Tag=AccentColor Flavor=Light Target=FillAndLine ŘECKO V PROMĚNÁCH ČASU Otázka (dis)kontinuity řeckého národa a periodizace řeckých dějin 22453_1344812698337_1171847072_1048335_2145201_n Tag=AccentColor Flavor=Light Target=FillAndLine TEMATICKÉ OKRUHY VÝUKY Tag=AccentColor Flavor=Light Target=FillAndLine Návrhy k vypracování prezentací – seminárních prací • —Československo – řecké vztahy (politické, popř. kulturní) od r. 1974 dodnes —Řecko a jeho sousedé (řecko-turecké vztahy po 2. sv. válce) —Řečtí emigranti v ČSR —Percepce Řecka a Řeků v české literatuře —Odraz řecké krize v českém (slovenském) tisku —Řecko a migrační krize —Demografický vývoj na Balkáně a otázka brain drain —České pravoslaví —Řecko jako oblíbená destinace českých turistů —Stereotypy o Řecku a jeho obyvatelích Tag=AccentColor Flavor=Light Target=FillAndLine Bibliografie ŘECKO: ZEMĚ OSTROVŮ, VYSOKÝCH HOR A NEKONEČNÝCH PLÁŽÍ… •Rozloha Řecka (131 940 km2) ho řadí na 94. místo na světě a na 14. místo v Evropě. •19,07 % jeho rozlohy připadá na ostrovy (celkem 2.500), z nichž jednoznačně dominantní roli hraje Kréta, 5. největší ostrov Středomoří. • Délka řeckého pobřeží je 15 021 kilometrů, což představuje 37% délky pobřeží celé Evropy (11 000 kilometrů pobřeží však připadá na řecké ostrovy). V Řecku neexistuje ani jeden bod, který by byl od moře dál než 150 km. • ŘECKÁ POPULACE •Při sčítání lidu v roce 2021 mělo Řecko 10,64 milionů obyvatel. •Stejné demografické potíže jako ostatní vyspělé země: počet dětí na jednu dospělou ženu v Řecku je na úrovni pouhých 1,28 (v celé EU 1,48). •Průměrný věk i odhadovaná střední délka života se výrazně prodloužily: 80,1 / u mužů odhadována na 77,4 let a u žen dokonce na 82,9 let. Tato čísla z nejvyšších v Evropě. •Zdravý způsob řecké životosprávy. ROZLOŽENÍ OBYVATELSTVA - ATHÉNY •- 70% Řeků žije ve městech. •- 1,5 milionu Řeků žije na ostrovech •- Téměř každý druhý Řek žije v Athénách, které mají skoro 5 milionů obyvatel. •Hlavní město Řecka od r. 1833 (10 000 obyvatel) •r. 1896 první novodobé Olympijské hry (120.000 obyvatel). •r. 1922 Maloasijská katastrofa (400.000 obyvatel) •r. 1949, konec války (1,4 mil. obyvatel) •Thessaloniki (Soluň) 1,2 mil. •Řecká diaspora: 4-5 milionů ve 180 zemích • ŘECKÁ ORTODOXNÍ CÍRKEV Agiasmos Theofaneiwn.jpg •Sehrála velmi významnou roli v těžkých dobách útlaku Řecka, kdy sjednocovala obyvatelstvo a udržovala národní uvědomění Řeků. • 95% řeckého obyvatelstva se hlásí k této církvi. V Řecku dále najdete muslimy, protestanty, katolíky a židy. •Řecká ortodoxní církev je nezávislá a od r. 1850 její hlavou je metropolita athénský. •V Řecku naleznete také malý mnišský stát Athos, který se nalézá na Chalkidiki a kam mají zakázaný vstup ženy. •Ortodoxní náboženství nenásilnou formou proniká do všech oblastí společenského života. Ελληνικά- řečtina: jazyk bez příbuzných… •Řekové mají nejdelší písemné zaznamenání historických dějů, tzv. lineární písmo B – mykénské nápisy z 2. tisíciletí před n. l. •Řecky byly napsány nejstarší památky evropské kultury: Homérovy eposy Ilias a Odyssea. •V helénistickém období (3. stol. př.n.l. – 1 stol. n.l.) řečtina (koiné) se stane angličtinou své doby. Nejvýznamnější památkou tohoto období je Nový zákon. •Problém dvojjazyčnosti (tzv. diglossie) trápí Řeky až do r. 1975 •Novořečtinou mluví cca 15 milionů lidí – oficiálním jazykem Řecka, Kypru a tím pádem i EU. • Filhelénové a jejich role při vytváření národní identity Řeků •Filhelénové = evropští intelektuálové, umělci a politici, obdivovatelé antického Řecka. •vlivné hnutí ® změna negativního postoje evropských vlád ve prospěch řecké revoluce •® nezávislost Řeků umožněna díky společné intervenci Velké Británie, Ruska a Francie (říjen 1827) •do r. 1830 prakticky neexistuje řecká historiografie • Skupiny učených vzdělanců se pokusily z vlastní iniciativy vymezit „národní území, získat poznatky o událostech z minulosti, které konstituovaly vědomí národní pospolitosti, kodifikovat jazyk, charakterizovat národní kulturní tradici a poznat příslušníky národa“ (Miroslav Hroch, Národy nejsou dílem náhody. Praha: Slon, 2011, str. 126) Vzkříšení národa Antické Řecko a Neues Hellas •1830 nezávislost Řecka •král Otto Wittelsbach a období Bavorokracie •na území nového řeckého státu: Athény, Sparta, Théby, Korint ® nejznámější antická města a památky •1833 Athény novým hlavním městem •1837 Athénská univerzita •Παλιγγενεσία = znovuzrození •propojení s antickým dědictvím ® pocit výjimečnosti a nadřazenosti vůči ostatním Balkáncům Greece1830EN Mezi antickým a novověkým Řeckem je ovšem propast dvou tisíciletí! Jakob Philipp Fallmerayer (1790–1861) - „řecký antikrist“ •autor studie Geschichte der Halbinsel Morea während des Mittelalters (1830) •nesdílí romantické myšlenky Filhelénů •novodobí Řekové = „směs Valachů, Albánců a Slovanů“ •zavádí rasová hlediska při posuzování původu Řeků • „Rasa Hellénů v Evropě zcela zanikla. Fyzická krása, intelektuální nedostižitelnost, vnitřní harmonie a cit pro uměřenost, umění, soutěživost, instituce města a vesnice, nádhera sloupů a chrámů – ba dokonce i samotné jejich jméno zmizely z řeckého světa. V žilách křesťanských obyvatel současného Řecka nekoluje jediná kapka čisté hellénské krve." K. Paparrigopoulos (1815-1891) a nepřerušená kontinuita řeckého národa •O migraci několika slovanských kmenů na Peloponésu (1843) - vyvrací tvrzení Fallmerayera, že moderní Řekové jsou původu slovanského •Dějiny řeckého národa (1857 až 1873) - historie Řecka od doby antiky až do současnosti je kontinuální •Fallmerayer vnímán jako „otec řeckého historismu a etnografie“ •® nedůvěra vůči cizincům •® autognosie - představa, že řecké dějiny mají psát Řekové • Zastánci nepřerušené kontinuity řeckých dějin musejí: 1. zaplnit mezeru mezi antikou a současností 2. dokázat přítomnost antických tradic v lidových zvycích Novořeků Rehabilitace Byzance - následníci Paparrigopoulose Dominance konceptu kontinuity v řeckém vzdělávacím systému •koncept kontinuity definitivně upevněn v době diktatury generála Ioannise Metaxase (1936–1941) • I. Metaxas: „třetí helénská civilizace“ navazuje na dědictví řeckého starověku, především Sparty a Byzance •na tzv. „řecko-křesťanské nacionálního smyšlení“ navázaly autoritářské režimy a vlády po skončení občanské války (1946–1949) a následně i junta plukovníků (1967–1974) • ® koncept kontinuity je v platnosti dodnes! •periodizace dějin v učebnicích dějepisu: • starověk ® Byzanc ® novodobé dějiny • Marxistická škola a koncept diskontinuty svoron.jpg Nikos Svoronos Ambivalentní vztah k západu Závěrem Neustálé vyzdvihování antické minulosti vede k bizarnímu kultu antických předků. Kult antické minulosti ve srovnání s dnešní neutěšenou situací v zemi vzbuzuje v současných Řecích pocity méněcennosti, popř. pocit zneuznání, protože ostatní evropské národy neobdivují „řeckou velkolepost“. Anachronický model výuky dějin v Řecku, zvlášť v základních a středních školách, a neustálé zdůrazňování dědictví antiky je živnou půdou pro dominanci ultranacionalistických myšlenek. Periodizace řeckých dějin _1_~1.JPG •1821-1832 n/o revoluce •1832 – 1862 Bavorokracie •1862 – 1912 Snaha o modernizaci •1912-1922 balkánské války - řecko-turecká válka - Maloasijská katastrofa •1922 – 1940 meziválečné Řecko •1940 – 1949 Desetiletí válek •1950 – 1967 Kachektická demokracie •1967 – 1974 Vojenská diktatura •1974 – 2015 Období metapolitevsi