VLASOVÉ OZDOBY A NÁUŠNICE šperk vrbového listu (PDM 161:14) - epišňůrový kulturní okruh, nitranská náušnice příkazského typu (PDM 162:12) - epišňůrový kulturní okruh, nitranská náušnice bydžovského typu - terčovité náušnice, BA1 - ojedinělý nález náušnice/záušnice sedmihradského typu (= loďkovité, sibinské) - zhotovené ze silnějšího, hladkého drátu, jenž je na obou koncích zesílen a přetažen přes sebe - časté v hrobech únětické kultury bez rozdílu věku a pohlaví - ve větších a širších exemplářích známy z otomanské kultury - pravděpodobný je původ na Předním Východě - BA1-BA3 vlasové ozdoby z jednoduchého drátu loppenringy, lockenspiralen (PDM 159:17) - nejprve jsou jednoduché (eneolit) a potom více kliček - v KZP i roztepanou a vybíjením zdobenou ploškou ozdoby z dvojitého drátu - noppenringy (PDM 147:24-28; 159:11-14) - ve značné oblibě v UK, téměř výhradně ženské hroby - málo ale objevují se i ve střední a ml. DB ČELENKY A DIADÉMY plechové pásky - na Slovensku a v Karpatské kotlině doloženy již ve středním eneolitu - doloženy po celou starší DB (Ostroh, Ostrožská Nová Ves, otisk čelenky na lebce z Čejče), v Barci na Slovensku doložena výzdoba slunečním motivem - nedá se doložit kontinuita do PP - PP (Štramberk 4 s výzdobou vybíjením, HB1, nezachovaný diadém ze Slatinic - drátěný s rozetami, srovnej Novotná a Gedl) - složité vybíjené vzory i puklice na nálezech z Býčí Skály diadémy - vyskytují se v různých variantách - na Slovensku z PP drátěné s postraními spirálami ze shodného výrobního okruhu jako růžicovité spony, ale i plechový typ Váczsentlászló [:vácsentlásló] - z Rakouska ze skupiny Ulterwöbling, Franzhausen I - v ženském hrobě ozdoba hlavy ve tvaru hřebene přilby - ojedinělé případy související patrně s významným společenským postavením svého nositele NÁKRČNÍKY drátěné nákrčníky - již ve středním eneolitu se objevuji na Slovensku (Velká Lomnica) a známe je po st. DB - tordovaný drátěný měděný nákrčník ze středního eneolitu na Slovensku (Velká Lomnica), občas se v eneolitu vyskytují ve vnitrokarpatském metalurgickém okruhu - drátěné nákrčníky se vracejí v PP v různých variantách (hladké, tordované, z nekonečného drátu) hladké lité nákrčníky (PDM 147:21; 159:21) - spojeny s únětickou kulturou, ale vyskytují se výjimečně do kosiderského horizontu BB1 - někdy zakončeny spirálkou, někdy jen ohybem - vyvstává otázka formálního rozdílu mezi nákrčníkem a surovinou (hřivny) - zajímavý je malý výskyt v únětických hrobech v Čechách, a že žádné nepocházejí z únětických hrobů v Polsku - analogické z PP, pro jejich výskyt ve střední DB nejsou doklady - diskontinuita lité tordované (kroucené) (PDM 198:20) - rozšířeny po celé střední Evropě - rozlišujeme více variant, které jsou však pro datování nevýznamné - nejstarší pocházejí ze starších PP jedná se o tenké jemně tordované exempláře, které se vyskytují spolu s jinými typy až do halštatu, rozhodující pro chronologii je technika výroby, mladší jsou z kvalitnějšího kovu - exempláře s masivnějším tordováním od HB do halštatu, někdy se jedná o tzv. nepravé - odlévané tordování (užíváno lití na ztracenou formu) - na obou koncích zahnuté v očka, někdy na jednom konci očko a na druhém háček k zapínání - v mladších PP se objevuje změna v tordování (tzv. Wendelringe), nejprve jednoduchá později vícenásobná, jsou typické pro lužický kulturní okruh (PDM 198:21) - výjimečná forma vícenásobných nákrčníků (Slatinice, Žilina) rýhováním zdobené - zpravidla s rovnými nebo zužujícími se konci - oproti tordovaným ve výrazně nižším počtu, mohou být z tyčinky kruhového i čtvercového průřezu - výjimečně i zapínání - po celá PP PRSTENY prosté z tyčinky nebo pásku - zpravidla bez chronolog. významu se štítkem - starší DB s růžicemi (PDM 168:27) - stř. DB spirálový s růžicemi NÁRAMKY doba bronzová náramky vinuté z jednoduchého či dvojitého drátu (PDM 147:20; 159:15-16, 162:24) - viz vlasové ozdoby nápažníky/náramky borotického typu - plechové náramky s rytou výzdobou klikatek a rytých linií - podkládány organickým materiálem, pro snadnější nošení - charakteristické pro únětickou kulturu na Moravě a Dolním Rakousku - datování BA2 žebrované nápažníky - výroba odléváním - charakteristické pro únětickou kulturu v Čechách, Německu, Polsku - datování BA2 náramky s podélným žebrováním - časná a starší PP v středodunajském prostoru páskové náramky - rozlišovány na základě kombinace průřezu a výzdoby - s trojúhelníkovým průřezem (PDM 172:18-21, 177:10-13) - masivnější tvary s rozšířenými konci a bohatým zdobením jsou charakteristické pro starší a střední mohylový stupeň, později se objevují i tenké náramky trojúhelníkovitého průřezu, výskyt do konce starších PP, výzdoba rytých oblouků je charakteristická pro náramky střední doby bronzové - náramky kruhového průřezu se zesílenými konci, stř. DB - s čočkovitým průřezem BC-HA - s oválným průřezem a D, kruhovým průřezem, výzdoba pravidelná, opakuje se, rytá výzdoba z drobných rýžek do tvaru písmene V, kombinovaná svislými čárami, stř. - ml. PP (PDM 198:11, 214:54) - rýžkami vyplněná klikatka v ml. PP náramky s konci zatočenými do oček (PDM 196:8) - st. PP kruhy typu Štramberk (PDM 204:20-22) - masivní kruhy s příčným rytím či žebrováním - charakteristické pro KLPP v HB1 náramky s růžicemi (PDM 203:22) - z tyčinky kruhového, oválného, ale i trojúhelníkového a čtverhranného průřezu - častá rytá výzdoba - vyskytují se od střední DB až po střední PP spirály typu Salgótariján (BC-HA1) - masivní, s asymetickými růžicemi - charakteristické pro prostředí piliňské kultury, importy spirálovitě vinuté nápažníky (nánožníky) - v jednoduché variantě vinuté z ploché tyčinky se objevují průběžně od st. DB - ve střední DB často růžice na koncích tvary jsou často páskové se středovým žebrem a s výzdobou vybíjením, od kosziderského horizontu po přechodný horizont Blučina (Hulín, Tučapy, Předmostí, Hodonice) (PDM 174:, 19, 23, 179:8) - v době PP páskové se středovým žebrem přesekávané rýhami (výjimku z depotu ze Slatinic) a mají zpravidla zúžené konce, jen výjimečně očko, či malá růžice (Štramberk, Zádvěřice) - dožívají se závěru HB masivní tordované náramky - charakteristické pro KLPP - tordování může být jemné i hrubé, někdy také nepravé tordování v podobě šikmých rýh - také se vyskytují od starších PP, hrubé tordování se také objevuje od HB houpačkovité nánožníky - rozšířeny v prostoru hornodunajských PP - HB, zejména HB2-3 halštat lité žebrované náramky (PDM 241:9) plechové žebrované (PDM 245:35) turbany (PDM 234:24-25) tyčinkovité náramky (PDM 234:21) - z tyčinky kruhového a nebo oválného průřezu - konce rovně zakončeny nebo pečetítkovitě - konce někdy dosahují k sobě, jindy se mírně přesahují - může být rytá výzdoba OPASKY - zápony typu Unterhaching - Ivanovice - stř. PP - pásová zápona z Přestavlk - st. PP - části plechových opasků typu Riegsee s rytou výzdobou spirály (Blučina, Drslavice) - části plechových opasků s háčkovitým ukončením - st. PP - části plechových opasků s vybíjenou výzdobou - celá PP, velké geografické rozšíření PUKLICE (Buckel) - puklicovité knoflíky s 1-2 oušky na vnitřní straně, kalotovité nebo rovné, stř. DB - st. PP - z Černotína s vybíjenou výzdobou - HB - rombické pukličky - po celá PP ZÁVĚSKY - na Moravě nejsou příliš časté, ale je možné se setkat se všemi základními typy terčovité závěsky (PDM 177:4-5; 172:13-17) - kruhového tvaru většinou se závěsnou trubičkou - se středovým trnem - charakteristické jsou pro území Karpatské kotliny v BB1, mladší i na Z (českofalcká MK) - datování: starší a střední MK (BB-BC1) srdcovité závěsky (PDM 177:2-3) - také pocházejí z Karpatské kotliny - jednoduché otevřené BB - uzavřené s příčkou BB2-BC - uzavřené s výběžky z příčky BB-BC lyrovité závěsky - někdy považované za chrániče hrotů jehlic - BD-HA1 měsíčkovité závěsky - datování BC-HA nálevkovité závěsky - vyvíjejí se od stř. DB do HA - na Moravě 41 ks depotu z Tučap (přechod MK/PP), ale tento tvar až do poč. PP (PDM 203:4) listovité závěsky - obecně PP - z depotu z Hulína (PDM 174:18), z Přestavlk (PDM 203:6) a z mohyly ve Velaticích (PDM 180:13) kolečkovité závěsky - BA3-HA tvaru přesýpacích hodin - již od počátku PP, charakteristické pro střední a mladší PP (PDM 198:27) brýlovité ozdoby - dvě období výskytu st. - stř. DB v karpatském prostoru - mladší charakteristické pro střední a mladší PP (PDM 196:15-16; 203:28) KORÁLKY - jantarové - zpravidla zničeny žárem - skleněné - výjimečně doloženy již v nejstarší době bronzové - měděné/bronzové - perleťové - z dentálií - starší DB (PDM 162:11, 13) - hliněné - kostěné - rourkovité bronzové spirálky - vkládány mezi korálky, ale i samostatně, již od st. DB