PO IT VeUKSEfcF TOGETHER Ideologie a aktivismus české hc/punkové scény Petra Kumová Kapitola nastiňuje počátky hardcore'/punkové (dále jen hc/punkové) subkultury od jejího přenosu ze zahraničí do československého prostředí, přičemž věnuje prostor ideologickému, hudebnímu i vizuálnímu odlišení a vyhranění se hardcoru vůči punku a jeho vztahu k anarchistické/autonómni scéně a s ní souvisejícímu politickému aktivismu. Představuje teorie, které zasazují hc/punk do souvislosti s anarchismem a sociálními hnutími, vůči nimž může být chápán i jako důležitý prvek při budování protestních antiautoritářských hnutí v postsocialistických společnostech (Daniel 2016). Výzkumná část se zaměřuje na sledování několika témat významných pro ideologii hc/punku. Zabývá se jejich vývojem, taktikou a rétorikou, která je provází v současnosti. Ve snaze vyhnout se složitým terminologickým debatám, které používání termínu ideologie provází (srv. Geertz 2000), chápu subkulturní ideologu jako soubor specifických hodnot, které nositelé subkultur vyznávají, norem, kterými se řídí, a postojů, jež vyjadřují; již Heřmanský a Novotná (2011, s. 94) při výzkumu subkultur definovali jako subkulturní ideologii tu, kterou se mohou subkultury odlišovat od většinové ideologie. Hlavním tématem článku je zkoumání konceptu DIY, Často citovaný doslovný překlad názvu, tj. tvrdé jádro, který odkazuje k přísnější ideologii nově vznikající scény, jež se formuje na základech punku. téma veganství a ochrany zvířat komodifikaci a k°mercionaliZa^?U,attingu .w-----------„ ^"■niciĽionaJi^a^- luueu vá problematika. Koncept D^^C^^ si_sám) je často vyslovovaným «ľ '>^e/A§e< casro vyslovovaným 7o\,V°Urself> a je zároveň těžištěm, impulzem i «m v hc/n^J při tvorbě vlastní kultury, materiáin^^pSív^ hodnot, jež vybočují z klasického D-jako generátoru zisku (Holtzman a fc?Í! Pr°dC osvobozuje tvorbu od zaběhnutých nor 07>- Navi' tím, že rekontextualizuje hodnoty a význ 3 Představ běžných věcí a symbolů (Hebdige 2012) ^ ybrik°láží zcela nový prostor pro jejich vnímání kytUjetím Při sledování zejména politického aktivlsmu článek pojímá hc/punk jako součást anarchistické/autono scény, ze které čerpá inspiraci i vzorce pro kolektivní jednání a zasazuje jej do kontextu nejnovějších sociálních hnutí, která z těchto principů vychází a zároveň hledají způsoby, jak vzdorovat globalizačním procesům, hodnotám a racionalizaci dnešní společnosti a vracejí se ke sdílení a vzájemnosti (Stašová 2016). Kolektivní jednání má kromě socializačního prvku rozměr „strategický" a je využíváno jako jedna z forem odporu kin-dividualizačnímu a komodifikačnímu procesu, a stava tímto jedním z důležitých momentů pn uchopován se PU^mk politizaci témat a aktivismu. Dromí* ™ SC Zabývá "^dujícími otázkami: Jú se vzn - í nUv1 Vybraná témata ideologie hc/punku od jeho niku v československém prostředí? Jak se vyvíjí vnímaní těchto témat a rétorika, která je s nimi spoje na u aktérů české hc/punkové scény? Jak se protni* (Jestli vůbec) proměna témat do aktivit a politice aktivismu v hc/punku? A konečně, jaký vztah ma * ^dualismus liberálního kapitalismu a tržní spoM" s individualismem, který se projevuje v hc/p" subkultuře, důrazu na autonomii a DIY ^^ých yýzkumje z větší části založen na datech z pfe. v předešlých dvou výzkumech (Rumová 2C vé hc/punkové subkultury, v rámci kterých vážně Pra^ske"áno pořizování polostrukturovanych byla komľ Voětná reflexe dlouholeté účasti v sub-rozhovoru ai F dyanáct let v pražské hc/punkové kultuře (posi ]edních osm let vzhledem k paralelní scéné'Z Wzkumu může být označeno jako zúčastněné práC1 «n s analýzou tištěných i on-line materiálů f uvidel a dokumentárních filmů týkajících se hc/ ku) vznikajících v rámci subkultury i mimo ni. Clá-S vychází z pilířů ideologie, které byly předmětem vlastního výzkumu převážně pražské hc/punkové scény v roce 2011. Data sesbíraná na základě rozhovorů, pozorování a letité zkušenosti v hc/punku byla znovu analyzována a doplněna o výzkum nabourávání procesu individualizace a komodifikace skrze anarchistické taktiky a aktivismus pražských kolektivů (zkoumáno z pohledu aktérů hc/punku) v roce 2014 a čtyř rozhovorů, které proběhly v roce 2016, jež byly vedené s ohledem' na zaměření současného výzkumu. Punk + Hardcore = Hardcorepunk S'etľh^T '81"2 °d kanad^é kapely ^hranice USA a kterv sehľT ^ okamžitě rozšířil ^ Přinesl specfiľkľu ,d ^ hudebního 'ar^ľľ^ __Je s tr°chou nadsázky ľ*ak Wn'kae|vkavPn'V; ^*eré se již ní < nich míst. Po výtržnickém a chaotickém punku Se hardcorepunk (dále hc/punk), který je jeho radikála odnoží, jako tvrdé jádro často političtěji formulován f odporu (Pixová 2011). ^ Důrazem na aktivní přistup k životu se snaží zb ■ stigmatu punku, i když je svými aktivitami i hudeb? s ním úzce provázán. Aktivní hardcore se sice staví do opozice pasivnímu punku, punk však nadále zůstává jeho součástí, a proto je nelze od sebe oddělovat (srv. Císař, Koubek 2012, Clark 2003, Hajdíková, Prokůpko-vá 2011). Používáním slovního spojení hardcorepunk představuji tu část politického punku (Charvát 2007), která je po hudební stránce punková, ale myšlenky a činy, které její aktéři3 přinášejí, ji odlišují od většinového punku, a upozaďuji tím hardcore, kterému po hudební stránce nemůžeme odepřít nálepku „hardcorový hudební žánr",4 ale protože je odtržen od ideologie hc/ punku, není ničím více než právě jen hudebním žánrem. 3 Pro jejich označení používám střídavé výrazy jat joko hardcoris* nebo^ [více zaužívané), nicméně zahrnuje i ty, jež Clark (2003) r>a htStjCké ' vužívajicanar^ v—------„—/( ,„vlllw(l%, .....■ t- -punkeři, a také díky důrazu na přímou akci v praxi vy— principy mohou být i anarchisty s malým „a", jak o nich m uvi (Graeber 2002). •0, 4 Absence hc/punkové ideologie má za následek ' h rozo" několik metelných va>. kapelVvv které se zviditelňují například na koncertech. I když v Pra^zorů (což DIY princip, tedy že si třeba koncerty organizují bez sp ( ^. být následek toho, že sponzorování malých koncertu.ci uvužívaj nevra ,cej I* uyi nasieaeK toho, že sponzorovaní maiycn ej vyu vydávají si samy desky nebo vyrábějí merch, bezesporu^ J ^^(vaj| pro kumulování vlastních zdrojů, tj. výdělkem nikam "^evuje | peníze do scény. Navíc v distru se kromě merche kape y | která začíná být patrná v textech domácích hcT^' kttl kapel. Texty jsou prostředkem k šíření míľnko^li potřeba k jejich tvorbě přistupovat obezřetnv ^ a je smysl a vážnost: ejl' dát jim (...) Nějak mě přestávalo bavit zpívat o chlastání přišlo mi to nijak pozitivní a začal jsem to považován hloupost. Chtěl jsem udělat kapelu... myslím, že můžl říct politickou. Chtěl jsem, aby ta kapela byla politická v tom smyslu, že se bude vyjadřovat ke všem věcem vážně. Hudební publicista Josef Vlček ve svém díle o hudebních alternativních scénách sedmdesátých a osmdesátých let dochází při porovnávání hardcorových a speed metalových kapel k podobným zjištěním. Texty hardcorových kapel jsou oproti těm metalovým, které obsahují fantazijní prvky, spíše realistické. Záměrem textu je sdělit fanouškům postoj a názory na vybrané terna a případně je tím povzbudit k diskuzi, v lepšímpW* dě také k aktivitě (Vlček 2001). Bylo by však:chy^ domnívat se, že texty jsou strohé a bez jake.. V0é; nároku na umělecké zpracování. Je ale splse]V>^r0 jeho že „(...) by byl problém text hardcorové kapely P ^ ^ introspektívni formu dešifrovat" (Pokorný Z_» ener. Kritické a radikální texty doplňuje hlasyeróu rea-gičtější a údernější hudba než v punku, na ké pog° gují i nové taneční kreace. Klasické ^agtage divily víceméně střídá mosh s bojovými P^' enSku spfr* twostep,headwalking (vČechácha nab* lovánía nerozšířený), wall of death, hromady a v ne, nová gesta vyjadřovaná při koncertu- bc/Pu patického a agresivního moshováni na íe , ffl na tolerantní a společně prozívaný tanec, častým apelem »a » ženy jez jsou v nem ^ H vzpomínané agresivitě spise: menšinové ávě kvuh £P°» á prokůpková 2011). zast0UpenlSému punku více klade důraz na sdíleni 0pro^Äpráce i ideologie se scénami, které zkušenosti, sp^ vzdálené. Koncept sdíleni Culuje třeba autor hc/punkového politického zinu Choroba mysli Bořík takto: Hardcore by měl nabízet přesně to, co nabízel na svém začátku - prostor, respektive svobodný prostor. Hardcore za tebe nic neudělá, ale dává ti obrovský prostor pro tvoji aktivitu, kreativitu, pro zrealizování tvých nápadů, pro naplnění tvého života, nabízí ti sít přátel po celém světě, kteří jsou na tom stejně jako ty, a co víc, jsou ochotni ti pomoct. Dává šanci pro to, aby ses přidal. (Bořík in Samuel 2014a) Propojování scén7 není žádnou novinkou, Císař a Koubek (2012) píší o propojování hc/punku i s jinými sub- ch,aiľát (2007) shledává'že mezi punkem dalslmi druhy hudby neexistuje jasná dělicí čára, pro- SSľľbkulturymládeže-které ^ -P^ových^^š I'6 7m Článku ° historii skejtovo-P0^uje skteľoaľd ni f ? ^ 2°16' S" 47)' W Za „dva SVětnLa hG/punk kvůli společným ^mbió2e». SVety' ktere spolu žijí v dlouhodobé 7 Pro •. (Hf- interakcľ'v ?kU'tUr úzkeho soľ . P-)' J6 V rŮZné míf? slo- do it Svými aktivitami, ideologií a prakri ha aktivitách protíná s anarchisticko , mi se pfj nou, z čehož kooperací aktérů vznikl ^l°n°^n^' kolektivy. Řečeno obráceně, některá té °aSto zastřešují kolektivy aktérů z různých h!^ a aktivit! kultura hnutí. Kolektivy, kterých seídnešn • ?nícl> S účastni, čerpají inspiraci projednání z an' ,dc°%é hnUtí, S*í 2011' Clark 2003> KumovTSu ÍC-kéh° 2014^ Mazel 1998), proto je v této práci chápu i ľ' anarchistické/autonómni scény. Vůči hc/° S°UČást součásti anarchistické/autonomní scény ^ko mulovala řada kritiky, která aktivity a projevj hc/Ju^' Označeni autonomní hnutí či autonomní scéna se objevme kolem mi 1981 v Německu, odkud přichází po roce 1989 do Československa kde t postupně aklimatizuje (Daniel 2016). Autonomní hnutí spočívá na vytvářen, samosprávných skupin a prostorů, kultury i odlišného módního stylu, které narušují homogenitu majoritní společnosti. Kromě anarchistů hnutí spome radikální ekology, bojovníky za práva zvířat, feministická hnutí, antifašisty, v Německu se na jeho okrajích pohybovali i sympatizanti levicových teroristických skupin. V českém prostředí, na rozdíl od německé autonomní scény, se autonomové vymezují proti skupinám, které se hlásí k autoritářským formám marxismu (trockisté nebo stalinisté). Svého času byla za autonomy považována alternativní mládež sdružující se kolem časopisu Aut°"1"''" která se pohybovala kolem kulturně-sociálního centra Ladronka (Maze 1998). V současnosti bychom mohli mluvit o aktivistech sPolup^'ni|a v autonomním infocentru Salé a v Autonomním sociálním ce^™gu vice Anarchisté samotní rozlišují mezi autonomní a ar]aTcb'sW^J^ z hlavních ke schematickému rozdělení postojů obou proudů podle je: no ^ ^ 0zna. představitelů sociálních anarchistů P. Wohlmutha, viz Bast neonacistt čení autonomní od začátku 21. století přejali od levicovyc ^ tóemi ve snaze zaměřit se na aktuální témata a získat atraktiv ^ od lev.ce zároveň odcizí svým nepřátelům. Autonomní nacionahs ^.^„í fon* kromě strategií (přejímání levicové symboliky a retor' .' boje) i vizuální kontext (Black block styl) (Vejvodova z ľ ^ ^fr,* V předešlých dvou výzkumech pražské hc/punkove scW p0UŽívají3' i když se aktéři převážné neoznačují jako anarcb[y^fické, centují některé principy, které považují za SSSssi»i rozhodování konsenzem, nehierarchické a "c.""'j^|e|ctivnl z00^\tW všech, autonomní jednání, přímá akce, solidarita, . stereotyPu ,,5n decentralizace, vytváření vlastních hodnot, odpo v ■ vš3k in£,s« rého charakteru a proti systému jako takovému^. ^ ve sP|vJjlcini Anarchie pro anarchisty není chaosem, jak sebeorganizace' 5p s.ii2) traduje, ale „specifickou formu společenské se ,charVát 2° antiautoritářství, dobrovolné dohodě a koopera 118 Mikrob veňmátémernuiuvjr , a------_ Svjm ^kontrastu s analogickými normami která je v ostrém kontr (napřík]ad odmítám j: neguje v procesu politického, radi-kafomu je hc/punk kontrakulturou (Smolík 2010, podobné Pixová 2011), i když Marchart (2003) za kon-trakulturu označuje pouze tu, která zahrnuje do svého repertoáru politické jednání na makro úrovni, v protikladu k subkulturám, které symbolickými formami resistence nepřesahují mikro úroveň každodenního života. Svojí opakovanou a dlouhodobou participací v anarchistické/autonomní scéně a antifašistickém hnutí a také při mnohých aktivitách přesahujících mikrouroveň jednání (například Food Not Bombs ^ärdcore se v ?'kk>'u ío aktivním využíváním předmětů, se dle Čiarka \ jty se sdí Novotná 2011) vytváří pocit sdílené kolektivní ^ ^ . 12 Analogicky řečeno, anarchopunk a crustpunk:jso ou sdílí ric'K itio" _n ie n3š až od devadesátých let a antirasismus je dodnes 1 liľým pilířem ideologie, což je vidět na reakci anar-^stické/autonomní scény na prorůstání neonacismu H subkulturních scén vytvořením kampaně Good night hite pride, která se záhy stala výraznou doménou hc/ Inkové subkultury (Daniel 2016). Fuchs (2002) poukazuje na skutečnost, že při počátečním tvarování punku v ČSR se kromě zmíněného rasismu mezi pankáči objevoval sklon k násilí, drogám, alkoholu a elitářství. Situace s požíváním alkoholu a drog se částečně změnila rozšířením hnutí Straight edge ve scéně, které se k nám dostalo z USA. Vzniklo částečně jako reakce na neukázněnost v požívání drog části fanoušků, ale také jako obrana mladších fanoušků, kteří byli kvůli věku stigmatizovaní značkou X na hřbet ruky, jež sloužila jako výstražné znamení, které signalizovalo zákaz nalévání alkoholu. Tento znak, nošený zprvu jako symbol studu, začal být pro mnohé (i starší) sebevyjádřením a symbolem hrdosti a do dneška je symbolem straight edge hnutí (Haenfler 2006). Dalším mezníkem byl rozpor ve scéně kvůli tíhnutí k náboženství Hare Kršna, který propojil vegetariánství, hard-core a spiritualitu, ale také kvůli křesťanskému punku.13 Vznikající hc/punková scéna přebírá ideologii částečně ze zahraničí, kromě zmíněného straight edge hnutí a odporu proti rasismu například boj za práva zvířat, boj proti benzinovým stanicím Shell a restauracím McDonald. Částečně navazuje na témata, která věi h I Ceskoslovenském prostředí etablovaná z dří-dob, jako odpor proti povinné vojenské služ- 13 v současnosti t0rT>u bylo n '"rlT' náklonost ke křesťanství v české scéně znatelná, jak Skrearn! Ra U kape'' které vznika,V kolem slezské crew jako Lovejoy, v Včasné dob3-3'34 3 J°hn B3"' Neznamena t0 nutné' ze takové kapely nePrezentuií ° 6 neexistuii' sPÍše, že to o nich není známo, protože se tak sl°venská ka ""l Pe'a' ani jejich samotní členové, jako například současná filozofii citací hi?16 Wilderness' ktera odkazuje v textech na křesťanskou 1 z bible, viz: http://bandzone.cz/thewildernesstt?at=info. DO it TOGETHER bě a militarizaci, proti kterým se v r v Československu četné demonstrace e"1 °dehK, ___,-„4 htrla nn rnrp 1QQr> *x___ c- ^lroCe n rovaná byla po roce 1990 témat a ochr, Pod Po. o ALF prostředí a ekologická témata. Vzniklé sk Živ°tn-éh (Animal liberation front) a Animal S o sPmyjakoAL du protestu proti Velké Pardubické v ro Stály Pn 2r0 2001). Ce 19^2 (Bastl Zajímavostí československé DIY scé fanzinů, které od začátku devadesátých 1> Iíln°žstv> časnosti podle analýzy zinů Filipa Fuchse w 32 d°Sou" na rekordních 300 titulů od hc/punkových St°Upal°až kých, politických, metalových až po ZinyněoSSS (Fuchs 2013, s. 143-148). Tento počet je o to když se v prvním článku o československé (ponejvíce pražské) punkové scéně v kultovním časopise Maxi-mum Rocknrollu dočteme, že autor L. Haase po návštěvé pražských pankáčů v roce 1986 shledává téměř nemožným najít zde nějaké fanziny (Haase b. d.). Fanzinyse začaly objevovat po prvním Rockfestu a jejich počet rekordně vystoupal až koncem devadesátých let, přičemž Fuchs (tamtéž) uzavírá, že za období 2010-2013 počet vzniklých fanzinů o něco málo překračuje počet dvaceti.14 Nicméně dodává, že se výrazně zlepšila jejich wa lita, s čímž nelze polemizovat. Neznalce dnfsn* hla punkových/anarchisticko/autonommchzinu zaskočit často vytříbená rétorika, styl az V^aje) psaných článků (dodržování citačni norrny ^ ^é a sečtělost přispěvatelů. Po obsahové stra ^ Moh. neliší, tvůrci fanzinů dodržují zaběhnu< ^ oV0U. VJ li bychom je rozdělit na část naučnou ^.^.^ učné části se objevují články se zV1I^istická a jina' tematikou, témata ekologická, fenu 14 Zde vyčet několika aktuálních zinů: T^av'"a'Reverigc°' í"a,M{° And Kill, A-konXra, Choroba Mysl, No.se Mfe^w^\ ^"^s* Dog, Crook, Humbling Experience a alesp (l9g3-po nedávné smrti F. Fuchse po vice ne děpodobností pokračovat nebude kr0fon J 0» é části patří hudební sloupky, tour reporty, roz-zabaV0V nze na knihy nebo veganské recepty atp. h°VnlY princip nevytváří pouze hmotné věci, ale vytváří tor kulturu, hodnoty. Propojuje kulturní a poli-Pr°s rovinu vytváří hodnoty, které míří za hranici jSismu a 'tržních vztahů. Holtzman a kol. (2007) važují tento princip za důležitou součást antikapita-Hstických bojů v USA za posledních pětadvacet let. Produkty a služby se dle tohoto modelu nevytváří primárně, aby se směňovaly, ale aby zabezpečily přístup vlastních výrobků za férové ceny, podpořily tím ověřené kanály produkce a distribuce, které odmítají logiku a nástroje tržního kapitalismu. V čem je to u nás jiné Odpor k bývalému režimu charakteristický pro hc/punk od svého vzniku před třiceti lety, přetrvává dodnes, což je dle Bastla (2011) patrně také způsobeno liberálním myšlením propojeným s důrazem na individuální svobodu. I přesto jsou aktivity levicového hnutí, tedy i četné aktivity v hc/punku, u převážné části dnešní společnosti chápány jako inklinování ke komunismu,15 který omunismus má různé významy, od života v komunách po ideje K. Marxe B^Engelse rozvíjené V I Leninem, pracuje s koncepcí třídního boje za vlastrCn,0St b" tř'd' postuPné odstránení státu a zrušení individuálního komu™ VVr0bních Pr°středků Socialismus je chápán jako předstupeň e*istova|ľU'Hn^lnVe VŽ3k ie P°třebné zbavi« ^ revolucí kapitalismu. I když 'ickáCínaí l Sovětského svazu i jiné komunistické státy (např. maois-s°cialismu V™'"1 Sp°ienírn m kom""ismu je dnes chápána éra tzv reálného Postavoval °^é,T !~istické režimV nedisponuji významem, jaký strany v demokr t l h 1989 Z 8lobálnin° hlediska různé politické luprác. s různým re2|mech inklinují ke komunismu, zejména ve spo- subkulturách na' ľ,^a"lzacemi 3 vliv komunismu se projevil ve vybraných uvádí. že poiém ľ autonomové a punks (Mareš 2011). Charvát (2007) nékl«é nemarxist°TUn'SmUS 56 ponékud komplikuje tím, že odkazuje i na '^notl.vým, ideol iľ-ľOUdV c° W' talistického Západu, je v dnešní době neni^C kapitalismu, zvláště v Postkomunistických álnC téměř jednoznačně odmítáno vše komunitií^fi mer "*rľr"*M v*e Komunisticy Tento postoj se zviditelňuje například v -k soukromému vlastnictví, jež bylo v období I Pr'StUpi1 násilně potlačováno a které squatting jako kd*^ čových aktivit anarchistické/autonomní scény* Z-kH' dú sociálních, politických a kulturních (Novákem*0' nerespektuje, čímž se stává pro velkou část většino? společnosti nepřijatelným. Squatterské aktivity čelí v°cr represím (viz následující kapitola Arnošta Nováka),jež v dlouhodobém měřítku znemožňují vytvořit komunitně sdílené místo založené na principech opačných, než jsou principy tržně orientované kapitalistické společnosti. Prostory tohoto typu jsou pro anarchistickou/autonómni scénu, jejíž součástí je i hc/punk, stěžejní (Císař, Koubek 2012, Kumová 2014). Protože podporují také aktivity, které nejsou výhradně subkulturní, mohou fungovat jako lokální autonomní centra kultury, jíž se úcasmn^ ší veřejnost. V zahraničí, zejména v Německu, a_ a Rakousku taková centra již dobře funguji, represím a také podle některých aktivistů i ne . oU aktivitě jedinců zakládat nedaří. Výraznejs byla v posledních letech žižkovská Klímka. nkuse V devadesátých letech bylo propoj^ »^^0-squattingem silnější, hc/punk byl souC*S e z růz«" tí, které bylo schopné mobilizovat jedí ivců' prostředí a za vydatné podpory mnona f jekt obsadit. Squaty se záhy staly prvn ob' 16 Postkomunismus můžeme chápat jako V^^^**^ proces, během něhož se z reálně socialistické spoleCfí Ustická společnost (Buden 2013, s. 37) ntry, které kromě tori0' že představovaly důležitý CC"tiv pro přímé akce (Daniel 2016), poskytovaly také "rostor pro hudební a kulturní aktivity subkultury (Císař Koubek 2012). V současnosti téma squattingu přináší do diskuze zejména jedinci, kteří jsou propojeni s anarchistickou/autonómni scénou. Jejich tendence aktivně se zapojit do první fáze, obsazení objektu, časem v prostředí hc/punku, které nenabízí dostatečnou oporu a odezvu, slábnou: Po tom, co vyklidili Miladu, tak vlastně squatťmg pro nás bylo furt nějaký téma, že jo, osquatovali jsme barák na Albertově, to si asi pamatuješ už. To taky nedopadlo úplně dobře. Co bylo dál. Pak nevím, jestli, jo pak přišlo takový období, že jsem pronikl do tyhle ryze hardcorový kultury, nebo DIY kultury řekněme, tak jsem se zaměřil spíš na takovej jako osobní život... (Pavel, rozhovor, 2016). Squatting je v hc/punku podporován spíše nepřímo ve své druhé fázi, kdy se jedná o podporu aktivit v nově vzniklém squatu, ne však nutně propojených výhradně s hc/punkem. Příkladem může být organizace Anarchistického bookfairu, která v rámci anarchistické/autonomní scény propojuje jedince z různých subkultur. Důvodů, proč squatterské aktivity v hc/punku polevuji, je několik. Odklon od squattingu je patrně nejvíc způsobený celoevropským trendem upozaďování obsazovaní objektů ve prospěch komunitně vlastněných aomu a objektů." K takovému řešení inklinuje převáž-etsina mých informátorů, ale z důvodů finančních nat>ízívelkv°nCI 201-6 VZn'ká soukromě vlastněný objekt Eternia, který Prostor nm ?ľ°St°r pr0 různé hudební a kulturní aktivity. Eternia však nabízí s Podstava T""'1"1 sdílení a aktivity pouze do té míry, do které souzní kolektivy Ifortd rf ' PřeSt° vyloučené' že se může stát Pr0 aktére variantou ZcT h°teď nemělv žádnV fyzický prostor pro své aktivity, nejlepší nejaký dopad6 ^ 2aiímavé sledovat, jestli tato skutečnost bude mít mohou vzk ľi "a aktlvitv a/a scér|y- Lze předpokládat, že nékteré aktivity etat a jme možná budou paralyzovány. do it TOGETHER 127 Se aktivismus má větší i osobních je prozatím nerealizoval" 2014). Také jej oslabuje neustálý střet s ,Um°vá 2o státními složkami, který zesílil zejmén U adaUil1, kdy došlo k zásahu policie a vykliZení ^ 2ooq zaujala proaktivní taktiku, včetně dohledá - P°licie a všechny squaty, kde nemají obyvatelé Vani majiteiů tele, vytrvale vyklízí. S čímž souvisí, že maJi-začal zaměřovat na jiná témata, u kterých šanci uspět. Oproti masové účasti jedinců na a přímé akci v devadesátých letech hc/nunW i ^r°testech j / puiiK i tato obléct zaznamenáva menši podporu v souvislosti s odľv způsoby trávení volného času po rozšíření interní' Squatting artikulovaný jako solidarita s lidmi bez domova nebo útok na zneužívání vlastnictví má v české společnosti ztíženou pozici. Solidární chování musí v českém prostředí překonávat oproti západním zemím, které si neprošly státně socialistickým režimem, odpor k levicové rétorice a vůči principům komunitně sdíleného života. Tento vštípený odpor vůči levici a solidaritě spojované s bývalým režimem je dle Budena (2013) způsoben tím, že se východní postkomunistické země emancipovaly od socialistických zábran a zení, a jsou kapitalističtější, tj. bezohlednější^ ^ bilnější než Západ. Proces antikomunistic^ ^ a přerod v bezohlednější kapitalismus ce^ ^ nosti podpořily jak výrazne Polita oso*- tátni neoliberálů i disidentů, tak °hgarchykéh0 kapitaf politika v době raného postsociahstic flřfsřfcjteňí mu, které vedly k ukvapenému budov ani* v ^ státu (šitera 2018. s. 3). Navíc P°*'°££st * Jestli budeme součástí "Wíme (Ba " ^ Svobodně netvoříme, i když si to Wvidnnu*^™™ 2004)- Stáváme se tzv. institucionální Gersheim 2002), nemůžeme Daniel (2oig\^ 7. vin 'iišťuje, ie paS hc/punk°vvch, anarchistických a aktivistických tisko- "e'abývaj| se však *e Slce "bývají kritikou kapitalismu na globální bázi, e'^,émat ka t .m v.robn[m prQcesem kt ^ sta| ^ 3 SB v Pra,enarchlstlckych tiskovin zejména v souvislosti se zasedáním ^^TOGETH ER se jí vyhnout, přesto si nemůžem vlastní. Vytváříme si pouze tu, jež e Věstit ^ nými možnostmi společnosti určení3?je P^deS* si neseme výlučnou odpovědnost Inn" ^jeJ'tv víc kapitalismus upevňuje tím, že id nosti z velké části utvářena prostřednět?3 JC V *2 statků, a proto je tento proces doprováz ■otnycll spotřebou, atomizací jednotlivců i rodin ^ 2Vyšujícíse lidskou nezávislostí, změnou povahy práceSt0UcÍDlP7' rostou icmi nároky na způsob trávení volného času (s 'r' Krautová, Librová 2009, Librová 2010). ZL2 uzavírá, ze jedinci v důsledku individualizace pod] v iluzi o svobodě a nezávislosti na druhých lidech 2 je oslabována mezilidská solidarita. Existuje několik způsobů, jakými se hc/punkvlivu ztráty sounáležitosti a soutěžení s ostatními snaží ubránit. Mějme však na paměti, že i když subkultury razantně odmítají „ideologii většinové společnosti, nemohou existovat izolovaně a utváří se v kontextu ideologie většinové, ať už tím, že jsou některé její konstitutivní prvky reinterpretovány, nebo dokonce negován; (Heřmanský, Novotná 2011, s. 94). Je potrebnej tomto ohledu zdůraznit to, že si nelze představovát, kontrakultura kapitalismu zProšte"a'ZLinantníi<>e0-je někde tam venku. Zvnitřněné P^.°íh0prosta logie nemohou nebýt součástí subkuirurr ^ Foucaulta (2009) jsme touto k>^ ^, natolik, že sami sebe chápeme jaKo itálern, ;ie nemonou neDyx s>uuw3" íogikouovi'1" ,,-Podle Foucaulta (2009) jsme touto i b ^ m mlik, že sami sebe chápeme jako terprise), který je svým vlastním e ucJ. __: „j_í^ cmVh nňimu. ^u V :„i„žmP0U\.„. centem i zdrojem svých příjmu. V°^s[C]íéroP0°ifi. vhodně investovat, tak aby jako pr ^ být os ^ «í u..i, _„x„ x;™** rentabilní- Ucl ,^n0ušanC^ [eprom adici kalkula sobě audit (Power 2000), výhod* ^ (SJg,*^ ní byla naše činnost rent~---- miti^u' spoléhat sami na sebe a nepromarn ádím ^ se 7 ná. rhodící kalkulace f nas ^ ce. Stóckelová ve své eseji sPoňt/^Jjak° eíeKU Bělohradský 2010) uvádí, že poj ***** měřitelný výkon, racionalizace a individuální odpovědnost se staly základem, z něhož vycházíme v interakci se sebou samými i s okolním světem. Hc/punk oproti tomu obsahuje akcent na solidární a kolektivní jednání a můžeme říct, že to byl vlastně jeden z důvodů, proč vznikl. Skrze kolektivní jednání eliminuje dopady individualizace na jedince, vytrhává ho z izolované existence i z určitých podob zodpovědnosti, které na něj individualizovaná společnost přenáší. Solidarita se v hc/punku projevuje jako solidarita s jinými členy subkultury i s druhými, zejména těmi, kteří jsou společností stigmatizovaní (lidé bez domova, etnické menšiny ženy), nebo těmi, kteří jsou aktuálně v tíživé situaci (migranti,19 političtí vězni). V praxi solidární chování využívá mj. princip sdílení, který je nástrojem, jak aktivity udržovat mimo tržní principy, jež vylučují rovné podmínky ve společnosti (srov. Graeber 2012, Belk 2010, Widlok 2013, Williams 2002). Williams (tamtéž) místa, kde je tento princip využíván, nazývá místy naděje a považuje je za důkaz živoucí kultury odporu vůči komodifikaci vztahů ve společnosti. Jako takové poskytují nové možnosti, jak uchovávat sociální vztahy a práci mimo komodifikaci. Solidarita se projevuje v hc/punku nejenom skrze solidaritu vůči druhému člověku, ale solidaritou vůči všemu živému, zvířatům i přírodě. Solidární chování k přírodě se často projevuje dobrovolně skromným životním stylem, který je paradoxně provázen dopřáváním si ekologického luxusu20 využíváním environmen- 20 nou z nejvétších solidárních akcí v posledních letech v anarchistické/ ""J"""1 scéné byla materiální a fyzická podpora propojena s důsledky v CR kr'2e V r°Ce 2015 Na vše°°ecnou paniku ohledné uprchlické krize spo| r.ea8°va|i nékteří účastníci hc/punkové scény vyvracením mýtů, které ale hu? on|edné krize produkovala, finančními, ale i materiálními sbírkami, e fyzickou pomocí na hranicích, přes které migranti přicházeli ěkoi °glckýluxus >e ekologicky příznivé chování, které uvedomelé zmensuie 6'Ckou stopu, v různé míře je schopno sebeomezeni a vztahuie se ^^SWS&FTOGETHER 131 130 tálné a eticky příznivějších kanálů Sp klad nakupování v second handech jak0 podpora fair trade a ekologických výrohřterdíPrl pěstování a v neposlední řadě upředno,^' korr^i' ského stravování z etických a envirnn Vánívepľ nivějších důvodů. Na životní styl navľ^^ 5" vity, jako příklad propagace cyklistiky jalUJ1 ?alší akt,' k automobilům, nebo produkce a prodej Drv ativ}' i když můžou být dražší než konvenční výr u!^°bk4-a hudební nosiče z DIY nakladatelství, lokál ^ limonády, zapatistické fair trade kafe apod \eVyraběDé Demonstrování eticky a environmentálne plnoh notného životného styluje ale pouze jednou taktikou jak měnit věci kolem sebe - a svou spotřební povahou často nevybočuje z rámce konzumní společnosti. Abv mělo naše chování dalekosáhlejší dopady, je důležité zapojit do těchto aktivit co možná největší podíl širší společnosti. Jednou z cest, jak jí k tomu přimět, kromě svého příkladu, je upozornění na toto téma přímouakci a protesty. Již od poloviny osmdesátých let byly součásti projevu nesouhlasu širší tehdejší československej lečnosti, i taktikou, kterou i hc/punkova subw jakožto součást anarchistické/autonómni sce y využívala a využívá dodnes. k nemateriálni™, kulturou oceňovaným hodnot^^,, (i^ cf spíše prvky či segmenty chování než cely živ .£h du ^ z různVc", h mn^ „, Jedná se o reakci na plýtvání s jídlem. Jídlo, kter^ ^ ^ |k< na však kvůli nevábnému vzhledu již nep |flic má ^ _ vyhazováno přímo do odpadu. Vybírám pop ep, k ^ p , , w ^.i,* rfoublice .h0 aíC í y.r. i ■ j , j \ \ 11 ľ j ww vMf"--tento r tg v y i itO"- již dlouhou historii. V České republice x |eíného. » ^ kteří nemají s politickým podtextem M P ^ „yui" ( ^ J je pro né primárné způsobem, jak prez tu je je° ^nl (napr. FNB). Vybírání popelnic v tomto *° ký tre^ P ' ^ , celospoiei- . ktera'ľ přímé akce, která poukazuje na ve společnosti pro poukazuje n<,.---- kazatelně existuje skup'" Proměňování aktivismu v čase jedním z velice podstatných témat koncem osmdesátých a počátkem devadesátých let byla ochrana životního prostředí. Národní hospodářství orientované na těžký průmysl s cílem vyrovnat se rozvojem vyspelým západním kapitalistickým státům způsobilo, že se ČSR dostalo na první až druhé místo v devastaci životního prostředí v Evropě (Vaněk in Vaněk a kol. 2002, s. 238). Široká veřejnost se začala sdružovat ve spolcích a organizacích na ochranu přírody, zásadní místo si v nich vydobyla tehdejší mládež.22 Účast v hnutích nabízela mládeži prostor konečně prožít nějaké dobrodružství (Vaněk in Vaněk a kol. 2002, s. 255). Z dobových situačních zpráv bezpečnostních složek se například k pochodu v Teplicích v roce 1989 dozvídáme, že „nejvytrvalej-šími a nejradikálnějšími demonstranty se zase ukázali být tepličtí punkeři (...)" (Vaněk in Vaněk a kol. 2002, s. 270). Zprávy státních úředníků shrnují, že jestliže v roce 1988-1989 mimoškolní činnost mládeže vesměs neměla politický charakter, státní moc svými represemi punk a novou vlnu zpolitizovala tak, že po listopadu roku 1989 se příznivci punku stávají vytrvalými účastníky ekologických a politických demonstrací (Vaněk in Vaněk a kol. 2002). S podobnou zkušeností se setkává i jeden z mých informátorů: Spousta z těch lidí, co pracovali pro Svobodu zvířat, čerpala ty prvotní impulzy, informace a motivaci v hard-corepunkovým prostředí. Takhle jsem to já viděl, že ty "dl nejdříve přišli na koncert a pak přišli na demošku Pnti cirkusům, málokdy to bylo opačně (...) Tenkrát jako beJt pankáč a hardcorista a ject tankovat k Shellu, nebo W« Vaňka (Vanék in Vaněk a kol 2002) skutečnost, že nejvytrvaleišími demon-fanty byla mládež, poukazuje na fakt, že politika totalitního režimu dokajala Jieonotit mládež bez ohledu na to, že se lišily jejl zájmy (napr ekologická. ľ0vá čl "Sboženská hnutí nebo hudební preference) °0,T*H*SftFTOGETHER 133 jíst do McDonalda, to bylo něco, to bylo jako hajlování (...) (Banán, rozhovor, 2016) "° úr°^i Zejména při prvotním formování koncem tých a počátkem devadesátých let hc/pUnk - °Smdesa. témata ze zahraničí, mediálně známé kauzy í*1^ k nám dostávaly skrze navázaná přátelství v 2 h Se a publikace, později i díky rozšíření internetuz 8 nejznámějších vzpomeňme odpor proti benzínoviŕrľCh ničím firmy Shell, boj proti síti restaurací McDoS a hnutí bojující proti vykořisťování přírody a obyvatel v deštných pralesech. Na úrovni lokální to byly zejména protestní akce proti jaderné elektrárně v Temelíně nebo demonstrace proti dostihovým závodům v Pardubicích konající se od roku 1992. K dvacetiletému výročí Velké Pardubické vyšel v hc/punkovém zinu Hluboká Orba #29 (Fuchs 2012) článek, z kterého se od zakladatele kultovního hudebního vydavatelství DayAfter Records Míry Pátého hned v začátku dozvídáme, že se protestu účastnila velká část tehdejší hc/punkové scény: Pro velkou část lidí, co se počátkem devadesátých let pohybovali okolo punk/hardcorové scény, to byla sam zřejmost. Vlastně si ani nevybavujú nikoho ze svého o kdo tam nebyl. (Fuchs 2012, s. 27) tů i nékolil( Většina z dotazovaných se účastnila Prot"ání jevsou; let poté, jejich zájem o aktivní demonstro^ ^ ... áú časnosti spíše výjimkou, vesměs P™*0' j^vistú"1^ staří a přenechávají tyto aktivity mladsl™t0 souvi*1^ scéně. Davis (Davis in Pixová 2012) v lQíes^ ^ mluví o neúspěšném stárnutí Panka£%jVota.Tidi-nedaří punk spojit s aspekty dosPele^kovýmileg úspěšní punkeři se naopak stávají p 23 Začátkem září v roce 1992 obsadili aktivisté ^ra,26) zbytek dne zablokovali její provoz (Fuchs ' ^ 134 nu H se jim dosáhnout rovnováhy mezi dospělostí " 3 Vnivmi aktivitami. O problému udržení generační ožnuto hnutí se zmiňuje i Bastl (2011) v souvislosti dchodem třiceti- a víceletých anarchistů ze scény, i °archisté scénu opouštějí, protože jim časové možnos-ůsobené rodině a práci neumožňují participovat na politickém životě organizace. Novák (2017, s. 266) také upozorňuje na fakt, že zde tehdy nebyly a do dnešní doby nejsou rozšířené možnosti alternativního životního stylu jako například v zahraničí (družstva, komuny, LETS systémy atd.), které umožňují participovat i aktivistům, kteří zakládali rodiny a nemohli si dovolit nebo nechtěli pracovat zadarmo. Jak vidíme, kritické období pro aktivisty i v hc/pun-ku nastává se zakládáním rodiny a péčí o děti. Finanční náročnost při zakládání rodiny je spojena s náležitou proměnou životního směřování zejména v oblasti zaměstnání. Do budoucnosti mnozí automaticky (ještě před založením rodiny) počítají s tím, že smysluplnou a morálně hodnotnou práci (tou je podle nich zejména práce v NNO, jak ukážu dále) vymění za práci v nadnárodní korporaci, i když je jejich činnost z hlediska ideologie neskrývaně považována za jaksi nemorální vX a"ční náročn°sti, která je očekávaná v sou-os i se zakládáním rodinyi se teoretkk koušejí Äu^?"Té.Sd,Ileným ŽÍV°tem' C0Ž Se Pr°JevuÍ ^ínľno S?6 VUstněné bydlení- ^k již ale byío ^.aleiakľh 3Cľym Počá^ním finančním vkla-nit"í bydlen or"6, C° by tak°vé komu" ^ nerea izova ' * ^ tak°Vé řeŠení P™" jed«ání reálie 7 1 SltUaCe Snahou 0 kolektivní Ve ve>ké míře donr«TJatý individualismus, přesto je sotZl ^^T™1 ze ztráty svoboi' uací(NN^s?vľ^n,eVládních a neziskových organi-hc/p**u,vtuSr téŠÍla h0jné ú"sd příznivců cnosti je proměna těchto organizací dolt^together 135 po pádu režimu předmětem rozsáhlé W desátých letech byly NNO považovány 2a ^ V deva nich hnutí a protestů, v současnosti je je-0?*1* s°ciál omezen. Sponzorství zejména od zahráni* - Potenciál mělo za následek jejich transformaci v pCnifhdon°rů organizace a pod vlivem přísnější grantové° ální bezmála všechny stáhly z ulic do kanceláříP°lltÍlcyse a blokády vystřídaly nekonfliktní happeninewľ^' 2015). Jeden ze spoluzakladatelů občanského sd • Nesehnutí, bývalý dobrovolník Hnutí Duha a$ áhT letý aktivista Filip Fuchs tuto proměnu uzavírá sk»y Dnes už víceméně etablované ekologické organizace, jakými jsou Hnutí Duba, nebo Svoboda zvířat, byly tehdy „punkovější" (...) resp. důraznější v některých používaných prostředcích (blokády), tak i v rétorice, kdy se jim dařilo potenciální mladé sympatizanty účinně přesvědčovat o tom, že teda tady skutečně o něco jde (...) (Fuchs 2013,147) V současnosti je práce pro NNO i navzdory kritice považována v hc/punku za práci ideální, zdá se, že mi neprofesionálni a méně strukturovaná úroveň těchto které hc/ organizací má mnoho společného s principy, ^ punk prosazuje. Sféra neziskových a nestatni nizací přitahuje jedince také svým zamer^movažujeve z nich vykonávají činnost, kterou hc/pur? gna přírod)' své ideologii za stěžejní, jako například ocnr ^ a práv zvířat (hospodářských, využívanyc .^lu). farmaceutickém, zábavním a kosmetické etnika-ochrana lidských práv a menšin (L^BT s ženy, lidé bez domova) a narušování ^s*~jvefejn vení státu v oblasti rozhodování, inforrr^ a její zapojování do veřejné politiky. ?\^fe 0d W$fi organizace ve větší míře přitahují jedí '^et^ ^ je možné očekávat alespoň jakous^m ^e^-a tolerance, a proto jsou mezi pank< Mik rof°n ie , nebude v pracovním kolektivu kritizovat žeJ£ ľ b stravování, oblékání, názorovou odlišnost, 23 ZpUS°ě zejména v mladším věku zásadní. Preferen-Je pr0vnzásadě mění s přibývajícím věkem, kdy jsou " ^relativně příjemné pracovní prostředí a morálně mSsluplnou práci ochotní opustit, když budou chtít zakládat rodinu, vzít si hypotéku na bydlení a živit děti (Kumová 2011): „můžu si dovolit dělat práci, která mě baví, a mít za to plat, jakej mám, z toho důvodu, že bydlím na bytě, jako spolubydlím s více lidma, jídlo sháním, nevím, jezdím na dumpstry, moje výdaje jsou minimální, že jo. Nepre-mejšlím o nějakém zajišťování, tu práci, pokud bych žila klasickej život, že bych se rozhodla bydlet sama nebo s partnerem, popřípadě mít dítě, rodinu, tak si ani náhodou nedokážu představit, že bych ji mohla vykonávat, že jo, protože prostě bych pravděpodobně si to hodila po (Kristýna,24 rozhovor, 2011) mesta. V anarchistické/autonomní scéně se vůči těmto organizacím postupně zformulovala řada další kritiky sou-"sejici s možností těchto organizací docílit nějakou 22° Čí86' ZáS3dní kritik0u J'e nedostatečně ve sno Uktlka'j3k dosáhnout žádoucí proměny KSStSE*K2,ace-jdou cestou' ^se ^ ^ aZ"* °blasti kous<* Po kousku, což je ^J^^hisncke/autonomní scény považováno za " s^Tpó0dpVora0 ľktivľ ľľhAVOrU Uk0nČMa veškeré a propojení bn °,dCh0du "ebylo Sn, h " VlaS,n' P°dnik' V ie'im P«P»dí :0bous|edullvmíJ'° Zf'ozeni r°dmy, jak sama říkala n.rJřL „ P Ä^^'^í-nbl, S3ma říka'a N« P-'edn •AS V'"' fa " nachfal vvék -ZZnam"Ch °d SCénV' C0Ž Ve Velké a se k tomu odhod,, ?V Prem" nad Zal0Žením rodlnV. ^-.sejících se °é 'o a,l> SC t6ď 2a'išténi "vdlení *0<^uvyjlmeč b"°U.hSe " ÚČaStnl »P»e ve zmenšené m'»"« opouí,,. V°té "Vkoval a nadále se věnují některým it^togeth I R 137 přechodné řešení, často prová2ené m vodnenim, ze takové řešení noi taf°riekw ka která kapitalisticky systém ^\ohí neřeší, jak ,im předejít, jak shrš^***^ ajedenzmých informátorů: Jakákoliv nezisková práce nebo NNO nemá fe to na to přinese ká aby mohla doopravdy něco změnit "jeZ^plratína^, když já ti teď dám facku a někdo ti - .r°stJiakah (Nikol, rozhovor, 2016) I proto nemají dnes aktivisté v takové míře zájem se do jejich aktivit zapojovat. Řešení vidí v tvorbě a podpoře vlastních aktivit zaměřených na dovršení systémových změn (Císař, Koubek 2012), což navíc podporuje rozšíření konceptu DIY na různé sféry jednání. Tímto způsobem je možné se aktivizovat zdola a autonomně bez svolení příslušných úřadů a snahy o prosazování aktivity na celospolečenské úrovni tlakem shora. I v tomto případě však někdy dochází k tomu, že aktivity, které utváří, pouze zrcadlí práci NNO a nepřinášejí« cí změnu. I takto může být chápána člI™.0S^cké plat. kteří vaří jídlo bezdomovcům v rámci a^t'V^írná jako formy Food Not Bombs, která sama seD součást radikální politiky: to stalo pro mfii Já jsem to začal vnímat tak, že se radikální neziskovkou. Není to žádna ,.J; ..... 0 kteří*0 aktivita. Prostě jednou za tejden nakrm^ ^, pf0St( potřebujou. Je to jako supr, ale nic (Pavel, rozhovor, 2016) ^^ Co se týče míry politického ^^á^gíS^ a Koubek (2012) považují polov ic^c $ díky největšímu počtu účastníku „^c.^^ tech za vrchol hardcorové sc^Jy ve spoluP1 a blokády se odehrávaly mnoí - ' neziskovými organizacemi. Kromě již zmiňované ochrany přírody, zvířeckoprávních aktivit a squattingu se také jednalo o antifašistická hnutí (jeden z mála aspektů, který do dnešní doby zůstává téměř nezměněný) a protestů proti armádě/povinné vojenské službě. Toto období bylo charakteristické vznikem nových organizací a vytvářením sítě kontaktů s obdobnými scénami v zahraničí. Převažovaly protesty dobrovolné povahy cílené na přímou politickou účast. Důležitou roli hrál podle některých autorů i fakt jistého tlaku, který na politickou aktivitu ve scéně existoval. Tento nátlak byl dle Heřmanského a Novotné (2011) z jedné strany způsoben rozdílem mezi subkulturami z východu a západu, přičemž těm na východě byl kvůli represím od většinové společnosti podsouván ideologický význam očekávající politickou motivaci, čímž tlačil účastníky do pozice oponentů režimu. Masová účast pankáčů v sociálních hnutích až na několik významných případů (například antifašistické protesty, anarchistické první máje nebo demonstrace v Praze proti zasedání MMF) víceméně upadá s profesionalizací NNO v důsledku přílivu zahraničních dárců a fondu, který oslabil zájem zejména anarcho-punkerů ses temno již formálně fungujícími organizacemi dále P opojovat (Císař, Koubek 2012, Novák 2017). Velkým otev?eľvriSPé!a t3ké skutečno*t, že po pádu režimu se voÄ ?ľ Slr°í0U VeřeJn°St rtzné možnosti trávení k Jinfa12ÍJjmům Pr°teStního nadšení se Popracovala "3SSlTS?pně dělil 0 své účastníkv [ s nově dik*né SEK?? ZC 2ahraničí- které byly od něj ra- dikV Prívalu ľ ( ľ ľ 3 klub0Va scéna) • a také se "čal, PodÄny DonOVC hudby 3 kapd ze zahraničí> dr°lit na ľ ^°P-Punk, metalcore, emo): t0 Ítetfofľí *6dm "a>edn°» PMIa taneční muzika, Uphe novýr>o a tady smetla ty lidi a nová TOGETHER 138 139 nastupující generace, která měla přijít víc zajímala taneční muzika, stejně jako 'sed ""^e oslovila tydle lidi hardcorepunková niUziL 'et fodZ přišla taneční muzika a najednou byl0 lidí a na koncertech třicet na sedmičce a/r'on'es tís/c zený... zůstalo to jádro, že jo? (Banán, rózh* '* pfif°- °VOr' 2016) Zatímco v polovině devadesátých let policejr, -na extremismus ještě neměli zcela jasno oč°íbornici snaží,:5 již ke konci devadesátých let pomohl m lépe se zorientovat mj. práce politologů jako V P°licil Mareše (1998, dále 2004, 2011) a Mazla (lS^. se zabývají projevy extremismu v ČR. Policejní s£ se naučily adekvátně reagovat na taktiky protestujících a zprofesionalizovaly násilí vůči občanům. V reakci na vlnu demonstrací a přímou akci se zvýšil policejní dozor a kontrola masových aktivit (Císař, Koubek 2012). Hc/punk vždy byl a je i v současnosti kvůli svému propojení s anarchismem a kvůli zaměření svých aktivit často považován za extrémní či přinejmenším radikální. Pohledy na to, jestli je hc/punk součástí a/a scény a jakou, se liší. Výstižně to shrnul jeden z informátora vycházející z anarchistického prostředí: "anarc.h|jcmke;-nemusí bejt punk, ale punk by měl bejt anarchis . (Nikol, rozhovor, 2016). Z autorů, kten se jeden anarchismem, Bastl (2011) hc/punk povazuj^^ ze tří zdrojů, z kterých český anarchismu 0l a Mazel (1998) pod dojmem, že hc/punKJ ----7T7eesk°slove hatv ** 25 Jak připomíná úsměvné podání F Fuchse v članku ^_ ^ Ple^n* zemních tiskovinách devadesátých let: «Leger"-j tím. že jj*] ^IP"1" vážně tvrdil, že příslušníci hnutí punk se ^"^^hají hud v samoobsluhách a že levicoví extrémisté po kíÁ i hard-corn (tvrdá kukuřice)" (Fuchs 2013, »■14 »' politický^>td1i»^ 26 Hc/punk označuje za zdroj kulturní, d°Plň^o,k.n, p,0^»*L* z literatury známých anarchistů (Bakunm, * u> We<» ^fl"5' třetí zdroj považuje německou autoľ]o,Tir"trakultur0lJ' " seznámením české scény s ideologii, kon státní mocí. leckým projevem anarchistické scény, ho s nepříliš velkým pochopením považuje za břemeno, které svými subkul-turními aktivitami scénu zpomaluje. Neúspěch v agitačních aktivitách připisuje i Bastl (2011) propojování anarchistického hnutí s hc/pun-kem, podporované autonomistickým proudem v hnutí, který znemožňuje prezentaci anarchismu jako seriózní alternativy k současnému systému a vůči kterému se snažily některé anarchistické skupiny vymezit. Sociální anarchista Wohlmuth (Mazel 1998, s. 168) předpokládá, že základním problémem české kontrakultury je, že rezignovala na politiku a přijala za svůj pouhý životní styl, ve kterém převažují čistě kulturní a umělecké aktivity na kulturním okraji, oproti těm protisystémo-vým, zakotveným v odlišném ekonomickém a sociálním chování a které aktivity jako pořádání hc/punkových koncertů nebo demonstrací nejsou schopné obsáhnout. V zásadě tyto aktivity kritizuje jako nepolitické jednání. Bastl (2011) mezi nepolitické aktivity v druhé polovině 90. let zařazuje aktivity kulturní (tzv. kontrakultura), sociální (squatting, Food not Bombs, lokální protesty), ekologické (podpora hromadné a železniční dopravy ve městech, odmítání jaderné energetiky) a v oblasti životního stylu (vegetariánství, veganství, ochrana práv zvířat), což jsou vesměs aktivity, které hc/punk v širší míře prosazuje a podporuje. Výsledkem těchto aktivit je skrze uplatňování prefigurativní politiky přímé akce, jak ukážu níže, dosáhnout změny postupně a spíše lokálně než okamžitě a celoplošně. Kromě oslabování aktivismu v důsledku potlačová-ni ze strany státu, se velká část politických aktivit po rozmachu informačních technologií přesunula z ulice subW1ITUálníCh proston Rozšíření internetu otevřelo m ľrl záPadním vlivům a postupně vedlo k její nově -1ZaCÍ 3 komercionauzaci' čímž způsobilo, že pro důl -Pncll02Í fanoušky nebyly politické aktivity natolik CZlte- K°lářová (2011) opadávání zájmu o politiku DO IT *©«R$6fcF TOGETHER 141 vysvětluje proměnou a různorodost subkulturních identit, které se kořist P°Stni0(W spotřeby: „Postsubkulturní ideol,,,',;1^'1 na Jiľ individualismu před kolektivisniem\Bf a Před,,r konformitou a karnevalu před zájmem tCr°8eilité»SI lářová a kol. 2011, s. 26). Aktivišmus s° Pol«iku" ^ přesunul z ulice do bezpečí internetových Čásieřn°é sociální platformy a fóra. pryč od skutečn-Pr°St0r- ^ to trend přetrvává dodnes, takže „reálné"6 tkceatet>-částečně k evokování „zlatého věku" před ? Sl°uži ternem do subkultumí scény: vpádem ln Dneska by nikdo nešel blokovat tu benzínku reálně VI by stačilo to sdílet na tom internetu a měli by poJitt to je ten aktivišmus. To dřív nešlo. Kam jsi to mohl jali sdílet!? Jediný sdílení, které si mohl provozovat, bylo sdílení s téma lidma na tu střechu ty benzínky. (Banán rozhovor, 2016) Úbytek aktivistů je zesílen také proměnou taktik, které hc/punk při dosahování cílů používá. Ty totiž oproti širšímu a masovějšímu hnutí, kterého byl v minulosti součástí, drolí aktivisty na menší skupiny. Punk byl jii od svých počátků spojován se sociálními hnutími. V současnosti je možné hc/punk přiřadit "9'nogJ sociálním hnutím (Day in Novák 2017a), které se starých sociálních hnutí, jež usilovala o ceIkoJ°"mi);U. nu společnosti se zaměřením zejména na e °.0énS a nových sociálních hnutí, která se zainěrovaoDCházíre' na lidská práva a identitní témata, tím, z? ^ ^in]i voluci a reformu a skrze prefigurativni po^ ^ggM akce vytváří uvnitř stávajícího systému no ^ ^ ^ V politickém jednání využívá odlišnou to|J^ft pítfjj od nových sociálních hnutí změnu nePoZv^icího Jjjj by tím podporoval a upevňoval roli sta . uplatňU mu, nejedná a tím svobodu a emancip a praktikuje. uma víceméně odpovídá i fungování dneš-Toto sche,ľ hc/punku, které ve velké míře vznikají n|chk0lfwch vztazích jedinců, kteří spolu tráví čas na P^^tových prostor. Díky tomu je možne 1 mlTn°A t ak finanční náročnost aktivit, také zodpo-10 t mezi vícero jedinců, a tím je udržovat konti-ViáT% a dlouhodoběji. Aktivišmus se tímto způso-Stí na menší kolektivy lidí, kteří se scházejí na SSi místech a řeší spíše jednotlivé tauzy. Oproti íauzám v devadesátých letech zde chybí nosné téma charakteristické pro celou českou hc/punkovou scénu, u.,i„ například téma vegetariánství/veganství sismus nebo antimilitarismus. Navíc jakým bylo na a práva zvířat, ras jsou některé z kolektivů pro veřejnost i ostatní ve scéně uzavřené, udržují je pouze přátelské vztahy, na kterých je jejich existence závislá. Naproti tomu existují více otevřené kolektivy, které odporují individualizovanému charakteru společnosti kolektivním a solidárním jednáním a jsou závislé na širším množství aktérů. Jejich aktivity vyžadují větší podporu (ať už finanční či fyzickou), proto se snaží otevřít a přijmout mezi sebe i jedince mimo hc/punkovou scénu. Což se jim navzdory tonnnerSnaZe 0 otevřenost "Jména kvůli přílišné ec£ftS a/Zavrenosti P™ ""ve příchozí zájemce ^ISSSuIT k0lCktÍVy' ktCré V rámd *S"oeľrm Cemra'jakými JSOU S^ f—i ^SS^ts^ianarc histický rasismu, Food nor h i ^ PořádaJící Fotbal ^ kteří e prfroz^rľ t V ,tyt° VŠak Zaklád*Jí _^Pnn>2rtstanikolektivu drží spolu po- 21 Sta'0vá(2016Tio^-- ^tt^SÄ1 pražské ™» — ,0h°^'4,oTľVU "a h^»naÄvnf^ rOZhodov^' "a princ,pu' ľ"0" •*« k oľ^ °hled"* fungován n " ko'ektlvu v dů^edku ĎOitv^ "ovam pntom v důsledku brán, t°gether 142 143 hromadě a úzce spolu spolupracují ikd kolektivů mezi aktivisty již dobře řo7j okolí více otevřít, ne vždy se jim to daří i a a sna-St je proto také závislá na tom, jak dlouho r ejtisteľe skupiny přátel vydrží. Aktivisté je Čast jednotli svých přátel opouští. A také je to důvodP° °dcC žádného kolektivu někdy ani nezapojí; Pr°č se do Já se cejtím, že jsem z toho trošku vypadnul * to vzdálený. Že je fajn, že se tam (Klinika) dč "? W'je věcí, ale když já tam přijdu, tak se tam s dosUiT"^ neznám a mní to, že bych tam měl nejakej kolfa""'' kterým bych v něčem fungoval. (Pavel, rozhovor, 2016) Kolektivy se v současnosti svojí činností zaměřují na odmítání některých složek stávajícího režimu s cílem vytvářet alternativy k dominantním strukturám, praktikám, procesům a identitám. Nástrojem, jak přímou akcí dosáhnout žádoucí změnu, je uplatňování principu/politiky DIY - do ityourself- udělej si sám. Tento princip je v našem prostředí již dávno znám, kromě kreativní části, která je pro všechny lépe čitelná, je take klíčem k proměně praktik, norem a struktur ve společnosti. DIY princip sám o sobě je vlastně politiko, kterou hc/punk využívá. & Hc/punk eliminuje předpoklad, ze polit cy to, co je řešené v politických stranách, ale hle téměř ve všem, co nás obklopuje: Momentálně z velké části nazýváme P^fjJ j^j* záležitosti týkající se politických stran, o za nás rozhodováno lidmi, které jsme st ^ Uvažujeme-li ale o svobodné sPoleč^jt'se to zajímat o to, co se děje kolem nás, a snažiti případné snaze o neindividualizovanou společno hlavních myšlenek směrem k veřejnosti. ,obec" Síff 144 „lvi kr0fon J na „ . m oviiVňovat. Stejně tak je důležité začít v první Idě°u sebe samých. (Blum in Samuel 2015) • Ce se v hc/punku v první řadě obrací k morální ^'"eflexi jedince, důraz klade na uvědomění si odpo-S£H ostí, nutí jej přemýšlet o každém aspektu svého ve á°ní Někdy je tento požadavek frustrující, udržet tempo s korektním životním stylem ostatních není jednoduché. O následcích jednání se v hc/punku obšírně vzájemně diskutuje, a týká se to téměř veškerých aspektů lidského života, ať už se jedná o cestování letadlem, koupi bot, návštěvě zoologické zahrady s dětmi, krmení psa neveganským jídlem, posloucháním black metalových kapel, jejichž členové mají nepřijatelné ideologické názory, záliba v nekorektním humoru atd. Akcent na politizaci každodenního života, nerozdělovat život na hc/punk a život mimo něj, jednoduše umět „(...) žít svůj život tak, aby to byl politickej stejtment" (Banán, rozhovor, 2016) má někdy opačný efekt. Jedince od politického jednání ve scéně i mimo ni odrazuje. Hc/ punkje pro mnohé koníček spojený s odreagováním se od denní rutiny poslechem živelné hudby na koncertě a trávením času s přáteli. Prostředí přeplněné všudypřítomnou ideologií, správnými názory, vyhraněnými Postoji, prehnanou korektností je na oddech někdy toS/rVrtenzÍVním trávení času ve scéně místo zeného oddechu může přijít frustrace. kromíkriHlSe r02díl °d devadesátých let přenáší tice vlľ Spolecnosti ví« k sebereflexi a sebekri-vat, byl Hm í nebyl° tak těžké ^přítele dešifro-spolecnosT * mU?1Stick* režim a byl stejný pro celou nv hmotné ka •♦Cfn°StÍ Vdká část společnosti i scé-PosíIený indiviľ , US doProvazený tržní logikou, Původce všech *1Zaci a sociálním darwinismem za °esu 'ndividual Ů nePovažuJe- V důsledku pro- 2lVot. který si c,06 3 akcentu na svobodně prožívaný samt vytváříme (což je důraz, který sdílí Ď0|T^TOGETHER 145 neoliberalismus s anarchisrnern či i vhardcorové scéně prosazuje menšľnT^nu movou kritiku a vetsi tendence hled raz na Se mu u sebe (srv. Kala 2011). NeolibeSn?0^ pSř naši touhu po individuálně prožívané r ?im « převážně na tvorbě konzumní identity, ě 2aložena představa, že šiji sami vybíráme a chován d°Pr°v^ autonomně (Foucault in McNay 2009) Se přit°m Je mnohem jednodušší přijmout, že já nemůžu ■ v rámci tady toho a že změnit všechno ie vlaZ-f* j ryt • . s o v ' "'USlIie \eann. dussi i presto, ze se to muze zdát hrozně daleko Sni rozhovor, 2016) '1 lko1' Ohledně způsobu řešení nepanuje shoda a jsou předmětem rozsáhlých debat a kolikrát i teoretických rozporů mezi aktivisty. Nenabízí se jediný správný způsob řešení a stále výrazněji se obrací k řešení partikulárních problémů v bezprostředním okolí, i když ani to nezůstává bez rozporu. Soustředění se na lokální polínku bývá úspěšnějším řešením, ale může mít neblahé důsledky v tom, Že dosažení cíle se může jevit ja^ dostačující a oslabit další snahu o aktlvl*m^'Jsúnt se spokojí s dosaženým úspěchem. Krm a se^ ustale obrací k tomu, že neoliberální rf.zl*sobit jaké- nebývalou schopností flexibilně se PrlZP již mohli . i To isme} iÉ^i]$ zoavn punK i jme íliuauu^ j ^ . oDia«-potenciálu. Proto se hc/punk porad ^ soustřeďuje se na boj s kaPltf1'zkouroaV ^okrát viZVerZÍVní zavitě. To jsme,. 2bavii Punk i i/n - Ve zPůsobu, jakým neoliberalisaus J e Subkultury a hnutí jejich kriticko -^mceobracídosf anásled£ "Je fas'e svedomí, prozkoumá ^ }Sme vkdní* °jednání s cílem odhalit, WV* «ní ^obodní, ale naše rozhodován* f° Pr°Ce* a dvľ 3 praJ(t^y- Obracení do sebep*f%f měl° být ř^amiku tVorby toho, co je politicke.dc;: Se»o jako politické a verejné. V p*** rezonuje požadavek „nejdřív si to vyřeš u sebe fpľk to požaduj po druhých". Co je politické, není individuální? část témat, která ještě v devadesátých letech byla veřejná politická, se postupem času transformovala do oblasti individuální, osobní volby. Odpovědi na otázku, co znamená pro někoho být straight edge, zaráží 99 % shodou v odpovědi, že je to především osobní volba. O jisté ste-reotypizaci myšlení v hc/punku není pochyb. Pokorný (2015) si všímá, jak tímto způsobem ideologie hardcoru vnucuje aktérům myšlenkový inventář, díky kterému nejsou nuceni sami kriticky přemýšlet, ale jaksi automaticky to za ně dělá žánr. To neznamená, že aktéři v hc/ punku o ničem nepřemýšlí, ale že jim ideologie předkládá jistý katalog témat a aktivit spolu s jejich výkladovým rámcem, a je na nich, jestli jej přijímají, nebo se k němu stavi kriticky (což se ze strachu před demagogií děje ve velké míře a je charakteristickým jevem nejenom v hc/ punku, ale i samotné anarchistické/autonomní scéně), nebo je zcela ignorují. Nabízí se však otázka, jestliže presun problému z oblasti politické do oblasti osobní není způsobem, jak se vyhnout zpolitizování tématu: dávno pominuly časy, kdy jsem měl potřebu si kreslit -to Po rukou na každém koncertě. Dneska to mám cenené někde uvnitř. (Blum in Samuel 2015) žité chápat straight edge v otázce, jestli je opravdu důle jako politikum, třeba oproti veganství, které se také za Poslední léta přesunulo z politické roviny do roviny osobní, též nepanuje obecná shoda. Veganství a s nim sPojená ochrana zvířat byla v devadesátých letech silným tématem, kdežto v současnosti je akcent na vegan-ství a s tím spojená práva zvířat v hc/punku upozaděn. články o týrání zvířat, kožešinových . nach, jatkách jiz nejsou tolik fJu armách H , být způsobeno i tím. že ttZ. ^ntovj^l* bylo od d íavíc se z být způsobeno i tím, že téma byk 177*** což postupem casu vyčerpáno. Nav " ^ade^^e přístup ke zvířatům ani prakt% - *»P°slední nijak zasadne nezměnily. Ze zku* ní c° a** 'se; vegetariánů a veganů je přesyc^^ ctěním nebo psaním článků, mluvenír^ných ^ sebou i s nově příchozími, a aktivním "-'""^zi ním ostatních. Na upozaďování tématu PreSVédčová-la na koncertě již před šesti lety třeba kaUP|°ZOrft°Va' před odehráním písničky Maso je vražda (Bera^" o čemž trefně vypovídá i potisk na tričkách z — l merche v té době: Všechno již bylo tolikrát řečeno 2 se nezměnilo. Go Vegan. Objevuje se i téma podpory veganství jako zdravého životního stylu a budování kultu těla (i když ten bývá také propojován s rozšířením bojových sponů mezi aktivisty z antifašistického hnutí) versus upadání etického a morálního hlediska, které bylo vždy primárním a nejdůležitějším impulzem pro to, stát se veganem (příp. vegetariánem). Pixová (2011) v tomto bkul-nebo ohledu mluví o potřebě pankáčů proř rum s potrebami běžného života, straight edge i zorave vyhlížející pankáč byl podle ní kdysi nonsens, i ento předpoklad dle mého názoru nelze vztahovat na straight edge, protože je totální abstinence ve společnosti spíše výjimečná, a naopak často může zběžného života při socializaci s přáteli i rodinou abstinenty W loučit. Hnutí straight edge vzniklo naopak jako reakce na množství dostupných drog jak ve společnosti,* i ve scéně a spojovalo je s negativními důsledky,)** byly kromě agresivity, závislosti živ0tn ^ rá provázela jejich uživatele. ^ aásti vn^^ř tedyne%^ který je v dnešní společnosti z způsob zachovat si zdraví a vlta^nC'ipům. *enl kvůli etickým a morálně vyssim p E1I|WEGAN SfflMGHlÉQÍjE 1 PÉRSQN í ' 1 :a,VBIackb'ockdog; § -V , , 1 -•»« 2lne (foto: Petra 3zitiv entál zaobíj nim k promýšlení v širokém en Debaty se dle mého pozoun? monokultur (sója, palmový H velké casu veganských Jso^> roka ekologicky náročnéhoD> Íto*u pgS. *xtu ovoce a zeleniny. kteréjsouVJcľdôví11^ vzdálenosti plýtvání obcfei^^r^ jídlo, které lze ještě spotřebovat (a zde 'JCŽV^í 0 tom. jestli sníst vegetariánské jídlolVl ^ deb^ je někdo vegan) nekvalitní syntetickej^ obměňujeme častěji než ty kožené rtřeh, u ^' ^ žitých kožených věcí z bazaru, Meša^ľS* veškeré kritice je veganství stále jasnou volboTp^ nejakuvnejsi ve scéně, kteří toto téma prezentují^ jak jlz bylo receno, v současnosti je spíše volbou osobni Přesto některá témata zůstávají veřejná a neponechá vají individuu možnost volby. Například rasismus a gen derová problematika se z tohoto důvodu v současnosti jeví mnohem důležitější než straight edge a vegansm 1 když Hájdiková a Prokůpková (2011, s. 47) upozorňuji na to, že v otázce genderu je protiklad hc/punkuvůá mainstreamu symbolický a v mnoha oblastech relativní. Mnohé normy jsou reprodukovány, naP^'lém krásy, genderová nerovnost, sexismus. Z tec j (srov. Kumová 2011, 2014) vyplýva, ze s prj > ^ diskriminace se hc/punk vypořádává mn néji než s projevy genderové disknminac . Kdyby na většiněgore^ndovýchW*^ 6a$* 1 s ■ Kdyby na většině gore-gnr silňovaných ženských rozřezaní Rom hc/pí)r>W [obrázky na obalech desek],»(Biu* subkultuře nebyly tyto kapely vuve in Samuel 2015) Zatímco je téma ideálu krásy a &^néaí ***?5e lečnosti zlehčováno, k tématu zn s vážností, otevřené se o ném .iderv vyhrocené a může je zarazit ,hou zdát pro outsidery vy kolektivne pro- tmo^st. s jakou « dane s ^ S^^lne^ mé opětovnévytrhla ««SSí wy*pro ni téžke poch ieznaffl^^^iS ve"scéně tolik řeší a co ^Ä-S ^ak" -hycuje obecné ke znásilněn pit-F1'1 LTřPŠení Její reakce zacnycuje uucl^ ^íiS« společnosti, kdy je mnohdy P0** k£ n a schováváno za rétoriku provokativni-CSSÄSLíd žen (Anonym A, Hc/půnk sľzejména díky aktivistkám, ale i mnohým Šitům opakovaně snaží na terna upozorňovat na koncertech, v zinech, proslovech, akcích venovaných ! této problematice (např. kulturní akce, jakou byla několik let po sobě Genderfuck fest, kterou spolu organizovaly některé aktivistky pohybující se z části v hc/ punku a vystupovaly na nich i hc/punkové a folkové kapely). Velice často se věnuje obtěžování žen v rámci scény, např. zpěvaček, které bývají terčem nevybíravých poznámek a obtěžujících dotyků ze strany fanoušků. Poslední léta se hodně diskutuje o zákazu vysvlékání do půli těla, které zavedly některé kolektivy v klubech v.Nemecku, protože ženy jsou v tomto ohledu diskriminované, a pokud by se vysvlékly, s velkou pravděpodob-^cruľ^POhledUm 3 kome*tárům ze strany P^^Ä^M.tóto.tólMJS0UZméh° ho Postoje až V T l rozruznéné a od souhlasné- Žei^o ák SSřJ?S VCd0U k ™^ nad tím, ^ ve scéně až no S1 ^ ^ 3 ^doměn ^ox, ^ P eJd2m"an;s tím, že se jedná o dal- n^ckéscény?S7ľeméíľnK kařSké 3 aut°ntářské a nemel by byt podporován. 26 "^^Tľ^ľ----———— ^S^ÍSSii^ ostych diskusí * nľľd Pr0m'Sn,řeSeni Ä sbližování se , tématy skrze T°GEtHER 150 151 po Patří Vinca do scény? Jedním z nejsilnějších témat, které lou svoji existenci snaží udržet jakcf hc/PUnk ale která je zároveň tématem vnitřní deh^ Veř^ subkultury, nikoli celé společnosti. je kom • Sam°tné a komodifikace související s produkcí statků v hc/punku. Hudební showbyznys ných hraní na akcích mimo hardcorepunkovouP°nZOrÍn8-jména větší hudební festivaly) a produkce podveľw*' hudebními vydavatelstvími jsou dlouhodobými aT' kovanými tématy společnými pro československou hardcorepunkovou subkulturu (Císař, Koubek 2012 Hajdíková, Prokůpková 2011, Kumová 2011,2014). Debata, která se odehrává v současnosti převážně v prostoru virtuální reality, odráží kontrast subkultumího my versus oni a slouží k utužování a posilování pocitu sounáležitosti nebo odcizení jednotlivců v ní. Podobny způsob ukotvování hranic se projevil i ve výzkumu české freetekno scény Slačálka (Slačálek in Kolářová a kol. 2011). Internet je důležitým médiem, kteréí°™^ scénu a prostřednictvím komunikace na síti o k artikulaci do té doby nepsaných, ale wcem ^ citovaných pravidel. Účastníci diskuze, kJe" oStat-způsobem zviditelňují, jsou často ti, ktp"dPbný názor nich nepřinášejí reálný užitek do scény. hC//pUnJ ned°chází často, čímž Z KUT ° Č3Sté 0bměně ide*tit CSÍ/nSUbtUltUrách- Toto tvrzení můžeme apli-ide°v sÄ^r,^. kde Přechod k jiné d0 ^instStt^1^je akcePtov^elný, přechod kTÍ-Sm^en"pUří;uTnrníh0dný' Zatímco P«klon r;ř-z"St;r^ 2014 v *** */ eľ6111' Ve k rémľrph° P°d přezdívk™ Vinca, Vy-ele^^va,a Sstv^Ť hc/pUnk°vou scénu 1V pro->ektu s čokoládou Milka" togeth er ivon vv7vreamovésP°'^nostilépe styly (vmcour in Samuel 2014b). 153 ukázala, že i navzdory tomu jak objektivovaný (například z^u d°stateíné tak vtělený kapitál (styl, tetování ľ^* sbírka H°SV 2011), nevyhnul se ostré krfe^^ (K«>' né neosvojil další důležitou sľucfsľ^^ hc/punku, která ve snaze vyhnout se kľ* ideC mu procesu podněcuje k využívání odliľ™°?ifikai ušných praktik vxilen' 12^'Soueásti štence hc/punku není závisí! na přijetf 7™ h* * většinové společnosti, přesto se v poslední doffi kterých významných aktivistů z centra scény obje™" i názory opačné. Pokud se projevují tendece k propagaci myšlenek hc/punku, vyžadují se ověřené DIY kanály, oproti televizním pořadům a firmám, které prezentují produkty, jako je čokoláda Milka (také sponzoring od firem jako Budvar, Monster), slovy jednoho z účastníků diskuze k vyjádření Vinci: Pozitivní myšlenky spojené s punkem je třeba dostávat za hranice subkultury. Potřebujeme ale k tomu pros našich nepřátel? Nestává se často, že by jedna kapela vz^áf£ ]e 0 rok kolik zásadních diskuzí po sobe, ale ^ projekPJ později kapela *^**™^faj>~£ reprezentace a tvorby (Císař, Koubek Xhpraktik ideologie je i víceméně obecně sdílený n •°UÍásti hu<: HitHit,30 (Anonym B, b. d.) není Jiz^.^ i navzdory tomu, že vyhrála oceneníi ^ ^ žánr Hardcore/Punk, za hardcorep ( ^ se K ^ mi jedinci ve scéně již považovaná. ^ budb . že hc/punk je hudba, ale není 30 Hit hit je projekt, který propojuje Wore* hromaO' Vi<*°*'> 31 a to prostřednictvím tzv crowdfundmg Tuto cenu v roce 2014 vyhrála i Han ^ „„hod*^ n»£* * ni hrál na b,cí, pod palbou kritiky, n,c^řeblraní ee"V £ hc,pu" ř. ořebírí'1 vzala Banán jakožto zpévák kapely Pr^ -evZft, Pr0< s vysvětlením, že kapela odmítá cen Mik rofe"1'* S ■iné shrnuje Banán, který s Vincou hrál v kapele Hanba: rfctft w někom v crowdfoundingové kampani např. ZoKéza to, že si může na pódiu zazpívat s kapelou je Zle mě krajně nešťastné, pro mě neakceptovatelné (...) Zy když jsem dělal nějaký rozhovor jako zpěvák HANBY, opakoval jsem, že moje/naše hranice jsou mozna trochu posunuté od běžného vnímání v hc/punk scéne, ale rozhodně existují a týkalo se to samozřejmě i vnitřního fungování kapely. A tak ve chvíli, kdy přišlo něco, co je překročilo, bylo jediným řešením kapelu rozpustit, jinak byseznístala fraška. (Banán in Helar 2016) Posouváním hranic od běžného vnímání ve scéně Banán myslí, jak se sám vyjádří v dílu o subkultuře straight edge v dokumentárním seriálu Kmeny, například že za účelem propagování myšlenek bourá hranice ve scéně svojí přítomností v seriálu, který sponzorují firmy vyrábějící alkoholické produkty, přestože si je vědom toho, že je tímto způsobem vlastně legitimizuje. Což nás opět vrací k tomu, že jestli je někdo straight edge nebo ne, není politikum, ale osobní volba. Zároveň však odmítnutím přání producenta a dramaturga vystoupit seml ve společném dialogu například s někým, kdo pol S ľ n5onacistickou scénu nebo s představitelem ^nce k0n?eMaZnaČUJe' kde hranice nadhledu a tole-Konči. Neonacismus," jenž chápe i ve spojení , ^ÄTS^ľ"' ^ráiVVcházi z tak°*éto soutéže, nemá pro 32 bodové (20n, V * am (Banán ín Vinc°"r 2014) &' ^ttSSr P0li,,cký smér' P°litickou akUvitu £ľ t íe »—Sn, dédt, hPOStráda ,edn°tn0U definicl Zákl^nim C'ľV í* Ä ?0 Ítole i'ľ 0nnCkv ° némCCkéh0 naCi0" álnih° 5Sľl °V0d0bá "eo-forl 3 hnU,f' které s nim k°'*- ľľnapŕíklad^t„b ľaiSm Pľeblra histor,cké ^ naíbmu, *'P au""'ta„vníh0 vôdce 1 ' WtWem«*««»n«W< ant.komun.smus. i ras.smus, antisem,t,smus Vejvodova (tamtéž) 155 s mocenskou pozicí policejního úř h člověkem, a o které se často ve «r»Jx ,a nad ř i ve scénř ~~ **au ran 'a^ujícíjednánrŕko°te0^. vyrvÍřrěC'°níž by se s nikým nemělo diskutovat - se v n Věřím, že nic není víc než solidarita a pro její legitimizaci, ale mělo by se proti kerými možnými prostředky, jak řím, že dobře mířená rána náckovi je JtfT' °k m * fwwrw/; zu/áité v době, kdy se zase zaZ " "C'""°" vit o koncentračních táborech (Banáin*^hnl v aiidn m Helar20i6) Porušování hranic můžeme cháňat - vani důležitých myšlenek, ne však jejich propouštění nazpátek. Hc/punk tímto způsobem nabízí řešeni určitých partikulárních problémů, které chápe jako problematické v okolní společnosti, ale neponechává místo pro jejich diskuzi. Společnost má možnostji buďto přijmout, k čemuž z větší části nedochází, nebo ji ignorovat, rozhodně se od ní neočekává aktivní participace na jejím spoluvytváření. Hlavním důvodem tohoto odmítavého přistupuje, že majoritní spoiec i založená na principech, které stojí v opozici P punku, je těmito principy zároveň limito*< • není schopna přinášet konstruktivní tu- dajl hranici scény s cílem m> Jedinci, kteří se roznoa^-^o^s^ 0va s 7ías-empHWaduvpren.^m0St> se za nranici secuy = ■ ^hleCiu ocnw komunikovat, se v určitém ohkd slova storu. V našem P^^ST i, kde jsou pod drobn cbJiz na moste, poukazuje na spo.e«."»- ™ ogennf l0%" přlčemž se odlisuje v P^^nomoge^■ ^ stát založeny na národnostní gn0Sti především k Čistote rasy, a ne p ^ použfvám f»*'*,M ktf 33 Mazel 0998) "P020^"'", vSechny levicoví aktivisté označuji ^ext!^:ľodPúrce r.' - ; nr0 né uzavřít, jak se to stalo -„raveni hranici pro ne tém, Co se ^fiKtnH. neboj, jchat ^ zhod. ^ÄeleukonaU. u „,,t 7P existují jistá témata, která hc/ Závěrem lze shrnout, ze exis ujU punk V^^^^Jsmu a fašismu 1*^—nahzace hc/punk, Vegeta-nanství, veganství a s tím spojena pravá zvířat, které tuto pozici kdysi víceméně zastávaly, se přesunuly do roviny osobní volby a jejich přijetí je s menši ci vétsi mírou pochopení ponecháno na účastníkovi samotném, ikdyžjsou pořád silně propojeny s těmi nejaktivnějšími aktéry ve scéně. Tuto ideologii v minulosti nenásledovali všichni, ale jádrem scény byla tak razantně tlačena, že se stala jasnou součástí hc/punku. Podobnou pozici dnes zastává genderová problematika, která jde však směrem opačným, tedy postupem času se přesunula z oblasti osobní do oblasti veřejné a stává se neoddiskutovatelnou součástí ideologie, i když ji provází mnohé S"0"1,3 rOZpory (což Je ovšem společným znakem mérvsech částí ideologie hc/punku). Squatting, který ^ Si °St;V,hC/PUnkU VÍCC dtelný' ->e Podporován, ^ °á :t tdarům a siiné státní «p«*í vánioSeír? 1 ^ °d aktÍVníh0 usilování ° obsazo-^»osxoTnT f3Ze ° sP°lečně vlastně- Prostorů, které sdíľí ľf l S°UČaSn0Sti tfeba pronájmu v Udrž°vání ideo orleCne S ^kulturami. análů > způsobů r? JC ZáVÍSlé na vlastních ^P. iakoľto Prneľ^"' které ZaStřešuJe DIY n°mní Jednán?^ S Um°ŽňuJící svobodné a au-Sam°tny Pri™P se za dlouhá léta IT^ToGETHER 157 v českém prostředí neustále nm * tváří režimu, kdy stál u zrodu altern^!ještě na vlastně bvchnm mohl; *tl T*?*****^ --------,-------Wi ^"-usidje prorniv zůstává stejná. Hodnoty, které utv^Ujc' p°dst oslabování kapitalismu. Existoval!*' Vi letním, i^uy bLdi u zrodu alternativ - tePředrr 13 vlastně bychom mohli říct, že bvl ľľ P^flľ* způsoby reprezentace a kultury, v so • Jmyi °dC i tato logika ohrožena všude prostupS^ * ^ hsmem, který nas učí být na sobě ne J ? lndividua-jak shrnuje Novák: Vlslvrni jedinci, DIY kultura se svými principy „?IV0t do vj kou", „dělej to po svém", či „spoléhej se MaměMJbr múze sklouznout k určitému sobectví či vypjatému individualismu, obzvláště když je každodenně obklopována společností, která obé adoruje. Snad právě proto bývá někdy také kritizována jako určitá forma laissez-faire libertariánství, dostupná jen těm, kdo mají volný čas a přístup ke zdrojům ve společnosti. (Novák 2006) Již dávno mnozí aktivisté upozorňují, že touha po tvorbě vlastního se zvrhla v tvorbu každý sám a pro* • Směnný trh je přesycený výrobky a službami a po & vá málo prostoru na kolektivně utvářené n ^ dlouho se v anarchistické/autonómni s ^ že aktivismus se někdy více *°US™**M