Doplň vynechaná interpunkční znaménka: Jan Vilím i Barunka si oba příchozí zvědavě prohlíželi Ujišťuji vás paní že se opravdu mýlíte Stoupali jsme blátivou neschůdnou polní cestou Najednou kdosi zavolal Hej co se tam děje Brr to je mi zima Jsi-Ii nasycen milý hosti vyjdeme do města (Sv. Čech) Můj návrh zůstal bohužel bez povšimnutí Můj otec zakusil v dětství jak nerad vzpomínával dosti bídy a nedostatku Maminka otevřela dveře do pokoje tajemně se usmívajíc Radost nám může způsobit třeba jen setkání s dobrým člověkem vstřelení gólu nález čtyřlístku kapesníku či založeného diáře jakož i pohled na jasné nebe (M. Holub) Ať paní kněžně pěkně ruku políbíte (B. Němcová) Mohli byste se mnou jít k oknu pánové Právě jsem dočetl knížku o skřítcích vodních žínkách salamandrech elfech strašidlech a vílách Pracovna byla rozlehlá a zařízená starožitnými knihovnami plnými krásně svázaných a určitě velice starých knih Talovín ten rozkvete i pod sněhem Na podzim roku 1938 zabrali nacisté i ryze české kraje na Turnovsku Mělnicku a jinde Smeknuvše uctivě klobouky kráčeli kolem pomníku Zdálo se mu že v nejbližším okamžiku musí bříza promluvit tichounkým dívčím hlasem (Fr. Šrámek) Tato otázka je jak známo hlavním sporným bodem jednání Když byl hotov přiběhl k matce a volal Podívej se maminko není to krásné Měli jsme se setkat o svatojánské noci Paní povím vám něco co jsem nikdy nikomu neřekl Vyslovit pravdu to je někdy jako pustit si žilou přímo ze srdce Dlouhou dobu jsem uléhal časně jednou večer vlastně o pulnoci jsem nemohl usnout Z dřevěné sošky vanula pronikavá santalová vůně Co má tohle všechno znamenat zeptal jsem se V šest večer tu nebylo naštěstí ještě mnoho lidí Synku drahý toto všecko bude jednou tvoje Ach jak hezky jsi to namaloval Honzíku Jak to ale zeptal jsem se souvisí s naším plánem Jednou koncem léta už se stmívalo jsme vyprovázeli hosty k stanici autobusu Nedělejte si ze mě legraci ohradil se Jenda Drazí přátelé to snad nemyslíte vážně Bylo krásné zasněžené listopadové odpoledne Kapitáne stoupáme Ne naopak klesáme Jednou bylo to v pondělí jsem se trochu opozdil Navštívil mě soused obyvatel sousední zchátralé chalupy Stanice získavší po opravě překopnutého kabelu znovu svůj tútavý hlas se nám jeví sympatická jako píseň husopasky za červnového rána (M. Holub) Ve velkém lískovém keři se usadil plch překrásně žemlově zbarvené zvířátko Dědeček Pilát náš pěstoun a povoláním listonoš uvítal naši neškodnou a vysoce ušlechtilou zábavu vydávání časopisů detektivek a cestopisů na pokračování vlídným úsměvem (J. Žák) Za větami rozkazovacími nevyjadřujícími důrazný rozkaz se píše tečka Ještě něco jsi mi slíbil Začneme tedy jak se říká od Adama (Z. Svěrák) Majestátní vzhled a velebná jásající i naříkající bouřící i hladící hudba to jsou varhany (Český rozhlas) Kouř se valil čím dál temnější vydatnější a hrozivější (J. Škvorecký) V noci se ve světnici ozývalo droboulinké ťap ťap ťap (J. Skácel) Tati znáš přece lidi nebo neznáš (W. Saroyan) Bum znovu vystřelil Majko Majko dej mi masti na bolesti Proti hvězdám se temně rýsoval kamenný kříž na temeni Černé hory (J. Škvorecký) Petr je o hlavu větší než já Na rozhraní dne a večera jak to bývá začalo sněžit Ten první večer jsme šli s babičkou k sousedům poslouchat rádio (J. Škvorecký) Nevím Aničko jestli tě ještě někdy uvidím Filipovo vyprávění to byly samé polopravdy V jeho vzpomínkách byl jeho rodný kraj vyprahlá sluncem zalitá prašná a kamenitá krajina (J. Čep) Už aby tu byly děti Tak sbohem a na shledanou přátelé Anna její mladší sestřička je dobrá kamarádka Začínám být skutečně velmi zvědavý Komenský si představoval svou milou líbeznou vlast jako kvetoucí zahradu vyrůstající opět z trosek a spálenišť z popleněných a vypálených vesnic a městeček Už abys tady byl