6.tematický celek -- Renesance a hudba
                               

Johannes  Tinctoris (1435-1511??): Liber de arte  contrapuncti
(1477)

1. Generační dělení:
Hans Heinrich Eggebrecht: Musik im Abendland (1991)

1.generace skladatelů (narozeni okolo 1400):

Guillaume Dufay (ca.1400-1474)
Gilles Binchois ( ca.1400-1460)

2.generace skladatelů (narozeni okolo 1430):
Johannes Ockegham (ca. 1410-1497)
Antoine Busnois ( ca.1430-1492)

3.generace skladatelů (narozeni okolo 1450):
Josquin Desprez ( ca.1440-1521)
Jacob  Obrecht ( 1457-1505)
Heinrich Isaac ( ca 1450-1517)
Pierre de la Rue ( cca 1460-1518)
Johan Mouton (ca 1459-1522)

První generace německých skladatelů:
Adam von Fulda
Alexander Agricola,
Heinrich Finck

4.generace skladatelů ( narozeni okolo 1500):
Nicolaus Gombert (ca. 1495-1560)
Jacobus Clemens non Papa (ca.1510-1555)
Clément Janequin ( ca. 1485-1558)
Adrian Willaert ( ca. 1490-1562)
Cyprian de Rore (1515-1565)

5.generace skladatelů (narozeni okolo 1520):
Orlando di Lasso (1532-1594)
Phillipe de Monte ( 1521-1603)
Giovanni Pierluigi da Palestrina ( 1525-1594)

6.generace skladatelů (narozeni okolo 1550):
Jan Pieterszoon Sweelinck ( 1562-1621)
Luca Marenzio (1553-1599)
Don Carlo Gesualdo (1560-1613)
Giovanni Giacomo Gastoldi (1550-1622)
Giovanni  Gabrieli (1554-1613)
Claudio Monteverdi (1567-1643)


2. Dějiny skladby

1.  Harmonie
2.  Vokální polyfonie
  2.1 Kantofirmální technika
  2.2 Technika proimitování  dílčích úseků
2.3 Madrigal
     Madrigali de diversi (1530)
     [ Constanzo Festa, Jacob Arcadelt]
     Anglie: William Byrd, Thomas Morley
     Německo:  Hans  Leo  Hassler,  Heinrich  Schütz,   Jonann
     Hermann Schein
         Musica  reservata [ Adrianus Petit  Coclico:  "Musica
reservata. Consolationes piae ex

psalmis Davidicis" (1552)
3.  Autonomie hudby
  Tenorová mše (Leonel Power)
  Missa  parodica (parodovaná mše- citační mše; Jacobus  Paix:
  Missa    parodia   Motettae   Domine   de   nobis   auxilium
  Th.Crequilonis (1587)¨; Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic:
  Missa quinis vocibus super dolorosi martyr.

4.  Krystalizace samostatné instrumentální hudby
5.  Zavedení a potvrzení pojmů ingenium a opus.


3. Přehled hudebních druhů

3.1 Útvary s latinským textem:
  Cyklická kantofirmální mše
  Parodická mše
  Magnificat, hymnus, žalm
  Moteto
  Světské moteto
3.2 Útvary na národní jazyky:
   Francouzský šanson (tři vývojové fáze)
   Italský madrigal
   Villanella

4.  Vícehlas v českých zemích

3.1 Období 11.-12.století

3.2 Období 13.-14.století
[   první  doklady  o  existenci  vícehlasu,  olomoucký  děkan
Bartoloměj, knihovní inventář opatovického kláštera,
   zákazy  pražských  synod, engelbergské moteto,  kantilénová
píseň, vícehlasá cantio]

3.3 Období 15.-16.stol.
[  dvorské kapely,  rudolfínská kapela, vícehlasý bohoslužebný
zpěv, literátská bratrstva, kancionály, Petrus
    Wilhelmi  de  Grudencz, nizozemský polyfonní  styl,  škola
českých polyfoniků -- výčet, hlavní typy vícehlasé
    duchovní  tvorby: mše, moteto, vícehlasá  duchovní  píseň,
světská tvorba: madrigal francouzský šanson,
    hudební teorie: Mikuláš z Kozlí, Václav z Prachatic, Pavel
Žídek z Prahy, Václav Philomates, Jan Blahoslav,
   J.Josquin]