Psaný a mluvený jazyk

                    mluvený                 psaný
forma, níž se znaky kontinuální zvukové     diskrétní grafické
vyjadřují           vlny                    jednotky
percepce probíhá    přijetím (slyšením)     lineárně, ale při
                    lineárního řetězce a    jisté zkušenosti
                    jeho až následným       "globálně"
                    dekódováním
osvojuje se         přirozenou cestou       vědomým učením
v mateřském
(1.jazyce)
v dalším jazyce     obv. didakticky         vědomým učením,
                    řízenou imitací         spolu psaní i
                                            mluvení
cílem osvojení je v komunikační úspěšnost   vazba ke kulturnímu
l. jazyce                                   dědictví
cílem osvojení je v podle dominujícího      potřeba porozumět
dalších jazycích    obecného cíle osvojení  jen psanému
                    cizího jazyka
                    (akcentace
                    komunikačního
                    přístupu, ale i
                    akcentace ???)
pokrývá komunikační soukromou, lokální, až  celonárodní, jen
sféru               v poslední době i       okrajově menší
                    celonárodní
volba výrazových    normou (často lokální)  kodifikací
prostředků je
vymezena
soubor jeho         místně, sociálně ...    základem je
prostředků je       diferencovaný           spisovný jazyk
existence v čase    především synchronně +  mezigenerační,
                    primárně hic et nunc =  tradicí vedené (i
                    jeho kvality jsou méně  "mimo čas a
                    uvědomovány             prostor") je chápán
                                            jako tezaurus
                                            vědění generací
změny jazykových    kontinuálně, i když si  změny kodifikace,
prostředků se dějí  někdy změny             které jsou
                    neuvědomujeme, norma    "nárazové" a
                    se postupně mění,       uvědomované
                    uvědomujeme si to
                    málo, kontinuum
                    vývojových změn
výstavba textu je   spontánností            připraveností
formována především kontaktovostí           kontakt "na dálku"
k členění a         prozodických            grafických
hierarchizaci       prostředků              prostředků
informace využívá   pauzy, silové,          mezery, velká
                    melodické proměny       písmena, tučné...
                    temporytmus