mane suDKultury mládeže Punk a hardcore If the kids arc united, then we'll never be divided. Sham 69, Refrén písně „If the kids are united" Punk je jediným hudebním směrem, který mluví o tom co se děi samozřejmě. Černí mají dávno svou muziku. Je to jejích tradičníhTlu '"'^^ Tftl) „ základ - reggae. Spoleěnostjepramenem odcizení. Nikdo se o tebe ZaiíV^° '""^ '»<í • MickJonesialenskupi„yCla;í:i;Vaněk2oo2í7,5 Punk... je v něm spousta sraček. jsou to fakt sračky, děsně se nafukuiau „ m jméno. Spousta skupin ho ničí, když se vrhnou na hvězdnou dráhu neboiL „ Pmh rem. 1 P,esne°Prcm, anar- sltuacionisty avních poválef. 9.4 ci are- cbistickýľ'ka hudby uvažuje o tivisovi auiucku Berrym atpZhl subkultura obsahovala zdeformované reflexe všech hl S^SSÄ (Hebdige, 1979:26). h' j vymezení pojmu punk - oUnk má mnoho významů. Punk znamená např. slangový výraz n,n - -dierny materiál, veteš, krámy, ale je to také označení Ä^'J g kriminálníky- V americkém slangu označuje punk příslušníka gangu,' v č ztělesňuje vše, co vets.nova morálka odsuzuje (násilnosti, vulgarity, prov kľ Schování). Další význam terminu punk pochází z vězeňského prostředí, a ič značením pro mladého delikventa který ,c vc vězení nucen k homosexuálnímu uspokojování spoluvězňů. Podle dalsi mozne varianty je punk i mladý, ještě nevy-tténovaný cirkusový slon. Později se výraz punk definitivně spojil s punk rockem aby byl označením pro fanouška této subkultury i hudebního stylu, který se snaží šokovat a provokovat nejenom pomocí své specifické image (srov. Podzemák, nedat.; Svítek, 1991; Mareš, 2003; Klimeš, 1998; Vaněk, 2002; Lindaur, 2012). Pojem punk byl v sociokulturním žurnalismu zřejmě poprvé použit v roce 1970 vamerickém časopisu Vision a o rok později ve spojení punk rock v časopise Cream Davidem Marshem. Novinář a spisovatel Lester Bangs termín poté rozvedl při sledování počínání The Stooges a estetických teorií vizionáře Richarda Helia. Pojem označoval hudbu, v níž byla obsažena nihilistická nespokojenost s osudem. Vztahován byl ke skupinám jako The Stooges, MC 5, Modem Lovers a New York Dolls. Jejich vliv a význam však zůstal malý (Mareš, 2003; Komárek, 2007; Lindaur, 2012). ' ( Co je podstatné z hlediska popisu subkultury punk, je fakt, že stejně jako subkul-waskmheads byla projevem snahy městské dělnické a studentské mládeže o au-]sk 'l'^ * Přir°zenost ve své cítění a projevu. Tato snaha byla zjevná nejenom mainst 11 vyÍádřenI myšlenek, pocitů, problémů, ale i jako „alternativa" vůči ProjevovT°Vé kultUřc- Punk Íe gasto vnímán 1 Íako širší společenský jev, který se »°mické -eializace na straně druhé (srov. Svítek, 1991). ěato- 165 Vybrané subkultury mládež. Protopunkové období První etapa punku je spojena s tzv. glam rockem- i vrhnut a místo složitých hudebních £SS£S2ÍV ^ ^ a jednoduchá poselství. hudebníci sprgc z^'-* Po jistém útlumu ve světovém vývoji rockové h, AU mnoho výrazných osobností druhé generarľ V sed»desátVr4 vat stále složitější technizaci své hudby" m e ZÍ°T* doby. Souběžně s tím se odcizovali JLVJ™ !ľ_P°2.™lna vzdaW; ,n,»Prc,ů; veno ováli mladé generaci r,-, " "tu,l,0Vali živé reaii.i nudu, ale presto si stále uzurpovaly místo JJ slľnc (vL C ,"cko" hv« Í Tato první etapa je spojena s hudebními s k u pľna m i i a k o K i 177» ges.The Heartbreakers, Blondie a později i Ramoneľh ov ^ 'ggy ^^hes.o, Místo teatrálnosti, vážných a sofistikovaných textůí \Z T' 20041 vila původní jednoduchost a udernost rokenrolu SAS "* dech a jednotvárném a hutném rytmu. Texty se navíc ohnL, l nekollkäakor etikou drsného života na ulici, žLta bez Jak však tvrdí^vamberk (2006), kořeny punku by bylo možné vysledovativ fiará zovem rocku šedesátých let a ještě hlouběji v rokenrolu. V tomto protopunkôvéľo dobi sice existovali interpreti a hudební skupiny vystupující v klubech jako CBGB ale neexistovala žádná širší subkultura. V šedesátých letech termín punk označo-val nevěřící a kacířskou mladou generaci amerických garážových kapel, které experimentovaly s britským postbeatlesovským vlivem a prvními psychedelickými látkami, (srov. Daly, Wice, 1999). Stejně tak se výraz punk objevil v souvislosti s anglickými „mods" kapelami typu The Who, Kinks, Yardbirds, Small Faces v polovině šedesátých let. Hlavně skladby The Who „My Generation" a „Substitute" byly mnohými pozdějšími punkovými kapelami citovány nejčastěji (srov. Lindaur, 2012). Podruhé se začalo o punku hovořit v souvislosti s americkými kaPela™ f/"™ šedesátých a sedmdesátých let, pocházejícími z Detroitu, jako byly naPr,M^h'c who; Funk Railroad, The Stooges. Ty už plně využívaly vynález P.Townsnen ai ^ - krabičku zvanou booster, která přeměňovala čistý kytarový zvu v < ^ dlouhý tón (booster se stal oblíbeným hlavně u hardrockových skuj? J^,,^ druhé „punkové" vlny své koncerty odehrávaly v jeste: větší zvu ^ mods. Aby-jich pódiové vystupování bylo minimálně stejně divoké J™° hest00ges chom měli vtomtoohledu jasno, stačí jmenovat třeba trontm jím nikdo jiný než Iggy Pop. Newyorská punková vlna (proto byla v tisku nejprve označov punkoví umělci se věkově většinou blížili triciicc Ä baUda, »—: inspirovat poezií francouzských „prokletých b»snl" Takže debira, ale také poezií bea.nickou nebo WJ^gJ^ ^ , nikou chuHgá^ Newyorská punková vlna byla ovšem silně Mde*™*fc~ralB**ftoa: ána jako newyorsky underg se necbav třicítce a ve svých texte. v^|a.n3 byl vlastně rafinovanou vzpourou dekadentního intel (vzhledl- ^ jS^ ' Glam rock přinesl narcismus, duujwuw » <>T~'M ,,,énové kainory, p—. byly charakteristické doplňky jako třpytiví «^W^ku ^ £n£ ziovi, 20.0:98). Americký punk přines m.n.ma .^ckou 1979:25) I Stupid" od Crime), kult ulice a skJon k sebcpoSkozovíni ttcrýscstai iiuu--- Pun'lnk/01-vesvete.php» stal hudbou pracující třídy. (srov. 'http://w bÍgbÍt/mtomístě)C dot>ré SC ZaStaVÍ,1 'CŠtě U NcWYork Do"'-Prvnía 5g|aOiroc' ww-report^/jptcil)w záží a hudbou ovlivněnou hard rockem ( lby m této lupek. >gZmg Stones) vyšlo v roce 1973, druhé nedlouho potom (1<£) ,71** -THC ?n Sích. podařilo se jim alespoň vytvořit živnou půdu Z"^"^ KZt Anglii- V newyorském klubu CBGB-OFMUGvUkXh» koupilo několik skupin, které se označovaly jako nový pu„k rock [fm ™' T eXion, Ramones, Blondie) a získaly si uretou popularitu jednodnBf hS! ' ty kteréneodpovídalysloz.tymkompozicímtehdejšíhomajoritnftorc^S Loudu. Jednalo se o kulturní trend bez politického prvku, který byl hWzikä-jostíintelektuálních třicátníků (Mareš, 2003). Klasické punkové období Druhá etapa punk u je spojena především s klasickým punkovým obdobím, klére se odehrávalo zejména v Anglii po roce 1976 (blíže Gilbert, 2007; Glasper,2010,Štud-berk,2011; Lindaur, 2012). V době, kdy sc anglická punková scéna teprve formovala, Ramones a Pitti Smith v New Yorku nejen pravidelně hráli, ale už jim vyšla debutová alba, zatímco pro kapely ve Velké Británii byl v šestasedmdesátém nedostižným snem i singl (Švimberk, 2006). Ačkoli skupiny jako London SS připravily cestu pro punk během rokn 1975,až do objevení sc Sex Pistols sc punk nezačal profilovat jako rozeznatelný styL Prrai zpráva o skupině, která přinejmenším pro tisk byla vždy ztělesněním esence punku, se objevil v New Musical Express 21. února 1976. (Hebdige, 1979:142) Nejčastěji zmiňovaným momentem v historii punk rocku pak je 4. červenec 1976, J ^scv Ro"ndhousc v Londýně konal první koncert Ramones. Tato kapela, o kterou nes "rlľ'00 téměf nikdo nejevil zájem, vyvolala v Anglii doslova bouři. .KdyžRimo-,ali na sv°je první vystoupení v Londýně, příliš neočekávali. Jejich koncert a další ľ" ' tedy na dv°usté výročí americké nezávislosti - v khibu Rc*iKÍbouse Punkuľn-narychl° přidané vystoupení v klubu Dingwalls se však staly začátkem pujíc- '"Slm všudy" (Ved ral, 2006) Tento koncert se stal inspirací pro celou nis»- eh C,Í,anglických Punkrockových kapel - v publiku bychom nebočjcn?cakladatele britského punkového íanzinu Sniffin Gk Marka ftnyho. navstup"y Sex, Pistols a budoucích The Clash. Sex Pistols údajně nemel- BehfrV , ta šplh^ii ^-íi-i- ' - -----____; D^^nnrsDOmiD* v h A "lán .dě| naKt třeb; n? Sex Pistols a budoucích The clash Sex Pist0ls údajně nemel. pc«* c,n tohoto -'''alÍ d°zákulisí'přičcmž'ira"■íí'TJUľ»taídebut Udcb: --uunuiljl, ^/l 1 Valili' ~"~"--- CTií QCO™* Podivného apokalyptického léta prožil punk '^'"jS u- V Londýně, zvláště v jihozápadní části a přesnepv o r°dích žwZ nu°Vý Sty1' )enž kombinoval prvky převzaté ze ŠWM ^ :n «ylů mládeže. Ve skutečnosti má PunksP°^ můžcbvtvni- Mor aíako, ováná v rozšiřující se mezeře mezi umělciapu ,?lnic>ví"(nř ,S VyS,avit Pfmé kontradikce (v subkultuře) glam 197H3) 8anc'. eleganci a mnohomluvnosti glan. rockových supers.^ g|am rocku-Např-kUd nkupřimoodP*-(Hebd'Sf' 167 . .„jxxjr urun kakofonie ve vizuáln nizeviz Hebdige, 1979). Vliv na punk mělo především reggae, které mnoho bílých punkových hud h ovažovalo minimálně za inspirativní.14' Mnoho bílých hudebníků „jam, ů a černými umělci, zatímco ostatní si půjčovali (někteří by řekli „kradli"^0^0" překládali a zasazovali ji do jiného kontextu144 (srov. Hebdige, 1979:46). " ' Hebdige tvrdí (1979), že rigidní odlišovací linie mezi punk rockem a reggae c příznakem nejen „identitami krize" neobvyklé pro punkovou subkulturu, ale také obecnějších kontradikcí a napětí, jež bránily rozvoji otevřeného dialogu mezi kulturami imigrantů se silným „etnickým" charakterem a domorodé dělnické třídy která jc formálně „obklopovala". V tomto období dochází u mladých k pocitům nudy, frustrace a nespokojenosti (srov. Komárek, 2007). Z těchto pocitů byla i hudba vhodným východiskem. Řada z mladých skupin hrála písně jednoduchým agresivním stylem, který zaujal protestně naladěnou a znuděnou mládež. Vycházeli však ze sídlištního a dělnického prostředí. Jednu z nich - Sex Pistols - oslovil podnikatel a hudební manažer Malcolm McClarcn, který při pobytu v New Yorku pochopil progresivnost punku. Skupině s rebelským image (na kterém se podílela módní návrhářka VivienneWest-wood) a provokativním albem Anarchy in the UK zajistil propagaci, která v letech 1976-1977 vedla k punkové vlně (hovoří se i o punku styl 77), do níž se ve Velké Bri- Sex Pistol zapojily i skupiny jako The Clash* n „.lir UDStarts,G.B.H.,Exploitedadalší vlK mneď" USAMyhla"Vn;^ 5b^;kuRamones. ^Mav, ^SSÄÄ Uvine se dali dohromady koncem roku 1976, Levine však kapelu b Kapelu pojmenoval P.ulSimcnon,kterýslvHmlliAí^o»ev^^^^J, .chsh" (srážka, konflikt). V záři 1976 zahajovali The Clash spo u seSex ^P*^.,,^ dýnském klubu 100. Skončil neslavně, jedna méně otrlá f^kaP™a°0K°a * ze všeho obvinili kapely na pódiu - rozsévačky zla (viz Spulak, 20W o ^ _ Po účinkování na Anarchy Tour přišla na jaře 1977 smlouva s Lbä a 7mlJ-jjdoroku 1982.Drahá Chimese nahradil za bicími Topper Headon as tímto stabilmm hne-uPen tthj ^ seviak Ipte deska - GiDe "Em Euough Rope z roku 1978 - měla být průlomem n ame ..^ The úspěch v Britanii) nepovedl. O rok později následuje ^''^Vi^vľsľoi^ych^í'"^1^5'^- Clash ještě téhož roku vydávají na americké turné. Na VnMn^^^foj„ástupo S***> The Clash jednou z neúspěšnějších „sedmdesátkovýclV kapel;1 ^^ptoreagg"^*^ - mix energických punkrockových skladeb s inspiraci od . své fanoušky ztraort-nv ^ kem 1980 a vydáním dokonce trojalba Sandma! začali The u * ňjlb Punkrockovou kapelu se příliš ponořili do ^^^^f^V^f^ P^užná' * roku 1982 se stal v podstatě koncem The Clash. Fanoušci toto spis^ F ^ ,tg^j^ a na turné, které The Clash absolvovali společně s The Who.) c «b» ^ pu^ povaly jen personální změny na postu bubeníka P«W*g£ 2007). The dashjv ^ C« Tl,c Crap ľv roce 1985 definitívni rozpad kapely «^"3« ikonograMstyl tóiXnerteiní5i insp,rováni neien ■n-.-^r "sss^s íľľ bpclu 2 Manchesteru založili v Únoru 1976 KW" MwrJUMrt,BoB»Í.» i j ÍevU S ruřně vyvedeným nápisem „Nenávidím Pink Floyd". Po vy n^vzájemnyS^ ? m>V Později, znechuť ^- Winterla"d v San Franeislcu se stal pro Sex Pistols pos £ ^ «i Ro„cn mění pří m 7 V kapC'e 1 vztahy s McLarenem, oznámil Rotten sví ode „ 1°93; Svamľerf MU) ' "* Lynd°" azača' vystupovat s kapelou P.IX. (srov. Sviuvý, " ff^lStotÍ?1^na,éZt inf~ v k— á« U*- od Ch. Vybra ,ka spřátelených maloobchodních prodeje ~ Si „dčlnickým" jazykem (např. byl volně prok£né bvlv W Z! y;Cti'sk0Vé a pravopisné chyby překlepy ap^*' ' byly , ľf korektuře zachováno. (Hebdige, 19V9: inľ^Cnés,tánúánrklahamil nap. ami), erébylo a za radi- kání»«; Přifin Hrkým Punk rockem ie ,sP°J°ván i squatting's. co5 . sa°Í počíta s ilegálním zabráním cizího majetku"S^^P^atynol, .i^rľkové generace prošla i fází squattován!. J^g* »0*87l. g|£ 5 f tbalové příznivce (srov. Gilbert, 2004:435). ká'" zem toho všeho byl i scénický projev, obléká Výľk,erá navazovala - ať vědomě, či nevědomě - i na raC£u disciplínách (nako např. body-art). Vizáž prvních nunkľ• V,,ných"mělec-ífÍmclx za úkol provokovat měšťáka i S- S ve stále složitějším a mnohdy nepřátelském světě, s nímKľ^todci-Z-edevším oboustranné a vzájemné nepochopení (Vaněk,2002) aaez spojovala. PNěk.eré prvky image byly sestaveny podle toho, co punkerum nabízela braková literatura, sei-fi filmy a horory, comicsy, pornografie. ]e ovšem pochopitelné totální převrat v nazíraní na rockovou hudbu nemohl uniknout dravému hudeb nímu byznysu - dokonce se tvrdí, že anglický punk byl ve skutečnosti jeho umělým výtvorem. I když se spise ukazuje, ze i samotní obchodníci byli nástupem punku zpočátku překvapeni; jenomže rychle si uvědomili jeho ohromný prodejný potenciál a ihned zareagovali. Nový podzemní žánr prostě uchopili a využili - byla to totiž jediná možnost, jak zvrátit v té době nelichotivě klesající prodeje rockových desek. Proto se už v roce 1978 (rozpad Sex Pistols) hovoří o tom, že „punk je mrtev*. Lindaur (2012) v této souvislosti konstatuje, že punk z přelomu let 1976a 1977byl „vskutku lidovou kulturou, vyvěrající zdola, aby se rok poté stal oživující součástí rockového byznysu s přesně stanovenými hranicemi odkud kam bavit, odkud kam revoltovat" (viz Lindaur, 2012:26). Punk tedy dopadl úplně přesně stejně, jako dopadli po roce 1968 američtí hi-Ppies - stal se módním zbožím. Tak či onak, punková vlna kapel 1976-1977 zahýbala rockovým světem (a hudebním průmyslem) stejně silně jako předtím nastup rokenrolu nebo Beatles či pozdější rockovevlnyspojeneskulturoutupp.es (srov.e nejrúznější cíle. Squatting lze členit podle hlavni.* ^ ^ lovr rf. 1 "<= niznejsi cíle. Squatting lze aum v--- ^, ou íucm i»" "„,, Kajanova. Írn UaC^ ***** Í« "tvářen] subkul.umiho prostoruRôžička20»^-U baľrľ k hodnotovému žebříčku většinovéspolecno«^k.rtpublicCvI«nalost. a Lad 1 uaVÍd0Vá' Elichová, 2009:95). Nejznámějisq"a«y' ,,!Älkaly1zLojdová,2Ól4:19). . t^Td^tóp^^Ä ÄgCndv PřÍŠcl Rich^d Hell, bW^^vU^v^'^TdC Páni, S,al pFcs oc".i díky Malcolmu McClai^Jj^ D„I|S1, ^ "Sft mÓdu 'a bývalému manažerovi vizionářů Ne* ae5i Pistols (Daly, Wice, 1999). *n špendlíky. Punk se během několil, i e»k„sl„ve„sk„,,ugoslá, ^£2*S32S» bl av!2Uäp20o KM ü Ir, sta^ng, tedy skákání , pódia do hlcľlftjľ^T ^ neoCí ^ lem poga je hromadné skák s důkladněji; pódiové potápění), a crowdsurfing, kdy se č wľ* fřÍPraven« ruce chaěů a chvíli „povozit na davu" dovek vkotl Punk nebyl zpočátku spjat (snad s výjimkou sk„, ideovým zázemím. Výzvy k anarchii nevycházely z li ^S dů^něiata kych koncepcí (srov. Hebdige, 1979). Punk se «•£ a stal se spise trendem zlaté dospívající mládeže. Již v rľ e S k°T,rciali^ s punkovou módou. ce 1977 vzn'% obchody Punk byl v menších městech větší než kdy předtím: drsný primitivní Probíhal také obrovský revival skinheads, točící se kolem fotbalu aShanWW Proti takovéto „degradaci" se však postavila streetpunková generace hudebních skupin, která chtěla zachovat autenticitu a původní protestní náboj (na základě streetpunku se poté konstituovala i druhá generace skinheads). Postpunkové období Třetí etapa vývoje punku je charakteristickájakousiroztřiltěnostípunku.Najedné straně je punk komerčním produkt«n,nadruhémscjcdnástálcosubkuh»r..to nechce s komercí mít co do činění. „,„ miadé lidí, která|eko- Punk od té doby přetrvává jednak ve forme merěně modifikovanou dědičkou původního P™^™£^a0B^* vadesátých letech díky neopunkovym skuP-^átž^terá se vzhledej nakjakosubkulturaprotestníant^ života distancuje od konzumní «P£*££ľ^ľh propracovaný^ L část však nemá ja anarcmsucKc °. Vnnzumace a.*-"-- . kýkoli jiný program ^ ích hudebnic stránky' vy "ek^!^né internet ast vsán. nem*. -----i - ~ j a občasných výtržností), působí ra ,izované jsou subkulturní ziny, existuji také F dávíiy bel/" Label je Plodní ailg»«y v,- a sa„ výraz hudební vydavatelští r y 4nkoVá, 1998) závislá na oficial.iidismbucnis.tU u-,i punku se vytvořily i novějSí hudebně-subkulturní „ i 0d. ^ ge1" s na ně navazu)ícírni scénami. s,vly jako hard- S1"*' gr°!7mírv pomohl tomu, že najednou vedle sebe začal,, • > 55 ^kultur a rocková scéna se rozdrobila do kSX3í*í noro0" růz' diUr'-ižbyl -sítky růz"ych stylů (Lin- 20lZ:o5uvedeno, punk je spjatý především se sice antipolitickou irnvém kontextu spíše (anarcho)levicovou orientací (odpor Ke ;VC?uodmítnutíbohatstvíakonzumníhoživota,ochranaz' íniura". . _s,v zařaditelna mezi ultranravici 7nr,w;ji.ť •'■v«mi jak jiz skén,UřársTpúnkcrů je však zařaditelna mez. ultrapravici. Zpravidla se ^ i Dunku je problematické přesně určit V počátcích ve formě naz'Pu punk nks. Původ tohoto směru p Té vlny byly jako výraz provokace vůči společnosti např. náušnice lh křížů či jiné nacistické symboly (typické bylo užívání svastih hákovyc však r svastiky'*), které neznamenaly příklon k nacistické ideologii, ale spíše odpor vůči konvencím xi.. Arknnce. naznačovat udajnou fasizaci117 západních společností (M—*' ares, se ř měly dokonce nazn Uj'srov Gilbert, 2004; Hebdige, 1979). Jen velmi malá část punkové subkultury rasistickými či nacistickými myšlenkami."' .»Název hdticm je podle Lindaura (2012: 104) možné přeložit jako „tuhé jádro", což je termín přejatý zpornograrické literatury. Označovaly se jim sešitové fotograiické3ai%vnichJepWyídínDefailiittt-vaný sex. Jesdiže se tenhle výraz přenese na hudbu, rozumí se pod ním syrový krutý rock, jednotvímý co do dynamiky, obsahu i struktury, hraný agresivním, rychlým způsobem bez vnitřního emotivního vkladu. V tom se hardcore od původní punkové tváře velice liší. Punk ještě příliš spoléhal na melodii (srov. Kuřík,2011). Hardcore od punku přejal veškerou módní veteš. Žtfetkysichrhajcky, roztrhané kožené budny, trička s uťatými rukávy, napůl vyholené lebky, barevné přelivy zbylých dlouhých vlasů. Některé hardcoreové postavy připomínaly holohlavé skinheads ze začátku osmdesátých let Vrcholem účesové módy se stal zástřih „irokéz" (nebo taky „čerokýz") - úzké trčící bodliny uprostřed vyholené hlavy (viz Lindaur, 2012:104). "' Tento hudební žánr vznikl v americkém Seattlu. Mezi hlavní reprezentanty bezpochyby parňla Nirvána, Pearl Jam, Alice In Chains, Soundgarden ad. (srov. Lindaur, 2012). Od hudebního stylu se od-vtjclai módní prezentace grunge stylu, který se skládal např. z károvaných košilí, vojenské obuvy, replik basketbalových dresů, potrhaných džin, vojenské obuvi atp. Tento styl byl záhy prezentován na MTV. t vcasoniscchVogue,Women'sWearDailyatp.(bhzevizMacKenziová,2010:118-119) vastika jako symbol byla poměrně běžně používána punkery (díky Bowieho a Lou Reedově .berlínske T 1 Nlvf<: jasně odrážela zájem punkerů o dekadentní a zlé Německo - Německo, bere ^enu bu- du,, -i—'"- "uiticiazájem punkerů o u, - ,U51''"ľ fUtUrc)-To "okovalo období připomínající silovou mytologii. Svastika obvykle proiBnty ™'lz»vala „nepřítele". Při použití punkery nicméně ztrácela svůj „přirozený- význam - rasismus. údainoM '("^sympatizovali se skupinami krajní pravice. (Hebdige, 1979:116) a|n°U fls« a profašistické postoje u punkerů v ČSSR upozorňovala. X. správa SNB, Ben v|etech loni ,„„ * P™IasisucKe postoje u punkerů v CSbK upiKim»»—■ — "'.j,,,,™,).,,,,. *to*UT8' °Stře Potupovala protí punku (viz Vaněk, 2002:206-207). SpravíSOT (» ÄcÍÄ ZÍSkiVánV Poznatky o snaze některých přívrženců PUNKUvvr""^ , ^nahao" V-NACIPUNK- ™™ vyznavačů NACI PUNKU jeshromaždovárJnaast.ckesymb . ^ Punkerů T nasUných akcí proti osobám viemamské národnosti apod. uživJt "1Clsli^ou DnP° C MlrCŠC '2003> (Především ve Velké Británii, v Nemecku a vjUM« ^ tíh|«ech'bvľnr' nicionilistickou rétoriku a symboliku cíleně. Gilbert (2004) ^ sc témčř denně pováli na,'?aCISmus héžnÝ™ Pivkem v hudbě, umění, filmu i literatuře Na* ľb° v «tuÄľníCh ob^ovkách v četných válečných fihnech, v populam»n sen ^^ , ľ*?s,r'an,ovéľ Ta,u CoWite- Punkeři používající naeisUekou symbol ku nm P odpov].dal ľ °s°b mzT-nÍhlcdu na "aelsmus. popř. proti deklarovanému ^B"ím„é, že obecně ,e ľCfn« iíSí C,,]Íci,ou). Současně všakTo nazí punkeři odmítali^P^nh ultraprav.^ Vodj ICc ä zann ľ c,"'t,,ou)- Současně však tito nazí punkeři odm.™, -">"■ ^ „hrapra"- IVý,:l1 směrtLC' PffS,° vSak ta,° subkultura existuje a vzo uzujj ^ncké punk, erů (typickým příkladem je píseň „Nazi punks fuck off od an Jpcn ři C aifky.Punkscbehc.ľne kolika let rozšířil do dalších evropských 2emí některých zemích komunistického bloku |USUr" nroievii 1 v i|tftll-'/v --------- ---------"w,xv-'iu Dioku [p i Ždř,nín,1 „Slávie Německá demokratická republika) (Mareš, 20011° čilým ípO'*---—- osiávic NgmeckaacmuMPr0 dbě už léta funguje lakosyn^^nr ínf s'ti (Kominková, 1998) ná NabáZipunkusc!y,vořily.inověÍšíhudebně-subkul,urnís,vlviU u ap * či grunge"5 s na ne navazujícími scénami. ylv lako hard- C"re'\Cdo jisté míry pomohl tomu, že najednou vedle sebe začalv „■ . subkultur a rocková scéna se rozdrobila do bSÄ£3*g růz da|Ut iiž bylo uvedeno, punk je spjatý především se sice antinolitickn,, ,ř- • , , takovém kontextu spíše (anareho)levieovou orienta'eí (od oľÍľsľoľ °' Jmu řádu, odmítnutí bohatý malá část punkerů je vsak zarad.telna mezi ultrapravici. Zpravidla se označuje Z nazi punks. Původ tohoto smeru punku je problematické přesně určit. V počátcích punkové vlny byly jako výraz provokace vůči společnosti např. náušnice ve formě hákových křížů či jiné nacistické symboly (typické bylo užívání svastiky'*), které však neznamenaly příklon k nacistické ideologii, ale spíše odpor vůči konvencím, popř. měly dokonce naznačovat údajnou fašizaci157 západních společností (Mareš, 2003, srov. Gilbert, 2004; Hebdige, 1979). Jen velmi malá část punkové subkultury se ztotožnila s rasistickými či nacistickými myšlenkami.1" w Název hardcore je podle Lindaura (2012: 104) možné přeložil jako .tuhé jádro", což jc lamin přejatý z pornografické literátu ry. Označovaly se jím sešitové fotografíckésfri%,vnichjcpfcáVíděn nekultivovaný sex. Jestliže se tenhle výraz přenese na hudbu, rozumí se pod ním syrový krutý rock, jednotvárny co do dynamiky, obsahu i struktury, hraný agresivním, rychlým způsobem bez vnitřního emotivního vkladu. V tom se hardcore od původní punkové tváře velice liší. Punk ještě příliš spoléhal na melodii (srov. Kuřík, 2011). Hardcore od punku přejal veškerou módní veteš. Žiletky, sichrhajeky, roztrhané kožené budny, trička s uťatými rukávy, napůl vyholené lebky, barevné přelivy zbylých dlouhých vlasů. Některé hardcoreové postavy připomínaly holohlavé skinheads ze začátku osmdesátých let. Vrcholem účesové módy se stal zástřih „irokéz" (nebo talcy „čerokýz") - úzké trčící bodliny uprostřed vyholené hlavy (viz Lindaur, 2012: 104). ... Tento hudební žánr vznikl v americkém Scatdu. Mezi hlavní reprezentanty bezpochyby painla Nirvána, Pearl Jam, Alice In Chains, Soundgarden ad. (srov. Lindaur, 2012). Od hudebního stylu se odvíjela i módní prezentace grunge stylu, který se skládal např. z károvaných košilí, vojenské obuvy.repu* basketbalových dresů, potrhaných džin, vojenské obuvi atp. Tento styl byl záhy prezentován naMTV. v časopisech Vogue, Womeďs Wear Daily atp. (bbze viz MacKenziová, 2010:116- l* Svatka jako symbol byla poměrné běžně použ,^^^^^ Navic jasně odrážela zájem punkert o dekadentní a zlé Německo - Němec doucnosf (no íuture). To evokovalo období pnpomínajícísilovou ^T^T^Z -« ^olizovala „nepřítele". Při použití punkerv nicméně ztrácela svů, .pnrozený" ryzn Ä °bcC,ně '^sympatizovali sc skupinami M^^lsR uoSovaia i X. správa SNB, která vle, u'"°U Í3Íiz™ a profašistické postoje u P»»W'® SprávaSOTIl*' v těch 1981-1983 ostře postupovala proti punku W^^J^^^"**£ ně Že ^ ^kivLy po'zna.ky o snize r*^J^J%^^**** nčišr Z "' ou 21skavany poznatky o snaze n"1"^"^'' .sm-omaždování a n h n°Ž t2V-NACI PUNK Cílem wznavačů NACI PUNKU^* apod. Ä 0 "ganizování násilných akeí proti osobám ™™.™^Z?cl a v USA) tých T P°Pf- nacionalistickou rétoriku a symboliku ílene »dsté«ttoff tllTŤ by' nacismus běžným prvkem v hudbě umení itan vpopuíárru^s^ ^ .b!cvovah na ,^„.-,u ~uJ0Zcb v čelných válecnýcf.fflntt' ,jku m£0<« 1 na televizních obrazovkách v čelnýcn ww-v" tíckou symbolu™ ..»■ r-- n<.otJpoví- 'ani dnes n dopouštěj -vlich^,: sed lid. Je důl. / podotknout, žr punk ve Násilí bylo mnohdy zp nosti nebo konflikty s mřly tých let Ale delikty, kterých se někteří punkeři d„K (Svítek, 1991). Některé punkové kapely b£33s^**"£SS*+i padne přímo chuligánskými gangy. * * * Sp°'rny > Za významné představitele punku lze označit Dearll ^ ^» Peter and the Test Tube Babies, Buzzcocks, Chelsea r n An,i-N°wher , Rejects, Damned, Exploited, G.B.H., Discharge Ranc'iH tu 'The Adie,, W Toten Hosen, UK Subs.TheVarukers.The Vibrators ThJľ^PCCÍals'Wiľ> Vice Squad, Warzone, Wire, GBH, Chaos UK, The Toy Doľ,S^WÄ Dogs, Action Pac, a další (k tomu srov. Glaspcr, 2010; WÄ^^S Stejně jako jiné subkultury byl i punk rock pohlcen médiiat ľ ' iur'2°12l debním průmyslem). Sokaěová (2005) tvrdí, že punk sc v podsur l,nMSdn,n,»l"'-byznysu už v době svého vzniku, především pak nahrávacích řpdSwStt*** Hardcore Poté co se punku „ujaly" velké gramofonové firmy a vydavatelství, pole co k ů stal zbožím, se část - především amerických - punkerô navrátila kc kofenft motné subkultury a odt mília z punku míl jen dobrý prodejní artikl. Třmtoortodra-ním punkerům se tak stal východiskem hardcore. Hardcore je možno hodnotit |ako proud subkultury mládeže ěi svébytné hnutí, které se slaví jako reálni ai.abllnlil temativa vůči tomu, co zábavní průmysl předkládá mladým (srov.Svítek, l°°l;Ku-řík,2011). Americký punk se pod vlivem britských kapel, zejména The Clash;*P<™L Restriktivní ekonomická opatření v osmdesátých letech sl nevybírala a'tv,dí» V USA se formuje hardcore jako odpovědna lujmcrcUllZtdpunWve^^^ )kovaU (a délo-li sc Uk n;P^fiSSS - , stylem. Khf vesmyslu održová"1 britským punkerům stačilo provo v i zní stanice či mamutího vydavatelského koncernu, *1 "2 ■ životním stylem- j< však chtěli vidět výsledek svého vzdoru.•?MffcTtl"^a^m^l ústřední myšlenkou je dodnes aktivní odmítání tog' nenásilí.^ „destrukce z principu", ale ve smyslu angažované pol. _________Í^ŠTvKÍ1"0""'' NrII,i|i"- naz. punkové subkultury je však inaiy, ve "'^7/"^' internetové K^'-J, idafl^C* intenzívní vnitrosubkultumí živo, (zmy,h"deb»' *^*cll letech * keři č, různé směry slunheads. Je zajímavé ze v pod ^^„„su-. CelJ^, je*l" přiklonila ke krajnf pravic, na bázi boje prou ultraprav^ve ^fi< [ její schopnos, politicky i jinak se P^^^SS* na neperspektivnos. a vnitřní rozporuplnost velnu ^ kirncv den ^y» * Zde 1posloužit za příklad událost, kteráse „ala r ^ |«pstf ^jg^.* Hill:.....tři pol.c.s,é se pokusil. ">^^^ ^^"lÄ^ „osti, kvůli nimž muselo 100 policistů * 60 ucasti ^ B£p"''* „né obrovské masovosti - plyne i závěr, že hardcore ie TZ l h° ^o^enstvo rovným dílem. Teze o tom. že hardeteíSSäT ** kfľna energ" 3 Vý.raZ" b*ZÍr,U_ľ!m hybridem Punku. hard rocku a h "'Metále obecně platná. Pro lepší orientaci nicméně rozlišujeme styly iako expresiv-eavy metalu, je tzv. me- SfcW hardcore punk core crust, skate core grind core, thrash core či nejrůzněji í over/60s dalším., mnohdy nemyslitelnými žánry. Pro hardcorovou hudbu zú-Clá stalé určující, že je ve sve prapodstate chápána spíše jako doplněk, vnější znak florovc subkultury, maj.cí svůj jasně stanovený účel. Také podle toho, do jaké Ĺ se toto „pravidlo" respektuje, je možné od sebe jednotlivé kapely odlišit (srov H ndlířová, 1998). Pro hardcore (stejně jako pro část punk rocku) je charakteristická strategie D.I.Y., která se vymezuje vůči komercializaci punku. Tato strategie odmítá pravidla kulturního průmyslu a masových médií. Typické je hledání autenticity a utváření „paralelních struktur" v podobě alternativních médií, nezávislých nahrávacích studií (j vydavatelství (srov. Moorc, 2004). Hudebně sc hardcore posunul k tvrdším melodiím apoliticky a společensky angažovaným textrtin (i k takovým tématům, jako je globalizace, lidská práva, práva menšin, americký imperialismus aj.). Hardcore byl a je reprezentován hudebními kapelami jako Dead Kennedys'"', Black Flag, Circle Jerks, Bad Brains, Hiisker Dii, Bad Religion, Hellnation, M.D.C., 8-Red, A.O.K., Earth Crisis, Quicksand, Agnostic Front (srov. Handl ířová, 1998; Bartas, 2005; Kostěnec, 2001; Moore, 2004; Švamberk, 2006). Na popularizaci pojmenování hardcore měli neopomenutelnou zásluhu DO.A. svou deskou „Hardcore '81" (Kostěnec, 2001). Hardcore tím, že nepriznáva hierarchii, centralizaci, neuznává vztah tvůrce-spo-tíebitcl. Ideálně je každý příslušník hardcore účastník některé z existujících forem komunikace, hraní v hudební skupině, psaní do fanzinů, organizace koncertů, nahrávání atd. Počet fanzinů a skupin je velmi vysoký. Kazety a gramofonové desky skupin cirkulují komunikačními kanály hardcore a každý fanzin přináší recenze P»cízmnohazemí (Svítek, 1991). Hardcore nesnášísektářství,elitářství.sex.smus, '*J«mus/neonacismus« a módní styly. Presto se v hardcoru často objevuj.i „ideov. VŮdcl". kteří jsou schopni reflektovat hardcorovou scénu a upozorni, na nékterá za- |lmav4 témata. trenHv.tn . . . e lze říci, že jde spíše o oricn.au omeziiiarodiu ta, trendy atp. c°vé politické hranice nejsou přesně určeny, ale ,evo-2internacionálníhocharakteruhardcorevyPlývájehozajem -- íiednotlivých žánrů, hudebních í míry kategorie rezignující na ncjrCznéjít spojen. r ^ ( kultury Kapou:^°*°ver|ečast inspirovánzahraničnímihudr:H» ^ byl nz první 4 Caw riemOVlk ™ °str* P°'"ický PUnk SC *2? STv Sr^oíal hymnu nacislickcho Ní m 8' .Callfornia ubcr J; l Hoku [979 v (sni, je|(ž název par^ ]ggQ aMaalt „, scrnř •&*Owe ■....... uocr aj.es" z roku iv/v. v p«.". i-i- iniMStvr( >ka'ií,Vyíí20Val1 "ty s guvernérem Jenym BrTf'"htk 2006- 52-53) nardcorové scény se podílí na aktivitách v rámci kampaně o 17S Vybrané subkult politiku1"', ekonomické vztahy, budoucnost imt} Švamberk, 2006; Kuřík, 2011). Priali reatIM Idles) a její frontman lan MacKayc, který jako člen Mta<*ThP° ľ°2Padu k aby veFugazi překročil limity formy nadupaných agresivn ^Scénuspo|MyT<< pojetí, které se od ni ch značně vzdalovalo. Především PÍSnI^ 1% Samostatnou kapitolou se stává kapela Minor Th (Sv . 7 H'5níavytvľy'väft| ního proudu v punku, u subkulturního proudu stral'e'htrf S'á' u Prvnírľ'lvlas|ni Threať66) odmítajícího nejen alkohol a drogy, ale také se (pod|c Pí ^ rální nrívarv Ívi7 Dalv. Wirr 1QQQ- S«an>k..L - . x'5rnus a vůfw... Snř Min,. rální nešvary (viz Daly, Wice, 1999; Švamberk, 2003 20íia i vůbe«= vieri, c..li...i_____í-.....J -»..«-u. - J_____ .. -. "'•■'WO; Lindaiir cch 'lor ^daur.20l2fCnnyí"io- Subkulturní proud straight edge vyrostl přímo z punkov'h tonské mládeže, a asi právě proto se její do té doby v rokenrol P°dll0UD' wash-na drogovou abstinenci a sexuální zdrženlivost chytil na ""'^"^Pdpr^-kampaní z oficiálních míst (Kostěncc, 2001). ' 3 rozd'l od podobn-? Později se hardcore, ale i myšlenky straight edge dostávaly i d a Evropy, kde se objevují kapely jako Pussy Galore, Exploited D i"ady'Ausl'ilit Today, A18 a mnohé další (v zemích, jako je Itálie, Španělsko, Norsk, ľgC'Youlh°l sko, Švýcarsko, Rusko, Polsko i Bělorusko aj.). Příznivci Straight edi''ap"n!lí0'Fin-i činy bojují za práva zvířat (upřednostňují vegantství), proti nado^oVn/T P°!,°1' cím (nekupují běžně dostupné značkové zboží), sexismu, imperialismu ^ na podporu ochrany přírody atd. Samozřejmě že i v proudu straight edge hT'' různé formy a názory (srov. Daly, Wlcc, 1999; Llndaur, 2012). Některé extrťmnlod nože straight edge označované jako hard line (tvrdá linie) proklamují boj z»vtgín' skýsvět a uchylují se k ozbrojeným akcím proti laboratořím, kde se nazvlfitechtci-tuje kosmetika, nebo proti dealerům drog (Kostěncc, 2001). Tak jako u jiných subk u It u r mládeže se i u punku dá vysledovat rozdíl mezi zakladatel i a následovníky (upunku77au post punkových kapel z MTV) (srov. Hcbdige, 197?). Na punkové energii se svezl postpunk, který zasáhl všechny myslitelné smíry Rt vivaly (ska, rockabilly, mods), ale i svébytné skupiny, které si z punku berou jeho "' Pomerné znaŕné množství kapel negativní reflektovalo americkou zahraniční politiku Ctorge Buik< a Bcorgc W. Bushe. Kritice neunikly ani tajné služby USA (především CIA). », "■' Minor Threat se dab doliromady v roce 1981 po rozchodu Teen Idles a do roKu 1» J 1 ^ pj natočili dvě krátká alba ostrého nabroušeného hardcore punku s výbornými,c * |dlllli« tmý osobní pohled autora. Věrni heslu Do it yourself, )e vydali na vlastni mo,-foai Dischord Records, kterou založil lan MacKaye spolu s Jeffem Nelsonem, du (Švamberk, 2006; Moore, 2004; Real Enemy 16/2015). O tom, jak tento směr hardcore punku získal své pojmenování, koluje , mU m| din" dámí story siíleľ»,< *°rtované , Damned Ex »alÍP -1° ° Pol°iašistickém hnutí a o projev kaPitalistické společnosti. (Hell, 2013: 339) 177 ■--- , jn straviicina ...v..-., — t-*---» texty nnni, fc hudba K » 1«">«ř « jmnostf a bez složitych „.etafor, reálný živo, tady £ft&«l většinou se s>" r u Z£ Spolccnosti vyřazení anebo do ní „ .'- Unk S S ' eÍpro ior kde má každý možnost se vyjádřit, tvořit po^g** ÍS n mne a normv Není třeba dodávat, že něco tak ^iJS ohledu na konvence ' „ nndezřelé až nebcznrřW a au,en- 10 bvlo pro režim přinejmenším podezřelé až nebezpečné. . :11PC Se s punkem začala potýkat az po článku v propagandistickém časopistl mĽM.kdc bvl (zřejmě pod pseudonymem) otištěn clanek s nazvem .Nová vln' Irtm obsahem". Bylo to v březnu 1983. Pod článkem byl podepsán Jan Krýzl £ příloha knihv). I když články - především Krýzlův (ale i v Rudém právu'") - cetlj roc kon íanoušci jako humoristický text a týdeník Trtbuna byl snad poprvé za dobu své existence vyprodán, situace kolem dalšího působení kapci punku a nové vlny začala byt opravdu vážná. Především proto, že výpad v Tribuniby] neskrývanou direktivou zřizovatelům, pořadatelům, provozovatelům a všem kulturním institucím, které zajištovaly a schvalovaly veřejná vystoupení, aby neumožňovaly nadále skupinám nové vlny vystupovat (Vaněk, 2002; srov. Fuchs, 2002; Lindaur, Konrád, 2010). Státní nomenklatura, od nejvyšších míst až po místní úřady, byla naočkována několika větami Dalším úderem pro rockovou hudbu v tehdejším Československu bylo zrušení Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR, která vznikla 31. listopadu 1971. Ke zrušeni došlo 19. července 1984 rozhodutím Ministerstva vnitra ČSR o zrušení celé organizace Svazu hudebníků ČSR (tedy i Jazzové sekce) (blíže Vaněk, 2002:190-192; Správa SNB, 1983:8-10). Režimu ve vztahu k punkové subkultuře vadila Jazzová sekce168 i z důvodu vydáni materiálů s názvem „Rock na levém křídle" (červenec 1983), který reagoval na Krýzlův článek v Tribune. Státní moc1" se zaměřila na potlačování punkové subkultury v rámci tzv. profy-lakucko-rozkladných opatření (srov. Správa SNB, 1983). Pod „profylakticko-roz- " ]mt ^ poáPoiúi 0 týden později v Rudém právu Zdena Bakešová článkem „Prevít rock - a my". ^^&AV?ahcm myžlenck kolegy a nepřinesl po obsahové strance mc nov , KíľSSí* deníku **|wli» v&k dávalo tuši,, že důsledky pro skupiny punk a nove vln. dou tvrdé a bolesti novní prohlídky r< Olmbm,Konriď^óVo:227ľ P™ Podezřcní z P 2 řad mJldé generace budou tvrdé a bolestné. (Vaněk, 2002) flaíT™ J^es' vůči Jazzové sekci byly domovní prohlídky realizované StB 2. z«. -•- ^ S^feS^*11* bV'a valena vazba pro podezření z několika hospodářských dcu "SSiSäíí^ byla Vc druhé Pol°vině osmdesátých le, Státní bezpečností sledovány. l«k|* ~m«unj na úrovni nu.PA i__■> „« . * .__i_i;i„, »?lr rcntraJ^11 na úrovni okresů, krajů a Slovenské socialistické republiky, tak centrál0 n. iOMMi zodpovědné za „výkon" kontrarozvědné činnnosti na území US ^ -lajisuckí1 rfnnkiii ,a ----- ° „vyi^un Konirarozvcunc Líním"'"* „řítrli IKT »*-prľv Ä' S?' ■ SprÍVV kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu "'P f^d^ oddřlcnl I i „dborľh / f 'Cnřna do náPlnř činnosti 3 odboru (po reorganizaci v roce „ P^inio podic *■«■] "Pravý komrarozvědky SNB - krycím názvem 11. Správa^d**** r^^CSr,°íky Vřnova1' °P"a«ivní pozornost .zv. volné «»1»*'^.„v V •*'• ''*< S.„ ,S™ 'nl^'-> v rámci rozpracování organizované mládeže v g£ ^ ^■2002:2741 ý SV1Z "llíd<-žc, Mrzioínim .„„Im.stva. střední a vysoké vm opatřením" zc strany StB si.« Frcastav„ ý kU "lovatelc kapci či primo jednotlivé hudebníky * VyStouPeníkape zc Představil icko-výchovnáopatření patřiloipHméovlivňo.^ 2008>- Me: tlak nťvlakt'CKO"vjr j" ; r "r ,r V P lmeovlivňování^ , Mezi 'zv. pf pohovorů, podaní vysvetlcnfanebopusobeníprosSír'^osobfor-mľ & zařízení. (Žáček, 2002:274) P OS,řednictvímzaměstnavatelů * . s tak v rámci punkové scény tehdejší ČSSR nň. L., řtvPunkerú, které na zaklade X. správy SNB (Vyhodnocenívýsled2 "' P°-tematice mládeže) uvádí Vane:k(200?)pod^ cia mladí dělníci bez oaDo™o«.,un,cn,eraa.k*i„o«PUNKUzpic,toéärtp«^ r0vána požíváním alkoholu a návykových léků. Nemenší sociální skupinu tvoKstu denti středních škol, u nichž je zajem většinou soustředěn na vlastní hudební tvorbu PUNKROCKOVÝCH skupin. Vysokoškolští studenti jsou mezi přřnienci PUNK ROCKU naprostou výjimkou. Vyhodnocením dosnd získaných poznatků je zřejmé, že převážná většina vyznavačů PUNKU jsou mladí lidé z dělnických protest* Správa SNB (1983) uváděla i „poznatky o snahách příznivců,punk rocku1 - ,NOVÉ VLNY' vytvořit si na státu nezávislou kulturní tvorbu', což potvrzovaly .signály získané v několika krajích ČSSR - Praha, Ústí nad Labem, Hradec Králové, České Budějovice, Bratislava, které poukazují na skutečnost, že zde existují nelegální .punk rockové' hudební skupiny, jako např. KEČUP, VVOTER CLOZET. GARÁŽ, ELEKTRICKÝ ŠOK". První punková vlna v ČSSR díky mnoha opatřením (nutnost přehrávek, nutnost mít vlastního zřizovatele koncertů apod.) přišla o možnost legálně se prezentovu formou koncertů československých punkových kapel (srov. Vaněk, 2002:215-225; Mareš, 2003). Po hudebn í a vzhledové stránce byl protest veden jednak proti komunistJckémo režimu (jehož propaganda předtím punk označila v zásadě za výrazdootaK**-Padní mládeže z kapitalismu), ale současně směřoval i proti příliš složíte hudbe 1 sľ,!?™' 'í1"6 hrály undergroundové bigbeatovéskuPJ™mdfSÍtých kt> , ,0 jak ímek. Hrdinové nové Skutečný nástup českého punku nastal v polovině vznikr- - - ť ť 2nikem několika významných hudebních skupin (Visací zi- bkulturv 2hlcd punkerú byl sice v komunistickém rfZ,nrvn'^^oprestavbového ,ut.vk;textv.avšakvrámc.postupnehoPfr. ^ vrdé abv punk potlačily W vrac, w/r ,,,RlstBobm mdesátychletVBabu. Síak° abs"fdní či nihilistické texty.avítfvi. olnování již reDrCSe nebvlv natolik tvrdé, aby pun* P s,BobvJnovatizpro- Punke. " rePrcsc neby,y pa Y Sc však pokoušely v polovině os p e.fašismu). stickéhtíP - f ronttnan Jihlavské punkové legen ,M °režirnu popisuje takto: jsrr,c n^0, ísmc samozřejm al dyHNF,ak,ivi.y«^k—" t. , „kázaná hudba. Hráli ...«„,„ „ -.............=-ssasssS5s2s 179 178 Vybr»n* ll.is-l An zaměstnání, odkud si nás převezli k výslechům. Po, ... S,BÍC ,!1 sc atmosféra vc společnosti začala trochu uvolňoval í'i'^ pádem ^unismu- koncerty, „a kterých jsme mohli zahrát AI r"0* P0"1!3' tS V bylyna poslední chvíli zrušeny. Mimo to, na nás ^ * stávalo, ze koncerty jy ť kriminální činnost, vykrádáme traftkv L p0ř* bvlo nás očerni. a zabránit naS m veřejným vystoupením - (Stčpán, 20,6 '° r,, roku 1989 bylo na českém územ. zhruba nekoli set punkerů (Mareš,2003-, Málek Franc,2011;Štčpán,2015).PunkeFivosmdesátých letech byly součástípřc7 vším větších měst (Praha, Brno, Hradec Králové, Liberec, Ostrava, Bratislava wľľ Teplice Jihlava, Trenčín) tehdejšího Československa (Fuchs, 2002; Štěpán 20k Lindaur, Konrád, 2010; Hell, 2013). ' * Například Správa SNB (1983) popisovala situaci v hlavním městě, kde bylo rc gistrováno 200 přívženců punk rocku. „Tyto osoby se seskupují kolem hudebních skupin KEČUP, DVOULETÁ FÁMA, HSG, GARÁŽ a dalších, při jednotlivých vystoupeních, která probíhají na území Prahy a Středočeského kraje. Patrony těchto vystoupení jsou ve většině podnikové organizace ROH a SSM." Dále je vc zprávě s názvem „Operativní situace v problematice ,volná mládež'" popsáno vystoupení punkových kapel na parníku (srov. Svítivý, 1991): „K uskutečňování svých koncertů zneužívají uvedené skupiny i pronajatých parníků DP hl. m. Prahy. Konkrétně bylo zjištěno, že dne 19. 9. 1983 si přívrženci hnutí PUNK rezervovali dva parníky a zorganizovali sraz cca 350 osob. V této souvislosti bylo uskutečněno opatření k zamezení dalších možností zneužít tuto formu koncertního vystoupení ke srazu osob z řad PUNKU. PUNKROCKOVÉ hudební skupiny jsou zřizovány převážně při obvodních kulturních domech v rámci zájmové umělecké činnosti. Takováto legalizace jednotlivých vystoupení je hudebními skupinami zneužívána k prezentaci řady invektív proti současné politické linii KSČ. Tato skutečnost byla zjištěna zejména u PUNKROCKOVÉ hudební skupiny OZW, jejímž zřizovatelem je ROH při Muzeu hl.m. Prahy." Snaha o účelové využití vyhraněného antimilitarismu rockové a folkové hudby se však v posledních předlistopadových letech setkala u posluchačů s minimálním ohlasem. Ukázal to např. mírový festival v plzeňském amfiteátru na Lochotíně dne Pal h 'T'KOnCCrt usP°fádaný' v rámci mezinárodního mírového pochodu Olo » mého Československým mírovým výborem (ČSM V) ve spolupráci s několika dal-donemflľ'ZuCLemÍ naVŠtíVÍl° okol° 12 t^íc posluchačů. Kromě domácích a výcho-TotenHoÍ c Cbních skuPÍn My pozvány také západoněmecké skupiny ^Par.akiTdnn;au'nrrZende Neuba^n. Michala Davida, proslulého jako skladáte nak«ncc zasáhl - "PouPa,a". Publikum doslova vyhnalo z pódia. Proti divaK ,cn H«en jenž Pnp.™en4 Policejní jednotka se psy a po výrocích zpěváka D.e kých skupin násiljCcskoslovensko za policejní stát, byli členové západon 2015:334° ^ °dv™ "a hranice a vyhoštěni. (Blažek, 2002: 235; sro*" led !K?25SÍÄ T°,akci ^ -Že bude prúser, se 3**%3* když lol»k.Proto tam byl Mcka přijely skoro tři tisíčelanouš^ků, našich tam bylo asPous.aes.ébákú.DieTo,enHosen dohráli, všechnobýloo 180 , že by to asi bylo dobre, kdyby po nich hned dali Neuba,,, »myS £ sebrali a šli by pryč. Možná toho se báli, ,ak tam dľlľH„ a ,pr°l0ÍeP*k WSC „munistu Michala Davida. To bylo, jako když nalijeľb nzi í ľ Pr°,CW "?h° nku hned začali na pódium házet kelímky ašterk»,vľn-ľ t ^ Příz" ,. 'vyholená šachovnice, obarvené v asy ad.), používání slangovýchvy a2 •' Sn7doplnky<^ Výp* k v době svého importu do českého prostředí, adaptace v tomto prostředí ani „době prvních českých kreativních pokusů a výsledků nebyl politickým fenomé-Komunistické státní moci (a zejména jejím represivním složkách a orgánům) se jej však během jednoho desetiletí podařilo svým způsobem zpolitizovat (Vaněk, 2°V kleové rovině je pro punk charakteristický paciflsmus (ve vztahu k násilnému řešení konfliktů v mezinárodních vztazích), odpor k náboženství (oficiálním církevním institucím), odpor k byrokracii, státní mašinérii, nedůvěra v instituce (rodina, stát), kapitalismus, imperialismus (častým cílem kritiky je především imperialismus USA vůči rozvojovým zemím) apod. V punku jako takovém je základním pozitivem poukázání na sociální rozpory v současné kapitalistické společnosti (Svítek, 1991; Švamberk, 2011). Tuto skutečnost však nevyužili k propagandě představitelé minulého režimu, ale jak již bylo naznačeno, punk i nová vlna byly systematicky potlačovány. Právě kvůli nestravitelnosti punkové hudby a neméně kvůli nátlaku komunistického režimu se punk stal součástí neoficiální podzemní scény, tzv. undergroundu. A stejně tak dnes sc do ní stále snaží patřit. „Není na tom tedy veškerá alternativní rocková produkce vzniklá před rokem 1989 stejně? Nezmizel její význam spolu s komunistickým režimem? Nečerpala náhodou celá alternativa svoji sílu jenom z opozice vůči režimu?"(Alan, 2001: 68) Tehdejší moci se v průběhu osmdesátých let punk rock potlačit nepodařilo ba na-°Pak. Druhou punkovou vlnu lze zaznamenat přibližně od let 1986/1987 az do roku ,1989. Přibližně po roce 1986 se začaly objevovat v tehdejším československu nove kapely (P.s., Tři sestry, Hrdinové nové fronty, Do řady!, n°v,ZónaA,Kri,ickásituace,SPS,E!E,Zeměžluč,^ «W1 se počet punkerů v ČSSR, kapely které dříve nemohly g oneerty ,byť jako nelegální akce). Již na konci ~^g^5U clanky (např. v časoni,,, vnhn«\ a ziny věnující se punk rocku (ř»«< inapř. v časopisu Vokno) a zir :Fu^s,2002).Dalšímičasopisyvenu. l„ Flagranti, Mašuňovské podzemné) Wiet^,^---- . (srov. A-konira g?1 ^ cas od času punk rocku byly anarchistické A-konm č, i-1995, A-kontra 1999-2008, Akce 10/2005). „„sadila, se i v Česko- a Cnsku objevila specifická punková móda, *«*™**„áyi spínací špendlíky, >nf»álnější. Roztrhaná trika, upravená saka c, kozene bu ]:JnwMpun- Vy - kcr.s C.nC nášivky i placky, to vše — amú^y sc Po roce 1989 i československý punk stal (pro koslovenských pun- jravciio^----- „trh čcskosiovti^-j — "tv^o^SfnohéJUcndcmamód.íro artju. -7-H" roce IV lklern bez obsahu. 181 V rocr 1989 sc někteří punkcři vyloženě vštěvovali demonsti Vstavěli proti k Zmizela atmosféra strach^^ byl hlad. Nastalo období euforie dÍo? ľ°S,'hy a Pobylo k Chisti<í„ lek, Franc, 2011: 58, ^^^W^^ Íb> Dalším významným vztahem je vztah m.,-toleranci (v Anglii i CR) mezi subkulturamTskX"^ * ski»hea, kulturami (či přesněji mezi některými pľo „ľ apUnk< heads versus anarchopunks) vytvořily jisté ľni ľ™" těcht° v potyčky a mnohdy i v pouli" - . l^téanimozitvčin- S , r —henf násilí (viz výš-i Y Pnm° Vznikaly různé subkul'2ÍtĚniito , — .^i lazorove směry doleva i do scéna vyvíjela a štěpila (Málek, Franc, 2011- 63) ' * tím Pad<=>n se CH- l I proto si těchto subkultur mládeže všímají médi, cbní České punkové kapely vydávají po roce 1989 svVaKt^^Aíb v médiích, vycházejí o nich knihy (srov. Štěpán 2015) vV obÍ různějších festivalech či jednotlivých koncertech- obLuř ľPUb'iCeS( a hardcorové kapely z nejrůznějších států světa (USA vľ l-» niční p Ruska, Švýcarska, Japonska, Brazílie atd.). Jmenovat lze například ní"1'' ľ^1' Adicts, Exploited, GBH, Sham 69, Cockney Rejects, Analog TheToľn !>' Kennedys, Deadline, Misfits, Vibrators, Subhumans, ResistanceTVaľníhldľ^ Podle Pixové (2011) se dnešní punk dělí na mnoho podskupin, ale lze vcelku jasně odlišit „punk hudební" a „punk názorový". „Punk hudební" se často týká jen hudby a určité módy, je mnohdy lyrický, apolitický a lidový. Často punk přetváří v hudbu líbivou pro mainstream a tím jej zařazuje mezi ostatní komerční žánry. Část tohoto směru pochází z depolitizovaného punku 90. let, jinou jeho část lze vnímat jako reakci na „znormálnění" punku ve společnosti a poptávku trhu po určité formě „lidového punku". Kolem hudby se točí i „punk názorový", leč ten je především nekompromisně kritický, vyhraněný, méně lyrický, pro mainstream méně líbivý a tu stojící mimo komerci (blíže viz Pixová, 2011:81-82). "o Novodobé kořeny samotného anarchistického hnutí lze najít v českém T^^^áaf let. To vycházelo z nechuti k násilí, obav z následků ™z"ehoJ*?"™°m byly kulmm^ a odporľk ponižující všeobecné vojenské službě. Dalším význanf^lA^S-undergrounde* komunity a zejména P«nk«»v^bk^^e^(srov. Tomek, Sl^JJ znivců punkové subkultury ztotožnila s anarchistickými Wf™™ v[lH cast pf Anarchistické myšlenky se významně šířily i proto, ze je ^^.^^dcorel.Iednourv^ ľ äl(nky hudebních prouduasnimispojenýchsubkulturlzejmenapun^ směrů mnohdy vc svých textech popularizovaly (r pod zahr " c y R ana ^ , nebo (častěji) společenskou kritiku, která se f°d.^^ i někteří stoupenci antifašistické a anurasisticke vetvesubkult^ry^^ stylem , po ^ chistické rysy objevit u freetekno subkultury s jejím koco y ^ níchpartiesbezohledunanesouhlasúřadůTomek^ř^flfc^.V a >" Nově vznikli firma Monitor dvěma kompilaeen, RebeUc ^^staly^^ohl^K^ žánry, které se pro českou rockovou scénu zaca k^^JSznan.enávaly^ ovládly punkové kapely, jež mezi mládeži^prave v ..^ odp. ^ ól,T„yen Tnsesiy,šanovčiNašrot)aznichzsena jich& preferovaných trendů. Novéhorizouty uvedly kytarovou „ jjl^ avist Ur „ "JSut- Přeru dající ievujíse »ce í*na nej. Punkové u» SeX fis'1" , , Snilka ^ľ=«I& P-)- ' úzkumu Lojdové (2011: 154), který byl Zaměřcn , Zvtyplunulo, že členové teto subkultury „se hlásí fa'fa3 subk»' ES je řazena tvořivost a nekonformní myšlení. Z toho vVDX ■ u ľdn°,am' m»> kte a angažovanosti. Dále k sociálním hodnotám ' " ■ h°dr náz°f"Hividuální, kterou mohou realizovat .kde hod nota vlastního notu svobody chápou 1 indiv duaiin, ^ll,lu .i.«..uu .ci.izovat ve svojí živom; ^ - y cnal 13 ,°n proickt, kterým by mohli měnit kritizovanou^k^f? »*> ám patn' hodnota rovnosti a tolerance, hodnota přLls ví 11 '?''m h°d-" -ováné s pomocí druhým". P atClství a «*>« smysluplnosti SPV české republice se „punkový" styl dostává prostor v návrzích některá u ních návrhářů či kadeřníku. Punková image se v mnoha případech s^l- módní vlna, která punkery 1 v ČR step, na pravoverné" a „komercializované" Čás punkerů stále funguje na principu D.I.Y., odmítá komercializaci a výprodej scény u odvrácená část „punku je pod vlivem nahrávacích společností, hudebních kanálů a manažerů. V rámci punk rocku je diskuse týkající se komercionalizace a výprodeji ideálů či stylu nekončící. Pomyslnou hranici mezi „komerčním" a „reálným" punkem vnímají i samotní aktéři značně odlišně. V ČR se zdárně rozvíjí hardcorová scéna (blíže viz fanzin Hluboká orba) na které působí mnoho kapel (např. See You In Hell, V.I.R. Homoconsumcns, Malignant Tumour, Balaclava, Tupac Amaru, Disney, Sheeva Yoga, Thalidomide atp.), které jsou vydávány na jednotlivých D.I.Y. labelech (např. Papagájův Hlasatel, Insane Society, Phobie, Bažina, Epidemie ad.), které jsou často navázány na aktivní jedince z prostředí hardcorové subkultury či jsou propojeny s vydavateli zinů. Pro hardcore jsou také typické piercingy, tunely („roztahovací kroužky do ušních lalůčků"), tetování, kšiltovky a volné oblečení. Co je však nejpodstatnější jsou názory a postoje, které se v některých případech realizují i formě kampaní (např. Good Night White Pride) (srov. Kuřík, 2011: 309). Stejně jako v případě subkultury skinheads jsou punkové/HC ziny {Moce YourAss, Papagájfw hlasatel, Epidemie, Exploze ad.) na konci devadesátých let nahrazeny částečně i internetovými stránkami (např. czechcore.cz, s nepřeberným množstvím mPB písní) a blogy jednotlivých punkerů. Přesto je za stěžejní místo střetávám princů punkové subkultury považován koncert či festival (v minulosti napr.. Anti-f«t v Trutnově a později ve Svojšicích u Přelouče) s účastí českých i zahran.cnich interpretů. Weové kořeny současného punku navazují na myšlenky ze -^tych a osm-d««ých le, 20. století. Punk odmítá kapitalismus, ^^^tto^í 2S: 1= uměřen proti represivním složkám a část punkerů, se po«hha_! ^ "0vych sociálních hnutľ (především an.iglobalizaen.hc'^^^ l plenkám anarchismu. Přesto však nelze i^^S^yšh autobiogra-fick-°iľnÍCÍ Punk« = anarchista za platnou. I v českem pros ^pwfi d vCkHa kniha zabývající se punkovou subkulturou pod. n««m J.^ ^dů. LHlad:'ové. Punk e stáleživou a především z-to^ v 1 Pm>' Punk°vý festival Antifest l^^Sg^ ^snoM --^IParou'» (od r. 2003). Tuto kapitolu lze uza ^ fotjvaj .IcUíUvM^ch^uV^^^.^and.hc *>M « konal XIV. roíník tohoto festivalu pal«* Thc Las. f >Ny-i,Zahran^ Anti-nowhcrc League, U.K. Subs, The Exp10 G-S.M. 183 I '' p (misi- Hrdinooénovifmty. fímpunkovélegcndy^ŮÚ^ New Dark Divisior, f b' rk A (2006): Nrww * Mí Kípift* o «»írfcfeÄB hard com a punku. Praha: Ma(a Sibrrk A. (2011): No Rrhtrri Kapitoly o britském punku. Praha: Maťa. vTl- M 12002) -Kytky v popelnici. Punk a nová vlna v Československu. In Vaněk, M ak„i Ortnirtv ™Wy. &tamf4 otowkéaktfoiry mladí generace v 80. ktech. v Ceskoshvmh, Prah, ústavprosoudobédějinyAVČRaVotobia.s. 175-235. Filmy Hard Cm Logol 1996). Jor Smiramer T/ií Fulurc ls Vnwrittcn (2007). SiJ původu, jiné jej definují jako subkul-Jc.dn°'ná terminologie iNixt?"*"'" P° zdceh- Důsledkem odlišných přístupů je ne v««Íípouzeicd„éí moS?ľÍr°Íe "apr- odlišu)í "graffiti" a „graffiti art", j* břŽnř Poulf. pro S2g* dcf nic nebo zavádě í ,í,vé pojmy. Termín p*J naf"í jakéhokoli uzití spreje (nebo jinak aplikované barvy) 184 Vybrané M prostoru (včetně využívání šablon či nálcpckl T ^řCÍn. ľ/zejména pro zdroje bez užšího oborového 'aí"!°„ urV miede« «e O H1 Heky fliš, 2°06, rv lidí, kteří se označují za writerv či J 01 &*$S*~ •* h?"5' m0«: nÍSSSCT- e" zc kterého se postupné vy vinulo něco jako „snrnCelos Příst u UP ie cha-os,ises'Srt zaměření tit v |c .vnfi.. !n,(Tera.2007, '^1:87). >sPeci-^ačněhe. ,u20U-°"- sprejerslfr Sve,ovVm }Gílm tvořená writery jsou něčím jinym> ^"W-lExiI j)£togram prasátka ,,mz jsmejako děti dávali na. " X^S£?*>**i ižco znamená výzva „Eat the Rich|. ktero" ' °,C0,,'0l'Cn podobne někdo, komu bohatí lidé S^f^ na Tine» Cfcnomén psaní pscudonymních podpisu v New Yorku na přelomu šcdesá.vrh prot ! ...v,^ lft 20. století začal být používán termín ... Scdfsatvc" edmdesátých let 20. stole,, začal by, používán termín graffiti, přestože jdef 1 '1 označení de facto mnohems.rsi, odkazující i k historickým projevům .1,1'. rfníooznaecnf de facto mr S- psaní po zdech. To ^ následne pro)evu,e . v nejednotnosti terminologie I lévencyklopediích (Smolík, 2005a). A proč se mládež prezentuje pomocí graffiti? Dennant (1997) tvrdí, že existuje mnoho důvodů, které jsou pro každého jedince zcela specifické. Někteří jedinci se pomocí graffiti výtvorů snaží získat slávu, jiné části jde o vyjádření pocitů, dokázat si svoje schopnosti či se projevit jako rebel. Dalším faktorem hraje i dramatická hierarchie utvořená v rámci sociálního statusu mladých sprejerů, kteří se snaží přejít zkategorie „toy" do kategorie „king/queen". Dennant dále (1997) upozorňuje na fakt, žc jednotlivé graffiti se snaží nejenom šokovat či provokovat, ale i vyjádřit hlubší názorové myšlenky (např. upozornit na společensko-politické, ekonomické a komunikační problémy současné doby). Existují různé názory, zda jde o umělecký proíes, adolescentů a mladých dospělých proti špatné, fádní architektuře, nebo o podvědomou obranu proti nadutosti a hlouposti konzumní společnosti. Prostřednictvímgratnti.vnenz hraje podstatnější roli forma než obsah, nechává autor odkaz a nezajímaj, jak buj^ '"pretován veřejností. Pro některé writery jepotřebazanechatodkaz neop vfbec nedůležitějším motivačním faktorem od začátku tvorby apro I P 1 WyŽ časem tato motivace slábne, nikdy nemizí. Vzkaz či «P°™ u hrajc P«ve při ilegální tvorbě a úzce souvisí s prestiží ve skupiny< ^ Ki_ t0r rea'ného nebezpečí a v podstatě vnucení svého ví to ondfniú ' 'Šuplera (20^^ "„v vnímána jako lanová, ] ersáková, 2009). Z výzkumu Kajanové; nesld P°licie ČR Je zřejmé, že sprejeři jsou skupinou VmPatická (84 %), resp. jejich činnost považuji za vandalismus- Graffiti subkultura a hip hop 9.5.2 zvýv°^4 8rarfiti subkultura je úzce provázána, s jak 1. ,1C °bou fenoménů. Subkultura U subkul,ur běžné. Jako umělecká forma hiphopovo"5« živ0,„ístyJ ..„„,,zehudebn'.a;_i.f.|yřic|e n>opnen^P^-'f skupinyZerních- Ílko i<= Polsko, je cast graffiti sul bkultury vázán: iiUľ ednotli***' kluby .ultras 185