gického šetření u české mládeže (celkem 3959 respondentů) v skinheads je i v současnosti oblíbená. Jak vyplývá 2e SocJP ývá> žcsul, u dospívajících ve věku 16-18 let, pro 3,6 % chlapců a v 2 8 fcK^0 PrtíS tčjší proud tzv. SHARP skinheads. Pro 4,1 % chlapců a 1,6 % div )c n%to% proud pravicových skinheads (viz Holas, 2013:47). Z kvalitativně orientované sondy zaměřené na trávení v< kých skinheads, která byla uskutečněna v roce 2010 (40 respond ° ^ U aP°lif žen) vyplynulo, že většina respondentů se věnuje sportovním akT-^WlO střelba, motori (box, kick-box Portovn ismus, jízda na koni, běh), přičemž byly zmiňov' 1VltátT1 «W« K&Í , t „Mí neplodilo skinheady, ani skinheadi nevynalezli výtržnosti u **i> i , y Ĺisou v myslích některých lidi neoddehtelné. ' tiOÍn] M- Ki"g. M. Knight^ool/^jo,«^, 32 Dvédesítkyletdélámezmatky na celým kontinentu - ve Francii, Itálii, Madarsku.NorskuJrancn lucembursku, Německu, Švédsku, Švýcarsku, Dánsku, Španělsku, Řecku a Finsku. Vinit st lidi puj, co jsme zač, mužem jim to říct? Mužem. My jsem Anglíěani a ukazujemt Evropanům, zatjt toho hket. J.King: Anglie hraje venku, s. 241 9.3.1 Charakteristika subkultury fotbalových chuligánů 0 fotbalových chuligánech panuje poměrně dost předsudků a nejasností, které jsou často upevňovány scnzaccchtivými médii. Často je chuligánství popisováno také jako tzv. fotbalový fanatismus125, případně je bezpečnostními složkami označováno jako tzv. divácké násilí126 (srov. Russell, 2004: 353; Kasal, 2013: 104; Zámek, 2013:93; Nikl, Volevecký, 2007: 7) Na vzniku a i»taUl„„Ä„í „..ki,.. 9 ítbr n — vinicu a etablování subkultury fotbalových chuligánů se podílely všechny "ýse popsané subkultury, tj. Teddy boys, mods, rockers a skinheads. Zpočátku se ľIŽnlkUm 2 ílových stadionů říkalo i bootboys. Média však použila nálepu ^hooligans, tj. fotbaloví chuligáni1" (srov. Hebdige, 1979; Mareš, 2003; Smol , ?.nn«. q„u^ n™ľ o™o. «r»„„ „ tni 2001). Na konci sedmdesa ^tržníků foeth 2fino --o""". M- loiDaiovi cnulieanľ" (srov. neuuigc, ......— .„j,.* 008c; Cha rvát, 2008; Sekot, 2006 2008; Wann a kol., 2001). Nalom s dm sa SX ' k Symbióze — -bkulturou skinheads a v An»i-- , symbióze mezi subkulturou skinneaos * > , ■ nan ! ,Srr; Hughson, Poulton, 2008). Fotbal byl pro skinheads £ n'Ch Udál0^í týdne. Bastl (2001a) uvádí intenzivní násilí _!^)ako charakteristický znak nově formované subkuit y- ^ > WS,íf,lnť cit°v< Postoje, horlivou činnost, ale i P^g, iesní iO^gZ SS^ P«n«men*v4. že „pro pojem diváckého nis.U fj^**^ > ^fflS,lné ncbo nebezpečné chován, ^vákavsou^losus D^kén^l S* ÄÍ 'ÍCÍÍCh °~P">sťredním okolí nebo na .raších £ ^w-. **■» " S, ' lFÍ'chž má opakovaný či manifestační charakter a je rau ^ Cr^pic"0' dm P">«"> k sounáležitost s určitý*' W^^C^Ä^ bta£ÄÄan,(Mar«. Smolík, Suchánek 20O4). Pojem W^SfeíSA* f t" "d 60|„?,nální Čí <*W™cké chovaní. V souvislosti s fa^J^ pft— >r "^h klUhrľ^í,eh» ""lei pro popis asociálních či ant.socilních ISmolík 2008c). Vybrané subkultury mládeže 1968-1969 sc začaly formovat první velké skupiny (chuligánské gan-v. . a mods které doprovázely při utkáních týmy jako Leeds United, Liver hcad ton Samozřejmé i velké fotbalové kluby jako Manchester United míl, sWP°°' a Ever heads fans (v Manchesteru např. nazývané Red Army), jejichž počet dosT"^ kolika tisíc. Bylo lhostejné, jestli šlo o jižní nebo severní klub, počet fan ?ViV dosahoval minimálně několika set skinheads (Koubek, 2001). 0Usků vždy Násilí na fotbalových stadionech probíhalo jak v době zápasu (zejména '1 i, ležitostí pro případný útok na soupeřovy fandy), tak i před utkáním a j^Ptí-skinheads bylo násilí spojené s utkáním rituálem, stejně jako později úspT Pr° vání zbraně před strážníky. Policie se v reakci na tyto události snažila znen-^?10' skupiny separovat, výsledkem však bylo přesunutí násilí mimo prostor sport é utkání. Napadány byly restaurace, nádražní stanice, tj. většina míst, kde sTit předpokládat přítomnost fanoušků jiného týmu. ' e äla Společenskou nebezpečnost těchto výtržností se policie snažila redukovat zá kazem zbraní používaných při těchto incidentech, aby byl eliminován rozsah zra^ není. Je třeba připomenout, že i zmíněné pracovní boty byly např. vybaveny ocelovým hrotem (nebo měly minimálně ocelovou špičku), a proto nošeny jako zbraň. Užívány byly samozřejmě i různé láhve, tyěe, vzduchové pistole, dlažební kostky, břitvy, žiletky apod. Poté co byly tyto „nápadné" zbraně policií zakázány, dokázali fotbaloví fanoušci vytvořit jiné, rafinovanější. Jako příklad je uváděna (srov. Voho 18/1990: 87-91) tzv. millwallská cihla - novinový papír, dlouho skládaný a tvrzený tak, že vytvořil zbraň obuškového typu. Různé další „zbraně", např. nabroušené kovové hřebeny se zašpičatělou rukojetí určenou k bodání nebo naostřené mince, zase umožňovaly napadnout protivníka z dálky - vrháním. Kreativita ve výrobě zbrani zacházela až např. k výrobě speciálních důlních přileb, které měly štítky nabroušené jako ostří (srov. King, Knight, 2005). . .,. .. V šedesátých a sedmdesátých letech tedy vznikla specifická su\kn}!u™^l]L. slušníci se v kontextu vlastního ztotožnění se s cíli určitého fotbalového val i (a vyžívají) v násilných střetech s příznivci protivníka, s porada e^omMÍ bou a s policií, přičemž neberou ohledy na společenské a právnínorm^ baloVých Postupně se (nejenom v Anglii) vyprofilovaly dobře organizovane gangy ^^^^..^ násilníků, kteří již sportovní stránku fandovství zcela uPoz ^i^chtelefo110' na organizování násilných střetů, a to v současnosti i za pomoci r^°ostatnfch, jesku' sociálních sítí či e-mailů. Co odlišuje tuto subkulturu mládeZ£°étní hudební^1 tečnost, že fotbaloví chuligáni nejsou vázáni na určitý *onK* gt ly, 0d k'aSlC, Současní fotbaloví chuligáni tak poslouchají nejrůznější ?uae° ,edníhiph°P°v kých skinheadských a punkových kapel přes black metal az po p . věnujesvy projekty. Část jednotlivých hudebních kapel a interpretů nekter p oblíbeným fotbalovým klubům či přímo chuligánským skup'" desaIých a°sm* ré Jednotlivé chuligánské gangy, které vznikaly v průběhu sed ^ zern'- . j\ cnuu& ován* tých let v Anglii, se organizovaly. V tomto období fotbaloví - „osozov", . nás, zasáhlo chuligánské řádění, propracovali organizaci asyste ^J^^g výsledk" Ž,-V3 chické pozice jednotlivých skupin v rámci subkultury na za tfcdků P^^li nýchstřetů adalších faktorů (Vochocová2005). „Kromě jinyc zprávy vtisku k určenítoho, kteráskupinastojí navrcholu rue gánského soupeření" (Carnibella a kol., 1996:22). obraní tubkui. kupiny se nesoustřeďovaly pouze na fotbalové stád' CK^fín-Šedesátých let tak lze hovořit o subkultuře fotbalových' í I 01 ► ''' °d a měnila své strategie (často jako důsledek postupů b«n "'^ -nAi28)_ v "Pccnostních LlcráseVj' ' u orgánu- >Ws]ŤJa sátých let probíhala komunikace ve fotbalových zinech kterém 0df ako nezávislé časopisy zajímající se (nejenom) o fotbalové aktivity " , .tika fotbalového chuligánství však byla reflektována i v anelickém k i ku který fotbalové fanoušky i chuligány démonizoval1,0 Tývoji subkultury fotbalových chuligánů jsou patrny i projeVy tzv. grafttj ku. pro várním Up vývoji suDKuiiu.j. »~-~J ° , ' aT^rr ' ' H'ojcvy tzv graft,! 7! , Loslcdní době vzn.kaji propracovaná graffit, výtvory vztahující se k íotba-lZ kluM"1 (připne jednotlivým chuligánským gangům). Grafůti jsou prezemo- ■ na internetových stránkách jednotlivých chuligánských gangů. 'Kromě grafflti se chuligánské gangy prezentují také masivním vylepováním nálepek (tzv. stickers) s motivy svého klubu/gangu např. při výjezdech do zahraničí ipíidomácích zápasech (srov. Smolík, 2008c)1S1 Chuligánství je založeno na partách - tlupách, většinou mladých „příznivců", kteří přicházejí na fotbalové stadiony s primárním cílem vyvolat konflikt či bitku s jinými podobnými skupinami soupeřova týmu. Tyto skupiny (party, tlupy) mají vlastní názvy, jimiž se vymezují od neorganizovaných skupin i vůči jiným skupinám. Některé z těchto part jsou velice dobře organizovány a nesjednocuje je jenom klubové rivalství a nenávist k nepřátelským chuligánským skupinám, ale i politické, rasové, náboženské, národnostní, regionální a sociální motivy (srov. Smolík, 2008c). Fotbalové chuligány je tedy možno vyčlenit od jiných návštěvníků fotbalo-vychutkání(viztab.B). 2al°vý divák, fanoušek a chuligán Th. Adorno: Schéma masovékultury, s. 51 "'"iakoolpe"^011 součástí současného způsobu života lidí, lze o něm úvazový (Lovaš^oiO)1" kultUrním fenoménu, kterýjeněkdy spojován s agresivními ľ^aimi T -—__ 3ft? KIWlta4vznik* v r°ce 1989, jedná se o tzv. Football Spectators Act v nw■ jífo,t^dů«ehroíl,e,dÍncŮvyc«»ovat na mezinárodní fotbalováu.kánívpodobezapMenKC. "' mu0VýSinev t (ílH,uS^on, Poulton,2008;srov.Zámek,2013). , "«nevAn V', , 8"ion. rouiton.zuuB; srov./amen, ,dub"a 2003,?- yl Fo"'- který vycházel vletech 1972-1976. „„.„.„du. n& 'e „.3 P" Mezistátním An„lir vs. Turecko hraním v Sunderlanm.. -r- ■t J"* Podo &mí»iir Ch !nezis'ätriím zápase Anglie vs. lurecKu.»»......• ~ ., uái " V^Ä^n^ô v ei^nku „Obchod s chuligán/', zveřejnily 18 tó^"*^ 53S £řHlTH bylÍ Pfímo vybídnuti, aby kontaktovali policii v prípade, ze %>kti«.T1** ison Ssh?°n. Poulton. 200S). Vf nuk (nan- - r"V"SŽ m»dcrní, o čemž svědčí fakt, Ží většina P • Příznivci Baníku Ostrava, Sparty, Slavie, radikál"í'-l"'íb"rl1rf „ecFCBrnaail-ie, Slovanu Uberec, r>- 149 Vyorwé subkultury mládne Fotbaloví diváci, fanoušci, ultras i chuligáni sc při fotbalov turální součástí hry, a tím dochází ke zkreslení vjemů a k je^h^*"'5'^ hře značnou politickou i komerční sílu (viz McLuhan, 2008- qqi Zesílení '*)• Jak 1 ValUtr piny definovat? Fotbalového diváka lze charakterizovat jako pasivního p( není ovlivněn rivalitou obou týmů, a na utkání tedy pohlíží20™^616 hry h neu,rSlňě.Di. "ávštčvy «tí vácký zájem o sport lze řadit k zájmům trvalejším, kdy zejména A nezizájmytrvaL . 2kaakol20l4 n >'! vidla nesleduje pouze fotbalová utkání, ale i jiné sportovní hrv a dalsf 1» pa sportovních her (např. fotbalu) řadí svůj divácký zájem mezi záim sportovních utkání patří k jejich životnímu stylu (Slepičk ' ' ^ rva'éa jako jiné oblasti, např. kulturní představení). Diváka obdobně1 iako' SP°r,y(stcinř nich představeních zajímá děj a výsledek podívané. Divák není s ' t "knespor,ov" klubem, nenosí jeho symboly, ani se s klubem neztotožňuje. Není zaujat - .nlm zvyšuje objektivní hodnocení hry i jednotlivých výkonů (na rozdíl od fotbale "li fanoušků i chuligánů). Fotbalový divák není přítomen pouze na fotbalových sľaTo nech, ale zápas často sleduje „pasivně", resp. zprostředkovaně díky nejrúznějším médiím (internet, televize, rozhlas, tisk, mobilní telefon atp.). Protože nenavštěvuje běžně zápasy, nezná přesně rituály (chorály, pokřiky"2atp.), které jsou běžné pro fotbalové fanoušky nebo chuligány. Fotbal jc pro fotbalového diváka na stejné úrovni jako divadelní představení, protože i po jeho zhlédnutí odchází spokojen se silným prožitkem získaným z průběhu hry (srov. Mareš, Smolík, Suchánek, 2004; Nikl, Volevecký, 2007). Fotbalový fanoušek je ke kopané vázán prostřednictvím oblíbeného mužstvaci konkrétního oblíbeného hráče. Má jistá očekávání k průběhu zápasu (resp. vyžaduje výhru „svého" klubu) a díky identifikaci1" s mužstvem Prožíváůsp" spěchy klubu. Fanoušek např. prožívá více nepotrestaný faul na V^j. a na tuto situaci mnohem bouřlivěji reaguje (Slepička, 1990). Fotbal jeve nou oblíbenou (či nejoblíbenější) sportovní hrou fotbalového fanousi ^ ]t. V chování fotbalového fanouška je základním cílem efoc,onaslin bvly obtížní rcsivnu dinec poměrně snadno prožívá silné emoce, které by Í'"a j^bé ag dostupné. Spektrum emocí je široké podle typu fanouška o 2000:41)- . po prožitek národní sounáležitosti a vlastenecké hrdosti (viz (rep1* Fotbaloví fandové svoji identifikaci prezentují předevslm rituályapo^. dresů, klubovými šálami, kšiltovkami, tričky, vlajkami, °a*yôp*n6vz0.ú motnýprincipfandovství je založen nafaktu, že při zapasevUstn> ideo"' (otb^ druh rivality, přičemž se příznivci jednoho týmu stávají ť s0UpcřcPr0 partou a brání sc proti těm, kteří ji narušují, tedy proti f a""Unou5ci klubu, ° r i nízká nízká nízká nízká nízká nízká velká nízká vysoká heterogenní nízká nízká nízká nízký nízká nízké nízké neexistence neexistence objektivní nízký Sportovní fanoušci vysoká vysoká střední vysoká střední střední střední střední střední homogenní střední střední střední střední střední nízké vysoké výjimečné neexistence subjektivní vysoký Hooligans vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká malá vysoká nízká homogenní vysoká vysoká vysoká vysoký vysoká vysoké vysoké [líté vysoký subjektivní nízký íií V/brané subkultury mládeže Není sporu o tom, že vrcholem fotbalového chuligá století, která byla charakteristická eskalací násilí, agrese^' ^Z 0SDldesá -zápasech, před nimi i po nich. Chuligánství se v osmdesátV1?0150'' P^ iotL"?*20 stávalo stále větším problémem daleko od fotbalových stád' * d^adcsátýT0*** Za projevy fotbalového chuligánství lze označit vniknu!^rWSm°lík 7^ předmětů na hrací plochu i aktéry hry"*, výtržnosti vandaV tí P'ochu'^ ální konflikty ústící v agresi mezi chuligány a rozhodčím ^'^'"Ä'' Iieánskvmi skuoinamí navzáism íMíir^í c~_iři. „ . u"gányaj,r- Iigánskými skupinami navzájem (Mareš, Smolík Such Lovaš,2010). ' Typickým výrazem chuligánské totožnosti jsou symbolv iPH ■ ských gangu. Tyto užívané symboly (prezentované na vlaľkáľ ^ chnlfSí»-napomáhají pocitu ztotožnění a sounáležitosti skupiny pLn , ch'obl<*enf) stva. Symboly umožňují jasné odlišení skupin. Jednotlivé skun" < m-ligánů splňují všechna kritéria malých sociálních skupin T" ,aloTýchcl* být např. stabilita, strukturovanost, integrita, soudržnost atraktív^™B* vřenost, interaktívita jednotlivých členů, intimita, homogenita sZ^vľtT tový systém, systém kontroly hodnotového systému, zaměřeno* a skuZÍ\ 2 uspokojení jednotlivých členů a další. Postupem času jedinci ve skupině získtó zkušenosti, prohlubují se vztahy mezi jednotlivými členy.měníseimouvy chování skupiny apod. Lze pozorovat jistou dynamiku skupiny, která je založenánastejnýdi hodnotách i cílech (např. averze k policií, důvěra v chuligánskou skupinu, snahabýt nejlepší skupinou chuligánů). Každá skupina má své specifické normy a limity pro meziosobn í vztahy a chování (např. ne/podporování reprezentace, politické postoje). K faktorům, které jsou uváděny jako významné prvky agresivního chování jsou řazeny např. situační faktory, identifikace se skupinou, anonymita (vyjádřená v- i_ _i_____ ii.- i i i i ii i i ______]r__—l™,vrř.k ctsHinnecn halováním obličejů), výsledek hry, alkohol a prostředí na fotbalových stadionech i v jejich okolí (srov. Lovaš, 2010; Russell, 2004). Další významné faktory podíkjra se na agresivním jednání vyplývají z vlivů prostředí: jedná se například o tep o. hluk, míru osvětlení, přelidněnost, pasivní kouření atp. (viz Russell,2004). 9.3.2 Subkultura fotbalových chuligánů z pohledu sociálních vedcu Pro mnoho chuligánů jde jen o teritorium a o čest, připomíná to Puiovéchova^ce narulí jejich prostor, nebo to, kdyí vám zlodéj vhez do bytu a dělá si tam.cci • ^ % & I Banon: Fotbalová mise. Tajní/ » Hlavní výzkumná a teoretická východiska íothi]wéh0^,ZíckÝ^zinf^ od konce šedesátých let 20. století díky sociologickým, PsyC".ý^j védcí,n^' r gickým výzkumům, které byly prováděny britským í a nem )oh„efí W ^ ^ Taylorem, Johnem Clarkem, Stuartem Hallem, Petercm M piizefl).?0^ sem, Anthonym Kingem, Wílhelmem Heytmeyerem, Gun cá?0ptf,» níbelly a kol. (1996) nelze v současností prezentovat «s y, pl**1^ '"Z hlediska závažností diváckých reakcí patří praví vh^.^ lor^^Jrf) P'° ncjjalřvním projevům s co netvétíím dopadem na probiwjj ' pfedp ohrožují aktéry utkání, navozují negativní atmosféru v hJeaisn mechanismu nápodoby. (Slcpiřka a kol., 2010:70) - hled literatury věnující se fotbalovému násilí v Evr^ , p. °; «0uboru teorií vztahujících se k fotbalové— - - °F oké rozdíly v exj. _ bdi/ » snívají, že téma fotbalového chuligánství není mní kritik r/Zmi souboru teoru vzranujicicn se fc fotbalovému násih •" ""^W cha-řfSA nejednotnost a hluboké r^i^jg^**** P^f 2* fanoušků při fotbalových zápasech. Mělo by podlc nirľľ P'0'"? eíľu obecnějšího nárůstu kriminality a delíkven e Ä ^IdľStníchsubkultur(Carnibellaakol.,1996:33^ Iľľprvnfch sociálních vědců, který se věnoval fotbalovell ,' -JÍký psychiatr John Harrington. Soustředil se hlavně SSJT ÄatoLgických reakcí fanoušku během zápasů, často uíľ^tľ Soligánství je vysvětlitelné ,ako důsledek psychologických problémů jednotlivců (emocionální nevyrovnanost, abnormální temperament) (srov. Carnibella Zvýše uvedených britských vědců se sociolog lan Taylor na počátku sedmdesátých let 20. století snažil vysvětlit fotbalové chuligánství z marxistických pozic. Dospěl přitom k závěru, že fotbalové chuligánství je projevem především nižších tříd (srov. Mlkäk, 2005). Fotbalové chuligánství vysvětloval mj. měnící se podstatou fotbalu a s tím související změnou role hry a lokálního klubu v životě dělníku Zdůrazňoval proces „zburžoaznční" fotbalu, jeho profesionalizaci a komercializaci v poválečných letech. Vlivem těchto faktorů podle něj fotbal postupně přestal být součástí dělnické komunity. Takové odcizení fotbalu podlc Taylora navíc provázely hlubší změny na pracovním trhu a s nimi související rozpad mnoha dělnických komu-*"|NjSl'í P" fotbalovycn zápasech je proto podle Taylora třeba chápat z části jako Mledek úpadku tradičních hodnot dělnické třídy, zejména ale jako pokus znovu wadnout hru na úkor bohatých elit. (Vochocová, 2005; Charvát, 2008) vily ar °nCepce se určitou dobu jevila jako uspokojující, ale záhy se prou" ní posta-^terľsOT1117 aKStatistická f akta> která opět připomínala, že významný počet osob 1,eWtfřeTTu ^° nasilností nepocházel ze stereotypně vnímané working class, ^ specifik1iVyäŽÍCh tHd'Problém fotbalových násilností se tedy nedal vysvětlit vuvedené d V-" deviantním chováním v rámci určité společenské vrstvy, ^tají mlanV SC rovněž objevovala tvrzení o vztahu mezi absencí činností, které ,SlcPiřka a v „i Í generac> možnosti seberealizace, a výskytem výtržností a násilí. fylorcrv 0:22) '!ř%IStkvP,HSíU?U SC blíží zá™ry sociálních vědců z Leicester School, kteří vy-J**» nev2?4S ",é chování Povážející fotbal jako jediné zdroje sebeúcty a ucty ľíms,«usern' ľéh° mužc z d«nické třídy, tedy „z vrstvy s typicky nízkým, soc,-ří^^PHva í"" leiccsterské školy však nezdůrazňují takové aspekty života <ľP°.ll,ickc izuje projevované násilí.,-------- 7Se uvedeným sociologickým teoriím ^rMn^r00lhd S^ndH°oÍaleny SC jCVÍ PHstuP Pctera Marshe (SP°1Uf t0BrľTen ve svých N °h Hľ*,Eur°P* halové násilia chuligánství v ^fl^^. °,bal4cÍ f ráVÍl tři roky na fotbalových zápasech, ve vlacích . .«» ^ V h fanouškú a chuligánů, v hospodách a na jiných míst«n. íii Vybrmé subkultury mládeže ligáni trávili volný čas. Jeho záměrem bylo získat na fotbalové ch „jednoho z nich" a využít ho k vytvoření vlastní teorie o fotbaloví u&"^'"áhl Marsh dospěl k závěru, že násilí má zásadní význam pro lcn„ chul''~' tity mladých fotbalových fanoušků, a že jeho negativní dopadv 0vín' Ide! s pozitivy minimální. O svých zkušenostech s projevy radikální hf" Ve Sr°v,% nouškú Marsh píše: „Většina projevů, které jsou považovány za násil - lovfch t*. ve skutečnosti vysoce ritualizovaným chováním, které je ve f vzirl/-né íntZli> hem méně škodlivé, než by se mohlo zdát. Zdánlivý chaos řád a akce na tribunách je řízena jemnými pravidly. To umožňuje ptč ^"°S,Í pílsnř ale díky ritualizaci agrese je možné ,hrát hru' za relativně bezpečn'T'"111*'1051'' Status .fotbalového chuligána' umožňuje mladým mužům s malýir/ša POdniíncl: ve škole nebo v práci, aby dosáhli pocitu osobní důležitosti a identity sk""1' ^ svých přátel. Fotbalové tribuny jsou proto v tomto smyslu místy altcrnatľv "T'"1 riér- takových, v nichž jsou úspěch a vlastní důležitost dosažitelné. Ačkoli" i' ve smyslu působení fyzického zranění částí cesty k úspěchu, není příliš častouakí vitou. O násilí se mnohem víc mluví, než že by se přímo realizovalo" (viz Camfl, 11" a kol, 1996:41) Dc"a Marsh byl následně obviněn, že omlouvá agresivní chování fotbalových fanoušků jelikož na základě mnoha empirických studií prokázal, že míra fotbalového násilí byla v sedmdesátých letech 20. století vysoce přeceněna. Jedním z prvních výzkumů subkultury fotbalových chuligánů byl známývýzkum trojice autorů Marshe, Rosserové a Harrého z roku 1978 (srov. Marsh, Rosser, Harré, 1978). Na základě výsledků zúčastněného pozorování a analýzy videozáznamů chování fanoušků oxfordského FC klasifikovali sedm typů sociálních rolí mezi aktivními fanoušky v „kotli", které představovaly různé typy jednání a vyžadovaly rozličné individuální kapacity: chant leader (iniciátor chorálů), aggro leader (útočník), nutter (šašek), hooligan, organizer, fighter (rváč) a heavy drinker (opilec). Z pohledu Eliase a Dunninga (1969, podle Pácla, 1978) jsou projevy fotbaloVe()b0 chuligánství projevem tzv. příjemného vzrušení, které člověku P°skyt* "(°rj vyklé zážitky. Charakteristickým rysem moderní společnosti je totiž pod její „nevzrušivost". Člověku chybí vzrušení, nikoli autentické, které by ve skutečných kritických situacích, nýbrž jeho jistá příjemná iI31,tace^' cnolo-po fyziologické stránce poskytovala jistou změnu vnitřního napětí a P ónnínc-gické stránce určitý druh katarze (srov. Pácl, 1978). Pro mnoho 1jdí,eľlvodumollí,u jen zaměstnání, nýbrž i jejich soukromý život (Pácl, 1978). I z tohoto o být „vzrušující" aktivity, např. právě fotbalové chuligánství, osveze a stereotypního života. řřuje rnj- "a . Významným autorem v této oblasti je i Ramón Spaaij, který se zarne t„tC •j konstatovaly r Uvity španělských ultras1" a fotbalových chuligánů. Spaaij Vhisto«cl se fotbalové výtržnosti odehrávají často v jiném kulturním, sociáiri výtrž„,- kontextu, je možné vysledovat šest základních charakteristik '° toriální,d vzrušení a potěšení z emocionálního vzrušení, maskulinrta, ^ "' Včtiinou se jednalo o nepokoje vyplývající z průbéhu hry (např. po na^c"éftp.). čtf<° sC.$ V*' .nzuluc, rozhodčího, napadení hráčů fanoušky, vniknutí fanoušků na hnB« ^ ,02-^' 9nSL P°d V'ÍVCm alkoholu ři vyhrocených emoci (blíže viz Felt, JczcK, 2008c: 128-130;Kasal,2O13:142-143). vybrané, individuální a skup.nova prestiž, smysl pro solidaritu a nr , ,ifil<»ce'. 'Tvysoká míra suverenity a autonomie (viz Spaaij, Viňas NS?"0*1 kc*kUpl Lovaš,2010). Spaaij, ^•5Csc uměřil i na ženy v této subkultuře přičemž vymezil {tyf, t Pfcb„ligánských struktur podle rolí, které hraji ve vztahu k 0 Sw/" níSÍf ženy, přehrají aktivní roli v tematizování násilí, ženy jsou v takových 1- ím . s„iU Tsnii naDadanv proto, ze fotba ie nr,u,«„„x_ _ H"paacch vému oběťmi našil) lí. Jsou napadány proto, že fotbal je považován za „mužskou zá- íežitost", a přítomnost žen v ochozech, či dokonce v kotlích, je vnímáľalatô rušivá a „znevažující" 2 Ženy, jež hrají pasivní roli ve vztahu k násilnému lednánímutt. Nepřímo je posilují ' tím, že je nepřeruší. 3 Ženy, které svým obdivem posilují násilné jednání mužů jako jejich ,přívésky"na základ! tradičních rolí pohlaví a sexislícké socializace. Tyto ženy sice přímo násilné jednání nerealízují, avšak akceptují je a nezřídka i obdivují. Přispívají í k eskalaci násilí (např. pořizují fotografie a videonahrávky násilných střetů „jejich" mužů chuligánů, objednávají autobusy k výjezdům na soupeřova hřiště, slouží jako kurýrky k pronášení zakázaných předmětů na stadion). Nezřídka platí i dluhy svých mužských partnerů. Důvodem k takovémuto jednání může být jak vlastní fascinace násilím, tak i fascinace sportovní mužností chuligánů. 4. Ženy.ježsamyrealizujínásilí, a to nejenom vůči ženám ze znepřátelených gangů, ale i přímo vůči mužským chuligánům (Mareš, Smolík, Suchánek, 2004). Mnoho výzkumů v minulosti poukazovalo na nízký sociální status chuligánů a iqich nízké vzdělání, hledání identity, potřebu provokovat či šokovat, nezájem o samotnou hru, nebo naopak zdůraznění přímé souvislosti mezi násilím a dě-° m "a nnšti (např. rozhodnutí rozhodčího jako spouštčč agresivního chování fa-"vĚtlit !: C,arnibella a koL (199°) správně upozorňují i na skutečnost, že pokusy vy-Považ ganské dování na základě výzkumů v jednotlivých zemích není možné rí* téch0ZzemíVerZální především kvůIi rozdílům v třídních a sociálních struktu- >už1vání dtrend P°pSal Mark Gilman, který se věnoval fotbalovému chuligánství Plátku H°8' ,jh0 ZaVěr by'- že d£ky užívání tanečních drog na tzv. rave partese VM 2áfl,„. ,vadesätých let v Anglii odehrávalo méně násilných střetů při fotbalo- ,cn západu , —'J^'ieivAngln odehrávalo mene nasiinvuiaii-'" r---VéP°někonk i'2 Saunders- 1996: 53-56). Od tanečních drog se fotbaloví rad.ká ?als"!miotá,U h°Pětvratilik alkoholu a kokainu. , tU Či Pok esnT' SC Zab*Val G°rd°" W- Russe11' kter* SÍ VS"ímal PÄh v -ľM a »ÍMnľPľZV- divack<*° násilí. Na základě dlouhodobých mcd.áln vy ;n>nat od L""?0"0 k«»»tatoval, že rostoucí míru tzv. diváckého nás - rníry důsledkem nárůstem počtu pořádaných spo^r 'Russ-ll , - . . J....z.1..í „ícilí ne ze vnímat |3Ko C5<ř„k^-.e11 konstatoval, ích ssel, 20Q4J 'e "Utné uvést vždy kontext obecného násilí v 155 9.3.3 Fotbaloví chuligáni na českém území HMofc 1« f0,bÄlovt'' ťhuliKáns,VÍ CaS,° ™tahová™ P""ze k Angín I.. . „, Je v posledních letech patří k nc|problcmatlřlS|Slm příznivetiw fanoušci italských, řeckých, tureckých, polských srbských, chorvaLkSTf skuh írancouzských, nizozemských, německých a ruských klubů p« , ' ,P'nt|-,r ch není neobvyklé používán í nožň, železných t yčí, nebo dokonce zápalní I , S'ff' cnzmacastozívažnr následky (v posledních letech i ztráty „a lidských živ . i V'' A jaká |c situace v české republice? V dosavad ním vývoji fotbalového chull I .>.,l/m>'.7rnil lze rozeznat elvč základní vývojové ctariv PiW...... .'Ranslvf n.i v |an*|i >»u.vv . ~......-r ' •-J"«"«wwvono«h» {cskrni iízcnií lze rozeznat dve základní vyvojovc etapy. První z nk[]. nazvat „prc-chuligánskou etapou neorganizovaného fotbalového násilí výrti a vandalismu". Druhou etapu lze charakterizovat jako „moderní fotbalové chuC ství organizovaných gangů". 8 n" Neorganizované fotbalové násilí, výtržnosti a vandalismus V této prc-chuligánské etapř se jednalo 0 nahodilé incidenty páchané jednotlivci ři nekonzistentními skupinami fanoušků či tzv. vlajkonošů. Tato etapa v podstate trvala od pořítku fotbalu v řeských zemích na přelomu 19. a 20. století, s větší relevanci zkoumaného fenoménu však od počátku osmdesátých až do poloviny devadesát vrh let 20. století (Mareš, Smolík, Suchánek, 2004). I'r.|< vy chuliginského násilí na českých (tehdy československých) fotbalových hřištích a v jejich hledištích a okol! sc objevují už ve druhé polovinč20. století (ojedinelé incidenty se však odehrávaly mnohem dříve""). Vzhledem k represivnímu charakteru tehdy panujícího režimu sc za jediný účinný prostředek jednáni s jakkoli odlišnými skupinami mládeže, fotbalové výtržníky nevyjímaje, považovala jcjic násilni eliminace, obvykle tedy po rozehnání pomocí „veřejné bezpečnosti", ja se tehdy eufemisticky nazývaly policejní sbory. Oficiální ideologie záůrdfn°v:l'.^inc zdejší mládež, nezatížená minulostí, sc vychována komunistickými id/Jc™ vácb nositelkou .svetlých zítřků", a tedy jakákoli skvrna na tomto v jasných ^ nakresleném obraze sc retušovala, resp. její původci sc tvrdč trestá* ju{itc|c, »c ovšem označovali nejen aktéři v hledišti sportovních podniků, a lc * f^j, di-trenéři, novináři, činovníci klubů či mládežnické organizace, v jejich . ^ y. víckým výstřelkům došlo. Z toho vyplynula zřetelná snaha zametat p mořádné události" pod koberce, nezveřejňovat je, bagatelizovat 11 »F'lltpS! důvěryhodných pramenů o počtu a rozsahu excesů spojených s fot" ' d4vW vobdobí komunistické správy nedostává, resp. nejde na nč pohlížet | hodné. (Charvát, 2008:72; srov. Volek, 20J 3) / , ,.balcm »s »£ i načcskťm ú7cm( sc uk pos|u fasu nÄsii)los,i spojené s m ůsinívní1 |rvy staly společenským problémem. Pokud pomineme ř»> . s,«k< P «dt„,y mczi jcdnol|lvcj na f,,l|Ja|ovýc.|, utkántch v první pol''V"V ľtalľ /Výfnimnř|Sfch lnridcn'ů •Plftujícto atributy f«tbaU>v* > „ n» EÄÄ^*WtU Vl*lk""'^ Sparty Praha v roce 1985. kt. « ^ O incidentu natočil režisér K*** < ^ ......I, i,,," n»P«lf nl liracn U.nuiky, vniknuti faimutku n» 1(WS l<« a««f 128 li..' '"'"'■"I" ti vyl.rnc ■«.*■ I. rmnrl (l)llíe v./ ľrll. J« ™,,0.K»ul,20H:M2.Mj,. ktcrý paradoxně zpopularizoval chuligánstvímezi řw"'!! ,t kultovní film, roli skinheadav něm navíc ztvárnil I n f (d"dncMc '•"klídář" ák dnes Pjri^tog? Qdft, viz výše, (srov. ^ a!,í&li srov. Volek, 2013:460). a"*"' úbčhu 80. let 20. století vznikají první neoficiální fanouškovské,k ■ vidclnč podporují sve týmy napříč Československem. Vlaikonoš ,"y' k"í Ivensku sc při zápasech předháněli v nápaditosti ručně pleteních «1 k ,fÄ Samozřejmě v klubových barvách. (Volek, 2013:468) mín"»ky«bo Včcskoslovcnské socialistické republice se tedy projevy fotbalovéhochuligánslvl oblevovaly zcela spontánně v osmdesátých letech, ale od devadesátých let se Česká „publika řadí k mnoha zemím, v nichž dochází k aktivizaci chuligánských skupin. Moderní fotbalové chuligánství organizovaných gangů Vdruhč polovině devadesátých let se „po anglickém vzoru" konstituovaly při několika klubech konsolidované gangy sc specifickými názvy a začala druhá .etapa moderního fotbalového chuligánství organizovaných gangů", charakterizovaná cílenou činností stabilních skupin, jejichž členové sami sebe chápou jako pi niky specifické (chuligánskč) entity (blíže Mareš, Smolík, Suchánek, 2004). Zájem o subkulturu skinheads vyvolal i zájem o problematiku fotbalového chuligánství. Od druhé poloviny devadesátých let až do současnosti byla česká veřejnost konfrontována s několika případy fotbalového chuligánství, které byly náležitě medializo-vány. leden z nejzávažnějších incidentů sc odehrál v srpnu 1999, kdy byla těžce zraněna '"třicetiletá žcna> která cestovala vlakem do Ostravy spolu s příznivci olomoucké iivľs Chul'8äni Ba"íku Ostrava napadli jedoucí rychlík kamením. Pachatele ost-dočt ín potrcstal nepodmíněnými tresty odnětí svobody v délce od 26 měsíců Stcinr° !Vytr*nictví> ublížení na zdraví, obecné ohrožení), ítyíoibai /.Subkultury skinhcads jc velice obtížné určit alespoň přibližní po-rcpubii, °\ chul'gánú. Na základě operativních informací Policie Cft v České 'eí,200S- P ,b,il0 v ">Ce 2000 přibližně 300-350 fotbalových chuligánů ;srov Bu-Pí««kri,č ' 2°08C)- TV*0 Počty jsou samozřejmě pouze orientační. Neexistuji Pro příslušnost k subkultuře fotbalových chuligánů. JHchsubkulturJsouifotbalovf chuligáni vftanýmntaítea^ C,iako« tajný mcxichuHfa*}- a)-)- g^A ř______x|.a ^ířidlt tito Uiu'í- | Cm)' a knihy [Sám mezi row «. Fotbahrd täbniä, 6, i 2aHmav/ mhiU' fotbalová mise: tajný m žt'0r'Sl0; » "ly '"'bálových ultras a fanoušků lze zařadit tito t B«2rtl, Úlu- seznam literatury). ■ 1hnžníP^h0Pilclľí Nrľ^ä na ,„ '"I""yĽ" Ltu'l'Ránů je pro širší veřejnost |Cti' 01 prubřhu C^hlc, 'ľŽské «askulini,í a násilných konfrontace", které ras a Foolbai Factory (blíže viz "Ittttaf^ fotbalových chuligánů ':Cn'".,b:l'»výclic.u,liR ''^^„^"''"ifmlnio" fothalové^adiW.^dcl,ráVJ|fSC °dlchlýeh místech. ,ak často na Pir 157 |'ohl"l >í Z výzkumu Kasala (2013), který sc týkal životní sPok°Íežn°s7statistickyvVJ(Ztík fanouškůachuligánů (celkem 142dorazníkú)vyplunul0, jnterpret ^ neliší tato skupina od běžné populace. Výsledky lze ' edístadi°nů0-.^ „fanoušci zřetclněodlišujísvětíotbalovéhofanděníapro (ktorn každodenního života a prostředí, ve kterých se učí, prac 2013: 155-166). .čin). vyb„* ■"Muku "VnUid,i, lil Ili atmo áhlé' tcrénní šetření (5560 dotazníků) Slepičky a koL (2fJ «"^007-2009 se týkalo fotbalu, ledního hokeje, basketbalu hí, f probřhl« bfřSi-lo. že: fotba je především hra, ^vW^tlfe0!*--i"rbal"Lmž nejčastější věkovou skupinou je 15-18 let. Neíčastě. iV? "ávS,{v- |or .-.mí nejčaste si vckuvul. o^upmuu je n-lti |ct. Neičastěiřt. V. 5 *W.<.. nik. Za významnou událost je možno označit '/yP^ff^^f. velkou H*j£ ckdor" adattích jt tahle uéna spjata « nijakým hudebním stylem? toz\\t^ Na tuto otázku nejde dost dobře odpovědět. Je to absolutní ro* chá techno, jiný punk, metal, ska, industrial, popík. ^ h« vazby n*'^'' - Náhodné. I) předem nedohodnuté ttrely, lupadinl soupeřů bez v~. V íásti "tni dán. , .minskéstřety nijaká pravidla? ^'Tisou podle domluvy. U většiny českých „grilovaček- fu„„ , f"v'f' bez většího dokopávání", ve většině případů * ^ .be zbraní/ části „setkání" jde o akce „brní * T.i nak „počet na počet" Objevuji sc vsak občas výjirnkv í£o ují. Příkladem je bitka z počátku roku 200Í \dp ^nálepkou Sigma Olomouc s tyčemi a jinými zbr^Ä^ £krmiän Osobně neschvaluji trend, kdy se mnohé skupiny na biikvn , 'gá"y Ä hazovače, po.iticky motivované spojence či ffiJ&Sli ^nU»Tohlcshrdo^ 'TohÍed širší veřejnosti a médií na fotbalové chuligány lze shrnout do vzorce fotba lový chuligán -- nezaměstnaný a frustrovaný mladík hledající vlastní identitu. Ale není fotbalové chuligánství spíše svéráznou „adrenalinovou zábavou"? Literatura Frosdick, S., Marsh, P. (2005): Football Hooliganism. Devon: Villan Publishing. Charvát, M. (2008): Hostlltta ve sportovním prosředí. Brno: BMS Creative. Mard, M., Smolík, J., Suchánek, M. (2004): Fotbaloví chuligáni. Evropská dimewu mMuřlirry. Brno: Centrum strategických studií, Barrister & Principal. Marsh, P., Fox, K., Camibella, G., McCann, J., Marsh, J. (1996): Footballviolence in Europe A report loiif Anutcrdam Group. Oxford: The Social Issues Research Centre. Mmh, P„ Rosser, £., Hané, R. (1978): Life on the terraces. In Gelder, K„ Thornton, S. (edit (1W): Vutubcubura reader. London and New York, Routledge, s. 127-339. Sqtfka, P. (1990): Sportovnídiedettí. Praha: Olympia. S!tPlíka, P. a kol. (2010): Dtvdekd reflexe sportu. Praha: Karolinum. FUmy ^^(2004). ľ" (2004). •^Uver/j. 163