Michel Vinaver: Écritures dramatiques – essais d‘analyse de textes de theâtre I. NÁSTROJE VÝCHOZÍ SITUACE – bod, inertní stav, v němž začíná fragment INFORMACE – faktografická informace, kterou se skrze promluvu dozvíme - může být pravdivá, lživá, zpochybnitelná UDÁLOST – změna stavu způsobená: a) didaskalií b) na základě pravdivě (aktivně) pochopené informace c) závažným (kritickým) momentem, který vyplyne promluvou (poznání, vyznání, doznání, pohrdání…) TÉMATA, TEMATICKÉ OSY – omezený počet témat v promluvách - témata nejsou sama o sobě aktivní; napětí vzniká jednáním odvíjeným na jejich podkladě - často vyvolávají své protiklady (zůstat/odejít, žít/zemřít, dobré/zlé) - vznik bipolárních tematických os PROMLUVA JAKO AKCE / PROMLUVA JAKO NÁSTROJ AKCE - promluva je akcí, když mění situaci, když podnítí pohyb z jedné pozice do druhé - promluva je nástrojem (prostředníkem, zprostředkovatelem) akce, když zprostředkovává informace nezbytné k průběhu jednání - text může mít smíšený status, může obsahovat oba módy DIDASKALIE – promluva autora, nikoli dramatické osoby a) akční – označují změnu situace b) pomocné – pomáhají k pochopení promluvy nebo jednání HRA-STROJ / HRA-KRAJINA – 2 módy dramatické výstavby - pohyb na základě: a) kauzality (příčina > důsledek); funguje princip nutného následování – HRA-STROJ b) poskládání nesourodých elementů vedle sebe tak, že vytvářejí homogenní celek – HRA-KRAJINA - v jednom textu se mohou objevit vedle sebe II. TEXTOVÉ FIGURY - divadelní promluva se skládá z omezeného množství textových figur (tento termín zde užíváme jako pojmenování prvků, které budeme užívat analýze dramatu) - lze je rozdělit do 4 kategorií 1. základní textové figury (vztahující se k replice či skupině replik) ÚTOK – zasazení úderu, pokus otřást pozicí toho druhého, donutit ho k pohybu OBRANA – akt odvrácení útoku, snaha o uchování své pozice, o její udržení ODRAŽENÍ – reakce na útok protiútokem ÚHYB – akt eliminace útoku, snaha uniknout mu, nebýt zasažen, odejít jinam, stáhnout se, ukročit PROTIPOHYB – akt pohybu vpřed, vstříc útočníkovi, snaha přiblížit se mu 2. další textové figury (vztahující se k replice či skupině replik) dvě specifické VYPRÁVĚNÍ – referuje se o minulých činnech ZAUJETÍ SE – v konfliktní situaci jde o argumentaci vstřícnou určitému úhlu pohledu, myšlence, názoru, postavení + 6 dalších méně obecných VYZNÁNÍ VÍRY – mimo konfliktní situaci, prezentace víry, přesvědčení OZNÁMENÍ – oznamovaná věc může být rozhodnutí, záměr – vždy se pojí pouze s přítomností nebo budoucností CITACE – vložení zprostředkované promluvy nebo textu do promluvy vlastní SAMOMLUVA – osoba se sama sebe táže, sama si povídá, ať už je sama nebo s ostatními (byť i v dialogické situaci – tedy v situaci dialogu) PROMLUVA K PUBLIKU – narušuje divadelní fikci, osoba promlouvá k publiku KOMPONOVANÁ PROMLUVA – obsahuje více textových figur (v jedné promluvě) 3. textové figury vztahující se ke skupině replik DUEL – skupina replik, kde převažují figury ÚTOK-OBRANA-ODRAŽENÍ-ÚHYB DUET – skupina replik, kde převažuje vzájemný PROTIPOHYB DOTAZOVÁNÍ – souslednost otázek a odpovědí CHÓR – osoby hovoří společně; zároveň též skupina individuálních replik, které dohromady vytvářejí dojem celku, skupiny, chóru 4. textové figury vztahové (váží se k jedné replice a jejímu vztahu k textovému materiálu, který předcházel) UZAVŘENÍ – replika se pojí s předchozí(mi) tak, že do sebe vše zapadá (nebo taky ne) - může být dokonalé/nedokonalé, pevné/volné, variantou je i ne-uzavření - dokonalé uzavření – replika uzavírá celý předešlý segment nebo skupinu replik - pevné uzavření – replika se pevně váže k předcházející (i po formální stránce – opakováním slov, syntaxí, rytmem) - ne-uzavření – replika navazuje na předchozí bez souladu smyslu i formy - k uzavření může dojít i opožděně (tzn. ne bezprostředně) = uzavírací replika je od toho, co uzavírá, oddělena textovým materiálem ZRCADLENÍ (nebo ECHO) – replika (celá či částí) odkazuje na něco, co již známe REPETICE a VARIACE – opětovné užití textového prvku z předchozí části - je však možná změna formy, smyslu (i obojího zároveň) PŘEVRAT – replika způsobí výrazné překvapení ve vztahu k tomu, co bychom byli bývali čekali na základě předchozího textového materiálu - překvapení se zároveň znatelně (viditelně, čitelně) projeví