Předpoklady tvorby

   Pozornější četba Vaculíkovy Sekyry mě utvrdila v některých pochybnostech, které vyvstávají u
   mnoha módních textů ostatních. Především v tom, že k dešifrování podstatných míst"^ takových
   textů není ani tolik třeba zvláštní literární průpravy jako určité specifické skupinové
   příslušnosti a speciálních dobových zájmů. Jen zcela na okraj bych připomenul, že tako- váto
   takzvaná angažovaná tvorba vyžaduje častěji, než by se zdálo, mnohem výlučnější předpoklady a
   znalosti, dokonce ---jak se ukazuje u knih typu Sekyry --- zvláštní predestinaci pro to, aby byla
   jaksepatří pochopena, než to vyžaduje tvorba tzv. neangažovaná, experimentální, která je tu
   jen k tomu (jak se občas dočítáme u těch, kteří mají pocit, že by ji měli demokraticky hájit),
   aby vymýšlela "formální postupy" pro budoucí alternativy tvorby angažované. Největší obtíže
   se"^1 sdělností však podle mého názoru vyvstávají právě u stylizovaných, chtěných dokumentů
   doby. A to tehdy, když jde o koncipovanou, chtěnou, skupinovou dobovost, o dobovost, která
   směřuje ke zcela konkrétní výkladově, přímo pedagogické manipulaci. Tehdy totiž mívá v sobě
   započteno tolik časových a místních souvislostí i ohledů ke speciálnímu kon-zumentskému
   kontextu, že stačí sebemenší odstup, a text je téměř nesrozumitelný. Velice příznačná pro
   takovou skupinovou orientovanost a předběžnou uvážlivou manipulaci jsou v Sekyře místa tohoto
   typu:

   ,Já vystúpim ze strany." Zapřemýšlel jsem nad tím. ,[;]Eščc ne. Až li řeknu." Švagrová však
   pochybovačně kývala hlavou, váhala a pak prcce řekla: "No, ale... to máme stejně po
   socialismu." Bratr na ni rychle pohlédl a pak se obrátil ke mně, výraz měl zoufalý. I mně bylo
   nedobře. .,Lidi, tak ne," řekl jsem chabě. "Ale zkrátka nás všecko teprve čeká." ..Ano." řekla
   švagrová, "co jsme mysleli, zeje udělané, mosí sa vlastně poznovu udělat."