"OX Literatura ,^0,uidí. P»«k rock a hardcon r Cr^íor,^, Uj989. ^""^^^pjjng Britain- Historie punku ve Velké Británii 1980-1984 Praha; Vo|v Globi"'r Pnm* AG kuli. Pf ľ* ,200ór*c«r**ia«°«^'-^^ M,, Filmy /WGmrí/*<>(WÔ). /„ř 5ln/fli»rr: TV /"Kliirr U Vnwn\un (2007). W tjtlilw ../ i>a< I...... M (t 1 nnutc k,Graffiti - tet prázdnych duii 9.5.1 Vymezení pojmu graffitt Tcrmiiifingraffiti, poi-hízr|(cím / i(,Kc -I,,\., it„;/,,,!, lm.,i!,i množným Číslem iiaNkcho slovi grajittu, (kribai by!) původní ... ■ různénápis vSmalktt«tl_Li____*j___1. 1 . .. .1 .i nuui Kli- meš, 1998, 2005; Smolík, 2005a). .w« g.uui,, |iutiiucjicim z rciacnu nova gtapniin ipsai, giaiim jc zanm; tým Číslem italského slova grajfito, Skiibancc), byly původní označí nápisy či malby vyškrabávané do zdfapod. (srov. Hartl. Hartlová, 2000, Kli >98i Dennant, 1997;Wolten, J997J Stowcn ľ>v7 černoušek, 1999, Pclánusi . molík, 2005a). Nřktefí autoři ke graffíti přiřazují i praveké a nástenné malby, jiní za Ífn0 PřrJ anSfff'^^nípUytUrwékélio Egypt. často fc rovnéž zrnu íldítvuKl*!;^^L°«»*ewínftlwtníhop,,1-1.......brMy.intfkam.řipodp")'!' ' "V*" K^Sjr811^ V lf 1 " alf nejen jejich foruu. * ŕ*Jll2S2l!ľBeMB,,Mtt «"*«t«|e iliokA Skftla f ev A. Níkteré zdroje Projev nebo pľľľ * ^"'"^"niu původu, jiné jej definují jako subk |rdn«nátermlno|l,„, •řtm4riní" P° zdfch Důsledkem odlišných přístupu K iinf »f dnotná termu | * maraní" po 11 Pwnc ledLTmT'^ zdro|c naPř oátíšaň graffíti" a .'graffiti art", )»■' 'f -řetDAn P^,0rU í**"*"* využívání ,,bl„n či nílCpck) T , *e *^5ý aejmena pro zdro|e bez užšího oborového « J 0 př,N'"P It ch. »3.201. 18,. Většinou , „ tí. Z KľJi vftvory lidi. kteří se označu f za wrtterv řl ,„r, ,slos" « "Ptcl- fifkSníW«'««n. :v„- Holil, 2006, GrafJlti ,7,5 SSffifS""** E-Jj^.ealereho se postupné vyvinulo nčco ,ako op^X?Äí" '''\ffifitvořená writery jsou nřčím|inÝm,ncŽ je naDř níni. _ , jÍrfSÄrcnastMkal fanoušek |iného,ymu\,£ ^^ZTŤ'^ ^Srafflpracka, jimž |sme jako déti dávali najevo, co si 0n" „ ' 1 ' ľ"''|c ^narnena vyava .Ea, lbe Richr. kterou zanechal na fa,SS?"7bo nravSKNWmř nikdo, komu boh .ti lidé leži v žaludku (Holil 20Z PrrO fenomén psaní pseudonym nic h podpi,ň v New Yorku na přelomu scdrsi.v I 43mde-«^ let 20. století začal byt používán termín grafäľi. prľllľ a ' (fřnťooairfenide facto mnohem iirlí, odkazující i k historickým projevům lido Wb^|»«alpold«crv To se následní projevuje i v nejednotnosti terminologie uží-Tiní«-encyklopediích (Smolík. 2005a). A Otoč s« mUdei preaentuje pomoci grarritiř Dennant (1997) tvrdí, že existuje SSohodůvodů, které jsou pro každého jedince zcela specifické Někteří jedimi sr poaodgraftU Výtvorů snaží získal slávu, |lné části jde o vyjádření pocitů, dokázal O svoje schopnosII ti se projevil jako rebel Dalíím faktorem hra|e 1 dramatická hi-rrarchlc utvořena v rámci sociál ni ho statusu m ladých sprejerů, kleří se snaží přejít t kategorie .tuy*OOkategorie „klriK/qucen" Dennant dále (1997) upozorňuje na fakt, ic|cdBoUhfegialhl 1 se snalí nejenom 'okoval či provokovat, alt i vy|idnt hlubší ná-iMovémytlrnky (např upo-aornll na ipolečensko-politické, ekonomické a komunikační problémy součatne (lo)iy; i slituji růané ná/ory, zda jde o umělecký protest adolesrenlrt a mladých dospelých proti (patné, fádní architektuře, nebo o podvedomou obranu proli na-MtOltt * hlouposti konzumní společnosti lvím Kraffiti, v nrmž hraje PnrlftltllSJaf roli lorma než obsah, nechává autor odkaz a nezajímá jej, jak bude in-'OPUttlfln Veřejnost 1. Pro nékteré svritery je potřeba zanechal odkaz nebo poselství "Jheeoejdůleíitřjíím motivačním laktorem od zaŕáiku tvorby a provází je po léta. 'MytCuen lato motivace slábne, nikdy nemizí Vzkaz f i vzpomínka je nejsllnéjšf Pwě při IleKálnl ivorb* a úzce souvisí s prestiží ve skupine Podstatnou roli hraje "^Milného nebezpečí a v pod,latí vnuceni svého výtvoru ostatním (blíže Ka- ^taláková, 2009). Z výzkumu Ka.anuve . Supi. r.. I2...2, ,. H>n -M'- " »Wl^'.u..,i. nuu ninH,K|y p„s|„Ucha]í hip h,)p, hudební "b,fV"ifk'nin.fi Kl'eh ,V"rby (WCÍSS*,998: H°liŽ'2006; Nl)Vý' 2006) "'"'•^í Hip''°P f(.nmllénKraffiti subkultury, Jc vhodné si přiblížit i Iv , kL,l'"nS" r„ulíc- ..raffitl, breakdance, Djlng a MCing. DJinBuP,«U"* ■"5SK SSSS-P^ hudby jehož součástí bývá LeíbVyWe4 prostředek vy gramofonovými deskami (cutting'", seratníľ °mf :;;lií;,r:.....>in-........-.MCing.^inrapie.poLbn^r^p-h I'::;,.....* vokalizacc.ex.u (Hermane . .998,. Za pátý clement hip považoval beatbox. Hudebné lup hop není jednotným hudebním žánrem ale |e, spíícsměs nejrůznějžích přístupů a stylů. ' '» K základním směrům hip hopu lze řad it gangsta17' rap, G(hctto)-f unk, pop rap fre estylc rap (rapuje se na určité téma, v textech jsou patrné i vulgarismy na jiné interprety alp.) a latin rap (ve španělštině,. Hip hop lze chápat jako hudební směr, jehož tvář byla určována „zdola" a jehož tvůrci si v začátcích nekladli žádná omezení. Zlomovým momentem, který položil základy pozdější mutaci původně rebelantského hip hopu do mainstreamového popu, bylo bezesporu album Dr. Dre s názvem The Chronic. Dre, vlastním jménem Andre Young, byl původně členem skupiny N.W.A. (Niggaz With Attitude) (41200 1998). Stejně jako jiné subkultury byl i hip hop pohlcen trhem a vznikl komerční proud s liipbopovými celebritami, festivaly, cenami a samozřejmě vlastním hudebním a oděvním trhem. Hip hop postupem času potkalo to samé co jiné hudební styly ci subkultury. Vliv gramofonových firem, masmédií i posluchačů velkou část l.ip l.opu proměnil v mainstreamovou záležitost. V roce 1988 začaly být udělovány ceny Grammy v kategorii Best Rap Performance, MTV zahájila pořad Yo! MTV Raps. O rok později začínají vzhledem k většímu zvi-rfľľ^!fI!!ÍP^^ 1. srpna 1989 poslala FBI do kanceláře labclu " ÍSľ" íc "™čnf «*Utay vznikl v pionýrských počátcích hip hopu; jeho název je odvozen dnítechnikvrii-rinrin,.., :.:r„,í_____»1.„....„ i. ni vnn\ Hrrc.Vvrazny break deskou zbreiktv.nL ™M v Pionýrských počátcích hip hopu; jeho « pomocSSKTSt "dní,cch'%deejay1ngu,jejín'žvy,1áJezccmjeDjKoolHerc.Výrazn.vl. "P' čilj "«<ý ^PŮSob vokalizace textu do rytmu hudby. DJing je ^ " C» '"isir obfadník, ceren ooffl ' * SC PŮVod,,ž padala jako Master of Ceremonles W - N ",Wkd<> d.ž „f 'Sř?""°S,Í scUŽI™SPB Mie opironeController neboM.uop "a2". kloiýsc zhrub, v f?n|Škaí'uP°va, 2002) jwhopO" íf',Pr" "« My S dr f If T « hiphopovýeh kapel amerického západy Kf1&.P*»odZ^"í Chlapské texty (jde o fonetický přepis černošské výslovn°*: Rccords dopis, v němž oznámila, že se píseň „Fuek tha Police" z ml , Prf°rftWsW' 0u,ta Compt°" Skup"ly NWA- oci,la na indexu Zul* T~ llk l ľŕto skladby (kterou jinak N.W.A. bchem celé šňůrv ani í,h„„.. __p , v. , ' r" K1 V"HM -1 této sklaaoy i""-)•;••; —" «~ smíry ani jednou nezahráli) {6n 2 června 1990 rozhodl federáln. soud ve Port Lauderdale, že albu,, ■ 5cstcn° c ^ ^A 7 j jve Crew ie „obscénní". V srnmi iíU-s . , rvffen Records, vypust.l ze své distribuce Geto Boys kvůli textu písně Mincí < Lunatic", ačkoli jeho firma měla s labclcm Dcf American Rccordings, u "něhož t jnanahrávala, exkluzivní distribuční smlouvu. Majitel Dcf American RicklUi-lcelou smlouvu okamžitě vypověděl. V září 1990 předala FBI Kongresu zvláštní ivu na téma „Rapova hudba a její vliv na národní bezpečnost". ^Samozřejmě, že i témata jako oslava zbraní, drog a zločineckých gangů přímo vy-bízelaprostor pro morální paniku (srov. McRobbic, 2006:81). Jedním z nejdůlcžitčjších dat vůbec je 15. červen 1991, den vydání třetího alba NWA. Niggaz4lifc (někdy kvůli zrcadlově obrácenému nápisu naobalu uváděného laké jako Efil4zaggin). To bez jakékoli reklamy vylétlo ihned na druhou příčku po-pového žebříčku a dru hý týden neohroženě postoupilo na post nejvyšší. Stalo se tak nejen nejrychleji prodávanou hiphopovou deskou všech dob (bělím, prvních dvou týdnů po vydání jeden milion kopií!), ale pro všechny velké firmy také konečným důkazem, že sc na hip hopu dají vydělat peníze i bez závratných počátečních investic (blíže viz Heřmánek, 1998). Hiphopová scéna v USA se rozděluje na východní a západní styl. Do hip hopu bylovprúběhu devadesátých let vneseno násilí(gangů) a zločin, drogová problema-tikaacenzura. Pomyslnou smrt hip hopu ale zdaleka nezavinila jenom cenzura, jak to ted možná vypadá. Dalším důsledkem zájmu masmédií a gramofonových nrem byla i dobrovolná komercializace rapperů kvůli většímu úspěchu u ™°ssk™° p bliká, protože bez kupní síly whites by naprostá věšina hiphopovýeh alb „ikc y mohla dosáhnout zlatých či platinových prodejů (viz Heřmane , 99 Mimo USA se utváří také silné hiphopové komun, y v■ Evrope a ^ P v Průmyslových oblastech Afriky (srov. Heřmánek, 1998). tup F ^ ^ ^ ™' na místní podmínky opravdu téměž všude a třeba v takové |ms].„) dan možná lépe (mluvíme o formě, stylu, ne o penězích a p ^ vn0- *-»a icjjc uniuvime o iornic, aiyiL.,- r ^nrs čím dál častěji vno ^2 v rodné Americe. Hip hop a jeho soudobí interpreti sc a ^ mtistíty *f do mainstreamu, který je pravým opakem původniei ^ ^ úspichem nava-Jdravé výhonky se rodí v jeho podzemí - v undergrou.na , ^ ^ m U)c subkulturou, vzešlou z ulic chudinských ctvi i zdravé jalo DjKool Herc Grand The Fugces, The Wu- re, Afrika Bambaa.aa, r^^^^^^ K úspěšným interpretům patřily skupiny 1Za'-d Theodore, Afrika Bambaataa, The --„ be vanu ;^a"g Clan, N.W.A., Dr. Dre, Snoop Doggy D«gg< * Lindallr, 2012 llC Enemy, Beastl. r„„, RUN DMC, Eminem a dals. , „„ B lemy, Beastie Boys, RUN DMC, Eminem a Pľ°hip hop je charakteristické volné_«po.to» 'Vezením a všeobecnou beznadějí. (McRobbic, 2006:82) (srov.L.Mu—.-v buVikíil-0blcfľľsk b-.dinge,HČi pr°kvujC skU„.. ■-je svébytná slangová komuni Klonů. 187 , . -.„-Iv i automobily jccp, pípaky (beepers) a marihuana a hic u *£ "u-nckou pop-k..l.«ru. od filmu přes módu a tclcvľzi a"P ,, ... 100q). p°fc Ucs Poz postupne ... 999) ^KÍÄdcsftých.letech podařilo kulturní navázat na ja22, , . • j k„f <.vlv kterým dala vzniknout af roamencká komunita A 1 m i, 1 nelze Lpomína,„a .o. ze slávu tohoto stylu^řila a Síří pMe^ífi* sbzákladnatalentúnaulieíehamenckych velkoměst (41200,1998;Nový 200ň) L hop zmínily velké peníze a móda, která se z něj stala. I u nás můžeme vídat 2á i P mladvrh lidí V typických vytahaných kalhotách, ležérních mikinách, čepfcfcl 7 Hiphopové oděvní firmy jako Fubu nebo Racawear vydělávají miliony dolarů [ Spjatost hip hopu a graffiti, jak již bylo uvedeno výše, je prezentována i v tfiw .hip hop graffitr, který ma nepochybné sve opodstatněni právě vzhledem ke jení graffiti s hiphopovou subkulturou. Toto označení však vylučuje ostatní výtv P°" které vznikly bez vazby na tuto subkulturu (bud s napojením na jinou subkulturj' napf. punk. fotbalové chuligánství či stojící osamoceně mimo prostředí subkulturvl (srov. Smolík. 2005a). V některých zdrojích se proto objevují pojmy jako aerosol art, spraycan art apod. Jejich užití je ale také problematické, protože jsou příliš úzce vymezené (v protikladu k širokému záběru termínu graffiti) a nepostihují všechny formy projevů gra-řfiti subkultun,' (srov. Téra, 2007). 9.5.3 Vývoj graffiti subkultury Přestože byly jednotlivé tágy150 na mnoha místech USA, utvořila se první komunita sprcjcrů vNcw Yorku. První graffiti, jak jej známe dnes, vzniklo v šedesátých letech v New Yorku. Autorem byl jistý Demitrios, přezdívaný Taki. Živil se jako doručovatel zas.lck a jednou uviděl při své pochůzce na zdi starého domu nápis JULIO 204. Aaslcduiicí den ii7 uvr,,;l „____, , _____d___l„mn. tího domu, první graffiti Nätl A rj ------ť p"i.'iuíuľ na zul siarcno uoinu nap, dcn ,iž v-vrazil na Pochůzku vybavený sprejem a na roh pí nasveľ/ ",Tf' SV0U °dpovéd- TAK1 183. Tak vzniklo oficiálně Díkv nIT 1,CrS'199?; °v««reet, 20°6: Téra, 2007). • nKSETTS 1971 ÍCn0mén 6raffiU Poprvé objevil i v médiích (konkrétne -ovna Ví ? fCn°mén Sraffiti rozšířil (Smolík, 2005a). Proč se New York J k°lébkou Sraffiti? Pr"dcc narus«aVlľl£rmdCSá!ýCh 'C,Cch P0,ýkal s těžkou sociální a ekonomickou kr.z wl«»ni poU|ičn""minalita'Přibývalonarkomanú,rozrústalasechudinskáglK '^SSlf íf ZVČ,Š0Val se rozdř' v životní úrovní bělochů * vg ncb° Br00k|yn Právř " barcvnýc" obyvatel z chudých čtvrtí jako Bronx, Ha' Přízné kJL ™.»,éch<° čtvrtích se graffiti uchytilo nejdříve a jeho tvůrci by i""'azne teenageři »fr„ se graffiti uchytilo nejdříve a "ouc«tou sp„ji|0 shinhmerÍCkéh° a hisPänského původu. Graffit. Van^ sociálními Drnfe°V°U kul,ur"u. která má rovněž kořeny v ghettec i se tak přif ;chsuž<)' ;raffiti. Jedni se »nej* taJdad' frlomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století New Ynrl, - SScych hnut^napr.hn^-^ i0"1 P. 0 0bdobí ovlivněné nezaměstnaností a změnou iní rastruktury financování «m New Yorku, jeho tvůrci -c zzc-A" "ľ-r- -Ji graffiti zaujalo mJadr liHi různých sociálních vrstev kteri byl, pntahováni nebezpečím a vzrušenímC 'Tderálních zdrojů. Jakmile se graffiti rozšířilo po celéi 1 Lčali spojovat do gangů a skupin - tzv. crews. Později asem či tedy přestalo platitže by■subkultura.tvůrcůgraffiti byla, co se sociálního původu barvy pleti týče, jednotná (viz Smolík, 2005a). Zpočátku bylo podstatou graffiti kvantita tagů. Účelem bylo mít svůj tag všude na co nejvíce místech po celém městě. S přibývajícími writery ale bylo stále těžší se vyčlenit a objevila se potřeba originálního zpracování tágu tak, aby vynikal, jejich stavba a velikost procházely změnami, které přinesly postupné zvětšování i nové způsoby tvorby. Místo klasických fixů se začaly používat co nejširší značkovače a aerosolové spreje. Velmi oblíbeným se rovněž stalo tagování v metru, které projíždělo celým městem a dopravilo writerův podpis i do vzdálených čtvrtí. Na počátku sedmdesátých let 20. století se na newyorské scéně objevil writer s pseudonymem SUPER KOOL 223, který si své místo v historii vybojoval výměnou originální trysky u spreje. Nahradil ji širší tryskou z jiného druhu plechovky, což mu umožnilo pokrýt daleko větší plochu během kratšího času. Nová technika writerům umožnila výrazně zvětšit jejich díla a dala podnět k novým experimentům s tvarem písma. Objevitel „široké stopy" spreje je také znám jako autor prvního piecu (díla). Dalším milníkem ve vývoji graffiti se stal rok 1973, kdy writer FLINT 707 pokryl celou přední stranu vagonu a vytvořil tak první wholecar. Pomyslného vrcholu dosáhli v roce 1976 CAIN, MAD 103 a FLÁME ONE, když pokryli motivy americké vlajky přední strany všech 11 vagonů vlakové soupravy metraa zapsali se do historie jako tvůrci prvního wholetrainu (viz Téra, 2007). Rychlost šíření a především množství graffiti brzy přerostly v celospolečensky problém. Nespokojení občané se začali dožadovat řešení, což vyústilo v radu represivních opatření, zákazů a omezení. . ... , . ,„,imř. . ^počátku osmdesátých let bylograffiti částí odborné veřejnost, P"^0'4^ ý Projev. Část writer využila této situace k vystoupen, z ItagrfJ " vazala sP°>ráci s galeriemi a soukromými sbčrateli.Tvúrcům S^S<£™ritay, ktf. ■ .oficiálnímu uznání a možnosti vysokých výdělků- Mez. ne, ^ k; 2Z£t0 P°dařil°. Pat« studovaný výtvarník Kcith Ha. dva proudy, která by ;.j „tni umíní v-----e»^"emi a soukromými sběrateli. lvurLU"'s'7lřníniéiší writcry,kte- oficiálnímu uznáni a možnosti vysokých výdělků. Mezi 2™se to podařilo, patří studovaný výtvari m«dii pasován do role mluvčího celé subkuItury (viz u ■ ■■• ochotcn kcspo. , V tomto období se subkultura štěpí na dva proudy. pr ■ ^ 'UPráci s majoritní kulturou, druhý graffit i stale ■•• ^a zůstat v „undergroundu". gdagrafW^ » rozvojem graffiti se rozpoutaly diskuse 01 'francii vníma fte v polovině osmdesátých let byl ten..-tem » plochy ■> -W 0ri»a poD-9r... M.c...„,n,i,clné nápisy. \ . > „„,„,,].... z« íu rnia. Pop-artu .Nesrozumitelné ^^^^.....fni á„jako svérázná („ejjednodusäi deci. .nfs.skycíi Na P*~rii' graffiti zahrnující pouze .uckn 'htMů '"'"'',„ ,£d°v Přitahovaly pozornost soco-V kK L.,n-J Iké S°rbonnč a několika soukromých^ ' inolivy^oP^- kovaných ploch však neustále P'^.V"1 ' 189 Vybrané subkultury mládeže .^stavili ani před soukromým majetkem či historickou bud graffiti odmítat (srov. Wolters, 1997). Graffiti se spojilo s hin h'0"' a VcFcin jevem spojeným především s rapovou hudbou a DJingem a l0pei11' ku|tu"S!^ač subkulturu s vlastním hodnotovým systémem (Dennant 1997°řil° San>o p suouuuu.u...."........-—.----j—-v^wniiiii (uennant 1007, V Evropě se graffiti začalo objevovat na přelomu sedmdesát í 1 f^nnm^n se začali zaiímat obchodníci c nwic^r. ycri nozi v i.v'vrv.v6------------,---------r'""i'iu 5Curndesát O nový fenomén se začali zajímat obchodníci s uměním a sam '"^ * °Srndesátv tečný boom ale nastal až s celosvětovým úspěchem hlp h°ZÍC'aiŽta,5é«sk " že graffiti se šíří po celém světě, tedy i do oblastí s diametrálně"',!.0 P020|uh0?"' ekonomickou a sociální zkušeností než New York sedmrW c. - ľ ?dllšnoU k,,i, n(- CSátýchl« 20. stoluj Ačkoli formy graffiti zůstávají pro všechny tvůrce graffiti obd b vit o tom, že v každé evropské zemi se vytvořil částečně samost t ä '° m°žní mlu odlišný přístup ke graffiti (Smolík, 2005a). ^stylapřctlcvším 9.5.4 Hip hop a graffiti subkultura v České republice V Československu se graffiti objevilo až po roce 1989. Ačkoli i' - { po zdech samozřejmě existovaly již dříve - v této souvislosti je třebTjako ™y ? w fenomén zmínit tzv. Lennonovu zecí v Praze na Malé Straně (srov. kap 91 6)t změna společenských poměrů po tomto roce umožnila, aby se graffiti jakožto sľmľ statný fenomén rozšířilo i v České republice (srov. Černoušek, 1999; Smolík, 2005™] Stejně jako v zahraničí je graffiti často propojeno s hip hopem. Jednotliví hudební interpreti mnohdy mají blízký vztah ke graffiti či přímo patří nebo v minulosti patřili k některým sprejerským crew. Mezi nejznámější a nejuznávanější interpretyči skupiny lze bezpochyby řadit Lesíka Hajdovského (s písní „Jižák"), Piráty, Manželé, Michal V. (s písní „Jakýpak vokolky..."), Chaozz, PSH, Indy & Wich, Supercrooo,Vladimir 518, Marpo, Hugo Toxxx, Orion, James Cole, WWW, Abdul 52, Coltcha,Afra, Gipsy. Stejně tak dochází i k ovlivňování českého a slovenského hip hopu (napr.se skupinami či projekty Vec, Kontraf akt, H16, Moja reč) (blíže viz Vedral, 2008;srov Lindaur, Konrád, 2010; 518, 2011). Současná scéna je představena nejenom na DVD 20ers, ale i ve fimu Česká RAPublika (2008). V minulosti byl rap prezentován v časopisech pro mládež jako Filip, BBarák, Street či Filter. Hip hop je prezentován takevm ich, např. na TV Očko (5. element) či v Českém rozhlase 6 v pořadu To Da Beat 0^ Stejně jako u jiných subkultur má velký vliv osobní setkání na fes''|a!jC.; fcstjva] lad vlivný festival „Hip Hop Kemp" s návštěvností kolem 20 0000 U soíí „Hip hop jam" (viz Oravcová, 2011). Významný vliv na český hip' n°F" americkou média a jednotlivé hudební televizní stanice, které prezentují předevs ^ hu. a komerční stránku hip hopu. Z výzkumu Oravcové (2011: 142)mj.vyp mor, nadsázka a ironie jsou komponenty, které se z hip hopu vyinceln u|ice*"<>; To může být právě v důsledku zahraničních vzorů, kde je však ''^.^nra*"' hop kl chu jiná. I z toho důvodu vážné rapové texty českých intepretů PoU , rjt{ hiphť khšé a témata mohou naopak působit In-----* r> «r« dál větší P°P , _„„nUz svědčí i to, že počínaje rokem 2005 akad __*J_:___:„„„íni tři imeiť— W .vcoví' rovou kategorii „hip |10p", ve které jsou vždy nominováni ti 2011:132) ' "český či slovenský hip hop se však vyvíjí. Jako konstatuje debnídogmatičnosti přibyly vlivy elektroniky, dubstepu nebo mc 5,8(20..^'"° propojcnost hiP hopu s graffiti scénou jc neoddiskutovatelní (viz v,Jcl oh -Jního českého wr.tcra povazován M ANI AC z Ostravy, který se itr Lsti Širších souvislostí pokoušel o výtvarné zpracováni městského proZu"T ]0Sn rcv0luci s několika známým, zakladá crew (skupinu] ZDG (Zeľ„ n Gang), jejímž programem je zejména barevné oživení šcd.vého prostřed o',?'0" fpadern komunismu^se kuse.informace o graffiti ztf.lyobjevOT^£°«'^ diích. Osvětovou úlohu hrala . dr.ve zapovězená zahraniční média - např hudební s,anice MTV, kterágrarht, prezentovala jako součást hiphopové kultury (srov Over strcet, 2006; Téra, 2007). Díky návštěvám ze zahraničí se v ČR začalo objevovat ,ra" Ad od zahraničních, především německých, writerú. To byla vítaná inspirace pro české sprejery, kteří na počátku devadesátých let 20 století zakládají první sprejer-ské party (crews). jc příznačné, žc u prvního průniku do dopravního systému hlavního města byli přítomni němečtí writeři. Význam tamní scény jc pro vývoj českého gramti nepopiratelný (podrobněji viz Ovestreet, 2006). Graffiti subkultura na internetu Stejně jako na celém světě hrají i na domácí scéně podstatnou úlohu gramti časopisy ze zahraničí. Graffiti subkultura je do značné míry internacionalizovaní a čeští writeři tak k přenosům sdělení využívají i graffiti časopisy obsahově zaměřené na jiné části světa. Jejich tvorba se pravidelně objevuje např. v německých, polských nebo francouzských graffiti časopisech (Téra, 2007). Většina poznávacích graffiti výprav směřovala právě do německých měst Nejvčtší pozornost získal Berlín, jehož styl dlouhou dobu ovlivňoval podobu graffiti nejen v Praze, ale i v dalších českých městech. Díky vlivu svých německých vzorů začali čeští writeři klást větší důraz na ostré kontury, velikost a čitelnost písma (Téra, 2007). Stejně jako jiné subkultury mládeže i graffiti zaujímá prostor na nejrůznějšich internetových stránkách, kde jsou prezentovány jednotlivé výtvory či jednotlivé crews (viz Šmehlík 2004). Graffiti je prezentováno jednotlivými skupinami na internetu existují desítky takto zamířených webových stránek). Mimo webů vytvářených a navštěvovaných členy subkultury zde existuje řada stránek, které o gramti re.eruj. z pozice dominantní kultury. Může se jednat např. o dokumenty snažící se přiblížit gramti -obyčejným" lidem, komerční sdělení, materiály věnované problému J**""™" fWffiti. informace ohledně prevence a postihů ze ^rany repre^n.ch o ganů . fetajazyková funkce má za cíl především identifikovat koIsubkuJ ^ *** a odlišit tento materiál od stránek určených pro f lsluŠ"f.>, "Xhproda-U l'ných typů medií se tak děje prostřednictvím několika aspekt , y n°" subkulturu. Jedná se např. o specifický jazyk, jehož znaio^ 1^^. ^ lkávaná, nebo o vyznávání norem, které jsou často v rozp & ^ for. nantnlspole£nosti Metajazykovou funkci mohou m.t ro fnj Iu„kce ttSWprvky jednotlivých graffiti webů. Na jc,u'l. zaklade lze '^ky, od níž se odvíjí obsahová náplň kol„unikaci lze rozdělit done; , "tcrne.ové stránky využívané wrltery k 7'Xvchwrlttr*nřbo.kuP.n;kte« .^kategorií. První z iiicl. jsou stránky jedno h ^ ^ k > ,ulrfní Sloi'žívýl,,acl„ěkp,czc,.t,uisvýcl.autorňn,..nn,. 191 ah' ■ Vybrané subkultury rm<.u«= hraje emotivní komunikační funkce. Autoři těchto stránek dáv -jejich formy a obsahu najevo své subjektivní postoje. Náplň stráni! Pl"0stfcdn-loví orientaci, vztahu k legálnímu/nelegálnímu malování, techn 7 VyP°víd tvi«i Komunikovány jsou rovněž názory ohledně fungování subkuH ^W,!!^-mezi generacemi, respekt k jiným writerúm nebo skupinám) i ' "7 ("aPř , ' otazkv. W„.'. 2,4 mezi generacem sáhují. Vobsahu převažují fotografie, ale v případě individuální l ľ" ktcré i hy objevují také prezentace jiných aktivit (street art, grafický design ilStränck "eJSf6, Druhým nejčastějším typem graffiti webů jsou stránky zarrí'"StraceaPod i énu(město,kraj).ívtomtopřípadějevětšinaobsahutypickv„x e'eilé «a lolri scénu Opomíjena ale není ani textová část. Vzhledem ke snaze prezeňto f°to8raflí zde objevují články např. z historie lokálního graffiti, rozhovory^ ?htniScínuľ tery, reportáže z proběhlých graffiti jamů (případně z jamů v jin s .", ácínii se zúčastnili zástupci prezentované scény), přepisy novinových Clá 7?Stccl1' se místnígraffiti subkultuře atd. Oproti osobním webům i - wri. l Ven "jících ten- bciinaujigiai.... ----v.,----^™.iiiu wcoum mají tyto strá l 1 denci referovat o vybraném tématu z většího odstupu (blíže viz Tér y v£,ší Samotná graffiti subkultura je prezentována i v některých zineclwpp07' Terorist,Clique). A' DísHií, Vliv na vznikající graffiti scénu měl i časopis Poplife, který otiskoval někt eré graffiti na zadní straně. Poplife se profiloval jako časopis pro teenage se zejména dobové mainstreamové hudbě, módě a komerční kultuře ob V 'u objevo erých byl i čin štěpení české scény. MANIAC• «nč. Fakt, že se právě v tomto médiu objevovaly názory a díla pražských writerů, byl zdro konfliktů a podle některých byl i jednou z příčin štěpení české scény M ANI/L ostravský veterán s kořeny v punkové subkultuře - spolupráci s Pophjem zcela odmítal: „Byly tam hlavně fotky věcí pražských writerů, kteří byli určitě velmi rádi..., protože jinak by je asi neposkytli. Já jsem se vůbec divil, že v takovémhle časopise, mezi články o nějakých pop-hvězdách, toh le vychází a lidi ze scény se toho účastní." (Maniac, podle Overstreet, 2006). Někteří writeři ale namítají, že v době, kdy scéna neměla žádné vlastní plnohodnotné médium, měla spolupráce s Poplifem smysl: „Poplife lezl všem krkem, ale byla to jedna náhodná šance, jak v tý době graffiti šířit. Je nutný si uvědomit, že ještě neexistovaly graffiti časopisy, teda kromě Druhý barvy, což ale byla spíš lokální záležitost TCP crew. ... Nebylo to vůbec tak, že by se někdo rval o to bejt v novinách nebo co. Když jsme už pak byli schopný vydávat si svoje časáky, nikdo na nejakej něco podobného ani nepomyslel, to je jasný!" (V518, podle Overstreet, 2006: I ^ PopUfu sc skutečně podařilo přenést graffiti k velkému počtu lidí, což oVS^u. i negativní důsledky. Kromě sprejerů, kteří to s graffiti mysleli vážně,sc na jty a|c cah objevovat lidé, pro něž to byla pouze móda a dočasný trend. Jejicn a do značné míry ovlivňovaly výslednou podobu celé scény. Generační obměna v polovině devadesátých let ií a dochází'- ( V polovině devadesátých let končí období objevování a zkoušení a s p m»r račni obměně". Mnozí z průkopníků končí a na scéně se objevují »f^vágener»f kd z pr tópozlei (relativně) kvalitní barvy i informace o vývoji v zahraniei.^-;eSpojc «0 podobě a smyslu graffiti tvoří zcela konkrétní jasnou předst-ťm jejich předchůdců ' ' P akt 'ak? D,Sch "995 a 1996 'vitou a přístupem výrazně poznamenají celou scénu. V let , -,í k výraznému navýšení počtu writerů. Zvyšování I™, .-. d°Chaená zvyšování kvality. 1,0 byl jeden z d^^JX^ V™ ™ VŽdv shodli nulovat příliv nováčků, k.c.-ncdok^lil^U ^1^^ rld^éčnTsebekritickyhodnotitsvojipr^ Í let 1995 a 1996, tedy do období, kdy v časopise Pophfe vycházS ■ ™ ""Jmi stinka a v Praze byla nejvýraznější ^i,^SSSSÍ potvrzují, že ve svých začátcích byl, silně ovlivněni pražskou scénou a zejmén v Pm NNK. Převzal, od meh nqen způsob práce s písmem, ale i přístup k nováčky dodnes jsou povazováni za pravzor brněnského graffiti. V druhé polovině devadľ sá,ých let se české graffiti dehnitivne stalo součástí evropské scény. Situace se do stupně uklidnila a obě města (Praha i Brno) zůstala věrná svému pojetí graffiti (blíže viz Overstreet, 2006). Mezi významné graffiti crew podle Overstreet (2006) oatří např. ZDG, GEGOS, AST, FT, CSB, TCP, CSA, DSK, NNKABX, BGH, NSB. Z velkých aglomerací - Prahy, Ostravy, Brna, Plzně aj. - se graffiti rozšířilo i do dalších měst, kde začaly vznikat nové party sprejerů, které často jezdili „na zkušenou" do Prahy, Berlína či Amsterdamu. Trestní stíhání tvůrců graffiti Tvorba se dá rozlišit na legální a ilegální graffiti. Ilegální zahrnuje veškerou tvorbu na cizím majetku bez předchozí dohody a souhlasu. Objevuje se na zdech domů, vybavení města i veřejné dopravě. Legální tvorba zahrnuje tvorbu na předem smluvených legálních plochách (i soukromých). Bezpečnostními složkami je graffiti subkultura spojována s vandalismem, stříkáním po fasádách, soupravách metra či vozech městské hromadné dopravy, zdech, kulturních památkách atp. Až do roku 2001 byla tvorba graffiti stíhána pouze jako přestupek anebo jako poškozování cizí věci. Tato situace panovala více než deset porevolučních let. Podle § 50 odstavce 1 písmene a) zákona č. 200/1990 Sb. bylo graffiti hodnoceno jako přestupek v případě nepřekročila-li způsobená škoda 2000 korun, anebo jako poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona (byla-l i škoda vyšší). V prvním případě mohl být autor graffiti pokutován maximálně 3000 korunami, resp. 1500 korunami, jednalo-li se o mladistvého. V případě, že způsobená škoda byla vyšší než 2000 korun, mohl být pachatel potrestán odnětím svobody do výše jednoho roku (Holiš, 2006). Sprejeři svým jednáním naplňovali skutkovou podstatu trestného činu podle § 257 (poškozování cizí věci) trestního zákona. Novelizací trestního zákona ze dne 1. července 2001 se za § 257a vložil nový § 257b, který upravoval poškozeni cizí vec. Pomalováním, postříkáním či popsáním jinou barvou nebo látkou. Trestní sazba 2a tento čin byla určena na 2-8 let odnětí svobody pro pachatele, který svýrr.jednáním způsobí škodu velkého rozsahu. Tím se výrazně zpřísnilo postihov n, w.t ru a Česká republika se tak rozhodla následovat státy (např. Nemecko), které takto "Patření přijaly již před několika lety. odstavci 2 přímo v současnosti je tato skutková podstata resena § 228, kc, hov°H o „postříkání, pomalování či popsání barvou n"Jicna|o snížení trestní sazba v tomto případě je až jeden rok, což do jisté mirj' ilegální" writery Sa^y zasprejeství (viz Trestní zákoník, 2009). Zvýšen^^J^^on,.-P°si'uje nárůst počtu kamer v ulicích a d°Pn™™*™if okamžitč informovat sově Pol rozšíření mo bilních telefonů, které občanům- 'cii či pořizovat záběry této trestné činnosti. 193 „l» - dílo umístěné přes celý vagon (včetně oken). • JS~7rCeSJ'CC,ývlak,-díl0 P°krývající celou soupravu metra či vlak. neľet T ^ ^ ~ který využívá pro příjemce neznalého kódu témér a£Ädfl°T°řé P° d0h0d"s ™r«dcm plochy (např. městsky u«d) Ha,Zak4zku (naPf- ma)itele obchodu, garáže, rockového klubu). ^-ple4Xspre,r°řCn6brap0V01^ CjP-tiyskaspreje ' 2^^iľľr ZděíŠíh0VýtV°rU- ebo f^^ovwotrtití: bombardovat, zničit bombami) - vytvořit tag ^ 20U). erS'1997=Dennant,1997;Stowers,1997;Overstreet,2006;Ex.s ,egálnípl«'chyaná'Cpky . i .háZCl tomu, aby wnteri spre ováli svadila kamkoli«» n 'rt;;........--í-,,, s, „u s.skd časti a^;:;jr ^.icvdmiob. ľ^lní plochy, kde sc mohou writeri realizovat. Tyto plochvVíTľ , °VaUiv' 'ťí a jí, protože jim chybí pocit „adrenalinové cinnostľ" Zl il, r TV * mch nc" ^VÍjCt zájem o architekturu, výtvarné "mení a estetiku, legální pjoľy^ i vychovný.n Hnitclern rozvije čím talent. Stejně tak legální plochy mohou býtml! tcm setkávání mládeže a zlepš.t komunikaci mezi zástupci mést a obcí a dospíľajl-čími. Další možnou variantou ]ak změnit šedivý prostor velkoměst, jsou i nálepky stickers. Nálepky mají různou podobu, jsou barevné i černobílé, nčkdy jsou na nich jen slova (nicky, taný), jindy obrázky. Původ nekomerčních nálepek, které sc objevuji vc všech velkoměstech světa spolu s dalšími pouličními výtvarnými technikami, |c v graffiti. Nálepky jsou ale základním stavivem tzv. street artu (což j,-širší kategorie než graffiti). Stickers začaly nejspíše psaním tagů na obyčejné samolepicí štítky a jejich vylepováním (blíže Jungová, 2002). V současnosti jc vylepování nálepek velice oblíbeným doplňkem (či samostatnou kategorií) graffiti. Stickers jsou často spjaty i sc subkulturou fotbalových chuligánů či ultras, kteří svými nálepkami ohraničují svá teritoria, prezentují svoji ultras skupinu či fotbalový klub. Graffiti se postupně obohatilo o jiné prvky a jeho autoři často experimentují i s jinými materiály či postupy. Jak píše ve své knize Ovcrstrect, „v současných trendech lze naopak vysledovat příklon k méně destruktivním metodám, mezi něž patří graffiti vyrobené z polystyrenu, překližky, plastu, sádry, provázků apod., umísťované do veřejného prostoru bud zcela volně, nebo pomocí lepidla, hřebíků a kladiva... K dokonalosti je tento přístup dotažen u graffiti promítaného na skálu, či vytvářeného v interiérech budov určených k demolici." (Overstrect,2006:7) Graffiti se rozšířilo i do jiných forem umění a jeho atributů využívá široké spektrum subjektů (např. reklama či výrobky pro mládež) (blíže viz Overstreet, 2006; Černoušek, 1999). Tuto kapitolu lze uzavřít konstatováním, že sprejer* vandal. Literatura Černoušek, M. (1999): Graffiti - řeč prázdných duší. Vesmír, ř. 11, s. 638-643. Overstreet, M. (2006): In Graffiti We Trust. Praha: Mladá fronta. Film ^RAPublika (2008). Wolctrain (2006).