přednášky v rámci bakalářského prosemináře: • 30. října • přednáška na téma metoda orální historie - PhDr. Miroslav Vaněk (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha) • 6. listopadu • přednáška na téma orální historie a filmová historiografie – PhDr. Eva Strusková (Národní filmový archiv, Praha) Literatura: • Janet Staiger: Media Reception Studies. New York – London: New York University Press, 2005 • Janet Staiger, Perverse Spectators: The Practices of Film Reception. New York - London: New York University Press, 2000. • Janet Staiger, Interpreting Films. Studies in the Historical Reception of American Cinema. Princeton: Princeton University Press, 1992. • Janet Wasko, Mark Phillips, Eileen R. Meehan (eds.), Dazzled by Disney? The Global Disney Audiences Project, 2001 • Barbara Klinger, Film History Terminable and Interminable: Recovering the Past in Reception Studies. Screen 38, 1997, 2, pp. 107-128. český překlad: Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích. In: Petr Szczepanik (ed.), Nová filmová historie. Praha 2004, s. 87-112 • Barbara Klinger, Digressions of the Cinema: Commodification and Reception in Mass Culture. In: James Naremore – Patrick Brantlinger (eds.), Modernity and Mass Culture. Bloomington: Indiana University Press, 1991, pp. 117-134. • Philippe Meers: Is there an audience in the house? Journal of Film and Television 29, 2001, č. 3 • Bruce A. Austin: Immediate Seating. A Look at Movie Audiences. Wadsworth, 1988 • Henry Jenkins: Reception Theory and Audience Research: The Mystery of the Vampire´s kiss. In: Ch. Gledhill, L. Williams (eds.), Reinventing Film Studies. Arnold, 2000 • Denis McQuail: Úvod do teorie masové komunikace. Portál: Praha 1999 • Graeme Turner: Film as Social Practice. Routledge, 1998 • Stephen Lowry: Film – vnímání – subjekt. Teorie filmového diváka. Iluminace 2, 1993 • Pertti Alasuutari (ed.): Rethinking the media audience. The new agenda. Sage, 1999 • Melvin L. DeFleur – Sandra J. Ballová-Rokeachová: Teorie masové komunikace. Karolinum 1996 • Michael Kunczik: Základy masové komunikace. Karolinum, 1994 • Hynek Jeřábek: Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. Karolinum, 1997 • http://www.participations.org/index.htm Povinná četba: • Barbara Klingerová: Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích. In: Petr Szczepanik (ed.), Nová filmová historie. Praha 2004, s. 87-112 • Tom Gunning: Estetika úžasu: raný film a (ne)důvěřivý divák, tamtéž, s. 149-166 • Janet Staigerová: Mody recepce. Tamtéž, s. 283-297 • recepční studia: • Terry Eagleton: jsou „sociální a historickou teorií významu“ (Literary theory: an introduction, 83) • Jonathan Culler: nejde o interpretaci díla, ale o pochopení měnící se srozumitelnosti – a to tím, že rozpoznáme kódy a interpretační předpoklady, které dílu dodávají význam pro různá publika v různém čase (The pursuits of signs: semiotics, literature, deconstruction – 81) • nejde o hermeneutiku nebo o hledání pravého významu textu. • jde o otázky: • jak film znamená? pro koho? za jakých okolností? jak se význam mění v čase? jaké mají tyto významy vliv, efekt – kognitivní, emocionální, sociální, politický? • recepční studia - zkoumá dějiny vztahů mezi reálnými čtenáři a texty, mezi skutečnými diváky a filmy. • Recepční studia nejsou textuální interpretace. Místo toho se snaží porozumět textuálním interpretacím, jak jsou historicky produkovány. Snaha vysvětlit určitou událost (interpretaci filmu) historicko-materialistický přístup Janet Staigerové: • snaha popsat historické interpretační strategie; • kulturní artefakty nejsou nádoby obsahující imanentní význam; • různost interpretací má historické základy. • tyto diference vychází z politických, sociálních, ekonomických podmínek a z konstruovaných identit jako je rod (gender), sexuální preference, rasa, etnicita, třída, národnost. • důraz na kontextuální faktory spíš než na textuální materiál a psychologii čtenáře. • Snaha vysvětlit vztah mezi texty a historickým čtenářem. • recepční studia jako protiklad hermeneutice založené na autorství • Robert Darnton - analýza historické recepce filmu Danton v r. 1984. Barbara Klingerová: Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích Henry Jenkins: recepční teorie a výzkumy publika: • recepční teorie a výzkumy publika se ptají, jak dáváme smysl filmům • r.s. hledají empirické důkazy – skrze historický a etnografický výzkum – o produkci a oběhu významů. texty: • prvky vyžadující divákovu participaci – např. • mezery, • nevyřešené momenty, • kontradikce, • morální dvojznačnost • př.: Thelma a Louise, Casablanca Kritický diskurz • Tony Bennett a Janet Woollacottová – Bond and Beyond: The political carier of a popular hero (1987) – posuny významů Bonda • význam není fixovaný • Barbara Klingerová (Melodrama and Meaning: History, Culture, and the Films of Douglas Sirk. 1994) – ukazuje, jak se měnila reputace filmů Douglase Sirka (all that heaven allows, written on the wind, imitation of life) • reakce kritiky není totéž co reakce diváků; kritici reflektují vkus a zájmy předpokládaného publika; • kritika nabízí určité významy; uvádění • co znamená chodit do kina? • sledování filmu je jen jeden z důvodů návštěvy kina. (gomery, shared pleasures, 92 • film „neznamená“ totéž, když je umístěn v různém prostředí, • praxe uvádění může podvracet textuální význam (Mary Carbine: "`The Finest Outside the Loop´. Motion Picture Exhibition in Chicago´s Black Metropolis, 1905 -1928." In: Camera Obscura No.23 (1990), pp.9-41 – černošské čtvrti v Chicagu) • propagace mohla poskytovat instrukce pro „rodově-vhodné“ reakce (Rhona Berenstein - Attack of the leading ladies, 1996) • propagace exploatačních filmů (Eric Schaeffer – Bold! Daring! shocking! true! dějiny expl. filmů 19-59) • VCR – Hamid Naficy – The makinf of exile cultures: iranian television in los angeles, 93 • pirátksé kopie –Jon Routson – natáčí projekce na digitální kameru (Lucas Hilderbrand – Conceptual Cinephilia, in de valck, hagener – Cinephilia. movies, love and memory) • Robert c. allen: From Exhibition to Reception: Reflections on the Audience in Film History. Screen, 1990: • studovat historické podmínky recepce filmu, • sledovat „generativní mechanismy“, které fungují při produkci čtení filmů • snažit se kontextualizovat historické aktivace filmových textů – tím, že budeme odhalovat kulturní repertoár, který si přinášelo publikum do kina • zkoumat intertextualitu filmu – sociální organizaci vztahů mezi texty v rámci specifických podmínek čtení. fandovská kultura a další interpretační komunity • běžnější v tv studies, ale častěji už i ve film studies – výzkum užití filmových obrazů a významů v každodenním životě; • etnografické metody – výzkum interakce fanoušků nebo jiných subkulturních komunit • Jackie Stacey – Star Gazing (1994) – vzpomínky britských žen na vztah k hol. filmu za 2. sv. války a po válce. • fanouškovské přivlastnění materiálu (Jenkins – Textual poachers: televison fans and participatory culture - 1992) • interpretaci lze chápat jako „vlastnictví komunity“ – Stanley Fish Fish: Is there a text in this class? harvard univ. press, 1980 – 1 kapitola přeložena in Aluze 3, 2002 • aplikace pojmu interpretativní komunity – Jacqueline Bobo – reakce černošek na Prupurovou barvu (Black women as cultural readers, 1995) • teorie sociálních věd (social scientific theories) • lingvistické teorie a kulturální studia teorie sociálních věd (social scientific theories): • rané teorie mediace a edukace: chicagská škola, rané aplikace psychologie, Payne Fund Studies • poválečná teorie – akademické teorie masové komunikace • poválečná teorie: kritická teorie a její vliv • pokračování teorie masové komunikace rané teorie mediace a edukace: chicagská škola, rané aplikace psychologie, Payne Fund Studies • sociologie v Chicagu –empirický výzkum • v pol. desátých let – první výzkumy publika zakotvené v sociálně vědeckých teoriích; • ve 20. letech – Middletown study - Robert S. Lynd and Helen Merrill Lynd, Middletown: A Study in American Culture (New York, 1929). • výzkum dětí v chicagu – 1926 – Alice Miller Mitchellová - Alice Miller Mitchell, Children and Movies (Chicago: University of Chicago Press, 1929) • německá socioložka Emilie Altenloh – disertace: Zur Sociologie des Kino (1914) • (online: http://www.uni-oldenburg.de/kunst/mediengeschichte/allg/altenloh/) • psychologie: • Psycholog a filozof z Harvardu – Hugo Münsterberg. The photoplay: a psychological study. 1916 • 1922 – Karl S. Lashley a John B. Watson (představitel behaviorismu): výsledky vládou financované studie, John Hopkins University – lze filmy využít pro informování a změnu chování lidí ve vztahu k pohlavně přenosným nemocem? • behaviorismus – stimul a response, pozitivistický přístup John B. Watsona; • vliv behaviorismu: • - studie Paynova fondu o účincích filmu na mládež (např. Blumer – Hauser: Movies, deliquency and crime, 1933) • - studie z války o filmu jako motivačním nástroji (Hovland a kol. – experiments in mass communications, 1949) • studie o násilí – např. Comstock a kol., 78 – Television and human behaviour • užívání masmédií dětmi – Schramm a kol., 61 – Television in the lives of our children Payne Fund Studies: • (Garth Jowett, Ian Jarvie, Kathryn Fuller: Children and the movies: media influence and the Payne Fund Controversy. Cambridge, 1996) • PFS: • publikováno 13 monografií • Henry J. Forman: Our Movie Made Children (1933) – silný důraz autora na potřebu regulace filmu • – kritika – např. Mortimer Adler – 37 – Art and Prudence Herbert Blumer – sociolog, university of Chicago • 2000 respondentů požádaných o filmovou autobiografii – měli psát o filmech, které viděli, a o reakci na ně; výběr publikovaný v Movies and Conduct – 1933 • http://spartan.ac.brocku.ca/~lward/Blumer/1933/Blumer_1933_toc.html • Robert Sklar: „The lost audience“: 1950s spectatorship and historical reception studies. In: Melvyn Stokes – Richard Maltby (eds.), Identifying Hollywood´s audiences. BFI, 1999 • Richard Butsch: Class and Audience Effects: A Hisotry of Research on Movies, Radio, and Television. Journal of Popular Film and Television, vol. 29, č. 3, 2001 sovětská teorie, frankfurtská škola, intelektuálové a radikálové 20. a 30. let • Ejzenštejn, Vertov, Kulešov • Ejzenštejn: dva modely – • 1.– pol. 20. let • pavlovovská psychologie – divák přichází do kin již podmíněn; stimul sice vyvolává reakci, ale sofistikované reakce jako interpretování filmu jsou ovlivněny vzorci chování. • 2. ve 30. letech – vliv nové materialistické psychologie A.R. Lurii a Lva Vygotského • Německo – Frankfurtská škola, kritická teorie: Ústav pro aplikovaný sociální výzkum ve Frankfurtu • Adorno, Max Horkheimer, Otto Kirchheimer, Leo Lowenthal, Herbert Marcuse, Erich Fromm, Wilhelm Reich, Walter Benjamin • Horkheimer – v čele institutu od 1931 • 33 nástpu fašismu, odchod z Německa, • 34 Horkheimer – na Columbia University • 37 – Adorno, práce u Paula Lazarsfelda – Princeton – Office of radio research, výzkum hudby poválečná teorie – akademické teorie masové komunikace • po válce – zjistit kauzální vztahy mezi zprávou a příjemcem; fungování propagandy • snaha sociálních věd o napodobení přírodních věd; • 1949 – Claude Shannon a Warren Weaver – Mathematical theory of communication • ve 40. a 50. letech – využívání nástorjů, které slibují objektivní výsledky: • prostředek ke sledování reakcí posluchačů rádia v reálném čase – Paul Lazarsfeld a Frank Stanton. Gallup využíval obdobný Hopkins Electric Televoting Machine; • Susan Ohmerová: The science of Pleasure: George Gallup and audience research in Hollywood. In: Identifying hollywood´s audiences (eds. Stokes, Maltby): • Ve 40. letech empirický výzkum prováděný Gallupovým Audience research institute. • užití Hopkins televoting machine • Robert Merton: Mass Persuasion: The social psychology of a war bond drive (1946); analýza propagandy – program na prodej válečných obligací, 1943 • další důležité téma po válce – teenageři: • morální panika, vrchol v letech 53-56 • Fredric Wertham – vychází z behaviorismu a psychologické teorie • později sofistikovanější studie, méně přímočaré působení; • např. Elihu Katz – Paul Lazarsfeld – Personal influence: The part played by people in the flow of mass communication (1955) další vývoj teorií masové komunikace • teorie „uses and gratification“ • behaviorismus • kultivační teorie „uses and gratification“ • roste zájem o výzkum příjemce textů; • to vyžaduje brát v úvahu postoje a hodnoty členů publika, vliv jiných mediálních textů… • E. Katz – Mass communications research and the study of popular culture. – výzkum masové kultury by se měl zabývat tím, co „lidé činí s médii“, ne tím, co „média činí s lidmi“, • předpoklad, že užívání médií slouží široké škále potřeb, které pramení z osobní společenské situace jednotlivce. • Russell Middleton – experimentální výzkum • u. and g. studie: zájem o sociální a psychologické zdroje potřeb – tyto potřeby vyvolávají očekávání, pokud jde o masová média – to vede k různým vzorcům vystavení se mediálním účinkům – to vede k uspokojení potřeb (a popř. k dalším důsledkům) • sledují se nejen psychologické, ale i sociální potřeby – např. Lee Garrison – esej The needs of motion picture audiences – 1972 • příčiny užívání médií spočívají v sociálních a psycholog. okolnostech, vnímaných jako problémy – média jsou užívána pro řešení problémů behaviorismus • – vliv radikální psychologie a zdánlivě objektivních metod výzkumu; • velký vliv v laboratorním výzkumu v USA po válce; model injekční jehly. • model jedince, který je otevřený vlivu stimulů. • behav. teorie omezovala svoje tvrzení spíš na základní psychologické procesy • beh. teorie – v sofistikovanější podobě – např. výzkumy Dolfa Zillmanna – výzkum fyziologických reakcí na stimuly v oblasti emoční reakce • např. texty ve sborníku Responding to the screen (Bryant – zillmann eds., 91) kultivační teorie • mediální účinky jsou vysvětlitelné skrze akumulaci mediálních zkušeností • George Gerbner – v 70.letech; dlouhodobá obsahová analýza tv obsahů. v letech 84-85 – sledování četnosti výskytu násilí v tv – teze: vede to ke znecitlivění diváků vůči reálnému násilí. • kritika: David Gauntlett • kultivace se liší od přímého procesu podnět-odezva postupným a kumulativním charakterem. lingvistické teorie a kulturální studia • lingvistická a sémiotická teorie • revidovaná psychoanalytická teorie • kognitivní psychologie • britská kulturální studia lingvistická a sémiotická teorie • Metz – vliv Saussureovy sémiotiky – pol. 60. let • 68 – Essai sur la signification au cinéma (aj.: Film Language: A semiotics of the cinema – 74) • 71 – Langage et cinéma (aj.: Language and cinema – 74) • fenomenologická premisa – dojem reality je současně realitou dojmu • nutnost vysvětlit vizuální zkušenost, která se jeví jako vnější materiální svět – problém iluze při vnímání textu • a co je přirozené a co kulturní při vnímání textu • otázka, jak diváci čtou film: vychází z fenomenologické premisy, takže – • divák ví, co znamenají filmové obrazy, díky své zkušenosti s reálným světem • porozumění pomáhá 5 naučených kódů: • percepční kódy strukturující prostor; ikonologické kódy (denotační), rozpoznávají objekty; ikonografické kódy (konotační) – vztahují se ke kulturním a textuálním konotacím objektů; narativní dispozice – velká syntagmatika – soubor časových a prostorových možností záběrů, který je podložen antropologickou schopností strukturovat materiál do narativu; specificky filmové kódy (osvojení mediálně-specifických znaků – např. v hol. 30 .let – stíračka denotuje časovou mezeru). • jde tedy u Metze a jazykového modelu o fundamentální otázku: jak je vizuální materiál mentálně zpracováván. revidovaná psychoanalytická teorie • Lacanova revize Freuda skrze saussureovský strukturalismus a Louise Althussera • Althusser – ideologie a ideol. státní aparáty – 1970 – situování jedince do subjektové pozice • Metz – imaginární signifikant – identifikace diváka • rodové rozlišení diváků – Laura Mulvey, druhá vlna feminismu • Stephen Lowry - Film - vnímání - subjekt . Teorie filmového diváka.Ilumince 2/1993. britská kulturální studia • Centre for Contemporary Cultural Studies, University of Birmingham - Centrum pro současná kulturální studia (1964 - 1988) • v čele: Richard Hoggart – 64-68 • a Stuart Hall – 68-79 • dál např. E.P. Thompson (The making of the english working class) • zdroje – marximsus, sémiotika, později feminismus, kritická teorie rasy • raymond williams, Gramsci – hegemonie, de certeau – poaching, volosinov – ideologie, jazyk. • geertz , foucault, bachtin, bourdieu, • jako alternativa k ahistorismu strukturalismu a psychoanalýzy • proti screen theory a proti kvantitativním studiím publika • zaměření ne na jedno médium, ale na široké spektrum kulturních praxí • oproti screenu větší zájem o užití textů, ne jen o texty samotné • spíš sociologie než psychoanalýza • větší důvěra v aktivitu diváka • základní pro ks: pojetí kultury jako místa konfliktu a vyjednávání v rámci sociální formace ovládané mocí a křížené napětími souvisejícími s třídou, rodem, rasou, sexualitou. • ks jsou transdisciplinární • zaměřují se spíš na analýzu publika než na text Stuart Hall – Encoding/Decoding • triáda “dominantního”, “dohodnutého” (negociovaného) a “opozičního” čtení Stuarta Halla • 4 složky jeho teorie komunikace: produkce, cirkulace, užití a reprodukce. • relativní nezávislost složek - proto zakódovaní zprávy sice determinuje recepci, ale ne zcela. Relativní autonomie -čili polysémie, ne pluralismus. • tři základní pozice • domianantí (hegemonická) pozice (dominant-hegemonic psoition) - divák přijímá významy zcela a přímo, pracuje uvnitř dominatního kodu. • negotiated code - dohodnutá pozice - směs adaptivních a opozičních prvků, • oppositional code -divák může sice plně porozumět doslovnému i konotativnímu významu, ale může zprávu dekódovat zcela opačně • Encoding/decoding - vztah ideologie obsažené v textu a způsoby, jak jedinci tyto text dekódují. • Stuart Hall, Coding and Encoding in the Television Discourse. In: J. Curran et al. (Eds.), Culture, Media, Language. London 1980. • Staigerová, Janet: Interpreting Films. Studies in the Historical Reception of American Cinema. Princeton - New Jersey 1992. • Staigerová, Janet: Perverse Spectators: The Practices of Film Reception. New York University Press, New York - London 2000 • cíle materialistických přístupů k recepci: pokusit se i o „historické vysvětlení události interpretování textu“ prostřednictvím vystopování „rejstříku [interpretačních] strategií, jež se nabízely v příslušných sociálních uskupeních.“ historicko-materialistický přístup Janet Staigerové • sledovat interakci textu, kontextu a jedince; • sledovat dominantní i marginalizované historické interpretační strategie – jako mediované kontextem a jazykem; ty pak vnímat jako indikátor škály strategií, které jsou dostupné v určitém společenském uspořádání. • staigerová nehledá hypotetické důkazy toho, co činí diváci, ale sleduje reakce – i když mediované. To rozšiřuje a historizuje popis interpretačních aktivit. • sleduje kontextuální diskurzy, které mohou vysvětlit reálná, doložená čtení filmu. • důležitost determinací - ne jako teoretický rys odvoditelný z ideol. analýzy textu, ale jako kontextuálně a historicky proměnlivý prvek. • HMP k recepčním studiím sleduje možné, historicky dostupné dominantní a marginální interpretační strategie. Důležité je co je, i co není použito. Zkoumá se, jaké subjektové pozice jsou nabízené textem; další ot. - kdo tyto pozice přijme a kdo ne. • V ideální stiuaci – HM recepční studia nekončí v okamžiku původní recepce filmu. Je rozšiřována všemi směry –i diachronně. • je možné opakovaně číst interpretace filmu jako interpretace ovlivněné soudobými diskurzivními formacemi,a spojovat tyto interpretace se specifickou historickou situací • HM přístup může změnit i další otázky: • např. chápat pojmy jako auteurismus, národní kinematografie, žánry, mody, styly – jako historické strategie čtení. např. brát auteurismus ne jako teorii produkce textuality, ale jako interpretační strategii. • podobně zařazování do jiných kategorií se může ukázat jako historický a ideologický akt. • přiřazení k žánru, k národní kinematografii • žánry mohou být redefinovány – na základě čtenářských aktivit; role kontextuálních prvků, které dodávají žánrové definici historickou dimenzi. • dochází k historické proměně možných, dostupných subjektových pozic. • Recepční studia tak mohou klást ot. jako : která pozice (a proč a kdy) více platí než jiná? • snaha objasnit kulturní významy textu v určitém čase a sociálních podmínkách a pro určité diváky • přispět k debatě o vlivu na diváka pomocí strategie, která jde za textocentrické analýzy • hypotézy: • význam není imanentní textu • neexistují ale ani „svobodní čtenáři“ • kontexty, sociální formace a konstruované identity ve vtahu k historickým podmínkám vysvětlují interpretační strategie a afektivní reakce diváků • protože diskurzivní formace daného historického kontextu jsou kontradiktorní a heterogenní, žádné čtení není unifikované • case study by měla sledovat násl. kroky: • určit objekt analýzy – tím je událost, ne text. je jím tedy soubor interpretací či afektivních zkušeností, produkovaných při setkání s textem v určité sociální situaci. nejde tedy o analýzu textu, i když může zahrnovat analýzu toho, co může v rovině textu podporovat určité čtení • zjištění stop události. Může to být psaný text, obrazy, ale taky mluvené slovo. (recenze, dopisy diváků adresované časopisům, propagační materiály) • textuální a kulturní analýza těchto stop. je lépe vyhnout se kategorizování recepce do triády preferovaného, dohodnutého a opozičního čtení (Stuart Hall), lépe je popsat interpretaci a zachovat tak její bohatost • je nutné sledovat nejen to, jaké interpretace jsou v daném okamžiku možné a realizované, ale i ty strategie čtení, které realizované nejsou – tj. hledat strukturující absence. • Martin Shingler: Interpreting All About Eve: A Study in Historical Reception. In: Melvyn Stokes – Richard Maltby (eds.), Hollywood Spectatorship. Changing perception of cinema audiences. BFI, 2001 • recepce film Vše o Evě (Joseph L. Mankiewicz, 1950) v USA a Británii v době uvedení a v násl. desetiletích • analýza mimofilmových diskurzů včetně: filmových recenzí, propagace, instituční praxe jako je casting, kulturní, sociální, ideologické diskurzy cirkulující v době uvedení i později „STAR“ • Richard deCordova: Picture personalities. The emergence of the star system in America. University of Illinosi press, 2001 (první vydání 1990) • diskurz o herectví • osobnost filmového plátna (picture personality) • hvězda • --------- • Richar Dyer – 1979 – Stars ; Heavenly Bodies - 1986 • hvězdy jako texty, které mohou být různě interpretovány. • Chápe hvězdy ve vztahu k „image“ – tento pojem zahrnuje různé aspekty života hvězd a profesionální kariéry ve vztahu k filmům i mimo něj • hvzědy z hlediska toho, jak fungují jako označující, ne jako reálné osoby • H jako společenský fenomén • H. jako obrazy • H. jako znaky • hvězdy jako obrazy: • hvězda jako hvězda • hvězda jako typ • hvězda jako specifický obraz • hvězdy jako znaky: • jak fungují hvězdy v samotných filmech? • hvězda a „postava“ • hvězda jako performance (herecký výkon) • GERAGHTY, Christine. Re-Examining Stardom: Questions of Texts, Bodies and Performance. In GLEDHILL, Christine; WILLIAMS, Linda (eds.). Reinventing Film Studies. London – New York: Arnold, 2000, s. 183-201. • Pomůže pochopit, co mají hvězdy společného a čím se liší od jiných postav známých z masmédií. • hvězda-jako-celebrita (star-as-celebrity) • Modus celebrity je úzce spojen se soukromým životem hvězdy, který zakládá její status, zatímco filmy a jejich úspěšnost jsou relativně nedůležité. • celebrita – její sláva spočívá na tom, co se děje mimo sféru její práce; je slavná pro to, že má určitý„životní styl“. • u dalších dvou kategorií – je možné porozumět významu hvězdy i bez interdiskurzivního vědění, na kterém spočívá první modus. • hvězda-jako-profesionál (star-as-professional) • smazává se rozdíl mezi hvězdou a rolí – hvězda je v tomto případě často spojena se specifickým žánrem • ukazatel toho, co film nabízí • hvězda-jako-interpret (star-as-performer) • Pozice hvězdy-jako-interpreta je založena na hereckém výkonu, zdůrazněn je výkon „vtělení“ se do postavy. • Paul McDonald – The star system. Hollywood´s production of popular identities. Wallflower, 2000 • role hvězd jako obrazů (images), práce (labour) a kapitálu (capital) – tj. jako zdroje významu, práce a peněz. • Staigerová: 4 pojmy, které je možné spojit pod pojmem image: • - star persona (intertextuálně konstruovaný pojem hvězdy /nemusí se jednat o reálnou osobu-viz animované postavy/ – a to skrze filmy a tv programy, a známý skrze sledování fikčních textů • - star as performer – herecké schopnosti – jak je herec schopen hrát přisouzenou roli • - star as worker/laborer – profesionální život • - star v domácí, soukromé sféře • materiály, které konstruují tyto 4 části star image: filmy, propagace, kritika, komentáře... internet, atd. • Matt Hills: Putting away childish things: Jar Jar Bings and the „Virtual Star“ asn an object of fan loathing. In: Thomas Austin – Martin Barker (eds.): Contemporary hollywood stardom. Oxford university press, 2003 vztah publikum - hvězda • typologizace: • Dyer: Stars: - vychází z Andrew Tudora (Image and influence: studies in the sociology of film. 1974) • 4 typy vztahů: • - emocionální sblížení (emotional affinity) – zapojení do pozice hvězdy v naraci; zapojení s postavou, odvozované od hvězdy, narativu a osobnosti diváka; standardní zapojení • - sebeidentifikace – umisťuje se do pozice hvězdy (vysoká míra identifikace); • - imitace – hvězda funguje jako model; nejčastěji u mladých diváků; překračuje rovinu návštěvy kina; hvězda funguje jako model pro publikum • - projekce – nejen napodobuje hvězdu, ale i přizpůsobuje svůj život životu hvězdy. • jiná typologie – Joshua Gamson • (Claims to fame: celebrity in contemporary America. university of california press, 1994) • pět modů zapojení s hvězdou: • - tradiční modus – publikum chápe hvězdu jako realisticky zobrazenou v textu (texty – o celebritách – časopisy, propagace apod.); nízká míra vědění o produkci; zapojení jako fantazie, identifikace • - jiná verze tradičního modu: H. je v zásadě realisticky zobrazená, ale přeci jen je vztah H. jak je odehrávaná a H. v jejím soukromém životě komplexnější; vyšší míra vědomí produkce, • - postmodernisté – čtou hvězdu jako čistě fiktivní produkt; vysoké vědomí konstrukce; zapojení: dekonstrukce techniky, fiktivnost textu • - gossiper game player – čtou text jako částečně fiktivní – text užívají pro přátelské vyměnování s dalšími gossipers; částečně fikční texty; zapojení: hodnocení, interpretace • - detective game player – taky chápou text jako částečně fiktivní, ale snaží se zjistit pravdu o hvězdě. zapojení: pohyb mez obrazem a realitou • (srov. také: Sue Holmes: „Starring...Dyer?“ Re-visiting Star Studies and Contemporary Celebrity Culture. in: Westminster papers in cimmunication and culture, vol. 2, č. 2, 2005) Jackie Stacey: Star Gazing. Hollywood cinema and female spectatorship. Routledge, 1994 • funkce hvězd: eskapismus • typologie identifikace • první skupina: • 1. oddanost (devotion) • 2. adorace (adoration) • 3. uctívání (worship – hvězda se nachází v jiné sféře existence) • druhá skupina: • 4. transcendence • 5. touha, usilování (aspiration) • třetí skupina: • 6. předstírání (pretending) • 7. připodobňování se – resembling • 8. imitace – imitating • 9. napodobování, kopírování – copying Betty Grable • „Betty Grable byla má oblíbená herečka, a to zejména kvůli jejím šatům. Naše byly na příděl.“ Joan Crawford • „Tehdejší Amerika – to pro mě bylo něco jako jiná planeta… užívala jsem si to, když jsem si mohla prohlížet tu zemi, interiéry domácností, krásné ženy, jejich účesy a šaty.“ Joan Crawford • „Ráda jsem se dívala na silné, schopné a nezávislé typy ženských postav … přála jsem si totiž být jako ony.“ Marilyn Monroe • „Říkali mi, že vypadám jako ona. Dokonce jsem si koupila kostým, když jsem ji viděla ve filmu Niagara.“ Barbara Klingerová: Melodrama and Meaning: History, Culture, and the Films of Douglas Sirk. 1994 • Rock Hudson recepce žánrového filmu • Rick Altman: Film/Genre. BFI, 1999 • Cynthia Erb: Tracking King Kong. A Hollywood icon in world culture. Wayne state university press, 1998 • Mark Jancovich: Genre and the Audience: Genre classifications and cultural distinctions in the mediation of The Silence of the Lambs. In: Stokes – Maltby: Hollywood spectatorship (Pierre Bourdiau – Distinction: A social critique of the judgement of taste) Thomas Austin: „Gone with the wind plus fangs“: genre, taste and distinction in the assembly, marketing and reception of Bram Stoker´s Dracula. In: Steve neale (ed.): genre and contemporary hollywood, 2002 fanoušci • Henry Jenkins: fanoušek - nestává se jím skrze pravidelné sledování pořadu, ale skrze překlad sledování do jiné podoby kulturní aktivity, sdílení pocitů a představ o obsahu programu s přáteli, spojením s komunitou jiných fanoušků • John Fiske: The cultural economy of fandom. In: Lisa A. Lewis (ed.) The adoring audience. Fan culture and popular media. 1992: • Bourdieu: Distinction: a social critique of the judgement of taste. 1984 • sémiotická produktivita • enunciativní produktivita • textuální produktivita typologie chování fanoušků: • Henry Jenkins: Textual poachers. Television fans and participatory culture. 1992 • Henry Jenkins: „Strangers no more, we sing“: Filking and the social construction of the science fiction fan community. In: The adoring audience. • Janet Staiger: media reception studies 1. přijetí rozlišitelného modu recepce • věrné sledování např. seriálů týden za týdnem; překládání textů do různých typů kulturní a sociální aktivity. • Akt sledování je překračován k trvanlivější a materiálnější formě produkce významů. • Hovoří s jiným fanoušky o programu. vyměňují kazety; a divácká zkušenost může být základem dalších aktivity – psaní příběhů, malování, skládání písní, natáčení filmů. Fandovská recepce neexistuje v izolaci, je vždy ovlivňována vstupem jiných fanoušků. 2. vytvoření specifické interpretační komunity • debaty uvnitř komunity, obvykle fanoušci hledají koherenci – snaží se řešit textuální kontradikce • významy tvoří základ pro konstrukci a udržení fandovské komunity; očekávání a konvence fandovské komunity tvarují významy. Fankluby jako prostory vyjednávání významů. – interpretační komunita – Fish. • dvě skupiny fanoušků seriálu Dr. Who • Tulloch – Jenkins: Science fiction audiences. Watching Doctor Who and Star Trek. 1995 • Janice Radway: reading the romance • čtenářky milostných románů • Melanie Nash – Martti Lahti: „Almost ashamed to say I am one of those girls“: Titanic, Leonardo DiCaprio, and the paradoxes of girls´ fandom. in: Sandler – Studlar (eds.): Titanic: anatomy of a blockbuster. 1999 3. vytvoření základu pro konsumpční aktivismus • předpovědi nejen na základě textuálních informací a odpovídajícího narativního vývoje, ale taky informací o produkci – např. o absenci určitého herce • nebo organizace kampaní pro záchranu oblíbených pořadů • oganizace Viewers of quality television – in: Sue Brower: Fans as tastemakers: viewers for quality. In: adoring adience. 4. vytvoření specifického uměleckého světa (art world) • Jenkins o typech fan fiction – popisuje, jak fanoušci rozšiřují text dodáváním nových příběhů pro oblíbené postavy, mění žánr z dobrodružného na milostný, rozšiřují neukončené menší zápletky, kombinují textuální světy psaním crossovers – Dr. Who navštíví Planetu opic. • Slash fikce • spooge - erotické příběhy spojené s animovanými filmy • hackfic nebo suckfic – komentář nebo satirizování původní fan fiction • filking - písně • -- • Jenkins: Poachers: „deset způsobů, jak přepsat tv pořad“: • 1. rekontextualizace • 2. zvětšení časového rozsahu • 3. refokalizace • 4. morální přeuspořádání • 5. posun v žánrové charakteristice • 6. cross-overs • 7. přemístění postav • 8. personalizace • 9. emoční intenzifikace • 10. erotizace 5. rozšíření fanouškovského zaujetí i do každodenního života • Janet Staigerová: Cabinets of transgression: collecting and arranging Hollywood images. In: Participations vol. 1, č. 3, 2005 • Helen Taylor: Scarlett´s Women: Gone with the wind and its female fans. London, 1989 • Martin Barker: Taking the extreme case: understanding a fascist fan of judge Dredd. In: Cartmell – Hunter – Kaye – Whelehan (eds.): trash aesthetics. Popular culture and its audience. 1997 Janet Staigerová: Cabinets of transgression: collecting and arranging Hollywood images. In: Participations vol. 1, č. 3, 2005 • Carl van Vechten a systematické sběratelství • Joseph Cornell a fetišistické sběratelství • Jane Smootová a suvenýrové sběratelství 6. vytvoření alternativní společenské komunity • Henry Jenkins: „Strangers no more, we sing“: Filking and the social construction of the science fiction fan community. In: The adoring audience. • Andrea Macdonald – Uncertain utopia: Science fiction media fandom and computer mediated communication. In: Cheryl Harris – Alison Alexander (eds.): Theorizing fandom. Fans, subculture and identity. 1998 etnografický přístup; role paměti a vzpomínek • Mark Jancovich – Lucy Faire – Sarah Stubbings: The place of the audience. Cultural geographies of film consumption. BFI, 2003 • Janet Staigerová: Media reception studies – kapitola Memories • habit memories – dovednosti získané opakováním – např. jízda na kole; nevyžadují vědomou pozornost • cognitive memories - kognitivní vzpomínky –– fakta; nevyžadují, abychom si pamatovali, kdy a kde jsme si je osvojili • personal memories - osobní vzpomínky –– informace, které připisujeme jedinečným zkušenostem v našem životě. • personal event memory – vzpomínky na osobní událost • PEM: • těchto charakteristik si musíme být vědomi, když máme použít vzpomínky jako důkaz recepce • jde o: • vzpomínku na specifickou událost v určitém čase a na určitém místě • pamatující je schopen detailního popisu osobních okolností doby události • vzpomínka disponuje smyslovými obrazy – sensory images – vizuální, sluchové, čichové obrazy nebo tělesné vjemy – ty přispívají k pocitu opakovaného zakoušení události • pamětové detaily odpovídají specifickému okamžiku fenomenální zkušenosti • pamatující věří, že vzpomínka je pravdivou reprezentací • • mohou být vyvolány osobním traumatem nebo veřejnou tragédií– vražda JFK; „dvojčata“. • událost, která je pro nás významnější, si pamatujeme lépe - tyto typy vzpomínek využíváme při tvorbě našich autobiografií • Sue Harper – Vincent Porter – Moved to tears: weeping in the cinema in postwar Britain. Screen 37, č. 2, s. 152-173 • Kuhn – Dreaming of Fred and Ginger • Lynn Spigel – Henry Jenkins – Same Bat Channel, Different Bat Times: Mass Culture and Popular Memory. in: Pearson – uricchio eds., Many lives of Batman. 1991 • Klingerová: Once is not enough: the functions and pleasures of repeat viewings. In: Beyond the multiplex. Jackie Stacey: Hollywood Memories. Screen • vzpomínky respondentek – sturkturovány kolem určitých kódů a konvencí. • dva z žánrů formování paměti: • iconic memory – ikonické vzpomínky – frozen moment, zastavený okamžik, vyňatý z časového kontextu a zachycený jako „čistý obraz“ • narrative memory – časově situované příběhy o návštěvě kina • Vytváření vztahu k filmovým hvězdám skrze narativní formy paměti. • Vzpomínky na holl. hvězdy jsou tak reprezentovány skrze narativní struktury • dialogická vyjednávání mezi diskurzy minulosti a přítomnosti nejsou neutrální – jsou prostoupené touhou po pamatovaných časech, po zachycení ztraceného pocitu možnosti: jsou hluboce nostalgické. touha po ztracených dobách. • nostalgie je artikulována ve vztahu k několika „ztraceným objektům“ – Hollywood v době, kdy film znamenal mnohem víc než dnes; • po době, kdy statut hvězd udržoval ženskost jako vzdálený ideální obraz na plátně; • po předchozím, mladším, krásnějším „já“; • po minulosti, v níž budoucnost nabízela příslib naplnění. • Nostalgie jako touha po minulosti, v níž pamatované já (self) toužilo po budoucnosti. Rachel Moseley: Growing up with Audrey Hepburn. Manchester, 2002 • Prázdniny v Římě Sue Harper – Vincent Porter – Moved to tears: weeping in the cinema in postwar Britain. Screen 37, č. 2, s. 152-173 Annette Kuhn: Dreaming of Fred and Ginger. Cinema and Cultural Memory. New York University Press, 2002 • etnohistorický výzkum – 30. léta v Británii • neosobní diskurz – ve 3. os., distancování se dotazovaného od obsahu sdělení a narace. Rejstřík svědka, • anekdotický diskurz –vyprávění o specifických událostech v první osobě; konstrukce sebe jako protagonisty • diskurz opakující se vzpomínky –události i zapojení narátora jsou prezentovány jako habituální („vždy jsem chodil s matkou“), a často jako kolektivní („byli jsme zvyklí poflakovat s okolo) Raná kinematografie • Literatura: • BLÜMLINGEROVÁ, Christa: Filmy Kina Dějiny Archivy Výzkumy. Rozhovor s Thomasem Elsaesserem. In: Iluminace 12, 2000, č. 2, str. 101-119. • BORDWELL, David: On the History of Film Style. Cambridge - London 1997. • Noël Burch - Life to those Shadows -1990 • CIVJAN, Jurij Gavrilovič: K symbolice vlaku v počátcích filmu. In: Tartuská škola. Ed. Jan Bernard. Praha 1995 • EJZENŠTEJN, Sergej: Kamerou, tužkou i perem. Praha 1961 • ELSAESSER, Thomas & BARKER, Adam (eds.): Early Cinema. Space, Frame, Narrative. London 1992. • ELSAESSER, Thomas: Vábivé zvuky. Vánoční zvony Franze Hofera a transformace hudebních žánrů v raném německém filmu. In: Iluminace 12, 2000, č. 2, str. 85 - 100. • Elsaesser: Filmy Kina Dějiny Archivy Výzkumy. rozhovor s T.E. 12/2000 • GUNNING, Tom: "Now You See It, Now You Don´t": The Temporality of the Cinema of Attractions. In: Silent Film. Ed. Richard Abel. New Brunswick - New Jersey 1996. • GUNNING, Tom: The Cinema of Attractions: Early Film, its Spectator nad the Avant-Garde. In: Early Cinema. Space Frame Narrative. Ed. Thomas Elsaesser. London 1992. Česky: Film atrakcí: raný film, jeho diváci a avantgarda. In: Iluminace 42, 2001, č. 2, str. 51-58. • GUNNING, Tom: Non-Continuity, Continuity, Discontinuity: A Theory of Genres in Early Films. In: Early Cinema. Space Frame Narrative. Ed. Thomas Elsaesser. London 1992. • GUNNING, Tom: "Primitive" Cinema: A Frame-Up? Or, The Trick´s on Us. In: Early Cinema. Space Frame Narrative. Ed. Thomas Elsaesser. London 1992. • HANSENOVÁ, Miriam: Early Cinema, Late Cinema: Transformations of the Public Sphere. In: Viewing Positions. Ways of Seeing Film. Ed. Linda Williamsová. New Brunswick - New Jersey 1994. • HANSENOVÁ, Miriam: Babel and Babylon. Spectatorship in American Silent Film. Cambridge, London 1996. • SALT, Barry: Filmový styl a filmová technika v letech 1895 - 1900. In: Iluminace 17, 1995, č. 1, str. 27 - 42. • STAIGEROVÁ, Janet: Interpreting Films. Studies in the Historical Reception of American Cinema. Princeton 1992. • ZIELINSKI, Siegfried: Audiovisions. Cinema and Television as Entr´actes in History. Amsterdam 1999. • charles musser: the emregence of cinema. the american screen to 1907. 1990 • Eileen Bowser. The transformation of cinema 1907-1915. 1990 • Charles Musser: Éra nickelodeonů začíná. Vytvoření podmínek pro hollywoodský modus reprezentace. In: Petr Szczepanik (ed.), Nová filmová historie. • Gunning: Early American Film. In: Hill – Gibson (eds.), American Cinema and Hollywood. Oxford University Press, 2000 • Jurij Civjan: Early cinema in Russia and its cultural reception. the university of chicago press 1998