Paradigma kognitivní vědy Paradigma vnímání Vnitřní myšlenkový model předchází vjemům Paradigma myšlení Myšlení jsou převážně výpočetní operace Mind-Body t vsi kal ism us Vše jsou jen bioelektrické a biochemické procesy mozku. Vše lze vysvětlit zkoumáním mozku Epifenomenalismus - mentální fenomény jsou jen vedlejšími produkty činností mozku. Emergetismus - nadkritická aktivita neuronů dává vznik mentálním fenoménům. Psychofyzický funkcionalismus - mentální jevy jsou určeny svým místem ve funkčních relacích individua Eliminativismus - mentální jevy jsou falešné teoretické konstrukty. Mentalismus Mentální procesy jsou určující pro činnost mozku. Duše je nezávislá. Dualismus Identismus Existují dvě nezávislé substance: Mozek a Mysl Supervenience - neexistuje žádný proces v mysli, který by nebyl doprovázen procesy v mozku a naopak. Mysl a mozek - to jsou jen dvě slova pro jedu a tutéž věc. Piaget a ontogeneze myšlenkových operací Senzomotorické stadium: (0-18 měsíc) orientace v prostoru a čase Symbolické předpojmové stadium: (- 4 rok) první slova, egocentrismus Období názorného myšlení: (- 8 rok) percepce převládá Období konkrétních logických operací: (- 12 rok) vztah mezi prvkem a třídou; třídění a srovnávání Období formálních logických operací: ( po 12 roce) ideály a možné světy, zásady klasické logiky Myslení Lidské myšlení je čistým perpetuálním pohybem. Může operovat s počitky, vjemy, pojmy, představami, tóny, symboly, čísly, atd. tzn. s intencionálními obsahy mysli, avšak vždy s něčím; a samo je čistým pohybem, který tyto počitky, vjemy, pojmy, představy, tóny, symboly, čísla, atd., tedy intencionálni obsahy mysli unáší smícháváje, avšak je za nimi jako něco samostatného. Max Muller vypozoroval, že latinské sloveso „cogito" pro „mysleť etymologicky znamená smíchat dohromady. In: Hadamard, J.: The Matematician's Mind. Princenton University Press 1996, s. 29 Myšlenka Myšlenka = nevyslovená věta Myšlenka = výrok = věta o jejíž pravdivosti má smysl uvažovat Myšlenka = subjekt predikátové tvrzení Klasické zásady logiky Zásada totožnosti (principium identitatis) - každý výrok, který je pravdivý (nepravdivý) v nějakém okamžiku, je pravdivý (nepravdivý) také v každém jiném okamžiku (p -> p) ??? O jak dlouhé časové období se jedná??? Zásada sporu (principium contradictions) -je vyloučeno, aby výrok i jeho negát byly oba pravdivé (neplatí (p & non p)) ??? Vlak stojí; Tento obraz je krásný??? Zásada vyloučeného třetího (principium exclusi tertii) - alespoň j eden ze dvou protikladných výroku j e logicky nutně pravdivý - (třetí možnost není-tertium non datur) (p v non p) ??? Mužstvo X neporazilo mužstvo Y ??? Zásada dostatečného důvodu (principium rationis sufflcientis) - žádný fakt nemůže být shledán pravdivým nebo existujícím bez dostatečného důvodu, proč jest tomu tak a nejinak (G. W. Leibnitz) ??? Důvod je nezdôvodneným předpokladem ??? Operace lidského myšlení: Popis: Negativita: To není to Identita: To je to Komparace: To je jako to, nebo to není j ako to Generalizace: Tyto mají společné toto Abstrakce: Toto charakterizuje to a toto necharakterizuje to Symetrie: To nastane proto, že takto je to v rovnováze k onomu Extrapolace: Toto bude pokračovat takto, protože pokračování je funkcí onoho Eliminace: Toto nepatří k oněm, protože se nevyznačuje tímto; nebo se vyznačuje tímto, což ony nemají Kombinatorika: Tyto lze zkombinovat do tolika těchto; toto lze doplnit tímto, abychom získali ono; Trojčlenka: Toto se má k tomu, jako ono se bude mít k onomu Sylogismus: Jestliže to se má k onomu jako ono se má k tamtomu, pak to se má stejně k tamtomu. ?????? Sylogismus - hypotetický /implikace - disjunktivní - kategorický Praktická úroveň Idealizační úroveň Teoretická úroveň Praktická úroveň: • Lidské myšlení se na této úrovni opírá o své dřívější prožitky, tzn. že jde o proces dostupný ze zkušeností obsahující jak retence, tak i protence. • Operace mají výrazně individuální charakter, neboť zkušenost je individuální a mnohdy také nepřenosná, nemá charakter všeobecnosti. • Operce lidského myšlení j sou kontinuální. • Pracuje se s představami - mnohdy vizuálními a se zkušenostními obsahy mysli. • Převažuj í konvence. • Operace jsou založeny na důvěře, nebo víře, že svět je takový jak jej lidské myšlení prožívá. Idealizační úroveň: • Operace lidské myšlení jsou diskursivní, tzn. že je sledován určitý cíl a postupuje se krok za krokem. Následná operace je vždy vyvozená z předchozí. Operace mají axiomatický charakter. • Jde o formalizovane operace lidského myšlení se symboly, které reprezentující věci. Symboly jsou kvantované a jsou diskrétními jednotkami. • Jako pravidla vyvozování využívá lidské myšlení principy logiky a pojímá pravdivost jako koherenci. • Lidské myšlení nepracuje se symboly kontinuálně, jak je tomu při operacích lidského myšlení na úrovni praktické a nevyužívá zkušenostní vzorec řešení události. • Lidské myšlení hledá řád ve svém pohybu a srovnává jej s prožitky. Teoretická úroveň: • Operace lidského myšlení na úrovni teoretické zahrnují co nejširší oblasti aspektů, vztahů a vazeb, na jejichž základě je možné konstituovat a objasňovat celistvost světa. • Základem je holistický přístup, který přesahuje rámec individuální zkušeností a konkrétností. • Jde o operace využívající komplexní schémata, která jsou vnitřně konzistentní a harmonická. • Lidské myšlení operující na teoretické úrovni pracuje se symboly, v nichž jsou obsaženy intence duchovních výtvorů. • Lidské myšlení uchopuje tyto intencionálni obsahy jako celky Typy zatíženosti úsudků Typy zatíženosti Apriori Dostupnost Generalizace Ukotvení a přizpůsobení Nekonzistence Konservatismus Aktuálnost Vzory a autority Úspěch a neúspěch Hledání podpůrných důkazů Podceňování nejistoty Popis Jak se vyhnout zatíženosti Možné apriorní formy poznání (čas, prostor, úsudkové formy) Spoléhání se na specifické události a vyloučené ostatních souvisejících jevů Jev zobecníme pro celou třídu jevů Předpovědi jsou nadměrně ovlivněny počáteční informací Neschopnost dodržet koherentnost úsudku v obdobných případech Neschopnost změnit názor ve světle nových informací Novější události převládají Uplatňování vzorů a neopodstatněné spoléhání na experty Úspěch přičítáme sobě a neúspěch svalujeme na okolnosti Pamatujeme si důkazy o nichž jsme přesvědčeni Přílišný optimismus • • • Uvažovat vše Nedělat rozhodnutí jen na základě dojmu Zjistit si všechny potřebné podklady Zajistit objektivitu informací. Prověřit je Formalizace a dodržování stejných pravidel v rozhodovacích procesech Adaptabilita a otevřenost Uvažovat fundamentální faktory Ověřovat názory expertů a nacházet nezávislé zdroje Poučit se z chyb. Neopakovat jen úspěšné operace Sbírat odporující názory a promýšlet je Zvažovat všechny možnosti