KAUZA ZÁKON O KINEMATOGRAFII CESTA NOVELY ZÁKONA • novela (zákona z roku 1992) připravována od 1998, první verze odmítnuta 2001, přepracována 2004 • leden 2005, zákon předkládá Pavel Dostál • březen 2005 – únor 2006, čtení, projednávání, pozměňování novely v kulturním výboru Sněmovny, schválení • březen 2006, Senát zákon vrací • duben 2006, Sněmovna přehlasuje senát, posílá zákon prezidentovi • květen 2006, veto prezidenta, které Sněmovna nepřehlasuje STÁTNÍ FOND ČR PRO PODPORU A ROZVOJ ČESKÉ KINEMATOGRAFIE • v čele ministr kultury, rozhodující orgán Rada Fondu, jejíž členové (nejvíce 13) jsou jmenováni ministrem na návrh nespecifikovaných profesních organizací, nesmí mít funkce v politických stranách či hnutích • primární zdroj Fondu: 1 Kč odváděná z každé vstupenky na filmové představení a výnosy z tržeb za vysílání filmů natočených v letech 1965-91 • prostředky rozdělení: kompromis a většinová shoda Rady využití: tvorba, výroba, distribuce díla, propagace, technický rozvoj a modernizaci české kinematografie poskytnutí: půjčky, návratné finanční výpomoce či účelové dotace do výše poloviny plánovaných nákladů NÁVRH ZÁKONA • 15 členů Rady Fondu: 9 volí poslanci na návrh ministra z okruhu tvůrců, 6 mají navrhnout TV, majitelé kin a distributoři videokazet a DVD • podíl na příjmech Fondu: videopůjčovny, prodejny, distributoři 3% z výnosů, kina 2% ze vstupného, soukromé televize 3% ze zisků z reklamy a teleshoppingu, ČT 0,5% z hospodářské činnosti od 2008 = základní způsoby šíření filmů • cíl čtyř- až pětinásobný nárůst prostředků Fondu: asi 300 mil. Kč ročně (2005 69 mil. Kč, 2006 112 mil.) • narovnání nespravedlnosti: soukromé TV nepřispívají na rozvoj zázemí, ze kterého tvorba – i ta komerční – vyrůstá KRITIKA • Česká protipirátská unie: odvod, poplatek pro kina ® zdražení vstupného ® menší návštěvnost ® zvýšení výroby pirátských kopií • filmoví a video distributoři • soukromé i veřejnoprávní televize: ČT: odvody z reklamy by se negativně promítly na její ceně, ČT již dle zákona platí výrobu filmů v koprodukci (® kritika: ČT odmítá kvalitní nekomerční projekty, komerčně laděná programová koncepce) • provozovatelé kin: zdražení vstupného ČESKÁ TELEVIZE • za dobu samostatné existence vklad do projektů více než 1,1 mld. Kč a jako největší koproducent v ČR umožnila vznik více než 160 filmů • 2005 10 koprodukcí, podpora 126,6 mil. Kč • 2006 8 koprodukcí, podpora 75,7 mil. Kč • po nepřijetí zákona rozhodnutí o zvýšení podpory o třetinu, nadále však trvá na nevýhodnosti novely • za proporčně malý a často i nefinanční vklad nárokuje absolutní licenci na tuzemská televizní práva • př. francouzsko-německé ARTE, které po určitém počtu uvedení filmu, který byl z její strany koprodukován, znovu vykupuje licenci VETO PREZIDENTA DŮVODY: • film běžné podnikání ® neměl by být hrazen z veřejných zdrojů • upřednostnění jednoho uměleckého oboru • neodůvodněné navýšení příjmů Fondu • nesmyslná „podpora evropské identity“ • vliv: lobby soukromých televizí i ČT PROTESTY • Česká filmová komora, Asociace producentů v audiovizi, Unie filmových distributorů, České filmové a televizní akademie a další subjekty z oboru • České filmové centrum přestalo fungovat a zavřelo český stánek na MFF v Cannes • stažení filmů z (ne)soutěžních sekcí dětského festivalu ve Zlíně • protesty filmařů, jednotlivých osobností PROTESTY FAMU • studenti, pedagogové • billboardy nabízející budovu k prodeji, uvedena telefonní čísla sekretariátu Klause a osobní číslo Jandáka výzva k prohlášení prezidenta a politických stran k podpoře české kinematografie, do týdne odpověděla jen KSČM, Evropští demokraté a Strana zelených • plakáty Klause, Jandáka a Topolánka ve sportovním s nápisem „Hoši, děkujeme“ NÁSLEDNÁ DISKUZE • otázka důležitosti legislativního, finančního a institucionálního zázemí české kinematografie • úspěšnost české kinematografie souvisí se systémem její podpory, právním rámcem určujícím vztahy mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty, možnostmi kvalitní přípravy filmových projektů, se způsobem propagace hotových děl, fungováním orgánů, které se o českou kinematografii starají STUDIE Olsberg/SPI • zmapování kinematografického průmyslu, studie jeho ekonomického vlivu • podobné analýzy pro British Film Commision, Evropskou komisi nebo UK Film Council • dokončena v březnu 2006, nezveřejněna plná verze • ukázka ekonomického významu filmu, se kterým se při prosazování zákona příliš neargumentovalo, spíše se mluvilo o uměleckém přínosu • odhad: typický rozpočet evropského filmu se skládá přibližně ze 60% veřejných zdrojů, zbytek soukromé STUDIE: DATA PRO ROK 2004 • daňový výnos: 720 mil. Kč • plné filmové úvazky zahrnující kvalifikovaná pracovní místa: 4 850 • širší dopad na ekonomiku (nepřímé a odvozené dopady: filmový štáb si pronajímá hotelové pokoje, nakupuje, jí v restauracích apod.): 1,44 mld. Kč a 9 700 pracovních míst • celkový objem produkce (české filmy, zahraniční filmové projekty, reklamy): 4,1 mld. Kč (při započítání nepřímých a odvozených efektů 8,2 mld.), pokles proti 7,6 mld. v roce 2003, viz zahraniční filmy lákány jinými destinacemi • Maďarsko: vrací producentům 20% z investované částky, navíc lze objem finanční podpory odečíst z celkového zisku před zdaněním i z odvedené daně MOŽNOSTI PODPORY FILMOVÉHO PRŮMYSLU (Radomír Dočekal, výkonný ředitel Asociace producentů v audiovizi) • Filmové fondy: investice do určitých filmových projektů (Fond kinematografie). • Národní filmový orgán: koordinace, strategie a podněty pro rozvoj filmového sektoru (V ČR není. Propagaci českých filmů zastupuje České filmové centrum zřízené soukromými subjekty.) • Investiční pobídky: automatické finanční podpory snižující reálné náklady producentů výroby filmu v dané zemi. (V ČR není.) • Filmové komise: poskytují informace a rady filmovým tvůrcům, propagují zemi jako produkční destinaci. (V ČR není. Její činnost zastupuje Film Commission zřízená soukromými subjekty.) • Televize veřejné služby: stát povzbuzuje televize, aby investovaly do místní produkce. (V ČR existuje povinnost pro ČT ze zákona, ale její pravidla jsou nejasná.) • Výcvikové a vzdělávací strategie: zajišťují, aby kvalifikace sektoru byla v souladu s politicko-strategickými prioritami. (V ČR tradice filmového školství, další vzdělávací programy ojedinělé.) • Schémata rozvoje filmových společností: umožňují filmovým společnostem dlouhodobý rozvoj. (V ČR neexistují.) INVESTIČNÍ POBÍDKY • přilákání zahraniční produkce • zvýšení ekonomické aktivity země • typy pobídek, uplatňované samostatně nebo v kombinaci: pobídky související s daněmi: daňové bonusy, investiční stimuly, zpětný pronájem pobídky související s náklady: kompenzace produkčních nákladů, slevy na náklady, na práci, výhodné dohody o pronájmu zařízení DAŇOVÉ POBÍDKY = PODPORA NENÍ PŘÍMOU STÁTNÍ SUBVENCÍ • produkci je poskytována podpora formou daňového zvýhodnění zapojením soukromého subjektu (společnost nebo osoba mimo filmový průmysl), který nemá podíl na právech k filmu, není filmovou produkční společností • zrychlený odpis k dispozici filmovým produkcím • daňové zvýhodnění filmu se přesouvá na jiné soukromé subjekty se zdanitelným příjmem a poskytuje jim tak "daňový štít„ • Irsko: investoři mohou odepisovat 88% z investice do filmů, které splňují požadavky na lokálně vynaložené prostředky, a to až do výše 15 mil. €, producent tak může dosáhnout čistého přínosu ve výši přibližně 12% rozpočtu, max. cca 2 mil. $ POBÍDKY KOMPENZUJÍCÍ NÁKLADY = PŘÍMÝ VZTAH MEZI PRODUKCÍ A STÁTEM • Austrálie, Nový Zéland: kompenzace produkčních nákladů ve výši 12,5% lokálně vynaložených prostředků • Kanada: národní a regionální daňový bonus na pracovní síly, který je vypočten jako procento z nákladů filmu vynaložených na pracovní sílu • Velká Británie: kompenzace 20% a u nízkorozpočtových filmů až 25% nákladů utracených ve Velké Británii POROVNÁNÍ PODPORY S EU (Helena Uldrichová, předsedkyně správní rady České filmové komory) • „Film má mezi ostatními uměleckými obory výjimečné postavení díky tomu, že se zde prolíná umělecká činnost s technologicky a finančně náročnou výrobou. Z tohoto pohledu můžeme rozlišovat filmovou tvorbu, která zahrnuje kreativní prvky celého uměleckého procesu (činnost scenáristů, režisérů, výkonných umělců apod.) a filmový průmysl, který zahrnuje všechny výrobní provozy a filmové profese (ateliéry, laboratoře, postprodukční studia atd.). Významnou úlohu hrají také filmové instituce, které vytvářejí nezbytný rámec pro národní kinematografii, a neméně důležitá je oblast výchovy a vzdělávání.“ EU • koexistence soukromého a veřejného sektoru • podpora a propagace kultury: organizace a fondy a další mechanismy (daňové úlevy apod.) • přidělování dotací s řádně stanovenými pravidly je součástí hospodářské soutěže • podpora spíš z kulturních než ekonomických důvodů, podmíněno např. natáčením na daném území, navrácení finančních prostředků zpravidla není vyžadováno • Maďarsko přerozděluje v přepočtu 870, Polsko 810 mil. Kč, ve srovnání 22 evropských zemí se v celkovém objemu podpory národní kinematografie za uplynulé čtyři roky se ČR umístila na poslední příčce (návrh ve srovnání stále „jen“ 300 mil.) ČR: STÁTNÍ PODPORA 2006 • Fond (2006 112 mil. Kč) • dotace na festivaly (73,7 mil.) • grantová komise ministerstva kultury pro média a audiovizi (časopisy, TV pořady, zpravodaj FITES..) • financování činnosti Českého filmového centra (3 mil.), jehož hlavním úkolem je propagace českých filmů v zahraničí (viz níže) ČR • točí se relativně hodně filmů, ale v podstatě celovečerní hrané, mainstream • omezené finanční prostředky ® ČR se nepodílí na tvorbě zahraničních filmů ® zahraniční producenti nevstupují do českých • polistopadová situace kinematografie: Slovensko, Rumunsko – kolaps Česko – poměrně dobré zvládnutí situace, vliv privátních subjektů, rozvoj ateliérů, zakázková tvorba, původní tvorba PODPORA V EU • různé způsoby, ale podobné charakteristiky, dvě hlediska dělení: • 1) Podle formy podpory: a) přímá (půjčky, subvence, dotace či prémie) b) nepřímá (daňové slevy, záruka na půjčky) • 2) Podle způsobu udělování: a) selektivní (zpravidla na základě posouzení žádosti komisí) b) automatická (zpravidla se určuje výpočtem podle daných kritérií, zpětně na základě obchodního úspěchu filmu, výše podpory odvozena z tržeb) • Systémy podpory kinematografie ve státech Evropské unie většinou kombinují uvedené typy a umožňují tzv. vícezdrojové financování. • Dánsko 2005: rozpočet filmového institutu DFI 51 mil. €, natočeno 20 celovečerních filmů s průměrným rozpočtem 2,5 mil. €, státní podpora činila 40% nákladů na produkci, peníze na propagaci a na mezinárodní projekty, zisk 81 cen na mezinárodních festivalech • Velká Británie: 2% Film Councilu financovány z národní loterie, také různé typy podpory, 2004-5 přerozděleno 27,6 mil. ₤ • Francie: státní organizace CNC s rozpočtem 450 mil. € ze státního rozpočtu a trhu: vstupného v kinech (11%) a z využití videokazet (2%), dodatečná daň na dovážené filmy kategorie X (pornografické filmy) (20%) a největší část finančních zdrojů je získávána z příjmů soukromých a veřejnoprávních televizních společností (5,5%), produkce cca 150 filmů ročně • Španělsko: velmi propracovaný systém automatické podpory, filmy právo na pomoc odpovídající 15% jejich hrubého zisku z prvních 12 měsíců promítání ve Španělsku, producenti mohou žádat o doplňkovou pomoc odpovídající až 33% investované částky, pokud film během prvních 12 měsíců promítání na území Španělska přinese hrubý zisk vyšší než 330 tisíc €, součet pomoci nesmí přesáhnout 50% nákladů či 75% investice producenta, nesmí to být víc než 900 tisíc €, filmový institut ICAA může v rámci rozpočtu na rok subvencovat až 50% nákladů na pořízení kopií filmů, otitulkování nebo zprostředkování postiženým spoluobčanům, může také subvencovat 50% prostředků věnovaných na reklamu a propagaci filmu ve Španělsku zahrnující alespoň 15 provincií nebo pět autonomních oblastí, maximální výše příspěvků je 60 101 € na film, příspěvky jsou udělovány se zřetelem ke kulturnímu přínosu filmů a audiovizuálních děl JIŽNÍ KOREA (Kristína Aschenbrennerová ) • úspěch tři předpoklady: politicko-právní, ekonomické, kinematografické • změny od 80. let, zákon 1996 (revize 1999): organizace, fondy, dotace od státu, daňové výhody ® zájem soukromého sektoru • promítací kvóty: povinnost kin promítat korejské filmy určitý počet dní v roce (nátlak USA ® od 2006 jen 73 dní, dříve až 146) ® protesty, ohrožení distribuce (menších) filmů • od poloviny 90. let v JV Asii vlna korejské popkultury, úspěchy filmů doma i v zahraničí (export: 1995 15, 2004 193 filmů) INSTITUCE • ve všech evropských zemích stát kultivuje film pomocí tří základních filmových institucí – fondu, archivu a filmového centra • v některých zemích jsou to tři samostatné organizace (Maďarsko či Rakousko), jinde jedna velká instituce (Dánsko či Slovinsko), která vykonává všechny uvedené činnosti a je často i národním koordinačním orgánem pro kinematografii, v dalších státech zajišťuje činnost fondu a propagační činnost jediná instituce a archiv funguje samostatně (Polsko či Řecko) • v ČR mají zmíněné instituce nelogické a vzájemně nesouměřitelné institucionální i finanční postavení: • a) Státní fond kinematografie: spravován Ministerstvem kultury, financován odvody z výnosů filmového průmyslu • b) Národní filmový archiv: příspěvková organizace (jediná v oblasti filmu) s rozpočet desítky mil. Kč, kolem 120 zaměstnanců • c) České filmové centrum: spravováno Českou filmovou komorou jako nezisková činnost, financováno Asociací producentů v audiovizi a granty Ministerstva kultury, 2002-6 činily náklady cca 17 mil., Ministerstvo se na nich podílelo asi 50%, v podstatě dva zaměstnanci • zcela není ukotvena funkce filmového centra, jehož úkolem je reprezentovat českou kinematografii v zahraničí a pomáhat při propagaci českých filmů na mezinárodních festivalech a filmových trzích, od 2002 tuto činnost vykonává ČFC, oblasti činnosti: • Film Commission – starost o filmové produkce, které chtějí v ČR natáčet • Film Promotion – propagace české kinematografie především v zahraničí • znalost kontaktů, zařazení do mezinárodních struktur, znalost fungování „mechanismu“ festivalů, využívání struktur už v počátcích výroby díla PODPORA EXPERIMENTÁLNÍHO FILMU (Barbora Kinkalová) • ze strany Fondu podpora nesystematická, vždy záleželo na složení Rady Fondu, na zájmu jejích členů o tuto oblast • v posledních dvou letech však grantová komise podpořila jen Víta Pancíře (2006, 150 tis. Kč) • potíže s přidělováním: Fond vyžaduje živnostenský list a doložení druhou polovinu peněz z rozpočtu na projekt, podání žádosti drahé (5 tis. Kč) ® nenastaveno na malé nízkorozpočtové projekty • filmová společnost Negativ, producent Petr Oukropec • zázemí na vysokých školách (FAMU) • soukromé instituce: nadace pro současné umění FCCA (granty 10-30 tis. Kč), asociace Mlok (přerozdělování peněz od Ministerstva kultury, web) ODKAZY • Ministerstvo kultury www.mkcr.cz Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie http://www.mkcr.cz/statni-fondy/fond-pro-podporu-a-rozvoj-ceske-kinematografie/ • Asociace producentů v audiovizi www.asociaceproducentu.cz • Česká filmová komora www.filmovakomora.cz • České filmové centrum http://www.filmcenter.cz/index.php?LANG=CZ • Národní filmový archiv www.nfa.cz • Unie filmových distributorů www.ufd.cz • Cinepur www.cinepur.cz • FAMU – protesty, prohlášení, dále zajímavé odkazy amu.cz/?c_id=5340&PHPSESSID=43ed3864af96a17ada4caf8a47a3ddbd • shrnutí výsledů studie Olsberg http://www.mkcr.cz/assets/media-a-audiovize/audiovize/Shrnut__studie_na_presentace.doc • experimentální film filmmakers.node9.org