2. hodina Miroslav Vrzal §Vznik subkultur umožnily určité procesy ve 20 století jako: §Urbanizace §Industrializace §Individualizace §Rozvoj volného času §Nárůst životní úrovně § §Chicagská škola: §Od 20. let 20. století, Katedra sociologie a antropologie §Studium městského života §Chicago jako výzkumná laboratoř: velký příliv obyvatelstva, průmysl, rychlý růst, kriminalita, gangy §Zaměření na městské komunity na okraji společnosti jako: narkomani, prostitutky, vandráci, imigranti, kriminálníci, gangy... a studium jejich chování a myšlení §V té době označení subkultura normativní a bylo spojováno se sociální deviací a společenskou spodinou §Kvalitativní výzkumy a mikro přístup založený na pozorování a hutných výpovědích. Pohled zevnitř (viz např. Nel Anderson jakožto sám tulák), pohybování se v prostředí gangů. § Obsah obrázku fotka, osoba, pózování, exteriér Popis byl vytvořen automaticky §1. generace chicagské sociologické školy: §20-30. léta §William Thomas, Florian Znaniecky, Robert Ezra Park a další. §Etnografické a biografické přístupy při zkoumání sociálních procesů a problémů §Výzkum mezietnických vztahů přistěhovalců (z jihu USA, Židů, Irů, Italů, Poláků atd.) a hranic mezi jednotlivými komunitami, propustností těchto hranic, uplatnění na trhu práce, konflikt, sociální kontrola v rámci sociálních vztahů (Smolík 2017: 58). §1. generace chicagské sociologické školy: §Výzkum kriminálního chování: §Viz například proč se v některých částech vyskytuje více kriminality než v jiných?: Existence oblastí, ve kterých platí odlišná chování, a proto i delikventní/kriminální chování bylo vnímáno jinak a jeho výskyt byl častější v určitých částech města (gangland). Konkrétně přechod mezi obchodním centrem a obytnými čtvrtěmi na předměstí, kde žije střední třída. (Smolík 2017: 59) §Deviace jako odpověď na určité kulturní normy §Téma gangů mládeže §Fungování gangu je pro mladistvé ze spodních společenských vrstev náhradním řešením, jak uspokojit svoje společenské potřeby (Smolík 2017: 60) §Např. William Whyte (po nějakou dobu sám člen gangu) popsal rituály, pravidla, pevný systém hodnot, semknutou strukturu a kód gangu. § §1. generace chicagské sociologické školy: §Whyte a Cohen: příčina kriminality je v jiné normativní kultuře, která staví do popředí jiné hodnoty, než jakými jsou symboly úspěchu a prosperity střední třídy, která je mocensky prostřednictvím zákonů zabezpečuje (Smolík 2017: 60). §Walter Miller: v rodinách delikventních chlapců obvykle chybí příklad úspěšného otce a dominantní roli hraje matka. Kompenzaci pro tyto chlapce představuje parta vrstevníků, kde si osvojují hodnoty a pravidla chování. Vrstevnické skupinky pak přerůstají někdy v delikventní gangy mladistvých s vysokou mírou soudržnosti a solidarity. Důležitý je status ve skupině a cení se chování jako odvaha riskovat, nebát se konfliktu, mazanost, odpor k autoritám, umění rychle vydělat peníze atd. Mnohé z hodnot nicméně zrcadlily v pokřivené nebo zesílené podobě obavy dospělé dělnické populace. (Smolík 2017: 60) § Early street gang (Library of Congress) §2. generace chicagské sociologické školy: §Zejména spojeno s Herbertem Blumerem, který publikoval četné teoretické práce, které představovaly základ pro kvalitativně zaměřený výzkum dalších výzkumníků §Pod jeho vedeném vznikla řada prací §Boys in White (Becker H., Geer B., Hughes E., Strauss A., 1961) §3. generace chicagské sociologické školy: §Paul G. Cressey a jeho studie taxi tanečního klubů (1932), kde řeší svět tanečnic a jejich zákazníků. Zabývá se také životním cyklem tanečnic a jejich postupným sestupem. §Např. H. Becker a jeho studie Outsiders (1963), která popisuje svět jazzových hudebníků a proces vzniku návyku na kouření marihuany. § Why Men in the 1920s Paid Women for Spins Around the Dance Hall - Atlas Obscura §3. generace chicagské sociologické školy: §Albert Cohen (1955) a teorie delikventní subkultury §Subkultura jako kolektivní reakce na nemožnost dosažení určitého společenského postavení §Frustrace z nemožnosti dosáhnout cílů, které jsou definovány střední třídou jako úspěšná životní kariéra §Snaha o „pomstu“ majoritní společnosti §Možnost přijetí a získání statusu v delikventních skupinách §Odehrává se už ve školním prostředí založeném na standardech střední třídy §Chlapci z nižší třídy se prostřednictvím delikventní subkultury vyrovnávají s hodnotami střední třídy Popis není dostupný. §Birminghamská škola kulturních studií (CCCS): §Od 70. let 20. století. §Velká Británie §Neomarxistický přístup: subkultury vidí jako důsledkem v poválečného uspořádání prostředek vyjádření odporu dělnické třídy ke společenské hegemonii §Heroizace subkultur §Generační konflikt, mladí mají jiné hodnoty a mají také možnost jiného trávení volného času. §Zdůrazňování dělnického (třídního) původu u subkultur jako skinheads či punk. §Ekonomický determinismus. Ekonomický determinismus a kontext útlaku. Apriori teoretické uchopování. §Příklad Dick Hebdidge Subculture: The Meaning of Style (1979). §Důležitost subkulturního stylu jako způsobu rezistence, styl jako brikoláž § § Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky §Post-subkulturalisté: §Kritika CCCS (např. že kulturu nelze vnímat jako odraz třídy) §Snaha přiblížit se opět k intepretacím samotné subkultury. §Kritika konceptu subkultury. Který už z hlediska post-subkulturalistů není příliš použitelný, protože se jednak vytratila opozice dominantní kultura a subkultury a došlo k velké fragmentizaci stylů a rozmachu individualismu a konzumerismu (viz Kolářová 2011: 23-28). §Snaha o nahrazení např. konceptem scény: který zdůrazňuje větší fluiditu a dočasnost. Jedinec se pak pohybuje v rámci různých scén. §Představitel např. David Muggleton. §Podcenění politického rozměru subkultur (Kolářová 2011: 28-29) § Obsah obrázku text, žena, fotka, kniha Popis byl vytvořen automaticky §Přes často deklarovaný rovnostářský étos, subkultury jako maskulinní prostředí §Prvky sexismu §Zejména hlavní hudební subkultury jsou většinou tvořeny muži §Pro ženy může být např. problém s participací v kotli pod podiem §Ženy musí vyvíjet specifické strategie, aby byly uznány, a vyjednávat svoji ženskost §Reakce např. v podobě riot grrrrls § Music & Deviance – 70's Punk | DJ Music Software §Frankfurtská škola (vnik 1923) a teorie kulturního průmyslu: §Theodore Adorno, Herbert Marcuse a další §Marxistická orientace §Masová kultura a kulturní průmysl slouží vládnoucím korporativním zájmům a hraje důležitou roli v ideologické reprodukci kapitalismu §Kulturní průmysl vytváří artefakty (jako např. filmy, hudba) v kontextu industriální organizace a vykazují stejné rysy jako ostatní produkty masové výroby: komodifikace, standardizaci a zmasovění §Volný čas je vyplňován tím, co produkuje kulturní průmysl § Theodor W. Adorno – filozof mnoha tváří | Opera PLUS §Subkulturní trh: §DIY styl „udělej si sám“ §Na druhou stranu spotřební chování mládeže s důrazem na styl §Prodej subkulturních artefaktů jako desek (zejména dříve), oblečení, doplňků atd. §Širší kapitalistická produkce nicméně dokáže inkorporovat produkty subkultur do svého portfolia jako nové produkty (nonkonformita se stává součástí konformity/mainstreamu) §Diskuze uvnitř subkultur ohledně komercializace (zaprodání se atd.) § §Pozornost médií: §Utváření obrazu a veřejného mínění o subkulturách §Role při možném vzniku morální paniky §Morální panika: §Společnost, média, morální i politické autority vnímají určitou skupinu jako morálně nepřijatelnou, přičemž se výrazně zvýší mediální pokrytí a apelativnost a společnost se vůči této skupině sjednocuje, což vytváří i tlak jednak na danou skupinu, tak např. na změnu zákonů (Kuřík, Slačálek, Charvát 2018: 25) §Morální panika produkuje strach ve společnosti § §Subkulturní média: §Subkultury provozují také vlastní média jako subkulturní časopisy/ziny, pořady, sociální média § Policie České republiky - NELEGÁLNÍ TECHNOPARTY BYLA UKONČENA Technoparty CZECHTEK 2005 a vznik Antikonfiktních týmů. 👉 Červenec 2005, pronajatá louka na Tachovsku, pár hudebních aparatur. Technopárty může začít. Situace na místě se Fenomén jménem F: Fanziny - Metal-Line §Mnohé subkultury se profilují jako apolitické §Snaha o vytváření subkultur jako autonomních prostorů jako způsob politiky §Subkultury jsou politické skrz antisystémový náboj §Politika jako téma pro subkultury a jejich hudební skupiny §Některé subkultury se explicitně posouvají do oblasti politického radikalismu či extremismu §Interakce s politickými představiteli a bezpečnostními složkami §Repolitizace subkultur na přelomu milénia (antiglobalismus, ekologie, feminismus atd.) a prolínání se sociálními hnutími §Rozdíly i společné prvky subkultur a hnutí (cíl: nějaká společenská změna – viz např. hippies) Kolektivně proti kapitálu - Omluvy: panel o protestech proti MMF/SB bez KPK Protesty proti MMF/SB byla velká věc – a speciálně když si všímáme jejich limitů, rozporů, dokonce jejich nebezpečí, mohou mít