4. hodina
Miroslav Vrzal


§60. léta
§po totalitárních 50. letech postupné politické a společenské uvolňování
§uvolňování censury
§západní vliv jazzu, rock and rollu a hardrocku (pod českým označením bigbít)
§optimismus a snaha o „socialismus s lidskou tváří“
§1967-68 pražské jaro a reformní komunisté jako Dubček
§1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu
Moderní-Dějiny.cz | Bod obratu. Politicko-historické reflexe roku 1968 v Československu a
středovýchodní Evropě V pražském jaru žádnou inspiraci nevidím, uvádí Grospič | e15.cz

§70. léta
§Období normalizace včetně
§Čistky v KSČ, tvrdá stranická linie a podřízení se Sovětskému svazu (pobyt vojsk na území ČSSR)
§Normalizace oficiální populární kultury
§Obnovení cenzury, represe, včetně represí vůči undergroundu (viz Plastic people of the universe)
§Nicméně se začíná objevovat i určitý zahraniční vliv punku a metalu
Major Zeman se vrací, stane se výplní sobotního večera – TV kompas
Musíme napravit všechen ten chaos a zmatky z 60tek

§80. léta
§„Gulášový socialismus“
§Perestrojka v SSSR
§Liberálnější tendence v části KSČ, i když část strany nadále zastává tvrdou linii
§Postupný rozklad režimu a čím dál silnější pronikání vlivů ze Západu
§Rozmach metalu, punku a objevují se i skinheads
§Rockfesty: TV seriál Bigbít - 40. díl: Rockfesty a heavy metal (cca 1984-89) (youtube.com)
§

§Cesta k demokratické společnosti a kapitalismu
§Hlad po všech možných hudebních stylech ze Západu (výrazný import)
§Rozmach hudebních subkultur mládeže
§V první polovině 90. let především punk, metal, skinheads, v menší míře i goth, později hiphop a
techno
§Průnik některých hudebních subkultur do hudebního mainstreamu
§Subkulturní trávení volného času mladých
§Zábava, ale i politizace
§Nárůst kriminality a násilí, včetně mezisubkulturního násilí (zejména ze strany krajně pravicových
skinheads)
§Střety anarchistů se skinheady - YouTube
§Postupná internacionalizace (i díky možnosti cestování)
§
Chaozz – Policijééé (1996) (HD) (youtube.com)

§Další fáze vývoje českých subkultur
§Stárnutí hudebních subkultur z 90. let
§Některé ustupují (v posledním desetiletí např. skinheads), i když některé později opět zesilují
(např. metal)
§U současné české mládeže je zřejmě nejpopulárnější hudební subkulturou hiphop
§Pokračující komercializace, důraz na zábavu, míchání stylů, ale zároveň utváření undergroundu
§Reflexe subkultur a jejich ideového ukotvení a aktivismus tvrdých jader subkultur
§Vytváření politizovaných a radikálních podstylů jako anarchopunk, hororcore
§Přesun části subkultur do aktivistických skupin bez subkulturní příslušnosti
§Spojení protestů a zábavy (např. street parties)
Izrael i experti se zlobí, neonacisté v Praze beztrestně spílali Židům - iDNES.cz

§Publikace Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice (2011)
§Kvalitativní výzkum (50 rozhovorů a pozorování)
§Zkoumané subkultury: punk, skinheads, techno, hiphop
§
Revolta stylem - Marta Kolářová (ed.) | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví

§Alternativní hodnoty? Individualismus a hédonismus
§Hodnotové preference: svoboda, zábava, volný čas a přátelé
§Individualistická a hedonistická orientace (u skinheads však např. i důraz na konzervativní
hodnoty jako tradiční rodina)
§Potřeba svobodného prostoru pro sebevyjádření (např. u techna zdůrazňování nezávislosti na
systému)
§Odpor k „mainstreamové“ konformitě
§U některých subkultur xenofobie (zejména skinheads, ale i částečně hiphop)
§Většina apolitičnost, ale u části i aktivismus (spíše však jen špička ledovce), pro punk např.
důležitý antifašismus
§Absence generační revolty
§Chybí explicitní vymezování se vůči rodičům, i když se lze setkat s vymezením toho, co svět rodičů
reprezentuje (např. vstávat do práce, rutinní život)
§Rodiče již příliš subkulturní identitu dětí „neřeší“ (případně berou jako fázi dospívání, ze které
jedinec vyroste), někdy i poskytují podporu, nicméně zejména punkeři se setkávali i s odmítáním
jejich subkulturní identit

§Vztah k mainstreamu
§Negativní vztah k mainstreamu mimo i uvnitř subkultury (komerce v rámci subkultur – nezaprodat se,
zejména u undergroundu subkultur), i když např. v hiphopu jsou v části subkultury ceněné komerčně
úspěšné skupiny i okázalá spotřeba (ukazování luxusního zboží atd.)
§Vymezení se vůči diskokultuře a diskotékové mládeži
§Vizáž jako odlišnost, ale i příslušnost k subkultuře
§
§Vnitřní strukturace
§Věk hraje roli, respekt ke starším vzorům (kapelám, těm co něco dokázali), nicméně na druhou
stranu i určitá distance starších od mladších („už to není co to bývalo“) a obráceně, taky hraje
roli
§Rozdíl v aktivní (tvrdé jádro) a pasivnější části subkultury
§Roli může mít i fyzická síla (zejména u skinheads)

§Třída
§Neplatí, že by šlo o dělnickou třídu
§Ukotvení původních subkultur v dělnické třídě není výrazný identitotvorný prvek, i když např.
skinhead stále pracují s třídní symbolikou (spíše jen jako hesla)
§K pojmům jako třída, ale i dělnická třída je odstup i vzhledem k postsocialismu odstup
§
§Genderová diferenciace
§Převažují muži (nejvíce u skinheads), kteří utváří dominantní (maskulinní styl) styl a pravidla
subkultur
§Přes verbalizovanou rovnost v subkulturách, ženy musí svoji pozici vyjednávat, mají slabší vliv a
naráží na určitá omezení (např. i na nedůvěru)

§Čas subkultur
§Důležitá role společných akcí (koncerty, festivaly, parties, happeningy) pro budování společné
identity, manifestaci odlišnosti od mainstreamu, zábavy, ale i protestu
§Pro většinu subkultura jako způsob trávení volného času, mimo běžnou práci
§Pro některé (zejména techno či punk), je ale přitažlivý i život mimo systém ve sqatu či nomádství
§
§Postoj k drogám
§Liší se podle subkultur
§Některé hiphop, techno, punks mají vztah tolerantní či přímo otevřený (i když záleží také na tom,
k jakým drogám), jiné spíše odmítavý (skinheads)
§Jsou například i dílčí proudy, které drogy striktně odmítají (straight edge)

§Komunita jako alternativní rodina
§Navazování přátelství jako klíčový prvek
§Sdílený styl, který je zároveň transnacionální (pocit širší mezinárodní komunity), hudební vkus
§Společná identita, pocit, že člověk patří tam, kam má
§Role menších komunit, kde se znají lidé osobně (obavy z narušení širší komunit komercionalizací a
zmasověním subkultury)
§Sounáležitost se členy subkultury, vzájemná pomoc

§Transnacionální přenos a lokální specifika
§Součást transnacionálních sítí
§Stejně jako v jiných částech světa mix lokálního a globálního
§Západní teorie subkultur nejsou univerzálně platné pro postsocialistické prostředí
§Subkultury zde nejsou tolik propojeny s žádnou třídní a rasovou identitou jako na západě
§Formativní období zkoumaných subkultur je v 90. letech v době postkomunistické transformace, i
když punk a skinheads mají své kořeny už v komunistickém režimu
§Po pádu komunismu nárazový rozmach konzumerismu a vytvoření supermarketu stylů
§Orientace primárně na Západ, důležité vlivy z USA, ale např. i sousedního Německa
§Prolínání subkultur existuje, na druhou stranu je i velká míra uzavřenosti a čistoty stylů
§

§Většina subkultur zde nemá tak dlouhou historii jako na Západě
§Po revoluci 1989 se dostali i nonkonformisté a lidé z podzemní kultury k moci a do politiky (viz
Václav Havel) (Kuřík, Slačálek, Charvát 2018: 384-386)
§Starší generace má ještě zkušenost z komunistickým režimem a někdy i s perzekucí (silný
antikomunismus a slabší levicová orientace některých subkultur než na Západě)
§Ze strany veřejnosti pak i obavy z komunistických tendencích v subkulturách
§Pocit, že je důležité dohnat Západ – západní subkultury hrají stále důležitou roli vzorů
§