Grafika, vývoj písma

   

   - ne každý jazyk existuje v mluvené a psané podobě

   - vynález písma - nedocenitelný, je "pamětí" lidstva (uchovává poznatky), umožňuje návaznost
   kulturního vývoje.

   

   

   Vývoj písma

   - složitý proces o němž mnoho nevíme

   - stáří nejstarších dochovaných písem se odhaduje na 6-7 tisíc let (rekonstruce ze skromných a
   neúplných dokladů)

   - 4 zákl. vývojové stuoně - teoret. model - ne všude proběhly stejným způsobem, jednotlivé
   systémy písma se prolínají, někdy vývoj ustrnul v urč. bodě

   

   1. piktografické písmo - popis schematickým obrázkem (piktogramem) - dnes komiksy, značky,
   symboly, emblémy.

       P. zachycuje pouze obsah sdělení, nikoliv zvukovou podobu, je srozumitelný všem.

   2. Znakem lze označit jednotlivá slova (více znaků x přesnější sdělení)

       znak se stále neváže ke zvukové podobě slova, nýbrž k pijmu, ideji - písmo pojmové
   (ideografické) nebo znakové (logografické) - ideogramy, složitější - hieroglyfy (egyptké,
   staročínské, chetitské, mayské.

   3. Slabik je méně než slov - znaky pro slabiky (úspornější) - písmo slabičné (sylabografické,
   např. foinické) užívalo stejného znaku pro slabiky s různými samohláskami (počet znaků = počet
   souhlásek) - první zvukové písmo (znaky samy o sobě nemají význam) - při jeho čtení musíme
   znát jazyk (sumerský a a asyrsko-babylonský klínopis), písma drávidská a indická, japonská
   katakana a hiragana.

   4. Slabiky se skládají z hlásek (fonémy) - hláskové (fonografické) písmo (abeceda) - poslední
   vývojová fáze písma - úspornost a přesnost (několik desítek písmen zachytí zvukovou podobu
   jazyka). Nevýhoda - obtížné čtení, nutnost zapojení obou hemisfér (dyslexie, dysgrafie)

   

   Vývojová cesta (tisíce let)

   - např. egyptské písmo obsahovalo vedle hierogl. některé znaky slabičné i hláskové, ve
   slabičném p. přežívaly zbytky hieroglyfů, hláskové p. užívá ideogramů (číslovky, znaky...)

   - původní písma - Egypt, Mezopotámie, Čína, Yukatán (Mayové v již. Mexiku)

   - za hláskové písmo vděčíme Foiničanům a Řekům

   - v 15. st.př.n.l. - Foiničané vytvořili důsledně zvukové slabičné písmo (na zákl. p.
   egyptského) - ovládlo celé Středomoří a Přední Indii

   - Řekové - kolem 10. st.př.n.l. - foinické p. upravili (slabičné znaky - souhlásky, zbylé -
   samohlásky) - jako první a jediní na světě vytvořili hláskovou abecedu

   - z foinického p. - p. hebrejské, arabské, syrské, mongolské a indické

   - vých. varianta řeckého p. ovlivnila písma v Malé Asii, západní se dostala s řeckými
   kolonisty do Itálie - základ p. latinského

   - ze sjednocené klasické řec abecedy se odvozuje písmo arménské, gruzínské, koptské, hlaholice
   a cyrilice (vystřídala v 10. st. hlaholici)

   - germáni - na zákl. písma řec. a lat. - runy, později vytlačné latinkou