Petra Zelená

                                   Kostrové pohřby na sídlištích

   

   Kostrové pohřby na sídlištích se vyskytují po celý zemědělský pravěk a pokračují až do raného
   středověku.

   Nachází se většinou v zásobních a jiných jamách, příkopech a valech, v základech domů (tzv.
   stavební oběti) anebo v samostatných hrobových jamách.

   Kostrové pohřby se dají rozdělit na dvě skupiny: 1) rituální (pietně uložené), 2) nerituální
   (pohozené). Mohou být s milodary nebo bez milodarů, obsahovat celou kostru, části kostry nebo
   pouze jednotlivé kosti. Na kostrách se často objevují stopy násilí, zvláště u nerituálních
   pohřbů. Jednotlivé kosti se stopami pálení a štípaní mohou být dokladem antropofagie.

   V době bronzové se kostrové pohřby na sídlištích objevují zvláště v období únětické kultury
   (např. Cezavy u Blučiny, Těšetice-Kyjovice), věteřovské skupiny (např. Velké Pavlovice,
   Olbramovice), na přelomu střední a mladší doby bronzové (např. Hradisko u Kroměříže, Velim u
   Kolína) a nejvíce nálezů máme z velatické (např. Cezavy u Blučiny) a knovízské kultury (např.
   Knovíz u Slaného, Čachovice). V pozdní době bronzové jsou nálezy vzácnější (např. hradisko
   Stillfried v Rakousku).

   

   Důvody pohřbívání na sídlištích:

   1) etnicko-sociální - podmaněné obyvatelstvo

   2) rituálně-religiózní - rituály v době nepříznivých podmínek

   3) ekonomicko-sociální - nižší vrstva obyvatel, otroci

   4) morálně-právní - popravy provinilců, např. kamenování

   5) nouzové - v době války, epidemie

   6) tajné

   7) ženy zemřelé při porodu nebo v šestinedělí mohly být považovány za nečisté, a proto nemohly
   být pohřbeny normální způsobem, stejně jako malé děti, které ještě nepatřily do společnosti

   

   

   literatura:

   BOUZEK, J. - KOUTECKÝ, D. 1980: Mohylové a knovízské kostrové "pohřby" v jámách ze
   severozápadních Čech, Památky archeologické 71, 360-432.

   RULF, J. 1996: Problematika pohřbů na sídlištích v českomoravském pravěku, Študijné  zvesti AÚ
   SAV 32, 115-123.