BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? obecných lidských ideálech lásky a míru. Ani tehdejší Čes-koslovensko se ale nemohlo vyhnout tvrdší reakci, o které mluvil i Václav Havel a která adekvátněji odpovídala na .temné síly novověku", u nás navíc násobené autoritativním režimem. Na scénu se s rachotem řítil punk. PUNK A NOVÁ VLNA Koncem sedmdesátých let se v Československu neočekávaně objevil punk411 a nová vlna412 jako nové subkultury mládeže. Postupně, v souvislosti s vývojem punku v západní Evropě, byl i československý punk pochopen a označen jako nové společenské hnutí. ..Punk byl chápán jako vlaštovka a nejzřetelnější reprezentant občanské společnosti. V postkonsolidačním období po událostech konce šedesátých let šlo o další vážnější pokus o praktikování nezávislé společenské aktivity, kte- 411 Podle The Oxford Dictionarymi výraz „punk" několik významů: slangový výiaz označující nejhorší materiál, veteš, krámy; slangový výraz označující mladé surovce, darebáky, lotry; výraz označující fanoušky punk rocku, phčemž punk rock je chápán jako směr pop hudby, který obsahuje urážky, násilné prvky a šokující efekty vůči okolí prostřednictvím hudby, chování a oblékání. V americkém slangu označuje název „punk" příslušníka gangu, který v sobě ztělesňuje vše, co většinová morálka hodnotí jako hrubé, nápadné a provokativní chování. V sociálním kontextu byl tento výraz používán „o íľ*Pr°ternošskou a portorikánskou mládež z newyorských slumu 412 Hudební směr i životní styl nejprve jen části mladé generace na Západ » nľ'ľ- ľ ,ŠÍ CSSR-Novou vlnu a P"-* nelze hodnotit jen jako přejaté oodmS rmľY adaPtova"é trendy, ale jako svébytné, i z domácích nľívofb"^ okoval novou vlnu vé takto: „New woveje poud'°Sef Vlček deflnoval n°W" genese poslužKSg ^'^by inspirovaný ndstupern na angloamerické scéně po roce 197b-1 to ta nejběžnějšl definice ktrr*-----6'"u<"«-jc*e scene po • proud bílé a zcasti i černé2d~ ^ cháP°>°k° 'irokt Jbe rW.w; m;-----„. -uuoeze, která hledala svou estetickou sv realizaci mimo svét ofíciňll.T *** n,ed°>° svou estetickou SW° pub-rockovýmia reggáe kanJln Y V k,u°ovém prostředí s punkový*'; v pr/zem/.. c. d„ sTs? ■"^ (OPEKAR, A. - VLČEK,): ExcenW* - se podařilo vážně rozhoupat komplex pojmenovaný Kapitola V. ko úspěchy socialistické kulturní revoluce1. Současně se Český rock ]in°podařilo ukázat cestu, kterou bylo možné ze zničující- v jednotlivých "ho vlivu tohoto komplexu uniknout. Starším generacím se dekádách snad podařilo ubránit se socialismu, nová generace, reprezentovaná členy hnutí punk a nové vlny, však byla první, které se socialismus nedotkl vůbec. Ve skutečnosti nikdy nežila v socialistické ideologii. Svět, v němž žila, se snažila pojmenovat sama, vytvořila a osvojila si nové kulturní kódy. S punkem a siřeji s novou vlnou bylo dokázáno, že nezávislý společenský život je možný.'"*13 Mé pojetí punku a nové vlny jakožto společného hudebního, ale nikoli výlučně hudebního fenoménu vychází z úvah hudebního publicisty Josefa Vlčka, který v článku Rock na levém křídle tvrdí: „ Termínu nová vína se začalo používat zároveň s nástupem punku v letech 1976-1977. Označoval celou novou generaci muzikantů, od komerčních souborů, hrajících na hospodských a klubových tancovačkách, přes Punk až ke všem experimentálním skupinám, vycházejícím většinou z teorie soudobého výtvarného umění. Není tedy pravdou, že by nová vlna přišla někdy po punku, naopak, an-Sj'ckýpunk byl od počátku její součástí."414 Josef Vlček c apal pojem nová vlna nejen jako hudební fenomén, ale Mako soubor různých kulturních, sociálních a ekonomic-„, ok°lností, které se sbíhaly jako nitky do magického roku 1976."i5 J ' LV4ÍTEK'»" 0bC^á společnost a mládež v československu 80. letta MANNOVÁ, E, Prehľad vývoja spolkového hnutia z aspektu formovaná 114 lu!?nskei sP°l°čnosti. Bratislava 1991. S. 119. 415 v , ' Rock na levém křídle- Praha 1983' , tri iako to např. Síľľľ* StHktně -oddělujeme punk a noven.vlnu:tafcjako£ n p _ y hudební kritik Jiří Černý (na rozdíl od Josefa Vlčka). IfyZp ávn6 ^tární televizní pořad Bigbít řekl. že jeden čas se nová vln nesp 7 ovála s punkePm. Podlf„ěho byl punk rock h^SScer. "a rytmickou dřen a reakcí na něj by.a nováv ln..kj a P ného vznikla proto, že muzikanti, kteří uměli hrát. si v pun BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? 275 Žebříčkům světových hitparád vévodila bezduchá disk hudba, typický produkt showbyznysu. Staré kapely QU(j! ly. Chyběly nové myšlenky, doba postrádala tvůrčí záblesk Tento stav ale neměl trvat věčně, přicházela radikální změ na hodnot, principů a výrazů,416 která byla ostře zaměřena proti všeobjímající lásce, touze po souznění s přírodou a heslům o míru. Změněné sociální podmínky vytvořily příznivé prostředí pro novou hudbu, a to nejen v globálním měřítku, ale do jisté míry i v komunistickém Československu. Tehdejší situaci výstižně přiblížil Milan Knížák v televizním dokumentu Bigbíť. „V roce 1967 kvůli výpadku energie zhaslo v New Yorku světlo. A lidé vyšli do ulic, radovali se, objímali, prostě mejdan, nádherná benátská noc. O deset let později byl opět výpadek energie a New York zažil noc hrůzy - znásilnění, vraždy. Bylo to stejné město a vlastně titíž lidé. Takže s tím světem se něco za těch deset let stalo. Svět ztvrdnu] a zdrsněi."417 S názorem M. Knížáka se ztotožnil rovněž výtvarník a hudebník Petr Pištěk: „Na předchozím jazz rocku mně vadilo, že zbylo jen pár jedinců, kteh pokryli celou tu scénu, která byla k poslouchání, která lidi zajímala. Obrovský dav, který byl pod tím, jako by vlastne neexistoval. Punk to úplně obrátil. Postavil na hlavu. Shrnul lidi do jednoho tahu, semknul k sobě, a tu obrovskou energii, která z toho vznikla, vrazil zase zpátky tam, kde má být, mezi /jdi."418 Na ekonomické souvislosti upozornil Josef Vlček: „Nespokojenost pociťovala i druhá strana - obchod. Stále strměji klesala křivka prodeje gramofonových desek (staré kape- 416 Srov. SABR1N. R.: Punk Rock. So What? The Cultural Legacy of Punk-London 1999; DECURT1S. A.: Present Tense, Rock and Roll Culture-Durham - London 1992; ORMAN, ].: The Politics of Rock Music. Chicago 1984. 417 Bigbít. dokument ČT. 418 Tamtéž. Kapitola V. Český rock v jednotlivých dekádách Pogující punkeři. Archiv Popmuseum. Punkeři. 1982. Archiv Popmuseum. ly nudily), hudebního tisku (nebylo o čem psát) nást (nové kapely nevznikaly, protože nestačily zručnosti^ rých ostřílených kozáků) a návštěvnosti klubů (súperka T vystupovaly jen několikrát do roka, obvykle na mamutí l festivalech). V onom památném roce 1976 tato kriZe yyf cholila. Tím došlo k události, která je v populární hudbě vzácná jako zatmění slunce. Zájmy ekonomické se dosta ly do správné konstelace se zájmy sociálně-estetickýmj a dokonce uměleckými, když několik mladých obchodníků dokázalo cynickými triky vnutit veřejnosti první vlnu souborů, schopných stát se mluvčími generace, a prodat přitom dostatek zboží. Tedy desek. Zrodilo se nové jádro nové vlny - punk. Byl tak jednoduchý, že ho mohl hrát opravdu každý."419 Fanklub Sniffin Glue přinesl „návod", jak punk hrát. Na obrázku byly vyobrazeny tři prsty na krku kytary spolu s textem: „Tady je jedna struna, tady dvě další. A teď sivytvořsvou vlastní kapelu."420 Kdo byli představitelé nového hudebního stylu? Šlo * o novou - již třetí - generaci rockových hudebníků, kteří se vyhraňovali v kontrapozici k předchozímu supertechnické-mu. „kosmickému" art rocku, i k módní, komerční a typicky únikové formě disko hudby, a kteří se pokusili přiblížit rock opět životu. Generace hippies byla i se svou indickou filozofií a šamanskou magií poslána „k ledu", neboť neuměla zareagovat na změněné sociální podmínky sedmdesátých let (které mohly být vnímány jako pěkná kocovina po velkém flámu let šedesátých). V souvislosti s hospodářskou recesí stoupala nezaměstnanost, bombové útoky ochromovaly život, ekologové bili na poplach, lidé se v širším měřítku a od nižšího věku uchylovali k tvrdým drogám. Po vietnamském konfliktu, srážkách studentů v Paříži, ale i po okupaci Ceskos ovenska v roce 1968 zklamaly něžné a mírové ideály vydřené heslem „Make Love not War". 419 Tamtéž. 420 HEBDIGE.D,.SubcUJtureřheMean. "*g of Style... c. d.,s. 112. Jedna z prvních fotografií FPB, 1981. Archiv P. Růžička. Můžeme však nalézt ještě jeden motiv. A tím byla nuda. „Pro člověka není nic tak nesnesitelné, jako být v naprostém klidu, bez vášní, bez zájmů, bez rozptýlení, bez úsilí. V té chvíli pocítí svou nicotu, svou opuštěnost, svou nedostatečnost, svou závislost, bezmoc, svou prázdnotu. Okamžitě se z hloubek jeho duše vynoří nuda, sklíčenost, smutek, hořkost, nespokojenost, zoufalství."*21 Tuto Pascalovu myšlenku rozvinul a na klima sedmdesátých let aplikoval Jiří Svítek, když konstatoval, že mládež se pokouší dostat nad svou subjektivné Pociťovanou „nicotu, svou opuštěnost, svou bezmoc", která •ttůže být podmíněna např. nezaměstnaností a vyjádřena tím, Ze Provokuje okolí novým, punkovým výrazem. Opět se tedy stalo to, k čemu v dějinách rockové nucmy 0Pakovaně dochází: tvorba přestala být doménou slavnycn 422 SvfCAL' B" Myšáky. Praha 1973. s. 148. ŮV'TEK, J.. Občanská společnost a mládež... C. d., s. 51. Kapitola V. Český rock v jednotlivých dekádách hvězd a stala se bytostnou potřebou širokéh dí, kteří spontánně, mnohdy bez velké hudeb° °kruilu « začali hrát a zpívat tak, jak je to bavilo a jak to^^9^ jejich vlastní zkušenosti světa. Kapely, zpg ° P°vídalo vším fanmišm niinlcn a nnwá ,rl~..__ 1 a DřpH„ -------, speváci a přede vším fanoušci punku a nové vlny znovu po letech cítili že tato muzika odpovídá realitě. Tatam byla odtrženost rocku od sociální skutečnosti první poloviny sedmdesátých let. Rock jako bojový nástroj mladé generace sloužící k protestu proti „ostatnímu světu" znovu získal své existenční opodstatnění. V nové vlně se zřetelně probudil i původní rebelský charakter rocku - rocková hudba jako místo ostré sociální konfrontace. Po rychlém a kontroverzním rozmachu punk rocku začala tato hudba záhy vstřebávat - i když přirozeně po svém - celý dosavadní vývoj rockové muziky. Výrazem toho všeho byl i scénický projev, oblékání a životní styl „nové generace", která navazovala, ať vědo- ao1- Archiv M. Cingroš. . ä nevědomě, na nove trendy v jiných uměleckých Kapitola V ?!riolínách (např. body-artu). Vizáž prvních punkerů český rock i nříznivců nové vlny měla za úkol provokovat měštaka v jednotlivých ! 3 tablishmont a zároveň vyjádřit pocit odcizenosti ve stále dekádách i oStam.'ľ'""a mnohdy nepřátelském světě, s nímž mládež složitější devgím vzajemné nepochopení. Na módní jf! S?0'Toůrse\r vzpomíná Petr „Sici" Hošek: „Prostě trička "d° li tiskli sami autosprejema, vlasy se barvily autolaka-}Sme oroste já nevim. Barvilo se všechno, já nevim, barvily ^džíny barvily se saka, kdo sehnal nějakou motorkářskou bundu tak to byl jako king, že jo. Protože to jinač nešlo, to bylo z koženky a to mělo životnost čtyry měsíce... Ale zase S to bylo v tom dobrý, že co kus, to originál. Ze prostě nesel ten člověk do obchodu a nemělo deset lidí stejnou bundu, že to bylo docela barevný a docela to šokovalo.""" Protože šlo o generační a sociální vzpouru mladých lidí, bylo třeba v první řadě působit výjimečně a šokovat okolí. To se punkerům jednoznačně podařilo, konečně jako každé předchozí rebelantské mladé generaci, od beat generation padesátých let ke „květinovým dětem", nad jejichž orientálními ozdobami a kopretinami v „otřesně" dlouhých vlasech trnuli jejich rodiče i učitelé, podobně jako ony samy pak nad „číry", počmáranými koženými bundami a těžkými botami svých potomků. , , Oděv a vnější vzhled punkera vycházel ze vzorů, které mu nabízely filmové horory, sci-fi filmy a především laciné kreslené seriály (komiksy). Základní věcí byly ostrina-né vlasy ä la Barman nebo Superman (i to byl bezesporu výraz štítivého odporu punkerů ke „květinové" genera c* šedesátých let) a tzv. číro,4" neboli kohout (nápodoba učesu indiánského kmene Cherokee), obarvené ruznym '23 I5*- COH, sbírka Rozhovory. Rozhovor s Petrem „Sidem" Hoškem vedl 4 iroslav Vaněk, Praha 2008. . , H,wodú nosit, ,ak uvedl jeden z punkerů, ti. kteří „číro" nemohli z různ*ch *Uhlavě. nemuseli být smutní. Důležité bylo mít „číro" v hlavě, ne na barevnými spreji, vyztužené lakem (v našich byl drahý lak nahrazen cukrovou vodou). Nos°i nk4cu saka, na kterých byly připevněny „placky" s^Ů ílevná motivy nebo skupinami a co možná největší po^ mi cích špendlíků. Později se „sichrhajckami" propn^119" i uši. Dalšími nezbytnostmi byly kožené obnošené b^í (pomalované různými punkovými nápisy), řetězy a v ké boty. Příznivci nové vlny ještě přidali košile s úzkým' kravatami, sakem a teniskami. Oděv měl sloužit jako obra na před vnějším světem, stal se něčím jako druhou kůží, ve které se punker cítil bezpečný a především byl sám sebou. Móda samozřejmě sloužila jako sebeprezentace vně punkové pospolitosti, což do značné míry zjednodušovalo (nikoli ulehčovalo) styk s okolním světem. Z Velké Británie přišel i „šílený" tanec, kterému se říkalo pogo. ]eho účastníci okolo sebe divoce máchali rukama a kopali nohama, vráželi do sebe, strkali se a nezřídka vypukla i drobná šarvátka. Tento neučesaný, drsný tanec byl však jedinou existující adekvátní možností, jak pohybem vyjádřit onen hlasitý a divoký hudební styl - punk rock.425 „Sklepy jsou plný, garáže taky a v nich kapely punk rock drou, kolem nich jsou čerokýzy a všichni pogo tancujou, jediná radost pogo a bigbít je v tomhle svinstvu kolem nás, kožený bundy, vlasy a hrdost, kultura garáží ožívá! Punk a pogo to je v nás, kultura, co nemá řdd, ježek, číro na hlavě, kožený bundy... "«e Ss^Äd° Česk-lovenska podobnými cestami U* isme pnbhzm ve Čtvrté kapitole) jako rocková hudba. 425 Bigbít, dokument ČT. Též na htm.// ř/bi«b^ smery/punk.htm. nuP//www.czech-tv.cz.dokument/DlS 426 Písnička Punk a pogo skupin u a když se mi ještě téhož roku dostaly do rukou nich nahrávky, byl jsem v šoku. Kapely hrály jednoduše, ^akordů, a bylo to tvrdé a zároveň melodické."428 dat i chovníno otce punku v Praze byl považován zakla-tel skupiny Energie G, Karel Habal, který ovlivnil nespo- Vansi00"' SbIrka rozhovory. Rozhovor s Petrem Růžičkou vedl Miroslav ■»28 d Lěkl2°01. 'Sbít, dokument ČT. čet mladých hudebníků. Na setkání s ním vZpomí ní osobnost alternativní hudby Mikoláš Chadirnaw-13^ se poprvé setkal s touhle muzikou před prázdnina ' 6,11 1978 -pozn. M. V.] díky Karlu Habalovi. Karel puT rC*u val a byl jedním z prvních, kdo měl desky s touhle m Když mi poprvé pustil desku Sex Pistols, jásal jsem??}' muzika mi připadala jako důležitej zvrat. Bylo to i rf duchý a bylo v tom hrozně moc energie... Kromě těch S° Pistols mi Karel půjčil ještě další čistě punkový kapely ftfe ty nebyly nic moc. Daleko zajímavější se mi zdály kapel které punknehrály, ale patřily k jejich generačním druhům a které se začaly souhrnně označovat za New Wave. Když jsem Kar/on' zavolal, že chceme udělat nějaký punkový píS-ničk}', byl nadšenej a přímo mě zavalil deskami."™ Za první český punkový koncert v Čechách (nebo přesněji část koncertu) bylo dlouhou dobu považováno právě vystoupení Chadimovy skupiny Extempore, kterou fanoušci chápali jako představitele alternativní scény. Představení se konalo 23. února 1979 v amatérském centru U Zábranských v pražském Karlině. Před komponovanou premiérou spíše jazzrockového bloku nazvaného Zabijačka zahájila skupina několika přejatými punkovými skladbami od Wire, Generation X, Dr. Feelgood a Stranglers. Vše ale bylo hráno s českými texty. „Po menších technických úpravách jsme spustili skladbu od Wire, pojmenovanou podle textu, v kterém jsem naturalisticky popisoval svoje návštěvy u zubaře během mých kolenních bolestí, ,Láva a šťáva'. Opřeli jsme se do toho naplno. Publikum reagovalo bouřlivě. Myslím, & poprvé v česku slyšelo Live Punk Rock."™ Na základě vzp°-Sénuní^í Pamětníků však můžeme konstatovat, * «mt datet0^ °nxCerty 86 ^'vzácně) uskutečnily již ^ ^2SaPE'.Milan ,onšta vzP°míná: „Okamž&Poti isem s> poslechl punkové kapely, mě napadlo, že by*** co i s zkusit taky- Okamžitě jsme založili kapelu Kapitola V. „nhli vlasti konala v Havířově-Horakůvce Český rock to1'1 nrnSinCl LV ' lEner- 429 CHADIMA, M.: Alternativa r a 430 Tamtéž, s. 179. —*»0., s. 76. ^Podle slov Karla Habala vystoupila punková kapela „ • G iiž v roce 1978 jako předkapela Klasiků v pražském kul giením domě Eden. Po třech skladbách pořadatelé vypnuli ' tUroud. Byli zděšeni. „My jsme hráli furt, furt, druhou písničku, třetí písničku, šílených lidí kolem nás, my jsme hráli a ani jsme nevěděli, že už není zvuk, že je vypnutá elektrika. Furt jsme do toho řezali, protože jsme byli zpitomělí. Punk se dělá očima, koukáš, jak ten druhý hraje, nebo ne, tak to děláš podle očí."432 Po těchto spíše sporadických začátcích zažívala od počátku osmdesátých let česká punková, resp. novovlnná, amatérská scéna růst. Vznikaly nové a nové kapely, které byly rázem obklopeny stovkami, později tisícovkami fanoušků. Počátkem osmdesátých let nebylo pro zdejší příznivce punku jednoduché a snadné dostat se k západním nahrávkám tohoto hudebního žánru. Pro západní žurnalisty (zvláště zaměřené na rockovou hudbu) však nebyla vznikající česká punková scéna zcela neznámou krajinou. Tak např. britský reportér rockového týdeníku New Musical Express, který navštívil Prahu na podzim roku 1980, referoval ve svém listu o populární skupině Energie G, jejíž repertoár se téměř výlučně odvozoval od současné britské punkové hudby.433 2 dokument ČT. 433 též- SACK' W' T': Rock Ar°and the Block. A History of Rock Music in U ľ"" Eur°Pe and the Soviet Union. New York - Oxford 1990. s. 199. nov V Rybackovy údaje doplňuje Eduard Svítivý: ..Na konci roku 1981 a to Prahu angl'ckej publicista z New Musical Express. Chris Bohn. tenhT U,ČeIem zmapováni české nezávislé muzikv. Krátce na to v NME lokn k W a na útulní stránce ho doprovázela kresba tryska,wi dativy s rudou hvězdou, pod kterou bvlo napsáno .Frustration ofCzech .. Potud bylo vše v relativním pořádku. Problém byl ovšem V tom " novinář to všechno spatlal i s politikou. Plastikama. Chartou 77. v jednotlivých dekádách I když zahraniční vlivy byly primární a neopomeň a „ideologická diverze" Západu byla v tomto směru q ^é komunistických funkcionářů neoddiskutovatelná (0 '6 ci moci dále), stojí česká nová vlna podle Josefa Vlek třech domácích inspiračních proudech - na folku (ktorý' ''" gramové působil na okraji společnosti), na českém under" groundu (který byl názorově nekompromisní) a na české alternativní scéně sedmdesátých let (která byla ve svých zvukových experimentech hudebně nejzajímavější).43'1 V našem prostředí navíc nová vlna začala nabývat zvláštních, specificky českých forem. Objevoval se totiž humor, který začíná již u samotných názvů kapel: Kečup, Suchy mozky, Hlavy 2000, Garáž, Jasná Páka, Letadlo, Dvouletá fáma, Pražský výběr, Nahoru po schodišti dolů band, Máma Bubo, Odvážní bobříci, Krásné nové stroje, OZW a další. To bylo výrazem diametrálně odlišného klimatu od atmosféry šedesátých let. Tehdy se české rockové skupiny chtěly přiblížit světovosti tím, že přejímaly vesměs anglická nebo cize znějící jména (Blue Effect, The Primi-tives Group, Flamengo, The Matadors, The Rebels ad.). Ta pak musely v sedmdesátých letech pod náporem postupující „normalizace" opustit (protože anglické názvy zaváněly angloamerickou kulturní diverzí), nebo je nahradit českými ekvivalenty. Jen jistou úlitbou bylo povolení užívat jména sice cize znějící, ale současně nic neříkající (Orient, Benefit, Katapult). Teprve léta osmdesátá přinesla v tomto směru totální změnu. Kapely se programově hlásily k českým názvům a zajímavý posun (svým způsobem rozkvět Českého jazyka) je znát i v jejich textech. Právě Česky zpívané texty, které )sou směsicí humoru, sarkasmu a ironie, se pozvolna W*. Dubčeke^ rokem 1968. a to byl začátek našeho fc Koncerty by'/ 434 OPEKAR, A. - VLČEK, ].: Excentriri v . ) cxceninci v přízemí,., c. d., s. 24-28. Kapitola V. Český rock v jednotlivých dekádách 7 t 1 1982. Archiv M. Pavlíček. % í1 Pražský výběr, 1982. Archiv A. Florian. OZW, nový typ masek. Archiv Z. Lorenz. Mí, Gardž živé ÍM. HJavsa a T Dur/,** l, Archiv ČT. Řeháček). l987. *~ BT BYL TD JENOM ROCK'N'ROLL? I I 287 lv trnem v oku komunistické moci Politicky idylické KapitolaV. "rockové" období sedmdesátých let, které moc tolero- český rock 'Cprotože převažovala instrumentální tvorba, vystři- v jednotlivých ľ a nová vlna a punk. Texty kapel vyjadřovaly obrovský dekádách tenciál jednotlivých amatérských umělců a zasluhovaly bezesporu větší pozornost, než jim může poskytnout tato studie. Specifickou vlastností české nové vlny a jejích textů bylo, že i ve své jednoduché formě (těžko říct, zda to byla záměrná provokace, nebo neumělost) vyjadřovaly pocity, sympatie i antipatie mladých posluchačů, jejich často skupinově sdílené názory a tvořící se postoje. Jak připomíná J. Skalník: „Ty český texty, to bylo moc důležitý, tam byl ten protest mladé generace. Nastoupila Hudba Praha, která dělala už takový písničky, že když lidé odcházeli z jejich koncertu, tak jim ještě v hlavě znělo echo ,je to zlý, už jsme si zvykli, je to zlý'. S tímhle pocitem lidé odcházeli z koncertu, což bylo strašně důležité."435 Takové vyjádření lze dnes chápat jako doklad absurdity tehdejšího politického systému a společenského klimatu, který z něj vyvěral. Evidentním symptomem totalitního režimu byla podpora bezdějové, stereotypní, šedivé všednosti. Pokud se mladý člověk vypra-na koncert kapely hrající punk nebo novou vlnu, pak ae,spíš Pr°to, že chtěl vybočit z této šedivé každodennosti se S°^ladu se svým zaměřením, temperamentem a věkem půP°r, VÍt' vvkřicet> uvolnit se z vědomě či podvědomě kt Soblcí tenze. Dopřát si chvíli „vypráhnutí z chomoutu", s ^ry nemusel být drasticky tíživý, ale byl mu navlékán spr °rnOU Pravidelností. Poslech moderní hudby a tím cen? UČaSt na živém vystoupení byly pro mnohé adoles-Vvrh Íedinou cestou, jak se na chvíli cítit volně a uniknout y Rovným tendencím rodiny, školy, režimních či režimu šatných institucí. 435 e 'Sbit, dokument ČT. Právě texty, přímočará hudba, humor a sarka s vizuální pódiovou prezentací ve formě divadel nt* Sp°lu (jakýchsi živých videoklipů v českých podmľnkív,^ tím, co českou novou vlnu odlišovalo od západní H ^ publicista Vojtěch Lindaur k tomu říká: „U nás b í vlna definována hlavně vizuální podobou. Jenomž" py tehdejších západních kapel se sem nemohly vlven!' míře dostat, takže to, čím byla česká nová vlna tak za^ vá a specifická, bylo způsobeno tím, že byla takov/intl itivní. ... Mně se na české nové vlně líbilo, že byla taková ,měňavkovitá'. Každá kapela hrála něco jinýho, ale na každé bylo něco originálního. Byly zároveň vlnou, ale zároveň se od sebe hudebně dost odlišovaly. A jejich výrazový náboj byl tak silný, že přehlušil i občasné instrumentální nedostatky."436 Především pocit mladé generace, že nastupující amatéři (a novovlnné skupiny se rekrutovaly téměř výlučně z amatérů) vyjadřují i jejich vidění světa, přispěl k popularizaci těchto skupin. „Fronty na banány, chybí hajzlpapír, jsou zadrátované hranice, KSČ má jeden a půl milionu členů, státní bezpečnost čtvrt milionu donašečů, na vojnu se chodí na dva roky, severní Čechy jsou kvůli smogu životu nebezpečné, města krášlí skvosty betonové kultury, at už jde o sídlištní bludiště nebo megalomanské dopravní stavby. . ."437 Posluchač kapelám odpouštěl technické nedostatky, důležité bylo nasazení a přesvědčivost. Ta těmto skupinám nechyběla. Třebaže někdy napodobovaly své zahraniční vzory a občas od nich převzaly i nějakou melodii, staly se představiteli první generace rockových hudebníků, která netrpěla komplexem malého českého člověka toužícího po světovosti. Tito mladí lidé dělali rockovou hudbu pro tento čas pro tuto zemi. V skrytu duše možná toužili po kariére, ale bylo ,im jasné, že nejdále to dotáhnou na dvacet nebo „ír ieště obvykle zkomplikovaných Kapitola V. ,čně, navíc j^^n^43B tíicetkoncertů ročně, navíc jesie a pWvázených tahanicemi s pořadateli Bylo jasné, že s novou vlnou a její i rock opravdu český a původní. Co však v u jasné nebylo a v čem byla česká nová vlna <=n , čím se odlišovala od aktuálního vývoje v zánľ? '' bylo to, že se neustále ocitala v defenzíve ' lcn Zemích, své existence musela čelit útokům moci N ?H dobu ale tím, že neustále odolávala těmto nocZ^^ ^showbvznys^Taté své exisio^— ale tím, že neustále odolávala leimu ^......, bránila se i komerčním požadavkům showbyznysu. Také v tom se lišila od západní New Wave. Rock totiž musí protestovat nebo přinejmenším namítat - to je jeho sine qua non.439 Bez tohoto vnitřního konfliktu ztrácí jeden z hlavních motivačních zdrojů, podstatný charakteristický rys i bezprostřední kontakt s posluchači. Nová vlna se rychle vzedmula a stejně rychle získala obecnou oblibu mladých lidí. Ti v ní zřejmě nalezli po delší době něco sobě blízkého, jakousi alternativu k bezduché a komerční oficiální pop music, kterou sledovala generace jejich rodičů v televizi a jež jim na pracovišti po celý den vyhrávala v rozhlasu po drátě. Samozřejmě že toto nadšené přijetí nové vlny v sobě obsahovalo i generační protest (zajímavá je v tomto kontextu skutečnost, že mezi nejoblíbenější kapely patřil Pražský výběr a Jasná Páka /Hudba Praha/, v nichž hráli již protřelí rockoví matadoři) a bylo svým způsobem módní záležitostí. Přesto tato vlna záJmu mladé generace o nový hudební styl nebyla bezvýznamná. Ačkoli tato hudba nebyla sama o sobě politická, komunistická moc z ní, jako už mnohokrát předtím, polínkům udělala. Z projektu, který se věnoval českým vysokoškolským studentům a jejich podílu na listopadových změnách roku 436 Tamtéž. 437 Kytara a řev aneb Co bylo za zdi. Praha 2005 s. 10. 438 OPEKAR A - VLČEK, J.: Excentríci v přízemi-- 439 Tamtéž, s. 2. c. d.,s. 9. 1989,440 lze jednoznačně vyčíst, jak obrovskou část té race (především v době středoškolských studií /h^' bližně v letech 1981-1985) ovlivnila rocková hudba5 Př'' vlna zvlášť. Samozřejmě nejprve šlo jen o pasivní llT^ Z uvedeného výzkumu je však patrné, že vedle zájmu o ^ logické otázky se právě rocková hudba stala jedním z hlav nich ventilů, do nichž ústily tenze odporu mladé generace ke stávajícímu režimu. Škola spolu s rodinou tvořila důležitou součást života mladých lidí, ale neumožňovala jejich úplné vyžití. Pře-vážné většině studentů neposkytoval Socialistický svaz mládeže (SSM) dostatečnou možnost věnovat se vlastním zálibám, eventuálně rozšířit jejich spektrum. Prostor, který SSM poskytoval, byl zúžen především na státem tolerované a upřednostňované aktivity. Možnost vlastní realizace nacházeli mladí lidé především mimo školu a mimo SSM. Z konkrétních sdělení vysokoškoláků o preferované mimoškolní činnosti vyplývá, že režim nebyl schopen kontrolovat veškerý volný čas a že tento prostor „svobody byl poměrně široký. Protože však režim potlačoval všecn- 440 Tříletý projekt, jehož řešitelem byl autor této knihy, nesl název Studenti v období pádu komunismu v Československu. Životopisná interview. Výsledkem výzkumu byla publikace OTÁHAL, M. - VANĚK, M.: Sto studentských revolucí. Studenti v období pádu komunismu - životopisná vyprávění. Praha 1999. V rámci tohoto projektu bylo metodou orální historie vyslechnuto 100 studentů, bývalých vysokoškoláků ze všecn Českých a moravských vysokých škol a univerzit, které v roce 1989 v w " koslovensku existovaly. Doposud však nebyl realizován obdobný proj* ' který by podchytil stejnou generační vrstvu, avšak z dělnického prostfe* HI^Tk ™eÍmě ,VrdÍt' že u "ás ™ rozdíl od Velké Británie bylo ľ f"' u05" SpíŠe intelektuálů než dělnické mládeže (pfej ve vÍÄm u\ by'° SpíŽe na°Pak>- Při>°™ však zůstává faktem.** každého jednotlivce p^inľn 'a"toritativní režim ..výre*1' domácím punku by™ S"°^^oie„os.vyiádřená« odpor proti šedivému Lreotjpu8" SpUe «<»«encMlní a vyiadřova ahv o politické aktivity a obyvatelstvo se víceméně Kapitola V. "Vlo účasti na veřejném životě, neměla až do roku 1988- Český rock Vo«q mimoškolní činnost středoškoláků politický charak- v jednotlivých podle velké části studentských výpovědí měly ovšem dekádách formování jejich postojů nesmírný význam i nepolitic-ké°skutečně dobrovolné a zájmové aktivity. V jejich rámci vznikala neformální přátelství, vytvářely se různorodé sku-jny subkultury mladých, kteří se sdružovali na základě obdobných zájmů. Sférou spontánního vyžití této mládeže se stala hlavně kultura v nejširším slova smyslu. Podstatnou roli hrála hudba, především hudba je]ich generace, tedy nová vlna. Podle vyjádření mnoha někdejších studentů již jen pro výpad státní moci proti nové vlně měla tato hudba jejich sympatie a nepřímo tak ovlivnila i jejich politické postoje. Kolem hudebních skupin nové vlny a punku se vytvářely jakési fankluby, v nichž si lidé vyměňovali desky a nahrávky, opisovali texty a hovořili o všem možném. Mluvilo se o undergroundu, mnoho mladých lidí se stalo členy Jazzové sekce. A pojednou se i tento prostor stal místem i motivem kolize s režimem. Připomínám zde alespoň ta vyjádření bývalých studentů k významu punku, nové vlny a rocku vůbec, která obsahují nové informativní postřehy i siřeji sdílené názory: „Hodně mě ovlivnila muzika, protože na začátku těch osmdesátých let přišla tzv. nová vlna. Byl tady nějakej Zl"tej pes a Hudba Praha a podobné kapely, které kvůli ledne větě v textu začaly prožívat martýrium. Začalo se taky mluvit o tom, že existovali Ploštici, pozvolna se začalo odkrývat, co to vlastně bylo za kulturu... Začal jsem se 0 řo zajímat, začal jsem stříhat a hromadit různé článečky, ale pořád jsem neviděl ten smysl toho honu na čarodějní-Ce-A taky mě to trochu šokovalo, protože ty kapely byly zakázaný, měly svoje problémy, noa já pořád nevěděl proč, Pokud se nejednalo o politický důvod... Valmez byl a je do dneška centrum všelijakejch novejch kapel, bylo to ideální Podhoubí těchto věcí, bylo tam pár lidí, kteří měli spojeni na Chartu, takže i díky ty muzice nebylo ani v mQ]0niě ským prostředí těžké najít si cestu k opozici."*" „Mě nezajímalo nic jinýho než bigbít. Jenom. Místo kl '■Po a ta vlna lenže ono to mělo hodně spojitého, protože já }s netu jsem se učil na kytaru, do toho přišly ty desky. p0j-mě nezajímala, jenom ten bigbít, tehdy takypfi§ia ta arj. Uka novd se k té muzice nemohl dostat. A klasika, začalo mivt že si nemohu jít koupit desku, začalo mi vadit, že když si v Ostravě na burze koupím desku, že mi ji policajti seberou což se mi stalo... Vzpomínám si taky, že když jsem byl na průmyslovce vletech 1980-1984, tak jsme taky jezdili na tyfesťáky, jednou jsme dojeli do Žabčic na Moravě, a tam ■ nás policajti poslali rovnou na nádraží zpátky... Kytara, zesilovač nahlas, prostě bigbít. Hodně mě vzala ta deska Pražskýho výběru, ta, která se tehdy šířila samizdatově, protože nevyšla, ta mě odrovnala na hodně dlouho."4" „Na škole už jsem začal trochu s jinýma aktivitama, byl jsem ve vztahu s kamarádama, kteří se zajímali o moderní muziku, byli to členové jazzové sekce a Sekce mladé hudby, později jsem se do těchto dvou organizací také dostal, byl jsem členem, takže začalo putování za vystoupením různých kapel, po festivalech, ať už oficiálních, nebo neoficiálních, dostávání se k různým tiskovinám, ať už se tiskly potajmu tady, anebo se tahaly venku od Škvoreckých. Člověk se vlastně od té muziky tímhle způsobem dostal přes tu hranu toho vidění."™3 Zajímavé je vyprávění jednoho z tehdejších funkcionářů SSM, který byl za pořádání punkového festivalu v srpnu 1983 vyloučen a sesazen z funkce předsedy ZO SSM v místě bydliště. Několikrát jej dokonce vyslýchala Státní bezpečnost: udělala se z toho ohromná věc. Bylo to zrovna v období, kdy v Hradci naposledy vystoupil Pražský výběr, 441 OTÁHAL.M.-VANĚK, M.: Sto sturim, L- u , 101 442 Tamtéž, s. 101-102. agentských revolucí... c. d., s. 101- 443 Tamtéž, s. 102. ši akci spojili s touto skupinou... Využi- Kapitola V. Mkie tenkrát fu "° odjakživa .pálily čarodějnice', takže Český rock H toho, že v^rZCneipapežštější ze všech."™ Společenský v jednotlivých fayii ^^f^f- uvědomoval i její další tehdejší poslu- dekádách , '„tré Vlny SI Uvou _____m„„iLn rlňloíitň Hosah nové vlny siuvBuul------- hač: Už od té PředPuberty byla Pw mě muzika důležitá. Měla takovou tu kvalitu rebelie, v té dráťákové podobě. Bylo ňdentní, myslím, pro mnoho mých vrstevníků. Nebylo ic výjimečného. Na gymplu to pak pokračovalo koncerty, když se jelo na Pražský výběr někam, například na slavný koncert do Újezda nad lesy nebo na Abraxas. Na ty český kapely, než je zamázli, než zamázli novou vlnu. Tyhle zážitky byly důležité, nebylo to ale politické. Tak daleko jsme se ještě nedostali."445 Léta 1979 až 1981 by bylo možnéchápat nejen jako roky stále četnějšího vzniku mnoha punkových a novovlnných amatérských kapel, ale také jako dobu jistého oživení na profesionální rockové scéně. Novou vlnu začala hrát např. znovuobnovená skupina Abraxas. Největší senzaci však asi způsobil Michael Kocáb, který se odvrátil od jazz rocku a spolu s Michalem Pavlíčkem založili dnes již legendární skupinu Pražský výběr. , ^Un^ a nová vlna byly stále jednoznačná městskou záležitostí. Právě motiv města byl základním bodem, z něhož vycházely kapely nové vlny i punku, a to nejen proto, že Působily v předměstských a sídlištních kulturních domech, j* e i proto, že město samo se stalo v osmdesátých letech mavním zdrojem frustrace mladého člověka. Punkové noyovlnné komunity se objevovaly hlavně v Praze a vel-ycn městských aglomeracích - na Ostravsku, v severech Cechách, v Plzni, ve Valašském Meziříčí, tedy všude am; kde stará zástavba padla za oběť obrovským šedivým Sldlištím nebo kde sídliště alespoň obkroužila městské Jádro. Novodobá sídliště násobila pocit odcizení a společně lil Íam,éŽ' s-102-103. la,«též, s. 103. BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? s rapidně se zhoršujícím životním prostředím se stala nou půdou pro český punk. Ten asi nejradikálněji Ze vš^l skupinových životních stylů vyjádřil pocit odcizení mí deže a současně její odlišnost. Zajímavý postřeh o provozování „sídlištní kultury" pj-nesl Milan Knížák: „Když si vezmete první polovinu osm desátých let. zjistíte, že všechny významné věci se děly na okraji Prahy. \'a sídlišti bylo už od začátku něco odpuštěno. Ta moc si uvědomovala, že pokud chtěla, aby se to prostředí humanizovalo, musí tam vznikat nějaká kultura. Sa Opatové, na odporném místě a v odporném domě, se pořádaly kromě hudby velice zajímavé výstavy moderního umění. Spousta kapel hrála po těchto sídlištních kavárnách či kulturních domech."4*6 Nová vlna byla ještě mnohem více než původní punk spojena s Prahou. Zřejmě proto, že Praha jakožto centrum české rockové kultury vstřebávala nové směry tohoto druhu hudby mnohem snadněji než konzervativní venkov. A co bylo nej-důležitější - byla na to i vybavena. Jen málokterému městu se v té době poštěstilo vlastnit hudební klub, ve kterém se mohly konat nejen koncerty oficiálních a zavedených skupin, ale navzdory vlně omezení a zákazů i vystoupení amatérských novovlnných souborů.447 Pokud se tedy odhodlala k činnosti nějaká novovlnná skupina mimo Prahu, vyvstal okamžité problém, kde si vůbec zahrát. O tancovačkách, které mely své stabilní publikum, ještě bude řeč, hrát bylo možné ještě (s velkým rizikem) na venkovských undergroun-dových akcích, těch byl ale jen mizivý počet. Zřejmě nejdů-ležitéjším místem, který se stal mekou pro české novovlnne skupiny, byl pražský Junior club Na Chmelnici v Praze 3-Dramaturgem klubu byl Lubofi Schmidtmajer V půlce osmdesátých let ,sme dělal, i ctyhcet, čtyřicet pět představeníZO 446 Bigbít. dokument ČT. 447 Jeden z mála klubů mimo Hiahu, kierv bvli.i^w* < i-a hvl M-klub ve Valáškem Mmttotí. ' W'5" 'J,1"k" " ""vé V'"0' ' Když byla kombinovaná muzika s divadlem, Hudba Kapitola V ha nebo tehdy ještě Jasná Páka tady hrála o víkendech, český rock hvlv takové maratóny, že se hrálo pátek, sobota, neděle vjednotlivých 10 %chny tři dny se hrálo po dvou koncertech od pěti a od dekádách ° Zi a všech šest koncertů bylo vyprodáno."*4* °S Dalšími kluby byly např. Opatov, kde byl dramaturgem Vojtěch Lindaur, Strahovské kluby v prostoru vysokoškolských kolejí nebo Gong. Punku a nové vlně se podařilo to, co se skupinám alternativní scény (o undergroundu nemluvě) nikdy nepodařilo -upozornit na svoji existenci širokou veřejnost a přimět mocenská centra, aby ve sdělovacích prostředcích (články v Tribuně, Rudém právu, Mladém světě) zdůvodňovala obvinění, která zkonstruovaly represivní složky (o tom více v šesté kapitole). I přesto, že režim dělal, co mohl. aby punk zlikvidoval, nikdy se mu to nepodařilo. Jen v určitých | obdobích byli punkové zahnáni ještě více do podzemí, jak o tom píše např. L. Haase, dopisovatel časopisu Maximum Rock'n'Rollv roce 1986: „Protože jsem se právě vrátil z výletu do Československa, během kterého jsem navázal kontakty s pražskými punks, řekl jsem si, že je třeba napsat report o situaci v této zemi. Pro české punks jsou to velice tvrdé časy a za poslední roky jejich počet poklesl... Být punkem znamená v této zemi každodenní boj proti autoritám, které se snaží zlikvidovat každého, kdo newhovuje .oficiálním normám'. [Není ale opoziční postoj vůči autoritám pravě Samou podstatou punku? Jako bv autor zapomněl čím by Punk v západní Evropě ve svých počátcích - pozn. U V4 * zde spousta problémů s VB, která punkerv svstematic-zkontroluje, zakazuje jejich koncerty a celkově se chov a stolně (fyzické násilí, vytrhávám náušnic, střihám vhsu Qř(U Punkové jsou odváženi na polním StoW» f** fotografováni, zanášen, do kartoték a někdy ř> dokonce uu lu o c it u ľn RUIN N KULI7 posílají do psychiatrických léčeben. Češtípunks i pesimističtí a nemají žádnou budoucnost InebvlrľT6^' Future" hlavním heslem punku? - pozn. M. V.] V této kde každý, kdo nemá zaměstnání, stává se kriminál fl^' kde neexistuje možnost, jak se vyhnout vojenské službě Iľ rá trvá 2 roky, a cestovat do zahraničí je nemožné. Českosľ venský stát tvrdí, že v ČSSR žádní punks nejsou, ale pu^ zde existuje a přežívá dál."*" Kolem této hudby se vytvářela tzv. nezávislá veřejnost, jejímž nejviditelnějším reprezentantem bylo sdružení Sekce mladé hudby. To napomohlo poměrně velké skupině kritické inteligence k překlenutí propastí mezi jednotlivými osobnostmi a trendy. Stále větší část veřejnosti již také odmítala útoky na mladou generaci tóro její záliby a vkus.450 Jestliže většinová část společnosti V/byla šokována jak hudbou, tak především vizáží punkerů či protagonistů nové vlny s přesvědčením, že tato subkultura již nemůže být překonána, pak byli tito spoluobčané nuceni své představy revidovat. Nová noční můra, která se usídlila (opět s časovou prodlevou) i v našich luzích a hájích, nesla název „heavy metal". METALOVÉ ZÁBLESKY Metalová hudba se v Čechách objevila v první polovině osmdesátých let. Vycházela ze staršího hard rocku a art roc u. Celé řadě mladých muzikantů učaroval tvrdší zvuk kytar a celkově rychlejší, agresivnější styl, který našel oporu v novyc^ hudebních skupinách, o nichž se dnes hovoří jako o p kopnících metalu v tehdejším Československu. Nejvýrazn se do roku 1989 prosadily skupiny Citron, Arakain, Vita a Titanic a Torr, z těch mladších Debustrol a Root. 449 Kytara a řev aneb Co bylo za zdí... c. d., s. 13. 450 SVÍTEK, ].: Občanská společnost... c. d., s. 120. 451 RA1N, ].: Metalová hudba jako součást tuzemské rockové kultury. Baka lářská práce. FF UP, Olomouc 2008. 297 Kapitola V. Český rock v jednotlivých dekádách Skupina Root na ptelomu 80. a 90. let. Archiv Popntuseum. Metalový koncert, 2. polovina 80. let. Archiv Pop