Lze naučit šimpanze znakové řeči? R.A. Gardner & B.T. Gardner (1969). Teching sign language to chimpanzee. Science, Vol. 165 (3894), pp. 664-72. kontext studie n mnoho psychologů, filozofů a lingvistů považuje řeč za charakteristiku, která odlišuje lidi od zvířat n Chomsky (1957, 1965): řeč je přítomna pouze u lidského druhu (je druhově specifická), pouze člověk má vrozené lingvistické mechanismy nutné pro osvojení řeči (Language Acquisition Device/LAD) n pokusy naučit šimpanze mluvit (Kellog & Kellog, 1933; Hayes & Hayes, 1951) byly neúspěšné (odlišný hlasový aparát) n Gardnerovi: výuka neverbální formy řeči, poprvé použita Americká znaková řeč (American Sign Language, Ameslan, ASL) kontext studie n hodnocení výsledků učení závisí na definici řeči n Hockett (1961): kritéria, která odráží diskontinuitní teorii řeči - mezi lidskou a zvířecí řečí existují nejen kvantitativní, ale i kvalitativní rozdíly n Aitchison (1983): 4 kritéria charakteristická pro lidskou řeč n semanticita - symboly zastupují objekty/činnosti n displacement (odsun) - odkaz na věci, které nejsou momentálně přítomny n závislost na struktuře (structure-dependence) - strukturovaná povaha jazyka (pořadí slov ...) kontext studie n kreativita - schopnost produkovat a rozumět nekonečnému množství nových výroků (Brown, 1973 - produktivita) n tato kritéria lze použít pro hodnocení výsledků prezentované studie povaha studie n základní otázka (klasický problém komparativní psychologie): do jakého rozsahu mohou být zvířecí druhy schopny používat lidskou řeč? n přístupy k problému: 1. studium povahy jazyka, procesu učení, neurální povahy řeči a učení, genetických základů ..., nebo 2. snaha naučit zvíře určité formě lidské řeči n studie popisuje první fázi tréninkového programu šimpanzího mláděte Washoe (samice) n jde o případovou studii (N=1), pořízeny byly detailní záznamy pokroku Washoe během delšího časového období - 32 měsíců povaha studie n o studii lze uvažovat jako o experimentu: nezávislá proměnná - tréninkový program, závislá proměnná - používání znaků n podstatná není ovšem pouze operacionalizace závislé proměnné, ale také její interpretace: znamená užívání znaků šimpanzem ve skutečnosti řeč? vlastní studie n proč šimpanz? n debaty o nejinteligentnější zvíře (orangutan, delfín, gorila, šimpanz ...) n šimpanzi jsou vysoce inteligentní a navíc jsou společenští a družní vůči lidem n jejich vokální ústrojí je značně odlišné od lidského (Bryant, 1963), vokalizace se navíc objevuje převážně v situacích vzrušení n Hayes & Hayes (1951): za použití vyučovacích metod byla šimpanzí samice Viki schopna v 6 letech produkovat pouze 4 zvuky blížící se slovům vlastní studie n používání rukou je naproti tomu význačným rysem chování šimpanzů n u laboratorních šimpanzů se spontánně objevují gesta "žebrání" a pod. (Yerkes, 1993) n šimpanzi, kteří jsou v kontaktu s lidmi, projevují ještě více komunikativních gest (Kellog, 1968; Hayes & Hayes, 1951) n ASL - konfigurace rukou, gesta, korespondují s příslušnými slovy nebo pojmy n ASL má vlastní pravidla pro používání (oproti "finger-spelling", které je přímým kódováním mluveného jazyka) vlastní studie n v rámci ASL jsou všechny symboly do jisté míry arbitrární (některé jsou zčásti obrazné, ikonické) n symboly ASL jsou na různé úrovni abstrakce n běžně je u lidí používána kombinace finger-spelling -f-s (pro technické termíny a přesná jména) a ASL n autoři se pokud možno vyhýbali f-s n protože je ASL lidskou řečí, existuje zde možnost srovnání s hluchými dětmi hluchých rodičů n (při diskusi raných výkonů Washoe s hluchými rodiči se zdálo, že mnoho variant standardních znaků je podobných variantám pozorovaným u dětí) vlastní studie n Washoe n nejmladší nalezené šimpanzí mládě n pojmenované po Washoe County (University of Nevada) n věk odhadnut mezi 8 a 14 měsíci na konci června 1966, kdy byla poprvé přivezena do laboratoře n běžně jsou šimpanzy zcela závislý na rodičích do dvou let, částečně do 4, plného vzrůstu dosahují mezi 12 a 16 (Goodall, 1965) n během prvních pár měsíců mohlo být vytvářeno pouze "přátelství" a adaptace na denní rutinu vlastní studie n laboratorní podmínky n účelem nebylo pouze naučit Washoe žádat pomocí znaků o objekty (jídlo ...), ale také odpovídat na otázky, ptát se, tedy vyvinout určitou formu konverzace n lidští společníci tedy měli být kamarády a zároveň učiteli, měli za úkol poskytovat prostřednictvím rozmanitých her a aktivit prostor pro maximální interakci n pro účast na projektu bylo získáno mnoho osob, během bdění Washoe byla přítomna vždy minimálně 1 osoba vlastní studie n všichni zúčastnění museli ovládat ASL, který byl používán v přítomnosti Washoe n příležitostný f-s byl povolen, občas se objevila také mluvená angličtina (při lékařských vyšetřeních) n prostředí však nebylo tiché, osoby mohly používat různé zvuky (tleskání ...), pravidlem bylo, že všechny zvuky musí být schopna Washoe imitovat vlastní studie n tréninkové metody n Hayes (1952) vyvinula hru, ve které šimpanzí samice Viki na příkaz "do this" byla schopna imitovat různé činnosti n Washoe byla schopna spontánní imitace, ale napodobování na příkaz nebylo tak snadno dosaženo n do věku 16 měsíců nezískali experimentátoři žádnou kontrolu nad imitací gest n částečného úspěchu bylo dosaženo pouze za pomoci odměny "šimrání" (instrumentální podmiňování) n takovým způsobem byl vyvolán znak pro "více" (objevil se při přerušení příjemné činnosti), který byl zpočátku spojen pouze se situací šimrání, postupně však došlo k transferu i na jiné situace vlastní studie n pokud Washoe nepoužívala nové znaky v odpovídající situaci, nebo používala nesprávné respektive nepřesné znaky, byly správné znaky předváděny, dokud je nebyla Washoe schopna zopakovat n šimpanzi jsou schopni imitovat také s určitým časovým odstupem (Washoe během 10. měsíce projektu koupala panenku způsobem, jakým byla sama umývána) n tento typ imitace byl hojně využíván v tréninku, objekty a činnosti byly pojmenovávány tak často, jak jen bylo možné n autoři se domnívají, že samice začala rozumět rozsáhlému slovníku znaků vlastní studie n některé znaky byly skutečně osvojeny způsobem oddálené imitace, jako např. znak pro kartáček: n součásti denní rutiny bylo čištění zubů po každém jídle n zpočátku samice takovou činnost odmítala, ale po několika týdnech občas s čištěním sama pomáhala n jednoho dne 10. měsíce projektu, kdy byla Washoe na návštěvě u Gardnerových, po zpozorování kartáčků na zuby začala spontánně signalizovat "kartáček" (jednalo se o první použití tohoto znaku) n podle autorů se jednalo o první a nejjasnější případ pojmenování objektu bez žádného zřejmého důvodu mimo samotnou komunikaci vlastní studie n samice Washoe postupně projevovala stále více neverbálního "brebentění" (mávání pažemi ...) n tyto snahy byly podporovány tleskáním, úsměvy a opakováním gest n pokud se v pohybech objevil znak z ASL, provedli experimentátoři jeho správnou formu a snažili se předvést jeho odpovídající referent (činnost, objekt) n některá gesta podobná znakům z ASL se objevila nezávisle na záměrném tréninku ("žebrání"), tato gesta byla za pomoci imitace pouze zpřesněna vlastní studie - výsledky n slovník n zpočátku byli experimentátoři schopni provádět kompletní záznamy denního znakového chování samice n postupně však množství znaků rostlo, a proto byl během 16. měsíce zaveden nový postup n nový znak, který se objevil spontánně ve správném kontextu (povoleny pouze otázky "co chceš", "co to je" ..), musel být zaznamenán třemi různými pozorovateli, a teprve potom byl přidán na seznam n pro každou polovinu dne byl vypracován jeden seznam vlastní studie - výsledky n jako kritérium osvojení znaku byl brán výskyt znaku minimálně jednou denně, po dobu 15 po sobě následujících dní n na konci 22. měsíce projektu 30 znaků splnilo toto kritérium ("více, nahoru, otevřít, kartáček, ven ...") n 4 další znaky nesplnily přísné kritérium, nicméně objevovaly se spontánně a ve správném kontextu ve více než polovině 30 po sobě následujících dní (pes, já, pach, čistit) n během 22. měsíce bylo zaznamenáno minimálně ve 20 dnech 28 z 34 znaků n nejmenší počet odlišných znaků zaznamenaných během jednoho dne byl 23 (medián 29) vlastní studie - výsledky n 4 nové znaky se objevily během prvních 7 měsíců, 9 během druhých 7 a 21 během dalších 7 měsíců - akcelerace osvojování n diferenciace znaků n definice jednotlivých znaků závisí na vlastním slovníku Washoe, který se během projektu postupně měnil n dokud měla Washoe omezený počet znaků pro specifické objekty, používala např. znak "více" pro širokou škálu požadavků n postupem času používala tento znak pouze pro požadavky činností, které neuměla pojmenovat vlastní studie - výsledky n postupná diferenciace proběhla také například u znaků pro "květinu" a "pach", postupným učením došlo ke snížení počtu použití znaku pro květinu v neadekvátních situacích n kombinace znaků n samice začala používat dvojice či trojice znaků již v době kdy měla ve slovníku 8 až 10 znaků, tato tendence stoupala s rozrůstáním slovníku n k vyvolání kombinací nebyly uskutečněny žádné záměrné pokusy (přestože mohlo dojít k větší podpoře takových řad znaků) vlastní studie - výsledky n pokud bylo použití kombinací imitativní, muselo se jednat o obecnější úroveň imitace (Washoe vymyslela různé kombinace jako "otevři jídlo pití" = lednička, experimentátoři ji nazývali studená krabice) vlastní studie - shrnutí n autoři neodpovídají na otázku, zda má Washoe osvojenou řeč, protože by bylo nutné přesně stanovit rozdíl mezi určitou třídou komunikativního chování, která může být označena za řeč a jinou, která ne n za potvrzenou pokládají hypotézu, že znaková řeč je adekvátním prostředkem pro komunikaci šimpanzů n dosavadní výsledky učení (akcelerace, schopnost transferu ...) naznačují prostor pro další zlepšení n autoři navrhují přesnější proceduru pro testování schopnosti pojmenovat objekty - krabice s objektem, do které vidí pouze šimpanz, lidský pozorovatel má z gest poznat, jaký objekt je v krabici n platnost teorií založených na identifikaci specificky lidských aspektů jazyka zůstává dle autorů nejistá hodnocení n v jazyce šimpanzí samice Washoe lze identifikovat semanticitu, po 4 letech intenzivního tréninku (na základě následujících zpráv) dosáhla 132 znaků n navíc byla schopna generalizace z jedné situace na druhou (znak pro "více") n v jejím projevu lze také nalézt důkazy schopnosti odsunu (displacement) - ptaní se na nepřítomné objekty, lidi n kombinace znaků ukazuje na schopnost kreativity n pořadí znaků však nebylo vždy ustálené - nízká závislost na struktuře, Aitchison (1983) naznačuje možné důvody: hodnocení n myšlenka důležitosti pořadí nemusela být vůbec naučena n samice nerozumí a nemůže rozumět strukturované povaze jazyka n u slov může být zachování pořadí snazší než u znaků (nekonzistentnost v pořadí se objevuje také u hluchých lidí) n může se jednat o přechodné stádium před fixací pořadí znaků (Gardnerovi (1971, 1975, 1978, 1980) tvrdí, že k takové fixaci došlo) n nekonzistentnost ve struktuře jazyka je do značné míry potvrzována dalšími studiemi (opice Sarah, Lana, Koko, Nim Chimpsky) hodnocení n v řeči opic se objevovala ustálená spojení slov, nicméně nebyla nalezena evidence pro chápání jakýchkoli pravidel n u šimpanzů navíc chybí zjevné potěšení z pojmenovávání věcí, které lze pozorovat u dětí n šimpanzi se většinou snaží objekt si "osvojit" (dosáhnout na něj, prozkoumat ho ...) a neprojevují známky snahy komunikovat pouhý fakt, že objekt zaznamenali (Terrace, 1987) navazující výzkumy n významné navazující studie: n Premack (1971): samice šimpanze Sarah, použití magnetické desky a plastických symbolů různých tvarů a barev jako zástupců slov n Rumbaugh (1977) a Savage-Rumbaugh et al. (1980): šimpanzí samice Lana, speciální psací stroj (řízený počítačem) - 50 kláves s geometrickými tvary (zástupci slov) ve speciálně vyvinutém jazyce (Yerkish) prezentovaném na monitoru n Patterson (1978, 1980): samice gorily Koko, použita ASL n Terrace (1979): samec šimpanze Nim (Neam) Chimsky, ASL navazující výzkumy n Terraceho studie šimpanze Nima n podle Eysencka (1984) se jedná o "nejvědečtější" studii v této oblasti n Nimovo chování bylo nahráváno na video a podrobně analyzováno n Brown (1986): hlavní rozdíl mezi dětským řečovým vývojem a Nimovým používáním znaků spočívá v průměrné délce výroků n děti zpočátku produkují výroky o délce průměrně 1,5 slova, rychle se však dostávají na průměr 4 n Nimův průměr nevzrůstal a zůstal mezi 1,1 až 1,6 znaku (kombinace tedy nejsou konstrukcemi, ale spíše pouhou řadou znaků) navazující výzkumy n oproti dětem Nim projevoval méně znakových projevů, které by byly spuštěny spontánně bez lidské pobídky n někteří vědci jsou přesvědčeni, že řeč není specificky lidská (Patterson, 1978, Rumbaugh, 1977), jiní zastávají názor opačný (Chomsky, 1980, Eysenck, 1984) n tyto názory jsou však založeny pouze na výzkumech soustředících se na trénink produkce jazyka n Savage-Rumbaugh (1994): v předchozích studiích byly opice učeny pouze "mluvit", nikoli poslouchat (produkce vs. porozumění), děti však rozumí jazyku dříve než jsou schopny ho produkovat navazující výzkumy n Savage-Rumbaugh se snažil vytvářet více přirozené podmínky pro učení n expozice objektů byla součástí denní rutiny (hry, koupání ...) n ve svých výzkumech používal tzv. "lexigram" - soubor 256 geometrických tvarů a symbolů na desce, každý z nich představoval slovesa a podstatná jména (dotyk symbolu byl doprovázen mluvenou angličtinou) n ve věku 10 let ovládal bonobo jménem Kanzi slovník o rozsahu 200 slov, a navíc byl schopen chápat některá syntaktická pravidla a složitosti mluvené angličtiny navazující výzkumy n pravidla, která Kanzi používal lze označit jako "protogramatiku", tento termín může být použit také pro ranou řeč dětí (Rumbaugh & Savage-Rumbaugh, 1994) n Savage-Rumbaugh věří, že rozdíl mezi řečovými schopnostmi lidí a šimpanzů je pouze kvantitativní etické otázky n ve věku 5 let byla Washoe odeslána do Oklahomy a Gardnerovi ji znovu viděli až o 11 let později n když nečekaně vstoupili do pokoje, kde se Washoe nacházela, tato znaky vyjádřila jejich jména, potom "řekla": "vstupte paní G." a odvedla ji do vedlejšího pokoje n tam se Washoe začala věnovat hře, která u ní nebyla pozorována od doby, co byla odvedena od Gardnerových (Singer, 1993) n podobné historky a také argumenty pro zvířecí schopnost ovládnout řeč vyvolávají řadu etických otázek, přestože studie tohoto typu nejsou většinou terčem útoku proti krutému zacházení se zvířaty ve výzkumu etické otázky n je ospravedlnitelné zkoumat řečové schopnosti zvířat, jestliže je vytrhneme z přirozeného prostředí, kde jazyk spontánně nepoužívají? n co se stane s šimpanzy (a ostatními zvířaty) po tom, co splnili svůj účel jako experimentální subjekty? n tyto otázky se vztahují k projektu zabývajícím se velkými opicemi - The Great Ape Project, což je jednak název knihy editované Singerem a Cavalierim, dále myšlenka o rozšíření hranice "rovnosti" za lidské bytosti (na velké opice - šimpanzy, orangutany a gorily), a také organizace, která má tuto myšlenku uskutečnit etické otázky n základní zásadou Projektu, která je vyjádřena v Deklaraci velkých opic, je etická neobhajitelnost odepírání základních práv velkým opicím (právo na život, právo na individuální svobodu, zákaz týrání)