PĚKNÉ A PRAKTICKÉ Límeček uháčkovaný z tenké vlny; krátké a dlouhé sloupky se barevně střídají. Začneme řadou řetízků v miste, které je označeno, na ni se uháčkuje vidy řada 2x nahozených sloupků a 3 řady krátkých sloupků, barevně vystřídaných podle obrázku, což se stále opakuje. Barevné nitě se při kraji vždy naváží, nebo se pod-vléknou pod příští řadou tak, aby se mohly při příštím stejném barevném vystřídání bez navazování použíti. Při háčkování se práce klade na střih límečku, zhotovený z papíru, aby byl zachován správný tvar límečku, který se tvoří správným ubíráním nebo přidáváním na obou krajích. Každá polovina se plete zvlášť, načež se obě části sešiji, vnější okraje límečku se obháČkují 1 bílou a 1 černou řadou 2x nahozených sloupků, vnitřní okraj krátkými sloupky. Hotový límeček vyžehlíme, Čímž se srovná někde vzniklá nepravidelnost háčkováni. Černobílé sedlo je uháčkováno rovněž z tenké vlny, ze sloupků 2% nahazovaných; mezi každým sloupkem jsou 1 nebo 2 řetízky, takže celek je prolamovaný. Navrhla Zd. Mayerová-Fuchsová Potřebné střihy (po Kč 4-50) jakoi I veškerý materiál obdržíte v Evině závodě ručních prací, Praha II., Jindřišská 7 (Jlndř. pasáž). Háčkuje se podle střihu nejprve výstřih, který se naháčkovává přímo na látku, vpředu je přichycen celý, vzadu však jen do půl zad, ostatní část je pracována volně a tvoři šálu, která je provlečena vpředu do Živu t ku. Pruh se háčkuje od pravého ramene a konči dolenfm okrajem šálky. Háčkuje se dokola vždy 1 řada černých 2x nahazovaných sloupků, 1 řada bílých 2x nahazovaných, 1 řada krátkých černých, 1 řada dlouhých bílých, i to se stále opakuje. Totéž platí I u krátkých rukávků. Ma|Mi se dnešní maminky lišit od svých dcer. které doprovázejí do tanečních hodin, musí se obléknouti tmavé a nenápadně, protože Jen barvou a nenápadností odlišuje se dnes v obleku věk. Nemusí se přesto svým oblekem dělat starší než jsou. Hnedočervené flamlsolové šaty s ozdobným nabíráním na rukávech, které je poslední velkou módou. -~ Černé flamlsolové šaty zdobené Širokým pelerinkovým límcem a drobnými knoflíčky z téže látky. — Černé krepsatlnové šaty sestavené z matné I lesklé strany látky. Tato kdysi již oblíbená móda se znovu zavádí. — Moderní kombinace nelesklého hedvábí se sametem, šaty jsou z černého romainu, šála z černého sametu, šaty jsou doplněny střevíci a rukavicemi podle poslední módy. MLADÉ MAMINKY DĚLAJÍ GARDEDÁMY I DO PRVNÍ Na dívčí taneční íaty nehod! sc ani příliš přiléhavý střih ani velký výstřih, ani příliš dlouhé sukně. Všechny mají malé výstřihy a krátké rukávky TANEČNÍ S E Z O N Y ne^° a'csPon^ jejich náznak, a jsou dlouhé jen ke kotníkům. Čím jsou Jednodušší, tím lépe sluší. Dívčí taneční šaty z pastelové měkké hedvábné látky, musellnu nebo georgettu, zdobené drobnými pllssovanýml volánky. Dívčí taneční šaty ze satinu peau ďange šedomodré barvy mají originelní nabírané rukávky a úpravu iivůtku. — Musselinové šaty zdobené na iivůtku aiurou a na ramenou a lemu sukně gulrlandou ze vzdušných látkových lístečků. — Jednoduché dívčí šaty do tanečních l hodin z růžového taftu se zvonovou sukní. Návrhy H. Vlkové ^ Jak je možno uplatnit kožišinu na zimním plášti Návrhy Zdenky Mayerové-Fuchsové Souprava z Šcdň anglický plášť. \ připomíná přes i ný šáteček, vpř přišité, vzadu vo chý rukávník k< bátoYou látkou a plčkana hlavě z Č se zdviženým kr sportovní kabáte kombinovaný koi nou.- Světlehněc kou z bobrové k fc/^^« ** •»* i- *— ■ Doma na zahradě a na terase I í^ >. ■ • • • " . ■v • ■ v N • .■■ ... :•, •'• /•* • -O ;•■■ - T I doma můžeme vypadat upravené a čisté. Z laciných pracích látek si pořídíme nejjednoduiií oblek anglického střihu s krátkými rukávy a kapsami, pohodlný a praktický. Několik takových obleků na převléknutí pro doma a ušetříme si vycházkové obleky a budeme vypadat i doma vždycky pěkně. PRO DEN: modré šaty z prací kostkované látky, k nim bílá prací halenka z lavablu nebo batistu. — Bílé, červeně proužkované jednoduché iaty z prací látky. PRO RÁNO A VEČER: župan z umělého marokénu v žluté barvě s drobným hnědým vzorkem. Župan z jednobarevného růžového lavablu. Prací šaty z proužkovaných látek Navrhla Zdenka Majerová Červenobíle proužkované šaty z popellnu. Přední a zadní dfl je v celku, postranní díly živůtku a sukně zvlášť střižené, živůtek po straně do pasu nabraný. Šaty z pruhů vodorovně kladených; hodí se jen na štíhlé postavy. Živůtek tvoří bolero, pod něž je podložený bílý plátěný pas, jen částečně pod bolerem viditelný. Modrobílé šaty ze surového hedvábí jsou bez rukávů. Sukně má po straně složený hluboký prostepovaný záhyb. Bílý plátěný kabátek s krátkými rukávky, modrobílou látkou lemovaný; toto lemováni se k dolnímu okraji kabátku rozšiřuje. Hnědobllé zeflrové šaty mají živůtek a sukni zvlášť. Sukně dole rozšířená má vpředu vysoké sedlo dvěma knoflíky k halence připnuté. Balónkové rukávky jsou nahoře i dole nabrané. Barevná halenka se může střídat s bílou. Ne jenom módně, ale i prakticky Sukně z modrého flanelu, k ni háčkovaná halenka a Šála z vlny modré, červené a bílé. Bílý panama klobouk s modrou grosgrainovou stuhou. Model Jean Patou. Paris. Foto Diaz. — Praktické vlněné šaty hnědé s jerseyovým pruhovaným sedlem hnědým a citrónově žlutým. Mode! Trianon. Foto Binder Šaty z Šedého vlněného krepu s červenými krátkými rukávy a ozdobou živůtku. Foto Winterfeld m 1 \>ľ* ** ľ" t* (P S» * I ú 1 ^S^^H H r Imprimé šaty s resedově zelenými kvítky, nim plášť z měkkého krepu v témž odstínu elené. — Praktické a pěkné vlněné šaty. imbinované z tmavé sukně a Jerseyové pruhované halenky. Foto Winterfeld NOVE TVARY A BARVY KLOBOUKŮ Pro podzim a zimu přináší móda největší zmeny v kloboucích. Předně vypověděly pařížské modistky válku ra-diovkám. Prohlašují je za „passé" a místo nich zavádějí složité látkové barety a turbany. Nové klobouky jsou všechny malé a mělké, a nasazením na hlavu připomínají dobu honzíků. Jsou nasazeny tak, že celé temeno hlavy je odhaleno, sedí na vršku hlavy a poněkud Šikmo na jedno oko stažené (ne na ucho, nýbrž na oko). Hnědý plněný klobouk k podzimnímu koatymu. Okroví žiotý klobouk k podzimnímu plášti. Foto ďOra Velkou módou jsou klobouky sametové, pak měkké plstěné. Nosí se klobouky v odlišné barvě od barvy obleku, často velmi křiklavé se odrážející. Tak jsou v oblibě zelený klobouk k černému obleku, zelený k terakota. červený k černému, zelený k hnědému atd. Zdobí se nejčastějl velmi jednoduše stuhou. k CO JE NOVÉHO V MÓDĚ st L CELKOVÁ LINIE Je dlouhi, vyznačuje střihem tésnč pas, ale pas se pokladá buď o nČco výše nebo níže. Některé pařížské módni domy přinášej! jako poslední novinku a náznak nové línie střih, při kterém vyniknou boky; Šaty jsou upjaté těsné do pasu, který je stažen šněro-vačkou, takže boky již od pasu hodně vystupují. LÁTKY se nosí skoro výhradně vlněné, krepované a hrubě tkané na podzimní kostýmy a pláště, na šaty je moderní črep angora, měkká vlněná látka s vlasem. Na odpolední a večerní Sáty předpisuje móda samet (velour paysan) a flemisol (hrubý nelesklý marocain). Na večerní šaty je novinkou bavlněný tuhý samet. Velkou módou jsou vlněné černé šaty pod plášť. SUKNĚ jsou řásnité u odpoledních a večerních Šatů, mírně zvonové a úzké u šatů denních a kostýmů, jsou většinou rozšiřované do zvonů bez skládaných xahybů sežehlo váných; VÝSTŘIHY se nosí velmi upjaté až ke krku na všech denních a odpoledních oblecích. I večerní šaty mají výstřihy vpředu až ke krku, ale vzadu hJuboké. RUKÁVY jsou předmětem velké péče; bývají často jedinou ozdobou obleku. Mají dvoj! střih: bud bohatě nabírané na rameni, takže tvoři-staromódni „pufny", dole úzké; nebo rovné Široké od ramene, volné až k zápěstí nebo nad zápěstím spjaté v úzkou manžetu; někdy jsou všlvané do Širokého sedla, které se táhne hluboko přes ramena. Poslední móda předpisuje tyto rukávy kratší, nad zápěstí. KOSTÝMY se šiji skoro výhradně francouzského střihu, s kabátem bud tříčtvrtečním nebo docela krátkým. Častěji se šiji komplety, tříčtvrteční nebo dlouhý plášť sladěný se šaty. PLÁŠTĚ se přepínají hodně přes sebe, takže někdy se zapínají až vzadu na boku na řadu knoflíků. Zdobí se bohatě koiišinou, velkými límci, sedly a lemy. KOŽIŠINY jsou moderní všude a na všem. Letos předpisuje móda černý perslán, černou a stříbrnou lišku, nutrii a bobra. Novinkou je na černo obarvený hermelín. Kožichy zachovávají obvyklý střih, jen rukávy mívají nejrůznější formy. Krátké kožíšky nejsou již v takové oblibě jako loni. Vedle kožlšln doplňuji st hlavnej večerní toalety peřovými boa. Barveným kohoutím peřím zdobí se také pláště I odpoledni Šaty u výstřihu a na rukávech. BARVY předpisuje móda především černou, pak rezavě hnědou, skořicově hnědou, beige do růžová, vínovou, biskupskou fialovou a světle šedou. Obleky doplňuji se kloboukem, šálou a ostatními doplnky docela odlišné barvy, na př. zelený klobouk k hnědému kostýmu, červený k černému a p. Na večerní obleky kombinuje se látka matná s lesklou téže barvy. u Praktický podzimní plášť z šedé anglické latky, zdobený paspulkaml. Je v pase přiléhavý, dolů se nepatrné rozširuje do zvonu. Rukávy jsou nahoře rozšířené, do prüramku spodem vysamo-vané. — DIvčl podzimní kostým sestavený z vlněných šatů a krátkého kabátku, který je doplněn krátkou pele-rlnkou z persiánu. Pelerinka se může oblékati také přes šat/. Podzimní plášť z beige vlněné Utk/ se sedlem zdobeným širokým stepováním. Rukávy jsou v průramku ukončené stepovaným pruhem. Malý límeček pánského střihu je z hnědého persiánu. — Černý kostým z hrubě tkané vlněné látky, zdobený sámečky přes přední I zadní dfl, úženými šikmo. Rukáv nahoře nabraný a zúžený třemi záhyby na lokti, které jsou vrchem jako sámečky vystepované. Límeček z černého persiánu |e na straně k zapínáni. Text ke str. 1 5.: ANGLICKÝ PLÁŠŤ z beige měkké vlněné látky jemně rýhované. Je ki-monový, látka je kladená po délce a ilřce. - TMAVOHNEDÝ PLÁŠŤ je z látky, která má hrubý plastický vzor, je hodně ke straně přepnutý, všlvaný rukáv dolů rozšířený, u krku |e plášť kombinovaný jiným odstínem, hnědým jako šála. Plášť má podšívku ze stejného tónu látky jako šála, později může být odlišný tón šály nahrazen hnědou per» siánovou kožlšinou. —TMAVÉ ČERVENÝ PLÁŠŤ má hluboké sedlo. Šikmě vpředu zapnuté. Sedlo spadá přes ra* mena, do něho je vsazený široký dli rukávu, který má ozdobné záltvky. NOVÉ PODZIMNÍ KOSTÝMY Naše obrázky znázorňuji hlavně nové všiti koiišlny na ozdobu plášťů a kostýmů. I starší kostým se da dobře obnovit novým užitím kožišiny, která se uplatňuje hlavně na kabátě u výstřihu, |ako Hrnec nebo orlglnelnl sedlo. K tomu účelu hodf se ovšem jen koiišlny měkké a nízké, které lze upravit a zřasit jako látku. Typ moderního kostýmu s širokými průramky klmonového střihu. Kabátek je bohatě zdoben vpředu persiánem. Kostým je z černé měkké vlněné látky, koilšina také černá. Persian tvoří malý límeček po straně zapínaný, a malé man-žetky. Sukně je docela hladká jako u všech letošních modelů. Moderní dívčí zimní kostým z rezavěhnědé vlněné látky; kabátek se přeplná po straně a je zdoben širokým límcem z hnědého galllaku. Všechny doplňky jsou tmavě hnědé. Kostýmy jsou doplněny sametovými mělkými barety, které se nyní nasazují rovně * hodně do čela. PODZIMNÍ P LÁ ŠTĚ Plášť ic šedého velouru, zdobený úzkou černou šálkou z galliaku. Plášti se budou letos zdobit kožišinou bud velmi bohatě, nebo velmi skromně, docela malým límečkem. Pro mladé dívky doporučuje se vidy spíše Jen velmi skromni koiišlnovi ozdoba, která dodá mladistvého vzhledu. Černý velourový plášť zdobený bohatou perslanovou garniturou. Plášť se přeplná až na bok. Kožišlny je užito na místech, kde má skutečně hřát. Oba pláště mají typické rukáv/ letošní módy: „šunkové" a úzké, od lokte volnéj rozšířené. Obojí budou ve velké oblibě jak pro] pláště, tak i pro šaty. M Několik nových návrhů na úpravu výstřihu] ú látkových šatů pod pláště. Límečky jsou z bílého piku nebo hedváb! světlejšího odstínu, aby kontrastovaly s tmavou barvou šatů. Garnitury jsou všity přímo do látky. Knoflíčky jsou potahované látkou, ze které je ušita I garnitu Látkové šaty pod zimní pláště a kožichy Návrhy Zdenky Mayerové-Fuchsové Červenohnědé vlněné šaty. Hladká sukně do pasu, žlvutek zdobený paspulkaml, sahá na boky. Sedlo Je střižené v celku s hořeni části rukávů. Ozdoba u krku ze světlé rlpsové stuhy. Pás je spletený z kovových řetízků. - Tmavočervené šaty ze silné anglické látky ma|l kimonové, nahoře volné rukávy, široké klopy dosti vysoko zapnuté, zdobené po kraji hustým stepováním. Živútek i sukně v pase přiléhavé, zúžené do ozdobného zášev-ku. - Béžové šaty s kimonovými rukávy, na ramenou do špičky nasazenými. Záievek na rameni tvoři ozdobu, která pokračuje vzadu. Kulatý límeček se dozadu zužuje. Stejně jako ozdoba u kapes je z téže látky jako šaty. - Černé šaty z vlněného vzorového jerseye mají světle šedivé sedlo, u krku jemně růžová, na straně přeložená rjpsová stuha, která se přizpůsobí tvaru výstřihu. Šaty doplňuje černý lakový pás. Sestaveno z módních látek fy KRÁL A BENEŠ, Praha II. - Jindřišská ulice čís. Budiž móda! Třicátá léta 20. století inie «atj se na poíátku třicátých let rázem proměnila, pas se dostal do původní polohy, sukně se prodloužily. Asymetrické ŕeiení oživovalo tvarování. Hovořilo se o svůdné praktičnosti, o luxusu a pohodit. Dívky se přestaly oslovovat baby, říkalo se jim darling. Odes bubikopf vystřídaly zvlnené kadeře. Kresba ze salonů francouzské couture (1931). Období třicátých let bylo všestranně poznamenáno hospodářskou krizí a hrozbou války. Banky mizely jako mýdlové bubliny. Sok z událostí na Wall Street dopadal na mnohé, včetně francouzských couturierů, a to především na počátku této dekády. Počet návštěvníků samotné Paříže klesl o celých sedmdesát procent a móda. která stála doposud z hlediska exportu na prvním místě, se během pár let ocitla až někde za první desítkou. Cizince od cesty do metropole nad Seinou neodrazovaly jen nevytopené hotely se štěnicemi, ale především bouřlivé kampaně rozpoutané jak v Americe, tak v Británii Silou barnumské reklamy nabádaly kupovat výhradně domácí produkty. Po krachu na burze nepřijel do Paříže ani jeden z amerických nákup-čích. Ti se navrátili v plném počtu až v roce 1932, kdy se ovšem již celý systém nakupování změnil. Americká vláda uvalila až devadesátiprocentní clo k původní ceně modelu! Bavlněná tkanina - kaliko, clu nepodléhala, takže se stále Častěji vyvážely do USA kalikové modely a podle nich se pak šily šaty v amerických dílnách. Francouzská módní tvorba byla sice poznamenána krizí, ale daleko v menší míře než americká a anglická, neboť byla méně industrializována; výrobní náklady se udržovaly na nízké úrovni. Přesto si řada modelových domů začala postupně zřizovat butiky s konfekcí a těsněji spolupracovat s průmyslem, aby prozkoumala možnosti, jak i vysokou módu „zhotovovat" levněji. Rané pokusy o hromadnou výrobu nebyly vždy úspěšné, oděvy se šily ve třech velikostech a většinou si je zákaznice musely nechat individuálně upravit. V té době se už do oděvu všívala etiketa výrobce. Hranatý tvar šatů s délkou ke kolenům se takřka přes noc stal zastaralý. Novináři s ironií popisovali dívky, kroutící se na židlích a tahající si lemy svých sukní co nejníže. Tvrdili, že návrat dlouhých délek oživoval paměť mužů pro dívčí tváře, protože jejich pozornost nebyla rozptylována pohledem na nohy. Zatímco sukně se od boků rozšiřovaly a klesly ke kotníkům, pas se zvedl do původní polohy a byl výrazné štíhlejší, zdůrazněný vázačkou nebo páskem. Dlouhé upnuté rukávy a vyznačená ramena zvyšovaly eleganci protáhlé siluety. Asymetricky překřížený ži- Surrealistícký lněný kabátek od Elsy Schiaparelliové s vyiivkou podle návrhu Jeana Cocteaua. Vlasy Ženy splývají po rukávě, zatímco křehká ruka obepíná pas. Elsa při tvorbě svých kolekci spolupracovala s celou řadou umělců, předevJím se Salvadorem Dallrn. Obklopila se i nejlepšími řemeslníky. VýSivky si nechávala zhotovovat u věhlasné firmy Lesage. ty mít skutečnou kost, která byla ozdobena třepením z bílé lakové kůže. tak aby evokovala úpravu, v jaké se podával tento pokrm v restauraci. Jen se do něj pustit. Klobouk v podobé židle sice „postavil proces sezení na hlavu", současně zato ale nabídl možnost migrace nábytku do oblasti mody. Byl to růžový medvěd se zásuvkami od Dalího, instalovaný v salonu Schiap na Place de Vendôme, nebo jeho Venuše Milétská, co inspirovalo Elsu k vytvoření šatů nazvaných Psací slrď Jejich kapsy mají podobu šuplí- Pulovr $ klamavou vázačkou, s nímž započala Elsa svou surrealistickou kariéru, ukazuje, že věci nemusejí být takové, jaké se na první pohled zdají. Zhotovila jej arménská pletařka Miki.To, ze dokázala složitý návrh realizovat, zcela zménilo její život. Byla emigrantkou sméfujíci do Londýna. Zůstala v Paríži, v salonu Schiaparelliové. V daliích pletených kolekcích se objevuji magické symboly Afriky, tetováni námořníků, vzory tapiserii ze 17. století Na snímku Elsa z roku 1927. ků s knoflíky-úchytkami a skutečně připomínají strohý kancelářský nábytek. Dalího pronikaní do těla pomocí zásuvek má u jeho Venuše ovsem i erotický podtext, zatímco ELsiny sáty působí jen stroze a funkčně. Stavební prvky vkomponované do oblečení se objevily v představení Le Bal v roce 1929. Chirico zde nechal ožíval nejen sloupy, ale i celý chrám vytvořený z baletního souboru. Dokladem toho, že ani architektura nezůstala opomenuta surrealistickou módou jsou plavky v podobě iónského sloupu z italského salonu Krizia nebo sako jakoby vytvořené z cihel, vzbuzující iluzi zdi od Marchela Rocha-se. Ani zde Schiapi nemohla zůstat stranou. Na návrh Dalího vytvořila slavné šaty s trhlinami, které měly být mementem občanské války ve Španělsku. Pláštěnka měla skutečné díry, připomínající rozbitá okna, na Šatech byly pouze natištěné. Se záměrným poškozením oděvu si pozdě}! pohrávali příslušníci hnutí punk, ale i seriózní japonští návrháři. Samozřejmé i flora a fauna nemohly být opomenuty a byly rovněž často transformovány do oděvů. Pláště s desénem stromové kůry, kamuflážová saka vytvořená z lupení, svatební šaty jako kytice. Elsa jako první používala knoflíky v podobě motýlů a brouků, opasky ve tvaru ryb. Jedny její šaty měly péřové rukávy ve tvaru labutích křídel. Je samozřejmé, že se tu opět nabízejí i četné malířské příklady. Na obraze Paula Delvauxe Zrozeni dne nalezneme ženy s nohama v podobě stromů, na jiném jeho plátně, Volání noci, objevíme dívky mající vlasy z listí. Podobně u Reného Magritta Píseň lásky nebo Maxe Ernsta Oblékání nevesty. Dali navrhoval šperky -listy zakončené nalakovanými nehty; Schiap i Charles James na jeho podnět vytvořili šaty v krabí siluetě. Dalšími příklady mohou být lasturový klobouk nebo lesklá tkanina imitující šupiny. Nakonec by měla být připomenuta i originální tvorba surrealistické malířky Meret Oppenheimové, demonstrující novou formu fetišismu věcí. V roce 1936 zhotovuje svůj slavný objekt SnUlaně v kožešině - kávový šálek s talířkem a lžičkou, obalené gazelí kožešinou, který' následují další její práce provázené „subtilním děsem". Ve stejném roce se objevuje dílo nazvané Ma gouvernante. my nurse, mein Kindermädchen, které tvoří pár dámských lodiček, s podpatky ozdobenými papírovými fáborky, přivázaných na servírovací podnos. Snad mají evokovat paradoxně ambivalentní vztah mezi vypečenou husou a konvencemi spoutanou ženou. Obdobně je tomu u Dvojice Í1956), tvořené párem hnědých šněrovacích bot, napevno slepených špičkami k sobě, a také u návrhu Večerních šatu s podprsenkovým náhrdelníkem z roku 1968. V posledním případě se jedná již o přímou realizaci sado-masochistických představ, když klipsy Šperku jsou přímo upevněny na prsních bradavkách jejich budoucí majitelky. Surrealistické náměty ožily opět v plné míře v osmdesátých letech, a to v souvislosti s vpádem japonských návrhářů do módního světa Západu. 72 73 Porta Elsinu jasnému tvůrčímu vidéní - model Yves Saint Laurent 1985. Tento lávrháŕ" se vidy hlásil k inspiracím, které černal oa Schiaparelliové. a cenil si způsobu, jakým dokázala propojit módu a uménl. dečka nahrazovala drapérie zcela lidské télo. Podstatou odívání, souvislostí mezi oblečeným a nahým tělem, se za^ býval Salvador Dali, na svém pozoruhodném obrazu .Vor-ní a denní šaty těla (1936). Možná že pravé jím se inspirovali módní návrháři, když si paradoxné pohrávali s myšlenkou zastírání a odhalování téla. Objevily se oděvy potištěné aktem, nebo takové, které měly v klínových partiích našitý kožešinový trojúhelník. Inverze slavila svoj tri-umf - intimní stalo se Veřejným. Nově pak zpracovával tyto náměty Giovanni Versace v devadesátých letech. Surrealisté byli fascinováni nejen tělem, ale i jednotlivými jeho částmi. Oko mohlo dosáhnout nezávislosti na ostatním těle a proniknout do imaginace jak v roli objektu, tak jako subjekt. Oko videné i vidoucí migrovalo nakonec i na oděv. Elsa Schiaparelliová je kombinovala s nebeskými náměty ve své Astrologické kolekci, inspirována možnostmi ukrytými v motivu oka, které může být „vševidoucí", „kosmické" a současně osobně intimní. Poctu Elsiné jasnému tvůrčímu vidéní učinil Y. S. Laurent v roce 1985, když navrhl sako tvarové obdobné jejímu z třicátých let s nápisem „To jsou Elsiny oči", pod kresbou na předním díle. Rty se objevily v surrealismu nejprve jako otisky rtěnky (André Breton, Druhý surrealistický manifest), než se vydaly na dobrodružnou cestu výtvarných aktivit. Jejich smy-slnost a symbolický náboj se uplatnily samozřejmě i v módě. Postupné tady zreálněly a stávaly se dekorativní záležitostí. Odloučené od těla se ocitly v prostoru jako pohovka od Dalího v salonu Elsy Schiaparelliové nebo na fotografii od Man Raye (rty plující oblohou, pod nimiž odpočívá modelka). Na oděvu Elsině nabývaly zlomyslnosti a škodolibosti, když je nechala laskat cherubíny; jindy, u šperku navrženého Dálím, působily okázale: posloužily za rám pro zuby-perly. I křehká a zranitelná ruka dostávala na oděvu zvláštní kouzlo. Dodnes upoutává například na Elsině kabátku s výšivkou od Cocteaua, kde je pas vykreslen rukou přidržující látku. V reklamě využíval ve třicátých letech francouzský fotograf Maurice Tabard osamělé ruky vrhající stíny. I surrealistické nohy se přesunuly na oděv, jak dokládá potisk torzem těla na modelu Yves Saint Laurenta z jedné kolekce z šedesátých let. Inspiraci Magrittovým obrazem Červený model z roku 1935, na kterém jsou vyobrazeny boty s obnaženými lidskými prsty, nezapřou návrhy obuvi Manola Blahnika nebo Pierre Cardina. Surrealistický předmět byl v podstatě výslednicí přesunu nebo tra vestu jící inverze. Vyjmutý ze svého konvenčního prostředí, ze své role. ba i měřítka dostával nové určení. Obdobně jako na Magrittově obraze Klíč snicibo, kde je 70 /äměrné napsáno pod kresbou vejce „toto je akát" a kresbou kladiva „toto je desert", tak si surrealistická móda \ hrávala s představou, že to. co vypadá jako hodiny nebo vějíř, může bez problémů sloužit jako kabelka. Přimo demonstrativ ními příklady posunu se staly pravé klobouky. Byly a jsou dodnes příkladem bláznivého surrealistického počínání, které umožnilo, aby před námi defilovaly klobouky jako humři. skopové kýty, hlávky zelí a salátů, rendlíky a moučníky. Klobouk z kolekce Karla Lagerfelda, 1985, kterým doslova proces sezení postavil na hlavu, je dokladem toho, jak surrealismus pronikl do svéta módy a prakticky ho nikdy neopustil. PtÁvě v letech osmdesátých se vrací ve vétším rozsahu na přehlídková mola. Všechno toto začalo náčrtkem klobouku ve tvaru obrácené dámské lodičky. Pocházel od Salvadora Dalího z roku 1937 a Elsa podle něho vytvořila své bizarní pokrývky hlavy. Záměna nohy za hlavu potěšila mnohé surrealisty Tato komicko-ironická kreace nalezla mnoho následovníků a měla za následek, že kolem hlavy kroužily celé průvody fantaskních klobouků v podobě hlávek salátů, slepic, pánve s hranolky nebo bot. Podle zásady dodržení autentičnosti, musel takový klobouk, třeba v podobě jehněčí ký- 71 kládají známa fotografie Man Raye Ingresoiy housle nebo Tanečnice flamenga od Salvadora Dalího, na které ženská postava má podobu kytary. Podobně módní tvůrci vytvářeli odév podobající se tvarové hudebním nástrojům. Tak Paul Colin oblékl na počátku třicátých let tanečníky baletního představení Oživlý orchestr do kostýmů pßtal, tnibek. fléten a houslí. Tyto náměty znovu rozvíjel v osmdesátých letech Karl Lagerfeld (klávesové pásky a vesty) a také Christian Lacrobc (houslové šaty). Hudební záznamy, kterými potiskla své společenské šaty Elsa Schiaparelliová, jakoby zaznívaly ve víru tance. Hudba, nejabstraktnější ze všech umění, tak dostávala konkrétní podobu. Znepokojivé obrazy v zrcadle, klamy oka, ilusionismus, to vše využíval surrealismus při hledání zázraků a realizování snů. S fantazií odrazů vzhledu a iluzí v zrcadle si pohrával v třicátých letech módní fotograf Horst P. Horst a později byl tento trik často využíván v reklamě. V uměleckém světě s touto hrou souvisí obrazy René Magritta Magické zrcadlo, v němž se reflektovaná realita stává aktem imaginace. Na dalším jeho obraze Lidský stav I. (1934) malované okno a rám obrazu splývají. V módě tohoto triku využila právě Schiaparelliová, když použila zrcátek místo knoflíků u jednoho ze svých kabátků. Odrážela prostředí, ve kterém se člověk pohyboval, lidi i věci, a ti se náhle stávali součástí oděvu, byli do něho vkomponovány. Sáty pracovaly s příběhem, s tajemstvím, fanui/ií. rozehrávaly hru s reálnem a neskutečnem. Neměly tedy právo řadit se mezi umění? Umění jistě módě předcházelo, ale ta sebejistě kráčela po jeho stopách. Tajemná náměstí malíře Giorgia de Chirica, která tak nadšeně obdivovala první generace surrealistů, byla zabydlena krejčovskými mustry, převzatými z oblasti módy. V roce 1938 na slavné Mezinárodní výstavě surrealismu v Paříži, organizované Paulem Eluardem, André Bretonem a Marcelem Duchampem, byly podél městských boulevar-dů instalovány bizarní figury .oblečené" podle fantazie Man Raye, Salvadora Dalího, Léo Maleta a dalších. Každá z nich odhalovala podstatné rysy a založení svého tvůrce. Např. André Masson chtěl nejspíš svým objektem - ženou, s hlavou vsazenou do klece a s ústy zakrytými páskou s květinou - polemizovat na téma svobody. Tyto náhražky postav, „umělí lidé", mohly být podrobeny větším deformacím při oblékání než živé bytosti. Ovšem skutečné, živé modelky také posuvaly vedle figurín a úmyslně se s nimi mísily. Dařilo se jim tak mást mnohé diváky, kteří zůstávali v rozpacích, když měly odhadnout, který model je oblečen na figuríně a který* na reálné bytosti. se Na snímku Vlastní podobizna fotografa Herberta Bayer i z roku 1930 simuluje rovněž figurína tělo autora. Flakon legendárního, dnes již nevyráběného parfému Shoking od Elsy Schiaparelliové, navržený surrealistickou malířkou a výtvarnici Leonor Finiovou, měl tvar ženského torza a odpovídal skutečným proporcím tehdy slavné herečky Mae Westové. Na reklamním plakátu tohoto parfému z roku 1938 je lahvička ve tvaru krejčovské panny doplněna vystřiženým srdcem, které jako by tělo oživovalo. Využiti stavebního materiálu na oděv - firma Krizia. Plavky v podobé iónského sloupu 1982 - kresba Antonio Lopez. Stavební prvky vkomponované do oblečení se ponejprve objevují na divadelní scéně. V roce 1929 v představení Le Bal nechal malíř Chirico ožívat nejen sloupy, ale i celý chrám vytvořený z baletního souboru. Myšlenkou přechodu mezi reálným a fiktivním byl posedlý i básník, divadelník a filmař Jean Cocteau. Srovnával statičnost helénskych skulptur, jejichž tvar byl analogický s lidským tělem, a pohybujícím se závěsem, který přítomnost těla pouze evokoval. V módní oblasti pak s drapern mistrně pracovala návrhářka Alix Grěsová. Sochu s elegantně řasenou toaletou vystavila v roce 1934 v salonu módy na Světové výstavě v Paříži. Na obrazech malíře A M. Cassandra nebo Českého výtvarníka Františka Hü- ft» Flakon parfému Shocking - surrealistický návrh pro Elsin parfém Docházel od argentinsko-italské malířky Leonor Piniové. Ženské torzo s tvary tehdy populární herečky May Westové doplňuje krejčovský metr sepnutý ve tvaru V. Vúné Středomoří, sladké buké. linoucí se z tohoto flakonu je dnes zapomenuta. menaly. Zasloužila se- o to především jedna z nejoriginálnějších žen celé této rozporuplné epochy, legendární Elsa Schiaparelliová. Tak jako se dadaisté vysmívali pojmu „dobré umění\ zesměšňovala Elsa termín „dobrý vkus". Pravé tak jako její přítel, antiestétský malíř Marcel Duchamp. verila, že pravidla, rád a tradice jsou k tomu, aby byly zlomeny a odhozeny. Navrhovala šaty, které vyhlížely jako kusy nábytku nebo jako pokrm na talíři. Většinu námětu získávala od extravagantních umělců, kteří patřili do jejího kruhu. Volila neobyčejné barevné kombinace, nevídané materiály (celofán, sklo apod.); navrhovala Šperky z aspirinových tablet, knoflíky s úsměvy klaunů. Nechala své zákaznice kráčet v kloboucích v podobě kalamáře, kuřete nebo jehněčí kýty v dobách, kdy válka a jí provázející útrapy byly již na spadnutí, s očima upřenýma do světa snů a fantasma-gorií. Po válce o tyto její hry už nikdo nestál. Surrealismus a jeho módní aspirace Surrealismus pronikl do módní tvorby pravě v období třicátých let. S vervou si tehdy podmanil území, na kterém byla vytvářena, a nikdy je vlastně neopustil, jak dosvědčuje tvorba řady dalších světových návrhářů i některé pozdější styly ulice. Móda a její nástroje spočívaly v samém srdci surrealistické metafory, dotýkaly se představ o Ženě jako takové, vzájemného vztahu konkrétních předmětů i jejich imaginárních spojeni zrozených v představách či snech. Sici stroje, přítomné v mnohé surrealistické vizi, nahrazovaly ženu, symbolizovaly její plodnost a současně připomínaly výrok francouzského básníka 19- století Lautreamonta, podle kterého pravá krása vzniká z náhodného setkání Šicího stroje a deštníku na operačním stole. Nebyl to jen Šicí Kroj, který nahrazoval lidskou bytost a stával se zástupným vyjádřením ženy v neživé formě. K surrealistickým objektům spřízněným s módou patřily dále náprstky, věšáky, nůžky a krejčovské panny, kterým se obzvlášť dostalo pozornosti a uměleckého posvěcení. Max Ernst ve svých již zmíněných litografiích z cyklu Budiž móda, pryč s uměním, vyzdvihuje tvůrčí energii módy, její humor, svěžest, proměnlivost. Upřednostňuje tak prchavější umělecké kvality, ve srovnání s trvalými neměnnými hodnotovými kritérii klasických uměleckých disciplín. V renesančních studiích perspektivy, byl v centru veškerého nazírání člověk; Ernst jej zaměnil za krejčovskou figurínu. V poznámkách na okraji kreseb poukazuje na internacionalismus módy a na to, že se dá měřit a abstrahovat. vyjádřit slovy. Právě tyto litografie, vytištěné na levném papíře, podnítily pozdější umělce představit svá díla formou „pokleslého" umění. Ernst sám navíc použil do svých koláží i způsoby propagace ze světa obchodu. Z populární reklamy na pánské klobouky převzal například charakteristické opakování motivu (Klobouk dělá muže). Americký fotograf a malíř Man Ray si zase pohrával s myšlenkou klobouků ve tvaru genitálií: pánský' měl tvar vagíny, dámský připomínal penis. Dělá tedy klobouk muže nebo ženu? V surrealistické imaginaci hrála svou roli i hudba, přestože se o ní italský malíř Chirico vyjádřil velmi přezíravě; Model od Schiap pro Daisy Fellowes z roku 1938 - výiivka podle návrhu Jeana Cocteaua. prohlásil, že zůstává spoutaná. Surrealismus se v hudebních kompozicích skutečně téměř neodrazil, pomineme-li některé skladby Erika Satieho. Zato řadě výtvarných umělců tvar ženského těla připomínal hudební nástroje, jak do- •7 Mainboucher Šortky do poloviny stehen a plážové kalhoty pod kolena z kárované bavlny nebo pomačkaného lnu uvedl na scénu americký návrhář Mainlx)ucher. Byl prvním americkým návrhářem, který se prosadil v Paříži. Main Rousseau Bocher, jak znělo jeho původní jméno, se narodil v Chicagu. Umění studoval na akademiích v rodném městě, později v New Yorku a v letech 1911-1917 také v Mnichové. Svými stylovými kresbami si získal jméno v Harper's Baza-ant a během dvacátých#lei se stal Šéfredaktorem francouz- Elsin klobouk z roku 1937, kresba Marcel Vertés. Surrealistický predmét, vyjmutý ze svého konvenčního prostředí, ze své role, ba i měřítka, dostával nové určení. Klobouky ve tvaru bot, slepic, hlávek zeli, rendlíků i moučníků se objevily na hlavách Žen v letech třicátých. ské verze časopisu Vogue. Právě on objevil pro tuto řevu i dva z jejích nejvýznamnějších přispěvatelů - výjimečně nadaného fotografa barona Hoyningena Huena a neméně skvělého módního ilustrátora Carla Ericksona, známého pod uměleckou zkratkou Eric. Modelový dům otevřel Mainboucher v Paříži v roce 1929. Pracoval především s luxusními materiály a jednoduchými střihy. Oblíbené byly jeho večerní dekorativní svetry a krajkové, Šikmo střižené 64 šaty. Byl to právě on. kdo navrhl modré, elegantní svatební Šaty Wallis Simpsonové, pro kterou se vzdal britského trůnu král Edward VIII. Zlověstnou předtuchou vzestupu ..frenetického mužíka" Hitlera, byla náhle se vynořivší tzv. „tyrolská móda". Bavorské výšivky, bílé pletené vesty s květinami, kožené kalhoty, klobouky s úzkou krempou a další drobné aplikace, převzaté z jihonémeckého dirndiu. Úvahy na aktuální politická téma se dostávaly i na stránky módních žurnálů. Upozorňovaly na stále zřetelněji rozštěpenou společnost. Zatímco četní mladí muži z celého světa neváhali odejít bojovat jako interbrigadisté proti generálu Frankovi, mnoho aristokratů se naopak nerozpakovalo veřejné obdivovat Hitlera. .Nevěříme směšným Mussoliniům, jeho tupým čer-nokošiláčům, heslům upozorňujícím na vlastní přednosti. Máme odpor vůči všem diktátorům. Proč mají být filmy cenzurovány, proč máme číst .očištěnou' verzi Mein Kamp-fur rozčiloval se britský Vogue. Jak desetiletí pokračovalo, formovala se z paralelních námětů skvělé svůdnosti a praktičnosti vysoce vybroušená, elegantní a nadčasová móda pro běžný den. Tvořily ji dokonale sladěné Šaty s kabátkem anebo kostým. Anglické tkaniny, všechny ty tvídy a tartany s výraznou strukturou a vzorem „rybí kosti" či -kohoutí stopy", zažívaly zlaté časy. Převládaly tlumenější kombinace jednotlivých dílů tón v tónu. Tento decentní styl dovedly téměř k dokonalosti nejen Chanelová, Mainbocher a Molyneux, ale i Marcel Roches, francouzský návrhář, který si otevřel modelový dům v Paříži v polovině dvacátých let. Spolu se Schiaparellio-vou v roce 1933 prosadil siluetu širokých ramen s vycpáv-kami, což dozajista usnadnilo práci výrobcům konfekce; mohli stříhat prúramek podle poměrné volné formy. Ramena byla zdůrazněna útlým pasem a délkou sukně. Roches rovněž navrhoval první pláště v tříčtvrteční délce a šaty ve tvaru přesýpacích hodin s květinovými tisky. Pozoruhodný vývoj proběhl v oblasti pleteného oblečení. Jak bylo již řečeno, pleteniny se používaly nejen na plavky a sportovní obleky, ale i na večerní nebo koktejlo-vé oblečení. Mistrovství v tomto ohledu dosáhla kromě Pa-toua právě legendární Elsa Schiaparelliová, která svým • etrem s vypletenou, klamavou mašlí vnesla do módy surrealistické myšlení. Ukázala, že věci nemusí být takové, jaké se zdají na první pohled. Módní návrháři byli Často, jednou volněji jednou těsněji, spjati s výtvarnícky pojatou kreativitou a uměleckým vnímáním světa. Umění hrálo v oblasti módy důležitou roli, ať již to bylo malířství nebo populární hudba, jako v případě tzv. .stylů ulice". Ve třicátých letech došlo patrně k jednomu z nejtěsnějších spojení mezi uměním a módou, jaké kdy dějiny zazna- «5 Salvadora Dalího fascinovala barevná etamorfóza kraba při cesté z moře na delni stůl. Sáty od tisy Schiaparelliové - krab s petrželovou natí, tak jak by podáván ve francouzských restauracích 1937, nou. Od roku 1927 se promítaly již filmy ozvučené. Ty. které se staly tím nejvděčnějším únikem od skutečnosti pocházely z hollywoodské továrny na sny. Na filmové hvězdy se pohlíželo jako na bohy a bohyně. Čím více se stával život chmurnější, Čím více Evropu ohrožoval fašismus a upevňovala se rudá ruská despocie J. V. Stalina, tím nákladnější a výpravnější filmy se točily. Viděly je pak miliony diváků, kteří s napětím sledovali každý detail - jak jsou jejich hrdinové oblečeni, Čemu dávají přednost a jaké mají způsoby vystupování. Není divu, že sebenákladnéjší Časopisy, s fotografiemi a kresbami módních kreací coutu-rierú, nemohly ani zdaleka takto módu ovlivnit. V nejlepším případě jimi tehdy listovalo jen několik tisíc čtenářek. Hollywoodský svět tedy do jisté míry začal ohrožovat nadřazenost Paříže i v oblasti módy. Rozhodně měl na svědomí bohatost večerních toalet z konce třetí dekády a návrat krinolíny v roce 1939. Pas byl opět stažen do vosí podoby korzetem, opět se na scéně objevily natužené spodničky. Večerní šaty se šily většinou z pravého hedvábí se suchým omakem a z organzy. Dovolovaly maximálně odhalovat nahou pleť. Jednou pomocí asymetrického dekoltu. pokrývajícího pouze jedno rameno, jindy díky tenkému ži-vůtku bez ramínek. Oblíbené bylo řešení výstřihu do pásku kolem krku, jako u opalovaček; často zůstávala dokonce odhalená celá ramena a záda. Nebyla to ta stejná silueta, kterou po druhé světové válce »vynalezne" Christian Dior? Nevýhodou bylo, že tyto nákladné toalety se dost dobře nehodily k tanci. Po celovečerním nošení ženy v pomačkaných róbách s ušlapanými lemy nevypadaly nijak vábné. Která z dam by si mohla pořídit, tak jako císařovna Evženie, dvoje naprosto stejné večerní Šaty a v druhé polovině slavnosti se rychle převléknout, aby vypadala svěže? Stejně tak tiše trpěly, když byla jejich nákladná toaleta poničena třeba v divadle, kde byly nuceny své. k zemi sahající sukně rozprostřít po podlaze, aniž by mohly zabránit jejich pošlapání. Do redakcí módních časopisů docházely proto čím dále tím častěji dopisy, ve kterých ženy žádaly u večerních šatů o zavedení délek alespoň po kotníky. Netušily, že zanedlouho, po vypuknuti války, jim bude všechna tato „obtížná romantika*" rychle a nemilosrdné odepřena, že samy budou zkracovat sukně, aby ze zbytku látky ušily oblečení pro děti. Filmové oděvy, které navrhovaly velcí módni tvůrci, Chanelová, Schiaparelliová, Molyneux, aj., měly jednu nevýhodu: rychle stárly a s nimi stárly i natočené snímky. Z těchto důvodů se šaty začaly vytvářet ve stylu glamour, což byla nadčasovější podoba právě panující módy. jakási její esence či trest. Filmy tedy nejsou spolehlivým zdrojem informací o odívání v daném období. 62 Jedním z nejslavnějších kostýmních návrhářů Hollywoodu byl Gilbert Adrian. Původně pracoval jako výtvarník na Brodwayi, do Kalifornie byl pozván proto, aby oblékal samotného Rudolpha Valentina. Spolupracoval, právě tak jako Iribe, s De Mille Studiem a později s věhlasným Gold-wynem. Také filmové kostýmy Grety Garbo, především jeií klobouky, se rychle ujaly v módním světě, ať již to byl ten „bonbónkovitého" tvaru nebo ten s ohrnutou krempou, posazený šikmo, který- tak vyzývavé a zároveň tajuplně za^ krýval jedno oko. Módní žurnály začaly uveřejňovat místo dříve oblibě-ných fotografií aristokratu snímky filmových hvězd, mezi kterými první místo zaujímaly Marlene Dietrichová. Joan Crawfordová a Greta Garbo. Ty, vyfotografovány v naaranžovaném prostředí, oslňovaly zasněné sekretářky, které se je pak zoufale, a ne vždy úspěšně snažily napodobovat. .Hollywoodská" krása souvisela s rozvojem kosmetické* ho průmyslu. Vhodně cílené reklamy na pudry, rtěnky, mýdla, pleťové vody a parfémy plnily stránky všech možných časopisů. Dvě zvučná jména - Helena Rubinstein a Elizabeth Arden, jejichž salony se tehdy staly svétozná-mými, si podržely svou značku dodnes. V polovině třicátých let se konečně dočkalo svého zařazení do oblasti módy také sportovní a příležitostné neformální oblečení. Bylo nepochybně důsledkem zavedeni placené dovolené. Riviéra i pláže Normandie s luxusními kabinami lákaly nejen Francouze, ale i cizince. Oděvy určené pro volný čas a sport navrhoval především Patou a Chanelová. První pletené elastické plavky vcelku s nohavičkou, vyrobila v USA společnost Jantzen již v roce 1920. Jean Patou a Sonia Delaunayová představili ve dvacátých letech úbory s kubistickými a orfistickými vzory. Nohavička se postupné zkracovala a zádové výstřihy prohlubovaly» takže byly obdobné jako u večerních toalet. Plavky doplňovaly koupací soupravy, ručníky a osušky z výrazně vzorované bavlny, s květinovými, grafickými i kaligrafickými desény (tisky novinového textu, apod.), stejně jako klobouky a kabelky vyráběné ze slámy nebo rafie. Novinkou bylo takzvané „torzo", pletený živůtek bez rukávů, jednobarevný nebo s proužkem a dvoudílné pletené plavky. Dlouhé plážové rozšířené kalhoty se nosily s pruhovanými, rovněž pletenými tričky bez rukávů nebo s netvarova-nými kabátky. Jednoduché geometrické plastické vzory se objevovaly nejen na pulovrech. ale i na sukních a Širokých kalhotách. Módní byty síťované košile, námořnické prvkv. rozmanité typy sportovních opasků, sandály, baskitské čepice, šněrování a takzvané kozácke „pyžamo", plážový komplet s volnými kalhotami a halenou zapínanou vysoko ke krku. Gilbert Adrian Návrh tisku na Jaty s karikaturami pochází od ilustrátora maďarského původu Marcela Vertése a byl zhotoven pro Elsu Schiaparetliovou v roce 1939. Tyto extravagantní modely si oblékala známá meziválečná výstrednice spisovatelka Nancy Cunardová, závratné bohatá dcera paroplavebních magnátů. Byla svými sokynémi nazývána znoubnou sirénou a požiraíkou mužů. Dalii Elsinou zákaznici byla jedna z nejlépe oblékaných žen svéta Daisy Fellowesová, dédicka milionů pocházejících z prodeje šicích strojů -singrovek. 63 vútek se doplňoval Často bílou vestičkou vsazenou do 5pj. čatého výstřihu, nebo zajímavým zapínáním na knoflíky Stříhání po Šikmé niti, vynález couiurierky Madeleine Vionnetové, vyžadoval mistrovskou ruku odborníka. Tento typ šatů promyšleného střihu, sešívaný z částí tak. že oděv jemné přiléhal k postave a od boku se rozvíral do šíře, nepotřeboval žádné zapínání, ale těžko se dal konfekčně nebo druhořadými švadlenami napodobit. Daleko jednodušší styl razila Coco Charfelová, která používala ke zdůraznění Večerní toalety pařížských couturierú byly daleko sofistikovanější než ty, které si oblékaly hollywoodské hvézdy. V třicátých letech vzniká styl glamour- nadcasovějsí podoba pravé panující módy. Tyto dva modely pocházejí ze salonu Roberta Pigueta 1938. ženskosti mnohem méně střihových triků. Její žerzejový kabátek spolu s pohodlnou sukní se stal nadčasovým a nosí se v různých obměnách dodnes. Do módy se tedy vrátila délka, nejen u šatů, ale i vlasů. Učeš bubikopf vystřídaly zvlněné kadeře. Ztřešténost a přemrštěnost byla nahrazena formální střízlivostí a důstojností. Dívky přestaly být výstřední. Neříkalo se jim už .baby", za vhodnější oslovení se považovalo .darling". Oblíbené byly šaty v kombinaci dvou barev. Našila se hnědá s růžovou, švestkově modrá s tyrkysovou. Šedá se zastře- nou modrou. Postupně se prosazovala i barevnost odvážej, ale až na výjimky nebyly barvy nikdy křiklavé. Zato vývoj oděvních materiálů zaznamenal podstatné změny. Objevila se první umělá vlákna a materiály se nabízely pod různými jmény: vinyl, luvisca, lainello, celofán. Zatímco Chanelová dala své požehnání přírodním materiálům (povýšila bavlnu do oblasti společenských materiálů - navrhla večerní šaty z bílého piku. pracovala s bavlněnými krajkami které používala i na sportovní a plážové oblečení), Elsa Schiaparelliová naopak experimentovala s novými netradičními materiály. V roce 1935 se objevuje nylonové vlákno a s ním i první ^nylonky". To. že si zákazníci přestávají kupovat velké košile a pyžama, měla zase na svědomí úprava bavlny proti srážení, tzv. sanforizace. Technologie textilní výroby sice významně pokročila, ale důvěru lidí v budoucnost to nikterak nepodpořilo. Naopak, čím menší byla, tím více lidé toužili po pohodlí a luxusu. Strohé pojetí designu bylo odvrženo. Mrtvolně bílé prázdné interiéry ozářené moderními lampami, naleštěná podlaha, laky. zrcadlové plochy a hladkost, to vše vystřídala nová romantika. Nábytek byl náhle téměř barokní, strojové vyráběnou bižutérii ze stříbra a hliníku nahradily okázalé zlaté řetězy a zlatě lemované smaltované brože. V návaznosti na Štíhlou linií šatů kvetly gymnastické kúry a obskurní diety, které v nejrůznějších variantách doporučovaly dámské magazíny. V anglickém Vogue se s nadsázkou psalo o tom, že automobily vycházejí z módy, a to i ty s dokonalou aerodynamickou karoserií Tvrdilo se, že je třeba se naučit létat, chceme-li jit s dobou. Za sluncem se tedy létalo do Cannes, za sportem do Rakouska, za hudbou do Bayreuthu a na dovolenou do Mandžuská nel>o do Mexika. Pořádali se také jednodenní nákupní letecké výlety z Londýna do Paříže. Pasažéři posnídali v klidu na londýnském Croydo-nu. káva je čekala na pařížském letišti La Bourget a poobědvat mohli v samém srdci Paříže. Po nákupech a obhlídce salonů se již chystali na cestu zpět; večeřeli samozřejmě v Británii. Zlé jazyky tvrdily, že tyto nákupní vy pravý přiměly modisty, aby nahradili malé kloboučky, slušící Francouzkám s velkýma očima a drobnými lícními kostmi, klobouky s větší krempou, které tvořily krásm rám k robustnějším obličejům Angličanek. Vogue referoval s naprostou samozřejmostí o všech těchto leteckých výletech, jako by se nejednalo o nic výjimečného, jako by šlo jen o nové knihy nebo filmy. Ty ostamě vládly třicátým létům téměř stejně jako politika. Německé filmy byly nej-radikálnější a technicky nejzajímavější. Modrý anděl, natočený v roce 1930. učinil Marlene Dietrichovou nesmrtel- Mainbocher - model pro vévodkyni z Windsoru z roku 1937. Tento americký návrhář působil v Paříži od konce dvacátých let. Pracoval s luxusními materiály a jednoduchými střihy. Večerní toalety doplňoval dekorativními svetry. ti 'tä'/f- toste'/&>ö& &/ŕ-/tf&ft IM'-- %£č ASí&frí s. Pis pevni utažený úpatí; pokud jsou laty bez pasu, přiléhají Usni k tilu a otnatuji Usní pás nad boky. *. Délko sukni se řídí podle denní doby a piiUZilosli: sportovní oblek pod kolena, ustavní oblek 38 centimetrů nad zemí, mistský vycházkový oblak 34 centimetry nad zemi, odpoledni spoleŽensíý oblek 25 centimetrů nad zemi, oeŽerni toaleta a£ ke kotníkům, plesová toaleta a£ k zemi. 3. O haj sukni jw stejní dlouhý pro vfechny oblaky vyjma plesové toalety, které mohou být vzadu delii, prodlouženy do vleiky. 4. Sukni jsou přiléhavé přes boky a roz-litují se nad koleny o selehleni záhyby u kostýmů a sportovních latu, v Široké serpentiny u odpoledních a večerních latu. J. Blůza se nasi jen do sukní, podkasaná a přepásaná pasem. Anglická luza není podmínkou; má i francouzský střih s ozdobou jabotu, knoflíčků, volanú, a tvoří rufkdy se sukní celkový oblek. my Anglické ovládnou ulki. 7. Platí u ensemblů je bud dlouhý nebo tříítur-tecni. Oblíbený jest pláH rovný bez zvonu, ale doplnený pelerinkou dlouhou do půli zad. S. Ozdobu íalů tvoři sámky, azu-ryt plissooané volány a jaboty, obdobné pásy. NcjoitH novinkou jsou bolera, která se Šiji u tweedo-vých latu stejní jako u šatů odpoledních a oeiemkh. p. Látky: Jtmtung, imprimé, iorietdouble, pioue-loboble. Barvy: modrá, ctrnd, zelená o kombinacích: bílá-4emá, hnidá-bilá, modrá-bílá, hnidd-beige, íerná-zeiená. Novinkou je sytirůiová barva , kterou ptindii Patou, a tmavi vínová. 10. Klobouky slamené: hlavy nízké a široké, střechy kloóené u angl. facon, u odpoledních klobouků oblíbená forma holandských tepeiků. V oblivi jsou exotické slamy. JARNÍ PŘEHLÍDKA MÓDY PaHžské modelové domy pořádají již velké přehlídky svých jarních a letních modelů, a majitelky módních lalonů pražských vypravuji se do Paříže, aby odtamtud přivezly módní novinky. Paříž už rozhodla o tom, co te bude na jaře nosit, odhlasovala mnoho novinek a překvapeni — tady je jejich přehled. Velkou módní novinkou jiou krátké pelerinky a bolera u viech druhů obleků, u plášťů, kostýmů, odpoledních i večerních Jatu. Sály růstivají přiléhavé a v pase přepásané, ale přes přiléhavý živútek se obléká nebo je nalit krátký kabátek nad pas nebo límec tak široký, že splývá skoro k pasu a tvoři pelerinku. U obleků z anglických látek je tento doplnék x téhož materiálu, u hedvábných latu bývá z odlišného materiálu, krajky, tylu, georgeitu a p. Velkou péči venuje jam! móda rukávům. Zavádí se opét rukávy krátké nad lokte nebo tříčtvrteční, a uplatňuji se na odpoledních šatech a na blůzách doplňujících kostýmy. Na nékterých modelech jarních šatů objevuji se dokonce rukávy ód ramene k lokti rozšířené a pod loktem přiléhavé, nebo naopak rukávy přiléhavé k lokti a odtud se rozšiřující v serpentinový široký volán, volné splývající. Na ulici se budou stále jeité nosit anglické kostýmy smokingového střihu, nejoblíbenější bude pánská šedočerná látka s vlasem. Vedle téchto kostýmů se budou nosit nejvíce tweedové komplety — tříčtvrteční plášť zdobený kožišinov*m límcem a pod ním šaty z téhož materiálu, anglického střihu, zdobené bílým límečkem a manžetami. Z barev si iarní móda vybrala prudce růžovou, tu které u nás říkáme „pouťová", jedovaté zelenou, všechny pastelové barvy vedle černé, modré a bílé. Protože každá sexona must být chajakterisována určitou oblíbenou barvou, bude mít i tato jarní sezóna svou zvláštní barvu — vlnovou, tmavou červené-fialovou barvu na kostýmech, pláštích, odpoledních Šatech, zkrátka na všem. Imprimé georgetty, krepdešlny a sifony zůstávají od loňského roku velkou módou pro pozdější jaro a léto na šaty i kostýmy. Objevují se ovšem docela nové barvy a vzory, loňské vzory platí již za zcela nemoderní, a nej vetší módou budou vzory stříkané a mramorované bez určitých geometrických tvarů. Sáty z imprimé látky budou doplňovány plášti a krátkými kabátky pouze jednobarevnými. Moiré a taft se přestává nosit, za to dochází velké obliby surové hedvábí pro letní šaty i kostýmy, a prací nebo hedvábný pik na doplňky, ltmečxy, manžety, knoflíčky, i celé blůzy a vestičky do kostýmů. Doplňkům obleků, kabelkám, šperkům, střevícům, punčochám, rukavicím se vénuje velká péče. Kabelku předpisuje móda z téhož materiálu jako oblek, ať je to tweed, krepdesín nebo imprimé. Ve špercích vedle spousty nevkusných barbarských ozdob jsou novinkou korále imprimé, totiž kuličky potažené látkou šatů. K hedvábným Šatům se nosf punčochy stínované po délce nohy v několika odstínech hnedé, v Jede přecházející až do černá nebo modra a p. Rukavice se nosí dlouhé nékdy až k lokti z jemné švédské kůže šedé, žluté, drapové, svétle-hnédé. Kostýmy a plašte jsou zdobeny umelou kvetinou v knoflíkové dírce, která je podle poslední módy z žíní. I večerní toalety jsou zdobeny velkými žínénými kvetinami. Jarní klobouky isou vesměs slaméné, a to jen z drahých pletiv, manilla, panama, florentin atd. K letním imprimé šatům a kompletům budou se nosit širokánské klobouky až 60 cm v průméru. I jarní klobouky jsou skoro všechny širší formy. Celkový ráz módy pro jaro a léto ie: jednoduchost jen na vycházkovém a sportovním obleku, anglicka móda jen pro sport a pro ulici, pro všechny ostatní příležitosti móda složitá, nákladná a zdůrazňující všechny detaily, plná ozdob a parády. St. j. 9 /hifip r Ä? '/na£0 /9W- Czech Fashion ť$, /&?Ó. "J 1929*19» A surpnse at the Paris fashion shows of the autumn of 1929 were long skirts. Several designers claimed to have introduced them: jean Patou made this claim in the December 1930 issue of Evo magazine; several weeks later the same claim was made by ]ean Philippe Worth, who nevertheless justified the turn to long skirts as an unconscious yearning of women for a return to femininity and elegance. He ascribed the previous fashion of short skirts and short hair to the influence of the war which, after ten years, women finally wanted to forget89 Long skirts were the most apparent expression of the new fashion. But fashion's formal and elegant character appeared already in the nch diversity of types of clothing designed for various times of day and purposes. The socially-involved lady had to have a wardrobe for morning, after- noon, more and less formal evening occasions, street and rainwear, and vanous sports. Day clothing was made of sturdier woolen fabrics. complemented by coloured accessories, and was worn to cafes, cinemas, restaurants, and on visits to friends. Afternoon clothing was a very important part of the wardrobe. It was worn for afternoon socializing, having tea. on visits to friends, and for receiving guests at home. Such afternoon clothing was made of fine woolen or silk fabnc. and was worn with a coat with fur or a fur jacket. In evening wear fashion made a very precise distinction between more and less formal occasions. More formal evening toilettes with decollete and without sleeves, reaching to the ground or even with a tram, were reserved for dancing balls, theatre premieres, and receptions. They had to be complemented by an evening ^Pán d dáma 10 na podzim 1931 F i «f . "Gentleman and ledy In autumn 1931". Eva, October 15th. 1931 1 Černý zimní pláíť zdobený breitschwanzem. — Kabátek z koníka zdobený liškou. — Hedvábím lála bíle n rVnrnr pruhovaná. JANE REGNY: CO SE BUDE V ZIMĚ NOSIT. N, Módní článek od majitelky slavného pařížského salonu, jejíž specialitou je denní jednoduchú módí Preklad Í reprodukce obřízku vyhraněny pro celou Csl. republiku pouze Svčtoatoru. se mi a nesouhlasím b dnešní zpátečnickou módou, a z toho důvodu vás možná moje letošní podzimní a zimní kolekce na první pohled zklamou, jestli náhodou očekáváte radikální změnu linie. Moje modely naprosto neodpovídají vzoru z r. 1870, který se snaží ovlivnit dnešní módu. Mé nové modely pro 1931—1932 jsou v linii skoro tak střízlivé jako moje loňské modely. Žádný denní oblek nesmi být ani složitý ani nepohodlný, a ukazují-li odpolední a večerní šaty vlivy minulosti, nemůže tomu tak přirozeně byt u ensemblů Jersey-ovych a vlněných. Já sama nenávidím dobovou módu a nikdy se nebudu obracet pro inspiraci do minulosti, přes to, že linie 1932, jak se zdá. se snaží přinést úplnou revoluci. Mým dojmem je, že bude rok 1932 přechodným obdobím. Navrhovatelé módy hledají změnu, kterou vyvolá veřejná poptávka po „něčem novém*1, a která by současně souhlasila s rozumnými názory na moderní oblek. Ať bnde ta změna jakákoli, bude musit být velmi jemná a rozumná, a naprosto ne rudá revoluce, jakou se nám vyhrožuje v posledních měsících. Toto vyvážení vkládám do svých zimních modelů. Přechodné výstřednosti, jaké se mohou vyskytovati, budou nutně omezeny na odpolední a veěcrní Sat v. Nemohou se týkat vycházkového obleku. Linie r. 1932 zůstane většinou jako byla během posledního roku. Totiž Štíhlá, vyrovnaná, rozumná. Možná, že se vyskytnou nepatrné zrněny v pasově linii, a detaily budou zajímavé a zdůrazňované. Tak sukně budou méně těžkopádné a zjednodušeny užitím velkých skládaných záhybů místo drobných záhybů, které vždy dodávají těžkopádnosti. Předpovídám také návrat veselých barev, které se tak dobře hodí pro jersey a jiný denní materiál. A nyní po tomto úvodu proberu s vámi svou podzimní a zimní kolekci, abyste viděly, jaké jsou moje zásady. Tady vidíte opět typ jednoduchých obleku, jaké jsem vždycky dělala, ale všimněte si, že se k ním připojil nový detail. Na příklad tento přísné krejčovský denní plást' se zvláštním 130 SVĚTOZOR kožišinovým límcem, který se dá připnout na knoflíky nebo odepnout v několika vteřinách, dodává nejen tepla v chladných dnech, ale zřejmě elegance pro odpolední nosení. A přece je to vlastně dopolední plášť. To je pravá úspora! Nebo rukávy na vycházkovém obleku. Pytlovité biskupské rukávy, jako na mnohých blůzách, které jsem tento rok navrhla. A tady na tom modelu. Všimnete si, že je rukáv střižen v jednom kuse se zády Satú, a tento má spirálovou manžetu od zápěstí k lokti. Manžety vůbec se této zimy objevují spíže u lokte než u zápěstí. Vidíte, jak jsem dosud věrná jerseyi. Užívám nového tkaniva, které působí dojmem pytloviny. To, a nový ryhovaný jersey* jsou snad letos mým nejoblíbenějším materiálem. M\ lim, že některé z mých nejúspěšnějších modelů byly ze dvou odstínů, tmavší pro sukni, rukávy a záda, a veselejší a světlejší vpředu. Barvy, které letos propaguji, jsou hnědá a oranžová, červená a ovšem některé odstíny modré, zelené a beigeové. Pro kontrast užívám černou a oranžovou, kovově Šedou a smaragdově zelenou, azurovou a rudou. A teď se podívejme ještě na nějaké pláště. KožiŠinové lemy nejsou buď vůbec žádné nebo je jich mnoho, jsou docela prosté nebo velmi složité. Není kompromisu. Všimněte si také, že dávám kožišinu tam, kde je nejvíce třeba se zahřát. Plášť visí s kožiáinového sedla, které je krátké vpředu a jde hluboko dozadu. Pak je tu plášť a sukně z beige koníka, který tvoří dokonalý celek pro odpoledne, a je velmi efektní. Astrachan a karakul jsou dvě kožišiny, kterých užívám nejvíce. Miluji šály. Podívejte se na můj nový model. Je to pruh sestavený z jasných barev a nosí se obtočená kolem krku jednou nebo i dvakrát, jako dlouhá Šňůra perel. Dělám zajímavé večerní Šály, které se hodí k mým večerním šatům. Většinou jsou z těžkého velouru a lemované buď lehkou labu-těnkou neb drobnými Sifonovými třásněmi. Nezní to podle mého vkusu, připouštím, ale na neštěstí nemůžeme nosit vycházkové obleky celý den a celou noc. Přála bych si to! PřWoA/« Si. J. frsfajkSf SM/A /tätä ' 7 0tt>, //0ŽS> n t>/ /?ß&> f?Jf- Arejrfr) r?zž NA SLUNCE A DO VODY. ľr«i kráftoé -luin-řní iln\ přtchyatala letognf me*la krá*iirohlck\ koupací a pla/o\e\ Dni*- již neMaři koupán' triko a koupad plán. Nutným doplnkom garde« rob) k vodě je plásové pyjama. oblek, který m před dvěma rok\ /.ařínal objevovat ojrdiliělr v iiior~k\rh lázních. Dne* -•• stalo pyjama oblakem obvyklým na plovárnách, na březích nejen moře, ni« i aasjofa řek -\ rybníku. Nu jihu u moře se bodl lehké pyjama •/. bed* vábí, Samuugu. imprimé. Pro naše nr.-lálŕ a dešti V pro venkov a kou- paří obleky. Bílá barva se m kombinuje h nej křikla* \ fcjíl i ».i r \.ni modrou, cen onou, selenou, iluton. Krá» ní působí na lumpacfm obleku barva bílá doplněná jedí barvou, opakující m-mi väech doplňcích. ^ l!OI| 696 SVĚTOZOR fttfcčer W/- fr&fá ■ J- 0fá>, */>*/■ f. r.0. / ř? - /*./ PŘEHLED JARNÍ MÓDY. -ké módní domy připravil} již dávno \-<> lun přeené aákoni pro Jarní módu. Roahláaily je po celém světě, «le nemají tolik jasnovidností, abi před-povodily, které i jejich příkazů budou vfteobecnr snáova kterf odmítnuti. \ kaidé M«oal w vyakytrie v módi náhlá překvapeni obliba pro jednu arřhóti formu, barvu, itfih, kombinaci, kterou ani ten nejí vnalézavéjši uvětový krejčí nepredvídal a která f-e rozlétne jako epidemie a zasáhne devěi žen /. deseti. Móda .,- v\ tříbí a ustálí teprve během -/.i.nv. * pratO "a začátku lze pouze \ trobecné -linioiil jf jí hlavní r\-\. — Ačkoli .e vtáJf ruín*. í .. /jt-dnndiišení dnešní módv. je tato jednoducho«! pouae zdánlivá. Naopak, již dávno nebyl« móda lak »loaitá jako letos. Vypadá-h hotovy celek jednodufte, jf to jen známka dobrého vkusu a dobré švadleny nebo krejčího. Střih) samy jsou tak komplikované, lejen velmi obratný a zkušeny krejčí dovede jich \ \ u/it k dokonale vypracovanému modelu, aniž h> M tím prohřeji] proti v ku* u a eleganci. Nejmodernějším nápadem j*ou salv i pláště «estavené z šikmo stříhaných a Ukmo ftdnvaných pruhu látek, ale osívaných tak. Je padnou těsně k tělu I nesmí tvořil zbvléčné sáh) l»\ - I nádobí MOH velmi -ložíte, i když j<" jich velmi málo. Šikmé volány, nabírané drobni volánky, z látky aranžované výstřihy a Iřinre. široké oebo rozšiřují« í -e rukávv. to VŠrchno jmra těžké úkoly pro krejěí a svadlenv. — Délka -ukni -e ponélutd zkrátila u denních obleku, hlavni D satú a koatl mú. Ustálilo se pravidlo: králk. Mik-ue pro den. dloulié až k /.mi pro \céar. Polodlouhé šaty. jaké m iiomU hodné \ /iiuě na odpoledních a malých večerních modelech, «e již pro jaro a léto neaijf. Základním «třihrm pro vAcchni obleky je hodne Vysoký pás, vpředu \ \ -šj mv vzadu, přiléhavý živm.k. přiléhaví sukně na bocích, roatířujtci m pod koleni lour do mírného BVOttU mho do skládaných záhybu (jen u denních obléká), velmi pcélívě a oripinrlné vypracované rukáv v. Kamenu BO rozšiřují Volánk\ nebo šunkovými rukávy, které se až od lokte zužují v manžetu. Módní ozdobou jsou knoflfkl na denních nhlecíeh. které se v řadách přišívají na rukávy, vpředu na laty, na Mikni rttil. Jsou RpQe pro Jarní kostým z námořnicky modrého yer.iew % krátkým kabátkem zapínaným na jeden knoflík u po utruně skládanou xukní. Je zdoben na rukávech řa-dou galalitcvýeh tmavomodrých knoflíku. Je doplnili bílím nestán z hedvábného pique, tmavomodrým kloboukem, tmavomodrými rukavicnm s mawěrlomi. Korálové ňrviné iletini šat\ z jersexe. Mojí iirjrniiilrinrjši $tříh rukávu s volánky nu rante-nou a jsou ozdobeny lesklými kovi»\rni knaj-likv. Doplněny jsou hnedým slaměným kl» boučkem. hnid\n\i rukavicemi a hněihini střevíci. Jliuli se pře* ně tmavě hnid\ tmglifirf plití GÍeretys nebo angfitké lát). ozdobu než na zapínání. Pro zapínání vymyslili m pařížští krejčí novinku— klips. Jeto koVOl á nebo galalitová -pona přišila spodem a provlékaná jako knoflík. ftcj oblíbenějším oblekem pro jaro jftou kostýmy. SijI ne huďkla.-ické kosti mi antického střihu nebo IVa neon/.-k r podle nejnovějších módnô h zásad. Vedle nich zu-iávají v oblibé jarní pláftě z měkkých Hdkých vlnéiiVeli látek, mírné přiléhavé v paar, - n»/-iiVn\'ini ranicnv. zapínané bud jen na jediný knoflík vpředu DeoO dvouřadové. Pod t\ tO jdášlé -ijí *c odpoledni a denní Salv ijereeye, měkké vlnené látky, podobající Reetrukturon látce pletené, která ae w-kvtla pro leioAní jar« jak«« \elká novinka \ aejkráanějIUch módních barvách. Je oblíbenějším materiálem nei hed\ álu*. které vyhrazuje móda večerním a velkVm odpoledním toaletám, a puzdéji horkému b-tu. Módní barvou je modrá ve vftech ml-tínech ml tma\ěmodré po námořnickou, chrpovou a Šedomodrou. Kombinuji -«■ \/d\ - odlišnou barvou nebo světlejším odutfnem. OblíbenV*mi barevnými kombinaeemi je modrá s červenou, žlutou nebo zelenou, černá - červenou nebo /.eh-noii. řernobílá. Je-li oblek v neutrální harvé. cely hnért\\. či-rii\. /.pe-iruje se hodili1 barevnvmi doplňk\. lálou, kloboučkem z téhož materiálu jako je Šála. Všeehnv ostatní doplňky, klobouk, rukavice, kabelka. Ktřevlce -i odpovídají v jednotné harvé a jsou pečlivé vybráni V barvě hodící ftfl k obleku. Pro \Ho se předpovídá velká obliba pruhovaným látkám v hodně pestrých barvách, imprimé ne vzorem drubuVeh kytirek. jeilnobanviix ni š.uitiin^íím a surovému hedvábí. Jarní kloboukv jsou malé. buiľ ve formě turbanu nebo barelu, nebo se skoro rovnou střechou a nízkou lilavou. poaaaené n žaly najedno mho. takže celá půlka hlavy je odkryta. Proto se věnuje \ elká péče úře-u. který předpisuje měkké velké vlny. přiléhající těsně k hlavě. Břetonaký Idoboa-ěek se střechou dokola zdviženou je oblíbeným no\ým tvarem, který však málokomu sluší. V dneSní komplikované módě je více než kdv jindy třeba dobrého vkusu a smvslu pro vhodnost obleku, protože jinak je jen krůček ke -tiif-iiosti. nemá-li žena dosti «ebekritikl a pře/eiie-li jen o málo střih, volbu materiálu, nestavení barel a Kptttfoh obléknuli. '*s:0 / SVĚTOZOR .Ifi* J 22�5 PRO DEN budou se \ zmn* BOftil oblekl / rněkk\Vli. -ilm'ch vbiěmYh látek * hrubého f ki»!ii\ .i .1 struktury v 1 uiavx'ch barvách. Z této lál k v šiji «e i celkové Salv, í leostýnn ,i plášte. NejbČžnŕjSím oblokem j«-praktický /imiu plášťzdobré silné látky, dobře vutovanv mho podlity kitžišiiiou. s límcem t nízké kotíftnr: nejmodernější z ko-žiíin je dem v a linavé Sedy pemián. Kabát je iicjčaMéji dvouřadový, pŕcpíuunv hodné 11.1 -Iránu. - kapsami A ft rukávy pán- -ktlio -triím bez maníci. Pud něj badou m nosil látkové laty, odpovídající barvou plášti. Velkou módou j*OU šat v. Nc-tii\rin'- sc *uknč - vysokým pásem a krátke bolerové hluzicky. doplněné a zpe-třené hodně barevnou sálou a pasem I I é že látky jako j<- Sála. K sukni Re pak muže uro změnu nosil i pletený -velr. na príklad k hnedé sukni pod hnedý plášť -vetr -»stavený z barev hnědé a drapnvé nebo ěervené a drapové. Satý i kostýmy doplňují M velkými pletenými šálami hodně pe-trých. ale dobře zladených Im rev. PestTOSl je velkou módou, ale pŕes to vybírají >e vžd\ barvy odpovídající barVÍ celkov ('-hu obleku. t 832 SVĚTOZOR CO SE BUDE/ ZIMĚ NOSIT. Xirnní pláště zachovávají si celkem stejný siřili jako v loňské node, j*ou o kousek delší a rozšiřují se nad kol«) duřela mírně do zvonu. Móda předpisuje nwlio kožišinových ozdob. velké límce, široké Irmy. manšety z kožiřin. z nichž dává pŕedust-tříbrné lišce, persiánu. bobra. Největší zinfci proii loňské «ezoné je v materiálu, který jrkrubý. silný a bez lesku. Módními barvami js*barva hnědá, fialová, šedá ve viech odstíucctTmavé obleky nenápadné barvy doplňují se hwlnŕ barevné, kloboukem a šálou vždy v téže bin' Tak na př. k hnědému plášti bude se nosit kkuouk Servaný, jasné zelený, k černému č-erwrt. modry a p. Tytéž barvy předpisuje módaiw denní šaty. U téch \ i■-níije se velká pozorná, rukávům, které bývají jedinou ozdobou žala. V látkáeh přináší podzimní a zimní móditiá-né novinky. Jsou to ve vlněných látkáck tlaninv s jemného materiálu, ale s hrubým ií'Ikým vzorem. Jsou většinou jednobarevne,*rei je vetkán do látky. Také v hedvábí dávinóda přednesl těžšímu materiálu bez lesku, "'-to - llaěeným vzorem. Dobré moderní Játky»«jí barvy velmi jemné. nete-Ii si nové vykli (Praha /.. Rytířská - < • »/ najdete tu jak • hedvábí, tak ve v» všechny novinky fran-ouzské, antické i t**"*« ve velkém výběru, e všech módních barven a za ceny přístupné. 0 v PRO VEČER zi J - f .1 n < m pro li'lo-ni zimní -eziuiu V módě dlouhé -|d\'vavŕ ~al\. Sukne rozšiřuji >e casta již tul pasu. který j* umMřn velmi vy-oko. Nejelegantnější kombinaci pri» večerní oblek je éerná - Kíliiu. Celí Kat} jsou ŕrrné. doplnené1 krátkom bílým kabátkem - originelními rukávy bohatí drapovauvmi; přw Baty můic Bf obléd krátká bílá ve-tiéka. která je zmení v docela novou toaletu. Bezpodmínečné každá vnVrní toaleta je doplněna W- < Vrním krát kvm kabátkem* kterv M málnkd\ odkladá. Satv >a-motor mají podlí- letošní mód\ docela malv výstřih Vpředu, ŕasto j-ou upjaté až ke krku. a jen vzadu jsou vyctttfŕBi hluboko, ŕa-to až do pa-u. Pro zimu předpisuje móda jako maieriál na večerní toalety samet, buď niékkv hezle-kK* velourchifon. nebo i tříSI a tvrd.-í \elour. Často mívá tento umet vzorek vestrukture, nebo i barevný, ale jen velmi drobnv a nenápadný. Večerní toalety doplňují >e velmi -krumnvmi íperkv. malou -fiurou koralu na krku. jednoduchým náramkem. Nositi mnoho šperků neplatí za elegantní. :^x -V wtu 5& . ■ 3 v«ř sa ^ * J * t l -*- -x fc**«« ?«Uk. J ■■ í SVÉTOZOR Hli* 42 54