Vnímání kreseb v závislosti na kultuře J. B. Deregowski (1972). Pictorial perception and culture. Scientific American, 227, pp 82-8. kontext studie n mezi-kulturní studie: možnost odlišení vlivů dědičnosti a prostředí na určité procesy n nalezené rozdíly mezi kulturami vliv faktorů sociálních, lingvistických ... n kultura: Herskovits (1948) - "man-made part of environment" (část prostředí vytvořená člověkem) n mezi-kulturní studie v oblasti percepce: odhalení podílu vlivu nervového systému a zkušeností na vnímání n jedna z metod zkoumání - prezentace optických klamů (Müller- Lyerova figura, horizontálně-vertikální figura) kontext studie n Rivers (1901): "Murray Islanders" byli méně náchylní ke klamu Müller-Lyer oproti dětem a dospělým z Anglie n interpretace: ostrované omezili svou pozornost čistě na zadání úkolu (posouzení délek úseček), Evropané figuru brali jako celek (včetně šipek) n oproti tomu ostrované byli více náchylní ke klamu horizontálně-vertikálnímu kontext studie n Segall, Campbell & Herskovits (1963): prezentace předchozích dvou klamů Afričanům a Filipíncům n závěry Riverse byly potvrzeny u Müller-Lyerovy figury n horizontálně-vertikální klam: největší náchylnost projevili lidé z otevřené krajiny, nejmenší obyvatelé džungle (Evropané byli na této škále mezi nimi) kontext studie n vysvětlení kulturních rozdílů n Segall et al. (1966): carpenter-world hypothesis (hypotéza tesařova světa) n západní kultura je plná přímých linií, důraz je kladen na interpretování ostrých a tupých úhlů v souvislosti s úhly pravými n vzhledem k tomu, že interpretujeme iluze v rámci předchozí zkušenosti, přidáváme do 2-D obrázků třetí dimenzi n pokud je tato hypotéza pravdivá, lidé z "industriálních kultur" budou více náchylní ke klamům typu Müller-Lyer (Berry et al., 1992) kontext studie kontext studie n mnoho studií však tuto hypotézu spíše nepotvrzuje (Jahoda, 1966 ...) n 2-D zobrazení - kulturní produkt sám o sobě n interpretace zobrazení bývá chápána jako značně složitá, získaná schopnost povaha studie n prezentovaný článek shrnuje nálezy různých studií (včetně autorova výzkumu) n jedná se o mezi-kulturní studie, zabývající se vnímáním 3-D obrázků v rámci kulturních skupin ("západních" a afrických) n metoda získávání dat: druh experimentu, nezávislá proměnná - národnost, charakteristika vnímání (2-D, 3-D, viz dále) n výzkumník nemůže manipulovat nezávislými proměnnými, osoby jsou na jejich základě vybrány n metoda je někdy nazývána ex post facto experimentem (viz Cooligan, 1994) vlastní studie n schopnost rozpoznat objekty na obrázku je obvyklá ve většině kultur n přestože schopnost číst je získána až okolo 6 let, schopnost rozpoznání objektů na obrázku se objevuje daleko dříve n už 19 měsíční děti tuto schopnost mají n jestliže je schopnost rozpoznání obrázků univerzální, poskytují nám obrazy společný jazyk ("lingua franca") pro mezi- kulturní komunikaci? n mezi-kulturní studie ukazují, že tomu tak není vlastní studie n výzkumy kulturních rozdílů v percepci mohou poskytnout hlubší vhled do povahy percepčních mechanismů n základní otázka: vnímají lidé z různých kultur obrázky odlišným způsobem? n zprávy o percepci kreseb u odlehlých kmenů byly přinášeny misionáři, cestovateli a antropology n R. Laws, skotský misionář v Nyasaland (nyní Malawi) na konci 19. století popisuje problémy domorodců s rozpoznáním objektu na obrázku n nakreslený pes byl rozpoznán až po informaci, že se jedná o kresbu tohoto zvířete ("tady je ocas ...") vlastní studie n D. Fraser ve 20. letech 19. století popisuje podobné problémy s rozpoznáním zobrazeného lidského profilu n objevují se také zprávy o živých a bezprostředních reakcích na kresby: při prezentaci vyobrazení slona následovala u domorodců podobná reakce jako na slona živého n k rozpoznání kreseb může být nutná určitá forma učení (záleží však také na známosti vyobrazeného objektu) vlastní studie n různé výzkumy se zabývaly také způsobem zobrazení 3-D objektů n taková zobrazení poskytují pozorovateli "hloubkové nápovědi" (depth cues) n W. Hudson vytvořil obrázkový percepční test, který má zjišťovat, zda je člověk schopen tyto nápovědi interpretovat n série kreseb obsahuje kombinace tří nápovědí: známá velikost, překrývání a perspektiva (sbíhání rovnoběžných linií) n další nápovědí je např. gradient hustoty - density (texture) gradient - (cihly ve zdi ...), který však Hudson až na jeden případ opomenul vlastní studie vlastní studie n Hudsonův test byl použit v mnoha částech Afriky n jak děti tak dospělí měli problémy s vnímání hloubky v kresbách n na základě odpovědí na otázky týkající se prostorových vztahů (co je muži blíž? ...), byly zkoumané osoby rozděleny do dvou skupin - lidé s 2-D vnímáním (špatné odpovědi) a s 3-D vnímáním (správné odpovědi) n další pokusy byly prováděny s modelováním vyobrazených geometrických útvarů (viz obr.) vlastní studie vlastní studie n pokud je Hudsonův test validní, osoby klasifikované jako 2-D budou na základě obr. (a) modelovat plošný model (d), osoby 3-D model prostorový (c) n výsledků naznačují, že Hudsonův test měří stejnou proměnnou jako konstrukční úloha n další experiment: Zambijské děti rozděleny do skupin 2-D a 3- D na základě konstrukční úlohy n děti měly nakreslit kopie "víceznačného trojzubce" (viz obr.) a kontrolního jednoduchého trojzubce, čas pro fixaci předloh nebyl omezen vlastní studie n ve skutečnosti byl důležitý čas, který osoby strávily sledováním předlohy nikoli kvalita reprodukce n "víceznačný" trojzubec je více matoucí pro osoby s 3-D vnímáním (strávily delší čas sledováním "víceznačné předlohy" než předlohy kontrolní) než pro osoby 2-D n otázkou však zůstává, zda osoby, které vnímají hloubku kresby, hloubku skutečně "vidí" nebo pouze interpretují symbolické hloubkové nápovědi n pro získání odpovědi na tuto otázku vytvořil R. L. Gregory důmyslný přístroj (viz obr.) vlastní studie vlastní studie n úkolem zkoumaných osob je nastavit světelný bod na úroveň jednotlivých objektů n 2-D osoby umísťovaly bod na stále stejnou úroveň n 3-D osoby skutečně hloubku viděly (světelný bod byl umisťován na jinou úroveň pro slona než pro člověka a antilopu) n pokud však byla odstraněna nápověď překrytí (zbyla pouze nápověď známé velikosti) ani jedna ze skupin nedávala pohyblivé světlo pro vzdálenější objekt hlouběji n jiné studie potvrdily, že ani lidé ze západních kultur nejsou schopni u takového obrázku hloubku "vidět", ačkoli mohou obrázek interpretovat 3-D vlastní studie n v další studii Hudson prezentoval africkým dětem a dospělým dva různé obrázky slona (viz obr.) n až na jedinou výjimku dávaly osoby přednost zobrazení objektu se všemi jeho základními charakteristikami, i když tyto nemohou být viděny z daného zorného úhlu n závěry této studie byly potvrzeny také pro geometrické modely vlastní studie n preference obrázků "split style " - (oproti perspektivní kresbě) nachází svůj projev v umění různých kultur n teorie původu "split" stylu jsou různé (antropologické teorie Boas, Levi-Strauss) n autor studie bere v úvahu univerzalitu tohoto fenoménu n ve všech společnostech podle něj děti preferují kresby split style n preference může být postupně potlačena, protože tyto kresby nepodávají tak přesné informace jako kresby perspektivní vlastní studie n vývoj od split style k perspektivním kresbám pak neprobíhá ve společnostech, kde nejsou kresby používány jako prostředek komunikace nebo kde nesou kompenzující informace (symbolické elementy, kód) vlastní studie - závěr n mezi lidmi různých kultur byly nalezeny významné rozdíly ve způsobu interpretace kreseb n proč existují u afrických osob problémy s vnímáním hloubky u obrázků nakreslených v souladu se západními konvencemi? n autor naznačuje, že základním problémem je snad neschopnost integrovat elementy kresby, které jsou vnímány jako samostatné symboly a nápovědi hodnocení n hlavní problém Hudsonova testu spočívá v použitých hloubkových nápovědích n Serpell (1976) referuje o nepublikovaném výzkumu Kingsleyho et al., ve kterém autoři přidali k obrázkům gradient hustoty (kamínky, trávu) n 12leté děti ze Zambie vykazovaly 64% úspěšnost (3-D odpovědi) oproti 54% v případě Hudsonova výzkumu n pokud byla přidána barva a opar okolo vzdálených kopců, procento se zvýšilo na 76 n jiným klíčem, který chybí v Hudsonově testu je elevace (pozice objektu níže nebo výše na obrázku) hodnocení n McGurk & Jahoda (1975) použili test, ve kterém elevace byla hlavní nápovědí, úkolem osob bylo umístit modely lidí na odpověďové desce do stejné pozice jako na obrázku n dokonce 4leté děti z Ghany, Hong Kongu a Zimbabwe vykazovaly hloubkovou percepci n vnímání hloubky na originálních Hudsonových obrázcích je tedy obtížné pro "ne-západní" osoby n (Deregowski (1989) rozlišuje epitomické - bez iluze hloubky - a eidolické - vyvolávající iluzi hloubky - kresby, Hudsonovy kresby spadají na této škále spíše k epitomickému konci) n jiné hloubkové nápovědi ve "skutečném světě": binokulární disparita, pohybová paralaxa ... hodnocení n problém je také v povaze úkolu a způsobu prezentace vizuálního podnětu n Deregowski (1968) předložil chlapcům a mužům ze Zambie různé modely zvířat, které měli přiřadit k černobílým fotografiím -- nemusí tedy objekt na obrázku pojmenovávat n některá zvířata byla osobám známá, jiná byla exotická n chlapci byli lepší v přiřazování exotických zvířat než muži (chlapci více chodili do školy), muži (většinou lovci) v přiřazování zvířat známých hodnocení n v jiném případě Deregowski et al. (1972): pokud byly osobám z kmene Me´en v Etiopii prezentovány obrázky na papíře, osoby neprojevovaly zájem o kresbu, ale o materiál n v případě prezentace větších kreseb na tkanině, většina osob správně identifikovala objekt (leoparda ...) n zdá se tedy, že kresby jsou v optimálních podmínkách rozpoznatelné bez předchozího učení (obrazy na rozdíl od slov nejsou zcela arbitrárními reprezentacemi okolního světa) závěr n Serpel a Deregowski (1980) popisují vnímání obrazů jako sadu schopností n mezi tyto schopnosti patří vnímání kresby jako reprezentace reality nebo interpretace ochuzených či víceznačných nápovědí n Berry et al. (1992) spekuluje o hierarchické organizaci těchto schopností od nejobecnějších po znalost specifických symbolů a konvencí n kulturně specifické podmínky potom determinují, které schopnosti budou u lidského jedince vyvinuty