Kapitoly z dějin filmu I.
(od počátků do r. 1945)
Požadavky pro písemný test:
Znalost povinné literatury
Základní orientace v problematice,
postižení historického vývoje
(přednášky)
Povinná literatura
Ke každé přednášce 1-3 krátké texty
(přístupné v elektronické podobě v IS)
Seznam k dispozici na začátku každé
přednášky
Rozšiřující literatura
Bartošek, Luboš: Náš film. Kapitoly z
dějin (1896­1945). Praha 1985.
Bordwell, David; Thompson, Kristin: Film
History: An Introduction. New York 1994.
Nowell-Smith, Geoffrey (ed.): The Oxford
History of World Cinema. New York
1996.
Periodizace
tzv. němý film (do r. 1930)
ˇ raný film (1895­1907) ­ ,,film atrakcí"
ˇ přechodné období (1907­1915) ­ ,,film narativní
integrace"
ˇ klasický film (po r. 1915, celá 20. léta)
tzv. zvukový film (1930­1960)
ˇ předválečný a období II. světové války (do r. 1945)
ˇ poválečný film
tzv. moderní film (1960­ dnes)
Náplň kursu:
4. 11. 2005
ˇ počátky filmu
ˇ 20. léta ve světě ­ 1. část
25. 11. 2005
ˇ 20. léta ve světě ­ 2. část
ˇ nástup zvukového filmu
ˇ Hollywood 1930­1945
16. 12. 2005
ˇ film ve světě 1930­1945
ˇ český film do r. 1945
ˇ dokumentární, animovaný a experimentální film
Dnešní povinná literatura:
Karel Smrž: Historický přehled objevů, vedoucích ku
vynálezu kinematografu. In: týž: Film. Podstata, historický
vývoj, možnosti a cíle kinematografu. Praha 1924, s. 18-33.
Tom Gunning: Estetika úžasu: raný film a (ne)důvěřivý
divák. In: P. Szczepanik (ed.): Nová filmová historie. Praha
2004, s. 149­168.
Charles Musser: Éra nickelodeonů začíná. Vytvoření
podmínek pro hollywoodský modus reprezentace. In: P.
Szczepanik (ed.): Nová filmová historie. Praha 2004, s.
224­245.
Briana Čechová: Napoleon podle Abela Gance. Obrazy,
které se dožadují hudby. Iluminace, 13/2001, č. 2 (42), s.
59­79.
Film ve světě
do r. 1919
I. Vynález filmu a první léta
Do r. 1904/5
Úvodní poznámky:
film jako na technice závislé umění
(kinematografie)
filmová surovina formáty (35mm, menší a
amatérské formáty, velké formáty)
barva (ruční barvení, pomocí patron,
virážování, tónování)
zvuk němého představení
z přibližně 150 000 němých filmů přežilo
dodnes asi 40 000
Lidová kultura 19. století
Vysoký nárůst vizuálních forem
Průmyslová výroba: obrázky pro laternu
magiku, knihy s reprodukcemi fotografií,
levné čtivo
Lidová zábava (střední třída a
proletariát): diorama, cirkus, zábavní
parky, varieté
Vynález kinematografie
Levný a živý vizuální spektákl
Následoval zbytek průmyslové revoluce,
která přinesla: telefon (1876), fonograf
(1877) či automobil (80.-90. léta 19. st.)
Zpočátku především snaha vylepšit
užívané přístroje
Předpoklady vzniku filmu
1. Zdánlivý pohyb
2. Projekce sekvence obrázků na plochu
3. Použití fotografie
4. Flexibilní podklad
5. Krokový posun
Předchůdci kinematografie
Eadweard Muybridge
Etienne-Jules Marey
Emile Reynaud
Vynález kinematografie
Thomas Alva Edison a W. K. L. Dickson
ˇ 1893 první veřejné produkce (USA)
Max a Emil Skladanowsky
ˇ 1895 veřejné projekce (Berlín)
Louis a August Lumire
ˇ Prosinec 1895, Grand Café v Paříži
Film našel snadno místo mezi lidovou
zábavou konce 19. st.
První filmy
Např. filmy bratří Lumirů
Žánry: aktuality, cestopisy, jednoduché
žerty
Vzezření filmů
Filmové projekce
Rychlé rozšíření po celém světě
Georges Mélis
Jiný přístroj než Lumirové
Filmy s triky a fantastickými náměty
Cesta na Měsíc (La voyage dans la lune,
1902)
Často ručně kolorované filmy
Georges Mélis
Rozšíření filmu v USA
Během dvou let 1896-7
Přímý prodej kopií
Společnosti:
ˇ American Mutoscope & Biograph (D. W.
Griffith)
ˇ American Vitagraph
ˇ Edisonova společnost (Edwin S. Porter)
1904 ­ většinou fikční filmy
Film ve světě
Největší výrobci filmů: Francie, Anglie a
USA
Otevírání kanceláří v zahraničí
Malé produkční společnosti od počátků
po celém světě
Natáčení filmu ve studiu Natáčení filmu ve studiu
II. Mezinárodní expanze filmu
1905-1912
Charakteristika
Kinematografický průmysl se stabilizuje
Jsou zakládána první stálá kina
Filmy se prodlužují, jsou složeny z více
záběrů, mají složitější příběh
Francie
Dominovala na mezinárodní úrovni
Největší společnosti: Pathé Frres a
Gaumont
Zkracování pracovní doby ­ čas na
zábavu, chození do kina
Velký rozvoj v letech 1905/6
Pathé Frres
3 studia a vertikální organizace
Vlastní kamery, projektory, surovina
Od r. 1906 kupovala kina
Od r. 1907 pronajímala f. kopie
Distribuce filmů jiných společností
Největší společnost na světě
Pathé Frres - produkce
1905: 6 režisérů pod dohledem Ferdinanda
Zeccy (Ferdinand Zecca)
Barvení pomocí patron
Komické série
ˇ Boireau (André Deed)
ˇ Rigadin (varietní hvězda Prince)
ˇ Max Linder
Další produkce: historické, trikové, dramatické,
varietní, honičky
Max Linder
Zájem o střední třídu
Elegantní společnost a milostná
dobrodružství
Vliv na pozdější filmy (Ch. Chaplin)
Ve Francii a v USA až do své smrti 1925
Pathé Frres ­ horizontální
organizace
Distribuční kanceláře v nových městech
1909-1911 filiálka v Moskvě
Produkce filmů v Itálii
Gaumont
1905 ­ nové studio a noví režiséři
Alice Guy-Blaché ­ supervize do r. 1908
Louis Feuillade
ˇ Supervize od r. 1908
ˇ Všestranný autor: komedie, historický žánr,
melodrama, fantastické-dobrodružné filmy
ˇ Jeden z nejdůležitějších v němém období
Film dÁrt
Založena 1908
Zavraždění vévody de Guise
(Lássassinat du duc de Guise)
Model pro filmy s uměleckými ambicemi
V r. 1911 prodána
Itálie
Rozvoj po r. 1905; podobná organizace
jako ve Francii
Společnosti: Cines (Řím), Ambrosio
(Turín), Itala (Turín)
Specializovaný personál z Francie
Nové stálé kinosály
Nový výrazový prostředek: ,,film dárte"
Itálie
Poslední dnové Pompejí (Gli ultimi giorni
di Pompei, 1908)
Po r. 1910 druhý největší exportér do
zahraničí
Rozvoj historického žánru
Také komediální filmy (imitace Francie)
Dánsko
Ole Olsen (Nordisk, 1906)
ˇ V USA jako Great Northern
ˇ Lvejagten (Lov na lva, 1907)
ˇ Detektivky, dramata a melodratama
Menší společnosti
ˇ Afgrunden (Propast, 1910) ­ Urban Gad, Asta
Nielsen
Do 1. světové války
Další země světa:
Anglie ­ pokračování v nastartovaném
vývoji
Japonsko ­ od. r. 1908 pravidelná
produkce, záznamy her kabuki
Německo ­ až po r. 1913
Rusko ­ dominující Pathé
USA
Soustředění se na domácí trh
1905-12: snahy stabilizovat
1905-7: rozvoj kinosálů
Dobové změny
Nickelodeony
Výhody oproti předchozím místům
projekcí
Zvukový doprovod
Filmový program
Začátek studií: Warner Brothers, Carl
Leammle (Universal), Louis B. Meyer
(MGM), William Fox (20th Century Fox)
Motion Picture Patents
Company (MPPC)
Od r. 1897 ­ Edison ­ patenty
Spory se společností American
Mutoscope & Biograph
1908: dohoda
Vytvoření oligopolu
1909: stabilizace am. průmyslu
,,Nezávislí" proti MPPC
1909: Carl Leammle: Independent
Motion Picture Corporation (IMP)
Další: Solax, New York Motion Picture
Company
Antitrustový proces proti MPPC (1915)
Základy Hollywoodu
Sociální tlaky a autocenzura
Kritika některých filmů
1908: New York ­ uzavření
nickelodeonů
1909: Board of Censorship
Neexistující zákony - různé formy
autocenzury
Snahy získat respekt
Vývoj k celovečernímu formátu
,,feature"
MPPC proti vícecívkovým filmům
Úspěch delších filmů z Evropy
Postupně standardní délka okolo 90 min.
Star system
Vývoj:
1. Film jako novinka sama o sobě
2. Označování produktů společností
3. Požadavky fanoušků
4. Využití herců k propagaci
1911: první fanouškovský časopis ,,The
Motion Picture Story Magazine"
Hollywood
Nejprve společnosti v New Jersey, New
Yorku, Chicagu, Filadelfii
Cestování některých filmů za lepším
počasím (Florida)
1908 ­ začátek přemisťování do okolí
Los Angeles ­ výhody
Vytváření stylu
Od r. 1904 směřování k naraci
1917: systém formálních pravidel
fungujících v celém am. filmu
Vztahy ,,příčina-důsledek",
časoprostorové vztahy, psychologie
postav
Prostředky: montáž, mezititulky, herecký
projev, scénografie, kostýmy
Mezititulky
Před r. 1905 většinou neexistovaly (jen
první titulek na začátku filmu)
2 typy mezititulků:
ˇ ,,uvádějící": na začátku sumarizující co se
stane na plátně
ˇ ,,dialogové": různé umístění
Formování střihového systému
Techniky směřující k divákově orientaci
3 základní způsoby propojení záběrů:
ˇ Střídání dvou prostředí
ˇ Analytický střih
ˇ Změna prostředí s postavami
Pozice kamery a herecký projev
Přibližování kamery
Experimenty D. W. Griffitha
Od r. 1911 extrémnější sklony kamery
Barva
Většina filmů nějakým způsobem
barevných
Užití
Techniky
Scéna a její nasvícení
1905-12: výstavba studií
Užití elektrického světla
Důležitost světla
III. Národní kinematografie,
klasický Hollywood
a I. světová válka
1913-1919
Charakteristika
1913 ­ hodně důležitých filmů
Seriál jako dominantní forma
Hollywood získává dominantní postavení
na světovém trhu
I. světová válka a její důsledky
Národní kinematografie:
ˇ Nárůst: Švédsko, Rusko, Německo
ˇ Pokles: Francie, Dánsko, Itálie
Německo
Do r. 1912 útoky na film
,,Autorenfilm" ­ Pražský student (1913)
Expanze průmyslu
Asta Nielsen
Dovoz filmů (hlavně Dánsko)
Itálie
Především 1. pol. 10. let
Historická epika
ˇ Quo vadis? (1913)
ˇ Cabiria (1914) ­ r. Giovanni Pastrone
Filmy s ,,divami"
ˇ Lyda Borelli
ˇ Francesca Bertini
Rusko
V izolaci ­ rozvoj národního stylu
Před válkou dominující Pathé a
Gaumont
Malé firmy, uzavření trhu za války
Osobité filmy
ˇ Pomalé tempo
ˇ Fascinace psychologií postav
ˇ Nešťastné konce
Francie
Pathé
ˇ Seriály a krátké filmy
ˇ Soustředění se na distribuci a předvádění
Gaumont
ˇ Léonce Perret a Louis Feuillade
Po r. 1915: aktuality, patriotické filmy
Všeobecná obliba am. hvězd
Skandinávie
Dánsko
ˇ Nordisk Ole Olsena
ˇ Mnoho talentovaných režisérů (Benjamin
Christensen)
Švédsko
ˇ Svébytná filmová kultura po r. 1912
ˇ Hlavně: Georg af Klercher, Maurice Stiller,
Victor Sjöström
Klasický hollywoodský film
Budování studií: Paramount, Universal,
Warner Brothers
Vertikální integrace
Po I. SV okouzlení americkým filmem ve
světě
Řada změn
Směřování k srozumitelné
zápletce
Vztahy příčina-důsledek
Psychologie postav
Obvykle šťastný konec
Budování napětí
David Wark Griffith
1908-1913 u Biographu ­ přes 400 filmů
1914: 4 celovečerní filmy ve vlastní
produkci
Nejslavnější režisér své doby (inovace)
Zrození národa (Birth of a Nation, 1914)
Intolerance (1916)
A Romance of Happy Valley (1919)
Žánr ,,Slapstick Comedy"
Krátké filmy ­ součást programu
Mack Sennett
Charles Chaplin
Další žánry: např. kovbojky (Tom Mix)
Konec éry
1919: založení United Artists
Mary Pickford, Douglas Fairbanks,
Charles Chaplin, D. W. Griffith
Důležitost hvězdy
Pozdní němé
období
1919-1929
Charakteristika I.
1918-1933 ­ množství hnutí
zkoumajících filmový styl
3 avantgardní hnutí
ˇ Francouzský impresionismus (1918-1929)
ˇ Německý expresionismus (1920-1927)
ˇ Sovětská montážní škola (1925-1933)
Experiment: Dadaismus, Surrealismus,
abstraktní film
Charakteristika II.
Všeobecné chápání filmu
Někdy chápán jako umělecká forma, ale
minimum experimentů
Nové instituce
ˇ Specializované časopisy
ˇ ,,ciné-club"
ˇ Konference a výstavy
IV. Francie ve 20. letech
Charakteristika
Úpadek produkce během I. SV
Chuť experimentovat
Režiséři věnující se jak komerčním
projektům, tak avantgardní tvorbě
Hlavní poválečné žánry
Seriál
ˇ Louis Feuillade: Tinh-Minh (1919)
Historická epika
Fantastické filmy
ˇ René Clair: Paris qui dort (1924)
Komedie
ˇ Max Linder: Le Petit café (1919)
André Antoine
Jeden z nových režisérů
Dříve renomovaný divadelník
Adaptace klasické literatury
ˇ Le Coupable (1917)
ˇ Les Travailleurs de la mer (Dělníci
moře,1918)
ˇ La Terre (Země, 1919-21)
Impresionismus
Nová generace
Úzké vztahy s mainstreamovým
průmyslem
Užití filmové techniky
Obvykle běžný narativ
Impresionismus
Abel Gance: Napoleon (1927)
Marcel L´Herbier
Louis Delluc
Jean Epstein: La Belle Nivernaise (Krásná
Niverňanka, 1924)
Germaine Dulac: La Souriante Madame
Beudet (Usmívající se paní Beudetová, 1923)
Jacques Feyder: Crainquebille (Muž z lidu,
1923)
Jean Renoir
V. Německo ve 20. letech
Charakteristika
Silný filmový průmysl po I. SV
Během války izolace
Změny (dočasně zrušená cenzura)
Žánry
Ernst Lubitsch
Nejprve komedie (Die Puppe, 1919)
Úspěch po spolupráci s Polou Negri
Spolupráce s dalšími prominentními
německými herci: Emil Jannings, Paul
Wegener, Harry Liedtke
Madame Dubarry (1919) - úspěch v USA
Das Weib des Pharao (Žena faraonova, 1922)
­ změny
1923 odešel do Hollywoodu
Německý expresionismus
Das Cabinet des Dr. Caligari (Kabinet dr.
Caligariho, 1919, r. Robert Wiene)
ˇ Stylizovaná scéna, zvláštní křivé budovy
malované na plátně, divadelní herectví
Které filmy jsou expresionistické?
Formální znaky
Hlavně použití scény
Kompozice jednotlivých záběrů
Tělo herce
Stylizace, symetrie, pokřivení a
přehánění
Jednoduché osvětlení, jednoduchý střih
a pomalejší tempo
Práce s kamerou spíše funkční
Kabinet dr. Caligariho
Německý expresionismus
Robert Wiene: Kabinet dr. Caligariho
(1919)
Paul Wegener: Der Golem (1920)
Fritz Lang: Metropolis (1927)
Fridrich Wilhelm Murnau: Faust (1926)
Georg Wilhelm Pabst
Kammerspiel
Jakási opozice k expresionismu
Krize v životech běžných současných lidí
Koncentrace na psychologii postav
Lupu Pick: Sylvester (1923)
Carl Dreyer
Fridrich Wilhelm Murnau