Kapitoly z dějin filmu I. Film a stát: SSSR, Německo a Itálie Dokončení Německo Poč. 30. let: ­ Fritz Lang (M, 1931) ­ G. W. Pabst ­ Max Ophüls Po r. 1933 odešla řada tvůrců do zahraničí Nacistický režim a film Hluboký dopad na filmový průmysl Josef Goebbels (ministr propagandy) ­ Osobně dohlížející na celou produkci 1933 ­ Židé z filmového průmyslu 1935 ­ zákaz filmů před r. 1933 s podílem židovských pracovníků Odkupování podílů ve výrobnách ­ znárodnění dokončeno 1942 Po r. 1939 pokles produkce Filmy Většinou zábavné 1/6 všech filmů 1933-1945 poválečnou cenzurou zakázána jako propaganda Leni Riefenstahl ­ Modré světlo (1932), Triumf vůle (1935), Olympia (1938) Antisemitismus ­ Žid Süs (1940, V. Harlan) Válečný entuziasmus Itálie 1922: Mussolini Neexistovala kontrola státu, kromě působení agentury LUCE ­ Dokumentární filmy a aktuality Filmový průmysl pod dohledem až ve 30. a 40. letech Průmysl Snahy vytvořit vertikálně integrovanou společnost (Stefano Pittaluga ­ st. Cines) Pokles produkce (1930: 12 f.; 1931: 13 f.) Snaha vlády podpořit film během krize 1934 Direzione generale della cinematografia (dir. Luigi Freddi) 1935 Ente nazionale industrie cinematografiche (ENIC) Průmysl 1935 vyhořelo studio Cines Stavba Cinecitt (otevřeno 1937) 1935 Centro sperimentale ­ filmová škola (1937 časopis Bianco e nero) Režiséři ze zahraničí (Max Ophüls, Gustav Machatý, Jean Epstein, Abel Gance) Průmysl nebyl nikdy zcela podřízen státu Filmy Propaganda ­ Podpora invaze do Etiopie (1935) ­ Podpora Francova režimu ve Španělsku ­ Patriotické historické spektákly Populární žánry ­ romantická melodramata ­ ,,bílé telefony" ­ Komedie ­ humor v dialektu Nový realismus? Rozvoj průmyslu v letech 1940-1942 Nová generace tvůrců ­ Problémy běžných lidí ­ Filmy v dialektu, v reálech a s neherci Volání po ,,neo-realismu" jaký se objevil ve Francii Filmy: Děti se na nás dívají (1943, Vittorio de Sica), Ossessione (Posedlost, 1943, Luchino Visconti) Francie 1930-1945 Charakteristika Těžký dopad hospodářské krize Přesto důležité osobnosti a filmy: slabý studiový systém => flexibilita a svoboda Září 1939 ­ vstup do války (zastavení produkce) Červen 1940 ­ obsazení Paříže, okupace do srpna 1944; pravicová vláda ve Vichy Průmysl během 30. let Pokles produkce po SVI; mírné navýšení s nástupem zvuku Většinou malé produkční firmy Pokračování v avantgardních tradicích ­ René Clair, Luis Buuel, Jean Vigo Jacques Feyder, Sacha Guitry, Julien Duvivier, Marcel Pagnol; emigranti z Německa a Ruska Poetický realismus Spíše obecné směřování nežli sjednocené hnutí ­ Postavy na okraji společnosti ­ Zklamání životem => poslední naděje v intenzivní ideální lásce =>opětovné zklamání, někdy smrt Autoři: ­ J. Duvivier: Pépé le Moko (1936) ­ Jean Gabin ­ Marcel Carné: Nábřeží mlh (1938), Den začíná (1939) ­ Jean Renoir Den začíná Le Jour se lve 1939 Režie Marcel Carné Film ve Vichy 1940 Comité dÓrganisation de lÍndustrie Cinématographique (COIC) Málo malých studií, málo suroviny a vybavení Francouzsko-italské koprodukce ­ Věčný návrat (1943, Jean Delannoy) ­ Děti ráje (1945, Marcel Carné) Film v okupované Francii Původně žádná produkce Zákaz dovozu z USA, Británie, Vichy Promítání německých filmů (někdy s velkým úspěchem ­ např. Žid Süs) 1941 snížení návštěvnosti => povolení francouzské produkce Robert Bresson: Dámy z Bouloňského lesíka (1944) Český film do r. 1945 1898-1918 Počátky První filmová projekce: 15.7.1896 1896-98: kočovní provozovatelé kin Jan Kříženecký ­ 1898 ­ Výstava architektury a inženýrství ­ ,,aktuality" a ,,oživené obrazy" Do r. 1900 živelné působení kočovných kin První stálé kino: ­ Viktor Ponrepo ­ 15.9.1907 v Praze První stálé výrobny KINOFA (1911) ­ Antonín Pech; série o Rudim ILLUSIONFILM ­ Alois Jalovec a František Tichý ­ Nejprve aktuality, později i hrané filmy ASUM (1912) ­ Max Urban a Anna Sedláčková LUCERNAFILM (1915) ­ Václav Havel; režiséři: Antonín Fencl, Jan Stanislav Kollár Kříženeckého první filmy 1918-1930 Charakteristika Osamostatnění státu Chybí žánrová koncepce a star systém Na plátnech převládají cizí snímky Výrobny PRAGAFILM ­ Antonín Fencl EXCELSIORFILM Společnost Bratří Deglů ­ O děvčicu (1918) ­ Stavitel chrámu (1919) Filmová výrobna A-B Tvůrci Václav Binovec Vladimír Slavínský Jan Stanislav Kollár Karel Lamač Josef Rovenský Karel Anton Cikáni (1921) Pohádka máje (1927) Tonka Šibenice (1930) Gustav Machatý Kosmopolitní přístup Promyšlená obrazová stylizace a střihová skladba Kreutzerova sonáta (1926) Erotikon (1929) Stavitel chrámu Výrobna: Bratři Deglové 1919 R. Karel Degl a Antonín Novotný 30. léta Nástup zvuku Když struny lkají (1930) Region Tobis Klang C. a k. polní maršálek (1930) Demonstrace proti německým filmům Kontingentní systém 1932 ­ Příspěvek 105 tis. Kč nebo povolení dovozu 5 filmů ­ Americká produkce zmizela z č. kin ­ Tzv. kontingentní snímky 1934 nahrazen ,,registračním systémem" ­ Jednotný dovozní poplatek 20 tis. Kč a podpora 140 tis. Kč Ateliéry na Barrandově Miloš Havel, akcionář A-B 1931 výstavba nových ateliérů 1933: první film ­ Vražda v Ostrovní ulici 2 studia 20x16 m, kapacita 40 filmů V následujících letech průměrná roční produkce kolem 30 filmů Filmy Pestrá žánrová nabídka Především různé typy veseloher (komerční, lidové, hudební) Melodramata Adaptace klasické a populární literatury a přepisy divadelních her Karel Lamač C. a k. polní maršálek (1930) To neznáte Hadimršku (1931) Především veselohry (kromě adaptace Lucerny ­ 1938) Spolupráce s V. Burianem, O. Novým a V. Ferbasovou Gustav Machatý Ze soboty na neděli (1931) ­ Propojení realismu a poetického vidění všedního městského života Načeradec, král kibiců (1932) Extase (1932) Odchod do ciziny (Rakousko, Itálie, USA) Martin Frič Dobrý voják Švejk (1931) Anton Špelec, ostrostřelec (1932) U snědeného krámu Jánošík (1935) Spolupráce s H. Haasem, s V+W Další tvůrci Voskovec a Werich Hugo Haas (Bílá nemoc, 1937) Vladislav Vančura Josef Rovenský Otakar Vávra Česká filmová avantgarda Ve 30. letech Na několika úrovních ­ V hraném filmu: Martin Frič, Gustav Machatý, Josef Rovenský, Vančura, V+W, Emil František Burian ­ Mezi nastupující filmovou kritikou Alexander Hackenschmied Jan Kučera Otakar Vávra a František Pilát Ze soboty na neděli Gustav Machatý 1931 Protektorát Čechy a Morava Organizace průmyslu Organizační změny ­ Správa: kulturně politické oddělení Úřadu říšského protektora ­ Filmová zkušebna, později Úřad pro schvalování filmů Arizace ­ ovládnutí ateliérů Omezení dovozu a promítání starších filmů Cenzura: 1939-1944 zakázáno 113 starších českých filmů Charakteristika Silný nárůst divácké návštěvnosti Snaha zapojit český filmový potenciál do služeb říšské výroby ­ 1942 v Praze filiálka koncernu UFA ­ Přístavby a modernizace na Barrandově Exil ­ neárijský původ nebo politické přesvědčení Práce pod ochranou M. Havla (Lucernafilm) nebo K. Feixe (Nationalfilm) Protesty proti omezení č. filmu Podporovány Eliášovou protektorátní vládou a Háchovou prezidentskou kanceláří ­ změny po nástupu Emanuela Moravce jako ministra školství (1942) 1939: Ústřední filmový odbor 1939: Filmové ústředí pro Čechy a Moravu 1940 a 1941: Filmové žně ve Zlíně Zejména zpočátku masové protesty Zvýhodňování distribuce něm. f. Česká výroba: jen Lucernafilm a Nationalfilm Nedošlo k poklesu kvality Nové osobnosti Martin Frič Studentské komedie: Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše Společenské komedie: Kristián, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda Historické komedie: Počestné paní pardubické Parodie: Těžký život dobrodruha Otakar Vávra Spolupráce s populárními herečkami: Lídou Baarovou, Adinou Mandlovou a Natašou Gollovou Šťastnou cestu (1943) Rozina sebranec (1945) Další tvůrci František Čáp Vladimír Slavínský Miroslav Cikán Josef Alfred Holman Jiří Slavíček Václav Binovec Příprava poválečné situace Základy institucí ­ Český filmový archiv ­ FAMU Příprava zestátnění (znárodnění) Šťastnou cestu Otakar Vávra 1943