s ideologií svobody a odporem ke k°lektivismu. Průkopníci českého techna měli se západními undergroundo-nmi věrozvěsty přímý osobní kontakt a největší freetekno akce v ČR, Czech-«■ se stala od počátku nového století významnou událostí i mezinárodně. u všech subkultur můžeme pozorovat vývoj stylu, který byl zpočátku defi-skéhľ SP/Še Principem DIY, tedy vlastnoruční výrobou oblečení (napr. vojen-v2? f*0 P0 dědovi atp.) a improvizací z domácích zdrojů. Ačkoli slo o Pre_ S^SS^09' V č-kémprostředí se ze ^"^t^i by| Omkľm5rci°nalizc mí.tn které dříve zaujímala invence, nanraun P-fabrikovaného zbr« oblečení, aJelkom* < wP,tál Ve for^ě vědění ovlivnily globální toky ■^J^S- zlrátu aUteruicT^t0 tre"d ovšem zejména starší lidé v ^b^^^^e víci založena Wk?tl' ZeJména ve vztahu ke komunitě, která W*™" vysedávání tt"*!Xtech tVáří v tvář a autentickém „žití", ne na solitérním 247 I Závěr: jsou české subkultur populái ry postsubkulturní? Za postmoderní prvky subkultur můžeme v du subkulturní participace v třídní oříslnín R globální sítě, silný důraz na inSuaímus at S3> *k> nou apo.itičností a touhou po auto^ZlÍJ^ *P°lufth Pova postmoderní techno scénu, ale i kteréaieňejSr!usšir°c;;^i Stejně tak by se značná U."ÄÍ» vnímat jako postsubkulturní vzhledem k celkovému í dní au,^-Sľľc jako postsocialistická, neboť česká mládež se (ľľm tGXtu u "ás n á*k dostala mnohem později, a ty mezitím prošly kutumíľ"^' k SUC? kahty a modifikací. y KUIturn>m přenosem do , ni Prolínání subkultur existuje, změnit subknlinrn,- )lnel°" subkultury vykazují také určitou míru uzav^nnS EÍ!^a,eeeské i mnu uzavřenosti a čistotv q. jména u skinheads. Subkulturní příslušnost není rozhodn ? u°ipk^ stylu jsou významné a vztahují se k hodnotám, typu zábavy á^hranice Ipřnhr\A ,ww .„.i___w . . ^ dlel Cj ní drog. Kromě systému společných hodnot vykazují i další l*?*"8** subkultur, jsou založeny na sdíleném hudebním vkusu a vytváření kní"® V tomto je ale potřeba odlišit jádro subkultury a širší okruhy konzumľ^'. naplňuji spíše fragmentárni definici postsubkultur. Tato uskupení mladých ale nelze jednoznačně prohlásit za postmoderní protože i když převládá apolit ičnost, tak v rámci subkultur najdeme i kontrakul-tury, politicky orientované aktéry, kteří se propojili zejména s antifašistickými či alterglobalizačními sociálními hnutími. Z hlediska dichotomie orientace na zábavu vs. odpor bych neviděla rozdíl mezi technem a ostatními subkulturami. Nejen techno je konzumní, rezistence se vyskytla v každé subkultuře. Všechny subkultury mohou být spojeny s politickými významy. Z hlediska našich dat lze dát za pravdu jak postsubkulturalistům, zdůrazňujícím apolitičnost a konzum, tak jejich kritikům, kontrakulturní části subkultur totiž míchají politiku a zábavu, festival a protest. . Postmoderní teoretici také odmítají samotný koncept subkultury z duvo různorodosti životních stylů v dříve dominantní kultuře. To mozna pla i hledu většinové kultury, ale z pohledu subkultur je mainstream sta ní kulturou, ke kterému cítí silnou distanci. Subkulturní m'adez SJ0"(radiční, vizáži - definuje jako autentická, konkrétně underground, fre5V aje i proti zejména v opozici proti komerčně založeným mladým lidem 0 £ultýry idadou zkomercionalizovaným částem vlastní subkultury. Dnešní f" n{ jiverzii)' důraz na projevy sebevyjádření, individuální autonomie a K^^. hodn0ta- které jsou ovšem podle Muggletona (2000) v souladu s bohem äJdesátých 1C-mi, jež charakterizovaly již dřívější subkultury minirTia!n(;tur_postmoderna To znamená, že nejde o specifičnost postmoderních sub ku ^kultur-intenzifikuje tyto charakteristiky, které ale byly vždy aspeK punks and skins uniteď? , Souvislost, proměn vztahů v Československu, respekte České republice5 Hedvika Novotná Svět hudebn ích subkultur se jev. jako vyznamotvorné prostředí nejen s ohle-Hem na analýzu a interpretaci sociálních jevů spojených se životem (mládeže) současné společnosti, ale je do j.ste míry i hybatelem sociálně-politických Dr0cesů v této společnosti. Jakkoli je tento aspekt (přinejmenším v posledním půlstoletí české společnosti) významný, zaměřím se v následujícím příspěvku primárně nikoli na vztah hudebních subkultura majoritní společnosti, ale přímo na procesy uvnitř těchto sociálních uskupení. Na příkladu proměn vztahů mezi punkery a skinheady v bývalém Československu, resp. České republice, se pokusím identifikovat, do jaké míry a v jakých podobách a kontextech je subkulturní identita utvářena subkulturním stylem a nebo subkulturní ideologií. Zároveň mne bude zajímat, zda a jak se různé podoby subkulturní identity promítají do charakteru vybraných subkultur a jak ovlivňují jejich vzájemné vztahy. V závěru se pak vrátím k otázce vztahu subkultur a majoritní společnosti a pokusím se identifikovat, jak se v subkulturách odrážejí vybrané sociální procesy, které významně pozměňují jejich ráz. Subkulturu přitom chápu adekvátně k antropologickému pojetí kultury vnejširším smyslu jako skupinu charakteristickou specifickým souborem norem, hodnot, vzorců chování a životního stylu, která se nějakým způsobem L1UIIU Dl JŕlU, iv iLi u ---J i vymezuje vůči majoritní společnosti. Jakkoli je pro punkery a skinheady často Používáno též označení „subkultury mládeže" (srov. např. Smolík, 2010), do-™n'vám se, že významnější centrální charakteristikou je sdílení hudebního X (Sr°V- Hesmondhalgh, 2005, s. 31), jehož ideové poselství spolu s dalšími g^ualní atributyfmůze být základem k^Jľ^SK jnu určíte subkultnrv \»V „„árií nnrskv antropolog T. H. Enksen icr. ... uu iuuiyj IUUZ.C uyi iciMauv-iu ----- 20rm "í"6 subkultury. Jak uvádí norský antropolog T ... . t od'359)' "hudební diskurz je prostorem, kde se utvářej.s( °d h m »i2íľ kulturní dynamiky". Identitu pak v ^měnlivou. SltUaCIU » p ,,_í:,„c- v'srnpm . '«íuoui»)í ,iucuuiup»»-— -.„orní a nertormovttii"" h"iv lľnľaZUÍi jako mnohočetnou, proměnlivou, s,tu"c"'a,ePnípři„áležitos-«k ^ns, 2008). Subkulturní identitou tedy rozumím sdile P _ u r^!^áhi^pině internalizací její subkulturu, ideolog ^ SS:ín,U V rámci řešení Vý^umného záméru ^gff^v^ MartinuMC-e (MSM 0021620843) Za podnětné debaty a pnpom