JfS*l sP°fc%ľhTctečh v různých společenských obW^CkSc, -"ika,y;Í i nklinujícími k hippies často byli Vys^ N,| ť«z< skupin3'™ ^ y. „„i,nnfnrrnnř náznrv P.„:... uskolári i 7\ ÍnKJT'uJ —rr-------xi vySok VL ■**Í55Í vizáž či nekonformní názory. Projevy ^JS* k pronásledováni za ]etech objevova]y předevší J ^dejfi t * od -,ádeŽe::a7:.ran.ské Kampe, ktera sc stala p-i^^^Sj "ánlěSt' L In Lcnnona. (John Lcnnon byl zastřelen v Ncw^ ľ s^N? hrobem pře i Ä ,rest v newyorské vezn.cz Attica Correctional Facilitvľ ;|nce •st v newyorské v«..»" ™^lJuriai ťacili , ;*"i"Han k. ,080 sc na zdi Maltézské zahrady objevil první nápis IlZa 12 v PoloVit> .zapalovala svíčky (Blažek, 2002). Setkávání 9Z^*1^ nímZtLipčsestálo každoroční Lrnnona na Kampe ^ ^ r ^ ^ ^ nnn^_«yra Podtcxw ,?'<*, -Přes VsOUVISMis-a------. „ -----«auato > ||,,,dľXis,njímczimladougcncracíJedinc1nebomenšískupinymla';;^ jícísc záporné, s určitým negativním vlivem na své nejbliží okolí a£ ÍdíproÍeJ tnezineorganizovanoumládežíjednásepřevážně o část mladých Udí SfcÍ2H s tzv. čs. opozicí, např. hnutí Charta 77, VOINS, vyznavače úpadkových^*"2*1 grounďa.punk', kriminálne závadovou mládež, narkomany apod z nich"1"''11*' jS(M11 přímými signatáři Charty 77, na jejíž podporu vyvíjejí proťisocľalíí0""" SprávaSNB (1983) dále konstatovala, že „na základě rozboru operativnísituacev blcmaticc underground1 je zjišťováno, že toto hnutí přestává být předmětem^ současné generace, u které pouze přežívá. Tato činnost je charakteristická pouze ujt. dinců vyšších věkových kategorií (25-30 let). Přibližně od roku 1980scv problematice ,Volné mládeže1 projevuje nová skutečnost, a to, že závadová činnost mládeže se po-sunula do řad 7Čk0VÍ mladších osob. Některé závadové skupinky se formujíjižvdoli povinné školní docházky na základních školách mezi 14- a 151etými dětmi a dalese stmi lujínastředních Školách a především v učilištích. Závadová činnost této mlátó H projevuje především pod vlivem úpadkových hudebních skupin auvaděčůdjW prezentujících na v< řejnosti nový hudební smeř tzv. novou vlnu (punkrock). ( « Další významnou událost í byl zákaz činnosti Jazzové sekce, která.v r°° ^ Ha rozhodnutím Ministerstva vnitra ČSR zrušit Svaz hudebn1 ranizacesnčkoli^ ednu 1985 byl zamítnut opravný Prof[cffj°^gsNB Wl^* I'" Instituci. V lednu 1985 byl zamítnut opravný prostředek a orgai tisíci členy přestala právně existovat. (Blažek, 2002: 33-34, Správa kap. 9.4) Pokud . l;V*',l,0"i^P r ľ, kľ ľ'1' hlPP^ v ČSSR, je třeba koncovat,že<; ' h°,CMk08lovensk v" ľ""0'1' hlPP^ Probily realitě tehdf^ Vílíhoseríálu THcetpřípadámajoraZemnaS^ ******** realizovala za asistence Veřejné bezpečnosti f*$£J** >< inkliiiiij.Vf k linutí hippies, underground j^us*0 °«obim„z řad mládež [WdelnSodroku 198 k výročí ú Scházely U „Zdi nářků" v Praze m )ollna Lcnnona". (Žáček, 2002: 296) v/ľ und jako směs narkomanů, životních ů, l0'1 souhlaSlt s . __.t - .....v Komunách FW a ' e pr°*°ba jimto aua odešli na Západ. Diskutovat lze také o neohi- u ,\o,ale *ui přechu°w«Ýské alternativní komuny či jedinci patřící k neformální neumožnilaMnozí z těch,'které SÍÍ'ktCfích«libý»h 10dneho uvolnění a odešli n, 7J', ' ZlVot v kom, JI jzaCiRair org i ■„tnsmVŠlenkamihippiesdnes?ExistuievČRnřrni,i, ti jsou minul°stl Literatura , - i, p- Deite šanci míru! In Vaněk, M. a kol. (2002): Ostrůvku swbnA,, r«fc - , B':;et;Ä-« ' S0-te* " ^/0UCN,fe, Praha: Ostav p5Ä%íg*í bia,s. 11-105. Brooks, D. (2001): Bofcos. Nová americká elita a její styl. Praha: Dokořán. Hanák, O. (1992): Hippies. Slepérameno mrtvé řeky. Praha: Argo. jankowski.K. (1975): Odvrácená tvář Ameriky. Hippie hledají zaslíbenou zemi. Praha: Orbis. Thoreau, H. D. (1994). Občanská neposlušnost a jiné eseje. Poprad: Christiania. Tytell, J. (1996): Nazí andělé. Olomouc: Votobia. Film Vlusy (Hair, 1979). 9.2 Skinheads Skinhead,Skinhead,bomberzelenej,tězký boty až na horu zavázaný! Skinhead, Skinhead je vyholenej a to neni zakázaný! Kapela Orlík: St/nhŕaíí Sknneadisedrz^ízásadMeréstanovilijejichotcové^ "> nejlíp a ze se normálníkluk musí v životéhodné snažit. Skinheadi jsou vzorovým příklade Britanu >> plné slávě. J.King: Sfa'nliíflái,s.215 Subkultura skinheads je obecně chápána značně kontroverzně a zkresleně Dc.jisté ^^tozkrcslcn'přis pívají i vtícjné dokumenty. případnínčktcHaka^ přebT U ktCří "-ledujíTednotlilé trendy v prostředí této -bkultury ale do rn^y ISSl Ínformace ^ zastaralých či policejních zpráv; ty jsou vsak c« F s přičemž dochází k přebírání optiky represivmeh sbzek e ^ 20 b raním "» subkulturu skinheads prizmatem tzv. extremismu (- f*ScoíÍC takČ nahlížení »a vývoj subkultury skinheads, JfJEjí^ftSůB :llišnv f různými aktéry popisován značně rozdílné. Dúvo Q ' nahl«l na to, zda skinheads mají primárně rasistieky původ P % vc Velké Británii na kcmc, šedesátých j, skinhcads ji4 zhruba o deset let drive IM**,^ , , subkul'ura f však mozne 'iktCré pozdqi mely vliv nasubkuh^ 5lc\nheadsT sUinheads j hudci subkultury . ..žvpadesátýchletech.SkuPinaPtoZlii maiíMJ \""í"-—.......- - 1*1,1 i , '—** "luzrlněvaní ^i""u 1Z1" Její představitelé přivedli do literatury mladého hrdinu, který rozhoř" -mítá dosavadní ustálené mravní normy a společenská tabu, považuje je zafaježn! °d' krytecké. Bouří se proti snobství, konvencím, proti nudě stereotypního a zmX?°' zovaného života. Odmítá „zařadit se", rezignuje na osobní kariéru a raději se Živí rukou, žije v chudobě mezi obyčejnými lidmi, někdy na dně společnosti (Kol £' Tato generace „rozhněvaných" mladých lidí byla často utvářena novinovými ťitulk které informovaly nejenom o Teddy boys, mods, rockers, ale i o Helľs Angels (Polišen ský, 1982). Na mládež té doby měly vliv i jiné faktory. V období padesátých let se Velká Británie nacházela v ekonomické krizi, zvyšovala se nezaměstnanost, což se odrazilo v sociální oblasti, jež vedla k nespokojenosti části obyvatelstva. Teddy boys Právě v tomto období, konkrétně je uváděn rok 1954, se objevuje v jižních a východních částech Londýna městská subkultura, která je známa jako Teddy boys. Teddy boys jako mládež dělnické třídy se snažili o maximální konzumnívyžití a trávení volného času. Patrný byl i vliv kultury USA či Itálie (srov. Hebdige, 1979; Cross, 1998). Cross (1998) popisuje negativní jevy této subkultury, která byla charakteristická li pouličními projevy násilí a důrazem na kult mužnosti. Důležitou roli sehrávala i v tomto případě média, jež často svalovala vinu na Teddy boys a činila z nic v mnoha případech „obětní beránky". Rostoucí kriminalita112, rasové násilí, nesnášenlivost a hrubé chování byly atributy, které média spojovala s Teddy boys. yr» teenager a mladistvý delikvent v tomto období byla vnímána téměř íako syn°^kaZ Do některých barů, restaurací a kin měli příslušníci této subkultury doko,nCCvíken. vstupu. I proto této subkultuře zbyla pouze ulice, kde mládež trávila především dovedný. — hu saka Vizáž příslušníků této subkultury tvořilo tzv. edwardovské sako (PodJ.st" "d li-Edwarda VII., který vládl v letech 1901-1910; samotné Teddy je zdrobne ino ^ warda), často s kostkovaným vzorem a sametovým límcem a většinou koS|le ká |,tk»; Kalhoty byly úzké (tzv. střih drainpipe trousers), nezbytným doplňkem byla \ mekovaj feoonW) kravata, naleštěné polobotky a účes „na patku". Celý-styl IJ ? ^ ľvíľv Í x°5HrdÍny Z WCSternŮ"Tent0 "«5 kopírovaly i dívky f**ffllo(J» Tedd/vi' ^ 8Írls)' které nosi'y **y vhodné při tancování tolik clitfj, styl !* o ľačiíľk y 'T' anglick°U subkulturou, která utvořila vlastní sty - ^ ^ byl propagován kreičími z firmy c valce iv,z MacKenziová, 2010- 90) ' Cross, uvádí (1998 9fi7i i - intlp' Pr' Vybrán, , „jely vliv americké filmy, např. The Wilde One (I953, v" -ffljcy jaKu---- ** 1998: 280). Stejně významný byl i moaU^S "*** ^ ince ;ch ľ irože boys Votti SuDKultui- ddy boys - z roku 1956 i z roku 1978 - vyznávaly tytéž hrA, * „ ?ľesky, Eddie Cochrane, James Dean ad.), pěstova]v (kJeJicí> vzorům patři, - nřibližně teze pozici v sociálním žebříčku, nebvlv r f'ľ Patkv a "acházelv od"ě stejné. (Hebdige brnčeni či Elvis Presley. ^ v, 1954-1956 varovaly novinové titulky anglickou veřejnost ^ x vlet -pním touto subkulturou (viz MacKenziová, 2010) vA, "Půdním oh/°' bvl rok 1956, definitivní zánik lze datovat po rasovTÍ SubkulturV eddy ľSn HiH Gate v západním Londýně (Cross, 1998; Hebdiľ,?^'* roku TC«, Ňotting HiH Gate v západním Londýně (Cross, 1998; HebdiRe 201?, 19= Wcultura Teddy boys se poté objevila v sedmdesátých letech. I když 0 obě sk upiny Su Te Elf se na při 1 Gilbert upozorňuje na fakt, že subkultura Teddy boys měla v sedmdesátých letech kmenovou strukturu, byli to opilci, násilníci, všechni do jednoho z nuzných poměrů avelice konzervativní. Mnozí z nich byli muži středního věku, kteří vyrůstali naroke-nrolu padesátých let. Jejich synové je v tom často následovali, jako by se jednalo o rodinnou firmu. Kultuře Teddy boys se dařilo v nemoderních předměstských čtvrtích jako Harrow a Croydon v Londýně. Mods Na původní Teddy boys navázaly subkultury mods a rockers. Mods (z modemists) vznikly v roce 1958 a konec této subkultury bývá uváděn o deset let později. V nových poválečných sídlištních čtvrtích anglických měst vyrůstala dělnická mládež, jejíž část se cítila znevýhodněna vůči svým vrstevníkům ze střední třídy. Na po-catku ^desátých let se v londýnské čtvrti Soho v rámci místní mládeže konstituovala subkultura mods, která se brzy rozšířila do mnoha britských měst. Její příslušníci se snazih přehnanou péčí o svůj zevnějšek, drahým oblečením a módními doplňky ale-^pon vizuálně změnit svůj společenský status (což je mj. nutilo k hledání vedlejších konve ' * zP°čatku ironizovat střední třídu. Nebrali však ohled na společenské (twistPmCuJe)Ích víkendový život byl charakteristický alkoholem, hudbou, tancem tvářek" 2CnamÍ a násilím- V letech 1963-1964 tisk zveličil několik hospodských "ickéirnT1 m°ds a Paralelní subkulturou rockers. Dodal tím mods ještě v.ce nas. - riátu a vedl6' 1°* -° Subkultury přivedlo i řadu osob z mládežnického lumpenp M°ds bvl° Střetům s policií (Mareš, 2003) dlí, UQS bv i „ . ----(-""vu^naiga^uw;. ., ... noseOll, °u^nía aP°P1S0VánÍ >ako mladí muži rcPrezentUÍÍC\praCUir,veMch hlavním Pr°Sramcm h fm0Vání americkými a kontinentálními módním, styly Jej > WÍ? "^"P ^S-tního oblečení, návštěva klubů, V**^^ l!!all°^eUVýPJaVavlasů aPod. Důíaž byl kladen na >e^ntat,U decentních barevných odstínů. Mods objevili styl, ^ X j ^ Hebdi„„ tat,vni při ná„řtx,.x x,._,.. «T_._x—a|p< nro tráveni volněn ige, 197Q"Při návštěvě školy či zaměstnání, ale i pro tráveni vo V' Mareš, Smolík, Suchánek, 2004; Hebdige, 2012). us|0Vr„... 'MaUnř,^i. ^, tance se objevil v roce 1958, ale v Anglii "gjSSi1* i960. Jeh° lska ÄadtS C.h-u-by Chcckcr s p.ísní 'lLc.,'t.ľViS, m je hit Evy Pilařové „Oliver Twist"). tk nosili krátké vlasy bez ozdob a dávaJl přednosi ľvlľbczúhonného „francouzského personálu", spíše ^ j^^W , nrftrľoval. více maskulinnf rockeři (HebdiKe, 1979: 52). ' ^ Vr5'vě ády mbolů mods se staly skútry italských značkek Vespa cútry byly často přestříkány, pochromovány a vybaveny specifickýmÍS^TV. odle vlastníka skútru. Tak bylo možno spatřit skútry ozdobené ffi^Sa orky, maskoty, parohy, zrcátky atp. Tyto doplňky tak rozšiřovaly p^S.^ esi/nu Zrcátka a chromování „klasických" skútrů vyjadřovala nejm, ,V^n[ spirace, ale rovnéž „historickou představivost", resp. „představivost „ blľh l pinn« _ m_ rti'.i m kari a 7jmřřrna i nn7nmnti U-:».i.^ i nobvti,«. áleřné generace. Na skútry byla zaměřena i pozornost britských mcdií opisována subkultura mods. Skútry znamenaly pro mods symbol skupin , bylí ,rov.Hebdigel979). Média většinou informovala o setkávání a nepokojích mladých rebelů ,řcží Anglie astřety mezi mods a rockers (představující rozdílný styl i hod ntiiy Pžním p., ateči Brightonu byly komentovány jako bitva o I3riKhton („Rattlc of Br^ton-JT' s mnohavýtržnostmi.Tyto výtržnosti a nepokoje byly popisovány tiskemaľo" zfilmovány (film Quadrophcnia z roku 1979) (srov. Hcbdigc, 1979). Násilné střety této subkultury probíhaly nejenom ve vztahu k rockers, ale i mezi jednotlivými partami mods. V polovině šedesátých let došlo v subkultuře k rozkolu. Část lidí, kteří mezi modsvy-růstali, nastoupila v tehdejší bouřlivé atmosféře na univerzity a akceptovala zde tehdy moderní společensky angažované názory hippies a levicových intelektuálů. Stali sc nich tzv. smooth-mods (jemní mods) a brzy jako samostatná subkultura zanikli Naproti tomu další mods začali více zohledňovat své dělnické kořeny a současné byli nuceni akceptovat své finanční možnosti. Namísto dražších restaurací sc iB***''* tkávali v hospodách s levným pivem, odmítli drahé oblečení a nosili džíny, dělnic^ vysoké boty a trička. K nepokojům, které tehdy vyvolávali intelektuálové »«tU0O^ kvůli válce ve Vietnamu, konzumní společnosti a západnímu systém u ob* ^nJu^atha-mods stavěli lhostejně. Hippies pro ně byly zhýčkané děti střed ní třídy. Z * ^ zeli spíše ve fotbale, jehož obecná popularita byla umocněna vítězstvím Ang trovství světa ve fotbale v roce 1966 (viz Mareš, 2003). édiíi trhu'" V roce 1966 se subkultura mods, objekt soustavného tlaku ze strany' prcZCn-a obvyklé sady vnitřních kontradikcí (mezi udržováním soukromí a ve )^,^ scén tací mezi touhou zůstat mladý a dospět), začínala štěpit do mnozstv (Hcbdigc, 1979: 54-55). tilV&*F Hardmodssepromísilisrň.nw^i^^^^iť^l^lMvúrhfanouškůlkv ^. dopln^> ařali ... i , -■"•t"»'»«suisruznymipartamitotDaiovyciii»"— . zaci" ' *ni •kalo boot boys), kteří doprovázeli jednotlivé kluby, své výjezdy vttfoV|ivJ at nasdnými střety s policií i s příznivci protivníka. Hard mods byl-' Konvenčním a drsným životním stylem některých přistěho sím jamajských gangů, tzv. rude boys (soudobí rasističtí ■NI a označují jej za propagandu) (srov. Mareš, 2003 s'lný vztah mezi subkulturami bílé dělnické třídy .vníka. Hard mods by' ríchlÄÍ1?!5 a )CÍ » Propagandu) (srov. Mareš, 200iY^pW* ych lct bV' silný vztah m~« ...ui„.....lV,, jxl-5^ třídy a PraV ioviny^,!;Ä?tcl< ' •/••'.' "., " 'V ^néru, oděvního stylu britské mládeže P-'^tiku '^.kdydoslopoprvék jeho vzkříšení na obou březích AU ----_^"Ymi udežnickými gangy. Tento fakt se projevoval i, hudh* kCk ribských forem jako ska bkiebea, atd. ,Hebdige, ^^^^ fickyľboVS mčli nakrátko sestřihané vlasy (což údajně řad,ľ . Rf Zř. informací byla holá hlava převzata od hólol lau ^ m°ds »W Ä Team Gangu, který se hlásil k mods, a ^^Jj* í ÍiP The Specials, The Selecter, Bad Manners, Madncsľí!f*,"1^ kapely Äosíi a jednoduchosti přijatelné i pro mnoho bílých nila'd fh Js* 2 skladby(srov.Marcš,200?.Zrí °dl,,itali " riD The Specials, . ne acicc cr, Baa Manners, Madness] ie* h ľ, př'kaNv SCosíi a jednoduchosti přijatelné i pro mnoho bílých mladil ,í sví me !ľ hni styl rocksteady, který se objevi I přibližně v roce 1966 a by l né^kd v * S° V"ľV 'nul 'lu' Mods byli první v c louhé radě sub u tur mladých dělníků, kteří vyrostli v okolí přis,ehovalců ze západní neodpověděl, ^'vněnajejichpntonmosta „emulovat (pozměnit) |cpch styl (Hcbdigc, 1979: 52). P°K0USel1 Heslem subkultury mods bylo známé ..Ready Steady Go", logem pak popartověvv vedený nápis „5,4, 3,2, 1 the weekend starts here". Pojem .Ready Steady Go"sestal tik populárním, že od konce roku 1963 běžel na nezávislém kanálu ITV rockový TV pořad toho jména a moderátorce Cat hy McGowan, která ho uváděla, sc pak navyklo říkat „Quecn of the Mods" (Hrabal ík, 2008). Rockers Oproti mods představovali rockers příslušníky dělnické třídy, kteříse spíše zaměřovali na trávení času v restauracích, na fotbalových stadionech a při poslouchání rokenrolo-vých nahrávek. Nesnášeli uhlazenost, zženštilost a intelektuální vzezření mods (srov. Mareš, Smolík, Suchánek, 2004). Dalším prvkem, který se podílel na vzniku subkultury skinheads, byli tzv. rude boys (Bastl 2001b). 92.2 První vlna vzestupu subkultury skinheads & všech výše zmíněných kořenů (hard mods, boot boys, atmosféry anglických hospod f Pouličních rvaček, image rude boys apod.) se v roce 1968 vytvořila nová subkultura, ««« byla díky svému vzhledu, původu a agresivnímu jednání protikladem dlouho- vlasých h 'Ppie (srov. Mareš, 2003; Knotová a kol., 2014). Lon-lu, dýnén^n"P°koÍ^ých mladých mužů z dělnického (»0»tfedíza«alyPŮB0Wt především v East Endu, který je pokládán za rodiště skinheads, WJ W 7dl "ázv* - nohách (nc-hlavyJ.cropfc-A(osekané ~ EW* (ŠPio-žní děti). V roce .969 se však masově vžil U Hky J"'5 - hlavy; volně přeloženo holé hlavy, v češtině se ln"lie'ině i češtině existují i zkrácené výrazy ^'tWjg™ na konci Šedesátých let utvořili identifikovatelnou s ja iíf .. i..._u.^cnndcHcbdigcal'v' ' ... bílí Sk'nheads l angličtině i češtině existují i zkrácené výrazy skí^"PsubkuÍturu. Ve snaze d*lnicke^ ^uryľ 2,e,subkultury mods do uniforem, které Ph.l Cohen p de'ového dělníka". (Hebdige, 1979: 55). 129 , mládeže rurililasevýraZnásubkultumíuniforma-vyho]enáhlava»5a skľnheadského kultu je preferována značka Dr. Martens-, avšak ažpS*^ Lai Coal Board s kovovým, spickarm), dz.ny (především značky Jj* bot J riWran«ler),koStkovanaeipruhovanekosile(oblibenebyly2nackyBen výrobky Dr. Martens postupně staly pevným bodem mladé módy a M.uJ l^**" Pro^dení jsou ideálním antimódním symbolem. ^*ZjU*«*V ln\^>»dľ"0"6'1WO"thrce".^ -Oil,CM OH-apublikumtentopokhk rcn ■ V tf2001' na koncertech a pak )e) začal° vyfvávat 1 nau,icíc ana Äduet;Žá"r definovat jako agresivní kytarovou J-j^g^ •^^l!^ Oi! je někdy označován i jako rtrectpunk.TemP ^ fe/ríSt^í" d0 so"vislosti , politickým projevem Enocha 'Cd^oľe n '*k"Poli"k. k-erýupozorňoval nanegativníjevy^„„ry(Srov. 5 '996: 81) Sm.^™ ° ohrožení specifických tradic a kultury b"™]oma,0 fenom^u * ^Äí'-'-K ,lNemeckť polkově republice (NSR) se ve stejní m obdobfhomoscxu-hh"«. 4s ,5C6n (mlác^í Kanakú - cizinců) nebo Schoule kla.schen Crla-sper.201C vyu I na konci 70. let 20. století, kdy část pUnkc mi,osubkulturám ^ ^ ^ . odmiUn - kaZCm SSfSÍÄ ^Plexnéj$í politiku db^^*^ JSA*dSenických proudech, které se ztotožnily sc subkulľu * V °^ak Íba ových chuligánů a rebel srocených ,c,,ch politickoutřídou, ieji 1 a duchem, jejich čestností a jq.ch láskou k zurivemu rock VrollU (VÍ2 gjj 1 Garlí Bushell, vydavatel časopisu Sounds, představil krom Cockncy Rejcct . kapely utvářející Oi! scénu: Angelic Upstarts, Sham 69, Menace, The Business 5 4-Skins, Infa-Riot, Splodge, Blitz, či Last Resort (Marshall, 1994). Všechny tyto'bT ské hudební kapely představovaly jisté varování vůči politikům a zástupcům velkých korporací v souvislosti s masovou nezaměstnaností mládeže a vzrůstajícím napětím ve společnosti. Jejich písně byly o kulturním antagonismu mládeže, práci (a jejím nedostatku), fotbalovém násilí, méně závažných trestných činech, policejním obtěžování a nedůvěře k autoritám vc všech jejich formách (Worlcy, 2013: 7). Nihilistický protest proti západní společnosti, vtělený do punku, byl nejprve vyjadřován v jednoduché hudbě a textech slavných hudebních skupin SexPistols,Stranglers či Clash (tj. vlny slavného punkového roku 1977), avšak uchopení punku komerčními médii i hudebními firmami znevěrohodnilo jeho původní ideje. Jako výraz protestu sc konstituoval tzv. street punk (též real punk či working class punk), který se projevoval snahou o skutečnou společenskou alternativu vůči konzumu a životu „zlaté mládeže". V jeho rámci byla v roce 1979 výrazněji znovuobnovena subkultura skinheads (skin-headský vzhled měla již punková skupina Slade, jednalo se však o účelovou image pripravenou jejím manažerem bez skutečné vazby na skinheads). Část kapel (typicky Blitz, One Way System) nevnímala hranice mezi Pu"^™ *T stupajícím skinheadským stylem, takže k jejich poslucháčske základně se hlásili | punk-rockeři, tak skinheadi (Glasper, 2010). purSey Streetpunkové cíle formulovaly především skupiny Sham 69 (zpěvák Jimm) * P°hyboyalv subkultuře skinheads), Angelic Upstarts, The Business, B'tz£ ,nesS8 «r c. Cockney Rejects. K vlivným oi! kapelám lze bezpochyby zařadit The legendám. 4-Skins. unku Následně p0 článku v Sounds napsaném k propagaci tohoto „nového RÍS r°ZS1 mÍm° °blast Londý"a' aby zah mul kapely ze severu Ar* Q^ Hrabství A"8'ic Cnial Class, Demob), ^S^íd čtenářn PCV'ten Vycházel P° b°ku Oi! hitparád sestavovaných 2013:9-l0r P°l0VÍny r°ku 1981 sek Oi! řadilo okolo čtyřiceti kapel ^^ ^^édSvíi^ľof mužnosti skinheads se však opětovně ^•Nanekt Í\1969' d°P'-ovázené i povrchním přejímáním Skrrasi^ckéShk"lc«tcch docházelo k hajlování rJ ulicích fdi>° Vetšina streetpunkových skupin se ale od rasi*** 132 j koncertní platforma Rock against Racism (zaměřená Dr vy'vořl ndnířronty). aprotlv^stajícírnu v'ivU Naľak Sham 69 zahráli s vysloveně levicovou skupinou Clash na u Kdy* vf, |icy, začaly být jejich koncerty terčem útoků rasisticko CCr,é An" >i«3CÍSU Mareš, 2003; Gilbert, 2007:231). 1Ckvch Ataô (HebdigCi l979;Srľskinheads se však přidávali k ultrapravicovým organizacích tL zaměřeným proti imigrantum, jako je např. Národní fronta stranám. .malv Wice, 1999).Zestranyskinheadsdošloknomřrn, ^£3SS subkulturou, tzv. rastafariány (srov. »XÄf° apolitickým ncbo Britská ná-aci SÍ rodní fronta identifikovala rastafamns v, ,ako druh černého bacilu. Například „i Národní fronty zobrazující černý obličej s dredy „rozplývajícími se" dobřit ké vlajky, vykydal přítomnost černochů ]ako skutečné „pošpinění" britské kultury. (Hcb-dise 1°79: l50' Rasistická část skinheads se soustředila kolem konkurenční platformy Rockagainsl communism. Nejvýznamnější skinheadskou rasistickou hudební skupinou sc stala skupina Skrewdriver (tematizující specifickou filozofii o násilí, přežití a rcbelství), která vznikla v punkovém prostředí v roce 1977. Její vůdčí postavou byl lan Stuart Do-naldson (1957-1993), který se stal jednou z nej výraznějších osobností skinheads i poválečného neonacismu (srov. Green, 2007). 0 dva roky později Donaldson zorganizoval menší politickou skupinu White Noise, která se později přejmenovala na Blood and Honour. Ačkoli byla Skrewdriver původně punkrocková kapela, stala se postupně legendou White Power Music (WPM). Nacionalistické postoje mladých lidí v souvislosti s touto hudební vlnou nabíraly na militantnosti a s tím také stoupal počet trestných činů, které byly zaměřeny proti cizincům, pnčemž většinapachatelů byli skinheads. Podstatou roli v tomto období sehrávalasub-jektivně vnímaná etnicita, která byla spojována jak s představou rasovou, tak i s národními tradicemi a zvyky (viz Knight, 1982: 31). Skinheads na sebe strhávali pozornost masmedií, a společnost začínala (mj. pod vlivem médií) jejich činy a projevy odsuzo-stran MStÍCké orientace se snažila využít již zmíněná britská pravicově extremistická Nation 1 p0"1' Fr0nt' Především prostřednictvím své mládežnické organizace Young vidlai V ' ZaP°]'ení skinheads do přímé politické činnosti (což vedlo časem zpra-pravicy^fni ^kulturního rámce) se stalo charakteristickým rysem výv^ultra-nePfSorade dalších 2e^í, přestože pro National Front zvýšení volebn.ch výsledku :ads ?e postupně rozšířili i mimo území Velké Británie do britských don* nií,Sp r (zvláště ' JP0 rnť-,„i. —r">- luMiini i mirno uzenu '"^ "------ , , „ „„„/- P°PÍ k ! StátŮ inckých, zemí západní a později i východní Evropy^ nvtU (Sr0V" Fari"' Seidel-pLen, 1993:24; Wood, ľbá2i "ewt Přím° ovliv»ěni „kultem roku 1969", ale spise M^l0^ého punkového směru hardcore punk, přičemž un.for m^Jái ■^---JI^PMtupnč a nikdy ne zcela dogmaticky. Do zapao 3J* ""Pole^éh(°Sn;d«%ch letech se „dredy" objevily nahlavi^«^*fl>dsned«^ ň<Ä ^tvÄ" ? úderníka přidělat hotoví núb.js^' , dou Vlasů-Výs lc punk, ale i na taneční scéně. 133 „ - b nhr-adská vlna v letech 1980-1981, malé skupinky skinh přlš|a - ka sk "h fk ^ y okolj. britských fe V klnh objevovaly udajne F d P ^ y ^ hCadf t p o t e -ce 1979,, která se však později od skinheady V PUnk°;:u dCncovala. Zázemí subkultuře skinheads poskytla i loni a k neonacismu, avšak tradiem neonaciste na jejich primitivní agresivi ^ P% hol smus nahlížel, s opovržením Teprve postupne se nemeeké ultrapravici Sívat skinheadský potenciál. Skinheads stah , za masovou vlnou rasistické^'0 1 v SRN v devadesátých letech po sjednoceni (Mareš, 2003). Mezi země s „„- * základnou ultrapravicových skinheads patří mj. SRN, Maďarsko, Polsko, Maľ5" Ruská federace či španělsko (srov. Real Enemy 16/2015). Mada"ko, Další země, ve kterých bylo od 80. let 20. století možné vysledovat významné ski headské aktivity, byly například i Belgie, Holandsko, Bulharsko, Rumunsko Itál.v Chile, Dánsko, Irsko, Jihoafrická republika, Srbsko, Kolumbie, Lucembursko, Slovi sko, Argentina, Brazílie, Japonsko, Izrael, Malajsie, Mexiko, Filipíny atd. (srov. Cott 1999-114, srov. Real Enemy 16/2015) Vybrané an- in- 9.2.4 Typologie skinheads Obecně se subkultura skinheads v západních a postkomunistických společnostech úspěšně etablovala, přičemž odcházející příslušníky starší generace již stabilně nahrazují noví příchozí. V rámci skinheads však došlo k výrazné vnitřní strukturaci především podle ideové orientace, příklonu k hudebním stylům či propojení s dalšími subkulturami, přičemž společnými prvky všech směrů zůstávají již pouze holá hlava a násilné jednání. Přesná typologie je však s ohledem na častou nezřetelnost, propojenost (současně však i vzájemné nepřátelství podle ne zcela jasných linií), bouřlivý vy voj všech směrů a odlišnou situaci v jednotlivých zemích velmi obtížná. Ti skinheads, kteří odmítají politizaci doprava či doleva a navazují na původní roku 1969, charakteristický pouze uniformitou, rvačkami, alkoholem, fotba pórem k hippies apod., se označují jako tradicionalističtí skinheads (mj.s ^ ^ na vlastenectví120 a dělnické kořeny). S nimi jsou často propojení Oi! s~ ^rnde-svoji identitu odvozují především od streetpunkových a Oi! kořenů konce sátých let, což je dostává do blízkosti klasického i novějšího punku (a te: y ^ vúci maloměšťácké konzumní společnosti). Takovéto vymezení Oi! skin"loVÍnř deptané především pro přelom tisíciletí a současnost, protože ještě v první p ^ 'e' byl° 0i! )ako symbolické zvolání typické i pro řadu rasi** y da nacistických (a tudíž antipunkových) skinheads v mnoha zemích (vce"* ^ ľuií n "í" ' tradici°nalistů jsou patrioti, kteří sice odmítají Mfl*** ojojCs*" Smi T a kriminálním živlům, což je někdy U >*fc * J> S J** Tradicionalisté i Oi! skinheads se snaží zachovávat. p* ^ h"ds, včetně značek Lonsdale, Fred Perry, Ben Shermann, Dr. ^ Jí? Z U,ngeUc "P""* k ,omu poznamenává, že „neru * g rfrf * "^^££tUf P°chá2ÍŽ-" Angelic Upstarts je te to tak, že respektuje Weh hrdost". (Glasper, 2010:161) írrico 2008c, Hughson, Poulton, 2008). „„•7. smol •*■>"• , . ,____,„ ii. Jcinheads již striktní skinheadskou uniformu ických skinheads se ve druhé polovině osmdí 0pOU^)í(srov.Ma. r» ocisticKy"'-------- j -v. usmaesátvch U Z ner ^skupinaAnti-RacistAction.namznavázaloněkolik J„ • VytVoři'a ""cs, 2002; Mareš, 1997; Trachta, 2011) ibe2Pecnos?raV1C°Výpr0udsubkultur^ ^stnímisložk :kinhearnľmÍSl0Žk^ °Voří° Přihlm-°Žné Z)istit' nicméně pokusy kvantifikovat tento pr°udf.b;™ ^uÄ"?Skinheads (Cotter, 1999). Odhadované počty v 90.1etech20. IW ltabulkač.4 Sk|nhe; llte Power skinheads a: 1 a dalších výjimek a specifických gangů, lze skinheads cl nhe*ds t2V- tradicionalisty (apolitické skinheads), SHARP skinheads, kou záležitost, tzv.kahsn.ky. Tab 4 Počet ultrapravicových skinheads v jednotlivých zemích v on (dle Cotter. 1900:114) vo-'et Nemecko českí republik* Maďarsko USA FVjlsko Španělsko Brazílie Velká Britanie Itálie Švédsko ppřet ultrapravicových skinheads v lednotltv^dize^^T C AAA T. ~ "---- 1 000 > 4 000 > 4 000 3 S00 :ooo 2 tXXl 1 soo 1 500 1250 1000 Kanada Francie Nizozemí Austrálie Slovensko Švýcarsko Nový Zéland Rakousko Norsko Finsko ' 100) 600 500 4S0 150 250 250 200 175 125 > 100 9.2.5 Charakteristika skinheads V lokálním rámci (ať již ve velkoměstských aglomeracích c. vesnicích) subkulturu skinheads tvoří skuninkv ňTi C V ?mm setkávají se v hospodách, případně h^S^S^1 S?0,U UMv^ zinu. Skinheadské ganev naíokáln úrotn,< * hudební skupiny či Intenzivnístvkvívzáiemn^nÍA T- CaSt0 naZývají Crew (P^a/posádka). však mezi sebou S h ^f? T*** Rarty' Výměna materiálů)a W ním rimci) skinheads ze vzdálenějších lokalit (i v transLonál- Ideové zázemí Sktoréch001 SSS*! Sp°lcčenské P"činy vzniku subkultury skinheads v několika Dřičem- - "'j UVádí fakt°r usPěchu. nejistoty, absence soukmenovstvíapod, nim ,j- 51 'C m'ŽC subku'tura skinheads je přitažlivá i pro lidi s vyšším vzděláním (nejenom pro trv. working class). o neCk°nn,Z?emí "T'S[ny ult"pravicových skinů je zpravidla malé, často se jedná kzakazn emníL PlCX raSÍStÍckých předsudků, provokativního přihlášen < pr^éT tnCb,° OStrak-ované ultrapravicové ideologii a agresivitě. Pro b vv pLt ""u"^ jC důležitá i Přítomnost nepřátel, kterými f~»***fc gan^ované ^Ultralevicoví-ktivisté. Vůči nL podnikají zpravid a nepr nout nln" f "e2name"á, že není nebezpečné) násilí, které však - J-J ^inheads',^ n°dnČ Vybrané obJckty (Mareš, 2003). Rasističtí a neon Mathews f ^ HcSSc) a Iana Stuarta Donaldsona řazeni napr * ^^ nacionálníhnc ^ C1 J°e Rowan. Užívají symboliku, vycházející je "a.n.ho socialismu a jednak z pohanských a mytologických kořenů-Hudební styly wpM znamn™'l"0_Vani' ^,íne|ení a ideové vybavení rasistických sl znamná část převzala whit^ nrl ni i r >-"idid wnne [juwcr music (vvnvi, n""--- . °l! Sty'u (Přinejmenším do poloviny devadesátých let však ] !c (WPM, hudba bílé síly .c^^p šit ''" hudebné /iiŕiila spíše přebíral nu Úlové ., ,|H|<, , <.řiirh Irlrch - i while power „c:...........sj( ^ J"^* pr lovy Adolfa llill< í....."Xetahi apod. Hudebních stylťl WPM |e vdkéZZ? mcUl ,NskM) I" ' 'I' VŠi IJI i, í K . iiii<,;;;:v'v cvropč i usa PůSobí tikoví hu,i(.i„lf(, s ^uí^y v,'mn„ white "il pro- je Velké množství. i, germánským a (vc stFcdníľv"vch,ľ! „anským mytologickým tématům, z nichž jsou čerpány ideály L ' EVrí!,ľprcszclurazňovánínaci,.nálních.sPccihkvtcx.cchmnohaskupink^ S ^nacionálni (Mareš, 2003, srov. Munková 200«, char* hiikatclská činnost spojená s tímto druhem hudby (koncerty, hudební vydáva-•p" , „.jřkaatd.) předtavuje mimořádně výnosný byznys" (Charvát,2007:126) 'nk jako jiné subkultury i subkultura skinheads byla vhodným tématem pro í,l-m0vá zpracování ncjrůznčjších námčtů. Filmy týkající se skinheadi jsou např. toaptrStomper (1992), Kult hákového kříže (American HistoryX, 1998), T*« « £Bl ^CbSU,í VZ°rek Za reprezentativní. Poukazují na to, že ^tt.y Z«ľtOUPC»v (7ÍU% bývalá SRN, 24,4% bývalá NDR £,n » S»e.rft 285'5%)-různévěkovékategorie,rozdílnáPovolan.rů apr.» °UresP en?- P,°lÍtÍcká Přesvědčení. Autoři sc dotazovali napr n M nde"ť skinheadem, kolik je jim let a jaké mají povolán, (viz Tab.5Dclkaskinheadstvi u respondentů (v %) Tab.6Vekrcsponden,ů(skinhcads Skinheade m i Úľ" Subku^ry: 38,9% dotázanýeh se přiřadilo k SHARP ■ Í;H9*byl oHVyJádřUo SVé Watic; 12% je-tolerovalo. ale nepovažovalo se 0dPúrci tohoto proudu v rámci subkultury skinheads. ^ ^ respondentů se přiřadilo nebo vyjádřilo sj,m? ^^ Í>s;2P0Ů'PrOcenta C0*^ a t0leru^ä^epriracmô'sľk nimfnaopak 53,9% je považ ^nh/ad °vé oponenty ,yto sk'nhentľ Proud tolcrovalo, ale nepřiřadilose s 2a své protivníky a ideové odpůrce 17,1*1 knim,opro.itomu69,3% 139 a ideové odpůrce. nádřil rovněž k punkové subkultuře: 14,5%n VZXkí»^P^10' 18'8% t0ler0Val0'' 453% Íe P°VaŽ0Val° ■ proľ nosexuální menšině: 5,6% sekl ?,6% tuto menšinu tolerovalo; 4 lepový valozanepřij sP. protwmky. . ,vníkv Respondenti se také vyjádřili k homosexuální menšině: 5,6%sekhomn, nřiřadilo či jim vyjádřilo sympatie; 49,6% tuto menšinu tolerovalo;40 6 V i,4n> ľalo za nepřijatelné, resp. protivníky. ' Z politického přiřazení respondentu vyplynulo následující: 19,6% Sc za pravicové radikály (nacionalisty/národní socialisty); 21,4% se přiřadilo kn '° 15 0% se neřadilo ani k pravici, ani k levici, ani k liberálům nebo tolerantním n?1 se označilo za levici nebo zelené; 8,6% se přiřadilo k levicovým radikálům; 12,8»* považovalo za apolitické. Dalším logickým krokem tedy bylo optat se respondentů na jejich volební chování Z výzkumu vyplynulo, že 28,2% respondentů volby bojkotovalo; 8,4% volilo SPD 8 1% DVU/NPD (Německou národní unii/Nacionálnědemokratickou stranu Německa); 7,5% Spojenectví 90/Zelené (Bündnis 90/Die Grünen); 5,6%PDS(Stranudemokratického socialismu); 5,6% Republikány; 3,0% NF (Národní frontu); 2,8%FAP (Nezávislou dělnickou stranu); 1,6% komunistickou stranu; 1,3% CDU; 1,2%ostatní pravicově radikální strany; 0,9% FDP; 25,8% se nevyjádřilo nebo uvedlo ostatní uskupení (blíže viz Farin, Seidel-Pielen, 1993:183-202; McGowan, 2004:228-230). Nejdůležitější politické a společenské požadavky respondentů jsou uvedeny v tabulce 11. Tab. II Nejdůležitější politické a společenské požadavky Nejdůležitější politické/společenské požadavky (otevřená otázka) Žádná multikulturní společnost / Německo Němcům / žádní ekonomičtí azylanti Multikulturní společnost / otevřené hranice / proti rasismu a neonacismu Sociální požadavky/odstraňování nezaměstnanosti Stejná práva pro všechny /sociální spravedlnost n^^^^^^^M Vytvořit alternativu ke kapitalismu Vyřríení světových problémů _ Zaústění dostatečného a levného bydlen í Nesriematizování skinheads Podpora nových spolkových zemí Více tolerance/mírumilovnější jednání mezi lidmi PrOfi íiYooim Četnostodpovffí 83 (31,5%1 45(17,1« 31 (11,8*1 20(7,6% 16 (6,0%) j 3 (4,9561 13(4,9961 H (4,2*1 j} (4,2*1 10 (3.9*1 DaUím tém*trm výzkumu byl vztah mr.'i\ vzdelaním A^^\if(fi. fify°' iHlními názc,r/. Výtle.dk/ í"ŕ'r.í j>c>u uvftdftny v tabu aélání ve vztahu k politickému radikalismu (v%) apolitické. 92.6 Subkultura skinheads u nás Do střední a východní Evropy se subkultura začíná šířit koncem 80. let avelký rozmach zažívá po proměnách na konci tohoto desetiletí (srov. Kupka, Laryš, Smolík, 2009). Skinheads se objevují nejenom v Československé socialistické republice čí Madarské lidové republice, ale výraznější roli hrají již od počátku 80. let i v Německé demokratické republice, přičemž po znovusjednocení Německa vroce 1990dochází především v nových spolkových zemích k výraznému nárůstu skinheads mezi mládeží, ale i k násilným trestným činům ze strany skinheads (Botsch, 2012: 558-560). Německá média si všímala nejenom hudebních kapel (např. Bóhse Onkelz), ale i jejich příznivců, kteří byli automaticky označováni jako neonacisté, násilníci apacha-telétrestné činnosti (viz Marshall, 1994: 142). Jaká byla situace v Československu a později v České republice? Ve druhé polovině osmdesátých let v Československu mládežnickou dělnickou třídu oslovoval především metal, výrazem provokace a odporu proti systému byl hlavně 1 H ^ Českém uzemí se první příslušníci subkultury skinheads objevili počát-jmdruhé poloviny osmdesátých let. Jedna z prvních informací o skinheads v CSSR z ní ĺ- V £lánku ze čtrnáctideníku 100+1 zahraniční zajímavost, který byl převzat BritánC- £asoP'su Stem. Tento text mapoval subkulturu skinheads ve Velké subkult'V NSR' SPanělsk". Belgii, Francii, Švýcarsku a Řecku. Ultrapravicovou cast 'NárodľT Sp°'oval s krajněpravicovými politickými stranami (v Bntann napr. n°« něm' u V NSR s Nacionálne demokratickou stranou Německa č. Sw*£ nímiPro,ev • 'nÍckou Stranou atp.) v jednotlivých zemích, stejně jako s negauv- Subkultllry C'Soci°-ekonomickým zázemím (Kromschróder, 1986:9-12). ' Pr° Police n ,Ín,]Cads by|a a nadálc zůstává významným tématem pro mrt . 2 °d os,7„f ^ra2nftlJ snahou odlišit se vnějším vzhledem s'«jnf| . atni mlárU*. c . , L.-m lze do znacne míry *u -„krapravicaví."^ "-deže. S Danícsovým hodnocením lze dozná >,,ír;/*poli nením dotří skladních proudů subkultury! ' "lč'' a 'evicově orientovaní). ■typ'. ytema riía mnohdy neodpovídaly rcaht" °jS^Ínheads tal ,„iatizovala subkulturu skinheads byli punkľocWf h^"^ Ílu* :dc bylo možné získal iníormace o skinheadech popisuje p" nové f,' ŕíveto bylo z různých oficiálních časopisů vycházejících v Č >Stěpán takte í' ínti, příloh sobotních deníků a podobně. Většinou zde iľ S^0Vensku em, protože oboje byla nová hnutí mládeže, myšleno 1"' PSaJi ^roveW* iéámf* klukův bombrech, kanadách a s kSandama naT-- %ly zd< S mozřejmé tendenční a zároveň odkazovaly na úpadek západ ľi" Članky Nv Jc do souvislosti se vzrůstem násilí a krizí kapitalistického "--P ^-^valy lyieJj nahrávky některých skins kapel jako třeba Skrewdrivľr'^k1' Pozd*í* ,:cts. Jejich hudbě se říkalo Oi! Někdy psali též Oi rock nebo Oi pjľk íSÍ2*" první informace co jsme měli. Nebyl to ale náš hlavní záiem iľn Jobyytak°« přehled." (Štěpán, 2016) zaJem> Jenom,sme chtěli rní, VCRMrasistickýanacionalistickýprvckvedruhépoloviněoSmdesátýchletSp„. ľk, V TtT T ľ °kraJOVČ- Z PUnkU také VZCŠla řada P^kopnickýchtS skinheads Ti byli osloveni agresivním étosem ostrakizované subkultury, přestože vzhledové byl v puritánske společnosti „gulášového komunismu" více provokativní punk. Avšak možnost realizovat a odůvodnit si násilí proti Romům a zahraničním studentům či dělníkům (z Kuby, Vietnamu a dalších zemí levicového třetího světí) a současně vyjádřit antirežimní postoje zlákala první jednotlivce ke konstituování českých skinheads. Stabilnější party vzni kly především v Praze, zřejmě vLiberci, vseverníchČechách, v Plzni, v Brně a na Českomoravské vrchovině. Před listopadem 1989 existovalo na«ském území zhruba 70-90 nepříliš vyprofilovaných skinů. Již v polovine os desátých let vznikla v Liberci kapela Oi Oi Hubert Macháně, jejíž n**^ , ds však nebyla zcela jednoznačná, protože působila i v rámci PunkoV,eoh]avv', " a rasistickými skinheads, protože díky zvýšenému^uľu^ %to k vyjasnění směřování obou subkultur, příklonu mnohaľ^L ^pracovanějšímu anarchismu ci dalším ultralcvicovým směrům- (Mareš, 20^ 2čäí rasističtí skinheads navázali velmi rychle i mezinárodní kontakty a začali téi výrazněji přebírat nacistickou ideologii. Subkultura skinheads dosáhla nej většího početního rozmachu v prvních porevolučních letech. Jak již bylo zdůraz-něno, jsou velmi významným prvkem pro vytvoření světonázorové profilace skinheads hudební skupiny (Buldok, Valašská liga, Vlajka, Braník, S.A.D. aj). Těchto hudebních skupin působilo od devadesátých let několik desítek (blíže viz Mareš, 2003:418 - 420; Rataj, 2001). Dalším tématem, které je v souvislosti se skinheads (především s ultrapravicovými) diskutováno, je symbolika (ve formě tetování či naivek na trikách), která bývá často kriminalizována a postihována na základě § 260 a261 trestního zákona. Je otázkou, zda postihovat např. tetovánístarogermánských run (odální runy, runy života, keltského kříže atp.) (k celé diskusi srov. Grün, 1997; Mazel, 1998; Chmelík, 2000, 2001; Danics, 2002, 2003; Stuchlík, 2002; Mareš, 2006; Černý, 2005,2008). Schéma 2 Keltský kříž "Davi oUmLŽřený Ana P SráŽkil11 ™* anarchisty a policisty. Anarchisté hodnonh pohce n ^ enthylvclnuvýznamn^^).-" otevřené nepři- C 3 ^bSnl Prvých stónn^Túľôl'tohoYo okamžiku averze P^^,,,, pod,^ »bí^bylyra „fyľcké stfc'y « staly jeho běžnou součástí. (Bastl, 2»^,^ přiěemz me* Tjnvaij ' 'P Vcndrl, _P°' s prostředím anarchismu t ■ ■cnrlíu ' ° ťrosireaím anarcnismu uhíw — .qgji aZdenc -kéh»ana' ú2paVík P""lavtomnlisna rasy nesoudím. Výjimkou je opět naše specialita, cikání. I k y äle čast°ProbJj každý rozumný člověk dá za pravdu, nehraje roli jejich b^^c 'Proč se k matické chování, jímž se značná část téhle menšiny pre y_ a odp°vcA uk ců,|jl1 mám tématu vracím? Odpovědí je patriotismus. Ocnran* ^ než u n« ^ k němu. Výskyt kriminálního způsobu života je u akajkányi kudy ^ proto. Ale, proboha, to neznamená, že skinhead ml aO tíkoVaní- .^t('°; rád zloděje, vrahy, dealery, ať jsou černí, bílí "eb° ^?a ;ernusí Pro někoho je antirasismus zcela -přirozený, tal Disdainful n o hudbě íjtí Disdai na, rroicsi, m»i oslechnu- " ^ zapomenout na naši tvorbu, kterou si také rád1 p _ gpH*'-ské kapely Začiatok konca, Dowina anebo mladí pel poslouchám takovou tu klasiku. Zi"y i hudby jsou důležitým prostředkem sdělování informací v u, , Kr°fn ávě ziny (např. Patriot, Hubert, Fénix, Riot News, BuJUm m!. **** hC Ulice ShinRead, Rytíř, Boots & Braees, Bootweiser. SunríJ™T' Chá»ork .Hero 4 Siibcuhire, Kí/m, own ^ DTuces, Dootweiscr, Sunrise Sil • ^'""w slovenský Real Enemy aj.; přehled ultrát*** fl'0^' 2003:424-427, srov. Mazel, 1998). rapravicových zinú viz ToudSHARP se v České republice utvářel postupně a centry, kte ľ e Se stávaly skupinky soustřeďující se kolem SHARP časopis. Vlivné a významné byly zejména časopisy Bulldog, Messengen ZtNcws a Bulldog se profilovala podoba českých SHARP. VydavateléiěehtóZŮ vývoj 1 různé proveni- časopisů disponovali poměrně rozsáhlou sítí kontaktů na světovou skinheadskou scínu.RíořW«M se blížily linii levicových SHARPaBHflrfog pak skinheadskčmu apolitickému tradicionalismu. Když vydávání Riot News skončilo, získala neotřesitelný vliv skupina Bulldog Boot Boys Prague Crew (BBB Crew), v čele s Vladimírem Červeným, vydavatelem časopisu Bulldog, která české SHARP skinheads nasměrovala doznačné míry tradicionalisticky (srov. Vedral, 2001). SHARP skinheads zastávající linii BBB Crew se razantně a násil ně vymezili nejen proti white power skinheads, ale i proti anarchistům, rudým skinheads a RASH (Bastl, 2001b). V ČR se první ziny spojené s punkovou či skinheadskou subkulturou (často seziny na počátku devadesátých let věnovaly oběma těmto subkulturám) objevily již v roce 1990. I když často jsou ziny zaměřeny pouze na jednu subkulturu, zpravidla dochází k širšímu záběru (punk, oi, ska apod.). Největší rozmach prožilo toto médium zřejmě v letech 1994-1997, nové se však objevují i v současnosti, navíc jsou půjčovaný a kopírovány i starší tituly (Mareš, 2003). Přesto je v posledních letech zřejmý nastup internetových stránek, které se od konce devadesátých let staly hlavním komunikačním kanálem všech proudů této subkultury. Subkultura skinheads v současnosti čiv 1eÍak0 V německém případě, lze i v ČR jen obtížně určit přesné či přibližnépo-ľ skinheads. Ministerstvo vnitra ČR uvádí počet skinheads přibližné 5000 osob. vc ckT ľ fhrnout' že subkultura skinheads v současné ČR se profiluje především ^základních proudech, přičemž prvním je apolitický proud a druhým je ul- ,fapravi ----- ťlu"uccn, pricemz prvním je apunu uruhň°Vý(nacionálnesocialistický) (srov. Mazel, 1998). a?r°"d V Průběhu devadesátých let téměř opustil klasickou ^'""f sk° "4níLamCřUÍC 56 na Politickou agitaci, vzdělávání a politický kuCi ír r ľH skinheads-v čr - igdna °nepří,iš ľí;Ä 1 tev°Uníh' ktCrá 56 hlasí k "dikálně levicovým názorům, jez vy ,Subkult,,', °lmarxisrnu (srov. Mazel, 1998). ■ i ,„ icméněroz- S a ľSk'" h-ds nen í totéž, co by la před patnácti či Ä-jggJ půso-btn,«ltraDr "a 'CÍÍ bazi se konstituovaly různé ideové a organ, aer leh|á,( raPravicc, kt Ch|así £«Wce, ktcré V2buz Qb h aktivisté sc j.z casio - 0SÍ' * nc "1 'ako skinheads vypadat. Bombery a B"*^^, Tku" in Zdý' kdo le -á, patří ke skinheads (Mareš,200 ) Pr««o "••«lr0bn^.h«adst ví, který je pro část m ládežc spoicn se zlatým roke často ke skinheadi Česku hojne i nadále ex.s- «• spoj"1 se JjJfJJÍ srovnateW Pf 1 ^élTkllmy v rámci skinheadské subkultury, které byj^ ^ joCloto- „. , V ■ "UHLÍ OMlIlILaUJnv , . « i CnVm německým výzkumem, nebyly realizovaný, 145 gického šetření u české mládeže (celkem 3959 responde skinheads je i v současnosti oblíbená. Jak vyplývá' Vyp'ýva ž u dospívajících ve víku 16-18 let, pro 3,6 % chlapců li Tulf^C proud pravicových skinheads (viz Holas, 2013: 47) y,11Pati(třjal tčjší proud tzv. SH ART skinheads. Pro 4,1 %chla H3: :né ku h skinheads, která byla uskutečněna v roce 2f)in un u respond ""in c«tA,30, aP«liiic. ortov,,| ■ sPorty asů, "ý věk Z kvalitativně orientované sondy zaměřené na trávet \ i h skinheads, která byla uskutečněna v roce 2010 (40 žen) vyplynulo, že většina respondentů se věnuje športov střelba, motorismus, jízda na koni, bčh), přičemž byly zm'' 'vit4*n(sp, (box, kick-box, thai-box), což může souviset i s maskulinnlnľ *' ^°^ovť kultury. Dalšími aktivitami ve volném čase byla hudba, návštev'°!Hcdím lé řízení, trávení volného času s rodinou, pasivním sledováním fotba^í8 čtení, liraní počítačových her atp. (k tomu srov. Smolík, 2010b 2013) p*? SPUÍ respondentů v době realizace výzkumu byl 25 let. Ncjmladším r lůměniývč 18 let (jednalo se o tři osoby), nejstaršímu respondentovi bylo 47 let (přestoseak ^ pohyboval v subkultuře). Všechny osoby se považovaly za příznivce apoUucklh! proudu subkultury skinheads (Smolík, 2013). Sak a Saková (2004: 31) v sociologickém šetření zachytili trend, který naznačuje, že nahlížení na subkulturu skinheads sc od 90. let 20. století mezi mládeží výrazně zhoršilo. Tento trend interpretují tak, že klesající vliv subkultury skinheads na mladou generaci je pravděpodobně důsledkem toho, že jimi nastolovaná témata nejsou pro mládež živá a ani formy jejich politického působení nejsou pro širší spektrum mládeže atraktivní. 1 v tomto případě je subkultura skinheads zajímavým tématem pro média'k^ se často při popisu spokojí s jednoduchou, ale ne zcela jednoznačnou rovnic .s i head = neonacista (fašista). Literatura Farin, K, Seidel-Pielen, E. (1993): Skinheads. München: C.H- Hebdige, D. (1979): Subcuhure: The Meaning oj Style. London:Rou_ Bar°ister&princip Mareš, M. (2003): Pravicový extremismus a radikalismus v CR. Brno. Centrum strategických studií. King, ]. (2009): Skinheadi. Praha: BB art. Filmy Kult hdfeouého feříže (American History X, 1998). Romper Stamper (1992). This is England (2006). 100% White (2000). Skinhead attitude, (2003). . Fotbaloví chuligán, 9 nrnsňlsem a rýpaljsem, a tak to nakonec matka vzdala a dovolila ,„,,• ,. i*1f'' « na televizi? Neslyšela nic o fotbalový chultgLchtZ"il£ it«M'0Cdé"e°" ' N-Hor"by:rolMo«lfc«íkM.50 i i „/ „ásilí ncplodilo skinheady, ani skinheadi ncvynakzlí výtržnosti na stadionech alt , vstoupili na přelomu šedesátých a sedmdesátých let do povědomí veřejností spolehl i,„. ns OH/"" "" / ......................J M. King, M. Knight: Hoolijan: 30let násilí,s. 32 Dvtdesítkylctdddmezmatky na celým kontinentu - ve Francii, Itálii, Maáarsku, Norsku, Francii, Lucembursku, Nemecku, Švédsku, Švýcarsku, Dánsku, Špančlsku, Řecku a Finsku. Všude sc lidi plij, Cd jsme zai, mužem jim to říct? Mužem. My jsem AngliCani a ukazujeme Evropanům, zaije lolm loket. J. King: Anglie hraje venku, s. 241 9.3.1 Charakteristika subkultury fotbalových chuligánů Oiotbalových chuligánech panuje poměrně dost předsudků a nejasností, které jsou často upevňovány scnzaccchtivými médii. Často jc chuligánství popisováno také jako tzv. fotbalový fanatismus125, případně je bezpečnostními složkami označováno jako tzv. divácké násilí126 (srov. Russell, 2004: 353; Kasal, 2013: 104; Zámek, 20»:93; Nikl, Volevecký, 2007: 7). ,Na vzniku a etablování subkultury fotbalových chuligánů se podílely všechny ^popsané subkultury, tj. Teddy boys, mods, rockers a skinheads. Zpočátku se ŕooiíľľ, í" Z fotbal°vých stadionů říkalo i bootboys. Média však použila nálepku 2oľ ru tj-fotbaloví chuligáni'" (srov. Hebdige, 1979; Mareš, 2003; Smohk, tvch :C,,rVÍt' 2008; Sek°ť 2006, 2008; Wann a kol., 2001). Na konci sedmdesa-' Anglii ľ 'k svmb*óze mezi subkulturou skinheads a fotbalových chul.anu ni"tn h ľi HUghs0n' Poulton' 2008)- Fotbal byl Pr° skÍnhMdS ' - Hmcna 'otbal vé!dal0Stí «Wne. Bastl (2001a) uvádí intenzivní násilí P™vf Z * ^^j^á^^isticVý znak nově formované subkultury. V sezoně Jmck (20]3.lo",sllné citové - laků. Diváckér " WmICiÍtl'ž Jech™'-"13 "Plovaný či manifestační charakter a jc ''^^L l,en,". . „cnn„, - ,r- ,c sounaieznosi s urciiy.n klimcn. u ^„^tské rodiny al,1> ci výtržnické chování. .. jtolctív Londýnepuu...»- ... jakovSeoocv..,r • - W,"'/1^. Smolík, Suchánek 2004). Pojem bylI po**V^ nstvfm je ttžM» tetWo^0; lei d^'1'1.!či v^™ké chování. V souvislostí s fotbalovýmd**^ jcdno.li».' 11:11 kluba 'jatého století pro popis asoci 'Smolík 2008c). ' souvislosü s 'Ol"""y ffcnjv iílních či antisocalních aktiv v 147