Postmoderní společnost * Je dnešní společnost moderní nebo postmoderní? * Tato otázka se dá přetransformulovat jako: Je dnešní společnost svojí povahou zcela jiná než ta před 50ti lety? * Přestala v ní skutečně platit starobylá pravidla, mnohými i dnes považovaná za samozřejmá? * Zygmunt Bauman: Úvahy o postmoderní době Modernita * Moderní kultura: - převládají konvence, obrazy, představy a vzory industriální společnosti - charakteristické jsou ideologie, manifesty, stereotypy a představy možných konečných řešení -- např. likvidace skupin občanů - tvoří se velká hnutí sledující velké vzory - degradace člověka, je chápaný jako homo faber -- člověk spotřebovávající Modernita * Někdy se také mluví o projektu modernity, jde o vědecký a politický program * V rámci tohoto projektu vzniká model světa, který * je celkem, totalitou -- obsahuje vše podstatné a to, co neobsahuje, je nepodstatné. Takovým celkem je: * společnost -- v posledním stol. ztotožňována s národním státem, koordinuje úsilí o dosažení vytyčených cílů * kultura společenství -- umožňuje koordinaci úsilí pomocí vzorců chování a přesvědčení Otázka po funkci činící celek celkem, jednotě hodnot a norem udržujících celek Modernita * je celkem spojitým, má tvar a podobu mechanismu - ideálem je absence vnitřních rozporů a způsobilost tyto rozpory při objevení odstraňovat - návod jak dospívat k jednoznačným situacím - shoda v principech nezbytných pro přetrvání celku a způsobilost zneškodnit ty, kteří shodu odmítají - ústřední postavení socializace -- probuzení chuti dělat to, co je člověk povinen dělat pro soudržnost celku Modernita * je projektem ve stavu realizace, je situován v kumulativním, orientovaném, finálním čase * čas kumulativní -- to co probíhá nezaniká, ovlivňuje a spojuje to, co má začít a co ještě nenastalo -> možnost postupovat konsekventně, možnost plánování * čas orientovaný -- čas mezi minulostí (celková určenost) a budoucností (neúplná určenost + svoboda) * čas finální -- směřuje k cílovému stavu, umožňuje projektování, ale čas sám je také projektem -> cílovým stavem konec dějin. Moderní čas nese tedy vizi dokonalosti -> moderna jako projekt Modernita * Modernita: - čerpá své zdůvodnění ze zevšeobecnělého zítřka - žije nadějí a vírou v naplnění, dosažení ideálního stavu - falešným argumentem pro budoucnost byly vady přítomnosti, která jest - věda a přísná racionalita umožní dosáhnout dokonalé a spravedlivé společnosti Postmoderna * Postmoderna: - pojem se prvně objevil v práci Krize evropské kultury Rudolfa Pannvitze v roce 1917, postmoderní člověk je zde dekadentem, nihilistou, který je postaven do protikladu k národně či nábožensky uvědomělému člověku - postmodernismu je dodnes vytýkáno bourání hodnot a relativizace pravdy - kritika moderní kultury - je formou demytologizace, uvolňuje tvořivost, odmítá ideologické perzekuce a intoleranci - posun velkých vzorů zpět ke zkušenosti a pochybování, k prožívání přirozeného světa - zasahuje umění, politiku, filosofii i běžný život Postmoderna * Postmodernismus v umění: - postmoderní literatura mění vztah mezi kulturou elitní a masovou, literatura ne pro snoby, ale pro normální lidi. Důraz na přístupnost díla, radost z tvorby a vnímání - dílo je víceúrovňové -- udrží pozornost jak masy, tak i náročnějších čtenářů (např. knihy Umberta Eca) - ve výtvarném umění se projevuje ve formě happeningů - v architektuře se staví proti funkcionalismu, je eklektický -> míchá více stylů dohromady Postmoderna * Postmodernismus ve filosofii: * Michal Foucault -- kritika institucionalizované moci * Jean Francois Lyotard -- kritika snahy budovat moderní jednotné vědění pomocí metavyprávění, umožňující legitimizovat fungování společnosti. Ve společnosti vzniká nedůvěra k velkým vyprávěním a příběhům * Wolfgang Welsch -- hledá společný jazyk v oblasti morálky, ale klade důraz na pluralitu. Koncept transverzálního rozumu: v postmoderní situaci představuje jinou formu používání racionality ve svazku se spravedlností Postmoderna - nemyslí o sobě jako o projektu - charakteristický rys -- popularita plurálu: nežijeme projektem, žijeme své vlastní projekty - úsilí směřující k privatizaci projektů privatizováno, deregulováno a fragmentarizováno - již se neskládá v celek ani v metaproblém, tj. v problém jak skončit s problémy - nečekáme, že zítřek bude jiný než dnešek, dějiny "došly ke svému konci" Postmoderna * Postmoderna ztotožněna se zánikem projektu. Jak k tomu došlo : * univerzalita projektu vyžaduje moc s univerzálními ambicemi. Na počátku procesu modernizace potřeba ustavit a udržet umělý řád opřený: - o zákonodárství a státní monopol donucovacých prostředků - o loajalitu obyvatel - o normování jejich chování Dnes tato potřeba není pociťována jako naléhavá. Moc místo toho zaměnila: - legitimizaci moci za masová média - ideovou indoktrinaci za reklamu - normativní regulaci občana za svádění konzumenta Postmoderna * ztráta důvěry v projekt dokonalé společnosti. Důvody: - zkušenosti s fašismem a komunismem: už víme, k čemu vede projekt projektů s povolenou uzdou a podporou státních motorů - nedůvěra vůči sociálním inženýrům: ne konkrétní stát, ale stát jako takový ztratil důvěru - nikdo již nevěří, že dnešní trápení je nutné ve jménu budoucího štěstí Otázky typu: - může věda, která vymyslela cyklon B a atomovou bombu přinést opravdové osvobození? - mohou humanitní vědy opravdu humanizovat? Postmoderna Nežijeme v době pokroku, ale v době rizika Ulrich Beck -- "Riziková společnost": - v současné společnosti neprodukujeme a nedistribuujeme jen bohatství, ale i rizika. K těm patří např. ekologická krize, přílišná diferenciace subsystémů či devalvace vzdělání apod. - současná politika a věda je konfrontována s vlastními produkty jako nejpalčivějšími problémy (riziky). Postmoderna * moderní civilizaci přemohly její vnitřní rozpory, její vlastní kultura Role kultury: - chápána jako na míru ušitá moderní společnosti, které má sloužit - kultura obsluhuje společnost zvláštním způsobem: kritizuje ji a zkoumá ji, její neukázněný a opoziční duch není možné ovládnout - potřeba modernity mít kulturu bojovnou, skeptickou, nespokojenou -> vítězství ve válce proti iluzím, sebeklamům, zkamenělým pravdám - optimismus kultury vůči budoucnosti živen pesimismem vůči současnosti Postmoderna - předmětem kritiky kultury: aktuální výkony moderní civilizace -- žádný neobstojí, žádný neučinil svět racionálnějším, předvídatelnějším, neosvobozoval od mnohoznačnosti - krize paradigmatu: kritika výkonů modernity se proměňuje v kritiku záměrů modernity - chyba se hledá ne v tom, co bylo vykonáno, ale v předpokladech, v jejichž jménu to bylo vykonáno - postmoderní kritika záměrů modernity je paradoxně konečným triumfem moderního ducha