rané subkultury mládeže
sexua dem.
ální otevřeností. „Pro beatniky ale nahota nebyla jen prost' m Stala se symbolickým veřejným i soukromým stavem dnH4jC-Ctlc^mstanj li a činu" (Tytell, 1996:6). Kladajicím ncdělitc^aN
lalší autory beatnické generace patří i W.S. Burroughs" (1914 ^ ?68), C. R. Cassady, R. Duncan a částečně je možné přiřadit U L.97',ří'CassiH
dUk beat generate
umen Mezi d
(1926-1968), C. R. Cassady, i Charlese Bukowského (1920-1994)
Celá beatnická generace se poměrně ostře vymezovala vůči trad" hodnotám střední třídy, tj. vůči víře v Boha, rodině, mezinárodní0^11^amcrickým pokrytecké morálce, protestantské etice atp. Stejně tak odsuzovali" °jL°"nnosti", nismem", která podle jejich názoru ve společnosti vytvořila atmésfér " ■ S 'Cornu-nectví (viz Tytell, 1996). CrU nasilí a spikle
9.1.3 Hippies
Na odkaz beat generation navázali v šedesátých letech hippies, hlásající mír
a nenásilí. Jejich hlavním politických tématem bylo odmítání války ve Vietn "
odmítání rasismu a imperialismu (Charvát, 2008). Zatímco beatnická generace"1"'
mnohdy nechávala inspirovat jazzem, hippies naslouchali rokenrolu Beat pPnmf
i ~   , ~,     - i íii 6cllcrauon
nesnila o mcem jiném nez o uteku pred světem, a jestli to bude jen trochu možné, tak zůstat v ústraní. Hippies se naopak chtěli pevně usadit mezi svými (viz Carriěre, 2004- 9)
Název hippies
Název hippies byl odvozen z angl. černošského slangu, kde hip znamenalo chytrý. Lewis Yablonsky (1968) podrobněji původ názvu hippies vysvětluje takto: ve třicátých letech se objevilo slovo hep-cat (ojí znamená kočka, kocour; v tomto spojení má význam chlapík, sekáč), kterým se označovali příslušníci velkoměstské bohémy, vyznavači tehdy populárního swingu a jazzu. V padesátých letech byl termín hep nepozorovatelně nahrazen slovem hip. Být hip znamená, že se ví, které z citových zážitků dostupných lidem stojí za námahu, což znamená, že dotyčná osoba dospěla ke skutečné životni moudrosti. Hip je ten, koho naplňuje láska k lidem i k životu, která přináší radost a duševní pohodu. Má jasné, hbité a vtipné myšlení a jeho myšlenky se pohybují v obhste^e dostupných obyčejným smrtelníkům. Hip je ten, kdo má „barevnou" f antazm ' s ironickým odstupem na věci, které ostatní berou smrtelně vážně. Ve stejné už slovo hep rezervováno pro lidí, kteří jsou square, tedy pro ty, kteří uznávaj^ ^ rytmus už vyšlý z módy a do jisté míry podléhají konvenčním tlakům, napl975) a střádají, aby si jako penzisté mohli dovolit cestu do Evropy (viz Jankow   . ^ ^ ^
Substantivum hippie a jeho množné číslo hippies bylo neP0Ckyk"ěp0 článku dávného jména hip. Slovo hippie vstoupilo natrvalo do americké ang ic ^ ,as0.
nazvaném Tfie Sociál History of the Hippies (Sociální historie hippies),    J^^ovat, »le pisu Ramparts v březnu 1967. Část hippies se snažila od názvu hipp'e yfľ)). nové označení- Free Man (svobodný člověk) - se neujalo (srov. I111'10^ též
Subkultura hippie propagovala spontánnost, volnost, mír, krásu, ^ H*jppies js°u a pohlavní promiskuitu. Heslem této subkultury bylo: „flower-poWs • noVjnovénl rovněž považováni zatzv. květinové děti.Termín „hippies"byl poprvé
--._ val slavnou těch'11
" Na hudební scéně např. D. Bowic uváděl Burroughsův vliv na jeho tvorbu a pou
náhodného skládání slov za sebe ke „komponování" textů. (Hebdigc, 1979:27).
vVbrané
<um Francisco Examiner redaktorem Michaelem Fall™
slo"PkU \i 1992). Propojeníbeatnikůahippies nebylo jen ideou'"! )ai*owski >vÍ ako Timothy Leary Richard Alpcrt, ^ ^fe^^S
Pře^L^cstalipřednímiosobnostmimKibea^a^^J^ McciUre
pre jAlan
,az«oveňhippics
fljeáenské postavení (Tytell, 1996) Rosak (20,5, v souvislosti s hodnotaľ ubHkul,ury (např. s-
^niku subkultury hippies
^isesanucbápaUjakovyhnanciaexulantiv nepřátelskékultuřc iakon ,. Bea      ,v, nových postoju k duchovnímu zdraví a etice. Hinni« „ - ak0Podivínští Pečovatele beatniků, je pravda, že měli mnoho společnýeh ZľlT^ Toholu, drogách přístupu k sexu a nezřízeném ääyoté.ZákladníchaSS
vaiKu"     , _,^„í u,riprv. konzumní SDolecnníti c An*----„ ""-icristikou
na manželství, majetek ;l°5ti s hodnotami této se smyslem pro okouzleni a hravost) konstatoval že hJi zustávajíjednounohouvdětstvr.
Domnívám se, že lze vydělit dve skupiny príčin, z nichž vyrůstá subkultura
hippies:prvnískupinu]ankowski(1975)nazývávnější,protožepramení2 politických sociálních a ekonomických podmínek, a proto leží mimo jedince, i když podmiňují ieho chování; druhou skupinou jsou vnitřní příčiny, protože souvisí se změnami, k nimž docházelo v psychice mladých Američanů a zejména se týkaly změn postojů vůči společenské realitě.
Generace hippies a její hodnoty se ve společnosti projevily mj. změnou sociálních indikátorů: např. prudkým nárůstem rozvodovosti, kriminality, drogových závislostí a počtu dětí narozených mimo manželství, stoupl počet nezletilých matek apod. (Brooks, 2001; Jankowski, 1975; Valach, 2000).
Se vznikem hippies souvisela i bytová otázka v USA. Na počátku šedesátých let se většina beatniků přestěhovala do Haight Ashbury vzhledem k nízkým činžím. Čtvrť dostala žertovnou přezdívku Hashberry: hash je zkrácený význam pro hašiš (či marihuanu), berry je závěrečná část pojmenování všech bobulí (srov. Jankowski, 1975). Subkultura hippies se samozřejmě odrazila v rockové hudbě. Woodstock
V roce 1966se objevuje v Haight Ashburynováobměnarokenrolu.Dostávajísekeslovu ironické nástroje a zesilovače s dříve neznámou silou. Objevují se nové hudební
PuU'- " ExPerimentuje se s novými formami audiovizuální hudby: s rytmem je spjato vľn m'SÍlných P^robarevných stroboskopových lamp. Tato hudba dostáva.vm efek   !ZľJ:      -ek, San Francisko rock, wesíerriLek, řolkrockmusic.V^ Cfica b)CVÍly V muz*álu Bäir (Vlasy), v jehož textech i hudbě našla své vyjadrení
M«inriZ,1V°tniStylhipPÍes(Iankowski'1975)- u Hrixíobazemřeli
V t0<* 19?    m6íSí int«prety této etapy patří: Janis Joplin, Jim. Hcndr.xl loan Bal T?°UVÍsl°sti s užíváním drog), Doors, Grateful Dead, jctfer o ^
Vr^^HoaloeCocker.kteří ^^^^
stock
h
'S'0lick«n! 1969' FestivaI se konal 15.-17. srpna „
,,nicriky Vkm0mentern v koloběhu světových dějin. Ne,d°;yk"'Jvoj za hranicemi SA- Na W0„;°U Zemi Viděla její tehdejší mládež, ale měl
p S,°cku vystoupil/kromě již uvedených i f^^^O.^
tivalu se zúčastnilo podle odhadů asi p
115
stoč
ood
St°cku
, (rte . ^hadová 1)ennáhodně(sro;
je vnímán jako festival Lásky a porozumění (srov. Hanák Ioq, ječně se soudilo, že shromáždění více než 400 tisíc mladých ulf' SP«* ■z jakéhokoli dozoru organizačních specialistů a zároveň be ■strukčních jevů bylo velkým úspěchem (Jankowski, 1975, sro\ "slovo Woodstock se stalo téměř synonymem pro celou subkulturu "hj ^ jako pořádání tzv.hapenningú/setkávání. IPp,cs'«elníUk
Pseudohippies
Rok 1969 lze charakterizovat jako vrchol této subkultury.
Yablonsky (1968) dělil hippies na dvě základní skupiny: skutečné hiPry jim připodobňovali. První skupina se rozpadá na dvě podskupiny: na W 3 kd°Se tj. ideology a filozofy subkultury (asi 15 %), a „novice", jejich počet" na 35%. Ostatní buďhippies napodobovali, anebo se mezi nimi ocitl Jankowski, 1975)
Mezi těmi, kdo napodobovali hippies, bylo možné najít směsici teenagerů a nějších lidí, kteří užívali takové „rekvizity" jako jazyk, životní styl, oblékání ab^'T stali na scénu a mohli se zúčastnit hry. Tato scéna je přitahovala, ale oni jí nerozumel" a neměli s ní de facto nic společného. Tyto rekvizity byly užívány více či méně vědomé jako výtečný způsob maskování a úkrytu před trestním řízením nebo hrozbou nuceného pobytu na psychiatrické klinice v ústavu pro choromyslné. Yablonsky uvádí čtyři podskupiny těchto pseudohippies. První podskupinu tvořili teenyboppers, teenagerové zamilovaní do nové hudby, módy, účasů apod. (srov. Roszak, 2015). Právětito jedinci byli nejvíc na očích, oblékali se nejnápadněji a nejvíc provokovali, vznášeli se ve zvucích nové hudby, v sexuální svobodě, ale především je vedla touha pramenící z mladického vzdoru odlišit se od starší generace. Právě tito teenybopperové představovali svého času Flower Children (květinové děti), roznášející po světě své naivní pojetí krásna a lásky. Avšak v podstatě zaujímali teenybopperové nedůležitý okraj subkultury. Svými kořeny byli pevně uchyceni v rodině a na ulici trávili jen večery Druhou podskupinu tvořili mladiství toxikomani. Mohli se nazývat konvenčně narkomani, protože užívali narkotika ze stejných důvodů jako narkomani starší S™' Podle názoru kněží používali nepatřičné prostředky k nepatřičným účelům, e ^ „svatým lékem" bylo totiž LSD*8, které se užívalo (a užívá se) kvůli "^/^""dsku-dajícímu satori, tj. dávajícímu osvícení v pojetí zenového buddnism"'75a^jkoma',i pinou byli mladí lidé s vážnými psychickými poruchami. Podobně jako ofena to byli autentičtí utečenci ze společnosti. Čtvrtá a poslední Podskup?kupině patřili směsicí různých prapodivných skupinek, klik a podivínů. K této pod s ^ i obyčejní konvenční dospělí, kteří v tomto prostředí pobývali z „turis i na200 cli justforfun. Yablonsky odhadoval celkový počet hippies v USA v roc ^ tisíc. Příznivců však subkultura měla několik milionů (srov. Jankowski,
m^,o«D (dietylamidc>» kyseliny lysergové), které na sobí konal již ob)ev. teIté ^ ">»n [1947), potvrdily později, že ve stavu po požití této látky subjekt nejen .^£8; 502; ££, Äi?^* Za Urřit*ch °koln°s« * i trvale povahově mění (viz Nakonecný,, ^ ä hll Í^ST014*4 pocity euforie. depersonalizace, smyslovou synestézu ci i halucinace (blíže viz Miovslcý, 1996-42-54) , „„litikú"1'k ^l4"
vah každyvolební meeting nebo mezinírodnl konferenci modlitbou k Bohu (v*
Wbrané s
íkonomické zázemí, filozofické názory a „ideologie" hippies
niické zázemí hippies bylo zajímavé. Jak pozná S0Cf Si* se rekrutovalo z uppcrmiddk class, což znamenal70%
..řrrhnlrr ,    .._řo„ amFrickc SDolecnosti (srnv l?n|------1. ...      CIIT|1 boh»t,-,„l____
,ch vrstev americké společnosti (srov. Jankowski 197« * lí,i,bo,« 01 „volvnulo, že 80% hippies dokončilo střední šLl„ JKÍlyAm-
0ťC
ir2ovanyc
tých
äPlnCVVi(l975)uvádí,ženejmladšímhippiesbylol5-16let n.i . , ?5S2S 25 let. Velká část těchto mladýcl ^SSEE*"
neup1 ]an
výÍÍn£ľ^.i na útěku), protože ^rozhodli z mnoha důvodů c
%7Íké názory hippies podle rozhovorů s Gridleyem WrTghtu,, ,!blonského(1968)kn.z^^
ch, na cestách či mimo rodičovský dozor (viz Carriěre,
1« run Ke a žít
2004:43)
tem citovaným
l hodnocení místa člověka v současném světě. Cítí se nesmělý, osamľcrayÍSS nepřátelském prostředí, plny negativních emocí k sobě i jiným. Touží milovat a být milován, ale nedokáže to. Chce sc cítit s lidmi bezpečně, ale je vůči nim plnýnesmělosii podezření, nejistoty a obav. Touží po sexu, ale pociťuje zábrany a odpor. Jeho vlastní reakcevůči jiným lidem ho šokují. Nechápe, odkud pramení jeho nenávist aagresivita vůči nejbližším lidem. Když dosáhne všeho, co považuje za nutné ke štěstí- nachází to nejhlubší rozčarování. Ztrácí naději a upadá v zoufalství.
Subkultura hippies měla spíše charakter citové „revoluce". Hlásala, že vztahy mezi lidmi mají být založeny na zásadě rovnosti, upřímnosti a bratrské lásky. Hippies zavrhli materiální a prestižní hodnoty, které jim nabízela americká společnost, tíhli kghettové společnosti z filozofických pohnutek. Své rodiče považovali hippie za naivní a vládní propagandou zdeformované jedince, kteří se v životě řídí lacinými náboženskými nebo vlasteneckými hesly (srov. Jankowski, 1975;Přadka, 1999).
Přadka (1999) rovněž poznamenává, že hippies se stavěli proti tehdejším hodnotám společnosti, utíkali od toho, co bylo, k tradičním či základním lidským citům a hodnotám.
Pro hippies byl typický i tzv. „syndrom tuláctví" patrný už u beatniků, který se proje-v°val únikem do přírody, neustálým pohybem po jednotlivých státech USA, ale i objemní jiných světadílů a kultur (typicky například Indie). .
Zvol, i dobrovolně chudobu za svůj způsob života. Vstřebali klimačernošskýchghett kíTu   ' SC P»Podobnit jeho obyvatelům.™ Odtud pochází módní účes afro, obliba
'^vych barev_ kovovýchi sk|eněných a koženych ozdob, fascinace rytmem asexem
p jankowski, 1975) -1 Ä?1, "Ídeol°gie" hippies není snadná záležitost, protože vhee^
MarcUseh ;a6d97°VníCh Zdech a Ve *li»cích underground press(srov. Jankowski,
*ESV P°UkáZal SWí*. "a politickou rebelii a f^ff^. ,pP'«. které byly ěasío, ref ng prczcn,0vány v heslech č, sloganech.
"nykl
i   pír Id P02""
^Patľzulľ^ľ: s?^ 5e ktcr°u konzervativní Amerik a ■&F muzeí|cho
„zdéji byly
čase kul-
tu. -""Patí^n;.- -    """"1 »c Kictou Konzcrvjuvjn -^^IHebdig'^^berámími pozorovateli vytvořena úplná myt
117
Vybrané subkultury mládeže
People lr°vacími
are o Prostf
Hr
Hesla a slogany jako „Love", „LSD", „Make Love not War" „Fuck Hate" a další se staly v hippies subkultuře hlavními m '■ "ft ve vztahu k širšímu okolí. vy)adr,
Subkultura hippies je zachycena i ve filmu Hair z roku 1979 Miloš Forman, který tento film natočil podle stejnojmenná-,   '      Ž rež'sérer v průběhu let 1965-1967, byl uveden v roce 1967 a je jedním ° T<=n vLS
kálů na světě.101
Zajímavým fenoménem bylo i zcela specifické užívání mluvenéh V komunikaci hippies splynuly všechny vlastnosti literárního ia°v£Sa"éh°slova.
z domova, školy i univerzity se slangem černošských ghett, hantýrk PřÍnesen,5r>o borným žargonem klinické psychologie. Hippies přejali rovněži 1 °ľ_8alérlcy a °d-
ychologic
ýstižnostílsrov.Jank'rľwľk'i"
rJl*-J**H iOVriČŽ Dři *•
beatniků i s jeho specifickou oblibou obscenity. Mnoho psychologick 'll*^ S'°vník váných v tomto prostředí překvapuje svou přiléhavostí i výstižností íľ teTrmí,na u*í-1975)
Hippies a politika
Subkulturu hippies lze jen obtížně definovat cíli nebo taktikou, protože se v jedn li vých komunách (např. ve Strawberry Fields) její podoby neuvěřitelně lišily ° ' Vliv na subkulturu hippies měla především politická situace v USA. Subkultura reflektovala především válku ve Vietnamu, lidskoprávní otázky, práva menšin v USA, vykořisťování a bipolarizovaný svět rozdělený na země demokratické a na země tzv socialistického bloku. Právě politicky angažování hippies, tzv. yippies (přibližně 1968-1970), se uplatnili především v rámci tzv. Nové levice (srov. Marcuse, 1969:9). Přesto příklon k politickým tématům nebyl všeobecně přijímaným. Například Gri-dley Wright - vůdčí postava - se domníval, že základním cílem subkultury je vnitřní rozvoj jeho účastníků, a ne konfrontace se stávajícím zřízením. Heslem bylo Doyom own thingl (Dělej si svoje!) Gridley Wright se stavěl velice negativně k účastníkům subkultury, kteří se účastnili demonstrací nebo jinak projevovali svou politickou aktivitu (Jankowski, 1975). vesetoto Termín Nová levice se poprvé objevil v roce 1959 ve Velké Británii, v Ame™ stní hnutízrodilovroce 1964naKalifornskéuniverzitěvBerkeleyjakospontann P, ^
hr
Ze Sc m
1° C<
ínutí proti imperialismu, rasismu a kapitalismu v návaznosti na ^^^octi\ic Zahrnoval jednotlivé studentské a jiné organizace jako SDS (Stu " Sudentský koordi-Society), SNCC (Students Non-Violation Co-ordinating Commitee, ^ ^ rasoVOll načni výbor pro nenásilné akce), CORE (Congress of ^f^ľ^levicí, Starou lev**
rovnoprávnost) a spoustu dalších. Koalice vznikaly mezi Novo1       ^ ^ Černými bojovníky, hippies, liberály - podle situace a akce (Ha cuse, 1969; Roszak, 2015).
ass*
1 Lístky na Hair byly v létě 1970 vyprodány na půl roku doPrcdu, " 'ohl žív ve shodě '--^ veka: Jaký je? Co potřebuje? Co musím odvrhnout a co získat, »cy protozc s
lidmi? (Jankowski, 1975: 25) Premiéra muzikálu ^°'^nCgf Qdičů, vychovatc'0 a v zentovat konfrontace mezi postoji „květinových deti"a )ejic
brané s
-„anizacc měly filozofický a politický charakter ale >°'k    , ícrnv lankowskk IQ7S1
nemřl^^ř.atpř(mosc
",m^u hippies (srov. Jankowski, 1975). sllbkll"ncizná.nčjší akce této části hippies náleží: roku 1964 - r>
MCZ; róti válec; roku 1965 - Michiganská univerzita: diskuse n ^ 12hodt«»»* frtS , Pochod na Washington: účast 25 tisíc lidí. Dalším iZ      , Vie,na»>í
fikaUzaci části americké mládeže bylo i rozhodnutí z let 1967/1968'Íľ? fÍSpřl kradli"".    __f „„.^rntů od voicnskéslii5h« »x.l._ic__  , ,/ly°8.kdvbvln,,..
UZa«-i ---- 1,1,;, -----
.vobození studentů od vojenské služby, z čeho. , f -pochod na Pentagon: 50-70 tisíc lidí; srpen Z^^**™**-. ítí ampani Demokratické strany v Chicagu: ,20,isíc udípSSf^ 'Í„nSírodní gardy; listopad 1968 - pochod na Washiľgto íľlÍ^f ř-demonstraee v Berkeley (podle Hanák, 1992, srov. Carriěre, 2004; 1" Roszak, 2015).
9.1.4 Yippies
Rubili: „Y>ppies jsou hippies, které udeřil do hlavy policajt."
D. Hebdige, Subculture:theMeaningofStyk,s. 185
Yippies byli levicově orientovanou mládeží, jejichž myšlenky a názory pronikly i do univerzitních prostor - nejvýznamnější roli sehrála Kalifornská univerzita v Berkeley (mj. se svými „teach-in"102). Na této univerzitě studoval např. Abbot Hoffman či Jerry Rubin. YIP (The Youth International Party) vznikla v roce 1968 v USA a svou činnost zaměřila na politické demonstrace, vydávání časopisů o hackerské činnosti (vesmyslu volání telefonem zdarma, místo mincí používali kovové podložky), literární činnost a prosazování svých idejí o životě ve společnosti. Mediální publicitu na sebe strhávali například tím, že chtěli do prezidentského úřadu nominovat prase či naordinovat veřejnosti dávky LSD (srov. Heath, Potter.2012).
0 yz fungujících organizací na bázi subkultury hippies bylo minimum, nelze Pominout aktivity Timothy Learyho, který s kolegou Richardem Alpertem založili alntUPne UagUe ÍOr sP'ritual Discovery, zkratka LSD (Liga pro duchovní objevy), svoboľvuTť Fedcrati°n íor lnternal Freedom (1F1F - Mezinárdní federace vnitřní starých (Jankowski. 1975). Timothy Leary proklamoval definitivníarychlýsournrak "ove-hn „T ých boŽstev: Penéz a Práce, jakož i počátek nové epochy-epochy lásky, Kn _ "a°c,zenství založeného na zenovém buddhismu a přijímání nove sva os.,
mického Prostředku „sloužícího myšlenkové expanzi" (srov. Jankowski, 1975
1967 Leary prorokoval, že celá země bude
jo těchto tří slov byla , ia se, vypaui... 1   *     y ,975- Leary, era "'ozofie nové společnosti v Learyho pojetí (Jankopsyche-
LsD,ch "°szak ?niei
do Patnácti I t V rozhovoru Pro BBC v roce ^rn on ,   "a LSD (viz Roszak, 2015:211).
uš,ěr,a vešit"   arop out! ("ZaPni se' vylacI SCi vypadni
Heath DCra filozorie nové společnosti v Learyho poje u~-~ Ciick«ufas;P°tter' 2012)- Timothy Leary podle Rozsaka (2015.208 .d
I997.
z^Podóh aC.,mladšígenerace pevně zasadit do náboženského to" řtt^ňSbnym fak'orem úpadku hippies byla i jejich P^^vším v souvis-la "nativní prvky subkultury, jež byly ^ůrazneny do nřz
^^^"iSsL^^novat jako „typ neformálních diskusí na ntí^;^ «eimén. kontroverzních společenských témat" (McLun
!^_£harlcse M. Mansona. Ten se svými věrnými,
, amerických oni**
táchv60.
letech 20.
ultury mládeže
„n P Krcnwinkci, L. Van Houten a další, provedl několik bruuln(, patřili S. Atk.nson ^ c" manželky režiséra Romana Polanského
vražd- (včetně tehotne _Sh«      ^ ^ Roszak>        ^ ho) ^
Whiticker,2007: ' zrninuie Brooks (2001), podle kterého mnohé sem
Další faktor ústupu hipp.es zm ttj ^ ^ y ^ h ^ ^ Mjjj,
sedmdesátých let) subkukultury hippies stal styl, který se dobře vyj|mil
V šedesátých 'etecn stvlSevšakvyčerpal v důsledku zpracování-■■
na obálkách časopisů L./e a Looi
1 využití
apo nástupu dalších módních vln byl „out" (srov. Brooks, 2001) Sub^T*"^'0"'011 projevila i v jiných zemích, např. v NSR, Nizozemsku, Anglii rahiPPiesse
Subkultura hippies, stejně jako jiné subkultury, se nevyhnula kom í a zneužití. Toto využití se projevovalo především prodejem suvenýrů titzvT ' kouzel, což byla výprava napříč USA organizovaná za účelem natnřVn.-fci r,aVanou (srov. Valach, 2000). cenln'muohippjes
9.1.5 Yuppies
Na yippies pak paradoxně navazují „yuppies" z konce sedmdesátých a osmdesátých let, což je pojmenování zlaté mládeže (Hanák, 1992). Toto označení vychází z akronymu anglického young upwardly mobile professional person (mladý člověk postupující v profesionální kariéře) (blíže viz MacKenziová, 2010: 114). Termín yuppies se objevil na počátku osmdesátých let 20. století a měl se týkat hlavně dčtínebo vnuků poválečné generace - tehdy tedy skutečně mladé generace (dnes ve skutečnosti zestárlé, ale přesto podle daného termínu „young").
Yuppies jsou příslušníci mladé generace, kteří se naprosto liší od hippies (sociálním postavením, statusem, zaměstnáním, životní filozofií, konformismem). Laska.poro zmnění, sounáležitost a tolerance ustoupily běžnému konzumu a konformitě s Vaněk, 2002; Duffková, Urban, Dubský, 2008). istyazbo-
Heath a Potter (2012) yuppies definují s nadsázkou jako ambiciózní kar'e" hatlíky, které nejlépe symbolizuje vozidlo SU V („sportovní užitkov£ ľj^ pfcchodné Mnoho sociálních indikátorů, jež raketovou rychlostí vzrostly ^^ptet^ doby v šedesátých a sedmdesátých letech, začalo klesat: kriminalita^^ ^„j,, těhotenství, nezletilé matky, nemanželské děti, rozvo mladistvými (srov. Brooks, 2001).
dovost, konzumace
Přesto nelze tvrdit, že hippies jako (původní) subkultura jí! ném světě existují komuny, které na hippies navazují. - sy"1"1" ^58
Mnoho symbolů světa hippies zůstalo přítomno už natrva °»       jjž v roce který navrhl britský grafik Gerald Holtom. Tento symbol byl pisarm*"1 a byl spojen s kampaní104 za jaderné odzbrojení (Campaign 1
neexistuje-
[v so
UČ35'
re. í'
nt)
auf
Vraždy G. Hinmana, S. Patenty, S. Tate, J. Sebringa, A se odehrály mezi 27. červencem a 9. srpnem vali Mansonovi stoupenci všechny kroky svéh> do čela vyřezali hákové kříže (blíže viz Whiticker, 2007:
„ 1969. Při procesu, který za-l. n.»* ého vůdce. Holili si hlavy, když si) „u* ieker. 2007:155). . ,_„, „fckala P^cíis^'
do cela vyřezali hákové kříže (blíže viz Whiticker, zuu/. 1 j ji- která z>slc;u ,n,
Od roku 1958 probíhala v Británii kampaň za jaderné odzbrojen^ azákJadnám-1 oro účast na protestních pochodech k jaderným výzkumným star
Vybrané
!ľ^VNádeže
, Polišcnský. 1982). Tento znak M v USA masově užíván několik
neodmyshtelně se subkulturou hippies a s ^
! málo let
Poté, by]
Obr. 1 Symbol hippies
9 1 6 Subkultura hippies v Československu
Lzehovořit o subkultuře hippies v tehdejším českosUen^, g^SJ le, 20. století se do československa dostávalo pomerne malo n °™a dé mládeži. Informace byly často cenzurované, zkreslené či využívané p propagandě. Noviny se omezovaly na kritiku kapitalismu. dkovéforrněame-Od poloviny padesátých let vedl režim boj proti rokenrolu západri(kul-ňcké jazzové hudby. V šedesátých letech se nepodařilo zamezí „1 p ^ 'wy",tedy zabránit vlivu Beatles na počátky zdejší rockové nu  ynímbigbít) (Vaněk, »enal pozdější vlnu české bigbeatové hudby - s počeštěným ozn 2°02;srov.Lindaur, Konrád, 2010). které se systematicky vě-
v Polovině šedesátých let vznikají první bigbítové kapely, hoduvodusenej-nu|' kovové hudbě. Nahrávek v tomto období bylo minimum. Podstatnější formou prezentace stávaly koncerty. přímé konfrontaci
n'ch se mohly skupiny prezentovat opravdověji, zívcm )r^MA
astat
N»nich sPublik
Pub|ikem«i     ,lyskuPiny prezentovat opravdověji, živelněji, a v přiměj" subku|tu   ?e| léPe děrovat, jak jejich hudba působí. (Lindaur.Kon ^WJ. ?lov«lská'   PPÍCS SC tak objevila i v Československu, ale stejně jako v USA by »Ka vereinnef i~_/    \ ..   . w,lkv nh as mezi tenui
čes-
veřejnost konfrontována již s beat generation. Velký obas m« < °VÍn*í   20 VZřUd,,yPřekl^ybeatnicképoezie,alei
2%Uv« Gro,,It0J,etí to My například kapely Matadore, O^JPj^S Konrád, V '
°slo^'nská nt let i G -64).
Pul
"ei"árnírh - , Ferlinghettiho- Vo-
ítr,   -  Cas°Pisech se „hi^nvat texty Ginsberga a r ^» VDfůběhu
-i ■ 1,
itaUi °?1SCch se začaly objevovat texty Ginsberga " j" ýjej Vp'— CS4,ých le     Vadav Hrabě, který byl silně ovlivněn beatniky ^/^lovensky Ct Se 1 v ČSSR objevují dlouhovlasí mladí lidé ä la h.PP'«-
121
Vybrané subkultury mládeže
tisk jc označuje jako „manicky"'05, „vlasatce" či nekonformní mlád S /u manský, Novotná 2011:90; Blažek, 2013:17). Tento segment mládeže2 Sr°v- H -
nost represivních složek (Veřejná bezpečnost, Státní bezpečnost) Up°Ut4vá i po^
V polovině šedesátých let byla proti vlasatým mladíkům v Českoslo tána na základě pokynu komunistické strany celostátní kampaň Celk VCns^n r°zpou ným způsobem postiženy téměř čtyři tisíce osob. (Blažek, 2013-17) ^Uí,
Důležitou událostí se stala návštěva A. Ginsbcrga (na pozvání pražsk' a překladatele Jana Zábrany) v Praze roku 1965, který se zúčastnil m S-i stU('cl«4 vodu. Do něj se zapojilo několik tisíc lidí a jeho vyvrcholením se stala ifSové'10 prů-Králem majálesu (srov. Přadka, 1999). Na přelomu let 1967/1968 začal o h' * ^'"^'Sa movat i oficiální tisk, který se zaměřoval na klasické atributy této subk i in'or" lásku, drogy). Laube (2008) popsal i aktivity hippies v Polsku, Sovětském?"7 (V°'n0U darsku po srpnové okupaci Československa v roce 1968. svazu a Ma-
K prvním projevům sympatií s politickým a kulturním vývojem v Českoslov mezi polskými hippies došlo již v červenci 1968 na jejich prvním sletu v MidnTnad
Baltikem. Polští hippies měli k dění v Československu zvláštní sympatie mj. také proto že v československém tisku, který se dal v Polsku sehnat, se objevovaly i fotografe pražských hippies. Demonstrace proti okupaci ČSSR organizovaná polskými hippies proběhla i v roce 1970. Na první pohled apolitická generace prvních hippies žijících v zemích tehdejšího sovětského bloku nebyla pasivní a lhostejná k dění a událostem ve světě, ve kterém žila, i když jejich akce nebyly zřejmě prvoplánově politické a organizované, jak tomu bylo v mnoha případech na Západě. (Laube, 2008:25)
Československo se tak stalo další zemí, kde se projevovala, byť v omezené míře (s ohledem na politický režim), subkultura hippies se všemi atributy (konzumaci alkoholu, volnou láskou, dlouhými vlasy, typickým oblečením s různými doplnky atd.).
V Československu dokonce fungoval tzv. Czechoslovakia Hippies Club, kterýu*P°e řádal několik celostátních sletů na různých místech republiky. Kouba (2005) P0P^(u především pražský prvomájový průvod z roku 1968. Tak jako v předchozic ^.^.j pod tribunou defilovaly nakynuté žižkovské ženy s papírovými třepetal ami^ ^ z továren slibovali, že splní plán. Zároveň se však uniformně r°zja/?nJtejnokrojfch pil. Vedle odborářů tu po letech zase pochodovali chlapi v sokolskycn * Pionýři se v průvodu handrkovali se skauty, kteří měli zelené šátky'm^ ^ dloUhými A hned vedle modrých svazáckých košil tu šli i divně oblečeni rn a CzcchoSl0vakia vlasy a dívky s kopretinami. Kromě mírového transparentu a ce u ^ s\u,,d«'ce; Hippie Club nesli kytaru a v průvodu hráli mj. svou hymnu- Hut o ^ organj-
Funkcionáři Československého svazu mládeže nevěděli, ja k se ^.^.^ účas^j. zaci vlasatců a kytičkových dívek chovat. Zvlášť když se lega n ovažovalazaP°. i oficiálních demonstrací proti válce ve Vietnamu, což vyšsi mis a p^ ^ocs?0 ticky správné. S filozofií Flower Power neměl Czechoslovakia HipP ného. V prohlášení se uvádělo, že Hippies Club nechce: dícnč^' (
105 Podle Blažka (2013:17) není úplně jasné, jak toto původně hanlivé oslovení   ^ hledanf^, s„>i
leč-
va Máňa, domácí verajména ^^Uho^^tio ■*
v podobě účesu z postavičky Máničky, loutkové kamarádky Huivl_ fffgUt slovo označující vlasatého mladíka souviselo s někdejším kadeřnic městí.
ka na
., špínudušcatěla falše hulváts,vípomluvu-vše,coubližuic Veci a špatné zvyky (jako napr. užívaní drog) |c
21    dbát zákonů naší země, tedy pracovat a nedopouštět se, Chf:" m klubu si představujeme jako uměleckou činnost hlásá IT"^
pr»(!
„,„» bvly ovšem zakládá"y 1 Předtím. v hloubi let šedesátých nk? u®' Divokí
S&ffi -ž přestaly být pouhou epizodou ^SKlJsř'*!*
s v období normalizace
3 příznivců myšlenek hippies sc podílela na vzniku undergroundu v průběhu sedmdesátých let. V tomto obdob,^se začaly formovat undergroundovékapelys vúdč mi Lclami (The Plastic People of the Umverse- Dg 307) as vůdčími postavami Ivanem Martinem Jirousem, Svatoplukem Karáskem, Egonem Bondym ad. (srov. Jirous 1997-Vaněk, 2002). Pro underground měly velký význam i komunikační kanály, které byly v podobě osobních a důvěrných vztahů, tak i jednotlivých samizdatových zinů (např. sc jednalo o časopis Vokno108).
Konflikt mezi částí m ladé generace a režimem se v posrpnovém období vyhrotil také v důsledku restriktivních zásahů proti alternativní kulturní scéně. Jestliže se underground sedmdesátých let zpočátku vymezoval apoliticky a do disidentského hnutí byl zatlačen teprve represí, pozdější alternativní scéna reagovala přímo na produkty normalizační kultury, především na elektronická média a oficiální populární hudbu. Odmítala hlavně její idylický obraz spokojené společnosti, která je postavená na konzumu. (Blažek, 2002: 33)
V období normalizace byl československý underground systematicky potlačován. I přes represe ze strany bezpečnostních složek ČSSR se underground, resp. subkultura hippies projevovala i během osmdesátých let (pacifismem109, kritikou stavu životního P™s,^dl'. odporem k povinné vojenské službě, lidskými právy, náboženstvím"°)afilo-z° c uppics sc pro některé jedince stala životním stylem i po roce 1989. snah™ (1983) konstatovala, že „nepřátelská uskupení v ČSSR nadále projevovala Pov7nnaň,aZ°Va' na einnost undergroundových skupin, a proto i nadále vznikaly pro/ľľ aSUc Pe°P'e a °g 307 nové hudební skupiny, kterézčásti přebíraly závadové nol"? Predcházejíeích skupin a zčásti produkovaly vlastní tvorbu. Proti těmto tó1*" by!a prováděna včasná proťylakticko-preventivní opatřen, s cil«n PhiSJf* naP°)cní "a zbytky čs. opozičního seskupení. R«genc^hlavn,ch íästecnždist UVedených skupin se potvrdilo, že tito se
ancovali a svoji závadovou činnost podstatně omezil,."
od undergroundovťho hnuti
^bsVp"l?8o'ŽC ncív*zniull»«Í5í komuna fungovala v Nové Vísce
uChomuWn.k«*1*l,n""
cbuvyia-sub-
.... texty Egona Bondyho (srov. Jirous, 1 Wlh       poválo i dn^ >»l*dčfc1 V5?° Cdkem 14 «sel časopisu, přičemž se Vokno tem^ g» >hé Dnl^. hudební styly a další alternativr.í volnočasové akuv.^ (bitor^,en(
P Proľ "Utí sc od šedesátých let začal v reakc, n >P°«1CU> Plovat 2ájem o environmentalismus (Blažek, 2002).
123
Vybrané subkultury mládeže
Jedním z příznaků prohlubující se krize komunistického byl vzrůst spontánního a neformálního zájmu mládežeo v">U V ?Cskos'ovc vznikaly v osmdesátých letech v různých společenských oblastlc?6'"* aktiv»ty,C^tStcu
Mezi skupinami inklinujícími k hippies často byli vysokoškoľ pronásledování za vizáž či nekonformní názory. Projevy tehde"^'' °dmítal-mládeže se v osmdesátých letech objevovaly především na zdi?5' a'tern»thrn' náměstí na malostranské Kampě, která se stala pamětním místem^'k0^^^^ hrobem - Johna Lennona. (John Lennon byl zastřelen v New York"1 8 Syrnbolickým před svým domem. Jeho vrahem byl tehdy pětadvacetiletý Mark ch Pr°SÍnce 1980 odpykává trest v newyorské věznici Attica Correctional Facility) Již *Pman' ^terý sj since 1980 se na zdi Maltézské zahrady objevil první nápis „Za John VIP°'ovině Pro-nímž mládež zapalovala svíčky (Blažek, 2002). Setkávání DřízniwJ?! !ľnona"'P°d Lennona na Kampě se stalo každoroční manifestací s politickým podtexte ui
V souvislosti s mládeží Správa SNB z roku 1983 poukazovala na to že přes f trend existují mezi mladou generací jedinci nebo menší skupiny mladvr-i, lMc?"^ jici se záporne, s určitým negativním vlivem na sve nejbliží okolí a působící zejména mezi neorganizovanou mládeží. Jedná se převážně o část mladých lidí sympatizujících s tzv. čs. opozicí, např. hnutí Charta 77, VONS, vyznavače úpadkových hnutí .underground' a ,punk', kriminálně závadovou mládež, narkomany apod., z nichž jednotlivci jsou i přímými signatáři Charty 77, na jejíž podporu vyvíjejí protisocialistickou činnost."
Správa SNB (1983) dále konstatovala, že „na základě rozboru operativnísituacevpro-blematice underground1 je zjišťováno, že toto hnutí přestává být předmětem zájmu současné generace, u které pouze přežívá. Tato činnost je charakteristická pouze u jedinců vyšších věkových kategorií (25-30 let). Přibližně od roku 1980 sc v problematice ,volné mládeže1 projevuje nová skutečnost, a to, že závadová činnost mládeže se posunula do řad věkově mladších osob. Některé závadové skupinky se formuji jizv povinné školní docházky na základních školách mezi 14- a 15letým> JJJjJU stmelují na středních školách a především v učilištích. z*™°ova.cin™^ee4 diskoték se projevuje především pod vlivem úpadkových hudebních skupin a prezentujících na veřejnosti nový hudební smeř tzv. novou vlnu (pu kap. 9.4) .    kteráv roce 1984 ztr»-
Další významnou událostí byl zákaz činnosti Jazzové «Kce swU zaStřesu-
tila rozhodnutím Ministerstva vnitra ČSR zrušit Svaz "u°c?n,K    nizace s néW* jící instituci. V lednu 1985 byl zamítnut opravný Pr°f správa SNB 1983, tisíci členy přestala právně existovat. (Blažek, 2002: 33-3 , V eXÍStovaly
UPokud lze hodnotit subkulturu hippies v ČSSR, je třeba ^f/Jebdcj^■jjS spíše jednotlivé party, které filozofii hippies přizpůsobí, y tehdejš.hc, tického Československa. Vztah k hippies a underground ( názvem
jasně ukázal 29. díl televizního seriálu Třicet případu majora
10»
StB v prosinci 1986 realizovala za asistence Verejne b«P<*™" d   buržo^o H n,ín osobám „z řad mládeže inklinující k hnutí hippies, «"de*T£ e „p„d rouškou pravidelně od niku 1981 scházely u „Zdi nářků" v Praze k výročí úmrtí Johna Lennona". (Žáček, 2002:296)
vVbrané
s"bkultu
1 asoci-
- dstavil underground jako směs narkomanů, životních i který    Sou nadějí je úprk na Západ. ,nIch ztr«kotanců
álůJe,'Ío souhlasit s Koubou (2005), jenž tvrdí, že tu pár lidí, kteří u
LZCT doba jim to neumožnila. Mnozí z těch, které lákal život v        ý" hipPies. "y'0'! využili přechodného uvolnění a odešli na Západ. DiskutovatEP P0   iJré reprezentují venkovské alternativní komuny či jedinci DatříKU ľ^^-pP^^'^Rainbow (blíže viz Pecl,2011:174-180). lnciPatrícíkneformální
"hitlpiesdävnoum.nulost.PFilozoftehippiespretrvává.alehippieszšede^ jsouminulosti...
Literatura
Blažek, R: Dejte s'anci míru! In Vaněk, M. a kol. (2002): Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské „kli tíly mladé generace v 80. letech v Československu. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Voto-bia,s. 11-105.
Brooks, D. (2001): Bobos. Nová americká elita a její styl. Praha: Dokořán.
Hanák, O. (1992): Hippies. Slepé rameno mrtvé řeky. Praha- Argo.
Jankowski,K.(1975): Odvrácená tvář Ameriky. Hippie hledajizaslíbenoitzemi.PrúoíOrbis.
Thoreau, H. D. (1994). Občanská neposlušnost a jiné eseje. Poprad: Christiania.
Tyiell, J. (1996): Nazí andělé. Olomouc: Votobia.
Film
Wasy(Hair, 1979).
9-2 Skinheads
%"^cad,Skinhead,bomberzelenej,těžký boty až na horu zavázaný! ^ťead.Skinheadje vyholenej a to neni zakázaný!
Kapela Orlík: Skinhead
j.King: Skinheadi,s.H5
miÍkt,Lk!.?hea,ds Je ob«ně chápána značně kontroverzně_a
íi veřejné dokumenty, pripadnenekte
"°vinárí kt - ,CMeni přispívají i veřejné dokumenty, —--■ , . |jstémiry PHúaj/^r'n«leduji>dnotliVé trendy v pro^
12^a,k0 iřma" 26 2a^-alých či policejních zpráv; ty jsou Jjj-^ „■ »e, Drir«.„Ä jnn),. , ,. „„,;U, rpnresivnich sIozck, .,
20l5b
na'ír4ním ' PFičemž dochází k přebírání optiky represivnícl
n'm "a subkulturu skinheads prizmatem tzv. extremismu (s>
i
*°zdí|
-asto v různých
Í ní' nahlíŽení "a výv°Í SubkultUry ■""St SK d|'šny^Lf ruznými aktá™ JLt.Lt* značně rozdílné. Důvod       dstatu, c.
"V náhlcd     ými aktéry Popisován značně rozu...... - t pod
Cd ,la 'o, zda skinheads mají primárně rasisticky P
125