Mají autistické děti "teorii mysli"? Baron-Cohen, S., Leslie, A. & Frith, U. (1985). Does the autistic child have a "theory of mind"? Cognition, 21, 37-46. Východiska a kontext studie o autismus byl poprvé rozpoznán nezávisle na sobě v USA (Kramer) v roce 1943 a v Rakousku (Asperger) v roce 1944 o diagnóza je odvozena z přítomnosti charakteristických symptomů Východiska a kontext studie o podle DSM-IV (1994) 3 základní oblasti postižení o 1. kvalitativní narušení sociální interakce (neverbální projevy -- především oční kontakt; neschopnost navazovat přátelství; chybí sociálně-emoční vzájemnost; nedostatek empatie...) o 2. kvalitativní narušení komunikace a řeči (opožděný vývoj řeči, nepřiměřené užívání řečových prostředků v komunikaci; nedostatečná gestikulace) o 3. opakující se stereotypní projevy, nedostatečná představivost (lpění na rutině, vykonávání specifických rituálů; nedostatek spontánních her; hry nevyžadující představivost) Východiska a kontext studie o autismus je většinou doživotní o výskyt -- uvádí se 1-2 osoby/1000, 4/10000 apod. o chlapce postihuje 2-4x častěji než dívky o většina autistů je zároveň mentálně retardovaná, což ale nemůže být vysvětlením pro jejich poruchu sociální interakce -- je třeba hledat jiný mechanismus nezávislý na IQ Východiska a kontext studie o 60. a 70. léta: v převládajících teoriích autismu se narušení sociální interakce považovalo za sekundární projev narušení řeči o bylo však zjištěno, že děti s jinými poruchami řeči (dysfázie) nemají nutně narušené sociální dovednosti (na rozdíl od autistických dětí) Východiska a kontext studie o později byl narušený vývoj řeči viděn jako zcela nezávislé postižení, které se může vyskytovat společně s autismem o současná nejvlivnější teorie tvrdí, že klíčovým postižením (core inability), které mají všichni autisté, je tzv. mind- blindness -- neschopnost porozumět duševním stavům a pochopit, jaký mají vztah k chování (postrádají tzv. teorii mysli) Východiska a kontext studie o teorie mysli (teorie duševních stavů) -- TOM -- termín poprvé použitý ve studii zkoumající schopnost šimpanzů předpovídat chování ostatních prostřednictvím atribucí duševních stavů (Premack & Woodruf, 1978) o specifická kognitivní schopnost předvídat, vysvětlovat a interpretovat chování a duševní stavy svoje vlastní i jiných lidí (chápat ostatní lidi jako osoby, jejichž chování je ovlivňováno jejich vlastními názory, vědomostmi a motivy) Východiska a kontext studie o teorie mysli není možná bez tvoření mentálních reprezentací 2. řádu o podle Leslieho se tato schopnost objevuje ve druhém roce věku o zároveň s hrou "jako" (pretend play) - u autistických dětí se obvykle nevyskytuje (na rozdíl od jinak mentálně postižených dětí) Východiska a kontext studie o Wimmer & Perner (1978) -- vlivná studie zkoumající vývoj teorie mysli o děti ve věku 4, 6 a 8 let o experimentátor předvedl dítěti příběh se dvěma panenkami: chlapečkem Maxi a jeho maminkou o Maxi si schová čokoládu do zelené zásuvky; když je Maxi venku, maminka přemístí čokoládu do modré zásuvky. o E se dítěte zeptal: Kde bude Maxi hledat svou čokoládu, až se vrátí? Východiska a kontext studie o správná odpověď (v zelené zásuvce) vyžaduje, aby dítě dokázalo přisoudit Maximu nesprávné přesvědčení (false belief) -- dítě ví, že čokoláda je v modré zásuvce, ale zároveň ví, že Maxi tuto vědomost nemá o nesprávná odpověď (v modré zásuvce) naznačuje, že dítě nedokáže rozlišit mezi tím, co ví ono samo a co ví Maxi o správná odpověď je projevem teorie mysli Cíl a povaha studie o cílem bylo dokázat, že autistické děti postrádají teorii mysli -- schopnost přisuzovat ostatním lidem přesvědčení a na základě této atribuce předvídat jejich chování; o a dokázat, že absence této schopnosti není závislá na mentální retardaci a že je specifická právě pro autismus Cíl a povaha studie o replikace studie Wimmera a Pernera -- podmínky experimentu byly mírně upraveny (místo Maxiho a maminky 2 panenky Sally a Ann) o 3 skupiny dětí -- autistické děti, děti s Downovým syndromem, normální děti o kvazi-experiment (do skupin nebyly děti přirazeny náhodně) o závislá proměnná -- správná či nesprávná odpověď v tzv. Sally- Ann question Zkoumané osoby o 20 autistických dětí (diagnostikovaných podle uznávaných kritérií) o 14 dětí s Downovým syndromem o 27 normálních předškolních dětí (předpoklad, že mentální věk odpovídá chronologickému) Zkoumané osoby - věk Zkoumané osoby o průměrný chronologický a mentální věk (rozumová úroveň) byl u skupiny normálních dětí nižší než u ostatních dvou skupin o do skupiny autistických dětí byly vybrány děti s relativně vyšší rozumovou úrovní (průměrné neverbální IQ 82) Postup o E sehrál pro dítě scénku se dvěma panenkami -- Sally a Ann o nejprve se ujistil, že dítě ví, která panenka je která o Sally umístila kuličku na hraní do košíku; poté opustila scénu (pokoj) o Ann vzala kuličku z košíku a schovala ji do své krabičky Průběh testování dítěte Postup o když se Sally vrátila, zeptal se E dítěte: Kde bude Sally hledat svoji kuličku? o pokud dítě ukázalo na košík, odpovědělo správně (uvědomovalo si, že Sally bude mít nesprávné přesvědčení o umístění kuličky) o pokud ukázalo na krabičku, nedokázalo vzít v úvahu, že jeho a Sallyino přesvědčení se liší Postup o následovaly ještě 2 kontrolní otázky o Kde je ve skutečnosti kulička? (tzv. reality question) o Kde byla kulička na začátku? (tzv. memory question) Postup o postup byl opakován celkem dvakrát -- podruhé Ann umístila kuličku na jiné místo (do kapsy E) o správné odpovědi na všechny 3 otázky se proto v obou testech lišily Výsledky o všechny děti v obou pokusech správně zodpověděly kontrolní otázky o na testovou otázku (kde bude Sally hledat svoji kuličku?) odpovídaly děti konzistentně v obou testech správně či nesprávně (s 1 výjimkou ze skupiny dětí s Downovým syndromem) Výsledky Výsledky o všechny autistické děti, které odpověděly nesprávně, uvedly skutečnou pozici kuličky o 4 autistické děti, které odpověděly v obou testech správně, se svou mentální úrovní nelišily od ostatních ve skupině autistických dětí Diskuse výsledků o pokud děti odpověděly správně, znamená to, že dokázaly rozlišit mezi svým přesvědčením a přesvědčením panenky a na základě toho předvídaly chování panenky o u autistických dětí je možno vyloučit, že u jejich nesprávného odpovídání šlo o projevy negativismu (na kontrolní otázky odpovídaly správně) Diskuse výsledků o výsledky tedy podporují hypotézu, že autistické děti nedovedou používat teorii mysli, tj. reprezentovat duševní stavy a tak jsou značně znevýhodněny při predikci chování ostatních osob Diskuse výsledků o malá podskupina autistických dětí, která úkol zvládla, by měla být dále zkoumána o autoři předpokládají, že narušení sociální interakce bude mít u nich jinou povahu než u zbytku skupiny Závěry o neúspěch v testovaném úkolu je autory pokládán za specifický deficit o není možno ho vysvětlit pouhou mentální retardací, vzhledem k tomu, že děti s Downovým syndromem uspěly o tento kognitivní deficit může vysvětlovat jak nepřítomnost hry "jako" u autistických dětí, tak narušení sociální interakce Hodnocení studie o 2 hlavní omezení studie o 1) pro autistické děti jsou situace vyžadující zapojení představivosti (hra) neobvyklé o 2) Sally je jen panenka a autistické dítě ji nemusí chápat tak, že reprezentuje reálného člověka -- v tom případě nemůže mít žádná přesvědčení Hodnocení studie o Leslie a Frith (1988) proto v další studii upravili podmínky tak, aby co nejvíce připomínaly reálnou situaci o s testovaným dítětem byli v místnosti oba experimentátoři; všichni 3 společně schovali minci pod obrácený hrnek o pak Frith odešla; Leslie a dítě přesunuli minci pod vedlejší hrnek o když se F. vrátila, byla dítěti položena otázka, kde bude minci hledat o autistické děti opět odpovídaly chybně, podobně jako v experimentu s panenkami Následující výzkum o studie byla mnohokrát replikována a základní zjištění dále rozšiřována o hypotéza teorie mysli je poněkud zpochybňována zjištěním, že v původní studii i v replikacích se objevuje určitý podíl autistů, kteří úkol zvládli úspěšně o Baron-Cohen (1989) ukázal, že všechny autistické děti jsou neúspěšné ve složitějším úkolu (Co si myslí Ann, že si myslí Sally o tom, kde je kulička?") Následující výzkum o přesto se objevují důkazy proti tvrzení, že deficit teorie mysli je klíčovým kognitivním deficitem u autistů o Bowler (1992) ukázal, že mnoho dospělých autistů s dobrým intelektem dokáže zvládnou i složitější úkol ze studie z 1989 (jeho autisté však měli diagnózu Aspergerův syndrom, kde není nutnou podmínkou narušení vývoje řeči) Aplikace výsledků studie o podle autorů studie má vysvětlení chování autistů pomocí ToM praktickou hodnotu pro učitele a rodiče autistických dětí o např. vysvětluje frustraci autistického dítěte, které se snažilo komunikovat pomocí znakové řeči a nedokázalo pochopit, že mu nikdo nevěnuje pozornost, když znakuje pod stolem o podobně byly u jiného dítěte vysvětleny nevyprovokované záchvaty vzteku poté, co si jeho otec uvědomil, že dítě ukazuje na příborník se sladkostmi a čeká, že dostane něco dobrého a přitom v místnosti není nikdo, kdo by viděl, že dítě ukazuje Otázky k diskusi o Proč byly jako kontrolní skupiny k autistickým dětem využity skupina dětí s Downovým syndromem a skupina normálních dětí? o Jakým způsobem posloužily kontrolní otázky (reality a memory question)? o Jaký typ experimentálního plánu byl použit?