Informační společnost * Proč je dnešní společnost společností informační? X * Proč je možné tvrdit, že dnešní společnost není informační? Informační společnost * první použil termín japonský esejista Tadao Umesao v eseji "Joho Sangyo Ron" (O informačním průmyslu) v roce 1963 * popisuje v ní různé fáze sociálního vývoje společnosti * poslední fáze vývoje -- Joho-Shakai (informační společnost) * Důvody vzniku označení: - spekulace o vynoření pojmu jako důsledku dvojznačnosti při překladu knihy Fritze Machlupa "The Production and Distribution of Knowledge in the United States" do a z japonštiny - mohl vzniknout jako důsledek nadšení z růstu zaznamenaných zkušeností, prožitků Informační společnost * impozantní nárůst množství dokumentů -> informační exploze. * umožněná nevídaným rozvojem technologií pro zpracování dat * násrůst možnosti publikovat informace, vzrůstá počet distributorů i uživatelů informací * informace vznikají rychleji a ve větších objemech, než je člověk schopen nalézt, studovat a porozumět jim * příkrý rozpor mezi rostoucím množstvím informací a vývojem lidského mozku, který se za poslední tisíciletí výrazně nemění Informační společnost * Lze rozlišit tři fáze: - vznik písma - vznik knihtisku - současnost (první snahy se s ní vyrovnat -- FID a Memex) * Některé problémy: - potřebné informace nelze nalézt -- existuje přímý vztah mezi rostoucím objemem prohledávaného prostoru a obtížností nalézt to správné - přemíru informací nelze využít -- nad síly jednoho člověka, otázka jak zužitkovat informační bohatství - problém rozpoznání a třídění informací, jejich verifikace - vzrůst užitečných, ale i zbytečných informací (informační smog) Informační společnost Objevuje se domněnka, že vzrostl význam realizovaných informací -> k tomu nutná možnost přístupu k potencionálním informacím -- Internet * Výše zmíněné vede k mnohovýznamovosti pojmu informační společnost: - znamená kontrast mezi informovanou a neinformovanou společností? - znamená prudký nárust skutečných znalostí díky technické revoluci? - znamená pojímání informace jako vyráběného zboží či jako základního elementu profesionálních schopností? Informační společnost * šest charakteristik, které projevuje informační společnost podle Schemetové a Curtise: O/ informace je zbožím -- je obchodovatelnou komoditou, objevují se pro ni nové trhy -- např. online média O/ informační průmysl -- produkce, distribuce a spotřeba informace jsou industializovány, stávají se klíčovými v globální konkurenci O/ informační práce -- převažující způsob práce, nejvíce zaměstnaneckých míst v sektoru informačních služeb O/ vnitřní propojenost -- rozrůzňování sociální komplexity a dělení: okolo primární sociální sítě lidí skládající se z důvěrných přátel a přímých kontaktů navazuje sekundární síť odlišně strukturující vztahy pomocí komunikačních technologií Informační společnost O/ komplexní mediální prostředí -- nová média jsou používána za účelem paralelního užití starých médií (internet + počítač mohou zahrnovat televizi, rádio, video, noviny aj.) O/ interakce technologického a sociálního pokroku -- sociální realita je neoddělitelná od technologického vývoje (pacienti jsou lépe informováni apod.) § pro vývoj společnosti je rozhodující nikoli růst potencionálních informací, ale růst skutečných znalostí. Dostupnost a vyhledatelnost potencionálníc informací je pouze základním předpokladem § -> závažnější je proto pojem znalostní společnost Učící se společnost * také poznávací společnost, znalostní společnost, společnost poznání -- zatím jen vize * naši společnost nelze pokládat za společnost znalostní, ale pouze za společnost, jejíž ekonomika je již založena na znalostech * P.F. Drucker -- "Postkapitalistická společnost": společnost kde rozhodujícím faktorem produkce není kapitál ani půda, ale znalosti. Třídy kapitalistů a proletářů nahrazeny kvalifikovanými odborníky využívajícími specializované znalosti (knowledge workers) a obslužnými pracovníky (service workers) Učící se společnost * hlavním nástrojem tvorby bohatství aplikace znalostí v pracovním procesu -> inovace, další zvýšení produktivního využití znalostí * Tři revoluce ve využití znalostí: * fáze: 1780 -- průmyslová revoluce: vědění aplikováno na nástroje, zpracovatelské a výrobní procesy a na výrobky * fáze: 1880 -- revoluce produktivity: poznání aplikováno na práci,ve výrobním procesu; pracovní postupy studovány, analyzovány a organizovány prostřednictvím aplikace znalostí * fáze: 1955 -- manažerská revoluce: vědění aplikováno na sebe samo, stává se výrobním faktorem; management poskytuje znalosti o tom, jak využít dnešního poznání, aby přinášelo výsledky a jaké nové znalosti jsou potřebné Učící se společnost * tři druhy nových znalostí: - zdokonalování postupu, výrobku nebo služby - exploatace znalostí -- využívání existujícich znalostí k vyvíjení nových postupů, výrobků nebo služeb - inovace * zvyšování produktivity odborných a obslužných prací je podmíněno procesem neustálého sebevzdělávání a sebezdokonalování * výzva pro demokratizaci a vzdělávání * v učící se společnosti nejde o množství informací, které jsou k dispozici, ale o to, do jaké míry jsme schopni si tyto informace osvojit * vlastní myšlení je důležitější než přístup k informacím Učící se společnost * úloha vzdělání: poskytnout kulturní základ, který umožní poznat probíhající změny -- naučit se vybírat informace, rozumět jim a umět je zařadit do historického kontextu * tvorba znalostí -- největší investice rozvinutých zemí (formální vzdělávání, vzdělávání zaměstnanců, výzkum a vývoj ~= 20% HDP), přínos -- vzrůst konkurence-schopnosti * vzdělání musí přestat být monopolizováno školami -- musí prostupovat celou společností prostřednictvím organizací, podniků, vládních agentur a nevýdělečných organizací: učící se a vyučující instituce * moudrost člověka by měla udržet techniku a technologie na uzdě Jaký je vzájemný vztah? znalostní společnost informační společnost informační technologie