AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA hovořit o personální andragogice. Jaké je jejj UNIVERZITA JANA V tomto smyslu můžeme ml'sto v systému ostatních personalmch pojmu. personalita: obecné označeni oboru (ev. , oboru stud.jn.ho), tedy nauky o práci s lidmi, personální práce: obecné označení personáln.ch činnosti: právních, administrativních i řídících. personální řízení: specifická činnost, jejímž smyslem je vytváření předp0. kladů k dosažení toho, aby lidé jednali ve shodě s cíli toho, kdo je řídí. personální management: proces utvářející a udržující takové prostředí, v němž je možno efektivně realizovat cíle, řízení lidských zdrojů: personální řízení v podmínkách participativních organizačních systémů, rozvoj lidských zdrojů: všestranné podněcování a vytváření podmínek pro komplexní růst a rozvoj spolupracovníků. kariérový (career) management: personální činnost směřující k realizaci osobnostního potenciálu pracovníka a saturaci jeho potřeb ve shodě s firemními potřebami a cíli. personální andragogika: soubor teorií, strategií, zásad a pravidel zaměřených na orientaci, vedení, pomoc, péči a aktivní utváření (profesionalizaci) človeka v jeho pracovních rolích. 2-3.3 Sociální anrli-^ngjfrg « Probdi, výeho?u JE androdidakrika zkoumá aktivní soc. učeni dospelého s využitím androdidaktických metod ZÁKLADY AN0RAGOCIKY předmětem sociální andragogity k vzdělávání, výchova a pomoc dospělému (péče) rrfi ;,u ,, d0 žiVota společnosti - socializaci (zařazeni. KeÄ^S^ pomoc při změnách, jejichž řešení ie mim,,- Z pomoc člověku v situaci 33 (SCh°Pn°StÍ) **» Cílem sociální andragogiky je: výchova ke zkvalitňování sociálních vztahů v dané sociálni skupině (rodině, pracovní či vrstevnické skupině) i ve společnosti, výchova ke schopnosti vytvářet si adekvátní interpersonální vztahy, výchova a vzdělávání k očekávanému plnění sociálních rolíN. výchova k překonávání egoistického pragmatismu, výchova k respektování sociálních norem1 \ Sociální andragogika je též součástí sociální práce, především pokud: sociální práce využívá poznatků andragogiky pro zvýraznění účinnosti neandragogických činností, - Socia.nl nouze: stav. kdy si ^.^1^^^^^ 0 vlastní domácnost, ochranu a uplatňován. J**j^» nepříznivému zdra-kontakt se společenským prostředím, predevs.m vzhedcm U P ^ votnímu stavu, sociální nepřizpůsobivosf nebo prc nastat z různých důvodů i u občanů se zdravotním postižením ^ ^ ^ 14 Sociální role: očekávaný způsob chování^^ffSSl *** ™kci na pozici; „Poměrně stálý a vnitřně spojeny^systm enc». JeJlchž /acho váváal chování jiných osob, probíhající víceméně pode n»sociálne pfcdepsa-skupina od svých členů očekává." <^^JS!K* * lak ^ Tu na. ale její konkrétní podobu utváří jej. nositel.l kovat (ztotožnit) s.muže nj» aktuální reálné), protože člověk se nemusí ^S^Ä^,Ä2 1 modifikovat individuálním přetvořením, ventg^ kontrole a um , socaln.m i ktzv. konfliktu rolí. Výkon sociální rolfP0^ ieU-0 musíš, co nesmis, sankcím; role zjednodušeně určuje, co muzts. u chovani. '5 Sociální normy: pravidla ^^Z^^^X^ navozující určitou konformitu, pro sociaím _ očekáváno od ^ponJŠeni v^or, uložený v paměti), jaké chován. J^^ vC sumbnln.h^ b. k*tni situaci, včetně sankcí za ^vhO^e Sociální nomiv sou J^. a up,atňuji jormy se trestá přísně, často s vynucen.nP^ k tlvem společenských vztahů a Pr0CLf \ ""lují a jednak v něm se v socializ^ní----— ^ ,B* a uCeni socializačním procesu, který jednak reguluj, se sociálním normám. ._ 59 UNIVERZITA MNA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA • řešení sociální situace klienta se dá řešit \ýchovou a vzděláváním, ■ analyzuje sociální vztahy a problémů (na pracovišti, v rodině), ■ řeší konkrétní klíčové kompetence klienta. Sociální andragogika má své misto i v sociálních aktivitách státu ných institucí, jako jsou ministerstva nebo soukromoprávní instituce zi k rU2" neziskové, ve. občanských sdružení, církví, nadací a jiných nestátních n °Ve ^' (podniků, instituci). or8a«izací Andragogické pojetí se prolíná při realizaci některých odbomvrh «i sociální práce především v následujících činnostech: Clnností STÁT - INSTITUCE poskytování sociálně-právního poradenství spočívajícího v orientaci klientů při uplatňováni legislativních a správních možnosti při řešeni jejich sociální situace sociální diagnostika spočívající v rozpoznáváni a mapování sociálních problémů, potřeb a zdrojů klientů poskytování sociální prevence vytvářením podmínek k omezování sociálního rizika poskytováni sociální pomoci, spočívající v souhrnu odborných činností od poradenství přes terapii a trénink, až po organizováni, vyjednáváni a zastupováni prováděni sociální analýzy a koncepčních činností spočívajících v analýze omadně se vyskytujících sociálních funkcí a vytváření sociálních koncepci k jejich resem, zejména tvorbou sociálních programů a sociálního pl SfejSf VC ^nocování potřeb v určitých , uch. činnost, sm, Stíciá,ně po|.tjckých a n.ch y.en, vzdelávaní a další vzdělávání odbc-"-' bovanijcjich znalostí a dovedností anovam Vymezit Sociální and fdisciplíny, které se jídSfci °btížné' zeJména s ohiedem na pr>- | o sociální pedagog a z ÍP°dlVěktei^ teoretiků i překrývají. Jde 11 vizmJuJ, Z™ sotlá|ní Práci (o terminol,L-Jch i véc- buzné -r-—j. řičí c se u rtfiKÍW; „ "umciia s onieuciu i S ° T?'"'' a ,ménľdle "ěkte^Lh teoretiků i překrývá X ""apř Hatór-íľiS)"'PláCÍ (° te™nologiekých mmmSS^^ V s*sté™ pojmu sociálních činností si můžeme o o ZAK'AI>Y ANDRAUUIIKY sociální práce: specifická odborná činnost kte ' jemného přizpůsobováni jednotlivců rodin k" f"*^ k° /lcp"Ľní vzá" v němž žijí; k rozvíjeni sebeúcty. vlastni odnl ?" * ž,volniho Prostředí, tím schopností osob. mezilidských vztahů p^eanosť .lednotlivců s využi-nosti, y ™ 3 zdr°'u POdtytManýeh společ- sociální pomoc: pomoc Člověku (sociálni ätnitatt ■ ..... odborných činností od poradenství při ľ,p ,5* J- ¥ f0^" vyjednávaní a zastupováni, směřující " 32 P° or8an'zováni- obnově a zlepšeni psychosociálních funkci klientů. lepšímu využití různých zdrojů ze Stran* klientů od intrapsychických a interpcrsonalnich až po společenské. " o vyvoláni sociální změny v sociálním prostředí, která je klientovi prospěšná. . pečovatelská práce: činnost související s fyzickým ošetřováním osob a osobní péčí o jednotlivce; není považována za sociálni práci, ačkoliv striktní dělení je velmi obtížné a umělé, ■ sociální andragogika: soubor teorií, strategií, zásad a pravidel zaměřených na orientaci, vedení, pomoc, péči a udržování osobnostních kompetencí člověka v sociálně tíživé situaci. Sociální andragogiku můžeme členit na intencionálni a funkcionální (podle slovenského andragoga Jána Perhácse): ■ intencionálni aktivity: realizují se především institucionálně, ve vztahu k sociálnímu statusu16 a orientují se na interpersonální vztahy, sociální péči a pomoc dospělému, ■ funkcionální aktivity: sociální učení - výchova, formováni a utvářeni spělého člověka; patří sem i informální učení. Mezi příklady využití sociální andragogiky v praxi řadíme: ■ poradenskou činnost individuální a skupinovou (job cluby, motivační pro-gramy např. na úřadech práce), ' Činnost odborů a institucí sociální péče pro dospělé. i6 Ci „„..„rnie se ve vztahu k ostatním statu- , Status: postavení jedince v sociálním systému; posuzuj, . Roľ|;.ujenie status vr0. s"m stejného systému. Zahrnuje autoritu, moc, Joejoekonomická pozice). (Pohlaví, rasa), připsaný (šlechtický titul ) •-*JJ rcprezentuje dynamic-v systému jsou statusy hierarchicky, pyramidální rožce' ■ tV0ŕí jednotu k> asPekt (činnost, výkon), odpovídající tomuto statusu. Role aJs°u neoddělitelné. iFNSKŕ H" P&*HA UJOVERZITAJAS* AMOSÍ k ^ |idské zdr()je , r,i vzdřlávam a utva,u K . aktivity firemních útvaru organizací ústav u sociálni péče, . práce chariU.Mch ř*g** ^ SOcialních kurátoru, street vvor. kerů. socialnicn pi*" Důvody rozvoje sociální> andrag0gická teorie začína prosa- Sociálni andragogikasc jaK f (jch y soUVJS|osti s rozSirenim koncepce zovat zejména v Hedn,<* . volnv pohyb lidí, zboží, kapitálu, rovnovážné Hber^ma(svobo trávení volného času. Předmětem kulturní andragogiky je: ' pomoc dospělému člověku při enkulturaci a udržování jeho kulturní kompetence v přizpůsobování změněným podmínkám, ' kultivace osobnosti prostřednictvím kulturně výchovné činnosti. Kulturní andragogika není.jednoznačně determinovaná disciplína. Vzniká ze společenské potřeby a nutnosti ucelené antropoformní a socioforrnni úlohy výchovy. Teoretická východiska čerpá kulturní andragogika z andragogiky, teorie kultury a osvěty. Je orientována na: ' kulturně-výchovné Proben« ™ široké ŮČaSU ****** (především na přijímání kulturních hodnot), formy a metody osvojováni kulturních hodnot, ' vytváření podmínek pro uplatněni talentu a uměleckých schopnosu. ' uspokojování potřeb a zájmů pn kulturní a umělecké sebereal.zact. A"rr^^ * *«*péče 0 ,ídské zdroje . aktmty firemn.cn un |árnich organizaci, ústavu sociální . práce charitativních a bum"^ sociálnich kurátorů, street Wqp. domOVU dUChodCU. klUDU keřů. sociálnich pracovníku apod. Důvody rozvoje soc,aln. andragogická teorie začíná prosa- Sociální andragogika ^JJg^ v souvislosti s rozšířením koncepce zovat zejména ypqslednu» ^ zboží> kapitálu, rovnovážné „beralismu (svoboda v podm * , y P ^ ^ . ^ ÍTl'SSÄ orientaci na ekonomicky profit, růstu lÄtvÄ 1 následek destrukci ce.é sociální sféry: zhoršo-Sľsociáľnich jistot, zhoršování pracovního zákonodarstvu rostouc, počet vydedenca dlouhodobě nezaměstnaných, bezdomovců, vytlačován, podílu prace ve výrobcích, které znamenají stálé vytlačování lidí z výroby apod. To vše zvyšuje sociální tlaky a působí na vznik sociálních problémů. 2.14 Kulturní andragogika V úvodu k sociálni andragogice jsme hovořili o tom, že se jedná o disciplínu, která se v českém prostředí teprve konstituuje. Nad kulturní andragogikou je otazníků snad ještě více. Záleží i na tom, jak budeme pojímat sám pojem kultura. Faktem nicméně zůstane, že spíše než o kulturní andragogice bychom měli hovořit o andragogických přístupech v oblasti kultury. To znamená, že kulturní andragogika se bude v oblasti kultury a především v kulturně-výchovné činnosti využívat ve všech oblastech, ve kterých jde o výchovu, vzdělávání, péči, pomoc, orientaci, socializaci, personalizaci či eňkulturaci - jednoduše všude tam, kde v kulturní oblasti probíhá antropoformní či antropogenetický (socio-tormni či sociogenetický) proces. iistč Ufaľv t °bjekt reaHzace ku,turní andragogiky, kterým je fi kffeľSľ nejĽdnolnosl' ^caí pojmu je možno kulturu chápat SätSSSľl T,4,n,'Ch 1 ***Ml3i (kultura duchovní, kultura kultura zahrnujeme: "* hraJe vydělávání významnou roli). Pod pojem :fĽ,1"V'i^ké výtvory «vč. technických) filozofické názorv ( i • v oblasti vzdelávaní, výchow Msk°U Činn0st a W* W^ chovních hodnot), y' umění< rozšiřování a uplatňování du- •ociokBlhimíremilatlwn . "Wi umeni apod.). instituce, v nichž se kultura realizuje ZÁKLADY A.NDRAGOG1KY nevyhneme se pojmu vrstev a tříd. kultury „ostí- Pokud ji budeme chápat jako záležitost sľľ°U Ůr°Vefl VývoJe sP°,eč- suPkultura. který charakterizuje kultur, nárľdnľ ÍuW " teritoriální, etnické, rasové apod. Určitou subkuliúm 77' " * nizační. firemní) kultura jako obecně uznávaní ľZS. X'' podniková (orga-not. které jsou společné všem členům firmy R^JSK^ viry a hod-Wrou sociální skupiny (jejími hodnotami^ |£S 22S^"2* *** turní identitě. Chování lidi bývá kulturou moSovanľ ** ° kU'" Chování charakteristické pro určitou specifickou kulturu vytváří kulturní vzorec, který se odrazí ve veškerém konáni a jednání, tedy i v prostredí ec,k tľ ním. Proto jsou často problémy při adaptaci i těch vzdělávacích projektů které sé v jiném kulturním prostředí osvědčily. hodnotícím významu (kultura Pojem kultura se používá i v posunutém politiky, kultura práce, tělesná kultura apod.). Pro kulturní andragogiku, pro výchovu a vzdělávání dospělých (další vzdělávání) není kultura jen předmětem zájmu, ale výchova a vzdělávání dospělých je zároveň součástí kultur)', jejím odrazem na konkrétním stupni vývoje společnosti. Spjatost dalšího vzdělávání s kulturou je i v tom, že další vzdělávání nabízí široké spektrum vzdělávacích aktivit, od vědy a umění, přes zábavu ve všech jejích modifikacích vč. kultury zájmové a skupinové až po zájmové aktivity trávení volného času. Předmětem kulturní andragogiky je: " pomoc dospělému člověku při eňkulturaci a udržování jeho kulturní kompetence v přizpůsobování změněným podmínkám. ' kultivace osobnosti prostřednictvím kulturně výchovné činnosti Kulturní andragogika není jednoznačně determinovaná disciplína Vznik* *e společenské potřeby a nutnost, ucelené ^^^^L^ výchovy. Teoretická východiska čerpá kultům, andragog.ka z andragogiky, eorie kultury a osvěty. Je orientována na: , «• «w ňrasti lidí v kulturních procesech kulturně-výchovné působení za široké účast, un (především na přijímání kulturních hodnot), formy a metody osvojováni ku.turnich st, vytváření podmínek pro uplatněni talentu a umělecky . B kulturní a umělecké seberealizaci. i- á uspokojování potřeb a zájmů při 62 63 AMOSEKOMtNSKÍHOFRAHA „■v****" • ^,ho procesu kultjvace dospélého člově^ . kultumi vyžiti jako souc dospělého člověka. . šumáni nativního působen, ZÁKLADY ANDRAGOCIKY -vyšujícť se sociální úroveň Života i lékahká „iX íivota, uchovávají tělesnou duševní ^ "v" Prodlužu.Íí aktivní část , „s- j , u'svěžest do stale vyššího věku lajem starších a stan ch lidí n vyňXiA___< .... i vztahu (srov. AndragogM. ■ ^měřením na osobnostní rozvoj spolup, k dospělému jako jednothvc e zam bí jako Činitel integrity a naplněn, života, specifickým cílovým skupinám (romské etmkum. nezaměstnán,. ,„llgra, ti, senioři), .. k místní komunitě a místní kultuře ve vztahu ke specifikám mesta c, regi0- nu, k širokým kulturně-výchovným aspektům života národa a státu, kam patří i problematika státní kulturní politiky, kulturně výchovná práce masových komunikačních prostředků apod., k interkulturálním aspektům mezinárodní spolupráce v oblasti i globálních problémů lidstva, především v oblasti ekologie, populačního růstu, mírové spolupráce apod.. jako jsou programy UNESCO a dalších mezinárodních organizaci a společností. 2.3.5 Gcrontagogika Společenské změny ovlivňují spíše negativně postoj všech generací - přináší zásadní /měnu životních podmínek a možností, pro mnohé změnu zaměstnání, bydlení, pro některé ztrátu sociálních jistot, zrelativnění politických postojů apod. Hro starší lidi (seniory) jsou změny přímo stresující, protože možnost ovlivnění isľn^ľ°hmľk ZJCJÍCh Strany Je minimální- Jsou si tudíž vědomi toho, že d eľnľ,ľľnr ľ0" S°CÍální SkUpÍn0U' Tent0 fakt m* být základním výcho-íí^ ktXľomľ^r reaUzaCÍ S0ciálni Polil*y. ale i Politiky vzdělá- «** **** sociální. Vzdělávání^ vého smyslu života. ' "0Vych Postoíu k životu, při hledám no- 'reb.telske směrem k ffi3K* P StUpny Přesun hodnot od filozofie sport hodnotě,pn mmtaZS ?lnéh0 prožití života jako neopakovatel-" rýsující se zájem SD 7>Sluplnostl kaMé jeho etapy, tudíž i stáří, a sk»Piny ohrožené z"">hodněné skupiny obyvateľ* ,0^-rtmografie.psyc ^ve^kých d. c|p|ín o ^ zkoumaní iu"""........ • .. svěžest do stale vyššího věku *trtti a kulturně výchovnou činností nň^u- * zajem stars,ch a Jarých lidí o vzdělávací aktivit. , • Kulturní andragogika 200°) ve v^hu: ^ O*** důch^ třetího gf v nich ľJLr/wífa Terminologie a v>««« ^ poznatkovým , j dfl . ' merz V ,rt"ho veku) s clem ř. uměřením na osobnosm, rozvoj spolupůSo , !7. ' . . VOdu bPolece^ke realizace, v Wlému jako jednotlivci se zaměř puso- . zvyšující se podii seniorů s vyšším v,drt»„™.......,...... f 7-------- U sP°lecenské realizace, zvyšující se podíl seniorů s vyšším vtAX\a~í třebo, a právem tuto potřebu lS™0;ílanim * ^» po-Funkce vzdělávání seniorů Součást andragogiky. která se zabývá problematikou vzdělávání seniorů a peci o ne, nazývame gerontagogikou, resp. geragugikou. jejímž předmětem je především podpora aktivního životního programu ve stáři. Vzdělávání seniorů plní následující funkce (srov. Andragogika. Terminologický o výkladový' slovník, 2000): všeobecně vzdělávací | získávání poznatků, informací, dovedností), ■ kulturně-umělecké (kultivace osobnosti prostřednictvím uměni a kultury), ■ poradenské (sociálně psychologické - zaměřené na uchováni přiměřené kvality život v oblasti sociálnich vztahů a psychického rozvoje), ■ zdravotní (zaměřené na aktivity, směřující k udržení relativního zdraví a předcházení a oddalování omezení, která vyplývají ze stárnutí), " právní a jiné poradenství. Jedná se tedy o funkce preventivní, rehabilitační, unticipační, adaptační, kompenzační, aktivizační, relaxační, mezigeneračního působení a kultivační. Psychologické výzkumy ukazují, že během procesu stárnutí narůstá tendence klást větší důraz na vnitřní smysl činnosti. Tento se často manifestuje pravě potřebou se vzdělávat. Tato potřeba může být vyvolána potřebou „porozumel době", kompenzovat pokles své výkonnosti, kompenzovat sve celoživotní zaměření dané zaměstnáním realizací koníčků a zájmů, zvys.t svou prestiž v rodině a okolí apod. Při koncipování jakýchkoliv ^^J^^SSJä^ Pcktovat řadu specifik vyplývajících zjfíJ*"^^ odlišnosti motivaci, ale i specifik daných věkem a vypínajících g"™^ cc- Poznáním možností, zájmů, motivačních ja Jc známo. že postu- pe odhadnout jejich potenciální možnosti i Koma* o^natkové do oblasti soci-Pem věku se zájem o vzdělávání přesunuje z obl « P ální a emoční životní opory; z oblasti kognitivní do oblast, s veni ^EKOMFNSKÉHO PRAHA UNIVERZITA JANA AMOSt W» , m te s narůstajícím věkem roste zahzem organiSmil: Nutno respektovat « ^ změn organického charakteru, . biologické (somatické) n « • ^ . psychické (socialne-psy ávrainvmi změnami, jakými jsou kupř. ^ ^f^SÍÍSSi života, přizpůsobování se důchodu, přizpů^ S^Ä^ezeo^ ztrátě životního partnera, vyrovnáni se s | milovaným časem života apod. Z hlediska etapizace stárnutí a stáří je významná především etapa předdů-chodová - příprava na důchod. Nutnost potřeby cílené prípravy na stárnut, (důchod) se jako pivní snažili prosadit lékaři a pracovnic, odborných g e ronto logických a geriatrických pracovišť. První kurz přípravy na stárnuti je zaznamenán v roce 1949 ve Spojených státech, o rak později v Anglii, kde také následně Národní výbor pro blaho starých lidí založil studijní skupinu pro přípravu na důchod a organizoval od roku 1958 k tomuto tématu víkendové kurzy. Toto téma byle předmětem i světových gcrontologických kongresů v letech 1974 a 1975. Organizovat kurzy pro přípravu na důchod doporučila členským státům Rada Evropy již v roce 1972 a toto doporučeni bylo v řadě zemi akceptováno. V 70. a 80. letech 20. století byla lato příprava (víceméně formou přednášek) zaměřena na problémy zdraví, problémy finanční, na bydlení, trávení volného času a na problematiku pracovní. V devadesátých letech se problémem zabývá OSN a UNESCO, které doporučují podporovat základní principy života starších lidi, jako je nezávislost, zúčastněnost, péče, seberealizace, důstojnost. Andragogická intervence se v této životní etapě zaměřuje především na ulehčeni orientace v problémech tohoto životního období a adaptaci na nové ž^ota. podmínky. Hovořili jsme o tom, že vzdělávání dospělých má svá vlastní S^SSSt?***** dětí a mládeže. U vzdělávání seniorů ltUdUJÍd *** **Ny *°vé informace z pozice SovÍÄ^tÄ^ 3 ZaČleňují Si * d0 & vytvořeného po; ^ä*ÄÄ5P hovoří 0 sítu selektivnos* azefektivňuiieí Ureité P^minky usnadňující průběh aíeoi vnujicí jeho výsledky ^ bádáni (^1]UJukvlekc.b istejší opakování a sh danosti s učebními základních myšlenek tak i v jejich provázanosti v celém —""".jji u|jakovaní a shrn ť 'i danosti , učebními cí|; Z™dníc" myšlenek, zdůrazněni jejich pt»-, • ^yraznovaní podstatného a častější opakován" .... ., tíK^^numem , zainteresovaní účastníků, jejich přímé za su, participace, orientace na činnost, odvoSn!^ d° vzdéláví*ího proce-pojováni učebni látky s jejich aktuálními potřebami ^ *kuäenost> P">-stálost zpětné vazby (diskusí, dotazy, skupinovou joj^va... "---* ^ »jej.cn aktuálními potřebami stálost zpětné vazby (diskusí, dotazy, skupinovou prací) ST8 aktivizace" *při přete ***>« mm mm ci * ■ **— ■ vzdělávací potřeby, ■ sociální potřeby {potřeby kontaktu), ■ potřeba seberealizace. Při vzdělávání seniorů je nutno respektovat, že se jedná o vyzrálé osobnosti, jejíchž názory na některé věci jsou již řadu let ustálené. Starší člověk je osobnosti s vyšší potřebou seberealizace a nepřichází do vzdělávacího procesu proto, aby jeho seberealizace byla narušena - dokonce ani v případě vysoké potřeby vzdělávací. Učení ve starším věku ovlivňují i rozličné metody myšlení vytvořené v průběhu aktivního života. Jedná se především o rozdílnost mezi uzavřenými a otevřenými metodami myšlení. Člověk s uzavřeným myslením má snahu zachovat si svoji integritu tím, že ji nebude narušovat novými vlivy a informacemi. Nedokáže korigovat a znovu systemizovat svoje názory. Jeho referenční systém je uzavřený. S věkem tyto tendence narůstá a je navíc posilována nedůvěrou v ,aiovéLL, obavou ze změn a neočekávaných situací. Navíc lidé s uzavřeným myšlením se většinou ani nevzdělávají. Potřeby sociálního kontaktu i potřeby seberealizace vyplývají především ze základního pocitu stáří - pocitu zbytečnosti. Vzděláváni dáva životu smysl, faměsutanost" a především možnost styku s lidmi stejného hodnotového zaměření. Aktivita pomáhá rozvíjet i sebedůvěru. Vzdělávání semorů vyžaduje promyšlený pf^^^SSd Především v těeh, káe požadujeme od ^^StffóSS J<*« názoru nebo vědomostí. Takovou fází je ověřován čdomostr ^ vedomostí má svůj význam sebereahzační ?nebo i m při vem Přístupu může mít účinek opačný. Vhodný je proto pohove schování anonymity výsledků. Na průběh vzdělávacího procesu mohou mít vliv ta = '^stářím narůstá citlivost na uiiuu ^ ^ ničím prostředí: při volbě prostředí je důležitá především je oj^ na ^ nerušená možnost soustředěni; s postupujícím . š'vé faktory, 66 67 l 71TAJ,VA.MOSE KOMENSKÉHO PRAHA lN starší je skupina lidí. tím větší jsou individuálni . „sobnost «**g*£3 ^ředění, dané fyziologicky, ale i rú2nou rozdíly ve vnímam a_s,hopn^nosti uclt ^ mznou 0tevře„ostí mírou životních zkušeno. ■ myšleni apod- . ůsobeni skupiny není pochopitelně spéci. . skupina vzdělavanycn. s ^^ vzdélávání seniorů je působení soci- fikem pouze ve vzdeláva ^ prot0i že individuální rozdíly vzdělá, álního klimatu zvyraznem p> , motivuJicího prostredí, tak i pozitivní váných > na organizátorech, aby se snažili, prede_ Formy vzdělávání seniorů Vzděláváni občanů v seniorském věku je ve světě realizováno v různých formách- buď jako samostatná instituce nebo jako začleňovaní senioru do běžného vzdělávacího systému. V České republice se ustálilo jako Univerzita třetího %čku (U3V), jako Akademie třetího věku ajako Kluby třetího věku. Nejčas-tější obsahová poptávka (dle průzkumu) se soustřeďuje na následující oblasti: tělesné a duševní zdraví, právo, ekologie, filozofie, náboženství a mezilidské vztahy. Základním cílem U3V je vytvořit bázi pro zájmové vzdělávání seniorů, což plně odpovídá konceptu celoživotního učení. Posláním U3 V je rozšířit možnosti uspokojováni vzdělávacích potřeb starších občanů, zpřístupnit jim vhodnou formou nové informace, poznatky a dovednosti. Významnou roli sehrává možnost sociálních kontaktů s lidmi s podobným smýšlením, navazování nových přátelství, překonáváni pocitu osamělosti, izolovanosti či nepotřebnosti. vědomé zpomalování procesu stárnuti a kvalitní vyplňování volného času. Zakládání univerzit třetího věku podnítil prof. Pierre Vellas z Univerzity SíXti"** 197,lVydal VýzvU k *** zaklá^ní a sám také v Toulouse ľ 97 iSí;, T'973 °lCVřel-Jch0 ^ byla světem přijata a již na pod- ^l^^T^Ta nás,edovaly da,ší- p™ $ C'lem "Pos'l°vat charakter U3V jako byla ustavena první U3V ľl S'UŽbě Hwlecnosti". V českých zemích lovy v Praze. 6 1987 Ph lékařské fakultě Univerzity Kar- Univerzity třetího věku isollr„.,., ■ může být zcela rozdílné: Jejich organizační i obsahové zamere- ' cyklus přenášek: přenáškv * u °ych semestrálních až rořnU ¥ na Jednotlivá té ZÁKLADY ANDRAGOGIKV školní zařízeni: možnost využívat laboratoří b a. se dokonce mohou podílet i na vfekuninv,* "10,ven aP°d-; studenti U3V výzkum, 3 UmUHh PWcfch nebo provádějí vlastní . seniomm, kteří vyhovuji akademickým nožoví s standardních studijních programech školv h ľ' 1 Účast na ském studiu nebo ve volnějším režimu (osobní' SJ( u é°? v>'sokoško1-formy apod.), K Studljm Plan> ntaié distanční V prosinci 1995 byla na setkání odborníků z 15 evropských zemí založena v Ulmu sít European Network Learning in Later Life (LLL) s cílem rózvtkľ miinikaci. výměnu a kooperací na institucionální rovině i mezi samotnými studujícími. Vznikl datový systém LLL, diskusní fórum na internetu a zahájilo se vydávání Evropského bulletinu. Podobnou aktivitou jako U3V je mimo univerzitní prostředí také aktivita Seniorgymnázium, které má již několikaletou tradici ve městě Frýdku-Mistku. kde jej pořádá regionální Muzeum Beskyd. Je založena na podobném principu jako U3V, tedy na přednáškách k různým tématům, koncertech, komentovaných prohlídkách výstav a tematických procházkách či zájezdech. Další aktivitou pro seniory jsou Akademie třetího věku, pořádající různé činnosti kulturně-osvětového charakteru a především vzdělávání na všeobecně přístupné úrovni, především zájmového typu. Jde většinou o jednorázové nebo krátkodobé akce na aktuální témata. Jejich častým organizátorem je Český červený křiž. Kluby třetího věku jsou dobrovolnými uskupeními starších občanů s cílem společného trávení volného času. Kluby mohou mít různé odborne zaměřeni, jejich častou aktivitou jsou i jednorázové vzdělávací akce dle momentálne převažujícího zájmu. až ročních (rZ£ "J\"a Jtanot|ivá témata nebo v UC« 1Ch (někde 1 olších) monotématických cyklech ele-