4.tematický celek: Vznik a rané období  evropského umělého
                           vícehlasu
                               

4.1   Vícehlas   jako   produkt  improvizačního  a  regulačního
  principu
  (   dvě   vlny  přílivu  vícehlasu  do  evropského  prostoru:
  kavkavská a  indicko-perská,  vícehlasé podoby
       evropské  liturgické   praxe  a  charakter  teoretického
  písemnictví  v závěru 1.tisíciletí)

4.2  Tropace  jako  praktický  a  teoretický  základ  formování
evropského umělého vícehlasu a
      jeho základní podoby
        (tropace  melizmatická,  textová  a  melodicko-textová,
organální a diskantová technika-charakteristika
         rozdílů)

4.2 Raná fáze vícehlasu
  (organum  hucbaldovské, organum nové, St.Martian de  Limoges,
  Santiago de Compostela, teoretické reflexe)
  
4.3 Notredamská epocha
  (základní  charakteristika  a její  přínos,  organum  duplum,
  triplum,     quadruplum,conductus,    notredamské     moteto,
  diskantové  partie,  clausulae -- vymezení rozdílu,  Leoninus,
  Perotinus,    hlavní    prameny   notredamského    vícehlasu,
  teoretické reflexe)

4.4 Ars antiqua
  (  vymezení  pojmu  a  základní  charakteristika,  Jan  XXII:
  Constitutio Docta sanctorum patrum (1322),
       hudební   přínos  epochy,  prameny  hudební,  teoretické
  reflexe, Franco  Kolínský, Petrus de Cruce,
     hoquetus, inovace moteta)

Literatura:

Aubry, Paul: Cent motets du XIIIme  siecle, Paris 1908
Černý,  Jaromír:  Středověký vícehlas  v  českých  zemích,  in:
Miscellanea musicologica 27-28,
                           UK, Praha 1975, s. 9-116
Coussemaker, Edmond de: L´art harmonique aux XIIme   et  XIIIme
siecles, Paris 1865
Eggebrecht,  Hans Heinrich: Musik im Abendland,  Piper  Verlag,
München 1991
Gülke, Peter: Mönche, Bürger, Minnesänger, Leipzig 1975
Hudba v českých dějinách (ed.Vladimír Lébl), Praha 1983
Kouba, Jan: ABC hudebních slohů, Praha 1988
Michels,  Ulrich:  Encyklopedický atlas  hudby,  Nakladatelství
Lidové noviny, Praha, 2000
Neues Handbuch der Musikwissenschaft ( ed. Carl Dahlhaus), Band
2:     Die    Musik    des    Mitelalters,    Wissenschaftliche
Buchgesellschaft Darmstadt, Laaeber-Verlag, Laaber, 1991
Schneider, Marius: Geschichte der Mehrstimmigkeit, Berlin 1935
Příslušná hesla v hlavních muzikologických encyklopediích.

 Prameny (hudební i teoretické):

Ad organum faciendum ( tzv. milánský traktát)
Codex Bamberg
Codex Calixtinus
Codex Montpelier (H 196) -- 8 sv.
Codex Las Huelgas
Codices ze Saint Martial
Colonia,  Franco de (Franko Kolínský): Ars cantus  mensurabilis
(Couss I, s.117n)
Cruce, Petrus de: Tractatus de tonis (Couss I, s.282n)
Garlandia, Johannes de (1190-1272): De musica mensurabili (  ca
1240, Couss I, s.175n)
Hucbald: De harmonica institutione (GS I, 104n)
Leodiensis, Jocobus: Speculum musicae (ca 1330, Couss II)
Magister    Lambertus:   Tractatulus   de   musica    (    tzv.
Pseudoaristoteles; Couss I,  s.251n)
Magnus liber organi de graduali et antiphonario
(  opisy:  Codex  Helmstedt  628, knihovna  vévody  Augusta  ve
Wolfenbüttelu (ca 1250)
              Pluteus. Rukopis Medicejské knihovny ve Florencii
( po 1240)
             Rukopis madridské Biblioteca nacional (okolo 1250)
              Codex  Helmsted 1099, knihovna vévody Augusta  ve
Wolfenbüttelu)
Odington, Walter: De speculatione musicae (ca 1280; Couss I, s.
182n)
Organální traktát Montpelier
Pařížský organový traktát (Couss II, 74)
Pseudohucbald: Musica enchiriadis (GS I, 152)
Roman de Fauvel
Quido  z  Arezza: De diaphonia id es organi praecepto (1025/26;
Micrologus, GS II, 2 )
Vatikánský  organový traktát s podtitulem "De  regulis  organi"
(ca 1225-1250)
Winchesterské tropáře (CC 473, Bo 775)