KONTEXT DOBY - 20. - 30. LÉTA období 1929-33 poznamenáno hospodářskou krizí a nastupujícím fašismem Asie 1921 Mao Ce-tung a Li Ta-čao zakládají v Pekingu čínskou komunistickou stranu Severní a východní Evropa 1923 Neúspěšné povstání nacistů, německé fašistické strany vedené Adolfem Hitlerem 1924 Lenin umírá a na jeho místo ruského vůdce nastupuje Josef Stalin 1925 Hitler publikuje své myšlenky v knize Mein Kampf 1926 Pilsudski se ujímá vlády v Polsku a je do r. 1935 skutečným diktátorem 1930 období teroru v SSSR - Stalin prosazuje kolektivizaci zemědělství - milióny vlastníků zemědělských usedlostí, kteří se staví proti, jsou rozdrceni a vyvraždení V Německu 5miliónů nezaměstnaných. 1932 Nacistická strana vedená Adolfem Hitlerem získává v německých volbách nejvíce hlasů 1933 Adolf Hitler říšským kancléřem 1934 Hitler Fuhrerem Zavražděn rakouský kancléř - boje mezi socialisty a fašisty Jižní a západní Evropa 1922 Mussolini jmenován premiérem a vytváří fašistickou vládu v Itálii 1923 Revoluce ve Španělsku - De Rivera diktátorem 1925 Mussolini zakazuje všechny politické strany v Itálii kromě fašistické 1929 kolaps rakouské banky 1931 Ve Španělsku byla vyhlášena republika - král Alfons XIII, opustil zemi 1932 Salazar premiérem a diktátorem Portugalska ( až do 1968 ) 1936 Britský král Eduard VIII. Abdikuje, aby se oženil s rozvedenou paní Simpsonovou Generál Franco - vůdce španělských nacionalistu, počátek španělské občanské války (až do 1939) Amerika 1920 USA se rozhodla nevstoupit do Společnosti národů, schválena prohibice 1927 1. zvukový film 24. 10. 1929 Krach na Wall Street: americká burza se zhroutila - začátek hospodářské krize - masové zbavování se akcií - banky zkrachovaly 1933 - 1945 Roosvelt americkým prezidentem - zavedl politiku Nového údělu pro boj s krizí a konec prohibice. Nový úděl = přerozdělení národního majetku, projekt sociálních jistot dělníků -) odpor průmyslníků - považovali projekt za možné otevírání dveří komunistickým vlivům Unás - T. G. Masaryk prezidentem 1918 - 1935, poté ho střídá E. Beneš - od 1929 v čele KSČ Klement Gottwald - označil vládu vládou hladu a policejního teroru - situace u nás ovlivněna hospodářskou krizí, která u nás vrcholí o něco později, v r. 1933 -1929 - 1933 nezaměstnanost inteligence, v r. 1933 - 50000 nezaměstnaných - snižování platů, propouštění z práce, polozaměstnanost, devalvace měny - nespokojenost obyvatelstva je důvodem k příklonu k levicovým tendencím -komunismus, socialismus - těžké situace využila KSČ k budování „ráje na zemi" BRNO Za 1. republiky vzrostl počet obyvatel v Brně z 210000 na 306000 obyvatel. 2x se konalo za 1. republiky sčítání obyvatel: únor 1921-221758 obyvatel prosinec 1930-264925 obyvatel složení Brňanu v roce 1921 Češi 72,4 % Němci 25, 9 % Židé 1,4% Rok 1930 Průmysl 37, 2 % Obchod 16,9% Zemědělství 2 % Dělníci 44, 8 % Úředníci 26 % Samostatně výdělečně činní 27, 7 % Volby 1919 volby do obecního zastupitelstva, poprvé volí i ženy. Nejvíce hlasů získala Československá sociální demokracie 1920 - opět vítězí Československá sociální demokracie 1921-založena KSČM 1924 - vítězství Strany českých socialistů - 16 mandátů ( stejně mandátů komunisté, kteří získali jen o něco málo hlasů - 1. účast komunistů ve volbách ) 1928 - volební právo omezeno věkem nad 24 let 1. Národní socialisté - 18 mandátů 2. Lidovci - 11 mandátů 3. Čeští sociální demokraté - 9 mandátů 4. KSČM - 8 mandátů = ) pokles z 16 na 8 5. Národní demokraté - 4 mandáty 6. Komunistická opozice - 2 mandáty starostou znovuzvolen Karel Tomeš ( do 1935 ) 1935 - poslední volby za 1. republiky 1. Národní socialisté - 21 mandátů 2. Sudetoněmecká strana - 13 mandátů 3. Sociální demokraté — 10 mandátů 4. KSČM a Lidovci - po 9 mandátech 5. Živnostensko - středostavovská strana - 6 mandátů 6. Fašistické národní sjednocení a Němečtí sociální demokraté - po 4 mandátech 7. Národní obec fašistická- 1 mandát v roce 1930 Češi 77, 8 % Němci 20, 3 % Židé 1,3% V rámci celé republiky nejsilnější stranou - Strana agrární - v Brně nemá takové zastoupení. Brno je střediskem textilní výroby - říká se mu „moravský nebo rakouský Manchester" - světově proslulý byl vlnařský průmysl 1927 zaměstnával 17000 dělníků 1932 zaměstnával 10000 dělníků, pokles výroby 1935 - likvidace 5ti textilních továren - textilní výroba se z krize už nevzpamatovala Koncem 20. let - kovoprůmysl 1930 Zbrojovka jako jediná z továren má nad 5000 zaměstnanců - hospodářská krize postihla i kovoprůmysl, propouštění - oživení výroby v důsledku zbrojení ( objednávání zbraní ze zahraničí) - Zbrojovka přijímala nové dělníky už v roce 1933 - dále v Brně hlavně koželužství a stavebnictví 1931-11300 nezaměstnaných 1936 - 17000 nezaměstnaných - nejhlubší krize na jaře 1936 - Brno bylo jedno z měst, které bylo nezaměstnaností postiženo nejdéle a nejvíce - stavěly se nouzová obydlí pro rodiny nezaměstnaných a jídelny - této situace využily komunisté. Kteří se postavili na stranu nezaměstnaných dělníků s fantaskní představou - chtějí po městu Brnu, aby každý nezaměstnaný dostal podporu 200 Kč měsíčně =) což by znamenalo 1 milión měsíčně z rozpočtu města - to není možné - od 1920 četné dělnické stávky 1920 - působí v Brně - Devětsil a Literární skupina Devětsil - vydával revue Pásmo ( 1924 - 1927 ) - Václavek, Halas - Revue Devětsil ( 1927 - 1929 ) Literární skupina - Lev Blatný, František Götz atd. - neměli program, nebyli uzavřenou literární skupinou, podmínkou: umělecká náročnost -od 1921 vydávali Host (píší zde Seifert, Teige ) - od 1924 spolupracovali s Devětsilem noviny v Brně - Rovnost, Lidové noviny - vzniká Levá fronta - v Praze 18. 10. 1929, členové - Neumann, Teige, Nezval, Fučík, Václavek atd. - v Brně sdružena okolo Bedřicha Václavka - 5. 12. 1929 - sídlo na Cejlu v cukrárně Dělnické pekárny, členové ( Honzl, Burian, Jan Krejčí - redaktor Rovnosti, herečka Nina Balcarová...atd.) - Levá fronta se zabývala kulturou, měla za úkol udržovat aktivitu příslušných institucí, časopisů, osob...( iniciátorem založení V. sjezd KSČ ) - pořádali veřejné akce - přednášky - organizace sdružující široké masy inteligence -4. 12. 1931 projev proti pronásledování levicových kulturních pracovníků a proti fašismu - zima 1932/33 stávka rosicko-oslavanských horníků ( akce brněnské Levé fronty ) - střet w proletariátu a buržoazie, trvala 16 dnů, roste vliv KSC, Brno centrum dělnického hnutí - stávka proti snížení mezd, nezvítězili 1933 Levá fronta se ostře staví proti fašismu 5. 9. 1933 činnost Levé fronty zastavena policejním ředitelstvím - důvod: nepolitický právní útvar vyvíjel činnost rázu politického - 1929 - 1939 Levá fronta vydávala svůj časopis INDEX 1931 Honzl, Burian opouští Brněnské divadlo a jdou zpět do Prahy ředitel divadla 1931: Václav Jiříkovský 1935: Aleš Podhorský režiséri: Josef Skřivan a Josef Bezdíček - prosazování společensky aktuálních děl současné i klasické tvorby Fašismus - politický směr a forma buržoázni vlády, vznik po I. sv. válce v období všeobecné krize kapitalismu cíl: za pomocí otevřené teroristické diktatury zabránit úplnému zhroucení moci buržoazie - 1. pokusy organizovat české fašistické hnutí se objevily s úspěchem italských fašistů v říjnu 1922 - „pochod na Řím"= nastolení fašistické diktatury v Itálii - Mussolini - národní demokraté podporovali fašisty 1926 - vznik Národní obce fašistické, v čele generál Radol Gajda - v Brně vzniká 1. organizace českých fašistů 1924, v roce 1926 má 1200 členů - stoupenci fašistů - maloburžoázie - koncem roku 1932 chystali převrat - cíl: zmocnit se kasáren a dalších vojenských objektů, získat na svoji stranu vojáky a táhnout na Prahu - násilně se chopit vlády 21.1. 1933 kasárna Židenice - fašisté pozatýkaní, uvězněni 1933 Nacisté mají povoleno založit si politickou stranu - Sudetoněmecká 1934 Československá vláda uznala SSSR, navázala s ní diplomatické styky a zahájila jednání o uzavření smlouvy o vzájemné pomoci v případě napadení některým evropským státem LITERATURA BĚLINA, P., GRULICH, T. a kolektiv. Dějiny zemí koruny české IL Praha: Paseka, 1992. DOBRY, A. Hospodářská krize československého průmyslu ve vztahu k Mnichovu. Brno: Československá akademie věd, 1959. DŘÍMAL, J., PEŠI, V. a kolektiv. Dějiny města Brna. Brno: Blok, 1973. CHARVÁT, J. Světové dějiny. Praha: 1980. CHRISHOLMOVÁ, J. Data světové historie. Londýn: 1987. LACINA, V. Velká hospodářská krize v Československu 1929-1934. Praha: 1984. LAICHMAN, M. Brněnská levá fronta. Brno: Blok, 1971. MÓDA 20. LETA se sukněmi se krátí účesy - od 1924 zástřih vlasů do ztracena líčení - černě olemované oči od 1925 lem sukně se zvedl ke kolenům, pas pokleslý k bokům - ňadra neexistovala, podpora chlapeckého stylu módní směr garcone - potlačoval výrazné ženské rysy ideál - vysoké štíhlé ženy bez boků a poprsí kouřící cigaretu v dlouhé špičce výstřihy, odhalené paže dlouhé náušnice, náhrdelníky, náramky - např. obtočený had kolem paže vrchol „krátkosti" za džezového věku architektonický styl - sklo, železobeton, ocelové trubky bauhaus chybí ornament - dominance rovných linií 30. LÉTA Ženy - do módy se vrátila délka - návrat dlouhých délek sukní, které se od boků rozšiřovaly, v pase vázačka či pásek, aby vynikl pas - dlouhé upnuté rukávy zajímavé výstřihy - např. asymetrické dekolty pokrývající jen jedno rameno, výstřih od krku do pásku, odhalená záda - dovolují odhalovat nahou pleť šaty přiléhající k siluetě, od boků rozevírající do šíře - v oblibě byly kombinace dvou barev - hnědá s růžovou,, švestkově modrá s tyrkysovou, šedá se zastřeně modrou - rozhodně ne křiklavé barvy! - objevují se materiály z umělých vláken - vrací se u žen dlouhé vlasy - zvlněné kadeře - v módě střídá stříbro zlato - nosí se zlaté řetězy, brože - ženy nosí klobouky s větší krempou - večerní toalety jsou bohaté, dámy používaly natužené spodničky, šaty jsou z pravého hedvábí - do módy se dostává i sportovní oblečení a oblečení pro volný čas - tedy neformální plavky v celku s nohavičkou ( 20. léta) - postupně se nohavičky zkracovaly a zádové výstřihy prohlubovaly ručníky z výrazně vzorované bavlny - květy, grafické i kaligrafické designy klobouky a kabelky ze slámy pletená trička, živůtky bez rukávů, síťové košile, námořnické prvky šortky do poloviny stehen plážové kalhoty pod kolena dlouhé kalhoty svetry průsvitné punčocháče - muži - frak nahrazen smokingem, zmizely manžety a cylindry - vystřídal je měkký plstěný klobouk - udržel se střih 20. let - oblek kamenná součást šatníku posun k nedbalé eleganci - vyvinuly se golfky - krátké kalhoty, motoristická čepička, slamák, sportovní sako - na venkově je stále nejslavnostnějším oděvem kroj - surrealismus v módě - iluze, klamy oka knoflíky - zrcátka, motýli, brouci - kabelka - hodiny, vějíř klobouky - humr, skopová kýta, hlávka zelí kapsy - v podobě šuplíků = migrace nábytku do oblasti módy šaty pracovaly s příběhem, s tajemstvím, fantazií, rozehrávaly hru s reálnem a neskutečnem Dali se zabýval souvislostí mezi nahým a oblečeným tělem - objevily se modely potištěné aktem, či měly našity v klínových partiích kožešinové trojúhelníčky Surrealistická móda si pohrávala s představou Surrealistické náměty ožily opět v 80. letech bílé prázdné interiéry vystřídal nábytek útulný, téměř barokní LITERATURA AUGUSTA, P. a HONZÁK, F. Československo 1918 - 1938. Praha: Albatros, 1992. BRABCOVÁ, B. Móda: z dějin odívání 18., 19., 20. století. Praha: Slovart, 2003. HORSHAM, M. Styly 20. a 30. let. Praha: Svojtka a Vašut, 1997. MACHALOVÁ, J. Móda 20. století. Praha: Lidové noviny, 2003. UCHALOVA, E. Česká móda 1918 - 1939 (elegance 1. republiky). Praha: Olympia, 1996.