Problém "charakteristiky požadavků" Martin T. Orne Problém: zkreslení výsledků n Experimentální model použitý ve fyzice je velmi úspěšný, v psychologických vědách ne. n Je to proto, že subjekty jsou aktivní, nejen pasivně odpovídající na stimuly. n Zkreslit výsledky tedy může nejen očekávání experimentátora, ale i subjektu. Jak je to možné? n Experiment je specifická sociální situace. Experiment jako sociální interakce n V naší kultuře jsou role pokusné osoby a výzkumníka dobře a jednoznačně chápány -- subjekt souhlasí, že se nechá ovládat experimentátorem. n V situaci pokusu subjekt očekává a toleruje i značné nepohodlí n Ohled na vědy a experimentování: snaha účastí v experimentu "přispět lidstvu" (zejména u vysokoškoláků). Co z toho plyne? 1) Subjekty v pokusné situaci vydrží netušené věci Ornův pokus s úplně jiným úmyslem n Orne chtěl testovat, zda stupeň kontroly, který je vlastní hypnotickým vztahům, je větší než u vztahů při probouzení. n Snažil se tedy v předvýzkumu najít úkoly, které by pokusné osoby odmítaly dělat nebo je dělaly jen po krátkou dobu. n Vyloučil neetické úkoly, tj. navozující krutou fyzickou bolest, vyčerpání a podobně. n Hledal úkoly spíše nesmyslné a nudné. Ornův pokus n Zkoumané osoby měly například dělat součty na pokračování každých dvou sousedních čísel na listech s řadami náhodných číslic. Na každém listu měly udělat 224 součtů, přičemž každá osoba obdržela asi 2000 (!) listů. n Po instruktáži experimentátor odebral subjektu hodinky a odešel se slovy: "Pokračujte v práci, já se na konci vrátím." n Po pěti a půl hodinách se vzdal experimentátor, osoby měly sklon pokračovat v práci s malým úbytkem výkonnosti. Pokus o více deprimující pokus n Orne tedy zkusil zadat osobám další instrukci: po dokončení součtů si měly osoby vzít z velké hromady kartu, která určí další postup. n Na každé kartě však bylo napsáno: "Máte roztrhat list, který jste právě dokončili alespoň na 32 kousků, přejít k dalšímu listu a pokračovat ve stejné práci jako předtím; až dokončíte tento list papíru, vyzvedněte si další kartu, která vás instruuje dále. Pracujte co možná nejpřesněji a nejrychleji." n Úkol je zjevně úplně nesmyslný, pokusné osoby však setrvávaly v práci až po několik hodin "s poměrně malou známkou zjevného nepřátelství". Ornova smůla n Orne tedy nenalezl úkol, který by osoby odmítly splnit. n Zdůvodnil to tím, že v experimentální situaci samotné je velmi vysoký stupeň kontroly, testovat stupeň sociální kontroly v hypnóze je tedy obtížné. Ještě jedna ilustrace n Náhodní známí experimentátora byli požádáni, zda by mohli pro experimentátora něco udělat. Pokud souhlasili, chtěl výzkumník, aby udělali pět kliků. Osoby byly většinou ohromeny a jejich dotaz zněl: "Proč?" n Pokud však byli o totéž požádáni s tím, zda by se zúčastnili drobného pokusu, nejčastější odpověď byla: "Kde?" Co dále plyne ze specifičnosti experimentu jako sociální interakce? 2) Subjekty se snaží vyhovět tomu, co chce experimentátor zjistit, i když jim to neřekne Charakteristika požadavků n Zkoumaná osoba se snaží hrát "dobrý subjekt", aby přispěla ke konečnému potvrzení testovaných hypotéz. n Činí tak na základě signálů, které jí naznačují experimentální hypotézu, podle Orna "charakteristik požadavků experimentální situace". n K nim patří např. pověsti, řeči, úvodní instrukce, osoba výzkumníka i předchozí zkušenosti a znalosti subjektu. Co s tím? n Můžeme naznačovat dvojsmyslný účel experimentu. n Tím se však vystavujeme riziku, že si každá zkoumaná osoba vytvoří svou hypotézu o účelu a každá bude zkreslovat jinak. n Na druhou stranu, bude-li očekávání výzkumníka příliš zřejmé, hrozí, že "v zájmu zachování objektivity" budou zkoumané osoby zkreslovat výsledky opačným směrem. Co s tím udělal Orne? n Orne se pokusil udržet charakteristiky požadavků neměnné a eliminovat experimentální veličiny. n Využil k tomu simulující osoby, které nevystavil hypnóze (dokonce ani nebyly hypnabilní), ale poučil je, že mají jednat, jakoby zhypnotizovány byly. n Tyto osoby "podstrčil" nic netušícímu experimentátorovi, který tak dává stejné nápovědi skutečným i falešným (fake) pokusným osobám. Jak se mu to povedlo? n Simulující osoby byly velmi přesvědčivé, oklamaly dokonce i zkušené hypnotizéry. Byly tak vystaveny charakteristikám požadavků, avšak ne experimentálním podmínkám. n Míra, v níž byly falešné subjekty schopny chovat se identicky, je tedy zřejmě mírou, nakolik jsou za chování pravých subjektů zodpovědné charakteristiky požadavků spíše než uvedení do experimentálního (hypnotického) stavu. Použitá literatura: n Hoskovec, J. (1992): Tajemství experimentální psychologie. Praha: Academia.