Nomádi

   

   Pod tímto názvem je třeba si představit formu hospodářství, které je vytvořeno chovem dobytka
   bez stájí. Neexistuje tu pravidelné zemědělství a ani trvalá sídliště. Nomádi jsou velmi úzce
   spojeni s přírodou. Jejich role ve společnosti je chápana jako destruktivní --např.: Hunové.
   Nomádský způsob života může kdekoliv a kdykoliv vzniknout, jelikož je to nejlepší forma
   existence a jistota přežití -- např.: velké ekologické změny. Hlavní strava nomádů jsou mléčné
   produkty a maso. Převážně chovali ovce, kozy, hovězí, koně a velbloudy -- v sev. Evropě také
   byl chov sobů. Příbytky tvořili jurty a pojízdné vozy.

   

   Polonomádi se liší tím, že mají pevné sídlo, ale také chovají převážně dobytek. U nich bývá
   stěhování jen cyklické -- stěhují se na letní a zimní pastviny.

   

   Jezdečtí nomádi -- ozbrojená složka. Původně vznikli k ochraně svých stád a nebo k získání
   nových pastvin. Později podnikali loupeživé nájezdy kvůli kořisti, která měla zajistit status
   ve společ. hierarchii. Jejich hlavní zbraní byl reflexní luk a kůň (měli většinou dvoukřídlé
   či trojkřídlé bronzové šipky). Někdy používali i meč, řidčeji také různé pancíře. Jejich
   taktika byla především v rychlosti, dobré znalosti terénu

   a napadání ze zálohy.

   

   Kavkaz/Kubánská oblast

   Nejstarší jezdecké hroby jsou na SV Kavkazu. Pohřbívali do mohyl. Výbava hrobů: kopí,
   bimetalické dýky, dlouhé meče, bronzové bojové kladiva, různé pancíře (patří sem i špičatá
   přilba "Spitzkappenhelme" -- důkaz kontaktů s Předním Orientem). Chybí zde sady šipek. Válečník
   byl pohřben i s koněm -- bronzové koňské postroje Novočerkasského typu. Zřejmě zde existovala
   silná bojovná kasta. Tyto hroby byly převážně datovány do 9. stol. BC.

   

   Karpatský oblouk

   Jako reakce na ekologickou krizi, která vznikla antropogenním vývinem, dochází v průběhu 10.
   stol. BC v Alföldu a v okrajových zónách ve výběžku Karpat k politicko-sociálním změnám --
   vznik nomádů. Objevuje se zde převážně typ seminomádských a nomádských společenstev. Těmto
   Karpatským skupinám vděčíme za to, že

   ve stř. Evropě se jezdectvo stalo symbolem vyššího statutu. Kombinací domácí znalosti chovu
   koní z pozdní doby bronzové a vlivem z východu, vznikla kultura Fuzessabony-Mezocsát.

   

   Kultura Černogorovka

   Vznikla kolem 9.- 8.stol. BC. Rozprostírala se od ústí Dunaje po Volhu. Na pohřebištích se
   nacházejí mohyly, ploché hroby a také sekundární pohřby ve starších mohylách. Tyto hroby
   patřili k jezdecké nobilitě. Chybí zde pohřby dětí a hroby žen nejsou tak časté, protože
   pohřbívány byly jen ženy z vyšších sociálních vrstev. Archeologický materiál pochází především
   z hrobů. Výbava jezdeckých hrobů: kostěné postranice, bronzová udidla, reflexní luk
   (předskýtský doklad), kostěné šipky, bronzové dvoukřídlé šipky  (někdy i s trnem), bimetalové
   dýky, krátké nebo dlouhé meče (jen v nejhonosnějších hrobech). V hrobových nálezech se
   objevují i udidla Novočerkasského typu -- možná šlo o určitou etnickou (mohlo se jednat o
   Skýty) či sociální diferenciaci.

   Není jasné zda tato kultura byla předskýtská či předkimmerijská.

   

   Kimmeriové

   Indo-íranské bojové etnikum. Pocházejí z jihoruských stepí (Kubánská oblast) v rámci kultury
   Černogorovské (s vlivem kultury Belozerka). Do Karpatské kotliny přišli kolem 9.stol. BC --
   bronzové depoty typu Hajdulöszörmény.

   

   Historické prameny:

   Řecký historik Herodotos -- ve svém díle vytváří svůj vlastní název "Kimerrijci". Bylo to pro
   jezdecké nomády, kteří dělali nájezdy z Černomoří do Malé Asie. Herodotos popisuje ve svém
   díle Kimmerijce mnohem později -- jako dávnou vzpomínku, a proto nemůžeme považovat jeho dílo
   za úplně věrohodné. 

   Assyrské QU. Rovněž Assyřané zobrazovali Kimmerijce na kamenné stély, avšak nedávali těmto
   nomádským jezdcům jméno.

   Vlastnosti kmenových vůdců:

   Vůdci byli silné osobnosti (museli mít určité vlastnosti) a zároveň museli pocházet
   z aristokracie. Byli to bohům podobní herojové. Vůdčí bojovníci přijímali do družiny statné
   bojovníky různého původu.

    

   Kimerijskou dobu můžeme dělit :mladší fáze - kultura Černogorovka

                                                            starší fáze -- kultura Novočerkasská
   (staroskýtská)                                                           

   

   Kimmerijci zmizeli v 7. stol. BC, kdy byli poraženi Skýty.

   

   

   Závěr:

   1. Název "Kimmerijci" je smyšlený a od 9. stol. BC to byly jen Skýtové.

   2. Kimmerijci opravdu existovali a v jejich kmenovém svazu bojovali Skýtové jako menšina
   např.: analogie od Hunů -- kdy na jejich straně bojovaly i germánské kmeny. Poté co se určitým
   způsobem Kimmerijci vyčerpali, porazili je Skýtové a stali se vůdčím kmenem.

   3. Kimmeriové jako kmen existovali sami o sobě a v 7. stol BC byli poraženy Skýty.

   

   

   

   Použitá literatura:

   K poctě Vladimíru Podborskýmu: Bouzek, J. Die Kimerier und Mitteleuropa.

   Podborský, V. (2001). Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno

   Nomadismus 2002: (Schenk, W.; Hardt, M.) Reallexikon der Germanischen Altertumskunde 21,
   Berlin - New York, 262-265.

   Reiternomaden 2003: (Metzner Nebelsic, C.) Reallexikon der Germanischen Altertumskunde 24,
   Berlin - New York, 399-407.