SOCIÁLNI PEDAGOGIKA, PEDAGOGICKÁ 1 PSYCHOLOGIE A SUBKULTURY MLÁDEŽE .subkultur mládeže přímo vybízí k popisu a rozpracování «W i i T<'"' ' ,jky t--i prd.ij-oj.ickc psyclioloj-ic. 1 '""v'u" Z hlediska sociální ()St socializacc a výchovy v tomto prostředí, ci vztah k sociálně,L „ ,ini ncb0 ,lzlkovemu chování. I z důvodu poměrně širokého tématickéhofzZl n| by sociální pedagogika a pedagogická psychologie měly reflektovat poznatky ociologic (sociologie výchovy, sociologie mládeže, případně sociální patologij sociální psychologie (dynamika, hodnoty, role v rámci malých sociálních skupin , a v praktické rovine i sociální práce. Z hlediska sociologie je podstatná otázka postavení mládeže ve společnosti, resp. subkultur mládeže. Z psychologického pohledu je podstatná motivace mladých lidí k příslušnosti k subkultuře mládeže a vliv napsychiku těchto jedinců. Z hlediska pedagogiky je zásadní otázkou význam subkultury při formování osobnosti adolescenta v procesu socializace a výchovy (viz jusko 2007, 2009; Smolík, 2010a). Na subkultury mládeže lze mj. nahlížet prizmatem trávení volného času, který může být spojován jak s negativními jevy (sociální patologie, antisociální chování atp.), tak i s jevy pozitivními (zájem o veřejné angažování, vyjadřování postojů a pozitivní prosociální chování) (Smolík, 2015a). Specifika jednotlivých subkultur mládeže mohou mít vliv na finální osobnost dospívajícího (i dospělého) jedince, mohou se spolupodílet na utváření jednotlivých individuálních osobnostních rozdílů, volbě jeho životních cílů a priorit, stejně jako mohou formovat vztah k sobě i ke společnosti. Je zřejmé, že každý člověk je od narození členem mnoha skupin, jejichž tlaku je neustále vystavován (Martínek, 2015: 87). Těmito skupinami či subkulturami je také výrazně ovlivňován, socializován, vychováván i vzděláván. O subkulturách v této souvislosti můžeme uvažovat jako o specifickém socializačním a výchovném prostředí. Příslušnost k subkulturní skupině či ztotožnění se s konkrétní subkulturou je spojena s dobrovolným „členstvím", identifikací se specifickými normami a podporována neformálními vztahy. Subkultury tak lze považovat za jeden z významných formativních vlivů, které působí na osobnost některých jedinců (srov. Kohoutek a kol., 1996). Čím bližší je vztah jedince ke skupině (subkultuře), tím menší jc jeho schopnost se od této skupiny distancovat, což může znamenat i přijetí mnohdy patologických norem (z hlediska většinové společnosti) (srov. Martínek, 2015). Jak bylo již výše poznamenáno, v procesu vzniku subkultury mládeže sehrává škola i mimoškolní prostředí významnou úlohu. To se týká především konfrontace ve vztahu vůči autoritám či ve vhodné symbióze mezi kulturou společnosti a subkulturami mládeže, kdy výchovné a vzdělávací instituce mohou významne ovlivno-vat vývoj společnosti. Na tomto vývoji se významnou mírou podi i i sociální peaa-8°g*a, pedagogická psychologie, sociální práce atp. (srov. Ondrqkovic a kol., 20UV. 73;Ward,Adams,Levermore, 1997: 75-80). ... jcd. Prostředí subkultur mládeže normami, názory, postoji atp., ktere vzmKa, ] divých subkulturníeh partách, lze nahlížet z perspektivy socaln, pedagog, y 235 , BedM......M pi]......logta, protoie « lodní o 1»»»»»' '""''ľi'".,vý''"'vy ("H SäXÄä^1..........................I Bevíemi specifickými vztahy, kontakty, «i w** ti 7 hledlsk. sociální pedagogiky i pedagogice psycholog - by -' by« H;„i,n důrai n, nehodnotíc! ipůsob při výzkumu |edno.livých subkultur, ,„■„,■„■■, |Jlkf> hlavníoblastivý^kumulze«m£nittčnuu,v,,l,H':lH,ôrsu,;uliounuu« a identity dospí-v fících 1 i toho důvodu tento mapující přehled představuje pohl< dy |i dnotlivých sociologických skol na fenomén subkultur mládeže. Upozorňuje "různi p< rspeU Hvy.kterčsevsouvislostisesubkulturamimládeže objevovaly od počátku výzkumd tohoto fenoménu. Na základe popsaných vlivných sociologickych Skol ,.„,/,,„< vy-pozoroval a) základní tematické oblasti týkající se i sociální pedagogiky, b) procd \ edouci od jisté míry homogenity subkultur mládeže až k určitě fragmentaci, kdy i samotné označeni „subkultura mládeže" je zpochybňováno. I pro sociální pedagogiku zabývající se současnou mládeží ledy platí, Že dynamičnost jednotlivých skupin (a jejich fragmentace na úrovni spíše estetických kódů) vede k obtížnějšímu porozumění této problematice, resp. k znesnadněné intervenci zc strany sociálních pedagogů ci školních psychologů (např. ve vztahu k nově vznikajícím životními stylům) (Smolík, 2015a). Vrstevnické či subkulturní party mají vliv na vzdělávání a výchovu. Jednou z podstatných f u n kcí subkultu r mládeže je vytvoření odstupu mezi dospívajícími a jejich rodiči i vychovateli, resp. vytvoření určité sociální identity. K tomuto procesu slouží i hudba, móda či jazyk dospívajících (viz Ward, Adams, Levermore, 1997; Vágnerová, 2005). Obecně platí, že čím je parta odlišnější a izolovanější od běžného standardu, tím méně přijatelné bývají její normy, uznávané hodnoty a převažující způsob jednání, tím, má přísněji vymezenou hierarchii postavení jednotlivých členů a o to větší tlak na dodržování svých norem vytváří. V podobných skupinách jsou užitečné úplně jiné vzorce chování než ty, které jsou žádoucí v majoritní společnosti. (Vágnerová, 2005:198) Jak již vyplunulo z výše uvedeného textu, v současnosti lze pozorovat vysokou fragmentarizaci stylů a identit, což je mj. výzva pro současnou sociální pedagogiku či pedagogickou psychologii. Charakteristické pro současné styly je také zmiňované vědomí neautentičnosti u příznivců subkultur, které do jisté míry nabourává zažité vzorce, které mohly být uplatňovány v oblasti školní psychologie či výchovném poradenství, a jsou popsány např. v metodických doporučeních v oblasti primární či sekundární prevence221 rizikového chování. K příznivcům jednotlivých „subku lt u r" či životních stylů je nutné přistupovat značně individuálně, protože stylová heterogenita, neautentičnost a hodnotový pluralismus vede k tomu, že nelze intervenovat 221 Behaviorální indikátory, které mohou sloužit k identifikaci dospívajícíh žáků, kteří by mohli mít v budoucnu problémy sc školou se částečně překrývají s některými projevy v prostředí subkultur. Jsou to: záškoláctví rušení,scbcpoškozování, asociálrrf chování, násilí, od^tání pomoci učitele, odmítání pomoci rodicu, kradeze, vandalismus, žhářství, užívání drog aslabá motivace. K situačním faktorům patří dočasne vyloučen,, trvalé vyloučení, nápravné třídy, uvěznění, péče sociálního pracovníka, bezdo- ľZmľ' T ' Jnef hodně"í' rozPad r°diny, přechodná rodina, nezaměstnanost rodičů, zneužití a spatný spolecensko-ekonomický status (viz Kyriacou 2005: 140). 236 |cclnoznaenym zpusoo. m i to |< ,,,, M( b této 'lné skupinové identity, kteribyl,..........,......£*^P^vající z pro. ff»«ndřwcré jedinec náležející k< konkrétní lubkultuře zaitávil ^T*1*1^^ |1(),n'v.Kl tét0 oblasti mohou vésl. locialn.....Mžikům, kdy bud, 'V'7""' n°«t incJist,! locháael k omylům a nedorozumí nu,, ,,„ zli( Z ,'' V|' d"°tlivýchiii rvrn^ prdngog.V, školními psychology , ,0Ciá........' 'ľ'' ,'" "'7 W ^ . i ednotlivé asp< fctyj,......důsledku nlrffiSffi l'"'^ .......assa rj£3Í subkultur |c zc strany Jednotlivých aktérů také charaktery n, (.xUll.,x....... snahou o prohlubovánín informaci o konkrétní subkultur BW' j a internahzací specifických norem či postojů. Subkultura tak můž< míi !- namným edukační potenciál, který může vyplývat z f aktu, ž( jcdinC( . izeném prostředí realizuje lautoedukací (zajímá se o „filozofií" subkutui , debníStyly, názory, postoje, trendy atd.). Tento specifický edukační pro< charakteristický tím, že v rámci subkultur většinou působí jedincigen< rai něspříz BŽní (viz Lojdová 2014:115). 1 proto někteří pedagogové prostřed ísubk ulturspojujístzv.postmoderníed ukačrrí realitou, která je charakteristická hlubokými změnami ve smyslu cílů, obsahů i metod, kdy do edukační reality vstupují noví aktéři, mj. nové životní styly (viz Lojdová, 2013). I z toho důvody lze i subkultury mládeže vnímat jako aktéry edukační reality, jak již bylo mnohokrát poznamenáno, subkultury mají různé vztahy k majoritě, a to od izolace až po intervenci. Izolací rozumíme snahu subkultury uzavřít se do sebe, zatímco intervencí snahu zasáhnout do majoritní společnosti. Tyto zásahy bývají agitačního charakteru a lze na ně nahlížet jako na edukační aktivitu svého druhu. (Lojdová 2014:20) Na tomto místě lze souhlasit s Lojdovou (2014), která přistupuje k subkulturám mládeže prostřednictvím „konceptu veřejné pedagogy" [public pedagogy), který pre-entuje nové podoby edukace v současnosti, přičemž odkrývá specifická edukační rostředí mimo školní vzdělávání, jako jsou média, veřejný prostor a různé umě-ecké performance (viz Lojdová 2014: 95). Vztah určitého prostředí k edukaci jc Wmán skrze sociální a politické aspekty daného prostředí. (Lojdová 2014: < v zahraničí se dokonce poznatky pedagogické psychologie, sociální pedagogiky sociologie aplikované na subkultury mládeže podrazu), pod samostatná ..siibku rní studia" („subcultural studies"), která se věnují i edukačním aspekti 'toams^OOľ). » f*Pedagogickou reflexi této problematiky navrhuje Willums m »Wrezistenci, prostor (například rodinné prostřed,, prostřed, ski v o U'''ľ^1'1-1*;..... k ^této oblasti. Williams (20(rH:77(> 77-1) ul* ",v -Id "I Totn^VýukovýcnProJc-k""'- i , hodní-i pro\ zdžlá" a^^k10VéP°rtf^li<>(Pí' k nfkte.c su hkulturr f i Životnímu stylu 1 mlídrtí, ^„ostipředstavit základníterminologHapřístupyužívanépfl výzkum fc*H mUdric Blttc sc text venuje pojmom, jako je mládež. kuUurTsubíľh.ľr, pjbkoltura mládeže a príbuznými termíny (komunita, veřejnost, mživotní •, PD0D&. n,i,a "J1' Soufástí bližšího vymezení je i odlišení subkultury od poottv* n, bo pojmu hnutí. fjiiha z metodologického hlediska vychází z heterogenní, h zdrojů , plmárníh" přístupu V textu jsou uvedeny některé výzkumné sondy do pTOfl subkultur mládeže:, ale i některé citace rozhovorů s aktéry jednotlivých subkultui fBihaobsahuje i metodologickou kapitolu, jež uvádí jednotlivé přístupy.které byly podstatné pro výzkum subkultur ve 20. století. DalSI významná témata |..... | brána v samostatných kapitolách, jež sc týkají úlohy žen v subkulturách mládeže, \yt;iliu k médiím, kc spotřebnímu chovania k politické nbl.isti V dalších jednotlivých kapitolách byly následně představeny jednotlivé subkul-tury- hippies, skinheads, fotbaloví chuligáni, punk a hardcorc, gi iffll I hopu),metal, got hic rock, emo a taneční scéna. U některých subkultur byly uveden) i jednotlivé proudy těchto subkultur, případně jednotlivé hudební žánry a inter ■(tt, kteří významným způsobem utvářeli ěi utvářejí jednotlivé proudy v i im subkultur. Při tomto popisu byl kladen důrazem na vývoj v zahraničí a v Česki vensku či České republice. Čtenáři, který se rozhodne, že si rozšíri t 1 informace, je za každou kapitolou doporučena další literatura k vlastnímu studi Codudat závěrem? Bystrý čtenář, který si spojil myšlenky z kapito ^ubkulturního přístupu (či spíše postsubkultuiníc í pú), m ' I n■■'" H subkulturách v současnosti lze jen velice obtížně Subkultur jsou značně nestálí, často expcriim ntuji s novými ' ' Wbkulturjc zajímají módní trendy, image a maximální vyžiti v< ■ «itury tak jsou v mnoha případech pouhými mih pka. I /úbecnic VL iril,ih n,|„,v,|,,,vlu. I,,,,,,. M.....JnyJ prvky suhlu.ln, **«vy,v4Hv|abtll(s,aI1JB „„„.,,, ,,,„,.................. , ., lubkulturyJsou i""1 n«Mt«ýn tlakem - médií , Přesto je patrné, >- |edn°ti..... ,ll)V „ Italy pouhými ityly, a byly zpracovat do «tfího společenského ram zkulturni „případ* představ*), řr ,,k podotýká Hebdig< i '|tl tonkrétních problémů arozporů - '"" " l',",,,h,, !SuhPurpřinai mnohí pozitiva, alei negativa,která byl. popu^ ;"u,,,v p/Htkpříinlvcúmur«itéiubkulturymůžj pro Jedince zni , k.1p""l<'""'"lk"x,,s" .' v, ,,,„ itii(iv. šk,.Iv-/"..tor/atletického hlediskami ■ men**v/*e"! ľskupinou, potažmo subkulturo,., poskytují dospívajícím* M * 'J ľ ;,;L . , x obdob! |eho vni.iního hledání, ideové paradigma subkul-,Cl ' Tu možnost konfrontovat své hodnoty, postoje a vztahy V okolnfa : plno i přidělením určitého statusu a role a se socializačními procesy avnW p",, edinec si tak může v rámci subkultury utvářet , tzv. paralelu, kariéru, r*. [ Jv Lcla odlišnou od kariéry školní. To je důležité zejména pro jedince, kteří |M v ablasl i školy neúspěšní: vysoký status v rámci subkultury jim umožňuje zvýši' „ sebevédomí. Podstatné je často být „in", (srov. Smolík, 2005b) Určitá separace života mládeže od světa dospělých a „vymezeni" zcela specifického prostoru může vést k pocitům nepřijetí a k tomu, že se dospívající cítí značně omezeni ve svém vlivu na širší společnost (Macek, 2003). Mnohdy může dojít k nepo-c hopnu žáků/studentů spjatých se subkulturou mládeže, případně jejich zařazení do kategorie „provokatér", „rebel", „násilník", „narkoman" atp. A právě jedinci ve školním prostředí jsou často zdrojem mnoha otázek, nejasností a předsudků ze strany učitelů i dalších pracovníků školy. Některé otázky, doufám, pomůže zodpovědět i tato kniha. Pedagog by se měl podle mého názoru seznámit s jednotlivými subkulturami mládeže, aby lépe dovedl pochopit prožívání a jednání dospívajících, kteří se pohybují i prostředí subkulturních part. Základní orientace v této problematice může v pedagogické praxi usnadnit komunikaci mezi pedagogem (psychologem, preventistou. sociálním pracovníkem či rodiči) a žákem/studentem, který se zajímá o určitou subkulturu či životní styl. Pedagog tak může studenta vést i k hlubšímu pochopení problematiky, upozornit jej na vhodnou literaturu, která se životními styly zabývá, porozumět jeho problémům, zájmům, emocím atp. Pedagog se s jednotlivými životními styly mi mit v odborných knihách,alei nainternetu či prostřednictvím hudebních ,uh ávek. Tato obeznámenost se subkulturami může snížit mnohé předsudky v. v ztahu žákům a studentům, stejně jako lze očekávat lepší přijetí pedagoga ze st ranv žáků Pohybujících se v jednotlivých subkulturních partách. Znalosti ,\ « da- domu m.0l?0fUfZab'áni1 v""'k.. sociálně patologických pvu (pošU m u<.k1 V Samotném í - T y V "ll ' l,Vl /l '.lucsň.n.,,,. s Příznivci íednotlľrľ , * P"uk&y''AX ":' svshmal ukon |mwnliun práci jkU!Ulr Á UM sociologického , s'ui.hursvcholo-opotřebí sledovat, jak č.....os. i ve volné,,, časr v ranu, suhku It ur mládeže ,ispívají k utváření mezilidských vztahu »«1. nCpak(srov. Pávkova a kol., 1999). ^ *>™^i tyto v,,;ihy kll|,ivova, či Subkultury mládeže jsou i prostorem prosnv m>i i individualitu (či „stádnost"), provokac, , l„|i ,'• 'S(|, ^ ""•"';"K' Vl> """nál, :žiios. subkultur mládeže je však často opomíjen.. " vaní'láskyatd. Tento aspekt Doufám, že tato publikace zodpověděla některé „c k -i dcžc. Rovněž je možné, že kniha vyvolala ve čtenáři I 1 w . ,ilcí sc subkulfur mlá-za každou kapitolou uvedena, základní literatura iívhnT'^i V' ''r" ,Cn,° PříPaď> vým subkulturám mládeže. 'aU,ra 1 vhodne filmy věnující sc ....... 241 starým obsahem Příloha: Nová vlna se řtcnářů dostali řadu dopisu, v nichž So i v D0Slcdních tonech |sme o n rofcglonálních i amatérských hud< Ä^ovali^ .....byl kupin, které se hUs k mo2néf žc v naší společnost, jc mladý ,„ .....'írcceno.podiv^ Přcdkládánukový^ skUpin,nebylapř^ lichotivá. jé hIasy( snažiÍi jsme sc na tento problém podiv,, trochu Protože neslo o oji h,0Ub,éíl" ,i ifcfl není ve sféře zábavné, nebo jak se také říká pop-music, nic nového K,Hdí 2ľ v pováleřném období její vlna prošla světem několikrát. ^ JSÄifi těmi, kteří tomuto hudebnímu žánru andí, že to, * u nás z rockovou muziku často vydává, má někdy s je, m původním obsahem sp0. tni icn název. Rocková hudba měla v procesu svého formovaní i značný sociální náboji zejména proti masovému útlaku a proti válce ve Vietnamu. O tom, kam její obsah mířil, nejlépe svědčí skutečnost, že již v roce 1961 Výbor pro neamerickou činnost v USA zakázal vystupování zpěváku Petu Seegerovi, protože jeho písně měly ostrý sociální náboj. Jeho nástupce Bob Dylan již za rok ovládl „rockové pole" písněmi typu „Oxford town" o černošském studentu Meredithovi, jenž se mohl zapsat na universitu jen za asistence federální policie. V téže době černošský zpěvák James Brown v Madison Square Garden v New Yorku při koncertu své skupiny vmetl do tváře obhájcům rasismu v USA: „Jsem černoch a jsem pyšný na barvu své kůže, jsem pyšný, že jsem se narodil jako černoch." V polovině šedesátých let svět tleskal skupinám Beatles a Rolling Stones a jejich písním, které odsuzovaly válku ve Vietnamu a barbarství, které v ní Spojené státy s takovou bezostyšností prokázaly; písním, které podporovaly boj černých Američanů v ghettech a slums v New Yorku, Miami a v jiných městech USA Také velký říjnový pochod v roce 1967 proti špinavé vietnamské válce k Bílému domu začal rockovým koncertem. V té době vznikala jedna bojová píseň za druhou... Takovýto bojový rock, hudba a texty, které strhávaly tisíce chlapců a děvčat do boje ňóucitřS T ' PrOU P°1ÍtÍCe kaPitalisti<*ých států, nebyl po chuti její vlád- ce u^íJ0™ TnT]l0h 8 myŠlením' teologové a diverzní centrály si Äo^S ÔÔwíov4iludJba" d08tanc-li -sPrávny"obsah i- ^ dých udí. 243 i hlavičkou kulturních pořadů, 51 dokonce koncert*, by, rnioaklemoiné.abj podni (| V1I|K,,izovány vztahy mezi cl,i,, Sudebnft ■« iPj1 J 1:(. sv,,k,l......l,,;'h P«n»lované tváře rifc^ mřrI11 nadává úroveřl hudby a textů, ľcdnotvárné, opakl f S oblečením »" mll(,hadccibclový zvuk vubcc nazvat) doprovázející " mclodl< tPůí irvbv bvlo možné považovat spíše chovaná psychiatrických tfx1>. jejichž autory . y y ^ nnmélce«. Bohužel, věc je složitější a vážnřjši ,éčebc" nCZ, on/kuií důmyslná" slova „kata, paťa, haťa" (Pražský výběi ľ^7i!SS^^^Ä b*7, ^1111 k^511* ia •lhiPi-hiPi-šcik"(Lfl,Hif; "i ,1 text máSpinavázáda.nepije.nesolí.nekoun, ale mato rada", či píseň !T i; rll vodsLď, h*k- (Jasná Páka), nebo „náš pán je král, má jméno heroin" £z)f padající jako v^^ srnu a cynismu, hluboké nekultúrnosti a ideologických prístupu, které jsou socialistické společnosti zcela cizí. Bohužel pracovníci některých kulturních zařízení či agentur i další zřizovatelé těchto hudebních skupin si tyto skutečnosti neuvědomují nebo nechtějí uvědomovat. Jinak by nebylo možné, aby Pražské kulturní středisko bylo zřizovatelem profesionální skupiny Pražský výběr (i jiných podobných), jejíž vystoupení (např. v Hradci Králové, o němž jsme již psali) bylo stejně pochybné úrovně jako již jmenovaných amatérských skupin. Také Sdružený závodní klub ROH výstavby hl. m. Prahy by jinak asi těžko mohl o skupině Letadlo napsat: „...všichni členové skupiny, zejména vedoucí a jeho zástupce, velice svědomitě plní všechny podmínky, ke kterým je zavazuje organizační řád našeho zařízení..." Vždyť to byla právě tato skupina, která v hořickém kulturním domě vedle jiných „lahůdek" v průběhu vystoupení vykřikovala: „Du bist Schwein", a když její ěleny pořadatelé volali k pořádku a odpovědnosti, obořili se na ně slovy: „Nyní jsme na sále pány situace my a vy běžte do..." Otázku, jak je možné, že se podobná „kultura" produkuje pod jejich hlavičkou, je možno položit i dalším. Například Obvodnímu domu kultury v Praze 8, Okresnímu kulturnímu středisku Praha-východ, některým klubům SSM. namíľlÍC ^^'"ľ VÍCe" ^ak zřizovatelé pracují se svými hudebními skupi-£ľÄ ^hovávají, jak ovlivňují jejich repertoár a jak kontrolují jejich pení zvou A kdv * m°Zn° P°l0ŽÍt °tázku Přátelům - vědí, koho si na vystoupí okamžité Ju\ 7S!°uP^ní zodpovídá zásadám naší kulturní politiky, vyvo „kvalitu" skupfnvzřľ Ti (NaPříklad odmítnout proplatit honorář, oznámit k Povolování téchto klľlľ -' Tdké °dbory kuIturv ^rodních výborů přistupuji s neúplným vyplnením *ľľ vvst()uPení značně benevolentně - spokojuji sc atd-A pořadatelé často e««t nckontr»U'ÍÍ, /l'a dodržuje to, co In lo povoleno, P,ražskývýbčrvHradc K ^^^^""Jc.obcházcjí(např. pri koiurrtuskupiny *UP,nuTrindi,ktcran,v lä,V<""" i"--1-"-" l'KO ,illnlc'>. - d , Jclo.s.i x ul— "-»\ťJ >Vnéž vystupovala; měl povoleny tři koncerty, ale uskuttfn» mi výsledkem 'i",v •1'1 n l m | u x 11 d 111 i ,k|y „odpovldných" BinitcUi jr ['ýf'iií ^"s" inl'"lv' h 11,11 *íf<'"' '" ľ" "l( m" • aU 1 "in...In/ v< Imi |,.,i hylniých j.,fí, i htiíjl \ < řejní vystupovat, 1 ti,kteff )lmtoumotflujl (pofadafc M asfizovi u) si nmsí i> UVČdomlt, >< kaldému, kdo mOlc promlouvat kŕ stovkám a tisícfím jl jen hudbou a texty) mladých lldí,s< dostává velké důvěry, a každý, kdovyitupofr . uiíbýt po viech stránkách politicky, mravné, eticky, svi......idii^n-íi. hovením ""•éto důvíry také hoden A komu mnohé, všechno / toho, aby této důvěry hoden y , |n |m. nemí na pódiu co pohledávat. A ti, kteří ať 7, pohodlnosti, lhostejnosti, či .j^vodA, 7c pii podobných „koncertech" jc možno snadno naplnit pokladnu,těmto jakéumíl< ům" v ystupování umožňují, si musejí uvědomit, že svou činností hrubé ■arttiufl Kásadj socialist ickč kulturní politiky a vědomě či nevědomě slon/i r ť I i lléduje náŠ1 řídni nepřítel |)n nám bylo dobře rozumnčno. Vůbec nejsme proti zábavě, ani proti pop-mu-•ci proti rocku. Hudba a zpěv, i hudba zábavná, je nedílnou součástí života mladé nerace i nedílnou součástí naší kultury. I zábavná hudba a její texty však musejí především dobré. Měla by se vyznačovat zpěvností, přitažlivými hudebními nápady, textově by mela vycházet z melodie řeči českého a slovenského jazyk.i A její rsah nesmí býl vulgární, odpuzující, nesmí propagovat to, co je naší společnost i | \ olu převážné většiny naší mladé generace cizí. .Hudba", jíž jsme věnovali pozornost, není v široké škále naší zábavné hudby ani převažující, ani určující. Jc okrajovým jevem, ale přesto jevem, který nelze přehlížet amlčct k němu. Naše mladágenerace žije v podmínkách životních asociálních jistot Mtsvévčtšmč se také na vytváření těchto podmínek, na výstavbě naší společnosti, aktivně podílí. Proto má také právo, aby její vědomí nebylo otravováno tím, co se ttkulturu ěi umění pouze vydává, ale skutečným kulturním hodnotám je na hony vzdálené. Krýzl, ].: Nová vlna se starým obsahem. Tribuna, 198^, roč. 14, č. 12. s. 5.