Statistika - úvod
o    vymezení statistiky
o    úloha statistiky v psychologickém výzkumu
o    základní pojmy - měření, proměnné (diskrétní a spojité
proměnné; podle úrovně měření); popisná a induktivní statistika;
populace a vzorek
Definice statistiky


Definice statistiky
o    Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které
  mají hromadný charakter

Definice statistiky
o    Statistika je soubor metod, které nám umožňují rozhodnutí v
  případě nejistoty


Definice statistiky
o    Odborník ví, že statistika je spíše umění odhadu a "nauka o
  odhadu" než počtářská technika (H. Swoboda)

Definice statistiky
o    Analýza dat náhodného charakteru, která předpokládá použití
  pokročilejšího aparátu matematiky a určitého matematického modelu
  (teorie pravděpodobnosti).

Definice statistiky
o    Statistická analýza jsou záhadné, někdy až prapodivné
  manipulace s daty získanými pomocí experimentu, jejichž cílem je
  zastřít ten fakt, že výsledky nemají pro lidstvo žádný
  zobecnitelný význam. Obvykle jsou při ní používány počítače, což
  této proceduře propůjčuje další auru nereálnosti.

Definice statistiky
o    Statistika je předmět, který nás učí, že když stojíme jednou
  nohou na rozpálené plotně a druhou máme v mrazáku, jsme na tom v
  průměru dobře.
Role statistiky ve výzkumu
o    při výzkumu v sociálních vědách jsou střídavě používány
  deduktivní a induktivní postupy
o    statistika se uplatňuje u induktivních postupů
o    viz Wallaceovo "wheel of science" (deduktivní postupy -- z
teorie jsou odvozeny hypotézy a z nich postup pozorování/měření;
induktivní postupy: z pozorování jsou odvozeny obecné závěry,
které mohou modifikovat teorii atd.)
Role statistiky ve výzkumu
o    viz Wallaceovo "wheel of science" (deduktivní postupy -- z
  teorie jsou odvozeny hypotézy a z nich postup pozorování/měření;
  induktivní postupy: z pozorování jsou odvozeny obecné závěry,
  které mohou modifikovat teorii atd.)
Role statistiky ve výzkumu
Proměnné
o    při výzkumu psychologové získávají, měří a analyzují
  proměnné
Proměnné
o    při výzkumu psychologové získávají, měří a analyzují
  proměnné
o    proměnná je objekt, který může nabývat různých hodnot (na
rozdíl od konstanty)
Proměnné
o    jsou rozlišovány různé typy proměnných


Proměnné
o    jsou rozlišovány různé typy proměnných
o    podle jejich role ve výzkumném plánu -závislé, nezávislé,
intervenující
o    kvalitativní (kategoriální) a kvantitativní (ty dále na
spojité a diskrétní)
o    podle úrovně měření -- nominální, pořadové, intervalové a
poměrové

Závislé a nezávislé proměnné
o    příklad experimentu: chceme zjistit účinnost prostředku na
  zlepšení paměti u seniorů ve srovnání s placebem
o    jiný příklad: Milgramův experiment s poslušností vůči
autoritě
Závislé a nezávislé proměnné
o    nezávislá proměnná -- podávaný prostředek (testovaný lék x
  placebo); u Milgrama viditelnost a slyšitelnost žáka a přítomnost
  autority
o    závislá proměnná -- výkon v testu paměti (např. počet
vybavených slov); u Milgrama nejvyšší hodnota uděleného šoku
o    možné intervenující proměnné -- ochota užívat léky, podmínky
při testu; pohlaví učitele/žáka atd.

Závislé a nezávislé proměnné
o    nezávislá proměnná -- ta, se kterou experimentátor manipuluje
o    závislá proměnná -- proměnná měřená experimentátorem
o    intervenující proměnná -- e. se snaží její vliv eliminovat
(znáhodňováním, vyrovnáváním)

Kvalitativní a kvantitativní data
o    kvalitativní (kategoriální) -- zjišťujeme hodnotu znaku --
  kategorii (např. pohlaví, náboženské vyznání, rodinný stav, barva
  očí, vzdělání); často fungují jako nezávislé proměnné (faktory)
o    kvantitativní (metrická) data -- zjišťujeme spíše četnost
znaku; dělíme je dále na diskrétní a spojité
Diskrétní a spojité proměnné
o    diskrétní proměnné nabývají omezeného počtu hodnot
  (vyjádřených celými čísly); např. počet dětí, počet astmatických
  záchvatů za týden atd.
o    spojité proměnné mohou nabývat nekonečného množství hodnot
(nástroj měření však jejich počet omezuje); např. váha, IQ, věk,
krevní tlak atd.
Úroveň měření
o    kategoriální proměnné jsou měřeny buď na nominální nebo
  pořadové úrovni
o    nominální -- čísla jsou hodnotám proměnné přiřazena náhodně;
pouze hodnoty označují, ale nelze s nimi jako s čísly zacházet
(jediné operace jsou = a ')

Úroveň měření
o    pořadová (ordinální) -- hodnoty je možno uspořádat podle
  velikosti (např. pořadí v závodu, postojové škály), ale není
  možno stanovit, o kolik se liší
o    možné početní operace jsou stále = a ', ale také < a >

Úroveň měření
o    intervalová -- hodnoty je možno uspořádat a vzdálenosti mezi
  nimi (intervaly) jsou shodné (např. rok narození, teplota)
o    možné početní operace:  = a ', < a >, + a  -


Úroveň měření
o    poměrová -- stejné vlastnosti jako intervalová a navíc se
  mezi hodnotami vyskytuje přirozená 0 (indikující absenci znaku) --
  tj. má smysl se ptát, kolikrát je hodnota větší než jiná hodnota
o    např. věk, počet správně řešených úloh, počet dětí
o    kromě předchozích početních operací je možné také násobení a
dělení

Úroveň měření
o    kvantitativní data je možno zredukovat na kategoriální
  (např. místo hodnoty krevního tlaku údaj normotenze x hypertenze)
o    někdy je obtížné obhájit hodnotu hraničních hodnot (cut-off)

Účel typologie proměnných
o    má pomoci při rozhodování o tom, jak nejlépe zobrazit,
  shrnout či analyzovat data


Populace a výběr
o    data mohou být získávána na populaci nebo na vzorku populace
Populace a výběr
o    populace (základní soubor) - úplný souhrn lidí, objektů nebo
  věcí, které jsou předmětem našeho zkoumání
o    je dán přesným stanovením jeho prvků
o    prvky mohou být určeny buď jejich výčtem nebo vymezením
některých společných vlastností (např. územní příslušnost, věk
atd. -- např. všechny děti s diagnostikovanou poruchou pozornosti
a trvalým bydlištěm v JM kraji)
Populace a výběr
o    výběr (výběrový soubor, vzorek) -- výzkumníci se snaží, aby
  byl reprezentativní vůči příslušné populaci (většinou pomocí
  postupů náhodného výběru)
o    stejný soubor objektů může za určitých okolností
představovat populaci a podruhé výběr (např. studenti FF MU)
Parametry a statistiky
o    pokud provádíme měření na celé populaci, jsou výsledky
  nazývány parametry populace
o    bývají označovány řeckými písmeny (např. průměr ě)
Parametry a statistiky
o    výsledky z měření na vzorku se nazývají statistiky
o    většinou jsou užívány k odhadu populačních parametrů pomocí
postupů statistické indukce (inference)
Popisná a induktivní statistika
o    popisná (deskriptivní) statistika -- třída technik, které
  slouží k popisu proměnných (např. typická hodnota proměnné,
  distribuce hodnot atd.)
o    induktivní (inferenční) statistika -- umožňuje rozhodnutí,
zda zjištění ze vzorku platí i na populaci (a s jakou
pravděpodobností) -- odhady intervalu spolehlivosti, testování
hypotéz
Popisná a induktivní statistika
o    induktivní statistika se dále dělí na parametrické a
  neparametrické postupy
o    parametrickými testy ověřujeme platnost hypotézy o
parametrech základního souboru (např. průměr) -- vyžadují měření
na intervalové úrovni
Kontrolní otázky
o    klasifikace proměnných podle jejich role ve výzkumném plánu
o    rozdíly mezi nominální, ordinální, intervalovou a poměrovou
úrovní měření; možné početní operace
o    vymezení populace a výběru, parametrů a statistik
o    vymezení popisné a induktivní statistiky