EKONOMIKA ČESKÉ KINEMATOGRAFIE Poslání čs. filmu ,,Výchova nového, uvědomělého občana republiky, obětavého budovatele socialismu, milujícího svou svobodnou vlast a odhodlaného bránit ji kdykoliv proti útokům nepřátel. ČČs. státní film plní tento úkol vytvářením ideových, aktuálních, pravdivých a hluboce lidských filmů a jejich šířením mezi lid až do nejmenších míst naší republiky, aby byl obohacen kulturní a společenský život a zajištěna jeho pestrost, zajímavost a radostnost." Rudolf Bláha (1955): Ekonomika čs. filmu, s. 12. Poválečný vývoj Během války zvýšení výrobních nákladů Od r. 1947 kina provozována místními národními výbory; 16 mm kina masových organisací Provedena úprava vstupného (jiné třídy zrušeníProvedena úprava vstupného (jiné třídy, zrušení poplatku za šatnu, slevy pro mládež) Nedostatek promítacích strojů: 16 mm kina (1946: 165, pol. 50. let: 1.451) Rozdělení: 1. Výroba filmové suroviny, 2. výroba natáčecích, promítacích a laboratorních technických zařízení, 3. filmová tvorba, 4. laboratorní zpracování. Distribuce a síť kin Průměrné použití jedné kopie: 600 představení u 35 mm, 400 představení u 16 mm. Při 20 kopiích je 35 mm film vyexploitován za 18 měsíců. Jen u velmi atraktivních filmů lze dosáhnout výnosu (tj. pokrytí výrobních nákladů), a to za cca dvojnásobek expoitační doby. 1. Malá exploitační základna 2. Nízké vstupné 3. Vysoké výrobní náklady HOSPODÁŘSKÁ ZÁVISLOST NA DISTRIBUCI ZAHRANIČNÍCHDISTRIBUCI ZAHRANIČNÍCH FILMŮ Síť kin ,,Funkce sítě kin spočívá v zajištění pravidelného a technicky kvalitního předvádění filmů všemu obyvatelstvu." (s. 45) 35 mm a 16 mm kina P t léProvozovatelé: Československý státní film Revoluční odborové hnutí (RHO) Ostatní organizace (osvětové besedy, Svaz československo- sovětského přátelství, JZD, Armádní domy, STS, ...) ,,Kina schopná promítati barevné filmy" (s. 45) Místní třídy (od r. 1952) 1. velká, moderně vybavená kina v krajských městech, průmyslových střediscích a lázeňských místech, v nichž jsou obvykle filmy předváděny v prvém uvedení; pásma: 1. Kčs 2,- 2. Kčs 3,- 3. Kčs 4,- směrem od plátna 2 kina s menším počtem sedadel dobře technicky a s hlediska dobré2. kina s menším počtem sedadel, dobře technicky a s hlediska dobré obsluhy návštěvníků vy bavená kina, která v krajských městech a velkých střediscích uvádějí filmy v druhém hracím pořadí a kina v okresních městech a jiných větších místech, jež uvádějí filmy v prvém hracím pořadí; pásma: 1. 1,- 2. 2,- 3. 3,- 3. všechna ostatní kina; pásma: 1. 1,- 2. 2.- Kvalita vnímání promítaného obrazu závisí na vzdálenosti sedadla od plátna a na zorném úhlu, vytvořeném mezi nejzazším okrajem plátna a osou očí diváka. Šířka plátna činí jednu pětinu délky hlediště. První řada sedadel musí míti vzdálenost od plátna, která se rovná 1 šířky plátna Dolní okraj plátna musíkterá se rovná 1 šířky plátna. Dolní okraj plátna musí býti v horizontální rovině očí diváka, sedícího v prvé řadě. Nejlepší místa jsou ta, která jsou umístěna ve vzdálenosti 2 - 4 násobku šíře plátna. Méně kvalitní pásma jsou ve vzdálenosti 1,5 ­ 1,9 násobku šíře plátna. Zorný úhel k vodorovným a svislým hranám masky plátna nesmí býti menší, než 45 stupňů, aby nenastalo citelné porušení perspektivy obrazu. Poválečný vývoj 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 Kina stálá 1.642 1.720 1.797 1.880 2.014 2.067 2.379 2.422 Kina putovní - 3 4 4 6 78 122 125 Počet návštěvníků v mil. osob 110 126 130 122 99 101 105 108 v osob Docílené vstupné kin v mil. Kčs nové měny 156 181 277 261 206 223 248 253 Dokončené celovečerní filmy hrané 10 17 18 23 20 7 15 15 Z toho barevné - 1 - 2 1 2 4 6 Průměrný náklad černobílého filmu v mil. Kčs nové měny 1,7 1,7 1,7 1,8 2,3 2,6 3,3 3,2 Kina v českých krajích rok počet z toho stálých kin letní z toho širokoúhl á putovní registrov ané projektor y z toho širokoúhl é stálých kin sedadel 35 mm 16 mm širokoúhl ých 70 mm 1945 1418 500532 1351 67 0 0 0 0 0 0 0 1946 1642 579656 1511 131 0 0 0 0 0 0 0 1947 1985 608200 1628 357 0 0 3 0 3 0 0 1948 2261 632507 1635 626 0 0 9 0 23 0 0 1949 2512 670610 1586 926 0 0 10 0 24 0 0 1950 2545 679888 1561 984 0 0 11 0 85 0 0 1951 2725 726051 1535 1190 0 0 15 0 79 0 0 1952 2494 665669 1512 982 0 0 16 0 122 2998 0 1953 2422 646674 1484 938 0 0 18 0 125 7520 0 1954 2413 656642 1450 963 0 0 22 0 127 8004 0 1955 2396 678870 1515 881 0 0 21 0 127 9593 0 1956 2406 681647 1491 914 1 0 21 0 122 11966 0 1957 2425 712674 1422 962 41 0 23 7 110 13675 0 1958 2447 718794 1250 1078 119 0 29 10 95 13399 0 1959 2473 719202 1195 1109 169 0 34 16 63 14976 1 1960 2497 748359 1159 1113 225 0 51 23 36 15371 1 1961 2452 763096 1082 1106 264 0 61 43 18 14081 4 1962 2493 773606 1077 1117 299 0 70 50 9 12330 6 1963 2479 778017 1061 1079 339 0 81 62 6 11088 7 1964 2437 766856 1032 1043 362 1 93 76 7 11009 8 VÝROBA Výroba - barevné filmy rok dlouhé krátké z toho hrané jiné české slovenské dlouhé krátké dlouhé krátké hrané jiné hrané jiné 1947 1 1 6 1 1 6 0 0 0 1948 0 1 7 0 1 7 0 0 0 1949 0 2 8 0 2 7 0 0 1 1950 0 2 7 0 1 7 0 1 0 1951 2 1 15 2 1 15 0 0 0 1952 4 4 11 4 3 11 0 1 0 1953 7 4 31 6 3 26 1 1 51953 7 4 31 6 3 26 1 1 5 1954 10 5 49 9 5 42 1 0 7 1955 5 5 81 5 4 76 0 1 5 1956 7 2 138 7 2 119 0 0 19 1957 9 1 137 7 0 115 2 1 22 1958 7 3 213 5 2 117 2 1 36 1959 9 2 267 8 2 241 1 0 26 1960 7 1 281 6 1 269 1 0 12 1961 7 3 214 5 2 192 2 1 22 1962 8 2 232 6 2 219 2 0 13 1963 4 0 238 3 0 216 1 0 22 1964 3 0 217 3 0 193 0 0 24 Výroba - širokoúhlé filmy rok dlouhé krátké z toho hrané jiné české slovenské dlouhé krátké dlouhé krátké hrané jiné hrané jiné 1956 0 0 2 0 0 2 0 0 0 1957 1 0 2 1 0 2 0 0 0 1958 2 0 13 2 0 12 0 0 1 1959 2 1 8 2 1 6 0 0 2 1960 4 0 9 4 0 8 0 0 1 1961 8 2 7 7 1 6 1 1 1 1962 9 0 3 7 0 2 2 0 1 1963 10 0 2 8 0 0 2 0 2 1964 9 0 5 9 0 4 0 0 1 dlouhé hrané filmy rok celkem z toho barevné z toho širokoúhlé % barevné % širokoúhlé 1945 3 0 0 0 0 1946 10 0 0 0 0 1947 18 1 0 5,6 0 1948 18 0 0 0 0 1949 22 0 0 0 0 1950 24 0 0 0 0 1951 8 2 0 25 0 1952 16 4 0 25 0 1953 18 7 0 39 0 1954 14 10 0 71 0 1955 15 5 0 33 0 1956 21 7 0 33 0 1957 24 9 1 38 4 1958 29 7 2 24 7 1959 33 9 2 27 6 1960 31 7 4 23 13 1961 39 7 8 18 21 1962 38 8 9 21 24 1963 37 4 10 11 27 1964 42 3 9 7 21 Vývoj výroby (celovečerní hrané filmy) ­ počet 30 35 40 45 0 5 10 15 20 25 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 celkem barevné širokoúhlé Vývoj výroby (celovečerní hrané filmy) ­ procenta 50 60 70 80 0 10 20 30 40 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 barevné širokoúhlé dlouhé jiné filmy rok celkem barevné širokoúhlé % barevné % širokoúhlé 1945 2 0 0 0 0 1946 1 0 0 0 0 1947 2 1 0 50 0 1948 1 1 0 100 0 1949 6 2 0 33 0 1950 7 2 0 29 0 1951 4 1 0 25 0 1952 9 4 0 44 0 1953 8 4 0 50 0 1954 8 5 0 63 0 1955 6 5 0 83 0 1956 4 2 0 50 0 1957 3 1 0 33 0 1958 4 3 0 75 0 1959 2 2 1 100 50 1960 1 1 0 100 0 1961 5 3 2 60 40 1962 2 2 0 100 0 1963 3 0 0 0 0 1964 2 0 0 0 0 Vývoj výroby (celovečerní jiné filmy) ­ počet 6 7 8 9 10 0 1 2 3 4 5 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 celkem barevné širokoúhlé Vývoj výroby (celovečerní jiné filmy) - % 80 100 120 0 20 40 60 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 barevné širokoúhlé krátké filmy rok celkem barevné širokoúhlé % barevné % širokoúhlé 1945 27 0 0 0 0 1946 78 0 0 0 0 1947 99 6 0 6 0 1948 109 7 0 6 0 1949 179 8 0 4 0 1950 163 7 0 4 0 1951 205 15 0 7 0 1952 224 11 0 5 0 1953 249 31 0 12 0 1954 271 49 0 18 0 1955 371 81 0 22 0 1956 393 138 2 35 0,5 1957 467 137 2 29 0,4 1958 510 213 13 42 2,5 1959 568 267 8 47 1,4 1960 700 281 9 40 1,3 1961 595 214 7 36 1,2 1962 592 232 3 39 0,5 1963 543 238 2 44 0,4 1964 672 217 5 32 0,7 Výroba (krátké filmy) - počet 500 600 700 800 0 100 200 300 400 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 celkem barevné širokoúhlé Výroba (krátké filmy) ­ procento 30 35 40 45 50 0 5 10 15 20 25 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 barevné širokoúhlé DISTRIBUCE filmy v distribuci rok dlouhé hrané z toho ČS barevné z toho ČS širokoúhlé z toho ČS 1945 48 4 1 0 0 0 1946 145 11 0 0 0 0 1947 184 19 10 0 0 0 1948 89 11 6 1 0 0 1949 84 21 2 3 0 0 1950 61 12 5 1 0 0 1951 56 20 11 5 0 0 1952 66 11 13 4 0 0 1953 100 18 16 8 0 0 1954 96 15 44 9 0 0 1955 100 15 50 18 0 0 1956 129 25 48 12 2 0 1957 148 26 66 14 10 0 1958 144 26 35 6 12 1 1959 157 26 40 5 16 2 1960 171 32 55 10 7 4 1961 173 36 53 7 25 6 1962 182 37 45 11 37 12 1963 168 37 29 6 30 10 1964 173 40 41 7 39 6 Filmy celkem (počet) 120 140 160 180 200 0 20 40 60 80 100 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 dlouhé hrané z toho ČS % českých Barevné filmy (počet) 0 50 60 70 0 10 20 30 40 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 barevné filmy z toho ČS Širokoúhlé filmy (počet) 30 35 40 45 0 5 10 15 20 25 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 širokoúhlé filmy z toho ČS VÝVOJ? Pilát, František (1972): Studie dlouhodobého rozvoje filmové techniky. Praha: Československý film. Barevný film Barevný film ,,Umělecky zvládnutý barevný obraz stal se u hraných a krátkých filmů, určených pro kina a televizi normálním výrazovým prostředkem, odpovídajícím zrakovému smyslu člověka. Přechod k barvě lze nyní již pokládat za jev stálý, neměnný. V některých zemích byl v kinematografii již prakticky ukončen, v jiných zemích je v konečném stadiu." Problémy Technická základna Osvětlovací technika a proudové zdroje Výměny a vylepšení u snímacích kamer, vyvolávacích a kopírovacích strojů Barevná surovinaBarevná surovina Přenosové vlastnosti filmového pásu ovlivňují značně výslednou podobu obrazového i zvukového záznamu. V zemích socialistického tábora zpoždění zavádění barevného filmu kvůli nedostatku barevné suroviny. Dodavatel pozitivu: ORWO; problematický negativ a kopírovací materiály (1972!!!) Poválečný vývoj Agfacolor => Eastmancolor =>=> Orwocolor Širokoúhlý film Širokoúhlý film ,,Promítnutý obraz lépe vyplňoval zrakové pole binokulárního vidění, které má 90° ve vertikálním a 180° v horizontálním směru a vyvolával tzv. efekt účasti diváka na reprodukovaném ději. Touto technologií se ki fi h ěl ý ě dliši d l ikinematografie chtěla výrazně odlišit od televize... V průběhu doby se prokázalo, že panoramatické systémy s vodorovným úhlem pozorování až 146° jsou pouze atrakcí, která zejména pro omezený výběr dramatických látek nemá naději na obecné uplatnění." Problémy Nižší optická kvalita obrazu Omezené využití v televizi Omezené využití pro 16 mm a tzv. ,,kazetovou televizi"televizi ,,V ČSSR podle stavu ke 30. 6. 1972 bylo z celkového počtu kin 2.043 pro 35 mm film upraveno 944 kin pro promítání širokoúhlého filmu. Pro širokoúhlý film adaptacemi upravená a v malém počtu nově postavená kina soustřeďují 64% tržeb celé sítě kin (3.400 kin). Jsou proto jedním z rozhodujících činitelů v ekonomiceJsou proto jedním z rozhodujících činitelů v ekonomice kinematografie. Důsledným dodržováním státní normy pro širokoúhlá kina bylo dosaženo mimořádně dobrých výsledků, zejména ve viditelnosti obrazu, v uspořádání plochy sedadel v hledišti a v umístění i rozměrech projekční plochy. Úpravami se podstatně zlepšila technika, estetická a hygienická úroveň kin."