Kapitoly z dějin filmu I.
Písemný test
Termíny:
pátek 27. 1. 2006, 11:40, D22 (řádný)
pátek 3. 2. 2006, 11:40, D22 (opravný)
K absolvování nutná úspěšnost 60%
Dnešní povinná literatura:
Ginette Vincendeauová: Hollywoodský Babylon.
Nástup zvukového filmu a jazykových verzí.
Iluminace 16/2004, č. 2 (54), s. 5-20.
Nataša Drůbková-Meyerová: Two Sounds of
Music? Sovětský a americký muzikál ve 30. letech.
Iluminace 16/2004, č. 2 (54), s. 101-112.
Milan Klepikov: Dezertér a ,,dezertéři". ,,Rudí" a ,,bílí"
Rusové a výmarský film. Iluminace 15/2003, č. 2
(50), s. 73-87.
Karel Spěšný: Tod Browning. Cinepur 13, č. 36
(listopad 2004), s. 34-41.
SSSR ve 20. letech
Charakteristika
Později než jiná avantgardní hnutí
Revoluce 1917 ­ kontrola státu
Úspěchy montážních filmů v zahraničí
­ financování domácího průmyslu
Periodizace porevolučního filmu:
1918-1920 boj o přežití
1921-1924 obrození průmyslu
1925-1933 růst a export
1918-1920
2 revoluce v r. 1917
1919 ­ znárodnění kinematografie
Chybějící filmaři: Státní filmová škola
Experimenty (Kulešov)
1921-1924
Nová ekonomická politika
1922: Lenin ­ film jako nejdůležitější
umění
Goskino
1923: 99% filmů ze zahraničí
1924: vzestup produkce
1925-1933
1925: Sovkino
Nová generace režisérů
Sergej Ejzenštejn (Křižník Potěmkin,
1925)
Vsevolod Pudovkin (Matka, 1926)
Dziga Vertov (Muž s kinoaparátem, 1929)
Tvorba ve studiích neruských republik
Teoretické spisy
Forma a styl montážního filmu
Náměty
Narativní struktura
Sociální síly místo jedinců
Jedinec reprezentující skupinu či třídu
Dramatické napětí (ne neviditelnost stylu)
Rychlý dynamický střih
Nediegetické záběry
Speciální efekty
Muž s kinoaparátem
Čelovek s kino-aparatom
1929
Režie Dziga Vertov
Hollywood ve 20. letech
Charakteristika
Změny: ekonomická prosperita,
prohibice, emancipace žen
Stále existuje: vysoká míra rasismu,
omezené kvóty pro imigranty, nízké
výdělky v zemědělství
Filmový průmysl prosperuje
Struktura průmyslu
Rostoucí vertikální integrace
Rozdělení:
Velká trojka: Paramount-Publix, Loew´s
(MGM), First National
Malá pětka: Universal, Fox, Producers
Distributing Corporation, Film Booking
Office, Warner Bros.
Mimo: United Artists
MPPDA
Frivolní filmy a skandály prominentů
Will Hays
Pokyny 1924; zpřísnění: 1927, 1930;
1934: Production Code
Další služby a působení
Studiová produkce
Zdokonalování klasického stylu
Světlo (tříbodový systém svícení)
,,fill", ,,backlight", ,,key"
Nástup režisérů, kteří dominovali
dalších 30 let
D. W. Griffith
Ovlivněný Ernstem Lubitschem a
německým poválečným filmem
Mnohem méně úspěšné filmy
2 rané zvukové filmy
Nástup minoritních žánrů
Douglas Fairbanks (Zloděj z Bagdádu,
The Thief of Bagdad, 1924)
Western (John Ford, Frank Borzage)
Komedie ­ i celovečerní
Charles Chaplin, Harold Lloyd, Buster
Keaton
Horor (vliv Kabinetu dr. Caligariho)
Gangsterka
Blockbuster
Pol. 20. let: investice z Wall Street
Ben Hur (1922-1926)
Zahraniční režiséři
Ernst Lubitsch
Benjamin Christensen, Mauritz Stiller,
Victor Sjöström (jako Seastrom)
F. W. Murnau
Evropský vliv: Flesh and the Devil
(Tělo a ďábel, 1926, r. Clarence
Brown)
Stylistické a technologické změny
Jen málo důležitých změn
Nový přístup ke kameře ­ ,,soft style"
Panchromatický filmový materiál
Mezinárodní trendy ve 20.
letech
Filmová Evropa
1922-3: snaha o spolupráci
1924-7: ustálení evropského trhu
1929: zvukový film, konec spolupráce
13560,440,4Británie
23121044Francie
963064539Německo
758448793345
Spojené
státy
192919261929192619291926
BritánieFrancieNěmeckoZemě
původu
Mezinárodní styl
Stylistické ovlivňování
Pád domu Usherů (Jean Epstein)
Vliv avantgardních hnutí na běžnou
produkci (Anthony Asquith, Alfred
Hitchcock)
Pád domu Usherů
La Chute de la maison Usher
1928
Režie Jean Epstein
Vývoj zvukového filmu
1926-1945
Nástup zvuku
The Jazz Singer (1927)
Dominující: USA, Německo, SSSR
Systémy: ,,sound-on-disc" a ,,sound-on-
film"
Přechod na zvuk:
1932 v USA
1935 v Německu
1936 v SSSR
Změny s nástupem zvuku
Problémy s novou technologií
Nové postupy (,,multiple-camera
shooting")
Velké investice pro kina
Nové žánry: muzikál
Jazyková bariéra
Hollywoodský studiový systém
1930-1945
Nová struktura průmyslu
8 dominujících společností
,,Majors" nebo ,,Big Five": Paramount,
MGM, Fox (od r. 1935 20th Century Fox),
Warner Bros., RKO (Radio-Keith-
Orpheum)
,,Minors" nebo ,,Little Three": Universal,
Columbia, United Artists
Několik nezávislých firem a
producentů
Způsoby uvádění ve 30. letech
Změny způsobené nástupem zvuku a
hospodářskou krizí
Konec doby kino-paláců
Levné B-filmy
Během války návštěvnost opět stoupla
Inovace v Hollywoodu
Inovace v nahrávání zvuku
Pohyb kamery
Technicolor
Speciální efekty
Filmový obraz
Hlavní režiséři
Starší generace: Charles Chaplin,
Josef von Sternberg, Ernst Lubitsch,
John Ford, Howard Hawks
Noví režiséři: George Cukor, Rouben
Mamoulian, Vincente Minnelli, Orson
Welles
Emigranti: Alfred Hitchcock, Fritz Lang,
Billy Wilder, Otto Preminger
Žánrové inovace a transformace
Muzikál (revue, backstage, opereta)
Romantická komedie
Horor (Dracula, 1931; Frankenstein,
1931)
Filmy se sociální problematikou
Gangsterky
Film Noir
Potíže v ráji
Trouble in Paradise
1932
Režie Ernst Lubitsch
Jiné studiové systémy
Británie
1927 ,,Quota Act"
Systém podobný americkému
Velká studia: Gaumont-British, British
International Picture (BIP)
Malá studia: British and Dominion, London Film
Productions, Associated Talking Pictures
1937: krize
Válečný režim
Další studiové systémy
Japonsko:
1923: zemětřesení v Tokiu
Společnosti: Šočiku, Nikacu, Toho
Indie
Čína
Film a stát: SSSR, Německo,
Itálie
Charakteristika
SSSR
1919: znárodnění; 30. léta: centralizace
Německo
po r. 1933: podpora soukromého podnikání;
pomalé zkupování a nacionalizace průmyslu
Itálie
podpora průmyslu a cenzura; nedošlo ke
znárodnění produkce
SSSR ­ sociální realismus a válka
Centralizace (během 1. pětiletky)
1930: Sojuzkino
Zefektivnění; osvobození od dovozu
Přesto nedostatek filmů
Boris Šumiacki (řed. Sojuzkina)
Zábavné a snadno pochopitelné filmy
(konec montážní školy)
1935: doktrína sociálního realismu
Sociální realismus
1934: kongres sovětských spisovatelů
Umělci ve službách cílů strany
Až do pol. 50. let
Ve filmu oficiálně od ledna 1935
Čapajev (1934, bři. Vasiljevové)
Vzorový film sociálního realismu:
Propagace ideologie strany
Život běžných lidí v pozitivním světle
Vzdělávání uměním
Pozitivní hrdina
Hlavní žánry soc.realismu
Občanská válka (úspěch Čapajeva)
Biografie (úspěch Čapajeva)
Adaptace knih Maxima Gorkého
Filmy o ,,progresivních" carech (Ivan
Hrozný, Petr I. Veliký)
Sovětský film za války
Antinacistické filmy (kromě období
1939-1941 ­ pakt o něútočení)
Přesun filmové produkce z Moskvy do
republikových studií
Mírné zpoždění produkce ­ pásma
krátkých filmů o válce
Celovečerní filmy od r. 1942