Širokoúhlý film
Terminologie, definice, dějiny
Terminologie
Široký: všechny filmy širší než 1:1,37
Širokoúhlý: CinemaScope (1:2,35; 1:2,55)
Ši k l hý k é f át (1 1 66 1 1 85)Širokoplochý: maskované formáty (1:1,66; 1:1,85)
Širokoformátový: 70 mm (ToddAO)
Panoramatický: Cinerama
CinemaScope
,,scope" ­ jakýkoliv systém užívající anamorfózu,,scope jakýkoliv systém užívající anamorfózu
U nás se často používalo označení ,,cinemascope" pro všechny
anamorfotické filmy, ačkoliv byly natočeny v jiném systému
Širokoúhlý film ve světě
Hypergonar
Přelom 20. a 30. let 20. století (Henri Chrétien)
CiCinerama
1952
CinemaScope
1953
Širokoúhlý film v Sovětském svazu
,,Dynamický čtverec"
4. srpna 1952: předvedení Hypergonaru sovětské delegaci
Červenec 1955 ­ první ŠÚ kina v Moskvě:Červenec 1955 první ŠÚ kina v Moskvě:
,,Chudožestvěnnyj" a ,,Forum"; přestavba kin ,,Udarnik" a ,,Moskva"
1955 (Moskva): projekce prvních ŠÚ dokumentů
Pod sluncem Jihu (Ilja Gutman)
V překrásném městě (Ilja Kopalin)
1956: první celovečerní filmy
Ilja Muromec (Alexander Ptuško)  DyaliScopej ( ) y p
Prolog (Efim Dzigan)  DyaliScope
Don Quijote (Grogorij Kozincev)
Polovina 60. let
Širokoúhlý film u nás
1956 ­ projekce: firma Zeiss, Karlovy Vary, Alfa Panorama
v Praze
1956 k átký k ý d k t (S át č í d )+1956 ­ krátký pokusný dokument (Sváteční den)+
maskovaný formát (Hra o život)
1957 ­ čs.fr. koprodukce (V proudech)
Plán technického rozvoje, zavádění nových
technologií
František Pilát, v Praze 31. května 1956
Plán se týká zavádění:
i kéh á d k kMagnetického záznamu a reprodukce zvuku
Stereofonního magnetického záznamu a reprodukce
Širokoúhlého filmu anamorfotického snímání, zpracování a
promítání v kinech
... výroba...
Úkol Čs. státního filmu v návrhu státního plánu na druhý
5letý plán: natočit první pokusný širokoúhlý film
(anamorfotický) v roce 1956 se 4kanálovým( ý) ý
stereofonním zvukem (pro film je užito normy
Cinemascope, t.j. výsledný obraz v projekci při č
kanálovém záznamu má formát 1:2,55, při
jednokanálovém světelném záznamu nebo magnetickém
záznamu má formát 1:2,35); zahájit normální výrobu
širokoúhlých filmů časově takto rozdělenou:
1957: 1 film
1958: 2 filmy
1959: 3 filmy
1960: 4 filmy
...a kinofikace...
Souhrnný úkol do konce r. 1960 je výroba 10 širokoúhlých
hraných filmů. Výroba loutkových, kreslených, vědecko
populárních a zpravodajských širokoúhlých filmů není úkoly
státního filmu dosud stanovenastátního filmu dosud stanovena.
Zřídit do konce r. 1960 40 kin pro širokoúhlý film se
stereofonním záznamem. Navrhované časové rozdělení úkolů:
1 kino pokusné: 1956
10 kin 1957
10 kin 1958
10 kin 1959
10 kin 196010 kin 1960
Kina v r. 1957 a 1958 budou vybavena zařízením z dovozu z
NDR, kina od r. 1959 v počtu 20 budou vybavena zařízením
československým.
Psaní o širokoúhlém filmu
Periodizace
1. Před rokem 1956: ,,Čteme o širokoúhlém filmu"
2. Rok 1956: ,,Vidíme první širokoúhlé filmy"
3. Po roce 1956: ,,Zvykáme si..."
4. ,,Kino a divák"
5. ,,Tvoříme širokoúhlé filmy"
Čteme o širokoúhlém filmu
(do r. 1956)(do r. 1956)
Před širokoúhlým filmem, v časopisech Kino a Film a doba
1953
ˇ Nová vlna spekulace s plastickým filmem v USA, Kino 1953, č. 1, s. 2.
ˇ Jaroslav Brož, Plastický film uhranul Hollywood I. ­ III., Kino 1953, č.
11, s. 173174; Kino 1953, č. 12, s. 188189; Kino 1953, č. 13, s. 204
205.
ˇ bž.: Panoramatický a plastický film v dnešní fázi svého rozvoje. Film
a doba 1953, č. 6, s. 911.
Nová vlna spekulace s plastickým filmem v USA
To, že v Sovětském svazu byly již před minulou válkou prováděny úspěšné
pokusy s technikou plastického filmu a že hned po skončení války bylo v
Moskvě otevřeno stálé kino, zařízené na promítání plastických filmů,
zůstalo v západním tisku celkem bez ohlasu, i když tu šlo o vynález, který
b l l ž j di ě á é i i ti ké d t ň jí í ji ý hbyl založen na jedině správném principu optickém, odstraňujícím u jiných
systémů obvyklé užívání zvláštních brýlí. Sovětští odborníci dále
zdokonalují svou techniku plastického filmu v pevném přesvědčení, že
jednou přejde do obecného užívání ve filmovém podnikání.
Pro Američany je však každý technický objev především sensací, která má
sloužit k tomu, aby se na ni co nejrychleji hodně vydělalo. Všechny
dosavadní pokusy s plastickým filmem v obchodní exploitaci zklamaly ­
především proto, že americký divák byl až dosud na rozdíl od diváka
sovětského nucen vždy užívat k vyvolání dojmu plastičnosti obrazu
h dl ý h b ýlí N í j š h i ký db ý ti k l ý ánepohodlných brýlí. Nyní je všechen americký odborný tisk plný zpráv o
novém ,,sensačním" systému plastického filmu, zvaném Cinerama.
Newyorští spekulanti a finančníci filmového průmyslu, kteří budoucnost
filmového obchodu vidí černě, investovali až miliony do této nové sensace
s plastickou kinematografií a věří, že na čas uchrání filmové podnikání od
hrozícího krachu.
Plastický film uhranul Hollywood I.III.
Vynález plastického či stereoskopického (anebo v
některých případech panoramatického) filmu není něčím
novým, něčím, co by právě v této rozhodující chvíliý , , y p j
techničtí odborníci byli vynalezli a hollywoodským
podnikatelům nabídli. Tak jako vynález zvukového filmu
ležel v zásuvkách amerických filmových podnikatelů již
drahnou dobu před tím, než se v roce 1928 rozhodli jej na
široké bazi obchodně exploitovat, jsou i různé pokusy s
plastickým filmem dávno známy z let dřívějších.
2 skupiny ,,plastických" systémů:
1. Hloubkový, stereoskopický film (plastický)
2. Panoramatický film, plastičnost předstírající
I. díl: 3D
,,Hračky pro velké děti"
Provoz kin zkomplikován potřebou polarizačních brýlí,
kt é č ě š jí ákl dkteré současně zvyšují náklady.
NaturalVision: Bwana, ďábel džungle (Bwana Devil)
,,Pokud obsah filmu zůstane nezměněný, nabaží se diváci
rychle i třetího rozměru."
II. díl: Panoramatické filmy a Cinerama
Cinéorama ­ Světová výstava v Paříži 1900
Lumiére: kino s kruhovým plátnem 1903
Ganceův Napoleon (u nás promítán na tři plátna jen v
pražském premiérovém kinu Avion ­ dnešní Letka ­ a v
několika málo dalších kinech)
Grandeurfilm
t ý" ik li hl bk ý" d j íl ý i,,prostorový", nikoliv ,,hloubkový" dojem, posílený i
prostorově přijímaným zvukem
III. díl: CinemaScope
Hypergonar (1927) ­ Claude AutantLara (Vytváření ohně,
Costruire feu)
,,Uvedení prvních plastických resp. panoramatických filmů
v amerických kinech vyvolalo jistou zvědavost u
obecenstva. Poněvadž však uvádění těchto novinek se
dálo překotně, bez patřičné přípravy, a poněvadž se záhy
ukázalo, že po obsahové stránce jsou tyto filmy ještě
stupidnější než filmy ploché, zájem o ně rychle upadá."
Panoramatický a plastický film v dnešní fázi svého
rozvoje
Móda panoramatického a plastického filmu zcela ovládla na
počátku letošního roku zneklidněné mysle amerických
filmových magnátů. Způsobuje zvláště těm, kteří jsou pověřeni
udržením hollywoodských filmových ateliérů v rentabilním
provozu, stále věší starosti, poněvadž ztěžuje a zdražuje
seriovou produkci a udržuje nejistotu o dalším vývoji
filmového podnikání. Mluvíme tu vědomě o prudkém
rozmachu výroby panoramatických a plastických filmů v
Hollywoodu jako o módní vlně, neboť po technické stránce tu
nejde o žádné převratné novinky, nýbrž o methody natáčení,
známé a patentně zajištěné většinou již z let předválečných,
kdy prosperita běžné filmové produkce nelákala soukromé
podnikatele, aby experimentovali s nákladnými technickými
objevy.
... panoramatický film...
Byl uveden do praxe jako injekce, vstříknutá do vyschlých žil
chorého těla filmového podnikání. Vynálezy a objevy, známé
již po deset, patnáct či dvacet let ve Spojených státech právě
tak jako na evropském kontinentu, byly náhle vyhrabány z
archivů a s nebývalým spěchem uvedeny v praxi k rozvinutí
této atraktivní novinky filmové podívané. Nikomu nyní
nezáleželo na nákladných investicích, které si tyto systémy
plastického a panoramatického filmu v ateliérech i v kinech
vyžádaly; hollywoodské podnikatele tu vedla jediná naděje, že
všechny ty ,,Cineramy", ,,Cinemascopy" a polarisačními
brýlemi ,,zplastičněné" systémy skutečné či jen zdánlivé
,,trojrozměrnosti" filmového obrazu snad vyburcují dík
intensivní reklamě, která je provázela, ochablé vztahy diváků k
filmu.
... závěrem...
Již dnes, po necelém roce od prvních demonstrací
,,trojrozměrnosti" v amerických kinech vidíme, že
hollywoodští podnikatelé hleděli příliš důvěřivě na příštíy p p p
rozvoj těchto ,,objevů". Zájem diváků sotva natrvalo udrží
,,trojrozměrnost" standardních hollywoodských filmových
hvězd ,,sestupujících k divákovi z projekčních stěn",
jestliže příběhy, v nichž tyto hvězdy hrají, zůstávají nadále
tak zoufale ploché a bezduché.
Následuje článek S. P. Ivanova ,,Sovětský plastický film" a
poté článek neznámého autora ,,Panoramatické a
plastické filmy a stereofonický zvuk"
1954
ˇ Neslavné konce trojrozměrných filmů v USA. Kino 1954, č.
14, s. 211.
ˇ Široké plátno není nic nového ­ říká King Vidor. Kino 1954, č.
22, s. 339.
ˇ Nová technika, starý obsah. Kino 1954, č. 24, s. 370.
Neslavné konce trojrozměrných filmů v USA
,,Jak oznamuje vídeňská Volkstimme, nesplnily se ani
zdaleka naděje, které kladli hollywoodští producenti do
výroby sensačních trojrozměrných filmů jako byly navýroby sensačních trojrozměrných filmů, jako byly na
příklad ,,Kabinet voskových figur", ,,Létající šíp" či ,,Hrozba
z vesmíru". Tyto ,,velkofilmy" nedokázaly pozdvihnout
finanční výnosy. Veřejnost, jež zprvu projevovala zájem o
technickou novinku, se brzo znechutila pohledem na
primitivní a nevkusné výplody; v současné době se
táčí h ll d ký h t li h i j dnenatáčí v hollywoodských atelierech ani jeden
trojrozměrný film."
Široké plátno není nic nového ­ říká King Vidor
,,Slavný americký režisér King Vidor (tvůrce filmů ,,Alejuja"
a ,,Chléb náš vezdejší") vzpomíná ve své životopisné knize
s nezvyklým názvem Strom je strom" jak činil již v roces nezvyklým názvem ,,Strom je strom , jak činil již v roce
1919 pokusy o dosažení dojmu trojrozměrnosti. V roce
1931 pak natáčel s kamerou na 70 mm film zvlášť k tomu
účelu zkonstruovanou, film ,,Billy the Kid", který byl pak
promítán ve dvanácti amerických kinech na široké plátno.
Vidor tvrdí, že jeho methoda byla zdařilá umělecky i
t h i k t kž ěl hlídk š b é l t ě ítechnicky, takže měla vyhlídky na všeobecné uplatnění.
Filmoví podnikatelé však neměli o novinku zájem, protože
by se prý neujala u majitelů kin, kteří v té době teprve
těžce spláceli nové zvukové aparatury."
Nová technika, starý obsah
,,Cinerama, vistavision, cinemascope ­ to jsou nejčastěji se
vyskytující názvy nových natáčecích a projekčních systémů pro
široké plátno a případně i s plastickým zvukem. Názvy jsoup p p p ý y j
rozličné, ale účel tentýž: patenty na všechny tyto systémy mají
totiž Spojené státy a proto americké snahy o jejich zavádění v
evropských kinech jsou jen novou formou hollywoodských
výbojů. Tisk v zemích, kde se již promítají hollywoodské
výtvory na obrovksá plátna, se shoduje v názoru, že nové
systémy mají pramálo společného s filmovým uměním a že je
sotva obohatí o nové hodnoty. Tak na příklad britský
konservativní deník Times napsal o ,,cineramě", že ,,sotva bude
mít budoucnost." Daily Telegraph si stěžuje, že nový systém
namáhá zrak a ,,cineramu" zle kritizuje i ostatní britský tisk.
pokračování
­ Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung nazval americkou
vymoženost ,,filmovým cirkusem, obrovskou přehlídkou
okázalé podívané, lidského masa a surovosti, jakou snad ještěp , , j j
filmové plátno nezažilo" a končí svůj naprosto záporný
posudek slovy: ,,Co Američané ukázali, byla nejbujnější
nabubřelost, spousta brutality a nejprimitivnější podívané."
Poslední novinkou je systém honosně nazvaný ,,superscope",
který nedávno Američané předváděli odborným kruhům v
západoevropských hlavních městech. Ale ani tento ,,šlágr"
neuspěl a sotva mu pokvete štěstí, dokud bude v rukou
Hollywoodu, protože prostí diváci na celém světě jsou již syti
výplodů ,,amerického způsobu života" ať již na normálním, či
na širokém plátně."
1955
ˇ Vladimír Vlček: Široké plátno nastupuje. Film a doba 1955, č. 910,
s. 433.
ˇ Albert Wilkening: Otázky plastického a širokoúhlého filmu. Film a
doba 1955, č. 910, s. 438439.
ˇ bž: Ne každý film je široký. Film a doba 1955, č. 1112, s. 569570.
ˇ Řešení: námět, nikoli formát plátna. Kino 1955, č. 23, s. 375.
Široké plátno nastupuje...
Letos na Světovém festivalu mládeže ve Varšavě nám polští filmaři
ukázali svůj hotový film na široké plátno. Byl to dokumentární
záznam oslav jedenáctého výročí osvobození Polska Sovětskou
armádou a mohutná panoramata nové Varšavy filmovaná s věžep y
Paláce vědy a kultury. Ukázali nám nejdříve tentýž film natočený na
normální černobílý materiál a pak barevně na široké plátno ­ a ještě
k tomu bez přestávky těsně za sebou, takže rozdíl byl opravdu
působivý. Na širokém plátně byla zachycena v celé své kráse
mohutná architektura velkorysého daru Sovětského svazu polskému
lidu ­ Paláce vědy a kultury s jeho rozsáhlými křídly, schodišti a
fontánami. Na širokém plátně také mnohem silněji působila
přehlídka polské lidové armády i manifestace varšavských
pracujících Znovu se potvrdilo že jsou náměty které přímo volajípracujících. Znovu se potvrdilo, že jsou náměty, které přímo volají
po tomto způsobu filmového ztvárnění. Nelze ovšem tento systém
používat na všechny látky. Rozhodně se například nehodí na
komorní psychologický film, který pracuje hodně s detaily a velkými
detaily.
...
Jako příchod barevného filmu, taj v mnohem větší míře
nástup širokého plátna bude znamenat i jiný způsob
filmové montáže Předpokládám co nejdelší záběry a cofilmové montáže. Předpokládám co nejdelší záběry a co
nejmenší střídání detailů, které nevypadají zatím výtvarně
příliš krásně. Prázdná, neostrá prostora na obou stranách
­ zatím co uprostřed širokého plátna je ostrý velký detail
­ není jistě výtvarně nijak působivá. Bude třeba zřejmě
používat spíš dvojdetailů, když bude nutno přiblížit co
j í h di ák i T ké ři l d á í lký h bitnejvíce herce divákovi. Také při sledování velkých bitev
trvá někdy chvíli, než najdeme hrdinu, o němž vypráví
děj.
Škoda, že u nás takový film ještě nemáme. S radostí jsme
slyšeli proto zprávu, že už byly povoleny investice na
zavedení tohoto způsobu filmové práce i u nás Pozdě alezavedení tohoto způsobu filmové práce i u nás. Pozdě, ale
přece.
Otázky plastického a širokoúhlého filmu
Každý, kdo viděl film v tomto rozšířeném formátu
[cinemascope], dochází ke zjištění, že krajinné záběry ­ a
vůbec exteriérové záběry ­ působí vcelku podstatněy p p
silněji než v dosavadním formátu. Příčina spočívá v tom,
že při celkových záběrech nezaměřuje divák svou
pozornost na určitý bod obrazu, nýbrž pozoruje celý
obraz a proto získává při rozšířeném obrazu více dojmů
než dosud. Naproti tomu při detailech a velkých detailech
usměrňuje režisér a kameraman divákovu pozornost
á ě ě čit čá t b P t j ři d t il hzáměrně na určitou část obrazu. Proto je při detailech a
velkých detailech dosavadní formát uspokojivější, neboť
divákovu pozornost neodvádějí podřadnosti, které se
nutně vyskytují v oblasti, o kterou je obraz rozšířen.
... 2 možnosti řešení:
1. ... přizpůsobit formát filmovému žánru. Filmy, kde se
pracuje většinou s celky, působily by snad silněji v
rozšířeném formátu kdežto filmy které se vícerozšířeném formátu, kdežto filmy, které se více
soustřeďují na interiéry ­ tudíž na detaily a velké
detaily ­ jsou naproti tomu působivější v dosavadním
formátu.
2. To by byla jedna možnost. Jiná cesta by spočívala v
tom, že by se v průběhu promítání formát měnil.
Existuje proto již i celá řada technických předpokladů.
Tento postup by poskytoval možnost stanovit případ
od případu nejvhodnější formát a na ten pak mít při
promítání zřetel.
Ne každý film je široký
,,Existence širokého plátna je něčím, s čím se do
budoucna musí počítat..."
N d t t k ů hl ik jí í kiNedostatek programů pro rychle vznikající kina
,,cinemascopování" kin a starších filmů
,,Není přece zapotřebí ´cinemascopovat´ v překotném
tempu kina, pokud nebudou po ruce vhodné programy,
tj. filmy natočené přímo pro široké plátno. Je jisté, že ani
naše obecenstvo nesmí být trvale připraveno o totonaše obecenstvo nesmí být trvale připraveno o toto
obohacení filmového výrazu: nesmí však být ani šizeno,
neboť ne každý film je filmem širokým a s dobrým
svědomím nemůže být za široký vydáván!"
Řešení: námět, nikoliv formát plátna
Vinu na krisi hollywoodského průmyslu svalují někteří
,,odborníci" s oblibou na televisi. Ale na valném shromáždění
amerických majitelů kin se o tomto konkurentu mluvilo jený j j
velmi málo. Mnohem víc se řečníci zabývali jiným problémem:
Jestliže za uplynulý rok mělo 80 procent amerických kin o 7
procent menší návštěvnost a jestliže pro válce zaniklo v USA
6280 kin, pak na tom má vinu nedostatek hodnotných filmů.
Pat Mac Gree, majitel velkého okruhu kin v Coloradu,
prohlásil: ,,Jestliže nám producenti nedají dobré filmy, zanikne
ve Spojených státech dalších pět až osm tisíc kin." Taková je
situace v USA po velkém nástupu širokého plátna, které ovšem
samo o sobě nepřinese řešení, které zní: lepší filmy ­ a nejen
domácí produkce ­ do amerických kin
Rozšiřování po světě (titulky z Kina 1955)
Příště:
Rok 1956, první projekce ŠÚ
Psaní po roce 1956
Plán Františka Piláta a jeho plnění