430 Vždy budou existovat vyhraněné, a sam rode, názory na nahlížení minulosti a hodb základě jejich spolupráce. Příkladem může byt^ 'Ídína Petra Placáka nad případem Karla Srpa.7l« T Zamyšlení coval s StB jako agent hned dvakrát, nejprve6" Sp°lupra-a poté, co jeho spolupráce s tajnou policií skonči1979 „malou vypovídací hodnotu agentových sdělení' h i r° vu osloven v roce 1982. Srp se přitom brání, podobně T ). Vlček, že šlo o předem dohodnutou hru s StB ze stí nejužšího vedení Jazzové sekce a že touto konspirací předáváním irelevantních informací StB, udělal pro jazzovou sekci obrovský kus práce. Na tomto místě je třeba pro úplnost dodat, že v roce 1986 byl K. Srp zatčen a v roce následujícím odsouzen k nepodmíněnému trestu vězenína 18 měsíců. Ke „kauze Srp" se vyslovil i Petr Cibulka (první, kdo zveřejnil tzv. divoký seznam agentů StB), když prohlásil: „Karel Srp udělal tisíckrát více pro svobodu a demokracii než 99 % lidí, kteří v seznamech StB nefigurují."7" Petr Placák svůj článek končí otázkou, zda je možné v zájmu věci (tedy svobodné nezávislé kultury, resp. společnost donášet na konkrétní lidi tajné politické policii totalitní státu? Zároveň si odpovídá, že to možné není, ba že se y dvě věci navzájem zcela vylučují.712 -eČené' Co k tomu dodat, aniž bych opakoval dříve r Věřím, že názor si vytvoří každý sám, jen znovup y^. nám, že hranice, kde se viníci stávají oběťmi, ^ horgá-úzká. S tím souvisí další otázka - co víme o říci —u. „ um souvisí další otázka - co víme o říclicicn -o » j«jich podílu na pacifikaci mládeže v jednotlivý dekádách? Alespoň částečnou odpověď podává V^Jf cek v již citovaném článku Politická policie proti mm 710 22A7Cr9K99P-: Karel SiP n'"ná v *oMc*Pohledávat, in: Lidové** pT™rVdw f VrýCh SOUd'i(;h v" P«l** K. Srpa nebyl u* I '-Ir Cibulka nikdy tak katf!f»ori, kv BYL TO JENOM RDCKNROLL? „ m Můžeme jen doufat, že další práce na toto velmi složité poruplné téma budou následovat. 3 Denní situační zprávy, svodky z jednotlivých okresů vyhotovené zdejšími okresními odděleními přinášely především od poloviny osmdesátých let hlášení o akcích zaměřených proti rockové hudbě. Mezi tzv. organizovanou mládeží byla v osmdesátých letech věnována zvýšená pozornost např. akci „Dubler" (sv. č. 20697), kde byl „operativně rozpracován" redaktor časopisu Mladý svět Roman Lipčík, s cílem zdokumentovat jeho negativní politické názory, styky se signatáři Charty 77 a zastupitelskými úřady USA a Francie. Mezi mládeží neorganizovanou dominovala pomyslnému zájmu tajné policie akce „Kytarista" (sv. č. 9570), objekt akce Milan Hlavsa, domácí dělník družstva META při Svazu invalidů, bývalý člen hudební skupiny The Plas-tic People, signatář Charty 77 a osoba silné zaměřená proti socialistickému zřízení a kulturní politice KSČ. Daleko rozsáhlejší byly ale akce zaměřené proti neformálním sdružením a zájmovým organizacím. V sedmdesátých a osmdesátých letech byla pozornost tajné policie i Veřejné bezpečnosti zaměřena na tyto akce: „Hippies", „Kape-ja", „Jazz", „Odpad", „Lennon" (uvádíme chronologicky, i když se často míjely jen o týdny nebo se zcela překrýva-ty). V následujícím textu se jim budu věnovat podrobněji. Pouze dvě z uvedených akcí byly celostátní, a to „Kapela" a -Odpad", ostatní byly zaměřeny jen na určité, z hlediska režimu problematické oblasti. AKCE „HIPPIES" Akce „Hippies" byla namířena proti „vyznavačům tohoto "tylu, jak v hudbě, tak životě".7'4 Byla orientovaná prea , vAMŕK M.: Ostrůvky P.: Politická policie proti mládeži. In: VANfcN. vobody.. ~ J - "-' 713 žaček 7,4 R MV SSR 1 ZNB Správa StB. Ústí nad Labem. Závery z porád náčelníkov odborov Správy Stb konané v roku 1976, 23. 3. 19/ ■ 431 Kapitola VII. Represe a perzekuce rocku vším na některé regiony, především Prahu a seve í ŕ Tedy oblasti s největší koncentrací vyznavačů ť y' stylu hippies. Ze zprávy StB v Ústí nad Labem se d me, že hippies jsou hodnoceni v současné době jaT^' závažnější nepřátelské hnutí a nejvýznamnější polit1? problém na úseku mládeže.715 Ve zprávě je hnutí popi jako „nástroj ideologické diverze, které do vědomí širší veřejnosti v ČSSR vstoupilo v letech 1962-1964 emisar-skou cestou občana Kitzbergera [je otázkou, zda policie neměla na mysli Allena Ginsberga - pozn. M. V.], který v těchto letech začal navštěvovat evropské státy, mimo jiné i ČSSR, kde konal přednášky, které se zvrhávaly v sexuální, narkomanské a alkoholické orgie". Hnutí hippies podle zprávy vyvrcholilo v tzv. krizových letech 1968-1969 „v období roztříštěnosti mládežnického hnutí, přičemž ideologie antikomunismu je stoupencům hippies vštěpována prostřednictvím působení na psychickou stránku každého jednotlivce. Příznivci tohoto hnutí se vyjadřuji, že se nezajímají o politické otázky, přitom však bedlivě sledují politické události jak vnitřní, tak zahraniční politiky našeho státu."7™ StB klasifikovala následující vnitrní projevy hnutí: , , ,,a) pořádání různých srazů (happeningů) v soukromý0^ domech, chatách, bytech, při kterých dochází k hrám [po vání alkoholu, psychohrátky, sexuální orgie), v nePosefeni řadě k politické činnosti (později k podepisování a s Charty 77), . vfl. b) užívání drog, návykových léků, alkoholu kombi"0 ného s požíváním drog, , (Ajien c) zájem o západní hudbu (Zappa, Kryl), P°eZÍ\.fZw Ginsberg: Kvílení), kreslení obrazů, čtení závadové W 715 ABS - S StB II. odbor. 2. oddéiení. Nepřátelské hnutí volně Bf^jjS ZuT 7, ,Tľ ° rOZb0rU a Připravovaných preventivních ných opatřeních, 2. 11. 1977 ■ i 716 Tamtéž, s. 3. BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? 433 ry an vám (Odvrácená tvář Ameriky, Udo Kulterman: Art - Events Kapitola VII. d Happenings; viz dokumentace akce .Satan1), rozšiřo- Represe aperze-v pornografie, čtení mystické a bájeslovné literatury, kuce rocku stadium psychologie osobnosti." Za vnější projevy hippies pak tajná policie považovala především tyto: a) silná pracovní fluktuace, špatná pracovní morálka, uzavřenost před společností, odmítání zapojit se do veřejného života a společenských organizací, b) časté změny pracoviště, místa bydliště, vyhledávání příležitostných zaměstnání, c) kriminálnítrestná činnost: vloupávání do lékáren, přechovávání a obchodování s drogami, prečiny proti pracomí kázni, příživnictví, výtržnictví a verbální delikty, d) protistátní trestná činnost: získavania předávání informací cizí moci, pořizování dokumentace o zákrocích příslušníků SNB k tzv. perzekuci mládeže této dokumentace a předávání do zahraničí, rozšiřování letáků a protistátních Písemností, antisovětismus, propagování fašismu, hanobeni představitelů socialistických států, e) léčení se v Ústavech národního zdraví na úkor společnosti (měsíční léčba jednoho toxikomana stojí společ-no*t42 500 Kčs), fízakládání rodin bez manželských svazků, S''vyhýbání se základní vojenské službě. "I Pořádání veřejných srazů při příležitosti různvch osm va,Sná Žatec- J**-™* v Železném Brodě. Benátska noc °ksech, Vinobraní, Jazzrockovéfestivaly)-"1 V důsledku výše uvedených skutečností se Státní bezpeč-ľľst shodla přikročit k rozsáhlým ..preventivním kladn Měly' ^ádeží opatřením s cílem paralyzace hnuti h'PP'^sk Hé[l být provedeny pohovory se studenty .g,, za přítomnosti výchovných pracovniki. 717 718 Tamté: Tu mtó* ž. s. 4_, 6. s- 16-17. Poskytnuta jednotná informace KNV neinrohl okresům a odborům ákolství, komisímnrnľS*418^ „ :„f„_™---i/ur I"v> mládež -------mládež a ' a informace KV SSM. Veškerá opatření měla být , ve spolupráci se složkami VB a se stranickými ahf^ útvary. K dosažení celospolečenského odsouzenVh^"1' měl být využit tisk, rozhlas a televize. ^les V části, kdy zpráva hodnotí minulé období, stojí- p politické stabilizaci a integračním procesu mládežnické ho hnutí došlo i k jistému útlumu hnutí hippies. Od roku 1975 je opět patrná většíaktivizace tohoto hnutí, především v oblasti kultury."7™ Především je zjevné, že StB se neorientovala v samotných hnutích, hudbě a kultuře obecně. Jen proto se podobná hlášení mohla téměř doslovně opakovat i ve zprávách o bezpečnostní akci „Kapela". Z prostudovaných dokumentů je rovněž patrné, že mnohá hlášení (platí obecně pro všechny zde rozebírané akce) se v rozličných dokumentech po několik let opakovala, a to beze změny jediného slova. Otázkou na tomto místě zůstává, zda to bylo způsobeno jen lenivostí příslušníků StB nebo zda se v příslušném hudebním hnutí skutečně nic nedělo a naopak aktivní příslušník proto alespoň opsal ^ ^ z minulého roku, v přesvědčení, že bude kladně ho no V roce 1978 přichází poslední shrnující hlášení zeševe^ f^^U 1.4.--i - hippies. Ve zprávě V nekolika odstavcích i problematice Mo pochvalně kv't° Výs,edcích kontrarozvědné činnosti mládeže doznala v no' "že v problematice volně žijící 1 do druhé nejdůlJ°tZmiStěníaSenturní sítě kromě Prah)' ní- zejména po tí Jflte>ší lokality, severních Čech, zlepše-u. odboru).-,* C{Juce, o - StB Liberec a na ouu™ 719 Tamtéž, s. 2. .e 720 ABS - KS SNB ústí „ad Labem tematické P<(b úrovně práce a v«slPHnr,c- , vvsleana zprava u , na!> pfi KS SNB v úľtnadľ u ' kontrar°^ědné ochraně mládež" mi nad Labem, u. n. 1978. 'u JtnuM KUCK-N'RDLL? Hnutí hippies se postupně celé dostalo pod dozor v tuto hvíli již celostátní akce „Kapela", která měla v mnoha chvíli ľ"------- ohledech širší dopad, a to nejen na oblasi:Do"n7ľ ! "l"uni aleivzhledemkegeografíckémuzacíleníUnXníhUdby od té doby dostávalo do zpráv o akci Kan I Ppiesse z oblastí hudby, resp. životního stylu, vedle !rf ,ed"a duj alternativy a později punku. underg- roun- íEľ íapeh'byla pojata poprvé jako celostátní projekt Akce „Kapela uy y , fa pusobení" rockové hud- rÄÄÄ krajské zpráv, StB iSemilžvýšeuvedUp— né mládeže a sportu - Akce „Kapela" ^Jj* případech současně splynula s předešlou a*c " ^FMV která byla rovněž organizována 3. odboremp a jejíž agenda se později dostala práve pod sire) p akci „Kapela". . , rnzkladnvm Zmíněná akce měla za cíl „preventivntBiw ^ opatřením paralyzovat vliv na bázi volne m hj ies šit jejich vzájemné vztahy, měla zamezltpr°n'.vadoVé stvfy do klubů SSM a zároveň zdokumentovat za skupiny mezi členy hippies a neutralizovat jejich vliv v°lné mládeže".™ Rovněž měla i s využitím ru^ tucí zmapovat rockové skupiny v daném ^" váníbude W jejich produkci a v případě, že jejich západní °značeno za nevhodné (underground, hipp • vede-symbolika a způsoby, politické projevy), me lnémU ^ Preventivní opatření vedoucí k dočasném 721 ľ°mek, p, cel Tamtéž. ostatní akce Kapela. In: Securítas imperii 2006. & »* ukončení činnosti nebo k úpravám repertoáru, Způ , vystupování, oblečení, názvu apod. Druhotným, v^ asi neplánovaným, ale vítaným produktem akce seuk^i být výchovný" efekt zaměřený na pořadatele a organi,á torv'tanečních zábav a koncertů, kteří ve vlastním zájmu dohlédli na „nezávadnost" hudebních podniků.723 Bylo rozhodnuto „urychlen^ -------,,.xoz.dvaanost hudebních podniků 723 Bylo rozhodnuto „urychleně provést zmapovtíni vše hudebních skupin, provést agenturně operativníprůzlj a vytipovat střediska možných vystoupeníhippies, včetni přidružených souborů kolem nich. Policie se měla zaměřit na organizátory setkání s beatovými skupinami, a ryto prověřit s cílem provedení pohovoru, zároveň pak prověřit ideový program zájmových uměleckých těles a zjistit organizace, které daly souhlas k jejich činnosti. Vyhodnocení všech poznatků pak mělo posloužit jako průkazný dokumentační materiál při prováděných opatřeních v akci ,Kape-la', při získávání dokumentace měla StB spolupracovatco nejúžeji s bezpečností veřejnou."724 Příčinou spuštění akce „Kapela" bylo rozvíjejícíseund^' groundové hnutí, jehož činnost po masakru v Rud°b^'z. vrcholila festivalem v Bojanovicích v únoru 1976. V nu, asi měsíc po vyhlášení akce, bylo zahájeno za v undergroundových hudebníků, především ze skuPm.y Plastic People a DG 307, kterému se nevyhnuly a nivci těchto kapel. Jak jsme již uvedli výše, tito mu byli obviněni z trestného činu výtržnictví. cervenc> Proběhly dva procesy, z nichž první se konal v ^ v Plzni a byli zde odsouzeni Karel Havelka, Mir0 ž30 ,!cký a František Stárek k trestům nHn»tí«"' U V2"1 3 Mí Zdě nrlo ■""** ^kv a Františ odsouzeni Karel Havelka, Miroslav Sfc>-™ěsiců- Tresty bylv n í treStŮm odnětí svobody na 9 až 30 ™ sniženy na polovin °nec při "lednem odvolacím W umí" Pr° Zán^DmhýPfoces P^běhl u Okresko Umění a umělecky ^Há Ve dne^ 21.-23. 9. 1976. His ■ Jdoucí The Plastic People (PPV) Iva« 723 Tamtéž, s 237 ^ABS.f.Obie^ y- UB r- c. 23860, II: správa SBB, 19. 2- l976. BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? I 43 725 ?26 tin Jirous byl odsouzen k 18 měsícům, básník a hudeb- Kapitola VII. íkPPU a DG 307 PaVel ZaJíček k 12 měsícům, evange- Represe a perze ľ'.ký duchovní a zpěvák Svatopluk Karásek k 8 měsícům kuce rocku saxofonista PPU Vratislav Brabenec k 8 měsícům odnětí svobody.725 Zmínek o akci „Kapela", především z pohledu analytic-ko-koncepčního, je minimum. Ve zprávách bezpečnostních složek jednotlivých krajů a okresů se dozvídáme, vždy však jen v několika odstavcích, o desítkách, možná stovkách nepohodlných kapel z celé republiky, a řečeno slovy tajné policie, i o tom, jak efektivní jsou „rozkladná opatření" v konkrétních případech. Z torza celostátních pohledů uvedeme ty, které mají alespoň částečnou vypovídací hodnotu a podle kterých si čtenář může udělat představu jak o akci samotné, tak i o postupech tajné policie. V plánu činnosti X. správy FMV na rok 1978 v části věnované kontraroz-vědné ochraně mládeže je mimo jiné uvedeno: „Agenturně operativní činností v rámci akce .Kapela' se podařilo vyvolat nedůvěru, především mezi hudebními skupinami v Praze. Rovněž se podařilo vnést rozpory mezi samotné vedoucí undergroundového hnutí."726 V tomto dílčím ohledu byla StB přece jen částečně úspěšná a v některých Případech se jí v undergroundovém hnutí podařilo skutečně rozdmýchat spory a nedůvěru. Prvním dílčím úspěchem StB byl již rok 1981, kdy se z denní situační zprávy dozvídáme, že se „podařilo undergroundu zasadit silný "der. Osoby uvnitř undergroundu se navzájem obvinmi 2 údajné spolupráce s StB. Osoby vyslýchané jako svědci ve svÝch výpovědích označují další, kteří se na trestné čmnosi N* ~ P ÚV KSČ. Zpráva o bezpečnostních opatřeních W**A***> f- U. 1977, s. 13. Srov. též TOMEK. P.: Celostátní akce Kapela.. ABsJ x. správa SNB, i. j. 341. Vyhodnocení P™«T*J. JU 19W Useku boje proti vnitřnímu nepříteli a ideologické a a současná operativní situace. 29. 1. 1979. s. 9. 438 podíleli.-™ O jakési bezvýchodnn « uvnitř undergroundu, předevší^m°Žná ^ jist.H rádi vystupovali na vS^t t^C^ 1985. Tento stav koneckónrf' ^ 1 2Práva5H byl právě jedním ÍÍS P°PSal * Milan S*?S . -^iv^imjiicu popsal i Milan Hl* Pr° byl právě jedním z těch, kteří chtěli vyměnit izT' ghetta undergroundu za „normální" koncertován^' „normálním" publikem/28 V rozhovoru pro časopis jíl ver flevue to M. Hlavsa řekl ještě pregnantněji, totiž fcí ho šrve hrdř pro řy samý ksichty". Později to vysvětloval „Nemyslel jsem to zle, a už vůbec jsem se nechtěl dotknout těch lidí, kteří nás měli rádi a byli šťastní, když se povedlo udělat koncert. Chtěl jsem tím říct, že vím, že jsou i/'iní, kteří by nás rádi slyšeli, ale nemají tu možnost. Cítil jsem strašlivou potřebu udělat koncert bez pozvánek, bez plánků, bez konspirace."729 Je pravda, že po vynucené emigraci Karáska, Brabence, Soukupa ad. se underground z této tíživé situace dostával několik let. Ucelenější pohled na stav bezpečnostních opatřeni, hudbu nevyjímaje, přinesl ve své zprávě Jaromír Obzina v roce 1977, kde konstatoval, že mezi lety 1976-1977 „na území ČSSR zjištěno 2100 beatových skupm (0 ^ pinám je věnována zvýšená kontrarozvědka P°z0 ^sfl(. Kolem některých skupin se koncentruje značn<]^horsenh ců a hippies, kteří svým chováním a zJevem^Pž°oSti:'n° ojediněle vystupujíce na veřejnosti, páchají vyt ^Qtiw Obzina pak doporučoval po linii StB a v0]e^ rozvědky např. „nadále dokumentovat nep ědnéptáce nost na mládež, jako hlavní metody kontrarozve ^\ak-využívat a prohlubovat preventivně-výchovn ^^ovot ticko-rozkladná opatření s cílem předcházet, _ ^0 a vymaňovat z nepřátelského prostředí osoby 727 ABS-SZ FMV, 10. 12. 1981. 728 ABS-SZ FMV, 11. 12. 1985. 729 PELC,).: Bez ohňů je underground... c. d.. s. 147. 730 TOMEK. P.: Celostátní akce Kapela... c. d., s. 245. BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? , ,ké a věkově mladé. Rovněž celostátní projekty, jako jsou Kapela', ,Huríkán' (mapující příznivce folku) a ,Lilie'(příznivci junáka), považovat za trvalý systém ve vyhledávací činnosti v oblasti narušené mládeže. Tyto projekty na základě stavu poznání prohlubovat a zkvalitňovat."731 Na úrovni Veřejné bezpečnosti navrhoval Obzina „aktivněkontrolovat činnost závadových skupin mládeže a vhodnými prostředky zabránit jejich protispolečenskému jednání'.731 Postižených kapel - ať už zákazem činnosti, nebo alespoň „umravněných" - bylo něco mezi stovkou až dvěma sty. Tímto zásahem ve druhé polovině sedmé dekády byla, jak uvádějí P. Tomek i P. Houda, téměř dokonána „normalizace v hudební oblasti". Proč slovo „téměř"? Z dalších zpráv se totiž dozvídáme, že k úplnému dokončení nedošlo, což měla dokázat léta osmdesátá. Toto neúplné splnění úkolu si uvědomovala i sama StB. „Projekt .Kapela'sestál výchozím hodnotícím kritériem a metodickým pokynem pro operativní rozpracování problematiky ,volná mládež' od roku 1976 až do současné doby.... V průběhu rozpracování uvedeného projektu .Kapela' se ve všech bodech nepo-dafílo[\] dosáhnout plánovaných výsledků. Řešit celkovou situaci v počátcích uvádění projektu do státobezpečnost-ni agenturně operativní činnosti se setkávalo s řadou problémů. Tyto se vlivem nedostatků v metodách a kontrolní cmnosti odpovědných orgánů začaly stále silněji a častěji Promítat do současného kulturního dění v Československu-v Podstatě šlo o přetrvávající nedostatky z konce šedesátých a první poloviny sedmdesátých let."733 Kapitola VII. Represe a perzekuce rocku ;pecnostních opatřeních mezi mládeží. Na _ p 0y KSČ. Zpráva o bez 7'3 !ŽFMVCSSR glMÁK> j : charakterístika ""dergroundo^m^ hudebních skupin zapojených do antisocialistické č,nnosU.M 5 é "ueonlch skupin zapojených do antisocialisw* > né mládeže" a zvláštnosti při práci s agenturou při k°ntrole. Diplomová práce. VS SNB. Praha 1983. 440 Akce „Kapela" byla nakonec v osmdesátých let ně jako tomu bylo u hnutí hippies) překonána r p0tH-punkového hnutí, na které tajná policie zareagovar3^6111 akcí - „Odpad". Přesto se i v osmdesátých letech k akci „Kapela" tu a tam další zprávy z jednotlivých^ sů a krajů. Např. v roce 1986 bylo „v ČSSR podchycenou tzv. závadových skupin, s 312 osobami pak bylo provedeno profylaktické opatrenia v součinnosti s VB, NVa s dalšími organizacemi NF a využitím denního tisku bylo doc//eno že uvedené hudební skupiny ztratily možnost vyvíjet aktivní činnost. Do prostředí těchto skupin se podařilo vnést nedůvěru, což přispělo k zabránění integrace s vnitřním protivníkem. Nově vznikající snahy jednotlivců aktivizovat svoji činnost a tuto legalizovat v rámci kulturně zájmové činnosti SSM, pořádání rockových koncertů jsou úánnými PVO eliminovány ve spolupráci s orgány státních a společenských organizací."73* Výsledkem akce „Kapela" byla likvidace některých skupin. Nicméně nevedla k totální likvidaci amatérské platformy, na které se hudebníci dále scházeli a hráli. Záslu ou procesu s Plastiky navíc režim částečně politizoval hu e frontu, což, jak uvedlo 99 % hudebníků, nebylo rozfto ^ jejich cílem. O tom, že i přes dílčí úspěchy režlIľJu „ep0-bezpečnostních složek se nezávislou modernínu nainj. dařilo zpaciřikovat, svědčí i další bezpečnostní aJcc řená proti Jazzové sekci. AKCE „JAZZ" dielec01' Pokud bychom hodnotili zájem bezpečnosti P° čněby livých hlášení a doby trvání tohoto zájmu, jednoz ^ zvítězila akce „Jazz". Předmětem zájmu byla ^flenítýk3" ce, o níž najdeme informace téměř v každém OJa ^gJ(i jícím se tzv. ochrany mládeže. Jazzová sekce a P1 ' ICHICl V AdiUCI" ochrany mládeže. Jazzová sekce BYL TO JENOM ROCKNROLL? (byli už od počátku její existence pod trvalou kontrolou StB. Zájem bezpečnostních složek se soustředil nejen na vedení JS, ale „postupně se z centra šířil i na mimopražské aktivisty, což při počtu členské základny zaměstnávalo krajské správy i okresní oddělení StB, bylo tedy rozhodnuto o akci Jazz'".735 Závěry z porad vedoucích pracovníků orgánů státní moci instruovaly operativní složky policie o dohodnutém postupu proti nekontrolovatelným aktivistům a s pomocí všech využitelných zpravodajských prostředků hledaly způsob, jak znemožnit jejich činnost.736 StB se od ledna 1976 zaměřila na K. Srpa jako na perspektivního spolupracovníka (akce „Hudebník"). V roce 1979 byl Srp získán jako agent. V roce 1982 však byla spolupráce ukončena, neboť byl vyhodnocen pro zpravodajskou síť jako nevýznamný, dokonce neúnosný: „ Vzhledem k tomu, ze vystřídal celou řadu ŘO, začaly se u něho projevovat některé negativní tendence. Po zrušení Jazzové sekce ... ztratil zpravodajské možnosti, neboť do té doby byl z titulu své funkce využíván jako vlivová agentura v akci ,Kape-0 • ••• Pramen si začal uvědomovat ztrátu důležitosti pro 5 AfiS - Akce „Jazz" - registr svazků: dat. ev. 29. 9. 1988, sv. OB, r. č. 36093, r e'?9 ,AZZ' zničeno 7- !2- 1989; Akce „Kultura", 24. 2. 1971, sv. OB, O -AL kf'Ím- KULTI-'RA, a. č. 257 a 680, skartován. Cit. dle: TOMEK, 736 NávrtT70"-"c-d-s. 235-329. níkň^cnatfení 3 dal5íh° postupu k dokončení likvidace Svazu hudeb-Mv Ai • Plk' Zdeněk Wiederlechner, nit. X. správy SNB. náměstkovi so,,£ L°renzovi: .. V rámci likvidace Svazu hudebníků CSB. jehot nérn V* 'hzZOvá sekce VS> o ^kce mladé hudby (SMH1... K důsled-Prn,\ nČenl Mcvidace a zamezení této nepřátelské činnosti budou Zen, a ná8le*»U°t opatření: Po linii 2. odboru X S-SNB: Na useku lÍimVJČÍnnOStÍ" využitím TSBLACKlsv. A. r. č. 24116. kr. (m. GOGH. éž BLACK, OHIO, J. Skalník, 26. 7. 1983 převeden z KTS na A. sv^znM n PwM9891 ° TS m ""kládat připravované akce bývalého výboru JS v7v^\P0b0čkySHČSB. signalizovat rozšiřováni ^vado^ch rnatenáf W * č,enské zvládne a napojení na ™zinárodníorgan,za£ OrmJ": "o! trvalý. Zodpovídá: 2. odbor X. S-SNB." Cit. dle: TOMEK, "Akce Jazz... c. d., s. 235-329. I 441 Kapitola VII. Represe a perzekuce řecku StB, a protože chtěl zůstat ve zpravoda' podával Zkresleno informace. / w/a Síti S«, zQ( , agentúrne operativní,,,, prostředky oWvnW k°nt^t tnenány signály, žv. lllll)KHNÍK má UL Ľ' 'l*1**^ pro zpravodajskou sif význam. ... Jelikož s((l P»k ud bude zapojen ve zpravodajské sili^n ,''iv''1 * naxltm tůni: iahn ^<.~i.x. , ■ ""'"právní nos//... Vzhledem k tomto skutečnostem ztratil HUDEBNÍ 1emn, po.s/up protí /e/íO Offobé zí/žen. fak se snažil v této udržel fonnOU podávání neseriózních informací. ... V současné dúbi se již dopouští činnosti, která je v rámci zákonných represivních prostředků stíhatelná a je o ní známo Širokému okol, (mezi zájmovými osobami StB). stává se jako spolupracovník ve zpravodajská síti neúnosný."7" V roce l«m:i byl n;i Karla Srpa /.novu založen svazek „D", opět pod krycím názvem „Hudebník", si; záměrem využívat joj jednak jako zaměstnance vydavatelství Panton, a jednak pro jeho kontakty s novými pracovníky ambasády USA. Podle O. Tomka, který se seznámil se svazky vedenými na jiné osoby, předával K. Srp informace povšechného charakteru a snadno dostupné z jiných zdrojů, a to jak z Pr0^( Jazzové sekce, tak i ze sféry zastupitelských úřadů. tedy jednoznačné stanovit, že by plnil zadání StB. R« ^ ně nepůsobil „rozkladné" proti Jazzové sekci,.Íe ľj° jj dal . Rozhod- OOKonce domnívat, že chtěl touto činností zajistit její "existenci. Pokud byl úkolován proti lidem v JS, tak tyto ''koly neplnil."" Podobné „verbovaní" jako v případě Karla arpaprobôhlo i u dalšího významného protagonisty J^0' SSSV L°S°fa Vlčka kt'"v spolupráci také noková' j «c le StB byl Vlček erudovaúv hudebnípnWjJ ta a kritik, hudebněteoretický mozek JS, který podstat 737 TOMEK, O.: Akce Jazz... c. d. ,situa£ní 738 Poslední doložitelný kontakt K. Srpa s StB je zaznamenán v denní ■ , zprávo č. 251/89 ze dne 15. U. i989 (CB-0077/251/03-89)- V» ^ situační zprávy StB z listopadu a prosince 1989. In: Secuntas 6/1.. 8.111, Cit. dle: TOMEK, O, Akce Jazz... c. d„ 8. 235-329. BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? livňoval názory a směr myšlení teoretických i prak- Kapitola VII ."Vh jazzmanů. Pod krycím názvem JOSEF byl podán Represe a perze- vní návrh na založení svazku PO (preverovaná osoba; kucerocku pr (. 2fi173) na Josefa Vlčka v červenci 1976. Po osmi měsí-rfrh "nstrm. Šimák navrhl svazek uložit, neboť „ v současné době důvody rozpracování pominuly".™ Snahu o spolu-)ľi|| j,ovi la StB \ říjnu 1981, jak dokládá ttávrh n.11 linu i voní rozpracování PO JOSEF s odůvodnéním: „Rozpracování jmenovaného bude obnoveno na základě získaných poznatků o jeho osobních stycích se zájmovými osobami, které se rekrutují z řad příznivců undergroundu a z nichž někteří jsou naší součástí evidovány v operativních svazcích. Cílem rozpracování bude zjistit důvody styků Vlčka s těmito osobami a případné možnosti zpravodajského využití Vlčka do problematiky volná mládež." Vlček si nechal čas na rozmyšlenou a spolupráci nakonec odmítl při zpravodajském pohovoru dne 11.5. 1982: „Došelk závěru, že on by asi nebyl příslušníkům MV užitečný.. Nemá chuť hrát roli .donašeče'. Toto se mu zdá být dost nemorální a řekl, že když mu bude nabídnutu morálnější formu, je ochoten předávat informace, které se budou týkat činnosti Jazzové sekce. Nechce však,udávať osoby, kterémf£ jiné smýšlení a přesvědčení, než se oficiálně vyžaduje."7'0 Pomocí svazků vedených na aktivisty JS lze identifikovat 34 spolupracovníků. Z větší části zničené agenturní zprávy, zahrnující zejména období let 1985-1987, neumožňují Urtit míru jejich podílu na rozkladu JS. Většina svazků byla v 'istopadu a prosinci 1989 skartována.741 . Záměrem (či spíše ambicí) K. Srpa zřejmě bylo prostíednic-tv'm „nastrčených" spolupracovníků nejen získávat přeniea '39 x 4imák Cit. dle: ABS -KS SNB, S-StB Praha, 2a odbor, 14.4.1977, nstržm. Sun • TOMEK, O.: Akce Jazz... c. d.. s. 235-329. hač cit. dle: 7<0 ABS - S-StB Praha. Záznam z pohovoru, 13. 5. 1982, npor TOMEK, O.: Akce Jazz... c. d., s. 235-329. 41 TOMEK, O.: Akce Jazz... c. d., s. 235-329. o míře provázanosti StB a kontaktů na JS, ale souř formovat operativní pracovníky a narušovat jeiich38^6 dezin" každým stykem informátora s řídícím orgánem wžaH přípravnou schůzku, jež se týkala předpokládané! °VL1SrP pohovoru, a následně informace o průběhu a vvh H° Podle Tomka šlo tehdy o věc „jistě užitečnou nejen z vě^f' hlediska, ale bezesporu i po psychologické stránce" 742 Zň ního úhlu pohledu je však možné pokládat takový přístup f hazardérství v kombinaci s jistým megalomanstvím, nicméně mechanismus státobezpečnostního kolosu to nemohlo rozkolísat ani přibrzdit. V současné době již nelze zanalyzovat a zhodnotit konkrétní výsledky těchto „zpravodajských her", jejichž iluzornost je očividná a efektivita sporná.743 Historik však musí hodnotit děje v kontextu doby, ve které probíhaly, jazzová sekce byla svými členy a příznivci vnímána jako jedna z nejsvobodnějších organizací (v rámci režimu navenek akceptovanou, řadoví členové neměli o záležitostech s StB žádné informace), která přiměla mnoho mladých lidí alternativně přemýšlet a možná i jednat. Konkrétní nátlaková a preventivní opatření ze strany StB vůči Jazzové sekci zůstávala po dlouhou dobu neúcinn ■ Od roku 1980 přestal odbor Národního výboru hl. m-W' hy povolovat koncerty pořádané Jazzovou sekcí, praco ministerstva kultury začali od února 1984 za^avoVa^ľznie-dech veřejných knihoven její publikace. Od ledna ^ nila StB svou taktiku, na ústředí Jazzové sekce byly P ^ hospodářské kontrolní orgány s úkolem provést ko P ^ prověrku hospodaření s finančními prostředky. j^^ých konstatovat, že činnost Jazzové sekce je v hospo ^ aktivitách nezákonná, a případ měl být předáno prokuratuře ČSSR. Příslušné paragrafy byly skuté ^ zeny, šlo o údajný trestný čin podle § 127 odst• ' tnýrn» šování povinnosti při nakládání s finančními a n 742 Tamtéž. 743 Tamtéž. BYL TO JENOM ROCK'N'ROll? nrostředky) a podle § 118 (nedovolené podnikání) a prečin dle § 7 Písm- b) zákona 0 přečinech. P Další postup (během něhož byla pozastavena činnost Svazu hudebníků s požadavkem odstranění výše popsaného „nezákonného" stavu) se odvíjel podle toho, že Svazu hudebníků se nepodařilo uložené požadavky splnit a byl rozhodnutím MV ze dne 22. 10. 1984 podle § 2 odst. 1 zák. č. 126/1968 Sb. (zákon o některých přechodných opatřeních k upevnění veřejného pořádku) jako celek definitivně zrušen. Procesní řízení s vedením Jazzové sekce proběhlo postupně v rozmezí necelých dvou let od srpna 1985 do května 1987. V první fázi bylo trestní stíhání proti K. Srpoví zahájeno 26. 7.1985. Dne 6.12.1985 byl obviněn z trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 tr. zák. Stejný postup byl použit i proti ostatním funkcionářům, jen s jistými odchylkami v použitých paragrafech. Dne 1. 9. 1986 bylo trestní stíhání K. Srpa dále rozšířeno o trestný čin nedovoleného podnikání podle § 118 odst. 1, 2b tr. zák. Podle stejného paragrafu byli současně obviněni Vladimír Kouřil, Čestmír Huňát, Josef Skalník, Miloš Drda, Vlastimil Drda a Tomáš Křivánek. Všichni jmenovaní byli vzati do vyšetřovací vazby, následovaly výslechy a domovní prohlídky. Vyšetřování bylo ukončeno 30. 10.1986 návrhem na podání obžaloby.744 Všichni obžalovaní byli uznáni vinnými ve 744 Kfel Srp pro tr. čin porušování povinnosti při nakládání s Bnančními a hmotnými prostředky dle § 127 odst. 1 tr. zák.. tr. čin nedovoleného P°Jnikání dle § 118 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. ve spolupachatelovi ale § 9 odst. 9 tr. zák., pokus k tr. činu poäkozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1 a § 136 odst. 1 písm. b). odst. 2 pisrn. a) tr. zák. ve spolupachatelství dle § 9 odst. 2 tr. zák.: Vladim.r Kouřil Pr° tr. čin nedovoleného podnikání dle § 118 odst. 1 odst. 2_pism- w ■ 2ak. ve spolupachatelství dle § 9 odst. 9 tr. zák.. pokus o tr. čin poSKO^ yání majetku v socialistickém vlastnictví podle S 8 odst. 1 a S ^ ^ 1 Písm. b), odst. 2 písm. a) tr. zák. ve spolupachatelství dle| ^ ^ 2ák.; Josef Skalník pro tr. čin nedovoleného podnikáni dle s smyslu obžaloby. Karel Srp byl odsouzen k na 16 měsíců nepodmíněně a Vladimír Kouřilm SV°b°dy nepodmíněně. Ostatní odešli s podmíněnými"^111^ AKCE „ODPAD" Cílem celostátní akce „Odpad" spuštěné v roce i98n h podle oficiálních zdrojů podchytit již vzniklé punkrtSr vé skupiny a podstatně omezit vytváření nových Bohuž 1 stejně jako v případě akce „Kapela" se ani centrálně vedl ný svazek akce „Odpad" nezachoval. Nicméně i tuto akci je možné zrekonstruovat z jiných dokumentů tajné policie, především z jednotlivých okresů a krajů. Jde zejména o svodky StB, denní a čtvrtletní zprávy a plány činnosti, kolující mezi příslušníky zodpovědnými za tuto bezpečnostní akci. (Pokud by příznivce hnutí punk z let osmdesátých zajímalo, zda se jimi StB zabývala, byli by ve svém úsilí nejspíš úspěšní. Denní situační zprávy, které přicházely z jednotlivých okresů byly plné konkrétních zpráv snad o každém, kdo se nějak hlásil k punku. Lhostejno, zda se pokoušel hrát a koncertovat, či jen veřejně deklaroval svou přízeň k punku a nov , qtr zák pokus odst. 2 písm. b) tr. zák. ve spolupachatelství dle § 9 odst. a u-^ § gods( 0 tr. čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictv P° hate|stvl 1 a § 136 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) tr. zák. ve sp° P hfl p0(J. dle § 9 odst. 2 tr. zák.; Ing. Čestmír Huňát pro tr. čin ne hatelstv£dle nikání dle § 118 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., ve spo lup dnikání § 9 odst. 9 tr. zák.; Tomáš Křivánek pro tr. čin nedovolen ví ^ § 9 dle § 118 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., ve spolup odnikání dle § odst. 9 tr. zák.; Miloš Drda pro tr. čin nedovoleného p^ ^ § g ods,.9 118 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., ve spolupachate stv ^ ^ § l32 tr. zák.. tr. čin rozkrádání majetku v socialistickém vlas néh0 podn>' odst. 1 písm. b) tr. zák.; Vlastimil Drda pro tr. čin n ,° acnatelstvf" kání dle § 118 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., ve SpoWP' _ § l27> § 9 odst. 9 tr. zák. (§ ll8/l,2b U. zák. - nedovolené poa ; hmotný"1 tr. zák. - porušování povinnosti při nakládání s finančními a n 2ctr-prostředky, § 171/la - maření výkonu úředního rozhodnutí, & 1 ^é* zák. -krácení daně. § 132/lctr. zák. - rozkrádání majetku v soc.g6 vlastnictví, § 248/1 tr. zák. - zpronevěra.) ABS, inf. č. W-0103^ BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? 447 Proti hudebním skupinám punku a nové vlny i proti Kapitola VII •„jich fanouškům Státní bezpečnost masivně nasazovala své Represe a perze 1 'ty. podstatně se zvýšila intenzita akce „Odpad", která, kuce rocku ak již bylo uvedeno, probíhala od roku 1980. 'a v jedné z analýz tzv. závadové činnosti mládeže zpracované 3. odborem X. správy SNB stálo: „Závadovéčinnosti se dopouštějí především muži, postupně se snižuje věková hranice pachatelů. Hlavním zájmem této činnosti mládeže je přizpůsobit se mládeži v kapitalistických státech propagací tzv. nové vlny v hnutí punk rock a heavy metal... K nárůstu profašistických projevů došlo v období let 1981 až 1983, a to v důsledku šíření úpadkového hudebního směru punk rock. Nedůsledná kontrola nově vznikajících punkrockových skupin ze strany příslušných orgánů, zejména národních výborů, umožnila, že v roce 1983 vzniklo na území ČSSR celkem 523 těchto skupin, s příznivci v celkovém počtu 2326 osob (zjištěných sympatizantů bylo v roce 1986 dokonce již 5185). "74S V jiné zprávě je dále uvedeno: ■•Tyto hudební skupiny negativně ovlivňovaly mládež do 19 let věku. V tomto období docházelo otevřenou formou k šíření projevů a propagace fašismu v průběhu vystoupení punkrockových hudebních skupin a následně byly zjišťovány projevy brutality, násilí, šikanování vrstevníků Především v učňovských zařízeních. Proto bylo přistoupeno v rámci celostátního projektu .Odpaď k provádě-m Profylaktických opatření vůči vytipovaným hudebním sknpinám a jednotlivcům, k čemuž byly vhodně využity bromadné sdělovací prostředky, denní tisk a zejména mládežnický tisk."7*6 745 ABS - X. správa SNB. Vyhodnocení výslednosti práce v proi bleroatice mládeže, 17. 9. 1987 46 ABS y c SNB). Analýza pro-X. správa SNB, i. j. 715 (inf. 3. odboru A. a « faiisrou "lematiky boje bezpečnostních orgánů s projevy prop B kv(ujících a kultu násilí mezi mládeží (do 25 let), včetně problému . . se u vojáků základní služby, s. 3. bl 448 Z citované Analýzy problematiky boje h orgánů s projevy propagace fašismu a kult,,/ečn°^u deží nelze jednoznačně stanovit, zda nařrl í'7'^! z iniciovania následného šíření faíic*i„i... pUnk mři." ----, nařčení punlT""'0' z iniciování a následného šíření fašistických pr • .^u dílem demagogie uplatňované režimem (a to takdůri ^ že pronikla i do interních spisů bezpečnostních sUl neobyčejně nízké úrovně informovanosti a vzdělanrt° bezpečnostních složek. Je skutečně možné, že tyto or á nedokázaly samy pochopit, co skutečně je, a co defecto není „profašistickým projevem". Nešťastným důsledkem ať již zlovůle, demagogie či nechápavosti bezpečnostních orgánů bylo, že jejich sondy a hodnocení nekriticky přejímali i další činitelé disponující určitou autoritou. Člen skupiny V3S (vojenský třínápravový speciál) doložil tuto skutečnost konkrétním příkladem: „Cdsf Vá klubů spadala pod ONV Prahy 4, kde seděla soudružka Křížová, a té se prostě naše rejpavě kritický texty nelíbily ... navíc nám ještě způsobila problémy ve škole. Mě osobně časem vyhodili z koleje. Jedna vedoucí mě totiž označila za fašistického živla a všichni spolužáci, prý aby neměli problémy, to ještě odhlasovali."747 1 písečtí Punko^ měli zkušenosti s policejním stíháním pro údajné fašlstloC^ tendence. Domnělé protispolečenské jednání bylo v po bě obvinění hlášeno na vedení škol a do organizaci ^ .....taky jsem byl svazákem, vlastně to bylo °utom.°J'JBél ti dali svazáckou průkazku. Jenomže kvůli tomu ^^Ui zas potíže, když jsem se dal k punku .. ■ dali mIP° -^niže nemůžu bejtna jednu stranu v punkovejfašistic f] ^ zací a zároveň v SSM, takže si musím dát svazácky z ^.^ abych odčinil jako hříchy nebo co, já nevim. Ta 0(jíva> úkol vylepovat nástěnku. Tak jsem se na ní doše p ^fl. a tím to skončilo." (narátor D. M.) „Nikdo se se mn°láTtlě ■■■ vil. ... nejdřív jsem byl asi na dvou výsleších, na J tlí, 747 SVÍTIVÝ, E.: Punk... c. d.. s.118. BYL TO JENOM ROCK'N'ROLL? a ,aky na SSM, tam byl taky takovej debil, tam jsem sitakv Kapitola VII otevřel hubu. tam jsem ho nechala odešel. ...noa kdyžjsem ^ ; přišel na školu, tak m, oznámdi. to si pamatuju doteďka, že kuce rocku mě vylučují pro hanobení hlavy státu, propagace západní kultury a propagace fašismu. A adié. Měl jsem tona minutu! Um. ... V životě jsem nebyl u soudu, nic ... takže vlastně v půlce čtvríáku někdy před pololetím jsem vyletěl. Na hodinu!" (narátor J. K.) „Mě vyhodili taky ze SSM a vyhodili mě i ze školy. To bylo ve třetáku, vyhodili mě měsíc před zkouškama, závěrečnejma... To bylo za propagaci ...já tam měl vyloženě hanobení rasy, propagaci fašismu. Tenhleten paragraf mi řekli, že mě vyhazujou za to, že jsem ... že se stýkám s fašistama a že máme soudní spory... Todle proti mně vedl ňákej Měchura, tendleten spor, to byl hlavní svazák... A ten mi řekl, že propagujú fašismus. A bylo. jsi vyloučeneja vypadni!" (narátor R. H.)748 Výjimečně mohly punkové kapely zacházet až k nedomyšlené a spíše naivní než zlovolné aplikaci určitých fašistických či nacistických symbolů na oděv, ale fašistické smýšlení bylo naprosté většině interpretů i fanoušků punku cizí. Hnutí skin-heads, kde by bylo možné fašizující jednání očekávat, bylo v této době ještě velmi slabé a nevýznamné.749 Jedna věc je ale z působení StB vůči punkerům zřejmá, totiž snaha kriminali-zovat je za projevy související s fašismem nebo drogami. 748 Cit. dle: SCHWUBOVÁ. M.: Punková subkultura v Písku. Průzkum české společnosti v období tzv. normalizace - 80. let 20. století. Biografická vyprávění příslušníků mládeže zaměřených na punkovou scénu. Bakalářská práce, FHS UK, Praha 2010. 749 Předlistopadoví členové hnutí skinheads vycházeli z podobných kořenů iako punkové. Jejich počátky lze nalézt již v západoevropských a amerických revoltách mládeže Šedesátých let. V Československu osmdesátých let se jejich příznivci vyznačovali zejména tím, že se přikláněli k jednoduchému hudebnímu stylu „oi" [např. hudební skupina Orlík) Byli známí.aké značnou ideologickou sterilitou, tedy prakticky minimálním, aáizmícím. sklony, typickými pro tuto subkulturu po roce 1989. Viz též SVÍTIVÝ, E, Punk... c. d., s. 170-172 (vypravení P. Hoška). Státní bezpečnost si v osmdesátých letí h faktu, že nemůže používat tak rozsáhlou^'3m<*a* nich opatření jako v předchozích desetiletá .........r-.......>«—~ * H«CUĽ»"zicn fiesfniletích'5''v'reSÍV' dici; postupu nabývala na významu zejménan rneU'" Úlohu StB v provádění represivních a prevtmtjvmch^ ^ ření nejen proti amatérským hudebním souborům °£" moval na|)ř. Pracovní plán 3. odboru X. S-SNB WH3, kde v rámci hlavních cílů mj. stálo: „..'. odhal ľ nositele a šiřitele nepřátelských ideologií a prováděn"! preventivně výchovných opatření zabraňovat narušování socialistické výchovy mladé generace. Preventivní a rozkladná opatření ve větším měřítku realizovat přes státní a veřejné instituce."752 Metodická prevence u kontra-rozvědně ochrany mládeže počítala zejména s aktivním zapojením dalších společenských a mládežnických organizací, zvláště za pomoci školních zařízení, SSM a kulturních úseků státní správy. Dosavadní výzkum potvrzuje, že identického postupu bylo užito nejen proti neoficiální hudební scéně, nýbrž i proti dalším aktivitám mladé generace, jakými byly např. mírové aktivity, církevní hnutí, tramping apod. , Představy o podobě užitých preventivních °Patre" mocenského aparátu a průběhu samotného potíráni. ama ské hudební scény konkretizují blíže např. situační zpr j z jednotlivých krajských správ StB, podané v rámC1svo,a. státní porady náčelníků oddělení druhých odboru, né na 3. odboru X. S-SNB dne 27. 10. 1983.75J Na krajských náčelníků oddělení StB, jejichž hlavní 750 ŽÁČEK, P.: Přísně tajné. Státní bezpečnost za normalizace Vybral směrnice a metodické pokyny politické policie z let 1978-1^- 2001, s. 59 iroii 751 O vzrůstajícím významu prevence dále ŽÁČEK P.: Politická po"^ mládeži. In: VANĚK, M. (ed.): Ostrůvky svobody... c. d... »■ 275-3^" „3. 752 ABS - X. S-SNB, i. j. 695. Pracovní plán 3. odboru X. S-SNB na ro* 753 ABS - X. S-SNB. i. J. 697. Celostátní porada s náčelníky oddél. I-S-StB na 3. odb. X. S-SNB. 27. 10. 1983. BYL TO JENOM ROCK'N'ROU? 451 • tzv. vnitřním nepřítelem, figurovala problemati- Kapitola by1 b0' bní scény spojená s punk rockem a novou vlnou Represe., ka -ci nejdůležitějších témat. Není bez zajímavosti, že kuce rocku na ľi°.!ípm na nízký věk jejich posluchačů, s domnělou větší a perze- s ohledem na _ náchylností k přejímání nepřátelských ideologií, vnímaly bezpečnostní orgány nové hudební směry jako mnohem nebezpečnější,7'4 zejména ve srovnání s undergroundem.7" Ten zůstával údajně rozšířen mezi relativně konstantní skupinou příznivců a oproti překotné bující nové vlné a punku spíše stagnoval.756 Na způsob, jakým chtěla Státní hezpečnost docílit rozložení zmíněných hudebních skupin, poukázalo hlášení pražské správy StB: „Důraz bude kladen i na zjišťování obecné informovanosti zřizovatelů hudebních skupin s tím, aby tyto instituce nepřebíraly odpovědnost za negativní činnost závadové mládeže, což je v současné době běžnou praktikou."7'7 Zpráva poměrně přesným a vyčerpávajícím způsobem vystihla mocensko-byrokratický prostředek, pomocí něhož byla preventivní opatření prováděna. Šikanování a znepříjemňování života příznivců hnutí punk se stalo heslem dne. Bezpečnostní orgány si byly vědomy povinnos-11 záštity zřizovatele u každé z hudebních skupin s ambicí předstoupit před publikum a vystupovat."8 K hlavním I , ům tedy patřilo zrušení zřizovatelské smlouvy nepohodlných souborů. 755 Dľ„nľPf' Zpráva 3- odboru, 2. oddelení X. S-SNB. Tamtéž, s. 7. "á*>upu punku a nové vlny na počátku osmdesátých let byle> P** Ä^dovó hnutí hlavním „protivníkem" StB na poli neofic.ální - Od avantgardy přes pod . ..---- C. d; o--«"uuvc iiiiuu niavnim „uruun««»" - , j„ n\ h^ební scény. Blíže napf. MACHOVEC, kti Od avan g-rdy P *e»l do undergroundu. In: ALAN, J. (ed.): Alternativní kultu S. 1 K K_i dř» .„ s- 155-199 '5& ADc 757 Tamtéž S"SNB' Celostá,ní porada... c. d., t. 5. „ivací vzniku hudební lze považovat patrné za jednu z prvotních mot vac fát sV0U 'kuPiny - přirozená touha, kromě vlastní seberealizace, v a°vednost dalším lidem. AKCE „llNNON • Akce „Lennon" byla v chronologické řadě posied zaméřenou na mládež a problematiku hudby. Chľ lištička byla rovněž svým zaměřením na Prahu aStf* doěeský kraj, resp. na pražskou Kampu a tzv. zednář' a její okolí, a také svým načasováním-vždy několik dnů týdnů před a po výročí zastřelení Johna Lennona(8.i2 1980). Nejprve neorganizovaná shromáždění byla Veřej, nou bezpečností monitorována již od svého vzniku v roce 19H0, resp. 1981. Tím, jak shromáždění nejen početně.ale především myšlenkově narůstala, vyslovovala se k otázkám míru, odzbrojení, vojenské základní služby, začala být podnětná i pro StB. Odvetná akce režimu dostala název „Lennon". Setkání příznivců /ohnu Lcnnona na Kampě. 1986. Archiv L. Kotek. BYL TO JENOM ROCKNROLL? 453 V roce 1986 se vedeni pražské správy SNB rozhodlo Kapitola VII neponechat nic náhodě. Pripravilo podrobný plán repre- Represe a perze-sivních opatření, na jejichž realizaci se podílelo několik kuce rocku stovek pracovníků bezpečnostního aparátu. V předstihu byly provedeny desítky preventivních pohovorů s aktivními účastníky předcházejících srazů na Kampě a byla úkolována síť tajných spolupracovníků. Příslušníci StB se zaměřili především na středoškolskou a učňovskou mládež.759 „ V akci .Lennon' bylo v součinnosti s druhými odbory v krajích a s 2. odborem S-StB Praha na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje době od 5. do 9. 12. v souladu s plánem zabezpečení prováděno opatření k osobám z řad mládeže inklinující k hnutí hippies, underground a buržoazního pacifismu, které se pravidelně od roku 1981 shromažďují u tzv. zdi nářků v Praze 1 na Kampě pod rouškou vzpomínkové akce výročí úmrtí lohna Lennona. Jedná se o nepovolené srazy, které jsou organizovány vnitřním i vnějším protivníkem, zejména Pak pracovníky kulturních odděleníZÚ USA, NSR a Francie v Praze..."™0 Podle StB se srazu 8. prosince 1986 zúčastnilo asi 350 osob ve věku 17-25 let. Z hlediska sociálního rozložení měli převládat lidé s dělnickou profesí, nekvalifikovaní viníci, učni a pracovníci různých služeb. „Na základě Přijatých preventivních, výchovných a profylakticko-roz-kladných opatření je možno konstatovat, že se vnitřní-mu ani vnějšímu protivníkovi nepodařilo zneužít sroceni mládeže k vyvolání protispolečensky orientované hyste-"e, vyvolávání nesouhlasu se současným politickým zřízením v ČSSR a k otevřeným útokům proti SSSR z pozic 759 BŮŽEK. P. _ LAUBE, R. - POSPÍŠIL. F, Lennonovazedv Praze... o. d s' 25. 760 ARc v „ v S-SNB za rol lOD ~ ' S"SNB- Vyhodnocení plánu práce 3. odboru X ^ 986. Cit. dle: ŽÁČEK, P, Politická policie proti mládež.. In: VANĚK, l6d): 0st<-sp než doložený trestný Cin proti socialistickému zřízení väe ^ e příznak dogmatismu policisty jednajícího z pozice moci. Podle Bsn rovněž evidentní, že byl celý případ zveličen, což dokládá i reali*^-rozhovory s hudebníky NPSDB Markem Brodským a Martinem IWJJJ ..StB ve snaze urychli, a uzavři, vyšetřování vysílala sama sig^JZi. rádném stupni důležitosti kauzy koncertu Za Větrem. M°ríi"„Ue se dokonce vyslovil v tom smyslu, že návštěva sídla StB v Bartolo*e> uhc, ,e, paradoxně uklidnila " BÁRTA, ).: Hudební skupina tto^r schodišti dolů band a státní n,,,, , j 766 Tamtéž. 457 a zbožném vychování této mládeže záleží budoucí bia- Kapitola VII honašíobce. Kdo neblahé poměry naší obce jen poněkud faprni,,lrn seznal musí pnsvědčiti, že působení učitele jak světské- kate rocku ho. tak duchovního u nás nad míru trpké a těžké jest. Za jeden rok bývá u nás průměrně 130, pravím jedno sto a třicet muzik tanečních, ano i na Květnou neděli byla letos v hospodě proti chrámu a škole od opakující mládeže provozována hlučná hudba, téměř až do rána. Zkrátka kdež mládeži tolikeré příležitosti se poskytují, aby svou ne\in-nosta ušlechtilost duše ztratila, poslušnosti a úctyke svým pěstounům pozbyla, představených svých si nevšímala, tam věru není divu, když svědomitý a horlivý učitel s bázní přistupuje, ale tam též nutno, aby učitel, duchovní a pěstouni vší silou se opírali proti zhoubnému proudu hubícímu ubohou mládež naši!"767 Hudba, stejně jako tanec, je trnem v oku starší rodičovské a prarodičovské generaci už po staletí. Ale až 20. století, přesněji jeho druhá polovina, zaznamenalo v tomto ohledu nepřehlédnutelnou změnu, která souvisela především se změnou sociální a demografické struktury obyvatelstva. Nezanedbatelný byl v tomto ohledu i růst životní úrovně a s tím související vzrůstající spotřeba a také Pokrok v hudebním průmyslu. Mládež do 25 let představovala nejpočetnější a nejagilnější (přitom finančné velmi potentní) skupinu spotřebitelů moderní hudby. To vše mělo vliv na vytváření nových psychologickvcn vazeb spojujících část populární hudby s nejverne'sim |ád-rem posluchačů (stejně silná bvla tato „sdružovatelska le u rocku i folku). Velmi důležitá bvla především zme-». která se odehrála v myslích mladých hdt. A tou b> ú zrušení do té doby daných rolí - my dole ■ on. MM* p« živém koncertu docházelo ke solv.mn dištěm v takříkajíc jeden celek. Bylo MM " 767 2 kroniky nyníjí. /* (tek Čapk^ ^^/^ to iveho /. troníky nyuôjsi ^ , „r.,JllU h.-ani" 1 p. ufiitel/k fa****"*"