Novořecká kultura a společnost Konstantinos Tsivos – Ústav řeckých a latinských studií FF UK kostastsivos@seznam.cz Rozvrh výuky •18. 02. Zeměpis a obyvatelstvo Řecka •25. 02. Athény a Thessaloniki •04. 03. Česko-řecké vztahy •11. 03. Řecký vzdělávací systém •18. 03. Řecká emigrace v Československu •25. 03. Řecko v době krize •01. 04. Řecký politický systém •15. 04. Řecká hudba – Tance a kroje •22. 04. Specifické rysy řecké společnosti •29. 04. Řecká kuchyň •06.05. Řecké svátky – řecká zvyky •13.05. Řecká kinematografie • Návrhy témat k prezentaci •Řecká krize, česká média a politická elita •Řecko a migrační krize •Pravicový (Zlatý úsvit) a levicový extremismus (17N) •České pravoslaví •Řecko a cestovní ruch •Řecká ekonomika •Řecké zdravotnictví •Řecká armáda •Prezentace známé řecké osobnosti •Prezentace řeckého regionu, jídla, filmu, tance…. • Bibliografie •Pavel Hradečný a kol.: Dějiny Řecka (K dějinám čs-řeckých vztahů příslušná kapitola) •I. Švihlíková – K. Tsivos: Řecká tragédie (k řeckému politickému systému a k řecké krizi) •Nikola Karasová:Řecká pravoslavná církev a její interpretace řecké ekonomické krize • K. Tsivos: Řecká církev nejen v době krize (k řeckému pravoslaví) https://www.researchgate.net/publication/317674697_Recka_pravoslavna_cirkev_a_jeji_interpretace_rec ke_ekonomicke_krize_The_Orthodox_Church_of_Greece_and_its_Interpretation_of_the_Greek_Economic_Cris is Země ostrovů, vysokých hor a nekonečných pláží… •Rozloha Řecka (131 940 km2) ho řadí na 94. místo na světě a na 14. místo v Evropě. •19,07 % jeho rozlohy připadá na ostrovy (celkem 2.500), z nichž jednoznačně dominantní roli hraje Kréta, 5. největší ostrov Středomoří. • Délka řeckého pobřeží je 15 021 kilometrů, což představuje 37% délky pobřeží celé Evropy (11 000 kilometrů pobřeží však připadá na řecké ostrovy). V Řecku neexistuje ani jeden bod, který by byl od moře dál než 150 km. • Hory •Nejvyšší řecké pohoří je Olympos, které se tyčí do výše 2.917 metrů. •Páteří horského systému je pohoří Pindos, které se táhne od řecko-albánských hranic až ke Korintskému zálivu. Nejvyšší vrchol Pindu a zároveň druhá největší hora v Řecku je Smolikas (2 637 metrů). Pindos rozděluje pevninské Řecko kromě Peloponésu na východní a západní část. Jejich spojení zajišťuje kromě pobřežní nížiny průsmyk Katara v nadmořské výšce 1705 metrů poblíž Metsova mezi Janinou a Thesálií. •Peloponnésos je vyplněn Arkadskou hornatinou, jejímiž nejvyššími vrcholy jsou Erymanthos (2 221 metrů) a Kylléné (2 376 metrů). Na úplný jih poloostrova vybíhá masiv Taygetos s nejvyšším bodem poloostrova, stejnojmenným vrcholkem ve výšce 2 407 metrů nad mořem. •Pokračováním tohoto systému jsou i hory na Krétě (Lefka Ori-2 452 m, Ídi-2 456 m). •Na ostrově Thira se nachází aktivní sopka •Řecko je seizmicky velmi aktivní oblast. • Nížiny, řeky, jezera… •Nížin je v Řecku relativně málo a nacházejí se zejména na severovýchodě země, zejména v Makedonii a v Thesálii. •Říční síť Řecka je sice relativně hustá, toky jsou ale v drtivé většině krátké a nesplavné. •Z Pindu na západ teče zejména řeka Aliakmónas, se svou délkou 320 kilometrů nejdelší čistě řecká řeka, která se vlévá do Soluňského zálivu. Řeky na Peloponésu jsou krátké a nevelké. Nejdelší z nich je Alfeios (110 kilometrů). •Největší řeky Řecka nepramení na území samotné země. Z Makedonie k Soluni proudí řeka Vardar/Axios. V Bulharsku pramení Struma/Strymon (v Řecku 118 ze 360 km), Nestos (130 km z 234) a Evros, která tvoří řecko-tureckou hranici (v Řecku 204 z 530 kilometrů). •Jezera se v Řecku nacházejí zejména v pohoří Pindu poblíž hranic s Albánií a Makedonií. •Řecko si uchovává značnou biodiversitu, na jeho území se nachází 10 národních parků a 2 podmořské rezervace. • Klima, památky, doprava •Klima je typicky středomořské. •Na území Řecka se nachází 15 kulturních památek UNESCO (mj. Akropole, Delfy, Olympie, Mykény, středověká města na Rhodu a na Korfu) a 2 smíšené (klášterní komplexy Meteóra a Athos). •Hustota silniční sítě je pod průměrem Evropské unie a je srovnatelná např. Bosnou a Hercegovinou nebo Švédskem •železniční síť je velmi krátká. •Letecká doprava slouží zejména potřebám turistického ruchu (letiště Eleftheria Venizela v Athénách, Makedonské letiště v Soluni) •velký význam má lodní doprava. • Řecká populace •Při sčítání lidu v roce 2021 mělo Řecko 10,64 milionů obyvatel. •Stejné demografické potíže jako ostatní vyspělé země: počet dětí na jednu dospělou ženu v Řecku je na úrovni pouhých 1,28 (v celé EU 1,48). •Průměrný věk i odhadovaná střední délka života se výrazně prodloužily: 80,1 / u mužů odhadována na 77,4 let a u žen dokonce na 82,9 let. Tato čísla z nejvyšších v Evropě. •Zdravý způsob řecké životosprávy. Rozložení obyvatelstva - Athény •- 70% Řeků žije ve městech. •- 1,5 milionu Řeků žije na ostrovech •- Téměř každý druhý Řek žije v Athénách, které mají skoro 5 milionů obyvatel. •Hlavní město Řecka od r. 1833 (10 000 obyvatel) •r. 1896 první novodobé Olympijské hry (120.000 obyvatel). •r. 1922 Maloasijská katastrofa (400.000 obyvatel) •r. 1949, konec války (1,4 mil. obyvatel) •Thessaloniki (Soluň) 1,2 mil. •Řecká diaspora: 4-5 milionů ve 180 zemích • Řecká ortodoxní církev •Sehrála velmi významnou roli v těžkých dobách útlaku Řecka, kdy sjednocovala obyvatelstvo a udržovala národní uvědomění Řeků. • 95% řeckého obyvatelstva se hlásí k této církvi. V Řecku dále najdete muslimy, protestanty, katolíky a židy. •Řecká ortodoxní církev je nezávislá a od r. 1850 její hlavou je metropolita athénský. •V Řecku naleznete také malý mnišský stát Athos, který se nalézá na Chalkidiki a kam mají zakázaný vstup ženy. •Ortodoxní náboženství nenásilnou formou proniká do všech oblastí společenského života. Ελληνικά- řečtina: jazyk bez příbuzných… •Řekové mají nejdelší písemné zaznamenání historických dějů, tzv. lineární písmo B – mykénské nápisy z 2. tisíciletí před n. l. •Řecky byly napsány nejstarší památky evropské kultury: Homérovy eposy Ilias a Odyssea. •V helénistickém období (3. stol. př.n.l. – 1 stol. n.l.) řečtina (koiné) se stane angličtinou své doby. Nejvýznamnější památkou tohoto období je Nový zákon. •Problém dvojjazyčnosti (tzv. diglossie) trápí Řeky až do r. 1975 •Novořečtinou mluví cca 15 milionů lidí – oficiálním jazykem Řecka, Kypru a tím pádem i EU. • Otázka historické kontinuity •Řecká etnogeneze se zakládá na myšlenku historické kontinuity od antického Řecka, přes Byzanc na současné Řecko. •Hérodotos zdůvodňoval sounáležitost Hellénů na společnou krvi (genos), jazyk, náboženství a zvyky (ethos). •Dle Isokrata byl Hellénem každý, kdo se podílel na řecké kultuře. •Horatius: dobyté Řecko svou kulturou ovládlo surového vítěze. •Renesance – humanismus – Filhelénství Založení novořeckého státu… •1821 národně-osvobozenecká revoluce (první občanské střety – též první půjčky ze zahraničí) •Od r. 1832 uznaná nezávislost Řecka – ¾ Řeků žili mimo hranice vlastního státu. •Řecko závislé na Britanii, Francii, Rusko. •Od r. 1833 do r. 1862 vládne Řecku bavorský princ Ota Wittelsbach (bavarokracie). •Zrod velké myšlenky (Megali idea). Řecko v první polovině 20. století •1912-1913 balkánské války •1915-1916 národní rozkol •1916-1918 vstup do I. svět. války na straně Dohody •1920-1922 řecko-turecká válka končí porážkou Řeků. •Maloasijská katastrofa – vypálení Smyrny. Do Řecka přichází 1,3 mil. uprchlíků. V té době se jedná o historicky nejmasovější odsun obyvatelstva. 40. léta: dvě války, trojí okupace, odboj a dvě občanské války •Německo, Itálie a Bulharsko okupují a zbídačují Řecko. •Následky okupace: hladomorem a nemocí umírá 0,5 milionů Řeků, tj. 7% celkového obyvatelstva. Zničeno 1.700 vesnic, 1,2 milionů lidí bez domova, 60.000 řeckých židů umírá v koncentračních táborech. Řecko totálně vydrancované nacisty. Následky občanské války •1. občanská válka: prosinec 1944- leden 1945. Britové a royalisté (i kolaboranti) proti levicové frontě EAM. •Končí porážkou levice – rozpoutání tzv. bílého teroru. •7.000 mrtvých – 30.000 rukojmí • • • • • • • • • • • • • • • • • •2. občanská válka: 1946-1949 •-50. 000 mrtvých z obou stran -700.000 vnitřních uprchlíků -100.000 levicových stoupenců utíká do komunistických zemí – 12.000 do Československa • Status řecké komunity v ČR dnes —Po konci studené války byl čtyřtisícové komunitě Řeků, která zůstala z rodinných nebo profesních důvodů v Česku, přiznán status národnostní menšiny. —Řecká komunita v Čechách představuje nejvýznamnější pojítko mezi Českou republikou a Řeckem. —Převážná většina českých Řeků žije ve smíšených manželstvích a již neusiluje o návrat do Řecka, které považuje spíše za vlast svých předků. —10 řeckých komunit – Asociace řeckých obcí v ČR. — Řecko od r. 1974 do r. 2009 •červenec 1974: Vojenský puč řeckých diktátorů proti kyperskému prezidentovi vyvolá tureckou invazi na Kypr a následně pád vojenského režimu. •listopad 1974: první demokratické volby. 70% proti návratu krále •1981: vstup Řecka do EHS •2002: vstup Řecka do Eurozóny • 1974-2009: ve vládě se vystřídají celkem 5x dvě politické formace: •Konzervativní Nová Demokracie •Sociálně demokratická strana PASOK Fenomén řecké ultrapravice • •Řecká společnost se během desetileté krize výrazně radikalizovala. Ve veřejném prostoru začali aktivněji vystupovat též členové krajně pravicových militantních skupin •Vedení těchto stran proslulo svou inklinací k fašistickým praktikám a frazeologii, obdivem k nacistickým symbolům a militantnímu způsobu vystupování. •Rasismus, který je členům stran vlastní, se v praxi projevoval jak fyzickými útoky proti přistěhovalcům , tak organizací „charitativních“ sbírek a distribucí jídla a šatstva strádajícím, kteří se prokazovali řeckým dokladem totožnosti. • Děkuji Vám za pozornost