LITEVSKÉ SLOVESO A DISTRIBUCE AKUZATIVU A GENITIVU

   

   1. Pro používání akuzativu a genitivu platí obecná zásada, že spolu s významem každého
   litevského slovesa  si musíme zapamatovat také jeho rekci. Musíme vědět, že např. litevské
   tiketi (věřit) vyžaduje objekt v instrumentálu: tiketi meile (věřit v lásku).

   

   Akuzativ se v litevštině zpravidla pojí s tranzitivními slovesy:

               statyti namą (stavět dům)

               rašyti laišką (psát dopis)

               sakyti tiesą (říkat pravdu)

   

   Objekt v genitivu vyžaduje řada různých sloves. Gramatika je třídí do několika sémantických
   okruhů, pro praktické aplikování jazyka však platí, že je musíme prostě znát. Několik
   příkladů:

   

               trokšti šloves (toužit po slávě)

               pavydeti sekmes (závidět štěstí)

               klausyti tevu (poslouchat rodiče)

               klausti kelio (ptát se na cestu)

               bijoti tamsos (bát se tmy)

               man reikia vaistu (potřebuji léky)

   

   Poznámka: odvozená slovesa nemusí zachovat rekci původního slova. Např. prefixové deriváty
   s předponami pri-, per-, at-, odvozené od tranzitivních sloves, vyžadují objekt v genitivu:

      skinti geles (trhat květiny) -> priskinti geliu (natrhat si spoustu květin)

                   valgyti obuolius (jíst jablka) -> persivalgyti obuoliu (přejíst se jablek)

                   valgyti medu (jíst med) -> atsivalgyti medaus (přejíst se medu)

   

   2. Akuzativ a genitiv v litevštině alternují ve specifických gramatických a sémantických
   kontextech. Jedná se o záporový genitiv a tzv. genitivus partitivus.

   

   2.1. Tranzitivní slovesa se záporem v litevštině vyžadují objekt v genitivu:

               statyti namą  -> nestatyti namo

               rašyti laišką -> nerašyti laiško

               sakyti tiesą -> nesakyti tiesos

   

               Totéž platí také v případě, pokud se mezi záporným slovesem a objektem vyskytuje
   další sloveso (slovesa):

               Ji neprisiruošia parašyti laiško. (Ona se nechystá napsat dopis.)

               Ministerija nenori leisti pradeti statyti mokyklos. (Ministerstvo nechce povolit

   zahájení výstavby školy.)

             

               V případě nepřímé negace zde systém jazyka připouští vedle genitivu také akuzativ:

               Neužmiršk grąžinti knygos / knygą. (Nezapomeň vrátit knihu.)

               Jis nedriso pasakyti tiesos / tiesą. (Neodvážil se říct pravdu.)

   

               Poznámka: Je značně obtížné určit, kdy se jedná o "nepřímou negaci". Ve všech
   případech se doporučuje použít konstrukce s genitivem.

   

   2.2. Genitivus partitivus je prostředkem k vyjádření skutečnosti, že se jedná o část objektu
   nebo jejich neurčité množství. Konstrukce s akuzativem naopak vyjadřují, že se jedná o celý
   objekt nebo o jejich přesně určené množství, např.:

             

   išgeriau vandens (dal jsem si trochu vody [neurčité množství]) -> išgeriau vandeni (vypil

   jsem veškerou vodu [celý objekt])

   turiu pinigu (mám nějaké peníze [neurčité množství]) -> turiu pingus (mám všechny peníze [celý

   objekt])

   valgyk torto (dej si dort [část, kousek]) -> (su)valgyk tortą (sněz dort [celý])

   

   

   V uvedených příkladech se nejedná se o gramaticky špatné či správné použití akuzativu či
   genitivu, nýbrž o správné vyhodnocení konkrétní jazykové situace a o přesné vyjádření toho, co
   chceme říct. Situace pro uplatnění uvedených příkladů si můžeme představit takto:

             

   Užejau i svečius tik trumpam: išgeriau vandens ir išejau. (Zastavil jsem se jen na

   chvilku: dal jsem si trochu vody a odešel jsem.)

               Išgeriau mineralini vandeni šaldytuve. (Vypil jsem [veškerou] minerálku
   v ledničce.)

   

               Šiandien turiu pinigu, pirksiu batus. (Dnes mám nějaké peníze, koupím si boty.)

               Ar turi tevo pinigus? (Máš otcovy peníze?[všechny])

   

               Valgyk torto, Sauliau, skanus. (Dej si [kousek] dortu, Sauliusi, je dobrý.)

               Suvalgyk tortą, nes suges. (Sněz ten dort [celý], jinak se zkazí.)

   

   Některé předměty jsou v litevštině a priori chápány jako nespočitatelné, jejich množství je
   tedy "vždy" neurčité. Jedná se především o sypké (mouka; cukr; cement apod.) a tekuté věci
   (voda; olej; benzin apod.). Chléb je také chápan jako "látka", nikoli jako "jeden bochník".
   Tato slova jsou proto v pozici větného objektu používána zpravidla v genitivu:

             

               Nupirk duonos. (Kup chléb.)

   Namie spinteleje turiu miltu. (Doma ve skříňce mám mouku.)

               Reikia nupirkti cemento. (Musíme koupit cement.)

               Ar turi aliejaus? (Máš olej?)

               Paduok man vandens. (Podej mi vodu.)

             

               Poznámka: litevština připouští v těchto příkladech také akuzativ. Těžko se však dá
   představit situace, ve které by se taková syntagmata uplatnila. Věta Reikia nupirkti miltus by
   např. znamenala, že musíme koupit veškerou mouku v obchodě.

                  

                   U abstraktních substantiv jsou sémantické rozdíly části a celku, určitého a
   neurčitého množství těžko popsatelné. Akuzativní a genitivní konstrukce jsou proto v tomto
   případě synonymní:

               Šios aplinkybes turejo itakos / itaką galutiniam rezultatui. (Tyto okolnosti měly
   vliv

   na celkový výsledek.)

               Turek kantrybes / kantrybę. (Měj trpělivost.)