František Pilát: Plán technického rozvoje, zavádění nových technologiízavádění nových technologií Praha, 31. května 1956 Obsah Přechod k magnetickému záznamu a reprodukci zvuku ve filmu Př h d t f í ti ký á d k iPřechod na stereofonní magnetický záznam a reprodukci Širokoúhlý film anamorfotického způsobu snímání, zpracování a promítání v kinech Plán Výroba: 1957: 1 film 1958: 2 filmy1958: 2 filmy 1959: 3 filmy 1960: 4 filmy Kinofikace: 1 kino pokusné: 1956 10 kin 1957 10 kin 1958 10 kin 1959 10 kin 1960 2 etapy V první etapě současně s natáčením cinemascopickým bude natáčen druhý negativ formátu 1:1,37. V d hé t ě ý j b d fil táčV druhé etapě vývoje budou filmy natáčeny pouze cinemascopicky a pro získání duplikačního negativu s normálním poměrem stran 1:1,37 bude prováděno výběrové optické překopírování anamorfickou optikou. Proces druhé etapy bude vyvíjen. Ve vývoji bude dále sledována otázka užití velké plochy negativu, především systém s vodorovným posunem 35mm pásu a otázka využití širokého filmu a to v souladu se světovým vývojem a vývojem v SSSR a LDS. Technická zařízení a potřeba 1) Objektivy či předsádkové optické soustavy pro anamorfotické natáčení, 2) kamery2) kamery, 3) filmový materiál, 4) stroje a zařízení pro laboratorní zpracování filmu, 5) anamorfotické předsádkové objektivy pro promítání 6) projektory, 7) osvětlovací stroje,) j , 8) promítací plochy, 9) zdroje stejnosměrného proudu, 10) standardní projekty novostaveb kin a projekty úprav kin. ad 1) Objektivy nebo předsádkové optické soustavy pro anamorfotické natáčení Stav k 31. 5. 1956: 1 sada objektivů SATEC Dyaliskop a Dyaligonal s ohniskovými vzdálenostmi 50 75 a 100 mmvzdálenostmi 50, 75 a 100 mm. 1 objektiv AGASCOPE f 50mm, zapůjčen fou AGABaltic na 3 měsíce. Dále schváleny a objednány: 2 předsádkové anamorfotické soustavy TotalvisionParis Serie III pro vzdálenost 2m , ř d ádk é f ké l2 předsádkové anamorfotické soustavy TotalvisionParis pro vzdálenost 0,75 ­ 2,5m. 4 anamorfotické lupy pro kamery typ Parvo L, upravitelné pro kamery typu BR. Dodávka je očekávána v červnu t.r. Zkoušky VÚZORT Výzkumný ústav zvukové, obrazové a reprodukční techniky (od r. 1953) I f j k ti j d tli ý h č k í k éInformace o jakosti jednotlivých značek získané ze zahraničí se příliš lišily ,, Podle výsledků zkoušek prvních anamorfotických objektivů bude provedena objednávka buď objektivů Dyliskop nebo dalších předsádek Totalvision v tomto roce, na základě již uvolněného obnosu do částky Kčs 230.000,. Alternativně bude objednána buď 1 sada objektivů Dyaliskop nebo 6 předsádek Totalvision s příslušnými objektivy a anamorfotickými lupami." ad 2) Kamery Pro natáčení širokoúhlých filmů je třeba upravených kamer s velmi klidným obrazem, vybavených nejlépe reflexními hledáčky s desanamorfotickými lupami. Řešeníy ý p je dvojí: pro objektivové monobloky a předsádkové anamorfotické soustavy. Zaostřování s revolverovou hlavou není pro nepřesnost výhodné. Rozdělení: Ateliérové (BT; dovoz: Super Parvo Color Debrie, Eclair Came 300 Reflex) Speciální (rychloběžná Mitchell; vývoj ve Filmovém průmyslu) Exteriérové (přechodně kamery BR) Ruční (Cameflex ­ úprava; Arriflex ­ pro H & Z) Kamery pro výhledové technologie (VistaVision a široký film) ad 3) Filmová surovina Širokoúhlý film klade značná nárok na rozlišovací schopnost a barevné podání; dále na exaktnost technologických postupů i kontrolu celého procesutechnologických postupů i kontrolu celého procesu zpracování. Užívané barevné materiály Agfacolor tyto požadavky nesplňují optimálně, ale jen na spodní hranici užitelnosti. Hydrotypická (hydrotypní) metoda příliš nákladná Opatření:Opatření: a) Použití nejlepších dostupných vícevrstvých filmů b) Zdokonalení postupu zpracování Porovnávací zkoušky Agfa (Německo) Sovcolor (SSSR) Eastman (USA)( ) Gevaert (Belgie) Ferrania (Itálie) Ze zkoušek a natočených snímků budou učiněny závěry pro dovoz filmových materiálů a o užitelnosti jednotlivých druhů pro širokoúhlý film. V procesu laboratorního zpracování filmů je třebaV procesu laboratorního zpracování filmů je třeba obsáhle uplatnit vývojové pracoviště laboratoří i VÚZORT zejména v otázkách barevné sensitometrie, chemického procesu kontroly, předpisů pro kontrolu apod. ad 4) Stroje a zařízení pro laboratorní zpracování filmu Kopírky Dovoz: Matipo Color (Debrie), Truca Úprava standardního kopírovací stroje (osvětlovací soustava)Úprava standardního kopírovací stroje (osvětlovací soustava) ,,Pro positivní perforaci typu Cinemascope je třeba upravit transportní bubínky, drapáky a okeničky, u kopírek, transportní bubínky u automatických strojů pro volání filmu a dalších strojů a zařízení." Titulkový stroj ,,K odstranění nízké jakosti ražených titulků, zvlášť h jí í h ři ši k úhlé fil b d dnevyhovujících při širokoúhlém filmu, bude zavedena technologie titulků leptaných. K tomu účelu bude dovezen ze Švédska titulkový stroj a podle výrobcovy technologie uveden do provozu." ad 5) Anamorfotické předsádkové objektivy pro promítání širokoúhlého filmu Vývojový úkol byl zadán ÚVOJMu prostřednictvím ministerstva přesného strojírenství. ÚVOJMu byly obstarány vzory zahraničních předsádekobstarány vzory zahraničních předsádek. Se zřetelem k obtížnosti technologie broušení cylindrických ploch byl dán souhlas k vývoji hranolové předsádkové soustavy. Dle předběžného termínového plánu min. přesného strojírenství má vývoj skončit do 31. 12. 1956. Do zahájení domácí výroby bude potřeba kryta dovozem z NDR 20 kusů 1956, 150 kusů 1957. Potřeba je kryta plánem dovozu. ad 6) Projektory Vyvinut těžký typ projektoru FP 1, kterým je možné promítat: 1) normální filmy 1:1,37 s fotografickým záznamem zvuku, 2) normální filmy 1:1 37 s jednokanálovým magnetickým záznamem2) normální filmy 1:1,37 s jednokanálovým magnetickým záznamem zvuku, 3) filmy maskované s formátem 1:1,65 a 1:1,85 s fotografickým nebo jednokanálovým mg záznamem zvuku, 4) filmy anamorfotické s poměrem stran 1:2,55 se 4kanálovým mg záznamem zvuku, nebo filmy anamorfotické s poměrem stran 1:2,35 a fotografickým či jednokanálovým mg záznamem zvuku, ů5) filmy plastické, způsob promítání na dvou projektorech mechanicky spojených, 6) filmy, u nichž zvukový zázname (např. 7kanálový) je na druhém pásu. Užívá se opět mechanického spojení projektorů. Stroj FP (FTP 1) Upravený stroj ETA 47 (Jan Bradáč, Barrandov) Funkční prototyp dokončen k 1. 2. 1956 Upravená oblouková lampa Lepší chlazení filmové dráhy Bubny na 1300 m filmu (promítání stereofilmu bez přestávky) Na objektiv možno nasadit jakoukoliv anamorfotickou ř d ádkpředsádku Optický budič zvuku (pro 4 magn. stopy ve vývoji) Do konce roku 10 ks Meopton III Požadavek na rekonstrukci, výroba od r. 1958 Požadavek dodávek: 1956 300 k M III ú i1956 300 ks Meopton III s úpravami 1957 200 ´´ 1958 350 ´´ Meopton IIIA rekonstruovaný 1959 350 ´´ 1960 400 ´´ ad 7) Světelné zdroje Meopton III A doplněn novou lampou 75 A (vývoj zahájen 1956, sériová výroba 1958) Vý j k tl ký h ý h ýb j kVývoj vysokotlakých xenonových výbojek Vývoj osvětlovacích zdrojů pro natáčení ad 8) Promítací plochy ,,Pro kina pro širokoúhlý film zvláště pro případy, kde šíře [s. 50] plochy přesahuje 8,5 m, je třeba promítacích ploch s účelně řízenou směrovou odrazivostí, tedy ploch z plastických hmot, s optickými čočkovými rastry a metalisovaným povrchem "čočkovými rastry a metalisovaným povrchem. ,,Vývoje ploch z umělých hmot byl u nás zahájen v roce 1953 VÚZORTem dle požadavků ČSF. Výsledkem vývoje jsou projekční plochy PVC, bílé, barvené titanovou bělobou, neprůzvučné, s dobrými optickými i mechanickými vlastnostmi. Výroba byla zahájena. Jediná perforační stroj v ČSR je v opravě v brněnské Zbrojovce." Pokusně byly vyrobeny vzorky projekčních ploch s cylindrickým,,Pokusně byly vyrobeny vzorky projekčních ploch s cylindrickým rastrem a hliníkovým povrchem dle návrhů VÚZORT. Výzkum a vývoj je přerušen odchodem pracovníka, který tuto práci vedl. Je třeba v krátké době rozhodnout o tvaru rastru, organisovat další vývoj a zahájení poloprovozu do konce r. 1957." ad 9) Zdroje stejnosměrného proudu Dosavadní typy usměrňovačů nestačí pro požadované velké světelné toky. Paralelní řazení jednotek nevyhovuje. Je třeba vyvinout a zajistit výrobu usměrňovačů proJe třeba vyvinout a zajistit výrobu usměrňovačů pro obloukové lampy 100 A a zadáním vývoje n. p. Křižík s vyžádaným počtem seriové výroby v r. 1958 150 ks, 1959 150 ks, 1960 200 ks. Specifikaci požadavku provede správa kin. Vývojově je třeba sledovati usměrňovače polovodičové, zejména germaniové v souladu s výzkumem přesného strojírenství. ad 10) Standardní projekty novostaveb a úprav kin Potřeba základní směrnice určující: a) stanovení rozměrů projekční plochy, vzdálenost první a poslední řadyposlední řady, b) přípustné horizontální a vertikální úhly pozorování a projekce, c) poloměr zakřivení projekční plochy, d) jas projekční plochy, e) stoupání podlahy hlediště směrem k zadním řadám, ýšk kč í h l h d dl h [ ]f) výšky projekčních ploch od podlahy, [s. 51] g) dobu dozvuku, h) základní rozměry promítárny, i) základní instrum. vybavení promítárny. Podle závazných směrnic je třeba vypracovat dva ideální typové projekty kina pro 500 míst a 1000 míst, které budou užity jako vzorové při řešení konkrétních úkolůbudou užity jako vzorové při řešení konkrétních úkolů výstavby. Následuje rekapitulace úkolů pro jednotlivé složky Čs. státního filmu První širokoúhlá promítání u nás Rok 1956 Zeiss Jena ­ výstava v Domě energetiků J. Němec (1956), Výstava Zeissových přístrojů v Praze. Jemná mechanika a optika, č. 1, s. 3536. A t i ké lék ř ké d ti ké f ikál í ří t jAstronomické, lékařské, geodetické, fyzikální přístroje, pro dílenská a kontrolní měření, mikroskopy ,,V promítací síni výstavy měli návštěvníci poprvé příležitost vidět ukázku širokoúhlé projekce, dále diaprojektor pro barevnou plastickou projekci, úplnou dokumentační soupravu, projektor pro roentgenový film a řadu projektorů obvyklých typů." Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary J. S. (1956), První ,,široké plátno". Kino, č. 1516, s. 2445. Jiří Hrbas (1956), Karlovarská filmová soutěž. Film a doba č 7 8 525 539č. 78, s. 525539. J. K. (1956), Co ukázaly filmy na široké plátno v Karlových Varech. Film a doba, č. 11, s. 787. První ,,široké plátno" V dějinách československé kinematografie budiž pro věky zaznamenáno, že 12. července 1956 spatřili naši diváci poprvé filmy promítané na široké plátno. K IX. mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech bylo vybudováno nové letní kino, vzdálené jen několik minut chůze od střediska f ti l éh h P hl d ě b l i t í j č kd ž ř dfestivalového ruchu. Pohled na ně byl imposantní nejen večer, když před představením zářily reflektory se čtyř vysokých stožárů, ale i ve dne, kdy bylo ztichlé a prázdné. Amfitheatr, kam se vejde 3500 diváků (pět set z nich sedí na kryté tribuně), se zužuje k plátnu, které má úctyhodné rozměry: šířku 22 metrů, výšku 8 metrů. Ze spolupráce techniků Čs. státního filmu a pracovníků Pozemních staveb vznikl v překvapivě krátké době důstojný stánek filmového umění, který na hony převyšuje improvisovaně působící přírodní kino, jak se na ně pamatujeme z minulých festivalů. Nové letní kino je bytelné, architektonicky ladné a po technické stránce vyhovuje nejnáročnějším požadavkům Mohou se v něm promítat všechny druhynejnáročnějším požadavkům. Mohou se v něm promítat všechny druhy filmů od černobílých ve "starém" formátu, až po barevné širokoúhlé filmy se čtyřstopým zvukovým záznamem. Zvuk je rozváděn devíti reproduktory, rozmístěnými vpředu, po stranách i vzadu. Diváci tak mají hned dva nové zážitky najednou: dojem ze širokého obrazu a zároveň dojem z "plastického" zvuku, který k nim přichází z různých stran. Velká plocha plátna, která zejména v prvních řadách sedadel vyplňuje téměř celé zorné pole diváka, vytváří spolu s prostorovým zvukem it úč ti ději A t t d j b d j ště il ější ž třípocit účasti na ději. A tento dojem bude ještě silnější, až spatříme širokoúhlé filmy v normálních kinech, protože pohled na plátno bude sevřenější a odpadnou rušivé vlivy, které při promítání pod širým nebem nelze odstranit. V letním kinu se během MFF promítaly kromě soutěžních i mimosoutěžní filmy. A tak návštěvníci, kteří se do Karlových Var sjížděli za novou podívanou z celé republiky, mohli porovnat, jak se s možnostmi i problémy nového systému vyrovnali tvůrci filmů z Francie, Sovětského svazu, Italie, Španělska, Japonska a už dokonce i Československa (krátký barevný snímek P )o Praze). Karlovarské letní kino znamenalo první krok. Na podzim bude následovat další mezník: otevření kina širokoúhlých filmů v Praze. A potom nás čeká premiéra prvního širokoúhlého hraného filmu natočeného v Československu. Karlovarská filmová soutěž (s. 534535) ,,První veřejné představení širokoúhlého filmu bylo zahájeno v Karlových Varech 12. července 1956 francouzským filmem Poklady Rudého moře." Z tě ht k ý h ú l ý h d j ů žd ť ýbě b l,,Z těchto kusých a neúplných dojmů ­ vždyť výběr byl nahodilý a nevyčerpávající ­ nelze dělat nějaké vážné a definitivní závěry. Jedno je jisté ­ ani o jednom promítaném filmu, ať dlouhém či krátkém nebo soutěžním či nesoutěžním, nelze říci, že plně a především umělecky nově vytěžil z možností nové techniky. Ale ve všech ­ i těch námětově a umělecky slabých ­ byly záběry, scény, situace, které naznačovaly, že nová filmová technika, dubeli jí vhodně a účelně umělecky užito, dá velké perspektivy filmovému umění. Takových záběrů, nad nimiž se nám náhle zatajil dech a které nás okamžitě vtáhly do děje nebo do prostředí, do krajiny či města, bylo v těchto filmech dost." ,,Letošní podzim, kdy má být v Praze otevřeno první kino širokoúhlých filmů, bude znamenat další etapu ve vývoji nových technických výbojů a diváci kritika i filmovínových technických výbojů a diváci, kritika i filmoví umělci budou mít konečně i v Československu možnost zamyslit se nad tímto novým prostředkem obohacení filmového umění." Co ukázaly filmy na široké plátno v KV ,,Po zkušenostech z letošního festivalu v Karlových Varech, kde prvně u nás byly promítány filmy natočené systémem širokoúhlého snímání, nezdá se, že by názor o revolučnosti byl zrovna oprávněný."p ý Mluví o jednotlivých filmech ,,Zásadně dojem, kterým na diváka při prvním zhlédnutí široké plátno působí, je mocný. Šířka je imposantní, překvapivá. Ale velmi rychle si člověk zvykne a asi v polovině prvního filmu, který vidí, má jaksi nejasný dojem, že to není nic nového, že tohle vlastně viděl vždycky. Totiž ­ zatím není, podle toho, jak jeho možnosti využívaly filmy, které jsme mohli v Karlových Varech vidět. Bude otázkou filmových tvůrců, aby dovedli nových možností, které jim širší obrazý , y ý , j jistě dává, plněji využívat. To ovšem bude vyžadovat času a experimentování. Vcelku tedy je široké plátno novinka, která jistě není k zahození. Mluvit však o nějaké revoluci ve filmovém umění ­ to je, myslím, při systému Cinémascope při nejmenším značně přehnané." Karlovarské ,,široké plátno" očima kreslíře. Kino 1956, č. 17, s. 271. Celkový pohled na promítací plochu a část hlediště (Filmový technik) Krytá tribuna pro 500 osob (Filmový technik) MFF KV (časopis Kino) Promítač Vorel a promítací stroj Bauer Historický okamžik Promítací stroje Bauer B 12 (Filmový technik) Záběr ze sovětského filmu Pod plnými plachtami o životě školní lodi ,,Tovaryš" (Kino) Kino Panorama Alfa zahajuje (1956), Kino Panorama Alfa zahajuje! Kino, č. 24, s. 371. hbs (1956), První kino pro široké plátno. Film a doba, č. 12 857 85812, s. 857858. Kino Panorama Alfa zahajuje! ,,Ve čtvrtek 8. listopadu bylo zahájeno pravidelné promítání v nově upraveném pražském kinu Alfa, jehož nový název je KINO PANORAMA ALFA Pražští diváci senový název je KINO PANORAMA ALFA. Pražští diváci se zde po prvé seznamují se širokoúhlými filmy, z nichž velká část je i s plastickým zvukem. V zahajovacím programu je dopoledne uváděno pásmo ,,Pod plnými plachtami", ve kterém vedle tří sovětských filmů spatří diváci i prvý český pokusný širokoúhlý film, kterým je filmový fejeton o P S át č í d " V d l d í h č í hPraze ,,Sváteční den". V odpoledních a večerních pořadech je uváděn francouzský film režiséra Yvese Allégreta ,,Nejlepší část"." (Filmový technik) Pohled od promítací plochy (Filmový technik) Promítárna kina Panorama Alfa se dvěma promítacími stroji Bauer B 12 a zesilovacím zařízením Klang (Filmový technik) První kino pro široké plátno ,,Toto kino má nyní nově upravený sál s 820 sedadly. Rozměry plátna pro promítání širokoúhlých filmů jsou 13 m šíře a 5,10 m výše. Promítací a zvuková aparatura byly převzaty z Karlových Var. Slavnostní představení bylo uspořádáno ve středu 7. listopadu a vp y p p dalších týdnech zde běžel dvojí program, ..." ,,Zahájení prvního kina pro širokoúhlé filmy v Praze je jistě v životě filmového Československa významnou událostí. Přicházíme dosti pozdě, ale přece ne tak pozdě, jak se ještě na začátku tohoto roku ukazovalo. Letní kino v Karlových Varech bylo vybudováno opravdu rychle, během tří měsíců, a kino Alfa bylo upraveno přes léto." ,,U nás je zcela jiná situace než na západě, kde široké plátno často bojovalo hlavně proti televisi a stalo se jenom planou sensací. My sej p j p y pochopitelně nepostavíme zády k novým technickým vymoženostem, ale budeme se pouze ptát, co nám to dává umělecky ­ jak tohoto nového prostředku chceme a můžeme umělecky využít. Proto naše diskuse na toto thema bude i v novém ročníku Filmu a doby pokračovat." My budeme příště pokračovat... Teoretické texty ve Filmu a době v roce 1956 Psaní po roce 1956 Vrátíme se (opět) k plánu Františka Piláta Bude nás zajímat plnění plánu A některé podrobnosti týkající se kinofikace