■ - „ctv 2013) spojujísesebcpoškozováním214či sebevrah pŕ^'CdľÄepodle Heidera (2008, doprovodnou, nikoli dcteminufc sebevražda emohnj P ředevš.m pro mládež ve věku 10-17 le , 0lL äS2!i< « antagonismu „skuteční emo" a „ ^ ľí komercionalizace jednotlivých prvku emo stylu (srov. usko, 2009). Erno^ Ska mladších vekových skupin a proto neprekvap, zjisten, z výzkumu Kajanov ! Šupler. (2012) u 106 respondentů z rad Policie ČR, zc informace o emo stylu jS(ľ propolicistky a policisty neznámé. 76% z respondentu uvedlo, že o tomto stylu m°" neví- S tímto stylem jsou tak konfrontováni především učitelé na základních ikľ lách, kteří se „jinakost" jednotlivých žáků hlásící se k tomuto stylu snaží pochopit" případně hledají informace v prostředí internetu. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že ne každý „emař" uvažuje osebevraždč stejně jako ne každý příznivec gothic rocku má v oblibě horory. Literatura DigitaJis, R. (2009): Golh. Magie t temné kulluh. Praha: Volvox Globator. Dostálovi, A. M. (2008): Spása v černé. Dingir, roč. XI, č. 1, s. 32-33, 36. Heider, D. (2008]: Emo: generace smutných teenagerů. Psychologie dnes, XIV, č. 7-8, s. 40-44 Knzlík ].. Procházková P. (2007): Gothickásubkultura. Dingir, roč. X, č. 3, s. 74-76. Scharfová, N. (2012): Gotický svét. Praha: Volvox Globator. Štípán, P. (2008): Kniha NosfercaUi. Vampýrskdbible. Třinec: Martin Toman, 3. vydání. Voltaire(2004): Wliatisgoth?Massachusetts: Red Wheel/Weiser. 9.8 Taneční scéna lc vůbec taneční scéna subkulturouř Kolik existuje stylů taneční scény? Jaká jc historie taneční scény? 9-8.1 Vývoj subkultury taneční scéna ÍHtwäiÄÍÍÍÍ'kí^^tMMtatth proudů předcházelavAn 11.....1 ,.,„,, l """" 'i111''"'1 života, vyantíujíclicnekonformitoua n« tlníipoleenoitívůTj °iíeno,tí'omMcnftl!,ni definovanými aákony lndustrl l,ll,l,,n (vo,n; ,;; '•'"''"I V" 1";' •■l»b - < scéna se odvíjela a byla závislá i na míře technicko TanCClľery (mixážni pulty), nové hudební systémvaľdtttITT T*** orVn;Snovéformyelektronickéhudby.Zjed^ íefiují nové formy elektronické hudby. Zjednodušeně lze říci žeseicH Ích nepřerušovaných celc.ch „a tzv. ravepartiesOdtud také poch , sou Ä označení všech žánrů e ekt romeke hudby rave, které bylo pozdě s nahr "vem techno (podle jednoho z najrozšírenejších podstylú). v nejužším smyslu Tova ie techno pouze svérázným stylem, který se objevil v osmdesátých le.echTv-ické sou pro něj perkusivní, syntetické zvuky, studiové efektv, opakovanéelektro-Pické rytmy, mechanické textury a tříctvrťový takt v tempu přibližně 130-140 BPM ľ beats per minuté" - úderů za minutu). V širším slova smyslu sc jedná o zjednodušující všeobjímající pojem, používaný pro kulturníděnísouvisejícístanečními par- Vznik elektronické hudby se ale datuje mnohem dříve a v odlišných souvislostech. Výrazná změna v oblasti hudby nastala jako důsledek rozvoje nových informačních technologií (Škařupová, 2002, srov. Bila, 2002). Elektronická taneční hudba sc oprostila od tradičního „výrobníhopostupu". Využívá mnohých digitálních zařízení, kromě syntezátoru také sekvencer, pomocníka při skladbě, sampler k digitalizaci zvuku, původně rockovým kapelám určené elektronické buben íky (nejvíce se proslavily výrobky firmy Roland). Vzájemné propojení je možné díky technické standardizaci (norma MIDI) a používání internetu. Nese s sebou také nové pojetí interpreta. Je jím DJ, který za pomoci dvou gramofonů a mi-xážního pultu spojuje skladby na vinylových deskách v jeden celek a odbourává lak konvenci „píseň, pauza, píseň" Rukopis DJe jako interpreta je '»dy pro prurnerneho posluchače méně zřetelný, je však možné se orientovat v ráme. různých stylovyen rozdílů (Škařupová, 2002). h in 20 století The Německé kapely vzniklé na přelomu šedesátých aseJde^2'mentovat Aby se Can a K raftwerk™, byly prvními, kdo začaly sc syn,e™ * fcboft|, jeítě dalíí elektronická hudba mohla plně rozvinout dodnešn pnoc y ľ slý(|ruh dvakořcny:l„dustriálníhudbu-'aPu„k,zekterého hudebního analfabctisimi (Kománková, 1998; =karuP ,' h klubech, ale i mezi Tato hudba sc začínala tvořit zejména v un«rgr za(fnIavosti techno 'ympatizanty travellerského hnutí. Všichni Pf^l, , novýmisoundsyrtôny", Mhy azačfnaji se pořádat velké techno part.es P , .....^........^.....^ ""Praková ravepar.y sc podleTnľ.lnura (2012) uiuirtnlU»"« ^ ^ ďeamkýd,|,lrcl,..vV.-.....»iM-Mlf „„„,„, ., 11-;" ,„...... kily*, lorfskou skupinu v;;,, ,iw ..n.....»'' v;M,;rrinc wm W jmenovali The Oq.....''''i'^'1'.'!'.'. .w/i.i (....v1i'"1'1 ' ' |l jedné straní zvukomalebných ^"^„„.jovM- JiVUlzaCnl exprese rot ' i»k tvrdl Kom falcová 11998), vindu'^nn..... ..... ........,............ níhoi|lnťho materi......coi mn*e v....-— |ndlll«MMl......' itvatneilýchanézvuky.Kromí....."...... ..,.,„> /vll«,„-,,.....• liVal nedýchané zvuky. I lodobní energičnost,,„ 1,,|i„nk"»v '"''";'ínfialo«-. Obacni iv, »........lys.......'7 v ,........»i>»r" ; ...... '"I". i-IrklrlrkC f Nl,|,,vl«<...... . nrl.nii. >'»"■ .| skoPV)4 konzumací nových pop "li, hu dosáhnout pocitu jednoty •., (nimi p»rty, drum'n'basvrvou idby (acid house/tr< hno) jr jako zastře tu jír (termín pro cel k0MDMA(W'«e ; ,jnIch „ i/>učasnčno cn»K .,,,u j|o C být doménou P"Vff yj (Ledabyl, 2004) mnohorůznorodým ^ f un( Vznik taneční (Kiu°« DOf7učové h a s technologickým kouz K Označení taneční hudba $c sice pouliv^ vfľ,„ľmuziky,na(akoutnúzel.n» želva C ale pře, nechuf k,rr„ leckdo citu k rozikalulkovíníce v ci. | 1 " *P r lf'" se používají k popsáni, přiblížen p» y s hudby (Komín kovi, 1998). Hiidrbní styly taneční terny Současná taneční scéna se skládá z níkollka hudebních stylu, přičemž jednotlivé hranice mezi tčmito styly nejsou přesné dané Vzhledem k dynamu r tronickč taneční hudby a samotnému principu jejího vznik u jsou tozdfly mr. hými žínry pro laika nerozeznatelné a I hudrbni< i |> nrl.t, i . . u|| intuitivní Isrov. Posolďa, 2004). Za vyhrančnč hudební styly jsou povalovány a< id house, ai xl \»/: m i akbeat, jungle, drumn'bass, house, garage, techno. hardcorr irrhno itui kusme se definovat jednotlivé styly: • Acld house vznikl z původnč expenmentálnl odnole c ln< aftaké house musie kon itých let S použitím Roland RBWl, analogového is/ntetizcru ve vek cem os vencer jbivč a k plny Phuture z roku 1986) se tup, který radikilnč Doznvč I na prízdnínovčm ntirnut iki I-1 na konej os ,nd house |ak.. od/a 9) skvrn vydavatele" h rytma i enon(»rov' va popu ada Dik vu r"om» )aiu> rrli»»/ ko fúze funku, dano zu bývá povalován 1< iv roce IV78 Hnán Ei ági IV'" •cvyW1"' (yznitcxw |un«le ■' začalo pmiifm 1 breakbeat jako protiklad k trikem u t, de" ud* ftvtr lvím rm ke koře beeh(D»J>iWfce. • Drum'nba*JKn a btMtmi linku. 2002) fU«ryé llnl k producentovi (S • Hovte rznlkl v c Inrý rýmu*, výraíi ru tparvélském ost C.araKr 2002) Trchao vartikl aNb»xaennku lv» uspela i v urv,lrnvevelko" ičstskyi |, |(|u ^^^^ I K Ide obvykle o triky bicl rytmu P"" samplO 'Komínková. IWH, Skařupová 3saf. protože v současnosti se mřní ,J i r >»«iiovi se menl od producenti dřr""u l,,vv,h kl 'bei-h..........:......„„I č.vři.k ayazrtyzpev. U|sexperimentovalis housemusic lel P*™0"' vracející se výletnici C)d housu handba* house apsid (Saundrrs. 1996. Skařupová, améfuje se na soulový /pčv a melodii (Skařupová, •BBI nálady nemecké skupiny Kraftwerk (Saunders, Ivvn, Mtafupov WlM.1999). BMdMrc techno l přes ruzne maMnl varlat e obecné označuje nekomp (J02, Daly, i li let, - po- ihiy ethno íKomín- ,fr""o%aiiií,,sfn' utaae.dodne.ie"-' roV. Komínková 1998) Název techno sám vypovídá> abbcr alias g»b^,,terjzace hudby. Není náhodou, ze kořeny techr ,e proti vyhranřnern že )ljuc o Vucu unru a emancipace i ideu nepotřebuje. Je P^f*11V^^^T^O^f^ jde o lásku a ideu míru ih.jídoMes»tych 2vidualismUi charakteristickému pro tehdejší americí ,roti vyhranenému ' společnost. (Sole 1999. Subkultura hippie ^ Techno,zdáse:uzi eun^-^ce ^ ^^.^ ktefí vyrosth ^ 0^f\ch'^ "ÍífivaTech a ideálech míru a lásky. To vysvětluje nejen zálibu jejich dětí v m. n'C 1 om.ždování, ale např. též min.maln. výskyt násilí na prvních, skutečně Ttoundových parties, jejichž duch je samozrejme jiz nenávratně ztracen. Hu bnísložka, tj. gradace děje, poté vyvrcholen, a fáze stereotypní melodiky zů. s,iv.ií stejnť. SUriígeneraw by jistč řekla, ze teto hudbe chybí melodie. Asi právem V této hudbě je totiž íorma, která dává jiné hudbe melodii, nepodstatná (Šolc, 1999; srov.Škařupová,2002). ...... , Šamanské rituály primitivních kmenu byly jisté jednou z důležitých inspirací house i techna. Dokonce mu zpočátku dodávaly přitažlivé prvky mýtů, kolektivní fyzické i psychické vnímání rytmu bylo obřadem, společné naladění čimsi nadzem-skyspikleneckým. (Lindaur, 2012:234) Daly a Wice (1999) hovoří o tzv. technošamanství, což podle jejich názoru je propojení moderní techniky se starobylou vírou, přičemž repetitivní hudba stylu techno či ambient společně s fraktálními obrazy vytvořenými počítačem může vést k navození určitého transu. Ten má údajně podobné projevy, jako trans navozený tradičními technikami tzv. primitivních národů, třeba šamanským zaříkáváním nebo monotónním rytmem bubínků. Subkultura techno se dělí na tzv. nekomerční (pro něj se v žil název tekno či free-tekno) a komercializované techno. Ilegální parties asadnim tenoménem taneční scény byly a jsou kromě oficiálně organizovaných kladvn í'' VCnku Právř ilc8áIní Parties- Vznikly jako reakce na vysoké ná-™A.radaľ »n°™álních" večerů a později také v důsledku kriminalizace ko- pozdtiii VEÍ° S,y'U;ÍCÍŽ mnozí nadšenci"pěstují. Nejdříve v Americe a Anglii ,',Vdalsich "mích začaly být pořádány akce v prostorách bývalých skladist Pr° rozvoj hudbvTaíTt • íakť' P°kud t0 P°časí jen trochu dovolovalo, v přírodě Přelomové události Poznán - ľ ČaS'° 'yt° n°CÍ zásadní' Protože Právě tadľ ěly Pr«k překvaPCní"a 7^ ^nové huc% užitek z protančené noci, novinami, UZaSU nad tím vším a asi i jisté spiklenectví dané zvláštny s názvem místa konání, ale s telefonním cístf ■ ,2012) 1 "ä tomto ' Pověděl, po které silnici jet) (Komán ková, 1998; L111" Urder Act zakazující kočováni, jezk 21 vyhnij 0&?alh' P«tt seTmŮ HnUtí' SP°Íe"ého s parties pod širým nebem *'Cechi«a£S5ř nadše"ců rozjely do mnoha jiných zem- * ave (K°mánková, 1998). Vybrané suUiHtury mUdeJt •^inal Justice and Public Order Act z roku 1994 73v,.,n . ,C4lní rave parties. Zákon umožnil zakročit n zákÍa 7 Tí""* 1 tlaCOvani ATnp_ Doru5pnf hM]V„;^ň.L __a zaMade porušen, veřejného -ádku, výskytu drog, porušení hygienických norem p0ld Tato ustavená pravidla poskytují policii pravomo. f0Zemek opustili, pokud policie usoudí, že: připravují rave party (dvě „ebo ví Čekají, až rave party začne (10 a více osob) a úv pokud někdo neuposlechne příkazů policie či oznamovací povinnosti on nařídit účastníkům, ab 5^ až,ra^^fi^a,^o^, a účastní se rave par,; oSob). PoKua ^'^u P°»™ c. sc vrátí během následujícího týden na pozemek, dopouští se v obou případech trestného činu, za jehož spáchaní mu hrozí trest odnětí svobody v délce tri měsíců nebo pokuda 2 500 liber nebo oboit (Zámek, 2013:126-127) Termín rave se tedy objevuje v jednotlivých zákonech, které rave definují jako „shromáždění sta či více osob v krajině pod otevřenou oblohou (nebo i na částečně zastřešeném místě, na cizím, nebo vlastním pozemku), kde je v průběhu noci pouštěna zvukově zesílená hudba (s přestávkami či bez přestávek), která z důvodu své hlasitosti a zmíněné denní doby vážně obtěžuje obyvatele dané lokality". Hudba je popisována jako „zvuky naprosto či převážně charakterizované neustále se opakujícím rytmem". (Saunders, 1996:96) Zpřísnění zákona, namířené proti ilegálním parties, mělo tři hlavní důsledky. Prvním byl fakt, že nová legislativa úspěšně zahnala příznivce techno stylu zpět na povolené akce a do nočních klubů. Druhým důsledkem zpřísnění zákona byla emigrace zvukařů do zahraničí. Třetí důsledek se začal projevovat ihned po přijetí zákona. Lidé byli tak pobouřeni tímto drakonickým zásahem, který znemožňoval konání parties, že je to naopak vedlo k odhodlání pořádat ještě větší a lepší akce (Saunders, 1996). Filozofie techno kultury Žádná filozofie techno kultury vlastně neexistuje; je založena pouze na individuálním prožitku každého jednotlivce. Techno už ideu nepotřebuje; jak tvrdl kazdy raver, cítí ji na základě prožitku. Základní myšlenky t«hnoku tury/technoparnes j« shrnout pod kryptogram PLUR (peace, love, unity, respect) (srov. Syrový, 1999} HodÍé IcVL souvislost i hovoří o podobnosti s *f^^?2SÄ diny a hodiny, až do rozbřesku tančící dav je pro mnoho lidl.K lem nemalých individuálních prožitků a přitom UJ"ocňU,etjsíckrát ,,zcšíleli" (odtud tech, kteří si takovou zkušeností prošli, tedy si Jcd,10U (akl0 si|nou zkuie- výraz rave), nezůstalo stejných. Uvažování človeka, je. n°st, se často mění a obrací poně začalo mít snahu být, zjednodušeně řeče lání. Dost výraz rave), nezůstalo stejných. Uvažování ^^"f;'"'";;,^ Proto hodně bytostí 1 ková, 1998). «Inim pochodům a hledat určité duchovu, (Ko—°«. ^ ozvuěovactoJS Evidentním pokrokem bylo spojení hous ep « ^^lypzodHdc te* Po vzoru kočovných hudebních festivalů, kter sátých" let. 9-8.2 Techno v české republice |cVeCTOvníníSe,ápad;^^S ^eskérepublicesefenoméntechn^ dcÍi-Zadůvodmůžemejednoznacneozr 229 ____Vybrané subkultury mládeže , .^ocialismuunásnancIcsálnKliburzáchsiccbylomožné vrh letech. IPAd " cktr0nickr hudby, pořádání velkých techno parties však L..,.hr«vkyzap»dn,cl sít sehnat n* bvlo,H-n,vSlitc-l"^ sociahstického zřízeni a následným, událostmi roku S postupným uv0'"° fnsko.politicko-ekonornické klima, které umožnilo vznik M * .T-řnii" spoKw ^ techno part,es v ČR se konaly v roce 1992 v P,-aze fenoménu techno Jpar • cdém úzcmí nageho státu. První velká apos.upnř sc ^1994 v Praze (srov. Ledabyl, 2004). ^ house party se o c ra^ ^ ^ y obrovském počtu po celé české repubHce kIS"d je možné najít ve vétších městech minimálně pět house/techno parties' L'S^!mavym fenoménem je existence již zmíněných Street parties. Tento -nedální druh techno parties (pokud je vůbec možné ho tak chápat) je obvykle druhem protestu proti konzumnímu způsobu života, vládním krokům, globali-zaci a nebo ekologickým zločinům. První street party vůbec s názvem Global Street Party se konala 16. května 1998 a proběhla v dalších asi 40 světových městech. Jejím mottem bylo: .Myslet globálně, jednat lokálně". Protest byl namířen proti jednání V TO - Světové obchodní organizace. Zúčastnily se ho přibližně tři tisíce lidí. Z této akce je velmi známý incident mezi účastníky a orgány Policie ČR ve Vodičkové ulici (Ledabyl, 2004). Čistě pražskou akcí byla Local Street Party 29. srpna 1998, které se zúčastnily asi dva tisíce lidí. Cílem bylo upozornit na problémy dopravy v Praze a na policejní násilí při předcházející Global Street Party. Akcí s nejvčtším počtem účastníků byla Street Party dne 5. června 1999. Ta byla koncipována jako součást J18 (June 18 - 18. červen) - kampaně proti finančním centrům. Účastnilo se jí zhruba 5-8 tisíc lidí. Tato akce byla provázena násilnostmi a vandalismem. Menší street party se konaly rovněž v Brně. Byly jimi První brněnská pouliční slavnost konaní 22. května 1999 a Druhá brněnská pouliční slavnost pořádaná 27. věrna 2000. Akcí se zúčastnilo asi 800, resp. 1500 demonstrantů. Brněnské akce Vesrovnľní v°l0gÍckýcharaktcr-Piesty proti výstavbě dálnic (Ledabyl, 2004). teto sooienT ,Tn!mÍteChn0partÍeS)de^ jejich orwnľ fenTénem íe Podružné. Také obsazení street parties a způ-PosoldaS « " °d " aSÍckých technoparties velmi liší. ' wWta - jak daleľ0UV1?0StÍ tři dim™ze příslušnosti k subkultuře: * "fesiia - jak aktivně'61 0tllvec ochoten a odhodlán na freeparty cestovat; Normy a hodnoty J*T freeP^ies. ' ^imuLČT^V, °vlivňuÍí * vytváří zejména: "^-ne^EÄ* mmi^ech-" reprodú^Znénázorovýmiautoritami i uvnitř • *k Ž'^^PQtíZTl manifcstV 0 filozofii free parties; . {iTOV^,20(H "wu f********* a jejich konfrontací s phdch^ **» S0Undsystémrľ.'.ZC £cská írcetekno subkultura se sdružuje U' Pnccmž zaroveň up()zorň na to> žc početn. sil ncZ„amcná sílu v kreativitě. Frcctckno subkultura také není homogenní což 2ne ,1C žňuje generalizace o cele scéně. Jak poznamenávají Pat & Ma, ,2011:153) shod" Idá těžko a je závislá na pohledu konkrétních part i jednotlivců" 111 hledá těžko a je zavila.» FUu-Cuu KonKretmcli part i jednotlivců Podobně jako subkultura hippics jc spojováno freetekno s LSD, technoscéně ie oři 0js0vána souvislost se skupinou omamných látek nazývaných taneční nebo party Lgy. dnešní clubbery lc' krome tradiCních drog, jako např. konopí či pervitin tvpieke užívání MDMA neboli extáze. Droga způsobující euforii sc silným empato-/enním účinkem, byla objevena v roce 1912 německou společností Merck a patentována (v roce 1914) jako pilulka na hubnutí (Skařupová, 2002, srov. Csémy, Sovinová Komárek, 2000). Znovuobjevení MDMA je připisováno americkému chemikovi A. Shulginovi, poté byla staronová droga užívána v terapii a v souvislosti se skupinami zaměřenými na sebeobjevování (viz Csémy, Sovinová, Komárek, 2000). Přestože mnozí účastníci parties drogy neužívají, jsou na nich hojně rozšířeny. Především marihuana, extáze, LSD, kokain, pervitin, heroin, amfetamin. Zvláště to platí pro party nekomerční a outdoorové (v „přírodě"). Toto prostředí je tolerantní nejen k drogám a k na nich závislým lidem, ale i k minoritám obecně. Dalším typickým znakem je liberální přístup k sexu, pro takovou interakci je prý vhodné právě prostředí novodobých parties (Holomek, 2005:43, srov. Skařupová, 2004). Vzhled účastníků parties je výrazně odlišný od toho všednodenního. Muži nosí těsná trička, zvonové kalhoty a vysoké, nebo naopak sportovní boty. Ženy si leckdy berou pouze nezbytné minimum - spodní prádlo, průsvitné oblečení. Pro úpravu vzhledu hlavy jsou používány gelové účesy, copy, dreadlocky, barvy a piercing (Holomek, 2005: 45-46). Tak jako v případě jiných subkultur mládeže je i u tekna podstatná komunikace. Houdková (2008) konstatuje, že komunikace face-to-face probíhá jen s nejblizsimi cleny subkultury, ostatní převážně pomocí internetu (např. server freetekno.cz), mobilního telefonu, plakátů a flyerů. V České republice komunikace této subkultury zaznamen enala několik změn od doby, kdy se konaly nej větší CzechTeky, tedy v roce 2005 a ^^^^ ostaly zachovány principy subkultury - DIY - se komun.kaee musela preorgan, z°vat tak, „aby to bylo co nejmíň vidět" (Houdková, 2008). _ Mezi podstatné komunikační kanály Houdková (2008) radí. * internet - portály freetekno.cz, tekway.cz a xyz.cz; * e-maily; * komunikační kanály jako je icq; * mobilní telefony (často s přístupem k internetu); * ftyery (malé letáčky) a plakáty. .. technologií (fotoapa- Urbanec (2005a) upozornil právě ^T^IST^0™*0 ^ mobilních telefonů a internetu) během nejvíce 2005. . . . „ prahy, v klech . konaly v letech 1W ' fh,, raecUOD* P^. u K „dílce u TryO*£' pod WmdoU'» W . ' ^edchozí ročníky CzechTcku se ku..-/ ■ ' g ra| '"7 a 1998 vc Staré Huti u Dobříše, vjooeW ^ ^ na, v roce 2004 v Bončnoví na ''^"ľ^rlovarsku (srov. Zámek, a v roce 2006 v Doupovských horách na^Ka & Tcplicku. v roce 2015 a 2016 uskutečnily v Červeném uj ^■děiovic, v roce 2001 v Doksech, v «.«,™f x dlna, v roce 2004 v Bončnovč na Tachovy ■ ,.u 231 C^hftkJOOS h MČalo spekulovat asi týden před očekávaným Za. °<**VSZÍ 2°05 vydala policic Tví,ní prľmap! luk ° Jatke*, liž 2A; frrvf"f . rozslřila vícejazyčné letáky potenc.aln.m návštěvníkům konání festiwlo a zaruvt .k«.MKoub^i.M^e6,2005 sc v plzn. na parkoviSti Borská pole začali sjíždět Ve čtvrtek 2».: Vpátek2c,ěervencevjednu hodinu po půlnoci vyrazila první účastnici naTacnovsko. Bylo odtajněno místo konání CzechTeku - 1 ''r' MPřimdaa Mlýnce.Zároveň bylo sděleno policii, že akce proběhne na lc-rínronaiatém pozemku. Policie však začala ihned jednat a ve dvě hodiny po půl-uzavřela sjezd z dálnice D5. Podle prohlášení policie nedali majitelé okolních Doľcmkft povolení pro vjezd. Později vyšlo najevo, že policie v noci kontaktovala majitele okolních pozemků, aby podali trestní oznámení (blíže viz Koubková, 2008, srov.Urbanec, 2005a). Kolem poledne žádala policic návštěvníky CzechTeku, aby uvolnili dálnici, když se tak nestalo, nasadila proti nim těžkooděnce a vodní děla. Příjezdová komunikace na pronajatou louku byla ovšem stále zablokovaná. Účastníci festivalu proto nechali svoje automobily na dálnici a na louku se snažili dopravit pěšky. Policie nechala odtáhnout automobily stojící na dálnici, ta se stala průjezdnou až kolem třetí hodiny odpoledne. Policie nepustila na pronajaté pozemky mobilní WC a cisternu s pitnou vodou. Přes to všechno se na louku u Mlýnce dostalo několik tisíc lidí a v pátek odpoledne začal 12. ročník CzechTeku. (Koubková, 2008: 17) Třicátého července kolem 16. hodiny „policie vyzvala účastníky k ukončení akce. Ti poté tvrdili, že přes hudbu ze soundsystémů nebylo výzvy policie slyšet. Na okraji louky se mezitím začala tvořit policejní rojnice a policie se chystala zasáhnout. V půl páté se zhruba tisíc těžkooděncú dalo do pohybu. Kordony policistů začaly vytlačovat tanečníky z louky za pomoci slzného plynu, dělobuchů a vodních děl. Ti se MnsľT''aktÍVněbránit aházet po P°lic'Stech lahve, kamení, větve (viz Koubková, T, iľ SC policii naodP°r a n«kolik hodin vzdorovali profesionálním policistům1* (srov. Urbanec, 2005a). břaS2^e ľa?ém'm "a obou st«nách. Velké množství účastníků se zača hrálva okiln „ 2, y- fílrteré s°undsystémy, zejména uprostřed louky, však dal ? okolo meh zůstal stále velký počet lidí Policejní rojnice se na několik oka- "SíiSSS f°5 2h0dnotíl Z*">ek (2013: 92) takto: „Po provedenémibgg z|»čny kUdv,XInr Ppa? CzCchTck 2005 v M|ý™ "a Tachovsku byly P° oľ^"20™ ^ *U ľv 1 ľCdCnéh0 bczP«nos,ního opatření, tyto klady azápory be ln°T0Vtalvl^4chyDtrVaŽQVal' ŽC 11 Policic CR zabránila masivnímu P°^Ä fef < Ä Vdkreľkfm a")"-na páchám trestných činů dle § JSWj* t pZl,fií* n,Cd0Íl° zc s'r»y nasazených policistů k neuposlechnu Ct* 7** «) »XZÍ,U*rou«n> MnotJivců; byl nasLcn dostatečný počet pohc^ .. Tv.„v.^,;ř bvla na vy , čalo úrovni lt„ ľ ení' 4' s°"činno« " ' ,,,,uccn' lednotlivců; byl nasazen dostatečný po ^iS'ínoľjl^^eopaUcníaľ , ™ S'átním zastupitelstvím v Tachově byla l)nci ■byl ntvor- zÍ'Stěn onani,r,nu,° - ttn odpo.ední. Policie „ekompronľisnč zabavila aparaturu a vybaveni. Za dve hodiny akce skončila a „a louce iž ne a|' řený (Koubková, 2008). ■ Prlme Ve vášnivých debatách po skončení CzechTeku byl zmíněn i vztah mezi teknaři a anarchistickými myšlenkám i (viz Urbanec, 2005b). Přesto lze konstatovat, že většina členů subkultury má odpor k ideologiím a politice, jakmile však jde o míru svobody, je ochotna se zaktivizovat - nejvýraznčj-ším příkladem je značná účast soundsystémů na demonstracích za legalizace marihuany. Oproti tomu došlo však i ke sblížení části této subkultury se státními úřady při posledním CzechTeku, který se podle Rychetského (2009b: 37) „odehrál pod taktovkou vlády a zraky policistů". Největší freeteknival jaký kdy v tuzemsku proběhl se konal na armádních pozemcích za dohledu policie. Tento ročník byl také poslední vůbec, tekno komunita se od pořádání takových akcí distancovala a svoji budoucnost vidí zejména v pořádání malých party po celé České republice (Koubková, 2008). Jednou z posledních akcí tohoto typu byl neúspěšný pokus o MoraviaTek 2009. 23 Tak jako v jiných subkulturách hrají zajímavou roli i užívané symboly. Kajanova a Pešek (2009) mezi základní symboly frectekno scény řadí symbol spirály a číselný kryptogram „23". ... , Spirála podle nich „souvisí s neustálým vývojem, evolučním a involucnmi pohybem vesmíru, se životem a smrtí. Předpokládá se, že symbolizuje cestu z vne, ho světa k vnitřní duši nebo do vyšších duševních úrovní" ^r^ltTVJdý Císelnýkryptogram„23"jefreeteknoscénouvyuzívannapr^s kÄtľubkul" účastník freeparty ví, že číslo 23 symbolyzujc pravé Pr" "S" dcháze|a přijetí to-tuře, minimum z nich ale zná pravý význam a cestu, p zasvécenou částí boto symbolu. Nejrozšířenějším výkladem, zejména[™ t j(three.free) ^astníků, je modifikace při anglickém vyslovovaní cis rozhodovánf, ci|i ■ to free - ve volném překladu může znamenat spo|ečnosti." (Kajanova, ^plnění protestní myšlenky freetekna-proti «> Pešek,2009:36) .. „Hnotlivých scén této subkultury? Jaká jsou rizika u této široké ^""Jt^^^^X Hlavním rizikem této subkultury jc drog v^ d°chází ke vstupům na cizí P^iy^P^ ,ádku (pol. c Ab^ ^ ä'» "zikem je následná konfrontace se složka- P h p„ od ^ kt«á je spojena s „všeobjímající ^f^^veľsinovéspolecn^.'. mirno parties rizikem pro začlenení I ůznyc„ ^ulace tohoto jevu i pro spolecnos f ^ ^ a,í Taneční l» notazmo i ceia ^ vcřejnosti. .. „eäkerou am^QW parties "rizikem pro ^^'^noiiľ .kolik různých atributů, -lace tohoto jevu i pro společnos^ ^ ^ ^ aneční hudba (a potažmo cew veřejnosti. ve.kcrou drog kt«é více či méně vyvolávaj, n«ouhl ^ , ,« ^ média, která zbytečně myt.^JÍ. "e nejcn inicac"1 Pr°blematiku, jež má na tancem 233 Vyt*** • u drogy velmi obecně rozšířeny a převládá názor žc V prostředí «"cřních vidoucí. Navíc pokud mají uživatelé drog přátele ze stejné Jchuživiní je norma m a řdčcní utvrzuj.. Tanecn, party lze povaha, subkultury, vzaiemne se ^ f drogami a je|lch snadnou dostupnost.Pro. „nzikovtprostredí,po i ^ drogy j před ^astí na party, nelze tanečni- ce většina respond«i drogových experimentů (Skařupová, 2004). Vztah mezi hudbu označit laKoin . y Ccské rcpublice výzkumná studie Csémyho, Sovi technem a drogamipr shromáždila data od 505 účastníků techno akcí. Z této nově a Komárka respondentú konzumovalo alkohol, 90% kouřilo cigarety studie pj'y™sí'c |o by)o 772 %), 88% respondentů uvedlo, že mají zkušenost s koza posle n ^ pos|ední měsíc mělo zkušenost s halucinogeny přibližně 22% rlondentú s pervitinem 20% a s extází 19,4%. Autoři studie poznamenali, že účast-nícitechnoscénynctvoříhomogennískupinu. Mladí lide pohybující se vtechno scéně jsou velmi různorodé osoby působící v nejrůznějších partách. Výsledky studie však naznačily, žc užívání drog je mezi mladými lidmi, kteří navštěvují pořady s techno hudbou, značně rozšířené (viz Csémy, Sovinová, Komárek, 2000). I přesto lze tuto kapitolu skončit tím, že nelze jednoznačně ztotožňovat taneční scénu s drogami. Stejně tak lze diskutovat otom,zdafreetekno je suberzí vůči moci kapitálu či specifickým protestem městské mládeže (srov. Pat & Mat, 2011: 163). Hardbass Na dekadenci mládeže a propojení taneční scény s drogami reagoval styl veřejné produkce známý jako „hardbass", který byl typický pro Ruskou federaci, Polsko či Ukrajinu. Hardbass je odpovědí krajní pravice spjaté s prostředím fotbalových chuligánů na taneční scénu, která je obecně kritizována v souvislosti s užíváním drog a postmoderními hodnotami. Hardbass lze popsat jako tanec na elektronickou hudbu na veřejném prostranství jako jsou náměstí, parky, ulice, ale také nákupní centra, či restaurace. V projevech tanečníků či interpretů je nejenom ideologický prvek, ale i prvky vztahující se novľľ nit'ao.becnř k vnímánítěla. Pro hardbass je charakteristické, že uchopuje tteltih^lľ t . ' Wy ,cx,em )sou fast0 Pouze jednotlivé proklamace a poh- ie h,ardbass1včnuie nclesainí mi8raci'narodní pospo ™íľ/ HardbJovéaK ú , CC SP°lcčn°sti atp. (blíže viz Smolík, Kajanová 201 «' P°uzeněkolik H t i Pi'rné i v čcské republice, kdy počet tanečníků dosaho- ^ekohkdesítekWětšinoumaskovanýchj.anečníků. uterarura Csémy.L., Sovinová. h r a i McRob>>ie, A. (20O5,. 1 ľ '1 (200°): Dr°M " tancčnhcéM. Praha: Státní zdravotní ústav. avrat k ntuálu. Psychologie dnes, roč. V, č. 10, S.12-13- Subkultury mládeže: sociologické, !!!!|^éapedagog,ckéa l0. SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA, PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE A SUBKULTURY MLÁDEŽE Téma subkultur mládeže přímo vybízí k popisu a rozpracování, u pedagogiky či pedagogické psychologie. ozP«covan, z hlediska sociální Sociální pedagogika i pedagogická psychologie by měly téma subkultur mládeže zpracov4vat na zaklade konkrétních temat či kazuistik. Vhodnými tématy mohou být například vztahy mez. jednotlivými subkulturami mládeže, případně soecT fíčnost socializace a výchovy v tomto prostředí, či vztah k sociálněpatologickým jevům nebo rizikovému chovaní. I z důvodu poměrně širokého tématického zaměření by sociální pedagogika a pedagogická psychologie měly reflektovat poznatky sociologie (sociologie výchovy, sociologie mládeže, případně sociální patologie), sociální psychologie (dynamika, hodnoty, role v rámci malých sociálních skupin atp.) a v praktické rovině i sociální práce. Z hlediska sociologie je podstatná otázka postavení mládeže ve společnosti, resp. subkultur mládeže. Z psychologického pohledu je podstatná motivace mladých lidí k příslušnosti k subkultuře mládeže a vliv na psychiku těchto jedinců. Z hlediska pedagogiky je zásadní otázkou význam subkultury při formování osobnosti adolescenta v procesu socializace a výchovy (viz Jusko 2007, 2009; Smolík, 2010a). Na subkultury mládeže lze mj. nahlížet prizmatem trávení volného času, který může být spojován jak s negativními jevy (sociální patologie, antisoeiální chování atp.), tak i s jevy pozitivními (zájem o veřejné angažování, vyjadřování postojů a pozitivní prosociální chování) (Smolík, 2015a). Specifika jednotlivých subkultur mládeže mohou mít vliv na finální osobnost dospívajícího (i dospělého) jedince, mohou se spolupodílet na utváření jednotlivých individuálních osobnostních rozdílů, volbě jeho životních cílů a priorit, stejné jako mohou formovat vztah k sobě i ke společnosti. Je zřejmé, že každý člověk je od narození členem mnoha skupin, je,.cnz neustále vystavován (Martínek, 2015: 87).Těmitoskupinam Mrazně ovlivňován, socializován, vychováván i vzděl ván. O,^J*^ souvislosti můžeme uvažovat jako o specifickém sof1^,Mtc"'°,krťt-nf subkultn«u «fedí. Příslušnost k subkulturní skupině či ztotožněn. normami a pod- Je spojena s dobrovolným „členstvím", identifikaci se■ f' jcdcn z výZnam- Porována neformálními vztahy. Subkultury tak lze p ^ (srQv Koflou. "ých formativních vlivů, které působí na osobnos: tne » |tufc)( tím mc„jíje t(* a kol., 1996). čím bližší jc vztah jedince kc: skupme^rtI^«»*4ř ^hoschoPnostseodtétoskuPinydi,=v^ i subkulturami jetaké ■ -"'ug.cKych norem (z meaisKa»».«...-- . jk subkultury m'1---.Jak bylo již výše poznamenáno, v P^su^ týká především kon Í°la i mimoškolní prostředí ÄK e v«ahu vůči autoritám či ve ^^X^^*"*""^* u'turami mládeže, kdy výchovné a vzdelávad j,, c *< Vývoj společnosti. Na tomto y atp. (srov. Ondre.ko ^a pedagogická psychologie, soc á P <-\ W*rd, Adams, Levermore,,1997. /» posto '